Úterý 16. prosince 1975

Pokládám takovýto přístup za správný a zcela opodstatněný. Tento záměr je realizován například růstem osobní spotřeby o 4,3 %, což je rychlejší tempo, než je vývoj letošního roku. Tomu odpovídá i plánovaný vývoj peněžních příjmů, který má vzrůst o více než 15 mld Kčs, tj. o celou čtvrtinu vyšší přírůstek, než jaký byl dosažen v letošním roce. Důležité bude, aby naši pracující našli na trhu dostatek zboží, aby měli za co peníze utratit, zkrátka, jak říkají naši ekonomové, aby růst příjmů byl hmotně pokryt. Maloobchodní obrat má být vyšší o 4,7 %. Má-li být tento záměr plánu splněn, musí naši občané najít na trhu takové zboží, které hledají, které potřebují. A to zvyšuje nároky nejen na náš obchod, ale také na výrobu. Naši pracující požadují moderní, kvalitní výrobky na vysoké technické úrovni, zejména pokud jde o zboží tzv. dlouhodobého užití. Máme dnes už takovým spotřebním zbožím velmi slušně vybavené domácnosti, například na 100 domácností je 91 televizorů, 86 praček. Touto vybaveností jsme před Německou spolkovou republikou i před Francií. Obměna těchto výrobků proto předpokládá, že budou technicky a funkčně dokonalejší.

Myslím, že větší pozornost by měla být věnována i kvalitativní stránce rozvíjení placených služeb, a to jak pro jejich důležitý ekonomický, tak zejména pro společenský význam. Při vysoké spotřebitelské náročnosti nesmíme zapomínat, že jsme současně i výrobci. Nebudeme-li při výrobě spotřebního zboží dost na sebe nároční, těžko pak můžeme tento požadavek uplatňovat pouze v roli spotřebitelů.

Chtěla bych ještě alespoň ve stručnosti říci pár myšlenek k rozvoji společenské spotřeby. Zpráva k návrhu souhrnu státních rozpočtů obsahuje řadu údajů o dalším růstu neinvestičních výdajů na kulturní a sociální zabezpečení. V roce 1976 přesáhne tato částka již 100 mld Kčs a k letošnímu roku je to zvýšení o více než 7 mld Kčs. Největší dynamika růstu je u výdajů na sociální zabezpečení, neboť se v něm promítají opatření související se zvyšováním důchodů, vyplývající ze zákona č. 121/1975 Sb. Ale v této oblasti se počítá i s dalšími formami společenské pomoci starým občanům, v duchu závěrů dubnového zasedání ústředního výboru naší strany. Tyto výdajové položky jsou rozpočtovány převážně u národních výborů.

Například v mém volebním obvodě v pelhřimovském okrese máme v současné době zatím jeden dům pečovatelské služby v Počátkách, ale v roce 1976 se připravuje v Pelhřimově, kde bude 25 míst. Současně bude zřízena i společenská místnost, jídelna, hygienické zařízení apod. Tato zařízení se budují v akci "Z" nákladem 1 mil. 400 tis. Kčs. Rovněž v Humpolci i u nás v Žirovnici v roce 1976 se připravují tyto domy pečovatelské služby o 20 místech. Obdobně se starají o prohlubování péče o staré občany i v dalších místech mého volebního obvodu. Pozornost je také věnována kulturnímu a společenskému vyžití našich důchodců. V Humpolci i v Pelhřimově jsou zřízeny kluby důchodců, které jsou dobře vybaveny, takže plní své poslání.

V ústavní péči máme v okrese také 4 domovy důchodců s kapacitou 304 lůžek a v plánu se počítá s výstavbou do roku 1980 dalších 40 lůžek v Humpolci. V těchto domovech se v příštím roce budou zlepšovat i ubytovací podmínky, například v Proseči-Obořišti bude vybudováno ústřední topení, v Onšově rovněž úprava vytápění akumulačními kamny, Proseč-Pošná provede nástavbu nových garsoniér, a to v akci "Z". Ke zlepšení došlo i v mimoústavní péči, především na úseku pečovatelské služby, a to jak u pečovatelek dobrovolných, tak i u pečovatelek z povolání.

Mohla bych uvést řadu dalších příkladů, svědčících o narůstající péči, kterou poskytují národní výbory našim starým občanům.

K výraznějšímu zlepšení došlo u nás také v oblasti zdravotní péče. Je to například růst počtu lékařů, rozšíření ordinačních hodin odborné ambulantní služby, rozšiřuje se také počet obvodů ve spádových obcích, modernizují se zdravotní střediska, například v Pacově, v Pelhřimově, v Žirovnici i v řadě dalších míst. K péči o dlouhodobě nemocné byla v Pelhřimově vyčleněna jednotka o 42 lůžkách. Takováto konkrétní zlepšení v oblasti péče o naše občany se skrývají za strohými čísly růstu výdajových položek, se kterými je počítáno v rozpočtu na příští rok. Zatímco v roce 1971 činily náklady na zdravotní péči v okrese Pelhřimov 59,3 mil. Kčs, v roce 1975 je to již 80 mil. Kčs. Ale i v této oblasti musíme postupovat s maximální hospodárností, uplatňovat i zde zásadu efektivního využívání prostředků.

Abychom mohli zabezpečit plánovaný vývoj životní úrovně ve všech složkách, které plán přepokládá, znamená to zvyšovat iniciativu a angažovanost všech pracujících, přispívat všemi silami k plnění náročných, ale reálných úkolů národohospodářského plánu. Takové poslání máme i my, poslanci Federálního shromáždění.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kolářové. Před přestávkou vystoupí ještě poslanec Polák.

Poslanec SL J. Polák: Vážený súdruh predseda, vážené Federálne zhromaždenie! Ak má systém plánovitého riadenia ešte aktívnejšie reagovať na potreby rozvoja ekonomiky v budúcom roku, potom sa táto požiadavka nevyhnutne musí dotýkať aj oblasti finančného plánovania a finančno-ekonomických nástrojov, systému financovania a finančného hospodárstva.

Chcel by som pritom podotknúť, že v našej sústave úlohu financií nepreceňujeme. Chceme od nej, aby v štádiu plánovania i realizácie nadväzovala na hmotné stránky reprodukčného procesu a podporovala ich plnenie. Pritom ju však ani nepodceňujeme, pretože umožňuje dávať tieto procesy na spoločnú základňu, ktorá ich dovoľuje porovnávať a hodnotiť, a to tak jednotlivo, ako aj z hľadiska celého národného hospodárstva.

Aktívnu úlohu financií môžeme teda vidieť hlavne v ich schopnosti prefinancovávať priebeh reprodukčného procesu a najmä v možnosti pôsobiť dostatočne kriticky a dôrazne na jednotlivé rozhodovacie procesy.

Od kontinuity finančného systému, ako ho vyjadrujú zámery budúcej rozpočtovej politiky, a od súčasného zdokonalenia niektorých prvkov finančného plánovania a finančno-ekonomických nástrojov očakávame, že spolu s väzbou na nové formy hmotnej stimulácie podporia v budúcom roku vyššiu tvorbu finančných zdrojov, potrebných na prefinancovanie potrieb ďalšieho rozvoja. Očakávame od nich taktiež, že budú podporovať dosiahnutie vyrovnaných objemov rozpočtových príjmov a výdavkov, ako to návrh rozpočtového zákona na rok 1976 predpokladá.

Finančné zabezpečenie tejto vyrovnanosti nie je, ako o tom hovoril spravodajca poslanec Křenek, bez problémov. Podklady, ktoré nám boli na dnešné rokovanie predložené, ukazujú, ale aj signalizujú, že bude treba skutočne účinne mobilizovať rezervy výrobnej i nevýrobnej sféry, aby tvorba všetkých finančných zdrojov a pochopiteľne i spôsob ich užitia dosiahli žiadúcu úroveň a aby bolo možné v celoštátnom meradle zvládnuť určité napätie medzi týmito zdrojmi a potrebami.

Chcel by som to ako spravodajca k rozpočtovej kapitole Štátnej banky československej vo výbore ukázať na niektorých jej poznatkoch o finančných plánoch podnikovej sféry. Poznatky banky i rokovania výborov pre plán a rozpočet ukazujú, že úloha finančných plánov socialistických organizácií by mala byť pri spätnom ovplyvňovaní jej hmotných úloh prostredníctvom týchto plánov ešte aktívnejšia. Osobitne potom vtedy, keď nižšie objemy výroby znižujú plány výkonov a keď pomalšie tempo znižovania nákladov ovplyvňuje rast zisku a situácia vyvoláva snahu riešiť zabezpečenie finančných potrieb len pomocou úverov a dotácií. Podľa poznatkov banky i našich poslaneckých prieskumov sa dá usudzovať, že hlavnou motiváciou tohto postupu výrobnej sféry zostáva stále snaha dosiahnuť ľahšie plniteľné úlohy a ponechávať si v rezerve možnosti ich ľahkého prekračovania.

V koncepcii rozpočtovej politiky budúceho roku sa plánuje relatívne vysoký prírastok zisku, ktorého úroveň je pre nás určitým syntetickým ukazovateľom predpokladaného výsledného pôsobenia radu faktorov, ktoré sa svojimi dôsledkami majú prejaviť vo sfére výnosov a nákladov. K tomu, aby jeho narastanie mohlo byť zapracované do celkovej bilancie potrieb zdrojov, bolo treba urobiť celý rad značných zásahov do návrhu plánov vypracovaných na úrovni stredného článku riadenia a centra.

