Našej verejnosti je hlavne známe, že priemerná rozpočtová cena bytu, bez prihliadnutia na náklady občianskej a technickej vybavenosti, robila v súbore celej štátnej, družstevnej a podnikovej výstavbe v roku 1960 asi 67,5 tis. a v roku 1970 už viac ako 130 tis., čiže za týchto 10 rokov sa zvýšila o viac ako 93 % a ďalej rástla. Mnoho občanov si kladie otázku, ako sa to mohlo stať.

Myslím, že je potrebné poznať základné príčiny tohto neúmerného rastu, ktoré boli jednak objektívne a dodávateľ či investor ich nemohol ovplyvňovať, a jednak subjektívne, spôsobené chybnou organizáciou či nesprávnym prístupom projektanta, investora i dodávateľov.

Medzi objektívnymi príčinami bolo i vyriešenie cenových relácií v roku 1964 a 1967, keď ceny bytov boli vyrovnané na úroveň skutočných stavebných nákladov. Ďalší negatívny vplyv predstavoval živelný vývoj cien v roku 1968, ktorý zastavilo vládne nariadenie 168/69. Analýza vývoja cien za túto dobu ukázala, že asi 70 % zvýšených nákladov a zdraženia bytov zdedili stavebné organizácie po svojich dodávateľoch - pri dosiahnutom štandarde bytov niet v národnom hospodárstve odvetvia, ktoré by sa tým alebo oným spôsobom na výstavbe bytov nepodieľalo - a len asi 30 % zvýšenia je možno pripočítať samotným stavbárom, a to jednak v oblasti výroby stavebných hmôt, jednak dodávateľských prác.

Okrem týchto veľkých i niektorých drobnejších cenových vplyvov pôsobila objektívne na zvýšenie hodnoty bytu i rastúca kvalita a vybavenosť novostavaných bytov, zvlášť v oblasti družstevnej bytovej výstavby, kde družstevníci uplatňujú náročnejšie meradlá na úroveň bývania.

V rade prípadov sa už v projektoch odrážali tiež niektoré náročnejšie normy, ktoré napr. predpokladali zvláštny druh omietky, väčšie, výkonnejšie výťahy alebo zvláštne únikové schodište a podobné skutočnosti, ktoré svojím dosahom pôsobia na zvyšovanie nákladov stavieb.

Vedľa cenových úprav a zmien v kvalitatívnej stránke bytov celý rad ďalších vplyvov predstavujú tiež zmeny vo výške zástavby, v štruktúre technológie jednotlivých typov a s ňou spojenom systéme prirážok zo strany dodávateľských organizácií.

Po stránke subjektívnej pôsobil na výšku priemerných nákladov bytovej výstavby hlavne vplyv rozhodovania o type dokončovaných obytných objektov a nedisciplinovanosť v oceňovaní, rozpočtovaní a realizácii obytných stavieb, zvlášť potom ich rozptýlená a dlhodobá výstavba. Mimo tieto veľké a niektoré drobnejšie cenové vplyvy pôsobila objektívne na zvýšenie hodnoty bytu i rastúca kvalita a vybavenosť novostavaných bytov, zvlášť v oblasti družstevnej bytovej výstavby, kde družstevníci uplatňujú náročnejšie merítka na úroveň bývania.

