- máme poměrně vysokou surovinovou náročnost
čs. vývozu a celého reprodukčního
procesu, způsobenou vysokou specifickou spotřebou
surovin na jednotku výroby;
- s tím je spjat vysoký tlak
na dovoz surovin a značné nároky na přípravu;
- nemáme ještě potřebnou
míru konvertibility vývozních fondů,
umístitelných na více zahraničních
trzích;
- dochází k poklesu celkové
exportní výkonnosti čs. průmyslu.
Za první pololetí letošního roku ve
srovnání s prvním pololetím 1974 byly
dodávky pro vývoz nižší o zhruba
300 mil. Kčs a teprve za leden - říjen 1975
byly vyšší celkově o 1,9 mld Kčs,
z toho do socialistických zemí vyšší
o 3 mld Kčs a do kapitalistických států
nižší o 1,1 mld Kčs.
Považuji za nutné říci několik
slov k vlivu cenového vývoje na kapitalistických
trzích na náš zahraniční obchod
v roce 1975. Tento vývoj je ve srovnání s
průměrem cen v roce 1974 příznivý
a dosažené zlepšení v této oblasti
ke konci září 1975 představuje 2,6
mld Kčs.
Reprodukční náklady na devizy kapitalistických
států zůstávají na úrovni
roku 1974. Vyšší zhodnocení deviz v dovozu
ve srovnání s reprodukčními náklady
na devizy při vývozu je způsobeno především
útlumem důsledků zvýšených
cen surovin na světových trzích v systému
ústředně řízených cen
při dovozu.
Vzhledem k tomu, že podstatná část surovin
a materiálů dovážených v rámci
systému ústředně řízených
cen je spotřebována při výrobě
zboží pro vnitřní trh (až 75 %),
znamená tato stabilizace vzestupů a vyrovnání
cenových rozdílů cestou zvyšování
vývozních cen podstatný příspěvek
čs. zahraničního obchodu ke stabilitě
hodnotových vztahů ve vnitřní ekonomice.
Pokud jde o vývoj celkového vztahu zahraničního
obchodu ke státnímu rozpočtu, třeba
zdůraznit, že z dlouhodobého hlediska dochází
ke zlepšení nominálního vztahu. Čisté
saldo finančně ekonomických nástrojů
(odvody do rozpočtu - čerpání z rozpočtu)
se zlepšilo ve srovnání s rokem 1967, z pasíva
2 mld 800 mil. Kčs na 1 mld 340 mil. Kčs v roce
1974.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, stojíme na prahu šesté pětiletky.
Potřeba zajištění surovin a energie
pro rozvoj čs. ekonomiky převážně
dovozem a změna směnných relací v
důsledku růstu cen bude klást v šesté
pětiletce mnohem větší nároky
na tvorbu zdrojů a maximální efektivnost
jejich užití. Naše produktivita živé
práce se v řadě průmyslových
oborů pohybuje mezi 30-40 % světové špičkové
úrovně a výtěžnost základních
fondů při dlouhodobém zhodnocování
investic se pohybuje odhadem kolem 60 % světové
špičkové úrovně.
V rozvíjení mezinárodních ekonomických
vztahů stále větší podíl
musí mít rozvoj vědeckotechnické spolupráce,
uzavírání komplexních hospodářských
smluv a kooperačních dohod. Více než
dosud zde vystupuje váha dlouhodobých vztahů.
Tyto procesy musí vyústit v podstatně rychlejší
tempo obratu čs. zahraničního obchodu před
růstem národního důchodu jako výraz
hlubší účasti Československé
socialistciké republiky na mezinárodní dělbě
práce.
Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, říci pár slov o úkolech
našeho nejvýznamnějšího výrobního
odvětví - strojírenství. Toto odvětví
má být základním zdrojem pro tvorbu
devizových platebních prostředků.
Tak např. vývoz strojů a zařízení
do kapitalistických států v příští
pětiletce se má zvýšit o více
než 4/5. Tato vysoká dynamika strojírenského
vývozu může být realizována pouze
za předpokladu optimální technické
úrovně, struktury a zejména spolehlivosti
výrobků. Stejné zásady platí
i pro vývoz do socialistických zemí, kde
se rychle rozšiřuje vlastní vyspělá
strojírenská výroba a kam se soustřeďuje
i zájem vyspělých kapitalistických
států. Mimořádnou pozornost bude nutno
soustavně věnovat vývozu investičních
celků, které jsou významným platidlem
našeho dovozu, zejména surovin.
K tomu, abychom se vyrovnali se zhoršující
se situací na zahraničních trzích,
zabezpečili plynulý a nerušený rozvoj
našeho národního hospodářství
a minimalizovali důsledky krize kapitalistického
světa na naši ekonomiku, je nutno spojovat dvě
cesty:
- cestu snížení měrné
spotřeby dovážených surovin, materiálů
paliv a energie a
- cestu zvýšení exportní
výkonnosti čs. produkce, a to především
z hledisek kvalitativních i z hledisek podstatného
zvýšení finality vyvážené
produkce.
Třeba dosáhnout, aby stále větší
část výrobků dosahovala světových
parametrů, resp. aby je i přesahovala, jak o tom
dnes mluvili soudruzi Kempný, Hůla a soudruh ministr
Lér. Je nutné řádně plnit dodací
lhůty a ostatní podmínky dohodnutých
kontraktů a pružněji se přizpůsobovat
náročnějším podmínkám
zahraničních trhů. Jeden příklad:
za první pololetí propadlo ve styku s kapitalistickými
státy za 200 mil. Kčs akreditivů, převážně
z důvodů neplnění sjednaných
dodacích lhůt. Aktivizace a zvýšení
náročnosti se v plném rozsahu týká
i zahraničního obchodu, zlepšení jeho
komerčních metod, zvýšení celkové
odborné úrovně komerční práce,
větší vynalézavosti a bojovnějšího
přístupu v pronikání na zahraniční
trhy, zkrátka ve větším aktivním
podílu zahraničního obchodu.
Pracovníci čs. zahraničního obchodu
měli by využívat všech příležitostí
při dvoustranných i mnohostranných jednáních
k prosazování dalšího zlepšování
podmínek pro čs. zboží a po ukončení
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
tuto svou aktivitu dále prohlubovat a zintenzívňovat.
Závěrem je nutno konstatovat, že i nadále
spočívá těžiště efektivnosti
zahraničního obchodu v oblasti čs. materiální
výroby - v jejích surovinách, technickoekonomické
úrovni, kvalitě výrobků i povýrobních
službách. Při nepříznivém
vývoji reálné směnné relace
mezi surovinami a hotovými výrobky lze nepříznivým
důsledkům vývoje cen na zahraničních
trzích čelit jen zlepšením struktur
exportní výroby - z dlouhodobého časového
hlediska jde o zlepšení makrostruktury a v kratších
časových horizontech jde o mikrostrukturu a sortiment
výroby, včetně jeho kvalitativních
aspektů. Soustředěný tlak na zvýšení
kvality produkce však nemůže být uskutečňován
jen ze sféry zahraničního obchodu, nýbrž
je třeba využít všech existujících
nástrojů v soustavě plánovitého
řízení s cílem dosahování
úspor na devizových surovinách, zvyšování
stupně finality výrobků a jejich kvality
v nejširším slova smyslu. Současně
je třeba vytvořit příznivé
podmínky pro inovace, u nichž lze v zahraničních
cenách dosáhnout příznivého,
diferencovaného vzestupu cen ve srovnání
s výrobky zastarávajícími, kde ceny
budou i nadále stagnovat či klesat a kde jsou kromě
toho ohroženy perspektivy odbytu nejen na náročných
trzích průmyslově vyspělých
zemí, ale postupně na celém světovém
trhu. Z těchto hledisek je třeba přezkoumat
i existující rozvojové nosné programy
a poskytnout plnou podporu těm oborům výroby,
které mohou zabezpečit příznivý
vývoj efektivnosti zahraničního obchodu v
průběhu šesté pětiletky.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
i když úkoly resortu zahraničního obchodu
jsou v příštím roce mimořádně
obtížné, chci vyslovit přesvědčení,
že pracovníci zahraničního obchodu spolu
s pracovníky výroby udělají vše
pro jejich nejlepší splnění. Pobídkou
a nejlepším pomocníkem při plnění
úkolů jim jistě budou také hodnotné
socialistické závazky, ať kolektivů
či jednotlivců nebo závazky sdružené,
které jsou již dnes uzavírány na počest
blížícího se XV. sjezdu Komunistické
strany Československa. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hudečkovi.
Prosím poslance Tesaře, připraví se
poslanec Štáfek.
Poslanec SL RSDr. F. Tesař: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona
o státním rozpočtu československé
federace projednáváme v době, kdy už
je veřejně známou skutečností,
že byly předčasně splněny hlavní
úkoly páté pětiletky. V těchto
dnech je v našich podnicích, závodech i na
jednotlivých pracovištích vyvíjeno nemalé
úsilí za úspěšné splnění
plánu tohoto roku.
Dnes jsme již blízko okamžiku, že i letošní
náročný plán bude splněn. Až
budou známy konečné výsledky, uvidíme,
že něco se nám podařilo lépe,
něco méně dobře, ale vcelku jde o
velmi výrazné a pozitivní výsledky,
které vytvářejí předpoklady
k dalšímu růstu životní úrovně
a příznivé podmínky k nástupu
do šesté pětiletky. Bylo jich dosaženo
poctivou, obětavou prací dělníků,
družstevních rolníků a inteligence,
která byla po právu nejednou vysoce oceněna.
Při posuzování návrhu plánu
považuji za správné zdůraznit, že
je stanoveno diferencované tempo rozvoje jednotlivým
odvětvím národního hospodářství,
jehož cílem je dosažení potřebných
strukturálních změn. Plán ukazuje
na místa, kam je třeba soustředit největší
pozornost, aby byla vytvořena spolehlivá základna
pro plnění úkolů šesté
pětiletky v dalších letech. V tvorbě
zdrojů určuje plán rozhodující
úlohu průmyslu, který je klíčem
rozvoje celého národního hospodářství.
Přitom však nejde o jakýkoliv růst průmyslové
výroby, ale o zvýšení takové
výroby, která zabezpečí růst
produktivity práce, úsporu surovin a materiálů,
zejména z dovozu, úsporu pracovních sil,
zvýšení technické a estetické
úrovně výrobků v ostatních
odvětvích národního hospodářství.
Vysoký růst produkce, který zakládá
plán, je velmi žádoucí především
ve strojírenství, chemii a ve výrobě
stavebních hmot. Má to svou logiku, proč
na první místo stavíme strojírenství,
kterému pro jeho rozsah, strukturu, úkoly plánu
příštího roku i některé
nedostatky, které přetrvávají již
několik let, musí být věnována
prvořadá pozornost od nejvyšších
státních orgánů až po jednotlivá
pracoviště. Podporuje to i skutečnost, že
za nejprogresívnější ve světovém
obchodě jsou považovány skupiny zboží
strojírenství, rovněž chemie, ale strojírenství
především. Rada strojírenských
výrobků s vysokou technickou úrovní
je velmi efektivní na zahraničních trzích
a podstatně ovlivňuje růst produktivity práce
v našich dalších odvětvích. Je
však nemálo strojírenských oborů,
které neuspokojují jak zahraniční,
tak i tuzemské odběratele v kvalitě svých
výrobků i včasnosti jejich dodání.
V čem jsou příčiny a kde hledat zdroje
k řešení tohoto stavu? Za vážný
problém lze považovat to, že se stoupající
vybaveností našeho národního hospodářství
stroji a zařízeními neroste úměrně
efektivnost výroby. Tak v roce 1974 proti roku 1970 stoupla
vybavenost na jednoho pracovníka z 53 648 Kčs na
67 953 Kčs a celkový počet pracovních
míst u strojů dosáhl 1 mil. 300 tis. Jen
za rok 1974 přibylo v důsledku investic přes
13 tis. nových pracovních míst, avšak
počet dělníků se zvýšil
jen o 427 osob. Tím je - a snižující
se dvousměnný provoz to prohlubuje - celkem 57 %
míst dnes nevyužito. Nejnižší využití
strojů a zařízení je v potravinářském
a strojírenském průmyslu, včetně
jeho nejefektivnějších oborů.
Uvedená fakta jen potvrzují, že ani sebevětší
tempo růstu československé strojírenské
výroby, založené na investicích, by
nemohlo perspektivně stačit k zabezpečení
nové techniky. Jediným východiskem je řešení
kvalitativních stránek produkce, vzestup užitnosti
výrobků a rozvoj inovační aktivity.
Hlavní pozornost musí být orientována
na výrobu chemického zařízení,
strojů pro zpracování plastických
hmot, textilních strojů, měřící,
řídící a regulační techniky.
Jsou, soudružky a soudruzi, některé případy,
kdy je opožděné uvádění
kapacit do provozu zaviněno nedodáním měřícího
a regulačního zařízení za pár
tisíc korun a celá mnohamiliónová
investice stojí a nevytváří plánované
hodnoty. Úplně dořešena není
ani otázka některých typů textilních
strojů. V našem kraji se vyrábějí
dopřádací stroje a jejich prodej na zahraničních
trzích je velmi výhodný. Přes určité
zvýšení výrobních kapacit nejsou
zdaleka kryty zahraniční požadavky a dodávky
pro tuzemské odběratele jsou doslova minimální.
Přitom jde o stroje, které jsou technickými
parametry na světové špičce.
Tyto a mnohé další příklady potvrzují,
jak je nutná urychlená změna struktury našeho
průmyslu ve prospěch těch oborů, které
svou kvalitou a technickou úrovní produkce dosahují
vysoké efektivnosti a mohou úspěšně
konkurovat na zahraničních trzích. Uvnitř
naší ekonomiky významně ovlivní
růst produktivity práce a přispějí
tak k rychlejšímu efektivnímu růstu
celého národního hospodářství.
V chemickém průmyslu počítá
návrh plánu s uvedením nových výrobních
kapacit do provozu. Tyto záměry plánu jsou
v souladu se situací na světovém trhu, neboť
umožňují další rozšíření
surovinové základny zejména pro textilní
průmysl a dosažení úspor v dovozu textilních
surovin. Bude však třeba důrazněji řešit
nedostatky v investiční výstavbě.
Její opožďování a s tím
spojené oddalování výroby na nových
kapacitách v chemickém průmyslu - při
zvyšujícím se tlaku na růst spotřeby
chemických výrobků v národním
hospodářství - vyúsťuje ve vysoké
a neplánované požadavky na dovozy z kapitalistických
států.
Za příklad opožděné výstavby
mohu uvést investici KYPY ve Východočeských
závodech Syntezia Semtín, která měla
být dána do provozu k 1. 1. 1974. Zpoždění
činí zatím 2 roky a podle rozsahu rozestavěnosti
má být dokončena do konce roku 1976 za podmínek,
že dodavatelé budou plnit úkoly podle nově
dohodnutých termínů. Dosavadní ztráta
již činí 130-150 mil. Kčs a za rok 1976
bude činit dalších asi 100 mil. Kčs,
nemluvě o nových požadavcích na dovozy
z kapitalistických zemí.
Proto je nezbytné, aby jako prioritní při
zabezpečování investiční výstavby
bylo považováno uvádění chemických
a petrochemických komplexů do spolehlivého
provozu v plánovaných etapách.
Řada současných problémů v
investiční výstavbě má své
příčiny ve stavebnictví. Ve značné
míře je vyvolává kritický stav
ve výrobě stavebních hmot. Přitom
pozornost tomuto odvětví, které významně
ovlivňuje rozvoj našeho národního hospodářství,
nebyla úměrná potřebám. Vycházeje
z těchto poznatků návrh zdůvodněně
počítá se vzrůstem výroby cementu,
stavebních dílců, pálené krytiny,
kameninových výrobků atd. Nemůže
však jít jen o kvantitu. Například při
výstavbě občanského vybavení
sídlišť a při účelových
stavbách často používáme tradičních
materiálů v důsledku nedostatku modernějších
prvků, které zrychlují výstavbu a
zvyšují produktivitu práce. V této oblasti
se záměry XIV. sjezdu KSČ nedaří
plnit. Proto je správně v návrhu plánu
na rok 1976 položen důraz na změnu struktury
i v tomto odvětví.
Velmi důležitou oblastí, která si vyžaduje
prvořadé a naléhavé pozornosti při
projednávání návrhu plánu roku
1976, ale zejména při jeho realizaci, je snižování
spotřeby surovin, materiálů a energie.
Tento požadavek je tím naléhavější,
že zhruba od poloviny roku 1973 došlo k prudkému
vzestupu cen paliv, surovin a materiálů na světových
trzích a tak vyvstal před námi mimořádně
závažný problém. Přes určité
zlepšení se nedaří realizovat závěry
XIV. sjezdu KSČ v této oblasti a dosažené
snížení materiálových a jiných
nákladů zhruba o 2,5 % v průběhu páté
pětiletky zaostává výrazně
nejen za plánem, ale zejména za potřebami.
Přitom naše měrná spotřeba surovin
a materiálů je o více než 30 % vyšší
na jednotku produkce než v průmyslově vyspělých
zemích.
Nehospodárně tedy nakládáme se surovinami,
materiálem a energií, které v naprosté
většině dovážíme. Je nám
známa skutečnost, jak někdy těžce
a draze nakupujeme na kapitalistických trzích, i
to, že ani zásoby socialistických zemí
nejsou nevyčerpatelné. Vysoký podíl
surovin a materiálů v našich vývozech
má své základní příčiny
v relativně nízké schopnosti naší
materiální výroby, čímž
dochází k vysoké měrné spotřebě
surovin a relativně nízkému podílu
národní práce. Potvrzují to například
i výsledky prvního čtvrtletí letošního
roku, kdy v dovozu představoval podíl surovin, materiálů
a potravin 55,4 %, což je o třetinu více než
ve srovnatelných ekonomikách v průmyslově
vyspělých zemích. Snižování
měrné spotřeby surovin a materiálů
v roce 1976 i v celé šesté pětiletce
musí být skutečně rozhodující
cestou ke zvyšování efektivnosti v celém
národním hospodářství i v československém
zahraničním obchodě.
Úspornost ve spotřebě surovin, materiálů
a energie, jak ve výrobě, výstavbě,
ve službách, prostě všude, je jedním
z nejvýznamnějších zdrojů urychlení
našeho ekonomického růstu. Bude však třeba
více si všímat i zdánlivých maličkostí.
Například často i v domácnostech a
zejména na různých pracovištích
se přetápí, přitom zásoby pevných
paliv se snížily a získání vyššího
podílu ušlechtilých paliv je těžko
zabezpečitelné. Nebo v zásobování
elektrickou energií byla v uplynulých dnech nutná
regulace spotřeby u velkoodběratelů, avšak
u malospotřebitelů, či ve veřejném
osvětlení se k úsporám a omezením
přistupuje velmi pomalu. Bude nutné na každém
pracovišti a na každém místě zhodnotit
a upřesnit normy spotřeby surovin, materiálu
a energie, důsledně dbát na jejich plnění
a v případech jejich překračování
vyvozovat konkrétní závěry.
Úkoly, které jsou na náš průmysl
v návrhu plánu pro rok 1976 kladeny, jsou veliké,
ale z pohledu dosažených výsledků reálné
a splnitelné. Vyžadují však, aby veškerá
řídící činnost směřovala
k zabezpečení dynamiky rozvoje žádoucí
výroby, strukturálních a objemových
potřeb zahraničního obchodu i vnitřního
trhu, k dosažení plánované efektivnosti
v úsporách surovin, materiálů a energie.
Jen za těchto předpokladů budou plánem
určené hmotné zdroje a finanční
prostředky správně využity a bude dosaženo
cílů, jak je uložilo listopadové zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa.