Vláda zavedla novou formu VHJ - koncernovou - která umožňuje soustředit odbytové a zásobovací činnosti a tak zmenšit četnost dodavatelsko-odběratelských vztahů a zvýšit jejich ovladatelnost.

Analytický rozbor SPK už na podzim roku 1973 odhalil, že četnost dodavatelsko-odběratelských vztahů vzrůstá s druhou mocninou počtu přímých kooperujících partnerů a že obecně se tempo růstu dodavatelskoodběratelských vztahů blíže druhé mocnině tempa růstu výroby. S rostoucí četností se tyto vztahy stávají obtížněji zvládnutelné. Proto východiskem je snížení četnosti dodavatelsko-odběratelských vztahů cestou koncentrace řízení kooperujících hlavních partnerů k jejich ovládnutí a uspořádání. Pro rok 1976 se rozšiřuje okruh centrálně bilancovaných výrobků, zdokonaluje se dosavadní systém gescí a posiluje se postavení odběratelů i úloha hospodářského práva. Je žádoucí, aby se v praxi projevila zásada, podle níž je nutné odvozovat nástroje hmotné stimulace z cílů a úkolů národohospodářského plánu. Svým usnesením z 18. listopadu t. r. umožňuje vláda úpravy ukazatele výkonů pro účely hodnocení podniků. To jsou kladná opatření, jejichž uvedení do života může účinně přispět k řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Soudružky a soudruzi, závěrem chci zdůraznit, že nejnáročnějším rysem plánu na příští rok je výrazná diferenciace tempa rozvoje jednotlivých odvětví, vyvolaná potřebou strukturálních změn výroby a jejího užití. Tato skutečnost založí však též závažné zásahy do rozvoje dodavatelsko-odběratelských vztahů. To zvyšuje nároky na výrobce i na odběratele. Jejich zvládnutí je jednou z podmínek plnění požadavků zahraničního obchodu, investiční výstavby a uspokojování potřeb na vnitřním trhu.

Dobrý stav a dobrý vývoj dodavatelsko-odběratelských vztahů má veliký význam pro plnění náročných úkolů státního plánu i státního rozpočtu na rok 1976 a pro celé období nové pětiletky. Přístup k řešení problému, obsažený v Dopise ústředního výboru KSČ je návodem, jak dosáhnout pokroku a úspěchu při řešení tohoto významného a dosud vleklého úkolu.

V té míře, v jaké se uspořádání dodavatelsko-odběratelských vztahů stane věcí osobního zájmu výrobních kolektivů, předmětem jednání výrobních porad, nezištného úsilí řídících orgánů, v té míře se zlepší i plynulost chodu našeho národního hospodářství. A tu se také otvírá významné a důležité pole činnosti v naší politické práci jako poslanců Federálního shromáždění.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Laštovičkovi, prosím poslankyni Korbeľovou. Připraví se poslanec Chlad.

Poslankyně SL A. Korbeľová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Plynulý rozvoj našej ekonomiky si dnes nemožno predstaviť bez zabezpečenia prepravných potrieb a z nich vyplývajúceho rozvoja dopravy. Dovoľte mi, aby som sa vo svojom vystúpení zmienila o niektorých problémoch v tejto oblasti.

Som veľmi rada, že hneď v úvode môžem konštatovať, že úlohy, ktoré určila 5. päťročnica, to znamená zvýšiť prepravu tovaru minimálne o 20 %, sa splnili a dokonca aj prekročili. Pôvodne plánovaný ročný prírastok 3,7 % bol vysoko prekročený a dosiahol sa ročný prírastok 5,8 %, takže celkový prírastok prepravy tovaru bude vyše 32 %. Práve tak úspešne boli splnené aj niektoré ďalšie úlohy, hlavne modernizáciou cestnej siete a železničnej dopravy. V cestnej sieti sa v 5. päťročnici podarilo po prvýkrát dosiahnuť zásadný obrat a presadiť dlhodobú koncepciu rozvoja cestnej siete. Prostriedky sa sústredili hlavne na najdôležitejšie cestné ťahy, čím sa znížila roztrieštenosť investičnej výstavby a útlm pri riešení cestnej siete z hľadiska miestnych problémov a bezprostrednej situácie.

Súčasná situácia však, pochopiteľne, nie je taká uspokojivá, ako by sme si to priali a ako by to tiež vyžadovali vzrastajúce potreby cestnej prepravy nákladov. Veľmi by sa nám napríklad hodilo, keby sme už dnes mali vybudované základné diaľnicové ťahy a na ne nadväzujúce komunikácie. Bude to jedna z úloh budúcej päťročnice.