Spoločným výsledkom všetkých týchto vplyvov bolo, že sa nepodarilo pri ich pôsobení dodržať technické ukazovatele výstavby bytových objektov, ktorými sa snažíme vyjadriť spoločenskú efektívnosť celkovej výstavby. Zotrvávanie tejto tendencie by sa veľmi negatívne prejavilo v možnostiach zabezpečiť plánovanú výstavbu bytov a nepriaznivo odrážalo v tlaku na zvyšovanie spoločenských prostriedkov, ktoré sú v rámci päťročnice určené do oblasti výstavby bytov a pôsobilo teda i na možnosť pokrytia iných druhov spoločenskej spotreby. Preto treba čeliť tomuto nezdravému vývoji v oblasti bytovej výstavby. Hľadať urýchlene všestranné možnosti ako stavať viac, rýchlejšie, ale stavať taktiež za prijateľné náklady a ceny. V tomto procese jestvujú rezervy, tak u projektantov, investorov, ako aj u dodávateľov. Riešenie týchto problémov nemožno chápať ako úlohu jednorazovú alebo čiastkovú. široká problematika vplyvov pôsobiacich na výšku nákladov ukazuje na nevyhnutnosť komplexného prístupu, počínajúc od efektívne vykonanej projektovej a inžinierskej prípravy, cez vysoko produktívnu prácu na stavbách, až po vyriešenie vzájomných vzťahov pri preberaní a dokončovaní bytových objektov medzi investormi a dodávateľskými podnikmi.

Že je to možné, máme o tom už dnes celý rad príkladov, ktoré denne prináša naša tlač o perspektívnych metódach či skúsenostiach, ktoré sa týkajú napríklad vysokej produktivity práce pri používaní prúdovej bytovej výstavby, betónových montáží, ktoré odstraňujú medziskládku a poškodzovanie panelov, pri prenášaní ťažiska dokončovacích prác do výrobní s priemyselným charakterom práce, či znižovaní prácnosti bytovej výstavby a radu ďalších, ktorých spoločným cieľom je to jediné, aby náklady na výstavbu klesali, resp. aby pokles nákladov aspoň vyrovnával vplyv niektorých činiteľov, ktoré naopak môžu pôsobiť na rast nákladov napríklad v súvislosti s používaním dokonalejších prvkov konštrukčnej zástavby, či používanie plastických omietok a tak podobne. Dovoľte mi, vážené súdružky a súdruhovia, využiť túto príležitosť, aby som uviedla niektoré ďalšie poznatky zo svojho volebného obvodu, vzťahujúce sa na danú otázku.

Do rámca komplexného posudzovania a riešenia celkovej nákladovosti bytovej výstavby by mala byť vždy zahrňovaná otázka občianskej a komplexnej vybavenosti, a to zvlášť so zreteľom na to, že doba ich výstavby je podstatne dlhšia ako doba výstavby bytov a že vo všetkých týchto troch oblastiach spravidla pôsobia v riadiacej a organizátorskej úlohe viacerých orgánov, ktorých činnosť by mala byt v maximálnej miere koordinovaná a vzájomne zladená a prispieť celkove k tomu, aby technicko-hospodárske ukazovatele komplexnej výstavby boli maximálne dodržané. Ak mám posudzovať úroveň tejto spolupráce, len podľa príkladu môjho volebného obvodu, musím predovšetkým konštatovať, že nie je dosiahnutý potrebný súlad a že ani metodika, o ktorú sa môžem opierať, nepôsobí na zladenie postupu všetkých rezortov zainteresovaných na včasnom a komplexnom riešení. Je to však náročná úloha, zvlášť keď si uvedomíme, že napr. u nás sa na veci podieľa až 10 rezortov. Zvládnuť takúto úlohu je nad sily investora, a to aj vtedy, ak je ním prevažne národný výbor, a preto by stálo za úvahu, aby výzva našej snemovne, obsiahnutá v návrhu uznesenia, k užšej súčinnosti orgánov na komplexnej výstavbe zúčastnených, viedla k zabezpečeniu účelnej koordinácie a k povereniu koordinačného orgánu potrebnou právomocou.

K sledovanému účelu by podľa mojej mienky tiež významne prispelo, aby pri plánovaní výstavby veľkých sídlisk bola popri dodávkach základného stavebného materiálu zaistená aj celá materiálová báza hlavných druhov stavebného materiálu, ktoré podmieňujú komplexnú vybavenosť sídlisk a ktoré sú ešte v súčasnosti obstarávané mimobilančne, žiaľ, niekedy rôznymi spôsobmi.

