Významné předpoklady udržení finanční rovnováhy a zmírňování napětí mezi zdroji a potřebami státního rozpočtu budou spočívat též ve společném úkolu výroby a zahraničního obchodu, dokázat rychleji reagovat na měnící se vnější podmínky našich ekonomických vztahů. Půjde zejména o to, využít stávající výrobní kapacity a kapacity nově budované a včas do provozu uváděné k dosažení takové výroby a její struktury, která by umožnila zlepšit exportní možnosti vyvážených výrobků, nebo snížit náročnost dovozu. Tím zejména kompenzovat dosah rozpočtovaných neinvestičních potřeb na ekonomické nástroje v zahraničním obchodě a zlepšit devizové výsledky celkové výměny zboží.

Pro zajištění finanční rovnováhy bude neméně významné dosáhnout ve všech výrobních kapacitách též takové výroby a její struktury, která by umožnila překračovat i úkoly plánované na jiných úsecích. Z hlediska potřeb plynulé realizace peněžních prostředků obyvatelstva a dosažení lepšího uspokojování jeho potřeb bude politicky zvlášť významným úkolem výroby a obchodu otázka dodávek zboží i výroby do tržních fondů. Při ní je nutné brát v úvahu i skutečnost, že dosavadní struktura dodávek nepodpořila výrazněji růst rozpočtových výnosů na dani z obratu, jako druhého největšího zdroje rozpočtových příjmů. Proto je zřejmé, že v této oblasti nebude možné ponechat mobilizačně stanovené úkoly realizace daně z obratu nějakému nahodilému vývoji a bude nutné chápat je ve všech na nich se podílejících oganizacích jako závažný rozpočtový úkol. Významným předpokladem udržení finanční rovnováhy bude též kvalita řízení a průběhu investičních procesů.

Další rozvoj průmyslu a zajištění surovinových a energetických potřeb národního hospodářství, nebo úkoly spojené se zlepšováním životního prostředí, by nebylo možno plynule realizovat, kdyby se nepodařilo na všech úsecích prosadit též vysokou efektivnost a hospodárnost investiční výstavby. Její předpoklady je nutno spatřovat zejména v podřízení různých zájmů prioritě celospolečenských potřeb, v aktivní spolupráci investorů, projektantů a dodavatelů při úpravě jejich vztahů a režimů staveb, a zejména v soustředění hmotných a finančních zdrojů na dokončení staveb rozestavěných a na závazné úkoly. Bude však třeba je spatřovat i v tom, že jednotlivé projekty nepovedou k velikášství a nadměrnostem, které by ovlivňovaly růst nákladů a znemožnily realizovat jiné investiční záměry. Bude je třeba spatřovat též v prosazení účinnějšího kursu na rekonstrukce a modernizace, spojené s urychlením likvidace některých zastaralých provozů a umožňující realizovat akce méně náročné, snáze realizovatelné a dříve přinášející požadovaný efekt. V neposlední řadě je bude třeba spatřovat i v nezvyšování plánované míry rozestavěnosti.

Rozhodné uplatnění zásad vysoké hospodárnosti a úspornosti při vynakládání společenských prostředků bude příkazem nejen v investiční výstavbě, ale i ve všech výrobních i nevýrobních oblastech. Zvláště s palivy a energií bude nutno přísně hospodařit a rozvíjet úsilí o dosažení jejich úspor nejen ve výrobě a dopravě, ale i v řadě služeb a také v bytovém hospodářství. Příkaz vysoké hospodárnosti by neměl být chápán jako direktiva stanovená jen pro oblast výrobní spotřeby ve sféře hospodářských organizací, ale jako závazný požadavek i pro oblast společenské spotřeby, resp. sféru rozpočtových a příspěvkových organizací.

Soudružky a soudruzi poslanci, před projednáním souhrnného znění státního rozpočtu federace posuzovaly pověřené výbory sněmoven podrobněji onu jeho významnou část, kterou tvoří rozpočtové kapitoly ústředních orgánů správy federace. Výbory ve svých závěrech konstatovaly celkově pozitivní přístup těchto orgánů k nárokování finančních potřeb z rozpočtu hrazených, uplatnění hledisek účelnosti a hospodárnosti, dodržení systemizačních opatření a plnění doporučení výborů, přijatých při schvalování návrhu kapitoly v předchozím rozpočtovém období. Ocenily přitom významný podíl práce federálního ministerstva financí na kvalitě předložených návrhů a ve svých závěrech podle potřeby zdůraznily, kterým otázkám bude nutno v příští činnosti centrálních orgánů věnovat zvláštní pozornost.

Přijetí kapitol ve výborech usnadnilo projednání souhrnného znění státního rozpočtu federace a jemu odpovídajícího rámce rozpočtového zákona. S přihlédnutím k této skutečnosti a výsledkům projednání rozpočtového zákona v pověřených tím výborech Sněmovny národů se mohu proto jako zpravodaj připojit k doporučením, která zde již přednesl zpravodaj poslanec Belko za výbory Sněmovny lidu.

Pokud se týče stanoviska orgánů České a Slovenské národní rady, chtěl bych poznamenat, že k oběma návrhům zákonů zaujaly rovněž souhlasná stanoviska.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Křenkovi. Ještě před přestávkou mi dovolte oznámit vám, soudružky a soudruzi, že se zatím k oběma projednávaným bodům písemně přihlásilo do rozpravy 15 poslanců, a to Pavol Urban, Miroslav Hudeček, František Tesař, Václav Štáfek, Karol Martinka, Josef Doležal, Růžena Kolářová, Jozef Polák, Bohuslav Laštovička, Alžbeta Korbeľová, Rudolf Chlad, Ľudovít Černáček, Jozef Kosorín, Alžbeta Dubnická a Lumír Sakmar.

Prosíme vás, soudružky a soudruzi, shromážděte se tak, abychom mohli začít rozpravu přesně v 15.20 hod.

(Jednání přerušeno v 15.02 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.23 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Zahajuji rozpravu k vládním návrhům zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu čs. federace na rok 1976.

Uděluji slovo poslanci Urbanovi, připraví se poslanec Hudeček.

Poslanec SN P. Urban: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Pri posudzovaní návrhu zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva na rok 1976 sa musíme predovšetkým zamýšľať nad závermi vytýčenými pre tento rok na novembrovom pléne ÚV KSČ.

Vyplýva z nich, že plán na budúci rok treba považovať za náročný program ďalšieho sociálneho a ekonomického rozvoja. Bude v ňom treba dosiahnuť výraznejší rast efektívnosti výroby, pritom čo najhospodárnejšie využívať získané prostriedky a dosiahnuť hlavne relatívne i absolútne úspory v palive, energii, surovinách a materiáloch a podstatne zlepšiť spôsob ich zhodnotenia vo výrobe.

Vyplýva z nich tiež, že je to plán reálny a splniteľný, ale len ak bude na všetkých stupňoch riadenia spojený s aktívnym a zodpovedným prístupom k plneniu jeho úloh. Tým zdôrazňujú, že zabezpečenie plnenia úloh predpokladá hlavne dosiahnuť vyššiu úroveň riadenia a dokonalejších metód a štýlu práce, rozhodnejšie sa vyrovnať s nedostatkami a pritom sústavnejšie upevňovať štátnu a plánovaciu disciplínu.

Som toho názoru, že to predovšetkým vyžaduje prehĺbiť úlohu plánu a jeho pochopenie na všetkých stupňoch riadenia tak, aby mohol ešte s väčšou dôslednosťou plniť funkciu základného rozhodovacieho nástroja pri uskutočňovaní spoločenských zámerov, aby z neho vychádzajúca riadiaca a kontrolná práca umožnila zvládnuť zložité podmienky rozvoja a viedla k optimálnemu využívaniu podmienok jednotlivých odvetví ekonomiky a zvlášť k posilneniu váhy intenzifikačných smerov.

Chcel by som preto taktiež uvítať, že v súvislosti s opatreniami prijatými na zdokonalenie sústavy riadenia a plánovania bude úloha štátneho plánu upevnená a že tento proces zameriavaný na ciele z hľadiska budúcich úloh je rozhodujúci, t. j. hlavne na presadzovanie vyššej efektívnosti a zabezpečenie štrukturálnych premien, na prehĺbenie spôsobu nášho zapojenia do medzinárodnej socialistickej integrácie, na širšie uplatnenie vlastných i získaných výsledkov vedeckotechnického rozvoja a na prehlbovanie hospodárnosti v jednotlivých oblastiach reprodukčného procesu.

V tomto úsilí môže zabezpečiť splnenie náročných úloh budúceho roku len vysoká úroveň kvalifikovanej riadiacej a organizátorskej práce v spojení s rozvojom pracovnej iniciatívy a tvorivej angažovanosti pracujúcich. To plne potvrdzujú skúsenosti uplynulých rokov, keď rastúca úroveň a prehĺbenie riadiacich a kontrolných funkcií spolu so správnym uplatňovaním nepriamych foriem riadenia vždy patrili k významným faktorom dosiahnutých výsledkov.

Pri zabezpečení potrieb budúceho roku by sa preto mala venovať mimoriadna pozornosť hlavne tým otázkam riadiacej a organizátorskej práce. v ktorých sa ešte prejavujú slabšie miesta. To sa dotýka zvlášť napr. prístupu k otázkam vývoja niektorých nákladov, či prijímania výrobných úloh s poukázaním na určité ukazovatele plánu, alebo v preferovaní úzkych podnikových záujmov pred celospoločenskými úlohami a pod. Kurz na zvyšovanie ekonomickej efektívnosti, na mobilizáciu rezerv, na prehĺbenie hospodárnosti a racionálnejšieho využívania zdrojov by sa mal teraz správne chápať vo všetkých odvetviach a odboroch, a to bez ohľadu na to, ako v uplynulých rokoch rástol objem a intenzita ich výkonov, či ako sa uskutočňovali kvalitatívne zmeny ich materiálnotechnickej základne.

Náročnosť a zložitosť úloh budúceho roku nevyhnutne preverí - ako to podčiarkol v júli t. r. na pléne ÚV KSČ s. Štrougal - hlavne politickú a odbornú pripravenosť a kvalitu riadiacich orgánov a ich pracovníkov. Takýmto skúšobným kameňom vyššej kvality riadenia sa môže prejaviť napr. prístup k ďalšiemu vývoju zásob a ich použitia, či prístup k materiálno-technickému zabezpečeniu výroby pri objektívnejšom vyjadrovaní reálnej potreby každého výrobku, bez nadsadzovania a opakovaného nárokovania. Mal by sa tiež prejaviť v tom, že plán nebude plnený a prekračovaný v globáloch, ktorých skladba nezodpovedá potrebám národného hospodárstva a ktoré povedú len k rastu zásob a neskoršej likvidácii nepotrebných výrobkov.

Domnievam sa, že vyššia kvalita riadenia by sa mala prejaviť taktiež v tom, že sa riadiaca práca zväčša nebude musieť zameriavať na operatívne riešenie bežných problémov, ale že sa jej ťažisko bude viac prenášať do koncepčnej oblasti, teda na dlhodobejšie úlohy, súvisiace hlavne s požiadavkami ďalšieho efektívneho rozvoja.

Zlepšovanie riadiacej práce nie je ani možné bez upevnenia princípov osobnej zodpovednosti, ani bez presadzovania nových pracovných metód a hľadania jednoduchších a účelnejších riešení. Domnievam sa napr., že by sa malo upustiť od prílišného vydávania organizačných noriem na upresnenie čohokoľvek, pretože ich vydávanie nemusí byť úmerné sledovanému efektu a rado podnecuje zvyšovanie stavu síl zaoberajúcich sa viac vykazovaním a konštatovaním ako vlastnými riadiacimi úkonmi. V doterajšej práci by bolo taktiež potrebné viac uplatňovať princíp diferencovaného postupu a prijímať menej všeobecné opatrenia, pretože také opatrenia dopadajú na zlých i dobrých pracovníkov a kolektívy a strácajú na svojej adresnosti a účinnosti voči tým, ktorí ešte vo svojej práci nedosahujú potrebnú kvalitu a zodpovednosť.

Pri správnom pochopení potrieb zvýšenia úrovne riadenia sa do popredia pozornosti dostane aj úloha kontroly a jej poňatia ako neoddeliteľnej súčasti riadiacej práce. V januári t. r. boli na zdokonalenie a zvyšovanie účinnosti kontroly v celom národnom hospodárstve a v štátnej správe prijaté určité zásady. V ich duchu by sa mala aktívna úloha kontroly výrazne prejaviť v budúcom roku najmä v pôsobení na ďalšie zdokonalenie riadenia a uspokojovania potrieb spoločnosti.

Súdružky a súdruhovia poslanci, mám ešte poznámku k požiadavke zapracovanej do znenia § 1 zákona o štátnom pláne, totiž k dôslednému zabezpečovaniu výrazného a sústavného zvyšovania efektívnosti národného hospodárstva. Cesty k tomuto cieľu treba vidieť predovšetkým vo formovaní a zabezpečovaní štrukturálnych premien, zvlášť potom rozvojových programov, a to v spojení s útlmom neperspektívnych výrob a ďalej v uplatňovaní výhod socialistickej ekonomickej integrácie. Treba ich vidieť aj v racionálnom rozmiestnení výrobných síl i v prehĺbení a v upevňovaní väzby medzi hmotnými a hodnotovými procesmi. V neposlednom rade však treba ich vidieť aj v účelnom a dôslednom presadzovaní výsledkov vedeckotechnického rozvoja. Posledné zasadanie ÚV KSČ vytýčilo úlohu rozhodnejšie presadzovať závery prijaté na posilnenie úlohy vedeckotechnického rozvoja v rozvoji národného hospodárstva a pri zavádzaní jeho výsledkov do spoločenskej praxe.

Oceňujem preto, že plán pre to vytvára určité predpoklady. Predovšetkým, že ráta s ďalším zvýšením počtu pracovníkov vedeckovýskumnej základne a s jeho priblížením k 160 000; podobne, že dynamika neinvestičných prostriedkov tejto sféry dosiahne v porovnaní s dynamikou výroby vyšší rast a presiahne až 15 mld Kčs. Za pozitívnu považujem aj skutočnosť, že plán aj za obťažných vonkajších podmienok zabezpečuje zvýšenie devízových prostriedkov na nákup potrieb vedeckovýskumnej základne zo zahraničia, a to prevažne strojov a licencií. Za dôležitú považujeme aj skutočnosť, že programu ekonomického výskumu, ktorými sme sa vo výboroch pre plán a rozpočet niekoľkokrát zapodievali, budú v zhode s aktuálnymi potrebami zamerané na výskum efektívnosti rozhodujúcich činiteľov rozvoja ekonomiky a aj na spôsoby riadenia.

Proti minulosti zahŕňa teraz vecná časť technického rozvoja užší rozsah úloh, avšak niektoré skutočnosti naznačujú, že máme v tejto oblasti ešte doriešiť určité úlohy, najmä také, ktoré podmieňujú možnosť prenášať plynulejšie a v kratšom čase výsledky vedy a výskumu do spoločenskej praxe.

V budúcom roku by mohli pozitívnu úlohu zohrať v tejto oblasti opatrenia, ktoré boli na tomto úseku prijaté na zdokonalenie sústavy plánovania a riadenia. Ich účinnosť budeme môcť konkrétnejšie posúdiť až po ich praktickom overení. Buďme si však vopred vedomí toho, že ani najdokonalejšia sústava riadenia potrebnú úlohu sama osebe nezabezpečí, pretože vo svojej podstate poskytne len potrebnú základňu a dá východiská, ale svoje schopnosti a vedomosti v praxi musia uplatniť a preukázať pracovníci na všetkých stupňoch riadenia. A to hlavne pracovníci vedeckovýskumnej základne a výrobnej sféry vzhľadom na význam vedeckotechnického rozvoja v ďalšom vývoji našej socialistickej spoločnosti v budúcom i v ďalších rokoch očakávame.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Urbanovi. Slovo má poslanec Hudeček. Připraví se poslanec Tesař.

Poslanec SN M. Hudeček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych k projednávanému vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1976 připojil několik postřehů a námětů ze sektoru našeho zahraničního obchodu.

Zabezpečování a plnění státního plánu zahraničního obchodu v roce 1975 probíhá za mimořádně složitých vnějších a zčásti i vnitřních podmínek. Vliv vnějších podmínek, zejména vliv pohybu cen na hlavních kapitalistických trzích, změny cenové základny plánu ve vztahu k zemím RVHP a prohlubující se hospodářská krize v průmyslových kapitalistických zemích způsobila odbytové potíže i některým našim výrobcům.

Pro rok 1975 vyplývají z tendencí dosavadního vývoje a odhadu celkového plnění tyto rámcové závěry:

1. Při celkovém splnění (resp. i mírném překročení) plánu vývozu dojde k neplnění do kapitalistických států, které bude nahrazeno přeplněním do socialistických zemí. Tato tendence představuje asi 3-4 % ročního plánu.

2. Celkové plnění dovozu se přiblíží plánované výši, což znamená, že při nesplnění plánu dovozu z kapitalistických států dojde k překročení plánovaného objemu dovozu ze socialistických zemí. Zde je však nutno konstatovat, že rozhodující položky stáního plánu budou ve stanoveném množství pro národní hospodářství dovezeny.

3. Lze předpokládat, že plánovaný obrat zahraničního obchodu bude splněn a bude dosaženo plánované obchodní bilance.

Cíle a úkoly stanovené XIV. sjezdem KSČ v rozvoji vnějších ekonomických vztahů v páté pětiletce byly náročné. Dosavadní výsledky plnění páté pětiletky zahraničního obchodu za první čtyři roky a očekávané plnění letošního roku svědčí o tom, že stanovené cíle budou překročeny. Celkový obrat vzroste zhruba o 70 %, z toho se zeměmi socialistického tábora o 60 %. Rychlejší obrat s kapitalistickými státy byl z velké části ovlivněn velikým zvýšením cen v dovozu i vývozu, a to zejména v letech 1973-1974. Byla posílena aktivní úloha ČSSR v mezinárodní dělbě práce a došlo k těsnějšímu sepětí naší ekonomiky s ekonomikou členských zemí RVHP, především se Sovětským svazem. Na tomto základě vnější ekonomické vztahy přispěly k realizaci plánovaného rozvoje národního hospodářství i ke zvýšení efektivnosti tohoto rozvoje.

Přitom je třeba vidět, že: