Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona, ktorým sa dopĺňa Hospodársky zákonník, ako odporučil spoločný spravodajca Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje sa.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.)

S návrhom súhlasili všetci prítomní poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike.

Teraz žiadam o hlasovanie poslancov Snemovne národov, ktorí boli zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona, ktorým sa dopĺňa Hospodársky zákonník, podľa návrhu spoločného spravodajcu Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Všetci poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike zákon schválili.

Môžem preto konštatovať, že Snemovňa národov prijala zákon jednomyseľne.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s vládnym návrhom zákona, ktorým sa dopĺňa Hospodársky zákonník, podľa návrhu spoločného spravodajcu Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Rovnako poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.

Pretože obe snemovne prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon, ktorým sa dopĺňa Hospodársky zákonník.

Podľa schváleného programu prerokujeme teraz

Návrh odôvodní za vládu Československej socialistickej republiky minister práce a sociálnych vecí súdruh Michal Štanceľ.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Štanceľ: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Medzinárodná organizácia práce má podľa svojej ústavy oprávnenie vypracovávať a na medzinárodných konferenciách práce, každoročne konaných, prijímať medzinárodné dokumenty, t. j. dohovory a odporučenia z oblasti pracovnej a sociálnej politiky. Členské štáty sú povinné na základe uvedenej ústavy predkladať v určenej lehote všetky prijaté dohovory a odporučenia na zaujatie stanoviska svojim orgánom, do právomoci ktorých patrí prevádzať ustanovenia medzinárodných dokumentov do vnútroštátneho zákonodárstva.

Cieľom tohto postupu je, aby sa zákonodarné orgány v jednotlivých členských štátoch oboznámili s novoprijatými dohovormi a odporučeniami a aby posúdili, do akej miery vnútroštátna právna úprava a prax zodpovedá ustanoveniam týchto medzinárodných noriem, a aby zvážili možnosť ich ratifikácie.

Na 58. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce roku 1973 boli prijaté dva dohovory a odporučenia. Prvý sa týka sociálnych dôsledkov spôsobov narábania s bremenami v prístavoch, druhý najnižšieho veku, v akom je prípustné zamestnanie. Federálne ministerstvo práce a sociálnych vecí predložilo texty týchto medzinárodných noriem vláde Československej socialistickej republiky, ktorá ich spolu so svojím vyjadrením predkladá dnes Federálnemu zhromaždeniu.

Dovoľte mi aspoň niekoľko poznámok k uvedeným materiálom.

Účelom dohovoru a odporučenia o práci v prístavoch je zvýšiť istotu zamestnania a príjmov pracovníkov v prístavoch. Tieto dokumenty boli prijaté v súvislosti s tým, že prudký vzostup mechanizácie nakladacích a vykladacích prác mal za následok znižovanie zamestnanosti v prístavoch. Ide o opatrenia, ktoré majú prednostne zabezpečiť prácu prístavným robotníkom a zabrániť tomu, aby na ich miesta boli prijímané lacnejšie pracovné sily predovšetkým z radov nezamestnaných.

Delegácie socialistických štátov podporovali na konferencii prijatie týchto dokumentov, ktoré sú určené hlavne pre námorné štáty.

Československá socialistická republika má len niekoľko vnútrozemských prístavov. Tieto dokumenty majú preto pre nás len okrajový význam. V našich prístavoch pracuje malý počet robotníkov, ktorí majú zabezpečené pravidelné a trvalé zamestnanie tak ako pracujúci v iných odvetviach.

Ciele, ktoré dohovor odporučením sleduje, sú v Československej socialistickej republike plne zabezpečené. Ich ratifikácia by však mala za následok, že by sme museli zavádzať určité - pre naše účely nepraktické a zbytočné - administratívne opatrenia, ako napr. vedenie evidencie prístavných robotníkov a podobne, a preto vláda Československej socialistickej republiky ich ratifikáciu neodporučuje.

Iný charakter majú medzinárodné normy o najnižšom veku, v ktorom je prípustné zamestnanie. Cieľom týchto dokumentov je jednak odstránenie detskej práce, ktorá sa vo svete stále ešte vo veľkom rozsahu vyskytuje, a jednak zvýšenie veku, v ktorom je prípustné zamestnanie. Nový dohovor, ktorý po prvý raz danú problematiku všestranne upravuje, má nahradiť desať starších dohovorov o najnižšom veku a niektorými z nich je viazaná i ČSSR.

