- upevňuje se úloha finančního plánu a státního rozpočtu jak v centru, tak v celém řídícím procesu až do podniků. Upravuje se způsob přerozdělení zisku a odpisů mezi jednotlivými stupni řízení, zvyšuje se pravomoc VHJ při využívání ekonomických nástrojů zahraničního obchodu při vývozu. Opatřeními v těchto oblastech se má zajistit další prohloubení souladu hmotných a finančních procesů,

- řada opatření směřuje k tomu, aby byl vytvářen účinný ekonomický tlak na růst efektivnosti. Například se zpřesňuje a zpřísňuje poskytování investičních a neinvestičních dotací ze státního rozpočtu, zdokonaluje se plánování nákladů, regulace vývoje zásob a mzdová regulace,

- současně se vytváří širší prostor pro uplatnění ekonomických zájmů výrobních jednotek i pro hmotnou zainteresovanost pracujících. Zavádějí se normativy přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu odměn a do nově zřízeného fondu drobných podnikových investic, na základě těchto normativů se vytvářejí těsné vztahy mezi příděly fondům a plněním úkolů zejména v kvalitativních ukazatelích,

- zdokonaluje se systém účetnictví a kalkulací, prohlubuje se jejich kontrolní funkce a tím se vytvářejí předpoklady pro další upevnění chozrasčotu.

Úpravy ve finančním hospodaření národních výborů směřují především ke zvýšení zájmu národních výborů na mobilizačním stanovení vlastních příjmů jejich rozpočtů a ne na mobilizaci rezerv v jejich hospodaření. Použití doplňkových zdrojů rozpočtů národních výborů je orientováno celospolečensky žádoucím směrem.

Jedním ze základních směrů finanční a rozpočtové politiky v příštím roce je zabezpečení dalšího postupného vyrovnávání ekonomické a sociální úrovně SSR a ČSR, kde chceme navázat na pozitivní výsledky dosažené při uplatňování této politiky v pátém pětiletém plánu. Jde o zabezpečení plánovitého a proporcionálního rozvoje ČSR a SSR při dalším efektivním rozvoji jednotné československé ekonomiky.

Jak se vypořádává státní rozpočet s otázkou efektivnosti? V návrhu státního rozpočtu a finančního plánu na příští rok se úsilí o dosažení vyšší efektivnosti a hospodárnosti projevuje dalším zpevněním finančních vztahů hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu a pokračujícím tlakem na účelné a hospodárné vynakládání prostředků ve sféře rozpočtových a příspěvkových organizací.

Saldo odvodů hospodářských organizací do rozpočtu (po vyloučení daně z obratu) a dotací, které z rozpočtu obdrží, bude činit v roce 1976 54,8 mld Kčs, což je o 14 % více než v letošním roce. Pro zajištění tohoto vývoje je rozhodující tvorba zisku. Ta má v příštím roce činit 125,7 mld Kčs, což je o 10 mld Kčs, resp. o 9,4 % více než v letošním roce. Nejde však jen o tempo růstu, ale i o faktory, které ovlivňují tento růst. Pozitivním jevem je posílení váhy intenzifikačních faktorů na zajištění přírůstku zisku. Konkrétně se to projevuje v tom, že z celkového jeho přírůstku ve výši 10 mld Kčs má být 5,2 mld Kčs, to znamená 52 % zajištěno relativním snížením nákladů. Tento podíl je vyšší než jsme dosud dosahovali. I při této vyšší náročnosti pokládáme úkol za splnitelný. Hlavní cesty jeho zabezpečení vidíme zejména v těchto oblastech:

Na prvním místě je nutno na základě racionalizace spotřeby základních druhů surovin, materiálů a energie dosáhnout dalších úspor materiálových nákladů a zvýšit jejich zhodnocení ve výrobě. Vedle finančního efektu to zároveň příznivě ovlivňuje hmotné bilance i obchodní bilanci ve vztahu k zahraničí, odkud převážnou část základních surovin dovážíme.