Realizovalo sa aj niekoľko stavieb a opatrení v rámci modernizácie železničnej dopravy. Boli to opatrenia na zväčšenie priepustnosti tratí, skvalitnenie železničných zvrškov a vytvorenie predpokladov pre rýchlejšiu a spoľahlivejšiu jazdu. Avšak, nehľadiac na to, ani tu sa neprejavil efekt realizovaných opatrení v takej miere, ako sme predpokladali.

Musíme konštatovať, že vývoj ukazovateľov intenzifikácie v železničnej doprave sa oneskoruje za vývojom prepravy tovaru. Ukážem to na niekoľkých príkladoch. Všeobecne sa vie, že zvýšenie hrubej váhy vlakov má výrazný vplyv na zníženie nákladov na dopravu. Nehľadiac na to, sa však zhruba za 4 roky 5. päťročnice podarilo zvýšiť priemernú hrubú váhu nákladných vlakov len o 1,7 %. Práve tak, bez ohľadu na modernizáciu tratí, sa nepodarilo dosiahnuť výraznejšie zvýšenie rýchlosti nákladných vlakov. Technická rýchlosť bola v roku 1971 31,5 km a v podstate je taká istá aj v roku 1975. Práve tak aj skutočná úseková rýchlosť sa zvýšila z 18,14 km/hod. v roku 1970 len na 18,5 km v 1. polroku 1975. Aj priemerný denný počet vlakov na 1 km siete sa len slabo zvýšil. Naopak, oproti r. 1970 sa zhoršil pomer obehu prázdnych vagónov oproti naloženým, a to o 1,5 %.

Priemerné slabé výsledky sa dosiahli v jednej z najefektívnejších foriem prepravy, a to v kontejnerovej preprave. Za prvý polrok 1975 sa touto formou prepravilo zhruba 440 000 ton tovaru, čo je iba 0,3 % z celkového objemu prepravovaného tovaru. Dopravcovia si tento nedostatok zrejme uvedomujú a hľadajú nápravu. S radosťou som uvítala, že Československá obchodná komora spoločne s Federálnym ministerstvom dopravy uzavreli na počesť XV. zjazdu KSČ združený záväzok na podporu rozvoj a kontejnerizácie a dopravného systému v ČSSR. Zaviazali sa, že počas roka 1976 usporiadajú aktív tých prepravcov, ktorých výrobky sú vhodné na kontejnerovú dopravu, a že spoločne s nimi budú hľadať cesty rozvoja tohto dopravného systému. K tomu by som odporúčala zabezpečiť optimálne kapacity špeciálnej techniky na rýchlu vykládku a prepravu kontejnerov zo železničnej stanice k prepravcom a opačne, a tým skrátiť prestoje vagónov, zároveň by každý prepravca túto drahú techniku nemusel obstarávať sám.

Myslím si, že by stálo za to, zamyslieť sa nad hodnotením týchto výsledkov v zabezpečovaní potrieb národného hospodárstva, hlavne v roku 1976 a v celej 6. päťročnici.

Druhá významná rezerva i zdroj rastu efektívnosti národného hospodárstva je vo zvyšovaní spoľahlivosti a pohotovosti prepravy tovaru podľa potrieb národných podnikov a hospodárskych a obchodných organizácií. Čo mám pri tom na mysli: aby výrobné podniky mohli znižovať sklady hotových výrobkov, musia mať okrem iného aj spoľahlivé záruky presných termínov a času prepravy jednotlivých výrobkov od výrobcu k spotrebiteľovi alebo od jedného výrobcu k druhému. Dosiaľ túto funkciu hlavne nákladná doprava spoľahlivo neplní. Neviem vyčísliť napríklad, aké finančné náklady bolo treba zbytočne vynaložiť na to, aby sa urýchlene aj na veľké vzdialenosti prepravovali automobilmi suroviny a súčiastky, ktoré mali byť prepravované železnicou, a to len preto, že čas, ktorý uplynie od objednania vagónu a hlavne od jeho naloženia do dodania k odberateľovi, je veľmi dlhý a hlavne neistý. Bolo by tiež zaujímavé vyčísliť, koľko stojí niekedy zbytočná pohotovosť v sobotu a nedeľu - zbytočné vyčkávanie na telefonický pokyn, že vagóny sú pristavené alebo že ich treba vykladať. Všetko toto má nepriaznivý vplyv na efektívnosť a doprava ním porušuje ostatným odvetviam ich hospodárnosť.

Na druhej strane však treba povedať, že aj výrobné organizácie musia tým, že o niečo lepšie rozložia svoje požiadavky, rovnomernejšie pomáhať doprave v plnení jej úloh a musia so železnicou spolupracovať; aby sa napríklad nestalo, že v 1. polroku a ešte dokonca aj v auguste odmietli niektoré revíry pristavené vagóny, ktoré sa potom museli presunovať prázdne, a tým sa podieľali na zvýšení času obehu vagónov.

Vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci, k svojmu trochu kritickejšiemu hodnoteniu niektorých javov v doprave som pristúpila hlavne preto, že úlohy dopravy v roku 1976 sú nemenej náročnejšie, ako boli v roku 1975. Pritom však bude potrebné a nevyhnutné, aby sa nedostatky, hlavne v nákladnej doprave, za posledný štvrťrok 1975 už neopakovali.

Pri prerokúvaní plánu a rozpočtu Federálneho ministerstva dopravy vo výboroch pre priemysel, dopravu a obchod sme sa zoznámili s údajmi, že pre rok 1976 sa počíta s prírastkom prepravy tovaru iba o 4,2 %, hoci v skutočnosti, ako som už o tom hovorila, sa za posledné roky dosiahlo vyššie tempo. Ide teda o to, aby súdruhovia v doprave, tak ako v minulých rokoch, aj v roku 1976 rátali s prekročením plánu. Verím a myslím, že na základe doterajších skúseností pracovníci dopravy svoje plánované úlohy nielenže spoľahlivo splnia, ale ich aj prekročia, a to v súlade s potrebami národného hospodárstva. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Korbeľové. Hovoří poslanec Chlad. Připraví se poslanec Černáček.

Poslanec SN R. Chlad: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, moment převzetí pěkného bytu je jednou z největších radostí v životě člověka. Naše socialistická společnost klade značný důraz na to, aby podmínky života její základní buňky - rodiny, kde všichni trávíme přes polovinu svého života, byly co nejlepší.

Je-li hlavním cílem naší politiky zabezpečení dalšího růstu životní úrovně našeho lidu, pak se tedy nesporně týká i otázek bytové výstavby. Dovolte, abych se při dnešním projednávání státního plánu a rozpočtu na rok 1976 dotkl této oblasti.

V prvé pětiletce jsme dokončili 197 tis. bytů, ve čtvrté 434 tis. a v páté očekáváme dokončení více než 600 tis. bytů.

Počet dokončených bytů na 1 tis. obyvatel nás zařadil už za rok 1974 mezi prvních 10 států na světě a nad evropský průměr před Velkou Británii, Rakousko, Belgii a NSR. Ze socialistických zemí jsme na druhém místě hned za SSSR. Podle dostupných informací nás řadí celková částka 22 mld Kčs z výdajů státního rozpočtu na bydlení, přepočtená na tisíc obyvatel, dokonce na přední místo ve světě, hned za SSSR.

Současně se zvětšila i plocha nově postavených bytů z 52 m² v padesátých letech na 63 m² na průměr jednoho bytu v páté pětiletce.

Přes mimořádně příznivé výsledky v celkovém plnění plánu bytové výstavby v páté pětiletce nemůžeme říci, že máme v Československu vyřešenou bytovou situaci. Ukazuje to například vývoj počtu žádostí o byt.

Koncem roku 1970 bylo např. neuspokojeno přes 320 tis. členů bytových družstev v ČSR, koncem pětiletky se tento stav nesnížil. Praha má toho času něco přes 50 tis. čekatelů na byt. Čekací doba činí v družstvu v Praze asi 10-13 let, v Karlových Varech 8 let, v Plzni 5-7 let a naopak v některých menších místech s potřebou pracovních sil se dokonce byty nabízejí.

Moravské a slovenské kraje kromě Bratislavy jsou na tom lépe.

Řešení bytové situace je u nás složitější, že kromě růstu náročnosti na vyšší kulturu bydlení zde působí i přesun obyvatelstva z venkova do měst a změny v územním rozmístění výrobních kapacit a s nimi spojené přesuny pracovníků.

Je zajímavé, že se nám na druhé straně v posledních letech značně rozšiřuje takzvaný duplicitní bytový fond pro bydlení ve dnech svátečního klidu a o prázdninách.

K rozmístění bytové výstavby: přestože pro pátou pětiletku jsme dali zelenou pro koncentraci výstavby v Praze a v Severočeském kraji, právě v těchto oblastech, zejména pak v Praze, je plnění plánu bytové výstavby nejnižší. Je to vážnější i z toho důvodu, že v Praze jsou vybudované značné průmyslové, zejména strojírenské kapacity, a pro jejich využití chybí zhruba 24 tis. pracovníků. Přitom z Prahy stále odchází právě hodně mladých vyučených i vystudovaných lidí jenom proto, že v jiných oblastech dostávají s prací současně i byty.

Předávání bytů např. v prvním roce páté pětiletky zařadilo Prahu počtem 6500 až na deváté místo ze všech krajů. Vloni se dostala Praha počtem 10 tis. dokončených bytů toliko na sedmé místo. Pod tímto počtem zůstaly jedině české kraje. Ani počet bytů předaných v letošním roce tuto nepřízeň nijak nezlepší. Statistika předávaných bytů podle krajů za rok 1970-1974 vykazuje zatím nevyváženost rozmístění bytů z hlediska zajištěnosti prioritních oblastí. Pokládám proto za správné rozhodnutí o daleko výraznějším rozmisťování bytů s ohledem na potřeby našeho národního hospodářství v šesté pětiletce.