Nie je to ani tentoraz postup či zjav v podstate nový. Stretli sme sa s ním napríklad i v plánoch podnikovej sféry na tento rok, no - ako o tom svedčia doteraz známe výsledky - stanovené úlohy sa i napriek ich zvýšeniu v rozhodujúcej miere plnia a v niektorých smeroch dokonca prekračujú.

Myslím, že treba preto opäť oceniť z tohto miesta úsilie centrálnych plánovacích miest a zvlášť pracovníkov ministerstiev financií i Štátnej banky československej to, že presadzujú vyššiu mobilizáciu dôležitých finančných zdrojov a že odhaľujú ich potencionálne rezervy.

Vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, v budúcom roku i v budúcom období by mali na rast zdrojov a na prehĺbenie spôsobu hospodárenia pôsobiť aj nové opatrenia v sústave plánovitého riadenia.

Na základe poznatkov získaných na zasadnutiach výborov pre plán a rozpočet chcel by som predovšetkým uvítať, že dôjde k prehĺbeniu spôsobu finančného plánovania a najmä k spresneniu ukazovateľov zameraných na kvalitatívne stránky rozvoja a na dynamiku tvorby zdrojov. Budeme iste so záujmom sledovať, ako sa osvedčí aj prehĺbenie finančno-ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a zvlášť akú aktívnu úlohu zohrá napr. sprísnenie celého systému financovania a úverovania obežných prostriedkov v budúcich rokov, zvlášť tých opatrení, ktoré smerujú k docieleniu lepšieho vývoja v stave zásob.

Pri dôraze kladenom na zvyšovanie hospodárnosti vo výrobnej i v nevýrobnej sfére je jedným z významných opatrení rozpočtovej politiky aj uplatňovanie niektorých výdavkových limitov.

Považujem najmä za opodstatnené, že tak, ako to bolo v tomto roku, budú i v budúcom roku limitované v obidvoch sférach osobitné výdavky na cestovné doma i v zahraničí a rovnako aj výdavky za služby nemateriálovej povahy v hospodárskych organizáciách a tzv. ostatné osobné výdavky v rozpočtových organizáciách.

Za zdôvodnený považujem i postup sledujúci zníženie nákladov na výstavy a ďalšie zníženie výdavkov na reprezentáciu a dary.

Pri pozitívnom hodnotení všetkých týchto opatrení by som chcel tiež podčiarknuť význam onoho zámeru rozpočtovej politiky, ktorý pri stanovení neinvestičných výdavkov rozpočtu sleduje tiež zamedziť zvyšovanie týchto výdavkov v štátnej správe, s výnimkou v nej plánovaného rastu mzdových prostriedkov.

Vážené poslankyne, vážení poslanci! Dosiahnutiu plánovaného hospodárskeho programu a tým i ďalšieho sociálno-ekonomického rozvoja ČSSR, o ktorom dnes rokujeme, určite napomôžu všetky kladné opatrenia - či čiastkové, či miestne - a v celoštátnom meradle môžu byť významným prínosom z hľadiska efektívnejšej tvorby zdrojov a spôsobu ich užitia.

Vo výboroch pre plán a rozpočet oboch snemovní sme vyslovili podporu predovšetkým realizácii tých záverov, ktoré sledujú najmä utvorenie podmienok pre prekročenie príjmovej stránky rozpočtu a dosiahnutie celoštátne vyrovnanej bilancie finančných zdrojov a potrieb, resp. čo najlepšieho vzťahu medzi vynakladanými prostriedkami na strane jednej a ich konkrétneho efektívneho spoločenského prínosu na strane druhej.

Ako sa ukazuje, bude realizovanie týchto dôležitých záverov pomocou konkrétnych opatrení významnou a náročnou úlohou riadiacej, organizátorskej a kontrolnej práce, a to predovšetkým vedúcich pracovníkov na všetkých stupňoch riadenia štátnej a hospodárskej sféry.

Myslím si, že bude na nás poslancoch, aby sme ich v ich poctive a cieľavedome chápanom a zameriavanom úsilí dokázali podporovať a pritom využívali všetky poznatky, ktoré nám dnešné rokovanie o úlohách štátneho plánu a štátneho rozpoču na budúci rok poskytuje.

V tomto cieľavedomom úsilí budeme vo volebných obvodoch svojich voličov nielen informovať o úlohách štátneho plánu a štátneho rozpočtu na rok 1976, ale musíme ich získavať pre rovnomerné plnenie úloh, aby dobrými pracovnými výsledkami, dynamickým rozvojom nášho národného hospodárstva a ďalším zvyšovaním životnej úrovne pozdravili snemovanie vedúcej sily celého Národného frontu, štátu a spoločnosti - XV. zjazd Komunistickej strany Československa.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Polákovi. Po přestávce vystoupí jako první poslanec Laštovička.

Přerušují nyní jednání, budeme pokračovat přesně v 17.25 hod.

(Jednání přerušeno v 17.06 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 17.25 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v rozpravě. Slovo má poslanec Laštovička, připraví se poslankyně Korbeľová.

Poslanec SL B. Laštovička: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych velmi stručně vyslovil několik poznámek k problematice dodavatelsko-odběratelských vztahů a v této souvislosti citoval pasáž z Dopisu ÚV KSČ organizacím a orgánům, v níž se praví: "Vážným problémem vystaveným časté a oprávněné kritice, který oslabuje plynulý chod hospodářství, jsou dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Zlepšení situace závisí především na práci vlád, ministerstev a hospodářských orgánů, protože nemálo nedostatků vzniká i mezi odbory stejného ministerstva, mezi podniky jedné výrobně hospodářské jednotky, i mezi závody stejného podniku. Základem pro odstranění nedostatků v odběratelsko-dodavatelských vztazích je účinnější plánování, řízení a uplatňování materiální zainteresovanosti na všech stupních řízení. Hodně lze řešit i v krajích, okresech, závodech za aktivní politické podpory stranických orgánů a organiazcí, národních výborů, Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže."

Dopis ukazuje, že řešení problematiky dodavatelsko-odběratelských vztahů je celospolečenský úkol, úkol pro všechny řídící orgány od vlád až po závody a pro národní výbory, že je to také úkol všech pracujících na všech pracovištích, a to nejenom v materiální výrobě, a též úkol stranických, odborářských a mládežnických organizací a orgánů. Je nutné jej chápat jako výzvu k vytváření takové atmosféry, která bude co nejpříznivější pro věcnost, pro dobré soudružské vztahy a politickou a morální odpovědnost. K příznivému řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů je především zapotřebí, aby dodávající kooperující podnik měl takový aktivní zájem na plnění úkolů partnera, jako na plnění vlastního úkolu. Vždyť jednotlivé podniky jsou součástí jedné velké celospolečenské dílny, řízené jednotným plánem, směřujícím k jednomu společnému cíli. Zájem kolektivu na plnění úkolů partnera by bylo vhodné podepřít též materiálním zájmem, což odpovídá duchu dopisu ÚV KSČ.

Je naprosto nezbytné skoncovat s lhostejností k záměrům státního plánu a s upřednostňováním úzkých zájmů podnikových, ale i oborových, případně resortních, a s narušováním potřebné struktury výroby, která z takových postojů vzniká. Jestliže si podnikové vedení ulehčuje úkol a vybírá výrobní program tak, aby mohlo co nejsnadněji splnit plán výkonů, pak vnáší vážnou poruchu do plynulosti výroby v širším okruhu. Objem a tempo výroby jsou plněny, ale ne struktura a užití výroby, a proto některé žádané výrobky nejsou na skladě, zatímco rostou zásoby výrobků, po nichž je poptávka uspokojena. Zde je jedna z vážných příčin nedostatků tzv. korunových výrobků, náhradních dílů apod., jejichž výrobou se málo výrazně zvyšují výkony. Stojí mnoho námahy, aby byly napraveny důsledky neodpovědného počínání. Narušování dodavatelské kázně je jednou z vážných příčin prodlužování výstavby, poškozuje náš zahraniční obchod a zaviňuje sortimentní nedostatky na vnitřním trhu.

Plnění úkolů vyplývajících ze společenské dělby práce, potvrzování a plnění tomu odpovídajících hospodářských smluv je prvořadým společenským zájmem, který má mít na zřeteli každý socialistický podnik. Ukáže-li se, že plnění tohoto zájmu je spojeno s obtížemi při dosahování plánovaného finančního objemu, pak je třeba jednat o řešení vzniklého rozporu a odstranit jej bez újmy na celospolečenském zájmu a nikoliv svévolně postupovat bez ohledu na něj. Soudím, že v zájmu věci by bylo též účelné podrobit analytickému rozboru používané ekonomické nástroje a včasnými opatřeními vymýtit jejich případné negativní sekundární vlivy. Jde o to, aby se nevyvíjel materiální zájem, který působí proti společenskému zájmu.

Je třeba uvítat, že ústřední orgány již přijaly a připravují ještě různá opatření ke zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tak od 1. května t. r. je v platnosti společná vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže, která vymezuje postupy při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu a jejich spojení s formováním hospodářských závazkových vztahů, zejména pro zabezpečení těch úkolů roku 1976, které budou rozhodující pro výrobní struktury, pro vývoz a dovoz, investiční výstavbu a vědeckotechnický rozvoj. Vyhláška též ukládá řešit případné rozpory.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP