Projednání návrhu státního rozpočtu ve výborech obou sněmoven Federálního shromáždění bylo vedeno ve věcném kritickém duchu a se snahou přispět k řešení úkolů a problémů, které před námi stojí. Svědčí o tom řada podnětných návrhů a připomínek, které využijeme ve své práci ve vládě a za které vám děkuji.

Jménem vlády Československé socialistické republiky navrhuji, aby Federální shromáždění schválilo návrh zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1976.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Lérovi. Jak je vám známo, projednaly kapitoly rozpočtu všechny příslušné výbory sněmoven. Vládní návrhy obou posuzovaných zákonů projednaly pak výbory pro plán a rozpočet a výbory ústavně právní. Výbory Sněmovny lidu určily společným zpravodajem poslance Jozefa Belku. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec SL ing. J. Belko: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky, súdruhovia poslanci! Dovoľte mi, aby som vás ako spoločný spravodajca najprv zoznámil s tým, že podľa rokovacieho poriadku Federálneho zhromaždenia prerokovanie vládneho návrhu zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva ČSSR a vládneho návrhu zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1976 bolo uložené ústavnoprávnym výborom a výborom pre plán a rozpočet v obidvoch snemovniach.

Menované výbory prerokovali oba návrhy zákonov na spoločných schôdzkach výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov, pričom sa na rokovaní výborov pre plán a rozpočet zúčastnili poslanci, ktorí boli na toto rokovanie delegovaní z ostatných výborov snemovní.

Pri prerokúvaní návrhov zákonov sa vychádzalo zo základných zámerov štátneho plánu rozvoja na budúci rok a z ich úloh zabezpečujúcich štátne rozpočty ČSSR a z menovaného plánu. Pritom sa výbory riadili závermi, ktoré boli k základným cieľom a úlohám rozvoja národného hospodárstva na rok 1976 prijaté na zasadnutí ÚV KSČ v novembri t. r., a postupovali podľa odporučení prijatých v septembri t. r. predsedníctvami oboch snemovní k spôsobu prerokovania týchto zákonov.

Vo svojej správe sa chcem zaoberať hlavne úlohami štátneho plánu rozvoja, ako ich charakterizuje návrh zákona a ako ich Výbor pre plán a rozpočet a Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu posudzovaľ.

Výsledky tohto posúdenia a poznatky členov týchto výborov dovoľujú mi konštatovať, že zámery štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva na budúci rok nadväzujú vo svojej podstate na celkove priaznivé výsledky rozvoja našej ekonomiky v období piatej päťročnice, smerujúce predovšetkým k tomu, aby sa za nových a pritom podstatne náročnejších vnútorných a vonkajších podmienok utvorili priaznivé predpoklady ďalšieho úspešnejšieho rozvoja tvorivých síl našej spoločnosti, aby sa utvárali predpoklady ďalšieho rastu životnej úrovne občanov a súčasne aby sa utvárali nevyhnutné východiskové podmienky pre splnenie základných cieľov celej šiestej päťročnice.

Úlohy štátneho plánu na budúci rok sa odrážajú predovšetkým v navrhnutom tempe a štruktúre rastu hmotných zdrojov a v spôsobe ich finálneho použitia. Ďalej sa odrážajú v požiadavkách, ktoré vytyčuje plán na dôslednejšie uplatňovanie intenzifikačných faktorov rastu, na dosiahnutie vyššej efektívnosti spoločensky nutnej spotreby práce a na zvýšenie úspornosti pri vynakladaní spoločenských prostriedkov a na hospodárenie s pracovnými silami.

Z hľadiska potrieb zabezpečenia plynulého a efektívneho procesu reprodukcie štátny plán je charakterizovaný súborom mimoriadne závažných úloh, náročných na celkovú organizačnú, koncepčnú a kontrolnú úroveň a na vysokú zodpovednosť na všetkých stupňoch riadenia.

Závažnosť týchto úloh predstavujú požiadavky kladené menovite na dosiahnutie čo najpriaznivejšieho objemu a štrukturálneho súladu všetkých hmotných zdrojov so zámermi ich použitia vo výrobnej a nevýrobnej sfére. V ich popredí stojí nutnosť podriadiť tempo výroby a jej štruktúry preklenutiu niektorých dôsledkov vývoja vonkajších ekonomických vzťahov. Ďalej sú to požiadavky kladené na riešenie dôsledkov oneskoreného uvádzania niektorých výrobných kapacít do prevádzky, na zabezpečenie úloh v rozvoji palív a energie, na dosiahnutie rýchleho rozvoja rastlinnej výroby a na zlepšovanie devízovej výnosnosti nášho vývozu. Predstavuje ju aj potreba ďalej znižovať materiálovú a energetickú náročnosť pri tvorbe rastu národného dôchodku, zabezpečenie špecifickej potreby ďalšej investičnej výstavby v jej štruktúre a reagovať pri zabezpečení maloobchodného obratu tovarom zodpovedajúcim požiadavkám na kvalitatívne zmeny, ku ktorým dochádza na našom vnútornom trhu.

Tempo plánovanej tvorby zdrojov nadväzuje na dnes už pomerne vysokú úroveň spoločenskej výroby dosahovanej v tomto roku a opiera sa v podstate zhruba z dvoch tretín o ďalší rast priemyselnej výroby. Na zabezpečenie ďalšieho plynulého vývoja a na riešenie rozvojových problémov bude však potrebné dosiahnuť pomerne výraznú diferenciáciu tempa rozvoja jednotlivých odvetví výroby.

Znamená to realizovať opatrenia, ktoré zmiernia napätie vzťahov v niektorých oblastiach, ako napr. pri palivách, energetike a chémii, posilniť rozvoj odborov strojárstva a chémie, ktoré môžu svojimi výrobkami prispieť k efektívnemu rastu vývozu a k obmedzeniu dovozu, pritom dosiahnuť širší rozvoj výroby na báze domácich surovín. V súhrnnom pohľade na úlohy priemyselnej výroby možno povedať, že bude kategorickou úlohou nepripustiť v nových podmienkach v žiadnom výrobnom odvetví produkciu, ktorá nebude mať odberateľa a ktorá by nenašla efektívne použitie.

Pri stavebných prácach kladie koncepcia štátneho plánu závažné požiadavky na dosiahnutie a zlepšenie štruktúry, a to v prospech investičnej výstavby, ďalej na úlohy dosiahnuť pri znížení objemu súkromnej výstavby a prác vykonávaných v akcii "Z" priaznivejšiu koncentráciu všetkých dostupných kapacít a materiálových zdrojov na rozhodujúcich úsekoch investičnej výstavby.

Náročnou úlohou štátneho plánu, ktorá úzko súvisí so zabezpečovaním plynulého ekonomického vývoja, bude v poľnohospodárskej výrobe zabezpečenie relatívne vysokého prírastku rastlinnej výroby potrebnej na dosiahnutie vyrovnanej bilancie krmív.

V efektívnej tvorbe hmotných zdrojov významným faktorom ekonomiky budúceho roku bude opäť miera výrobnej spotreby, ktorej priebeh znižovania ešte stále plne nezodpovedá súčasným sťaženým podmienkam získavania surovín a energetických zdrojov, potrebných pre ďalší rozvoj. Nevyhnutnosť dosiahnuť v tejto oblasti vyššiu efektívnosť sa neustále odráža v požiadavkach na dosiahnutie dôslednejšieho zhodnocovania materiálov a na rýchlejšie zámeny nedostatkových druhov materiálov, pričom kladie nemalé nároky na hľadanie výhodnejšej technológie a prípravy výroby, ako aj na dosiahnutie vyššieho stupňa využívania terajšieho zariadenia.

Na druhej strane vývoj zahraničnoobchodných vzťahov bude veľmi ovplyvňovať spôsob použitia utvorených zdrojov. Zabezpečenie zámerov plánu v tejto oblasti predpokladá riešenie problematiky aktívnymi opatreniami sledujúcimi aj rast technickej úrovne a kvality našich výrobkov. Pred veľmi náročnými a zložitými úlohami bude v tejto oblasti stáť zvlášť naša strojárska výroba s jej skutočne nezastupiteľnou úlohou pri zvyšovaní vývozných úloh a pri riešení úloh sústavného prispôsobovania rozvoja výroby a technológie realite nových podmienok rozvoja, menovite potrebám úspory kovov a ich zámene výrobkami chemického priemyslu.

Pri zabezpečovaní úloh strojárskej výroby a v úsilí o ďalšie znižovanie materiálovej a energetickej náročnosti tvorby národného dôchodku vôbec, mali by v budúcnosti zohrať významnú úlohu zvlášť vedeckí a technickí pracovníci, projektanti, konštruktéri a technológovia, a to už v predvýrobných etapách. Taktiež ďalší rozvoj vynálezcovského a zlepšovateľského hnutia vo všetkých výrobných odvetviach musí prispieť k zabezpečovaniu tejto úlohy.

Veľmi významnou úlohou plánovaného použitia hmotných zdrojov sa ukazuje aj potreba dosiahnuť zníženie prírastku zásob a lepšiu štruktúru fondu akumulácie.

Plánovaný, pomerne vysoký rast investícií v pomere k ostatným položkám použitia národného dôchodku je daný stavom rozostavaností, ako aj potrebami štrukturálnych zmien výroby a zabezpečovaním plánovaného rastu produktivity práce. Vyžiada si to dosiahnuť v investičnej výstavbe dostatočné sústredenie investícií na rozostavané stavby a udržať v plánovanom rozsahu určený objem začínania nových stavieb. Zároveň bude treba efektívnejšie využiť tzv. drobné stavby a stroje nezahrnuté do rozpočtu stavieb, pritom v tejto kategórii dodržať určené limity, aby nedošlo k ohrozeniu zámerov plánu v jeho štruktúre.

Zámer plánu ďalej rozvíjať dosiahnutú hmotnú úroveň vyžiada si venovať veľkú pozornosť zabezpečeniu plánovanej štruktúry dodávok spotrebného tovaru do trhových fondov a dosiahnuť ďalšie zvýšenie jeho kvality a technickej úrovne. Zlepšovanie životného prostredia si vyžaduje taktiež zabezpečiť celý rad opatrení. V tomto smere na prvom mieste stoja vysoké úlohy v bytovej výstavbe a dosiahnutie lepších výsledkov v jej komplexnosti, pre ktoré sú v pláne utvorené priaznivé podmienky. Taktiež splnenie plánovaných úloh v ďalších oblastiach hmotnej spoločenskej spotreby si vyžiada hodne pozornosti, hlavne pokiaľ ide o jej materiálové a výrobné zabezpečenie.

Objektívny pohľad na štátny plán ako celok zdôrazňuje mimoriadny význam tohto plánu ako neoddeliteľnú súčasť šiesteho päťročného plánu. Ukazuje na priaznivé predpoklady v koncepcii tvorby a použitia zdrojov a naopak, s akými ťažkosťami sa musí počítať a s akými problémami sa treba vyrovnať, aby sa určené úlohy v roku 1976, v období nadchádzajúcich významných politických událostí zvládli a splnili.

Súdružky a súdruhovia poslanci, po zvážení skutočnosti pri rokovaní v poverených výboroch Snemovne ľudu o vládnom návrhu zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva na rok 1976 a o vládnom návrhu zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1976 sme došli k záveru, že hlavné ciele a úlohy týmito zákonmi určené zodpovedajú svojím zameraním a dosahom základným zámerom hospodárskej politiky vytýčenej na budúci rok. Svojím rozsahom sú skutočne veľmi náročné, ale pri zvážení rozhodujúcich faktorov a mobilizovateľných rezerv sú reálne a spĺňajú predpoklady ďalšieho dynamického a všestranne vyváženého rozvoja našej ekonomiky, rastu životnej úrovne obyvateľstva a zabezpečenia jeho životných istôt.

Preto Výbor pre plán a rozpočet a Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu vo svojom uznesení odporúčajú Snemovni ľudu obidva vládne návrhy zákonov prijať s tým, že sa v ich znení urobia menšie úpravy, a to:

1. v § 2 písm. b) návrhu zákona o štátnom pláne (tlač 110) sa za slovom "pokračovať" doplní text slovami "v postupnom zlepšovaní pracovných podmienok a...";

2. v § 4 sa spresní znenie takto: "Tento zákon nadobúda platnosť dňom vyhlásenia";

3. v § 3 návrhu rozpočtového zákona (tlač 111) sa znenie upraví takto: "Zákon č. 113/1971 Zb. o dôchodkovej dani a príspevku na sociálne zabezpečenie sa mení takto: V § 10 odst. 1 sa vypúšťajú slová "do štátneho rozpočtu".

Ďakujem.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Belkovi. Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Křenkovi.

Zpravodaj poslanec SN ing. D. Křenek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v návaznosti na předchozí zprávu bych se jako zpravodaj výborů SN chtěl zabývat hlavně problematikou rozpočtového zabezpečení úkolů státního plánu, jak ji výbory měly příležitost posoudit při projednávání rozpočtových kapitol a při jednání o souhrnném znění státního rozpočtu, jakožto podkladu k návrhu rozpočtového zákona.

Státní plán rozvoje národního hospodářství tvoří spolu se státním rozpočtem a dále s plánem měnovým ucelenou soustavu vrcholných našich národohospodářských plánů. Z hlediska provázanosti a vzájemné podmíněnosti těchto plánů je důležité především ujištění, kterého se dostalo výborům, že se podařilo dosáhnout potřebné provázanosti hmotných a finančních procesů a že návrh státního rozpočtu federace spolu se státními rozpočty republik a rozpočty národních výborů finančně zabezpečuje úkoly státního plánu rozvoje a je v souladu i s plánem měnovým.

Z hlediska aktivní úlohy rozpočtů je důležité, že úkoly celé naší rozpočtové soustavy byly stanoveny tak, aby jejich realizace podporovala v příštím roce dosavadní, převážně pozitivní tendence ve vývoji naší ekonomiky a vedla k účelnému a odpovědnému hospodaření se společenskými prostředky ve výrobní i nevýrobní sféře, působila na další růst efektivnosti reprodukčního procesu a přispívala i k vytvoření nezbytných finančních rezerv. Státní rozpočty a rozpočty národních výborů zabezpečují takto, v souladu se záměry zapracovanými do státního plánu a v součinnosti s plánem měnovým, potřebnou kontinuitu dalšího všestranného rozvoje národního hospodářství a spojené s ním předpoklady dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva.

Státní rozpočet federace bude ve své integrační funkci zajišťovat cestou dotací provádění jednotné celostátní rozpočtové politiky i ve sféře republik a nepřímo i ve sféře národních výborů. Ve své koordinační funkci bude sledovat zajištění jednotného postupu při řešení věcných problémů rozvoje. Dotace z něho poskytnuté je třeba opět považovat za jeden z důležitých nástrojů procesu sociálně ekonomického vyrovnávání České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jehož pokračování bude v příštím roce podporováno zvýšeným přínosem hospodářství Slovenské socialistické republiky k posílení ekonomického potenciálu Československé socialistické republiky a vyšší dynamikou tvorby zdrojů ve Slovenské socialistické republice než v České socialistické republice.

Při zajištění celostátní finanční rovnováhy v součinnosti s plánem měnovým a vlastními prostředky hospodářské sféry budou státní rozpočty, při v podstatě nevýznamném a svou povahou technickém přebytku u státního rozpočtu federace, vyrovnané. Zajištění této rovnováhy spočívá na dosažení předpokládané dynamiky růstu rozpočtovaných příjmů a výdajů a na jejím proporcionálním vývoji, podmíněném dosažením plynulé a dynamické tvorby hmotných zdrojů v jejich plánovaném objemu a struktuře.

Tento závažný předpoklad se opírá o celkově pozitivní výsledky, dosahované ve hmotné i finanční oblasti již v období páté pětiletky, není však bez problémů. Je nutné si připomenout, že v každém roce tohoto období byly nároky na tvorbu a způsob užití hmotných a finančních zdrojů velmi náročné. Jejich zajištění vyžadovalo vždy zamýšlet se nad potřebami každé etapy vývoje a nad kvalitou probíhajících procesů reprodukce, účinně mobilizovat rezervy a zevšeobecňovat dobré zkušenosti. Hlavně však soustavně vyvíjet při určitém napětí mezi celostátními finančními zdroji a potřebami tlak na zvýšení efektivnosti společenské práce, prohlubovat způsoby hospodaření a při tvorbě a užití finančních zdrojů v každé sféře a v každém odvětví národního hospodářství dosahovat lepších výsledků v rozpočtových vztazích.

Při některých přetrvávajících negativních jevech, zvláště v oblasti efektivnosti společenské práce, a při dále se prohlubující finanční náročnosti reprodukčního procesu, tomu nebude jinak ani v příštím roce. Plánovanou tvorbu a užití finančních zdrojů v něm bude nutné ve výrobní a nevýrobní sféře účinně spojovat s aktivními opatřeními, která by pozitivně působila na zajištění příjmové a výdajové stránky rozpočtu, a k tomu cíli orientovat pozornost všech pracovníků. Závěry listopadového pléna ústředního výboru Komunistické strany Československa požadují, aby každý pracovní kolektiv a každý jeho člen znal úkoly vyplývající z příštího hospodářského plánu a byl seznámen s opatřeními, která již byla nebo budou přijata k jejich zabezpečení. Ve stejné míře to platí i pro opatření ve sféře finanční, jimiž bude vymezen větší vliv úloze finanční na kvalitu reprodukčního procesu.

Náročnost této úlohy a úkolů zapracovaných do státního rozpočtu příštího roku vyžaduje soustředit pozornost zvláště na plnění takových úkolů, které státní rozpočet významněji ovlivňují a které se úzce dotýkají zajištění celostátní finanční rovnováhy.

Spočívají především v požadavku dosáhnout ve výrobní sféře optimálního tempa a struktury plnění jejích úkolů, a to bez dalších nároků na investice, pracovní síly, či dovážené prostředky, a pokračovat ve zhospodárňování výrobního procesu tak, aby výsledkem toho byla maximalizace tvorby finančních zdrojů a zvláště mobilizačně proti roku 1975 stanoveného úkolu v tvorbě zisku, a celkové zlepšení salda vztahů každého odvětví a oborů ke státnímu rozpočtu.

Velmi závažným problémem se přitom jeví zejména zabezpečení plánovaného finálního užití produkce a spolu s tím též odbytového zajištění veškeré výroby. Zcela mimořádnou pozornost si vyžádá zejména další vývoj zásob, v nichž zůstává vázána příliš velká část hmotných i finančních zdrojů a jichž další neplánovaný růst by vážně ztěžoval plnění záměrů plánu na jiných úsecích. Mobilizace rezerv v nich skrytých by proto měla patřit v příštím roce k předním úkolům všech hospodářských orgánů. Ocenili jsme již ve výborech, že federální vláda uložila resortům prověřit ještě před nástupem do příštího roku příčiny vyššího než plánovaného růstu zásob a vyvodit ze získaných poznatků účinná opatření, která by přispěla ke zlepšení vývoje i struktury zásob, vedla ke zvýšení úrovně v hospodaření s nimi a k jejich udržení ve stanovených normách, a celkově působila proti neúčelnému zvyšování stavu zásob a rozpracovanosti výroby.