K technologii, pracnosti a kvalitě: zde jsou ještě značné rozdíly u stavebních organizací na území našeho státu. Např. pracnost na jeden byt se pohybuje v rozmezí mezi 430-1200 hodinami. To svědčí o dalších značných rezervách ve stavebnictví. Bylo by tedy jistě vítané, aby obě ministerstva stavebnictví a všechny výrobně hospodářské jednotky věnovaly větší úsilí k účinnějšímu přenášení dobrých zkušeností na zaostávající podniky. Osobně jsem rád, že v našem Západočeském kraji Pozemní stavby představují v technologii, pracnosti i kvalitě špičku v bytové výstavbě.

Komplexní bytová výstavba vyžaduje od našich techniků účinnější nápady a odvážnější projekční a technická řešení ve výstavbě občanské a technické vybavenosti, v dokončovacích pracech, v širším uplatňování proudových provozů nad rámec závodů a okresů a autoritativnější řízení a koordinaci stavebních prací na sídlištích.

K podmiňujícím investicím: dosavadní způsob řízení podmiňujících investic potřebuje neodkladně takřka na všech větších sídlištích "koordinátora" s vysokou technickou a finanční autoritou, koordinátora

- který by byl s to sladit harmonogram výstavby sídliště se všemi těmi různými investory a uživateli sití, jako plyn, voda, kanalizace, topení, kabely pro silnoproud a slaboproud apod.,

- který by byl s to odstranit jejich vypočítavé podmínky,

- který by byl s to realizovat efektivní prefabrikované kolektory, které však žádný investor nehodlá sám financovat,

- který by byl s to uplatňovat režim hospodárnosti v rozsahu podmiňujících investic už v období před územním rozhodnutím,

- který by byl s to zabezpečovat harmonicky v potřebném předstihu projekční a technickou přípravu těchto podmiňujících staveb, což doposud stále pokulhává.

Jsem přesvědčen, že fungování takovéto autority by předešlo mnoha starostem v průběhu výstavby sídlišť, jakož i značným nehospodárně vynaloženým částkám.

K údržbě bytového fondu: státní rozpočet počítá ve výdajích přes 3 mld Kčs na údržbu bytového fondu, což je o 155 mil. Kčs více než v roce minulém. Jde vlastně o státní dotaci národním výborům na základy bytového hospodářství, které převyšují inkasované nájemné. Jaké směry volit v této oblasti?

Postupné prosazování takových technologií bytové výstavby, které zvyšují jakost a trvanlivost bytů, a to i za cenu částečného zvýšení nákladů na byt, může přinést daleko větší úspory v budoucích nákladech na údržbu.

Tento moment nabývá zvláštního významu právě nyní, kdy od 1. 7. 1976 zavádíme souhrnnou cenu za byt, aby stupeň kvality bytové výstavby byl obzvláště pečlivě společensky ohlídán, aby funkce souhrnné ceny, která má zarazit růst cen bytové výstavby a podnítit dodavatelské organizace k efektivnímu technickému rozvoji, se nezvrhla směrem dosahování zisku na úkor kvality bytů.

Současně půjde také o nalezení a uplatnění takových ekonomických nástrojů, které by měly výrazně zvýhodňovat právě ty drobné práce, které preventivně zamezí vzniku dalšího chátrání bytového majetku a tím i požadavkům na velké generální opravy. Zatím však se lépe umísťují u podniků místního stavebnictví velké práce pro svoji ziskovost a produktivní výhodnost než jakékoli drobné preventivní práce společensky daleko efektivnější.

Praxe takřka všude ověřuje, že čerpání prostředků na údržbu bytového hospodářství obsahuje stále ještě velký podíl na práce sice potvrzené, ale neprovedené. Je to důsledkem povrchní přejímky vykonané práce ze strany zástupců domovních správ nebo samotných nájemníků. Odpovědnější přístup v řízení služeb a údržby bytového hospodářství by mohl jistě vykázat uspokojivější věcné plnění, a to možná i s daleko nižším meziročním zvyšováním nákladů.

Závěrem mi dovolte upozornit na některé závažné problémy v zabezpečování realizace komplexní bytové výstavby v roce 1976:

- v místech největší komplexní bytové výstavby, jako je Praha a Severočeský kraj, je bohužel nejhorší stav technické a projekční připravenosti. Jsem toho názoru, že praktikované kontrolní dny na větších stavbách by byly významným regulátorem, kdyby byly zavedeny i na plnění harmonogramu investorské předvýrobní přípravy komplexních sídlišť;