Dále zabezpečovat plánovaný předstih růstu produktivity práce před růstem průměrných mezd a přitom zvýšit odpovědnost ústředních orgánů za plánovitý vývoj mezd. Zároveň je nutno ve větším rozsahu než dosud zabezpečovat lepší využití základních fondů a růst jejich účinnosti. Předpokládá to nejen zvýšení jejich časového a výkonového využití, ale zároveň i plnění plánů likvidace zastaralých základních fondů.

Stranou pozornosti při snižování celkových nákladů nemohou zůstat ani různé neproduktivní náklady a výdaje jako jsou manka, škody, penále, ale i cestovné a ostatní neproduktivní výdaje

Celý systém vnitropodnikového řízení a chozrazčotu je třeba dále upevnit a intenzivněji k tomu využívat takové nástroje jako kalkulace, normy, účetnictví.

Náročnost úkolů ve státním rozpočtu lze dokumentovat i na dalším důležitém finančním zdroji - dani z obratu. Na příští rok počítá s růstem jejího výnosu o 4 %, což předpokládá, aby dodávky výrobních podniků vnitřnímu obchodu se uskutečňovaly v souladu s plánem a ve struktuře odpovídající poptávce obyvatelstva. Poněvadž trh potravin je v objemu i skladbě v zásadě stabilizován, jde zejména o zajištění dostatečně pestrého, moderního a kvalitního sortimentu průmyslového zboží, o který je zájem. Řešení těchto otázek vyžaduje zrychlit inovační procesy, pružněji reagovat na vývoj poptávky, zlepšit spolupráci výrobních a obchodních organizací.

Tlak na efektivní a hospodárné využívání rozpočtových prostředků je dále možno ilustrovat na celkových výdajích státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů. V příštím roce, jak jsem již uvedl, se celkové výdaje zvyšují o 13,1 mld Kčs. Přitom po pokrytí zvýšení výdajů na nová opatření v sociální oblasti, na investice státních organizací a na vnější ekonomické vztahy, což v souhrnu představuje přírůstek 7,5 mld Kčs, zbývá na růst široké palety dalších rozpočtových výdajů přírůstek 5,6 mld Kčs. To představuje jejich růst pouze o 2,8 %. Věcné výdaje na různé neinvestiční dotace hospodářským organizacím a další neinvestiční výdaje na hospodářství, kulturní a sociální opatření, obranu, bezpečnost a správu. Nejde však o nějakou paušální restrikci. I zde je značná diferenciace růstu jednotlivých druhů výdajů. Na jedné straně zabezpečujeme další prostředky na rozvoj vědy a techniky a na rozvoj některých služeb v oblasti národních výborů. Například dotace na provoz bytového hospodářství komunálního bude činit v příštím roce téměř 3,5 mld Kčs a na hromadnou dopravu 1,2 mld Kčs. Současně ale omezujeme růst v jiných oblastech. Např. celkový objem neinvestičních dotací do hospodářství roste pouze o 2,9 % a v rámci toho dotace k hospodářskému výsledku podniků se absolutně snižují. Jako v letošním roce budou i v příštím limitovány, případně sníženy některé výdaje neproduktivní povahy.

Významný zdroj rezerv představuje hospodaření se zásobami. V roce 1976 počítáme se zrychlením obrátky zásob o 1,4 dne, což ve finančním vyjádření představuje relativní uvolnění finančních zdrojů ve výši 3,5 mld Kčs. Podle našeho názoru to nevyčerpává všechny možnosti a rezervy na tomto úseku. Postupné řešení věcných problémů v investicích, vnějších vztazích, v dodavatelskoodběratelských vztazích, v rovnoměrném plnění plánu, v normování zásob může značně přispět ke zlepšení vývoje zásob.

Celkové výdaje státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů na investice hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací dosáhnou v příštím roce téměř 60 mld Kčs. Srovnatelně to znamená přírůstek proti letošnímu roku o 3,4 mld Kčs, tj. o 6 %. I když je to vyšší tempo růstu ve srovnání s růstem celkových rozpočtových výdajů, neznamená to, že bychom neprosazovali ve financování investic zásady efektivnosti. Naopak. Efektivnost investic, včasné uvádění kapacit do provozu, snižování měrných investičních nákladů, dosažení plánovaných technických a ekonomických parametrů na nových kapacitách, to jsou faktory, které významným způsobem ovlivňují celkovou úroveň efektivnosti národního hospodářství nejen v současnosti, ale i do budoucna. Proto také dochází ke zpřísnění zásad, na jejichž základě budou od příštího roku poskytovány investiční dotace. Současně i prostřednictvím forem financování investiční výstavby působíme na účelné a hospodárné využívání finančních prostředků. Přednostně usilujeme o maximální mobilizaci vlastních zdrojů podniků a jejich nadřízených orgánů a o širší využití investičních úvěrů. Například celkový objem nově poskytnutých investičních úvěrů hospodářským organizacím se v příštím roce zvyšuje o 4,2 mld Kčs, tj. o více než 16 %. Představuje to tedy výrazně vyšší růst, než je růst investičních výdajů z rozpočtu. Přitom dotace a další výdaje na investice ze státního rozpočtu jsou koncentrovány zejména do odvětví a na akce, které významně ovlivňují strukturu naší výrobní základny. V roce 1976 je to obdobně jako v předcházejících letech především financování rozvoje palivoenergetické základny. Na tyto účely se ve státním rozpočtu počítá s částkou téměř 9 mld Kčs, což představuje zvýšení skoro o 3 mld Kčs. V nevýrobní sféře je to hlavně financování bytové výstavby, řešení problémů v dopravě a dalších odvětvích společenské spotřeby.

Na financování rozvoje vědy a techniky se ve státním rozpočtu počítá s částkou 6,1 mld Kčs, je to více o 6,4 %. Celostátně, tj. včetně prostředků podniků, výrobně hospodářských jednotek a resortů, bude na rozvoj vědy a techniky vynaloženo 15,2 mld Kčs, a je to téměř o 10 % více než letos.

Obdobně jako u investic jsou i v této oblasti prostředky státního rozpočtu koncentrovány na řešení klíčových úkolů jako je rozvoj jaderné energetiky, elektroniky a výpočetní techniky apod. V souladu se závěry ÚV KSČ z května minulého roku je třeba dosáhnout, aby tyto vysoké objemy prostředků - v roce 1976 to představuje 3,6 % užitého národního důchodu - přinášely co nejrychleji efekt v tvorbě zdrojů, růstu společenské produktivity práce a ve vyšší efektivnosti celého národního hospodářství.

Ve vnějších ekonomických vztazích usilujeme o to, abychom se postupně vyrovnávali s pro nás nepříznivými změnami v relacích cen vývozu a dovozu. Jde o dlouhodobější záležitost a tak jako v roce 1974 a 1975 budeme i v příštím roce financovat ze státního rozpočtu větší část dopadů vyplývajících z pohybu cen dovozu. V této souvislosti je nutno zdůraznit význam efektivního využívání surovin a materiálů. V souhrnu se výdaje státního rozpočtu na ekonomické nástroje zahraničního obchodu zvyšují o 7,2 %.

Efektivnost zahraniční směny patří k základním parametrům efektivnosti celého hospodářství. Je to úkolem především výrobních organizací a organizací zahraničního obchodu, aby na nové a náročnější podmínky ve vnějších ekonomických vztazích odpověděly aktivizací své činnosti a zejména důsledným zabezpečováním a překračováním plánovaných vývozních úkolů a dalším zvyšováním efektivnosti našich výrobků při vývozu. Vývoj v předchozích letech ukázal, že je v silách naší ekonomiky, i když ne třeba během jediného roku, vyrovnat se i s nepříznivými cenovými vlivy v zahraniční směně. Širší zapojení do mezinárodní dělby práce a prohlubování socialistické ekonomické integrace je jednou ze základních cest zabezpečování dynamického a efektivního rozvoje našeho hospodářství. Je nespornou výhodou a předností naší ekonomiky, že touto cestou jdeme společně se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy. Tato skutečnost byla znovu potvrzena při nedávné návštěvě naší stranické a vládní delegace v Sovětském svazu. V přijatém komuniké se právem zdůrazňuje, že obě strany přikládají velký význam dalšímu prohlubování a rozvíjení socialistické hospodářské integrace v rámci RVHP a jsou odhodlány maximálně se podílet na tomto důležitém úkolu, odpovídajícímu životním zájmům každé bratrské země a celého socialistického společenství.

Při dalším úsilí o zvyšování efektivnosti nesmíme zapomenout na rozborovou činnost. Poněvadž rok 1975 je posledním rokem páté pětiletky, je třeba kvalitu rozboru za tento rok opřít o hodnocení výsledků v celém uplynulém období pod zorným úhlem zajištění úkolů roku 1976 a dalších let. Právě takovéto pojetí rozborů z nich činí aktivní prostředek realizace stanovené hospodářské politiky. Rovněž je nutno dále zvýšit účinnost finanční kontroly a kontroly vůbec v celém národním hospodářství.

Zkušenosti z plnění páté pětiletky a zejména závěrů listopadového zasedání ÚV KSČ v roce 1974 potvrzují, že uplatnění principu vysoké náročnosti a kritické analýzy dosažených výsledků umožňuje docílit významné úspěchy. Předpokládá to důsledné plnění věcných úkolů, využití ekonomické kalkulace k zabezpečení nejefektivnějších variant rozvoje a dosáhnout, aby zajišťování efektivnosti a hospodárnosti se stalo běžnou součástí ekonomického myšlení.

Soudružky a soudruzi, jak se státní rozpočet podílí na zajišťování úkolů v růstu životní úrovně pracujících? V hospodářské politice realizujeme základní cíl a poslání veškeré naší činnosti, ve výrobní i nevýrobní sféře - stále plnější uspokojování hmotných a kulturních potřeb pracujících, našich občanů. K tomu přispívá finanční politika státu jak aktivním působením na mobilizaci zdrojů, jak jsem již uvedl v předchozí části výkladu, tak i plánovitým přerozdělováním vytvořených zdrojů a jejich hospodárným využitím.

Z celkového souhrnu výdajů státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů bude na běžné, tj. neinvestiční výdaje, na školství, zdravotnictví, sociální a kulturní opatření vynaloženo 104,5 mld Kčs. Představuje to více než 37 % celostátních rozpočtových výdajů a proti letošnímu roku je to více o 7,1 mld Kčs, tj. více než 7 % roční růst. Příští rok je tedy dalším výrazným krokem ve zvyšování životní úrovně našich občanů.

Nejvýznamněji se to projevuje v oblasti sociálního zabezpečení, kde celkový objem výdajů dosáhne částky 59,1 mld Kčs. Představuje to zvýšení o 5 mld Kčs, resp. o 0,3 % proti letošnímu roku a je to vůbec nejrychleji rostoucí položka rozpočtových výdajů. Z toho připadá 3,3 mld Kčs na úpravu v oblasti důchodového zabezpečení, přičemž o další 1,2 mld Kčs roste celkový objem těchto výdajů v důsledku růstu počtu vyplácených důchodů. Dávky nemocenského pojištění se mají zvýšit o téměř 0,5 mld Kčs, z čehož více než 300 mil. Kčs představuje růst propopulačních dávek, jako jsou přídavky na děti, podpory při narození dítěte apod. V celkovém objemu dosáhnou propopulační dávky v příštím roce téměř 1 mld Kčs. Společenská pomoc rodinám s dětmi však zahrnuje další peněžní a materiální formy. V souhrnu bude v roce 1975 na pomoc rodinám s dětmi vynaloženo více než 26 mld Kčs, což je o 34 % více než v roce 1970. Tyto skutečnosti jednoznačně dokazují, že v průběhu páté pětiletky došlo v péči o rodiny s dětmi a občany v důchodu k velikému rozvoji, že základní úkoly sociálního programu, který vytyčila strana na XIV. sjezdu, byly splněny.

Na financování dalších odvětví společenské spotřeby je v rozpočtových výdajích na příští rok určeno na školství 17,9 mld Kčs, na zdravotnictví 16,4 mld Kčs a na kulturu 3,4 mld Kčs. Jsou tím plně zabezpečeny potřeby spojené s plánovaným růstem výkonů, mezd, výdajů na údržbu a některých dalších potřeb. Přitom požadujeme i zde, aby rostoucí objem výkonů a zkvalitňování poskytovaných služeb bylo zajištěno racionálnějším využíváním přidělených finančních prostředků.

Výdaje na školství se v příštím roce zvyšují o 740 mil. Kčs, tj. o 4,3 %. Rozpočtová politika je na tomto úseku zaměřena na posilování těch školských zařízení, jejichž činnost je ovlivňována příznivým populačním vývojem posledních let.

Výdaje na zdravotnictví rostou o 780 mil. Kčs, tj. o 5 %. V roce 1976 dosáhnou jen výdaje na léky částky 2,8 mld Kčs, což je více než o 7 % více než letos. Používání nových a kvalitnějších léčiv zvyšuje účinnost léčebných procesů a spolu s vyšší péčí o zdraví občanů se kladně promítá v zabezpečování výrobních úkolů a příznivě ovlivňuje vývoj pracovní neschopnosti.

Tím nejsou vyčerpány všechny formy, jimiž státní rozpočet s rozpočty národních výborů přispívají k zajištění růstu životní úrovně a zlepšování podmínek života našich občanů. Trvale vysoká je u nás angažovanost státních finančních prostředků při řešení problémů bytové výstavby a bydlení. Na tyto účely bude z rozpočtových prostředků v příštím roce vynaloženo celkem více než 22 mld Kčs. Je to skoro o 6 % více než letos a představuje to téměř 8 % celkových rozpočtových výdajů v příštím roce. Z toho na investiční výdaje na bytovou výstavu je určeno více než 12 mld Kčs a na státní příspěvky pro družstevní a individuální výstavbu, pro řešení provozu komunálního bytového hospodářství a na další potřeby skoro 10 mld Kčs. Rozpočtové prostředky tak významnou měrou přispějí ke splnění úkolů dokončit v roce 1976 více než 129 tis. bytů a navázat na velmi úspěšné plnění programu bytové výstavby, který stanovil pro pátou pětiletku XIV. sjezd KSČ.

Růst životní úrovně našich občanů se promítá i v dalších oblastech. Je to především růst úsporných vkladů obyvatelstva. Jejich celkový objem dosáhne v příštím roce přes 126 mld Kčs, což je skoro o 10 mld Kčs více než bude stav vkladů ke konci letošního roku. Průměrný vklad na 1 obyvatele naší republiky tak přesáhne 8 tis. Kčs. Rostou i půjčky, které občanům poskytuje Státní spořitelna. Stav půjček bude činit v příštím roce 23 mld Kčs, což je více než 18 % celkových vkladů uložených obyvatelstvem u Státních spořitelen. Půjčky jsou určeny především pro mladá manželství a pro bytovou výstavbu. Upevňování životních jistot našich občanů se odráží i v rozšiřování činnosti pojišťoven směrem k obyvatelstvu.

Konání XIV. sjezdu naší strany v příštím roce vytváří příznivé politické podmínky pro plnění hospodářských úkolů roku 1976. Cíle, které si v rozvoji naší ekonomiky vytyčujeme, jsou ve státním plánu, státním rozpočtu i měnovém plánu konkrétně formulovány a adresně určeny. Jejich zvýšená náročnost bude vyžadovat aktivnější a odpovědnější plnění úkolů v jejich objemu, kvalitě i struktuře. Jestliže roste složitost a obtížnost úkolů, je zákonité, že musí růst požadavky a nároky na kvalitu ekonomické práce a řízení, že musíme vynaložit více úsilí a umu, abychom všechny úkoly úspěšně zvládli, tak jak to včera řekl s. Husák na zasedání ústředního výboru Národní fronty.

Rok 1976 a celá pětiletka představuje náročný program. Předsevzali jsme si rozvíjet všechno pozitivní co se v naší společnosti za léta nashromáždilo v ekonomice, životní úrovni, kultuře, vědě i v upevňování našich zahraničních svazků a to znamená tvrdou, odpovědnou a poctivou práci. Bez ní žádný pokrok nemůže být. Socialismus je založen na poctivé práci, na odpovědném přístupu k úkolům a právě tento přístup a správně usměrněná iniciativa pracujících, vycházející z morálních a hmotných stimulů, vytváří reálné možnosti pro zabezpečení úspěšného rozvoje našeho hospodářství v příštím roce.