Poslanec JUDr. RSDr. V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, předložená zpráva Státní plánovací komise je reálným obrazem toho, jak se daří naplánovat tak složitá a náročná ekonomicko-sociální oblast životní úrovně, jakou je bytová výstavba. Svědčí o nezměnitelné linii strany ve zlepšování materiálních podmínek života dělnické třídy, družstevního rolnictva a inteligence. Tím spíše můžeme s uspokojením vzít na vědomí zprávu s. ministra Bahyla, že přes mnohé nedostatky jsou reálné vyhlídky na splnění, ba překročení pětiletého plánu výstavby bytů. Víme však, že mnozí věcní kritikové, pochybovači a jednotlivci, kteří se vzhlížejí ve výkladních skříních západu, hledají, kam zamířit osten jedovaté kritiky. Mají to rok od roku, měsíc od měsíce obtížnější, protože v naší zemi rostou reálné příjmy, zlepšují se poměry rodin s dětmi, zlepšují se všechny stránky životní úrovně a sociální jistoty. Nemusíme se bát ani srovnání s vyspělými kapitalistickými zeměmi, protože naše současné úspěchy v bytové výstavbě vyrážejí našim protivníkům jejich falešné trumfy z ruky. Nestačí totiž vidět absolutní čísla, ale podívejme se na relativní údaje, na počet nových bytů v porovnání v počtu obyvatel. Jestliže bylo např. v roce 1972 nově postaveno v přepočtu na tisíc obyvatel v Belgii 5 bytů, ve Spojeném království Velké Británie 6,1 bytů, v Itálii a Rakousku 6,7 bytů a USA 8,3 bytů, pak v Československu to bylo 8,7 bytů. Přitom i rozsah vybavení bytů u nás, ať jde o vodovody, koupelny, ústřední topení a jiné zařízení, je na přední světové úrovni.

Také v kvantitativním rozvoji panelové výstavby se naše stavebnictví dostalo na světovou špičku, což nám nesmí bránit vidět a čelit nedostatkům v kvalitě staveb a dlouhých lhůtách výstavby.

Tím spíše musíme oceňovat úsilí našich stavebních organizací a rozšiřovat pokrokové metody brigád socialistické práce ve stavebnictví. Tak např. desetičlenný kolektiv s. Josefa Hampla z Montovaných staveb Praha, který staví v Ďáblicích a na Proseku, vykazuje mimořádné výsledky v proudové výstavbě při montáži panelů. Jeho výkon představuje roční průměr výstavby 700 bytových jednotek.

Obdobných výsledků při dobré kvalitě a úspoře živé práce i při snižování pracovní úrazovosti dosahují stavební kolektivy Pozemních staveb Bratislava, Liberec, Plzeň a Košice. Jestliže ministerstva, hospodářští pracovníci a odborové orgány budou schopni ještě lépe zobecňovat, stimulovat a podporovat pokrokové formy pracovních metod nejlepších kolektivů ve stavebnictví, pak se to může a musí projevit v dalším zvyšování výroby bytů v žádaném sortimentu a kvalitě, v kratších lhůtách výstavby, v nižší rozestavěnosti, v menší pracnosti a za lepších pracovních podmínek dělníků.

V tom bude jedna z cest k dosažení úkolů bytové politiky. Musíme se též na příslušných ústředních orgánech, včetně odborových, zamyslet, jak socialistické soutěžení vnést i mezi kolektivy výzkumných a projektových ústavů a konstrukčních kanceláří tam, kde se formují síly vědeckotechnického pokroku ve stavebnictví. Ukazuje se jako správné uplatňovat všechny formy bytové výstavby a jejich proporce pak podle vývoje a potřeb upravovat. Chtěl bych se proto zastavit u té pasáže projevu s. ministra Bahyla, kde zdůrazňuje záměr výrazněji posilnit podnikovou bytovou výstavbu v následující pětiletce, a to v zájmu souladu rozvoje výrobních sil s bytovou výstavbou.

Také Revoluční odborové hnutí považuje v podnikové výstavbě tento záměr za správný, a navíc v ní spatřuje určité další rezervy.

Za období od ledna do září 1973 bylo postaveno 15 100 podnikových bytů. Musíme si položit otázku, zda-li dosavadní předpoklady podnikové výstavby jsou uspokojivé.

Tato forma, financovaná převážně z podnikových zdrojů, by se rozvíjela rychleji, kdyby byly pro ni vytvářeny ještě lepší podmínky.

To bezprostředně souvisí i s rozvíjením celostátní sociální politiky, která si vyžaduje, aby byla doplňována a prohlubována ve sféře sociální politiky podnikové.

VI. plenární schůze Ústřední rady odborů, která se konala tento měsíc, vytyčila pro odborové organizace úkoly a směry podnikové péče o pracující, včetně péče o bydlení a ubytování pracujících, jak byly pro podniky stanoveny společným usnesením vlády ČSSR a ÚRO z března letošního roku, Velkou vymožeností pro naše pracující je i široká podpora jejich svépomocné podnikové družstevní výstavby i individuální výstavby, k níž se například poskytují v součinnosti s odborovými organizacemi z fondu kulturních a sociálních potřeb bezúročné návratné i nenávratné půjčky. Kromě toho k tomu přistupuje i jiná forma výpomoci ze strany podniků. Jen za poslední dva roky 1971 - 1972 bylo na bytové účely z těchto zdrojů poskytnuto našim pracujícím téměř 2 miliardy korun /1 960 000 000/.

Podniková sociální politika nemůže být pochopitelně ani chápána z pozic podbízivé demagogie či jako ochranářská skupinová záležitost, nemá-li vést k sesuvu principů socialistické ekonomiky podniku. Správně rozvíjená péče podniku o pracující neplní ovšem jen sociální funkci, ale i ekonomickou, protože má přispívat ke stabilizaci kádrů a ke zvyšování pruduktivity práce podniků.

Nicméně zkušenosti s podnikovým bytovým fondem odhalují mnohé záležitosti i protichůdnosti v dosavadních předpisech, které na jedné straně oslabují zájem podniků, na druhé straně se na nich přiživují zejména lidé, kteří se zaměstnávají hlavně starostí, jak být co nejméně zaměstnáni, a putují od jednoho závodu ke druhému.

Stejně tak je tomu u lidí, kteří se snaží získat spekulativně podnikový byt, aby si pak byt za krátkou dobu po svévolném odchodu z podniku nadále ponechali.

Stabilizační prvek podnikových bytů je stírán tím, že v případech, kdy pracovník obývající podnikový byt ukončí v podniku pracovní poměr, nelze pracovníka zpravidla žádným způsobem přimět, aby se snažil řešit si svou bytovou situaci jinak a podnikový byt uvolnil. Naopak, nízké nájemné, které platí, a vědomí, že nemůže být vystěhován, aniž by mu byl nabídnut náhradní komunální nebo podnikový byt, vede k tomu, že nevyvíjí k získání bytu žádnou iniciativu, a že odmítá přijímat i od národního výboru náhradní byt jiný.

Soudní výkon rozhodnutí, že pracovník je povinen podnikový byt vyklidit, je však podle § 340 obč. soudního řádu možný teprve tehdy, až bude vykonavatelným rozhodnutím MNV potvrzeno, že je pro něj zajištěn náhradní byt. Přitom se ale nebere zřetel, že nemusí tady jít o obdobný byt, ale o byt o menší výměre podlahové plochy, popř. i méně vybavený.

Dovolte, abych uvedl stav v některých podnicích, ve kterých si Ústřední rada odborů nyní ověřovala, kolik podnikových bytů fakticky odpadlo z podnikového fondu, protože v něm již dnes bydlí lidé, kteří z podniku bez vážného důvodu odešli.

Chemické závody Čs.-sovětského přátelství v Záluží tak ztratily celou pětinu bytů z 1050, Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem 500 bytů, důl Rudý říjen Ostrava 950 bytů, VSŽ Košice 422, VŽKG 565, Cementárny a vápenky generální ředitelství Praha 168.

Je samozřejmé, že to - kromě jiných obtíží - podemílá stabilizační postavení podnikové výstavby. A tak podniku zůstanou mnohdy v ruce jen nezaplacené dluhopisy vůči bance jako jediná vzpomínka na ztracený byt.

Zdají se být správnými názory řady poslanců, aby byly zavedeny účinné ekonomické páky na podporu stabilizační funkce podnikových bytů, zavedeny určité podmínky při hospodaření s nimi a aby se velkým podnikům v zájmu údržby bytového fondu přenechala možnost jeho správy.

Jsme si též vědomi toho, že rozměry, pojetí a uplatnění jednotlivých forem bytové výstavby včetně jejich financování bude třeba z hlediska sociálního a stabilizačního stále hodnotit a posuzovat.

Pokud jde o realizační právní stránku řešení problému, je třeba říci, že při žádoucím ekonomickém a právním stimulování podniků musí dostat větší průchod ochrana společnosti a podnikových kolektivů vůči těm, kteří zneužívají vymožeností socialistického zřízení, bez vážných důvodů soustavně mění pracovní poměr a spekulativně nakládají s materiálními výhodami poskytovanými podnikem jako je podnikový byt.

Musíme více podepřít úkoly získávání a stabilizace kádrů v podnicích a oblastech, které jsou stanoveny jako přednostní při výstavbě rozhodujících průmyslových základen a jiných výstavbových úkolů, jako je Severočeský kraj, Praha, Bratislava a jiné určené aglomerace.

Pro 6. pětiletku bude též třeba zabývat se právní úpravou, případně novelizací vztahů resortů, národních výborů a investorů v oblasti plánování a zajišťování podmiňujících investic bytové výstavby a bytového hospodářství, protože metodicko-právní a plánovací úprava vyvolává mnohdy složité problémy mezi jmenovanými orgány. Ztotožňuji se se závěry výboru SN pro sociální politiku, který doporučuje mimo jiné kladně ocenit dosažené výsledky, ale též zhodnotit, zda všechny dosavadní formy bytové výstavby splňují sledované cíle, a to i z hlediska stabilizace pracovních sil a péče o ně, protože tento činitel je jedním z předpokladů plánovitého rozvoje socialistické společnosti. /Potlesk./

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Maříkovi. Prosím, aby sa ujal slova poslanec Leopold Kovalčík, pripraví sa poslanec Nikman.

Poslanec SN ing. RSDr. L. Kovalčík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, považuji za významný už samotný fakt, že se plénum naší Sněmovny národů jako samostatným bodem programu zabývá problematikou bytové výstavby. Vybaveni seriozními podkladovými materiály posuzujeme jeden ze základních směrů zvyšování životní úrovně občanů a zároveň podmínku dalšího pozitivního rozvoje socialistické společnosti.

V bytové výstavbě vykazujeme v posledních letech - zhruba od nástupu nového vedení strany - výrazné úspěchy. Plán bytové výstavby se každoročně překračuje o několik tisíc bytů. I v tomto roce tomu tak bude. Zvlášť cenný je však výhled, který již dnes ukazuje, že jsou všechny předpoklady splnit a překročit pětiletku v této oblasti. Důležitá je, jak na to nedávno upozornil s. Biľak, i politická stránka tohoto faktu. Tou je přínos pro lidi. Každé procento plnění plánu znamená dnes tisíc rodin, kterým se dostalo základních materiálních podmínek pro rodinnou pohodu, klid po práci, základnu pro šťastný denní život a výchovu nové generace. Takové výsledky dokládají reálnost plánu, rozvoj pracovní iniciativy a růst kvality řídící práce.

Jestliže máme úspěchy, je nejvhodnější čas zamyslet se nad problémy a nedostatky, které zatím ještě oslabují naše úspěchy. Pravdou je, že postavíme více bytů než požaduje směrnice XIV. sjezdu naší strany, více než bylo zapsáno v pětiletce, ale také, že stavíme nekomplexně a dráže než se při koncipování pětiletky počítalo. Vzrostly náklady na byt ve srovnatelných cenách od roku 1965 do roku 1972 více jak o 60 % a stejně i náklady na jeden metr plošný. Tato fakta je třeba kriticky posuzovat a zkoumat. Přitom existují mimořádně velké a ztěží odůvodnitelné rozdíly v produktivitě práce, a to od 400 hodin do 1200 hodin na jeden byt.

Přitom máme např. iniciativu plzeňských stavbařů, kteří rozvinuli akci "500 hodin na jeden byt" a podle toho, co jsem slyšel v rozhlasové relaci, soudruhům v Plzni se daří tyto záměry realizovat.

Je třeba provést důkladný rozbor rozdílů a připravit soubor opatření v organizaci a technickém rozvoji, aby skončilo plýtvání časem a prací a aby se produktivita zvýšila především tam, kde musíme přednostně řešit bytovou otázku, tj. v oblasti soustředěné bytové výstavby.

Zarážející je také skutečnost - zpráva SPK to konstatuje na str. 18 - že snížení průměrných nákladů na jeden byt je dosud možné docilovat pouze za cenu snížení bytového standardu. Položme si současně otázku, jak je možné, že při velkých investicích do stavební výroby a při jejím dnešním vybavení mechanismy, z části i dováženými, při stálém přírůstku nových, moderních stavebních prvků, neustále rostou náklady? Kde jsou příčiny - v projekci, ve využívání techniky, v hospodárnosti s materiálem, v pracovních silách, ve mzdách? Tyto problémy je třeba energicky řešit.

Ještě jeden příklad z poslední doby. Týká se nové konstrukční soustavy. V současné době řešíme uvnitř družstevnictví, jak krýt zvýšené náklady vyvolané touto soustavou. Ve státní výstavbě tyto vyšší náklady automaticky hradí státní rozpočet. V družstevní výstavbě se to dotkne každého družstevníka jako vždy, nevzniknou-li vyšší náklady z jeho vlastních nároků. Zdá se, že při tak závažné akci, jako je nová konstrukční soustava, nebyl prosazen požadavek snížit za pomoci nové techniky náklady. Předseda vlády s. Štrougal velmi ostře o těchto otázkách hovořil na zasedání vlády. Zastavit růst nákladů bytové výstavby a současně zlepšovat její kvalitu a komplexnost - to je po dosažení vysokého objemu výstavby - základní potřeba národního hospodářství. Jsem toho názoru, že každé technické a organizační opatření ve stavebnictví je nutné posuzovat z hlediska snížení nákladů. Jde o to, aby nám další vývoj pomáhal řešit problémy, ne aby nám je komplikoval.

Shodně se zprávou Státní plánovací komise můžeme konstatovat, že tempo řešení bytového problému je uspokojivé, že roste vybavenost i rozsah prostředků, které stát poskytuje. Svědčí to o tom, že jedině socialistická společnost je schopna úspěšně vyřešit bytový problém.

Ukazuje se však, že největší problémy se stále soustřeďují do oblasti koncentrované bytové výstavby, zejména do hlavního města Prahy, do hlavního města Slovenska Bratislavy - a to bych chtěl také podtrhnout, protože je to i ve směrnicích XIV. sjezdu KSČ - do Severočeského kraje. Svědčí o tom i výhled plnění pětiletky v těchto oblastech. Výhled předpokládá, že v Praze a v Bratislavě se plán asi mírně nesplní; je to tak nepatrné, že předpokládám, že se i překročí. V Severočeském kraji se sice díky svépomocným formám výstavby plán poněkud překročí, ale značně méně, než v jiných krajích. Přitom ještě jsou vážné problémy v občanské vybavenosti. Soudruzi dosud zápasí také s problémy v dodavatelské výstavbě. Na rok 1974 dosud dodavatelé nepřevzali v kraji 250 bytů a za 256 mil. Kčs objemu prací a prorok 1975 nepřevzali 1200 bytů. Z hlediska občanské vybavenosti bytové výstavby jsou to čísla poměrně dost vysoká.

Soudruh náměstek Ujházy při rozpravě ve výboru pro plán a rozpočet sice správně uvedl, že předpokládané výsledky bytové výstavby v Severočeském kraji znamenají proti minulosti značný vzestup - asi 50 %. Tento vzestup je však nezbytný, mají-li se rozvíjet z hlediska celospolečenských potřeb výrobní síly v kraji plánovaným tempem, a to především v oblasti palivo-energetické, a mají-li lidé pracovat a žít odpovídajícím způsobem.

Soudružky a soudruzi poslanci, chci nyní podat stručný přehled o přínosu bytového družstevnictví k řešení bytového problému v ČSSR a o problémech, jimiž se zabýváme. Formou bytové družstevní výstavby naše společnost přímo organizuje pomoc a spoluúčast občanů při realizaci bytové politiky, rozšiřuje zdroje státu pro řešení bytového problému a uskutečňuje správu a údržbu bytového majetku bezprostředními uživateli bytů. V tomto smyslu bytová družstva plní důležitou funkci zcela v souladu s úkolem, který formuloval XIV. sjezd Komunistické strany Československa pro společenské organizace: spojovat zájmy členů se zájmy celé společnosti. Stojí proto i za úvahu, zda při současné kupní síle by nebylo možné uvažovat o rozšíření této formy výstavby.

Přitom je třeba vidět i zásadní změny v zaměření družstevní bytové výstavby. Původním záměrem bylo využít kupní síly vyšších příjmových skupin obyvatelstva jako finančního příspěvku k řešení bytového problému. Nyní však je vstup do družstva usnadněn státní půjčkou, případně stabilizačním příspěvkem podniku. Tím značně vzrostl počet členů, což svědčí o tom, že se rozšířily finanční prostředky k řešení bytové výstavby.

Přínos bytových družstev je však nejenom v tom, že se družstevníci finančně podílejí na bytové výstavbě, ale také v oblasti politicko-výchovné a společenské. Družstevníci si sami řeší správu bytového fondu. Na tento účel nedostávají státní dotace nebo příspěvky. Jejich hospodaření musí být vyrovnané, a to má pozitivní vliv na vztah ke společnému majetku. Přitom byty nejsou majetkem jednotlivých družstevníků, ale družstev, to znamená, že mají charakter socialistického vlastnictví.

Naše družstva řeší nejen technické a ekonomické otázky, ale také otázky politicko-výchovné, především v návaznosti na usnesení ÚV KSČ k ideologickým otázkám. Řeší vztahy mezi lidmi, získávají je pro společnou práci, prohlubují v nich vztah ke společnému majetku a k životnímu prostředí. Usilují, aby se lidé neuzavírali do svých bytů bez zájmu o dění v domě, v ulici, na sídlišti a ve městě a působí na své členy, aby se konkrétně angažovali za splnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, za realizaci politiky strany.