Předseda FS A. Indra: Děkuji. Slovo má poslanec Štáfek, připraví se poslanec Martinka.

Poslanec SN V. Štáfek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych k vládnímu návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR a ke státnímu rozpočtu československé federace na rok 1976 poukázal na některé problémy, které bude nutno v příštím roce i v následujících letech řešit a zabezpečovat v zemědělství a potravinářském průmyslu.

Z přednesených zpráv a předložených návrhů vyplývá, že rozhodněji než kdy dříve musí být řešena proporcionalita mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Především půjde o zabezpečení plánovaného růstu živočišné výroby při maximálním využití daných zdrojů krmiv. Současně bude nutné vytvářet předpoklady, aby v příštím roce došlo k plánovanému zvýšení rostlinné výroby téměř o 9 %. Proto bych se chtěl zaměřit na některé problémy spojené s mobilizací rezerv při řešení obilního problému a při zabezpečování výroby vlastních objemových krmiv.

Letošní rok ukázal, že podstatně musíme zvýšit hospodárnost v jejich využití k rozvoji živočišné výroby. V tomto směru ke splnění těchto úkolů musíme lépe využívat vědecké poznatky i kooperace a specializace zemědělské výroby.

Přes výrazné zvýšení růstu produkce obilovin se stal během pětiletky a zejména v důsledku jejich nižší úrody v letošním roce nejcitlivějším místem v zemědělství právě vztah mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Za pětiletku jsme vypěstovali nad plán 5 mil. tun obilovin, ale všechno toto obilí včetně dovozu obilí i bílkovinných krmiv jsme spotřebovali.

Pozitivní je na tom skutečnost, že jsme překračovali plánované úkoly živočišné výroby. Přitom vsak nelze přehlédnout, že vysoká spotřeba jadrných krmiv překrývala i nehospodárnost v jejich využití, ale zejména ve výrobě a hospodárném využívání objemových krmiv.

Přes vynaložené úsilí na hospodárné využití krmiv, vznikl v některých zemědělských podnicích příliš optimistický názor na rychlý růst výnosů obilí a na to, že nedostatečná krmná základna bude vždy nějak řešena dovozem.

Nižší úroda v letošním roce ukázala, že tyto názory jsou nereálné. Proto dnes musíme celým komplexem opatření, a to velmi důsledně, řešit zabezpečení živočišné výroby. Napjatá situace v krmné bilanci je částečně řešena náhradním dovozem obilovin, dovozem pokrutin a živočišných mouček. Bylo zabezpečeno zvýšení výroby úsušků. Bylo též provedeno přerozdělení centrálního fondu a vytyčeny směry jeho použití.

Přes tato opatření a zpevnění norem krmných dávek, je nutné přednostně zabezpečovat jadrnými krmivy především ta odvětví živočišné výroby, která se bez nich neobejdou a která jsou na jadrných krmivech plně závislá. To znamená výkrm prasat, drůbeže a výrobu vajec. Při jejich chovu je však nutné dbát přísně na to, abychom zbytečně výrobu nepřekračovali. Řídící orgány zemědělství a potravinářského průmyslu by měly též zabezpečit, abychom prasata v jatečné zralosti včas ze zemědělských závodů odebírali a aby zbytečně na nich nerostl tuk, kterého i tak máme přebytky.

Skot a ovce bude nutné krmit především objemovými krmivy. Skutečnost svědčí o tom, že proti např. stanoveným 0,25 kg jadrných krmiv spotřebujeme na 1 litr mléka mnohem více. Někde je to až 70 dkg. Obdobně je tomu u jatečného skotu a ve výkrmu prasat i při výrobě vajec. To svědčí o tom, že využití krmiv nelze i nadále pustit ze zřetele, ale naopak sledovat účinnost opatření s vysokou náročností. Bude to vyžadovat podrobné projednání s vedoucími pracovníky družstev a státních statků, s pracovními kolektivy a orientovat je na zhospodárnění ve spotřebě krmiv. V tomto směru využívat i socialistickou soutěž a další formy pracovní iniciativy.

Myslím, že bychom měli také více využívat vědeckých poznatků a zkušeností pracovníků, kteří dosahují dobrých výsledků. Jedna z forem správného stanovení optimálních krmných dávek bude jistě využívání veterinární, plemenářské a zootechnické služby. Přitom by se měly především zaměřit tam, kde není dosahováno potřebných výsledků.

Hlavní pozornost při realizaci těchto opatření musíme věnovat specializovaným velkochovům a kooperačním podnikům, neboť právě tam je možno provést rychlá a účinná opatření. V jejich technologiích zavést vědecké a pokrokové poznatky a ušetřit značná množství jadrných krmiv. Výsledky jejich praxe pak přenášet do ostatních živočišných provozů. Myslím, že právě tyto podniky jsou nejcitlivější na správnou realizaci prováděných opatření, a proto vyžadují vyšší pozornost.

Již jsem se ve svém vystoupení zmínil, že letošní rok nám dal tvrdou zkušenost. Myslím, že bychom si z ní měli udělat správné závěry pro naši další práci. Především bychom měli na základě dosažených výsledků dále prohlubovat a rozšiřovat hospodárné využívání krmiv, zejména jadrných. Rozhodně nepřipustit spotřebování všech krmiv, ale naopak vytvářet rezervy pro případné dopady klimatických vlivů.

O nižších tempech rozvoje krmivové základny hovoříme mnoho let. Letošní rok by měl být dostatečným impulsem, abychom přistoupili k jejímu zabezpečování s větší důsledností.

Přes některé tyto problémy však, soudružky a soudruzi, musíme vidět, že letošní podzimní osev byl proveden dobře. Dobré výsledky pětiletky posílily sebevědomí pracujících v zemědělství a potravinářském průmyslu a vytvořily u nich zdravou ctižádost. To spolu s pomocí ostatních odvětví vytváří předpoklady, že úspěšně překonáme současné problémy. Chtěl bych ovšem poukázat ještě na další problémy.

V souvislosti s projednáním rozpočtu bych chtěl však uvést i to, co zasluhuje kritiku a co souvisí s výrobou obilovin i s výrobou v celém našem zemědělství.

Nemusím zdůrazňovat, že v zemědělství rozhodujícím výrobním prostředkem je půda. Na ni zaměřujeme pozornost i iniciativu pracujících, jako na rozhodující faktor pro celou zemědělskou výrobu. Tady jde o její využití a starost o ni. Bez péče o půdu a její úrodnost se dá říci, že prakticky nejsme schopni realizovat úkoly, které před námi stojí, jak v řešení obilního problému, tak i ve výrobě masa, mléka a vajec.

Jistě se v celém vývoji našeho zemědělství udělalo mnoho, je používáno více a lepší techniky, více průmyslových hnojiv, je zlepšena ochrana plodin proti plevelům apod. Ale na jedno se stále zapomíná a dá se říci - neřeší - to je výživa půdy organickými hnojivy. Například na našem okrese vyhnojujeme 16-17 % půdy těmito hnojivy. V zájmu výroby obilovin a řešení obilního problému jsme museli zvýšit procenta osevu a tím narušit osevní postup. Vyvolává to nutnost vyhnojovat 30-35 % všech ploch, abychom se nedostali postupně do situace, kdy bude docházet k únavě půdy a k narušování biologického procesu. Tady je ovšem nutno si položit otázku proč k tomu dochází, že vyhnojujeme tak málo procent půdy a to nejenom v našem okrese, ale prakticky v celém státě.

Uvádím, že zemědělci celého našeho okresu dostávají celou pětiletku - ročně 5, maximálně 7 rozmetadel kompostů. Jenom současná potřeba okresu je nejméně 100 kusů těchto strojů. Pracovní síly nejsou, proto se náhradně provádí rozstřelování kompostů, což je nejenom nekvalitní práce, ale nedá se provádět všude tam, kde je třeba hnojit. Tak zůstávají komposty v zásobách a humus v půdě ubývá. Neřeší se ani to, aby se přísně obhospodařovaly všechny organické hmoty pro použití a zvýšení úrodnosti půdy.

Myslím, že je to velmi vážný problém, který je nutno urychleně řešit. Neměl by to být u vyjmenovaných strojů zase takový problém, protože to není zavádění nových strojů do výroby a již v minulých letech těchto strojů byl dostatek. Nejsou to ani složité stroje.

Tady si myslím, že by naši ministři měli tuto záležitost urychleně řešit a dát ji do pořádku. Mluvím o tom právě při projednávání rozpočtu, a to z těch důvodů, abychom nemuseli v budoucnu čerpat zbytečné částky proto, že jsme v minulosti něco zanedbali.

Soudružky a soudruzi, říjnové plénum ÚV KSČ o dalším rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu vytyčilo úkol dosáhnout do roku 1980 soběstačnosti v obilí a zvyšovat soběstačnost i v ostatních zemědělských produktech. Materiální a finanční vklady, se kterými počítá předložený vládní návrh zákona o státním plánu a rozpočtu, k splnění úkolů vytvářejí k tomu příznivé předpoklady. Jeho sestava bude však vyžadovat, aby se účinněji mobilizovaly rezervy a stále lépe využívaly prostředky vkládané do zemědělské výroby i do potravinářského průmyslu.

V tomto smyslu jednaly o plánu a rozpočtu na rok 1976 výbory pro zemědělství a výživu a vyslovily s ním souhlas. V tomto duchu budou též poslanci pracovat ve volebních obvodech i na svých pracovištích.

Doporučuji proto, abychom předložený vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1976 a vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1976 schválili. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Štáfkovi. Hovoří poslanec Martinka, připraví se poslanec Doležal.

Poslanec SL ing. K. Martinka: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Keď prerokúvame dnes návrh zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva na rok 1976, plne si uvedomujeme, že vstupujeme do novej etapy vývoja našej socialistickej spoločnosti. Ide však nielen o novú časovú etapu, o ďalšiu päťročnicu, ale o novú etapu aj z pohľadu obsahu - zamerania rozvoja a kvalitatívne náročnejších podmienok.

Nachádzame sa teda na rozhraní významných období a vtedy je vždy dobré sa zamyslieť nad vykonanou prácou, nad budúcimi úlohami, ozrejmiť si, čo je v nich rozhodujúce, aby sme primerane tomu mohli usmerniť i svoje ďalšie konanie.

Na podporu návrhu predneseného s. Hůlom by som sa chcel v diskusii v tomto smere dotknúť dvoch otázok:

1. stručným, retrospektívnym pohľadom na piatu päťročnicu oceniť naše sily pre zvládnutie budúcich úloh;

2. ako náročnejšie podmienky vyžadujú od nás riešiť problémy rozvoja na kvalitatívne vyššej úrovni, a ako vyžadujú nové prístupy v našom konaní.

Na novembrovom pléne ÚV KSČ, ako i v správe Predsedníctva ÚV KSČ, federálnej vlády i ÚRO sa pozitívne ohodnotilo úspešne zavŕšenie plnenia piatej päťročnice. Komplexnú bilanciu výsledkov urobí XV. zjazd KSČ.

I keď piata päťročnica sa o niekoľko dní stane pre nás už minulosťou, pohľad na vykonanú prácu, najmä na úspešne vykonanú prácu nám umožňuje po prvé načerpať sily, zdravé sebavedomie i optimizmus do ďalšej práce; po druhé vyvodiť poučenia z realizácie, nazhromaždiť skúsenosti, znovu si uvedomiť cesty a prostriedky, metódy a formy práce, ktoré nám umožnili dosiahnuť pozitívne výsledky a tieto využiť na realizáciu budúcich úloh.

Pri tejto príležitosti by som chcel vyzdvihnúť najmä štyri základné charakteristické črty uplynulého obdobia. Po prvé, je to pomerne rýchle a stabilné tempo rozvoja materiálovej výroby počas celej päťročnice. Výsledkom toho je prekročenie plánovaného objemu spoločenského produktu za 5 rokov spolu o vyše 100 mld Kčs, pričom v roku 1975 bude jeho úroveň vyššia o 30 mld Kčs. Rýchla dynamika sa dosiahla pri výrazných štrukturálnych zmenách, pričom v tejto päťročnici prvýkrát sa realizovalo centrálne usmernenie rozvoja efektívnych výrobných programov.

Po druhé - skutočnosť, že sa vcelku podarilo realizovať rozvoj na báze intenzívnejšieho využívania produktivity práce na raste spoločenského produktu i výraznejší pokles náročnosti tvorby zdrojov na spotrebu palív, elektrickej energie a ďalších surovín a materiálov, než sa predpokladalo v päťročnom pláne. To sa súhrnne prejavilo v každoročnom rovnomernom raste národného dôchodku o viac ako 5 %.

Po tretie - splnenie hlavného cieľa programu hospodárskej politiky KSČ - dosiahnuť vyššie uspokojenie potrieb obyvateľstva. Priemerný ročný rast príjmov pracujúcich o 5,3 % pri celkovej stabilite maloobchodných cien, uskutočnené sociálne opatrenia v prospech rodín s malými deťmi a schválené významné úpravy dôchodkového zabezpečenia súčasne upevnili životné istoty našich pracujúcich.

Po štvrté - významný pokrok dosiahnutý vo využívaní prírodných a ekonomických podmienok oboch republík, vzrast prínosu ich zdrojov pre posilnenie jednotnej československej ekonomiky.

Využitím ekonomického potenciálu na Slovensku sa v tejo päťročnici zabezpečilo 34,8 % celoštátneho prírastku spoločenského produktu, pričom tento rozvoj bol i významným faktorom zvyšovania efektívnosti československej ekonomiky, pretože sa dosiahol pri vyššej účinnosti a vyššom časovom využívaní výrobných základných fondov, ako aj pri rýchlejšom raste produktivity práce ako v celoštátnom meradle.

Tieto výsledky dokazujú, že politika zvyšovania efektívnosti jednotnej československej ekonomiky a politika zbližovania hospodárskej a sociálnej úrovne oboch našich republík tvorí organickú dialektickú jednotu.

Práve táto päťročnica, prvá v podmienkach federatívneho usporiadania, sa stáva jednou z najúspešnejších z hľadiska vytvárania materiálnych predpokladov pre leninské riešenie národnostnej otázky u nás, pre zblíženie ekonomickej a sociálnej úrovne oboch našich republík.

Stačí uviesť, že v tomto roku dosiahne tvorba spoločenského produktu na jedného obyvateľa na Slovensku 84 % úrovne ČSR oproti 89 % začiatkom päťročnice, osobná spotreba dosiahne 89 % úrovne ČSR oproti 85 % a v spoločenskej spotrebe 92 % oproti 76 %.

Takto pokračuje proces postupného zbližovania úrovne oboch republík, a to vo všetkých sférach, t. j. rovnako v oblasti tvorby zdrojov, zvyšovania efektívnosti hospodárskeho rozvoja i rastu osobnej a spoločenskej spotreby.

Pri tejto príležitosti chcem znovu zdôrazniť, že rozhodujúcim činiteľom dosiahnutého pokroku je existencia jednotnej československej ekonomiky.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, tak ako to už bolo viackrát hodnotené, končíme najstabilnejšiu päťročnicu, najstabilnejšiu tak čo do dynamiky a obsahu rozvoja, ako i čo do nástrojov riadenia, keď sme na báze strednodobého plánu bez koncepčných zmien riadili rozvoj našej ekonomiky počas celého päťročného obdobia.

Iste si pritom položíme otázku - boli snáď práve pre túto päťročnicu priaznivejšie a jednoduchšie podmienky?

Spomeňme si, ako sa museli obnovovať základné princípy riadenia našej socialistickej spoločnosti, upevňovanie centrálneho riadenia a obnovenie úlohy plánu, ako bolo treba riešiť disproporcie, ktoré vznikli v hospodárskom rozvoji v období krízových rokov.

Predovšetkým bolo potrebné odstrániť globálnu rovnováhu medzi zdrojmi a potrebami vo všetkých troch hlavných sférach reprodukčného procesu - vo vnútornom i zahraničnom obchode a v investičnej výstavbe.

V posledných dvoch rokoch, ako je známe, musíme eliminovať nepriaznivé dôsledky niektorých vonkajších vzťahov, či už ide o prudkú zmenu vzájomných relácií cien surovín, energie a potravín na jednej strane a cien hotových výrobkov na strane druhej, alebo o vplyv hlbokej depresie v kapitalistických štátoch. Ako to napríklad charakterizoval súdruh Bajbakov v Najvyššom soviete Sovietskeho zväzu na základe údajov Európskej ekonomickej komisie OSN, keď povedal, že uplynulý rok priemyselná výroba v západnej Európe a USA sa znížila o viac ako 10 % a že počet oficiálne registrovaných plnonezamestnaných v rozvitých kapitalistických štáoch prevýšil 15 miliónov, čo je 1,5 krát viac ako pred rokom.

Tým viac je potrebné oceniť výsledky tejto päťročnice, ktoré podľa môjho názoru.

1. znova potvrdzujú prednosti nášho socialistického spoločenského poriadku, význam našej účasti na spoločenstve socialistických štátov na čele so Sovietskym zväzom a na jeho mierovej politike a

2. sú dôkazom toho, že nové vedenie strany na čele so s. Husákom vedelo tieto prednosti správne využívať.