- máme poměrně vysokou surovinovou náročnost čs. vývozu a celého reprodukčního procesu, způsobenou vysokou specifickou spotřebou surovin na jednotku výroby;

- s tím je spjat vysoký tlak na dovoz surovin a značné nároky na přípravu;

- nemáme ještě potřebnou míru konvertibility vývozních fondů, umístitelných na více zahraničních trzích;

- dochází k poklesu celkové exportní výkonnosti čs. průmyslu. Za první pololetí letošního roku ve srovnání s prvním pololetím 1974 byly dodávky pro vývoz nižší o zhruba 300 mil. Kčs a teprve za leden - říjen 1975 byly vyšší celkově o 1,9 mld Kčs, z toho do socialistických zemí vyšší o 3 mld Kčs a do kapitalistických států nižší o 1,1 mld Kčs.

Považuji za nutné říci několik slov k vlivu cenového vývoje na kapitalistických trzích na náš zahraniční obchod v roce 1975. Tento vývoj je ve srovnání s průměrem cen v roce 1974 příznivý a dosažené zlepšení v této oblasti ke konci září 1975 představuje 2,6 mld Kčs.

Reprodukční náklady na devizy kapitalistických států zůstávají na úrovni roku 1974. Vyšší zhodnocení deviz v dovozu ve srovnání s reprodukčními náklady na devizy při vývozu je způsobeno především útlumem důsledků zvýšených cen surovin na světových trzích v systému ústředně řízených cen při dovozu.

Vzhledem k tomu, že podstatná část surovin a materiálů dovážených v rámci systému ústředně řízených cen je spotřebována při výrobě zboží pro vnitřní trh (až 75 %), znamená tato stabilizace vzestupů a vyrovnání cenových rozdílů cestou zvyšování vývozních cen podstatný příspěvek čs. zahraničního obchodu ke stabilitě hodnotových vztahů ve vnitřní ekonomice.

Pokud jde o vývoj celkového vztahu zahraničního obchodu ke státnímu rozpočtu, třeba zdůraznit, že z dlouhodobého hlediska dochází ke zlepšení nominálního vztahu. Čisté saldo finančně ekonomických nástrojů (odvody do rozpočtu - čerpání z rozpočtu) se zlepšilo ve srovnání s rokem 1967, z pasíva 2 mld 800 mil. Kčs na 1 mld 340 mil. Kčs v roce 1974.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, stojíme na prahu šesté pětiletky. Potřeba zajištění surovin a energie pro rozvoj čs. ekonomiky převážně dovozem a změna směnných relací v důsledku růstu cen bude klást v šesté pětiletce mnohem větší nároky na tvorbu zdrojů a maximální efektivnost jejich užití. Naše produktivita živé práce se v řadě průmyslových oborů pohybuje mezi 30-40 % světové špičkové úrovně a výtěžnost základních fondů při dlouhodobém zhodnocování investic se pohybuje odhadem kolem 60 % světové špičkové úrovně.

V rozvíjení mezinárodních ekonomických vztahů stále větší podíl musí mít rozvoj vědeckotechnické spolupráce, uzavírání komplexních hospodářských smluv a kooperačních dohod. Více než dosud zde vystupuje váha dlouhodobých vztahů. Tyto procesy musí vyústit v podstatně rychlejší tempo obratu čs. zahraničního obchodu před růstem národního důchodu jako výraz hlubší účasti Československé socialistciké republiky na mezinárodní dělbě práce.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, říci pár slov o úkolech našeho nejvýznamnějšího výrobního odvětví - strojírenství. Toto odvětví má být základním zdrojem pro tvorbu devizových platebních prostředků.

Tak např. vývoz strojů a zařízení do kapitalistických států v příští pětiletce se má zvýšit o více než 4/5. Tato vysoká dynamika strojírenského vývozu může být realizována pouze za předpokladu optimální technické úrovně, struktury a zejména spolehlivosti výrobků. Stejné zásady platí i pro vývoz do socialistických zemí, kde se rychle rozšiřuje vlastní vyspělá strojírenská výroba a kam se soustřeďuje i zájem vyspělých kapitalistických států. Mimořádnou pozornost bude nutno soustavně věnovat vývozu investičních celků, které jsou významným platidlem našeho dovozu, zejména surovin.

K tomu, abychom se vyrovnali se zhoršující se situací na zahraničních trzích, zabezpečili plynulý a nerušený rozvoj našeho národního hospodářství a minimalizovali důsledky krize kapitalistického světa na naši ekonomiku, je nutno spojovat dvě cesty:

- cestu snížení měrné spotřeby dovážených surovin, materiálů paliv a energie a

- cestu zvýšení exportní výkonnosti čs. produkce, a to především z hledisek kvalitativních i z hledisek podstatného zvýšení finality vyvážené produkce.

Třeba dosáhnout, aby stále větší část výrobků dosahovala světových parametrů, resp. aby je i přesahovala, jak o tom dnes mluvili soudruzi Kempný, Hůla a soudruh ministr Lér. Je nutné řádně plnit dodací lhůty a ostatní podmínky dohodnutých kontraktů a pružněji se přizpůsobovat náročnějším podmínkám zahraničních trhů. Jeden příklad: za první pololetí propadlo ve styku s kapitalistickými státy za 200 mil. Kčs akreditivů, převážně z důvodů neplnění sjednaných dodacích lhůt. Aktivizace a zvýšení náročnosti se v plném rozsahu týká i zahraničního obchodu, zlepšení jeho komerčních metod, zvýšení celkové odborné úrovně komerční práce, větší vynalézavosti a bojovnějšího přístupu v pronikání na zahraniční trhy, zkrátka ve větším aktivním podílu zahraničního obchodu.

Pracovníci čs. zahraničního obchodu měli by využívat všech příležitostí při dvoustranných i mnohostranných jednáních k prosazování dalšího zlepšování podmínek pro čs. zboží a po ukončení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě tuto svou aktivitu dále prohlubovat a zintenzívňovat.

Závěrem je nutno konstatovat, že i nadále spočívá těžiště efektivnosti zahraničního obchodu v oblasti čs. materiální výroby - v jejích surovinách, technickoekonomické úrovni, kvalitě výrobků i povýrobních službách. Při nepříznivém vývoji reálné směnné relace mezi surovinami a hotovými výrobky lze nepříznivým důsledkům vývoje cen na zahraničních trzích čelit jen zlepšením struktur exportní výroby - z dlouhodobého časového hlediska jde o zlepšení makrostruktury a v kratších časových horizontech jde o mikrostrukturu a sortiment výroby, včetně jeho kvalitativních aspektů. Soustředěný tlak na zvýšení kvality produkce však nemůže být uskutečňován jen ze sféry zahraničního obchodu, nýbrž je třeba využít všech existujících nástrojů v soustavě plánovitého řízení s cílem dosahování úspor na devizových surovinách, zvyšování stupně finality výrobků a jejich kvality v nejširším slova smyslu. Současně je třeba vytvořit příznivé podmínky pro inovace, u nichž lze v zahraničních cenách dosáhnout příznivého, diferencovaného vzestupu cen ve srovnání s výrobky zastarávajícími, kde ceny budou i nadále stagnovat či klesat a kde jsou kromě toho ohroženy perspektivy odbytu nejen na náročných trzích průmyslově vyspělých zemí, ale postupně na celém světovém trhu. Z těchto hledisek je třeba přezkoumat i existující rozvojové nosné programy a poskytnout plnou podporu těm oborům výroby, které mohou zabezpečit příznivý vývoj efektivnosti zahraničního obchodu v průběhu šesté pětiletky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, i když úkoly resortu zahraničního obchodu jsou v příštím roce mimořádně obtížné, chci vyslovit přesvědčení, že pracovníci zahraničního obchodu spolu s pracovníky výroby udělají vše pro jejich nejlepší splnění. Pobídkou a nejlepším pomocníkem při plnění úkolů jim jistě budou také hodnotné socialistické závazky, ať kolektivů či jednotlivců nebo závazky sdružené, které jsou již dnes uzavírány na počest blížícího se XV. sjezdu Komunistické strany Československa. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hudečkovi. Prosím poslance Tesaře, připraví se poslanec Štáfek.

Poslanec SL RSDr. F. Tesař: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace projednáváme v době, kdy už je veřejně známou skutečností, že byly předčasně splněny hlavní úkoly páté pětiletky. V těchto dnech je v našich podnicích, závodech i na jednotlivých pracovištích vyvíjeno nemalé úsilí za úspěšné splnění plánu tohoto roku.

Dnes jsme již blízko okamžiku, že i letošní náročný plán bude splněn. Až budou známy konečné výsledky, uvidíme, že něco se nám podařilo lépe, něco méně dobře, ale vcelku jde o velmi výrazné a pozitivní výsledky, které vytvářejí předpoklady k dalšímu růstu životní úrovně a příznivé podmínky k nástupu do šesté pětiletky. Bylo jich dosaženo poctivou, obětavou prací dělníků, družstevních rolníků a inteligence, která byla po právu nejednou vysoce oceněna.

Při posuzování návrhu plánu považuji za správné zdůraznit, že je stanoveno diferencované tempo rozvoje jednotlivým odvětvím národního hospodářství, jehož cílem je dosažení potřebných strukturálních změn. Plán ukazuje na místa, kam je třeba soustředit největší pozornost, aby byla vytvořena spolehlivá základna pro plnění úkolů šesté pětiletky v dalších letech. V tvorbě zdrojů určuje plán rozhodující úlohu průmyslu, který je klíčem rozvoje celého národního hospodářství. Přitom však nejde o jakýkoliv růst průmyslové výroby, ale o zvýšení takové výroby, která zabezpečí růst produktivity práce, úsporu surovin a materiálů, zejména z dovozu, úsporu pracovních sil, zvýšení technické a estetické úrovně výrobků v ostatních odvětvích národního hospodářství.

Vysoký růst produkce, který zakládá plán, je velmi žádoucí především ve strojírenství, chemii a ve výrobě stavebních hmot. Má to svou logiku, proč na první místo stavíme strojírenství, kterému pro jeho rozsah, strukturu, úkoly plánu příštího roku i některé nedostatky, které přetrvávají již několik let, musí být věnována prvořadá pozornost od nejvyšších státních orgánů až po jednotlivá pracoviště. Podporuje to i skutečnost, že za nejprogresívnější ve světovém obchodě jsou považovány skupiny zboží strojírenství, rovněž chemie, ale strojírenství především. Rada strojírenských výrobků s vysokou technickou úrovní je velmi efektivní na zahraničních trzích a podstatně ovlivňuje růst produktivity práce v našich dalších odvětvích. Je však nemálo strojírenských oborů, které neuspokojují jak zahraniční, tak i tuzemské odběratele v kvalitě svých výrobků i včasnosti jejich dodání.

V čem jsou příčiny a kde hledat zdroje k řešení tohoto stavu? Za vážný problém lze považovat to, že se stoupající vybaveností našeho národního hospodářství stroji a zařízeními neroste úměrně efektivnost výroby. Tak v roce 1974 proti roku 1970 stoupla vybavenost na jednoho pracovníka z 53 648 Kčs na 67 953 Kčs a celkový počet pracovních míst u strojů dosáhl 1 mil. 300 tis. Jen za rok 1974 přibylo v důsledku investic přes 13 tis. nových pracovních míst, avšak počet dělníků se zvýšil jen o 427 osob. Tím je - a snižující se dvousměnný provoz to prohlubuje - celkem 57 % míst dnes nevyužito. Nejnižší využití strojů a zařízení je v potravinářském a strojírenském průmyslu, včetně jeho nejefektivnějších oborů.

Uvedená fakta jen potvrzují, že ani sebevětší tempo růstu československé strojírenské výroby, založené na investicích, by nemohlo perspektivně stačit k zabezpečení nové techniky. Jediným východiskem je řešení kvalitativních stránek produkce, vzestup užitnosti výrobků a rozvoj inovační aktivity.

Hlavní pozornost musí být orientována na výrobu chemického zařízení, strojů pro zpracování plastických hmot, textilních strojů, měřící, řídící a regulační techniky. Jsou, soudružky a soudruzi, některé případy, kdy je opožděné uvádění kapacit do provozu zaviněno nedodáním měřícího a regulačního zařízení za pár tisíc korun a celá mnohamiliónová investice stojí a nevytváří plánované hodnoty. Úplně dořešena není ani otázka některých typů textilních strojů. V našem kraji se vyrábějí dopřádací stroje a jejich prodej na zahraničních trzích je velmi výhodný. Přes určité zvýšení výrobních kapacit nejsou zdaleka kryty zahraniční požadavky a dodávky pro tuzemské odběratele jsou doslova minimální. Přitom jde o stroje, které jsou technickými parametry na světové špičce.

Tyto a mnohé další příklady potvrzují, jak je nutná urychlená změna struktury našeho průmyslu ve prospěch těch oborů, které svou kvalitou a technickou úrovní produkce dosahují vysoké efektivnosti a mohou úspěšně konkurovat na zahraničních trzích. Uvnitř naší ekonomiky významně ovlivní růst produktivity práce a přispějí tak k rychlejšímu efektivnímu růstu celého národního hospodářství.

V chemickém průmyslu počítá návrh plánu s uvedením nových výrobních kapacit do provozu. Tyto záměry plánu jsou v souladu se situací na světovém trhu, neboť umožňují další rozšíření surovinové základny zejména pro textilní průmysl a dosažení úspor v dovozu textilních surovin. Bude však třeba důrazněji řešit nedostatky v investiční výstavbě. Její opožďování a s tím spojené oddalování výroby na nových kapacitách v chemickém průmyslu - při zvyšujícím se tlaku na růst spotřeby chemických výrobků v národním hospodářství - vyúsťuje ve vysoké a neplánované požadavky na dovozy z kapitalistických států.

Za příklad opožděné výstavby mohu uvést investici KYPY ve Východočeských závodech Syntezia Semtín, která měla být dána do provozu k 1. 1. 1974. Zpoždění činí zatím 2 roky a podle rozsahu rozestavěnosti má být dokončena do konce roku 1976 za podmínek, že dodavatelé budou plnit úkoly podle nově dohodnutých termínů. Dosavadní ztráta již činí 130-150 mil. Kčs a za rok 1976 bude činit dalších asi 100 mil. Kčs, nemluvě o nových požadavcích na dovozy z kapitalistických zemí.

Proto je nezbytné, aby jako prioritní při zabezpečování investiční výstavby bylo považováno uvádění chemických a petrochemických komplexů do spolehlivého provozu v plánovaných etapách.

Řada současných problémů v investiční výstavbě má své příčiny ve stavebnictví. Ve značné míře je vyvolává kritický stav ve výrobě stavebních hmot. Přitom pozornost tomuto odvětví, které významně ovlivňuje rozvoj našeho národního hospodářství, nebyla úměrná potřebám. Vycházeje z těchto poznatků návrh zdůvodněně počítá se vzrůstem výroby cementu, stavebních dílců, pálené krytiny, kameninových výrobků atd. Nemůže však jít jen o kvantitu. Například při výstavbě občanského vybavení sídlišť a při účelových stavbách často používáme tradičních materiálů v důsledku nedostatku modernějších prvků, které zrychlují výstavbu a zvyšují produktivitu práce. V této oblasti se záměry XIV. sjezdu KSČ nedaří plnit. Proto je správně v návrhu plánu na rok 1976 položen důraz na změnu struktury i v tomto odvětví.

Velmi důležitou oblastí, která si vyžaduje prvořadé a naléhavé pozornosti při projednávání návrhu plánu roku 1976, ale zejména při jeho realizaci, je snižování spotřeby surovin, materiálů a energie.

Tento požadavek je tím naléhavější, že zhruba od poloviny roku 1973 došlo k prudkému vzestupu cen paliv, surovin a materiálů na světových trzích a tak vyvstal před námi mimořádně závažný problém. Přes určité zlepšení se nedaří realizovat závěry XIV. sjezdu KSČ v této oblasti a dosažené snížení materiálových a jiných nákladů zhruba o 2,5 % v průběhu páté pětiletky zaostává výrazně nejen za plánem, ale zejména za potřebami. Přitom naše měrná spotřeba surovin a materiálů je o více než 30 % vyšší na jednotku produkce než v průmyslově vyspělých zemích.

Nehospodárně tedy nakládáme se surovinami, materiálem a energií, které v naprosté většině dovážíme. Je nám známa skutečnost, jak někdy těžce a draze nakupujeme na kapitalistických trzích, i to, že ani zásoby socialistických zemí nejsou nevyčerpatelné. Vysoký podíl surovin a materiálů v našich vývozech má své základní příčiny v relativně nízké schopnosti naší materiální výroby, čímž dochází k vysoké měrné spotřebě surovin a relativně nízkému podílu národní práce. Potvrzují to například i výsledky prvního čtvrtletí letošního roku, kdy v dovozu představoval podíl surovin, materiálů a potravin 55,4 %, což je o třetinu více než ve srovnatelných ekonomikách v průmyslově vyspělých zemích. Snižování měrné spotřeby surovin a materiálů v roce 1976 i v celé šesté pětiletce musí být skutečně rozhodující cestou ke zvyšování efektivnosti v celém národním hospodářství i v československém zahraničním obchodě.

Úspornost ve spotřebě surovin, materiálů a energie, jak ve výrobě, výstavbě, ve službách, prostě všude, je jedním z nejvýznamnějších zdrojů urychlení našeho ekonomického růstu. Bude však třeba více si všímat i zdánlivých maličkostí. Například často i v domácnostech a zejména na různých pracovištích se přetápí, přitom zásoby pevných paliv se snížily a získání vyššího podílu ušlechtilých paliv je těžko zabezpečitelné. Nebo v zásobování elektrickou energií byla v uplynulých dnech nutná regulace spotřeby u velkoodběratelů, avšak u malospotřebitelů, či ve veřejném osvětlení se k úsporám a omezením přistupuje velmi pomalu. Bude nutné na každém pracovišti a na každém místě zhodnotit a upřesnit normy spotřeby surovin, materiálu a energie, důsledně dbát na jejich plnění a v případech jejich překračování vyvozovat konkrétní závěry.

Úkoly, které jsou na náš průmysl v návrhu plánu pro rok 1976 kladeny, jsou veliké, ale z pohledu dosažených výsledků reálné a splnitelné. Vyžadují však, aby veškerá řídící činnost směřovala k zabezpečení dynamiky rozvoje žádoucí výroby, strukturálních a objemových potřeb zahraničního obchodu i vnitřního trhu, k dosažení plánované efektivnosti v úsporách surovin, materiálů a energie. Jen za těchto předpokladů budou plánem určené hmotné zdroje a finanční prostředky správně využity a bude dosaženo cílů, jak je uložilo listopadové zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.