Som presvedčená, že v obidvoch prípadoch, o ktorých som sa zmienila, by mohli byť postupne vytvorené podmienky pre znižovanie súčasných nákladov komplexnej bytovej výstavby alebo minimálne aspoň pre odstránenie celého radu nadbytočných a spoločensky nežiadúcich nákladov, ktoré za doterajšieho stavu prípravy a realizácie zástavby, zvlášť v miestach sústredenej bytovej výstavby v praxi často vznikajú.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda SN V, Vedra: Děkuji poslankyni Vojtekové. Nyní bude hovořit poslanec Karban.

Poslanec SN M. Karban: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, cílem jednotné technické politiky ve stavebnictví a v jeho materiálně technické základně je zvyšování nároků na rychlou a kvalitní výstavbu bytů. Kvalita staveb se sice postupně zvyšuje, přesto však trvá v této oblasti řada ekonomických a technických problémů, které je třeba řešit. Vývoj technologie bytové výstavby je poznamenán snahou po zprůmyslnění stavebnictví, které mělo umožnit rychlý růst produkce bytů. Je možno konstatovat, že v této oblasti již bylo dosaženo kladných výsledků.

Typizace a panelová výstavba do značné míry přispěla k urychlenému zprůmyslnění. Trvají však nadále nedostatky, které vedou k tomu, že nelze ještě rychleji zkracovat pracnost v hodinách na jednu bytovou jednotku. Stávající průměr asi 600 hodin by bylo možno zkracovat vedle stavebních organizací za účinné pomoci hutnictví, strojírenství a chemie. To znamená vytvořit podmínky pro zabezpečení výroby lehkých ocelových konstrukcí, zvýšení počtu výrobků z PVC, fenoplastů, syntetických pryskyřic, dále radiátorů, kabelů, elektrorozvaděčů apod. Dále je třeba zvýšit úroveň koordinace výroby dílců a instalačních kompletů, lehké prefabrikace, zejména plastických hmot. U povrchově upravených plechů a profilů z ocele a hliníku je třeba zabezpečit roční výrobu minimálně 80 000 tun a lehkých ocelových konstrukcí vyrábět ročně 115 000 tun. Ve strojírenském průmyslu v rámci RVHP bude třeba zabezpečovat strojně technologická zařízení pro výrobu silikátových stavebních hmot.

Pravdou je, že federální ministerstvo hutnictví a strojírenství v současné době nezabezpečuje 30 - 40 tis. tun chybějících ocelových konstrukcí pro investiční výstavbu. Musíme si ovšem uvědomit, že výroba konstrukcí prudce stoupla a již v tomto roce je na úrovni plánu výroby roku 1975. Další zvyšování výroby by se neobešlo bez vyšších investic. Už dnes je naděje, že 500 tis. bytových jednotek plánovaných na 5. pětiletku bude překročeno o 47 tis. bytů. Tento nárůst je potěšitelný, ale otevírá se problém, jak zabezpečit vzrůstající nároky stavebnictví na dodávky některých druhů materiálů, příslušného vybavení i mechanizace.

Musíme daleko operativněji využívat těch zdrojů a materiálů, kterých máme v současné době dostatek. To znamená zkoordinovat výstavbu z cihel, prefabrikace a ocelových konstrukcí. Zainteresovat plně výzkumné ústavy na tuto oblast, případně vypsat tematický úkol na využití stávajících tradičních materiálů, kterých máme v současné době přebytek a úzce spolupracovat se státy RVHP.

Neméně rozhodujícím činitelem pro zprůmyslnění práce je otázka drobné mechanizace. Je značný nedostatek mechanizačních prostředků na sekání rýh, vrtání otvorů, závitořezů, přenosných nastřelovačů a mechanizačních prostředků na čistící práce. Trvá i stálý nedostatek dopravních čerpadel malty a betonu, který rovněž ovlivňuje pracnost na stavbě.

V daleko větší míře by měla být soustředěna pozornost naší chemie na vylučování tak zvaných mokrých procesů ve stavebnictví. Neustále se pracně provádějí podkladní vrstvy pod podlahové krytiny.

Je nutné vyrobit takovou hmotu, která by svou tvrdostí, tepelností a vodotěsností nahradila dosavadní postup kladení isolací a bezesparé provedení podkladních betonů.

Typizaci ve výstavbě je zapotřebí orientovat zejména na unifikaci technologie a technologického zařízení pro výrobu dílců, konstrukcí, dopravu a montáž. Základním článkem typizace musí být především soulad mezi projektem, výrobou jednotlivých prvků a podnikem, který stavbu realizuje.

V současné době je stav takový, že projektant zpracovává projekt v dost velkém předstihu na základě výrobních programů dodavatelů výrobků, ale mnohdy v době realizace vlastního díla již dochází ke změně programů a navrhovaná věc je v té době již nedostatková. Typizací vybavení by se měl zabývat již výrobní podnik a ne stavební organizace.

Kupříkladu stavební organizace na základě typů výstavby by měla dostat kompletní otopný radiátor, který by odpovídal potřebnému množství kalorií za hodinu v určené místnosti. Doporučuji také využívat ve větší míře plechové radiátory z Východoslovenských železáren, které mají dobrou technickou úroveň, ale jejich používání není v naší bytové výstavbě dostatečně rozšířeno. V současné době je jich také značné množství vyváženo do Polské lidové republiky.

Zařizovací předměty, jako jsou umyvadla, klosety, kuchyňské linky, elektrické sporáky a baterie, by sice měly být typizované, ovšem s použitím barevných variant a možností skladování pro případné doplňky a montáž.

Typizace vybavení bytů by měla také sledovat rozměrový soulad vyráběných předmětů. Ledničky nejsou v současné době rozměrově totožné s velikostí kuchyňské odkládací a pracovní desky. Při výrobě nových typů ledniček by se mělo uvažovat s jejich zařazením do kuchyňské linky. Typizace by měla tedy dosáhnout takového stupně, aby vybavení kuchyně bylo dodáváno jako ucelená kompletní jednotka obsahující vše potřebné pro domácnost.

Zároveň bude nutné zabezpečovat větrání, klimatizaci, vytápění - zajistit přechod na regulované soustavy a převedení na zemní plyn u většiny spotřebičů v domácnosti.

S postupem zprůmyslnění stavebnictví je nutno zdokonalovat organizaci a mechanizaci výroby a montáže na staveništi. Je třeba specializovat a koncentrovat výrobní jednotky, uplatňovat modernější a výkonnější stroje a zařízení. Při těžbě a zpracování zemin zvětšit podíl nakladačů a účelových strojů pro jejich dopravu. V souboru rypadel docílit postupně převahu univerzálních typů na kolových podvozcích

Je nutno poznamenat, že federální ministerstvo hutnictví a strojírenství nestačí pokrýt poptávku na pátou pětiletku v rypadlech, kolových nakladačích a u některých typů nástavbových vozidel z nedostatku automobilových podvozků. Tím se zpomaluje postup mechanizace těžkých a namáhavých prací při výstavbě. Podle získaných informací se bude šestá pětiletka již řešit v předstihu s ohledem na kooperaci v rámci RVHP. Stavbaři spolu s pracovníky strojírenství již vytypovali mechanizační prostředky, které bude nutno pro zajišťování bytové výstavby dovézt.

Soudružky a soudruzi, při řešení obytných souborů se nesmí zapomínat, že bytové prostředí je nejužívanější částí našeho života. Proto je nutno věnovat velkou pozornost kvalitě bytů a zařízení technické i občanské vybavenosti. Z tohoto hlediska je nutno řešit i odstraňování pevných odpadů z domácností, jejichž množství stále roste, a nezapomínat na zprůmyslnění údržby bytového fondu.

Ve svém vystoupení jsem chtěl upozornit na některé problémy, jejichž vyřešení umožní další růst mechanizace a snížení pracnosti při výstavbě bytů v naší republice. Je to nezbytný předpoklad pro rychlejší vyřešení nedostatku bytů. Děkuji vám za pozornost.