Základom tohto dohovoru je zásada, že mladiství môžu byť zamestnaní až po skončení povinnej školskej dochádzky, nie však pred dovŕšením 15. roku veku. Ak ide o zamestnanie, ktoré by mohlo ohroziť zdravie, bezpečnosť či morálny život mladistvých, zvyšuje sa minimálny vek na 18 rokov.

Podľa odporučenia by najnižší vek pre výkon zamestnania mal byť zvýšený na 16 rokov.

Medzi československými predpismi a dohovorom je v niektorých otázkach nesúlad. Napr. podľa nášho práva nie je zakázaná práca mladistvých, ktorí síce ukončili povinnú školskú dochádzku, nedosiahli však vek 15 rokov. Ide predovšetkým o mladistvých, ktorí boli prijatí do prvej triedy základnej školy pred dovŕšením 6. roku veku. Aj keď sú to prípady výnimočné, nie je možné v súčasnej dobe zatiaľ dohovor ratifikovať i pre niektoré ďalšie nevýznamné rozdiely, ktoré sú uvedené v predloženom materiáli.

Naopak treba zdôrazniť, že československé pracovnoprávne zákonodárstvo zabezpečuje pri zamestnávaní mladistvým veľké výhody, ktoré im naša spoločnosť poskytuje a ktoré presahujú rámec i niektorých ďalších medzinárodných dohovorov v tejto oblasti.

Prosím, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aby ste s predloženým stanoviskom vlády Československej socialistickej republiky k dohovorom a odporučeniam prijatým na 58. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce vyslovili svoj súhlas.

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Ďakujem ministrovi Štancľovi.

Vládny návrh bol pridelený na prerokúvanie ústavnoprávnym, zahraničným výborom a výborom pre sociálnu politiku oboch snemovní. Prednesením spoločnej spravodajskej správy výborov Snemovne národov bol poverený poslanec Ladislav Hurdálek, člen výboru pre sociálnu politiku. Udeľujem mu slovo.

Zpravodaj poslanec SN L. Hurdálek: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dnešnímu společnému zasedání Sněmovny národů a Sněmovny lidu je předložen vládní návrh, kterým se podle článku 19 ústavy Mezinárodní organizace práce předkládají Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky texty úmluv a doporučení přijatých na 58. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1973 (tisk 101).

Úmluva č. 137 i doporučení č. 145 se týkají řešení sociálních důsledků, jež přináší uplatňování nových metod při zacházení s břemeny v přístavech. Oba dokumenty mají přispět k posílení sociální ochrany přístavních dělníků a zabezpečit jim pravidelné zaměstnání. Cíle, které úmluva sleduje, jsou v Československu zabezpečovány nejen již stávajícími zákonnými normami, ale i tomu odpovídající praxí. Sociální jistoty našich pracujících, ať již jde o pracovní uplatnění a z něho vyplývající hmotné zabezpečení pracovníků a jejich rodin, jsou v socialistickém Československu na daleko vyšším stupni než požaduje úmluva. Totéž se vztahuje i na pracovní podmínky, které jsou stanoveny jednotně pro všechny pracovníky zákoníkem práce a úrovní jednoznačně předčí požadavky obsažené v úmluvě.

Na rozdíl od kapitalistických států v našem národním hospodářství máme nedostatek pracovních sil a naši pracující, ať jsou jakékoli profese, nejsou ohrožováni existenčními nejistotami a nemusejí být proto chráněni navrhovanou úmluvou. Bylo by to tedy pro náš stát nepraktické ratifikovat úmluvu. Současně by bylo v našich podmínkách i těžko proveditelné realizovat některé metody, které úmluva předpokládá. Jde např. o vedení rejstříků přístavních dělníků, což je v našich podmínkách zcela nepotřebné.

Při projednávání vládního návrhu ve výboru pro sociální politiku Sněmovny národů bylo konstatováno, že cíle, které úmluva sleduje, jsou v socialistickém Československu již plně zabezpečeny, a proto by bylo neúčelné zavádět nepraktické právní úpravy jen proto, aby bylo možné vyhovět určitým formám potřebným pro ratifikaci této úmluvy. Shodně s tímto názorem přijaly stanovisko vlády ČSSR i ústavně právní výbor a výbor zahraniční, kterým byl tisk č. 101 rovněž přikázán.

Odlišný charakter mají další dva dokumenty, a to Úmluva č. 138 a doporučení č. 146 o nejnižším věku, kdy je přípustné zaměstnávání.

Obsah těchto mezinárodních norem sleduje zamezit dětskou námezdní práci a postupně zvyšovat věk, od kdy je možný nástup mladistvých do zaměstnání.

V mnoha státech, kde stále ještě existuje nežádoucí dětská práce, může ratifikace této úmluvy odstranit dětskou námezdní práci a nevhodnou práci mladistvých. U nás v praxi tento problém neexistuje. Naopak, dětem a mládeži je věnována velká pozornost a péče celé socialistické společnosti. Všechna opatření, která jsou v této oblasti přijímána, tuto péči dále prohlubují, zkvalitňují a rozšiřují. Náš socialistický stát plní požadavky, jež úmluva sleduje. Protože však některé naše právní normy zcela nevyhovují určitým podmínkám úmluvy, vyslovily se výbory ústavně právní, zahraniční i výbor pro sociální politiku souhlasně k stanovisku vlády ČSSR navrhnout ratifikaci úmluvy až po odstranění nesouladu mezi našimi právními úpravami a úmluvou.

Uvedené výbory doporučují Sněmovně národů schválit stanovisko vlády ČSSR k úmluvám i doporučením v souladu s návrhem usnesení uvedeným v tisku č. 101.

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Ďakujem poslancovi Hurdálkovi. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu, člen výboru pre sociálnu politiku poslanec Josef Kryll namiesto nemocného poslanca Václava Peška.

Zpravodaj poslanec SL J. Kryll: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, chtěl bych se ve stručnosti připojit ke zpravodajské zprávě poslance Ladislava Hurdálka. Opatřením předsedy Sněmovny lidu č. 98 ze dne 10. 10. 1975 byl přikázán k projednání výborům ústavně právnímu, zahraničnímu a výboru pro sociální politiku vládní návrh, kterým se podle článku 19 ústavy Mezinárodní organizace práce předkládají Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky texty úmluv a doporučení přijatých na 58. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1973.

Výbory Sněmovny lidu byly s obsahem tohoto vládního návrhu řádně seznámeny a shodně s výborem Sněmovny národů přijaly souhlasné stanovisko k návrhu vlády ČSSR neratifikovat Úmluvu č. 137 o sociálních důsledcích nových metod zacházení s břemeny v přístavech a Úmluvu č. 138 o nejnižším věku, kdy je přípustné zaměstnávání, navrhnout k ratifikaci až po odstranění nesouladu mezi čs. právními normami a úmluvou.

Výbory při projednávání tohoto vládního návrhu vysoce ocenily péči socialistické společnosti při upevňování životních a sociálních jistot všech občanů našeho státu. Výbor pro sociální politiku zejména podtrhl při projednávání vládního návrhu trvalou péči o zlepšování pracovních podmínek našich pracovníků.

Tyto skutečnosti dotvrzují, že by v našich podmínkách bylo velmi nepraktické ratifikovat Úmluvu č. 137. Navíc ČSSR má jen několik vnitrozemských přístavů a z tohoto důvodu mají tyto dokumenty pro nás zcela okrajový význam.

Pokud jde o možnost ratifikovat Úmluvu č. 138, jednání výborů potvrdila, že je správné, aby pracovní právo socialistického Československa svou úrovní vyhovovalo vysokým požadavkům, jež mezinárodní úmluva předpokládá. V péči o děti a mládež se máme čím pochlubit a bylo by jistě ke škodě věci, abychom tuto vysokou péči nemohli také odpovídajícím způsobem v mezinárodních orgánech dokumentovat, jen proto, že některé naše právní normy nejsou zcela v souladu s požadavky tohoto mezinárodního dokumentu.

Všechny uvedené výbory shodně doporučují Sněmovně lidu, aby vyslovila se stanoviskem vlády ČSSR, uvedeným v tisku 101, souhlas.

Předsedající místopředseda FS ing. J. Bandžák: Ďakujem poslancovi Kryllovi.

Súdružky a súdruhovia poslanci, do rozpravy k tomuto bodu programu nie je prihlásený ani jeden rečník. Preto sa pýtam, či niekto z poslancov oboch snemovní žiada o slovo. (Nikdo.) Praje si slovo s. minister Štanceľ? (Nepřeje.)

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej miestnosti je prítomných 152 poslancov Snemovne ľudu, 54 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 60 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Obe snemovne sú uznášania schopné.

V parlamentnej tlači č. 101 je obsiahnuté schvaľovacie uznesenie, podľa ktorého sa navrhuje Federálnemu zhromaždeniu súhlasiť so stanoviskom vlády Československej socialistickej republiky k dohovorom a odporučeniam prijatým na 58. zasadaní Medzinárodnej konferencie práce v Ženeve v roku 1973.

Prosím najprv o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia, odporučeným spoločným spravodajcom Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)