Při zostřené konkurenci na světových trzích bude nutno věnovat zvýšenou pozornost výraznému růstu kvality, technické úrovně a provozní spolehlivosti i větší pružnosti v dodacích lhůtách a servisu. Je to rozhodující předpoklad pro zajištění plánovaného růstu vývozu a dosažení vyšších vývozních cen, vyššího zhodnocení surovin a energie a růstu efektivnosti zahraničního obchodu. K zajištění potřebných úspor v dovozu bude třeba zabezpečit co nejvyšší hospodárnost ve spotřebě a maximálně zhodnocovat suroviny a materiály.

Plán na příští rok svým zaměřením a konkrétními opatřeními orientuje rozvoj ekonomiky na důsledné zajišťování efektivnosti a kvality a na všestrannější využívání intenzívních činitelů růstu.

Produktivita práce v průmyslu se má zvýšit o 4,6 %, ve stavebnictví o 6,5 %. Snížení podílu materiálových nákladů na upravených výkonech má dosáhnout 59 setin procenta a u celkových nákladů 70 setin procenta. Je kladen zvýšený důraz na maximální hospodárnost při využívání všech hmotných zdrojů i při vynakládání finančních prostředků, zejména ze společenských fondů.

Plánované záměry rozvoje ČSSR sledují další efektivní využití zdrojů obou republik. Usilujeme v souladu s předpoklady šesté pětiletky o zajištění celostátních potřeb a další vyrovnání ekonomické úrovně České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Vytvořený společenský produkt se má zvýšit v ČSR o 4,3 % a ve Slovenské socialistické republice o 7,1 %. Rozhodující úlohu bude přitom hrát průmyslová výroba. Nadprůměrným tempem se bude rozvíjet v obou republikách výroba strojírenská, chemický průmysl a výroba stavebních hmot. Zemědělská produkce se má zvýšit v ČSR o 3,2 % a v SSR o 7,2 %. Na základě tohoto vývoje dojde k dalšímu zvýšení životní úrovně obyvatelstva v obou republikách.

K zabezpečení náročných úkolů a zejména k dalšímu růstu efektivnosti se předpokládá realizovat od 1. ledna 1976 některá opatření v soustavě plánovitého řízení. Tyto úpravy považujeme za první etapu prací k dalšímu zdokonalování soustavy plánovitého řízení.

V příštím roce bude třeba rozhodněji realizovat závěry květnového pléna ústředního výboru strany z roku 1974 o posilování úlohy vědeckotechnického rozvoje při řešení nejdůležitějších rozvojových úkolů a výrazně zintenzívnit aplikaci výsledků vědy a techniky v praxi. Plán na příští rok usiluje v tomto směru zejména o důslednější propojení výsledků výzkumu a vývoje s výrobou, výstavbou a dalšími úseky národního hospodářství, o další koncentraci výzkumných a vývojových kapacit na řešení rozhodujících úkolů a o zkrácení lhůt řešení jednotlivých úkolů.

Soudružky a soudruzi, ústřední výbor Komunistické strany Československa na svém posledním zasedání konstatoval, že plán na příští rok je náročným, reálným programem dalšího sociálně ekonomického rozvoje ČSSR. Jeho realizace vyžaduje aktivní, odpovědný přístup na všech stupních řízení. Základním předpokladem úspěšného zabezpečení úkolů plánu je zvýšení úrovně řízení, zdokonalování metod a stylu práce vedoucích pracovníků, důsledné odstraňování nedostatků a upevňování státní a plánovací disciplíny.

V souladu se závěry zasedání ústředního výboru nutno pozornost státních a hospodářských orgánů soustředit v nejbližším období především na včasný a důsledný rozpis úkolů plánu na příští rok.

Hospodářské plány výrobně hospodářských jednotek, podniků a závodů je třeba vypracovat tak, aby úkoly celostátního plánu byly nejen splněny, ale vytvořeny předpoklady k jeho překračování v potřebných směrech, zejména ke zvýšení výroby pro efektivní vývoz a pro závazné úkoly investiční výstavby.

Vyšší efektivnosti třeba dosahovat především úsporami a lepším zhodnocením surovin, energie a materiálů, lepším využitím pracovních sil i výrobních kapacit.

Zvýšený důraz je třeba klást na smluvní zabezpečení dodavatelskoodběratelských vztahů, jejich soulad s rozpisem státního plánu a s hospodářskými plány a jejich důsledné zabezpečování a respektování v průběhu roku.

Chceme dále zvýšit úroveň řízení celého investičního procesu tak, aby bylo především dosaženo soustředění projekčních i dodavatelských kapacit na závazné úkoly státního plánu, dodržování rozpočtových nákladů a uvádění kapacit do provozu v plánovaných termínech.

Uspokojování rostoucích potřeb obyvatelstva je úkol základního mimořádného politického významu. Ve výrobě i vnitřním obchodě musíme pohotově reagovat na poptávku, zvyšovat technickou úroveň a rozšiřovat pestrost sortimentu.

Účinným prostředkem zabezpečení náročných úkolů plánu je prohlubování účasti pracujících na řízení. Orgány hospodářského řízení musí proto důsledně projednat hospodářské plány na rok 1976 s pracujícími, jsou pověřeny využít všechny racionální náměty, doporučení a stanoviska podnikových a závodních kolektivů jako zdroj nových možností pro překonání úzkých míst ve výrobě a ke zvýšení efektivnosti výroby. Je třeba postarat se o to, aby každý pracovník a pracovní kolektiv znal svoje úkoly, byl seznámen s opatřeními vedení podniku, závodu a mohl tak svoji iniciativu zaměřit žádoucím směrem.

Každý pracovní kolektiv a každý pracovník by měl usilovat o dosažení nejvyšších výsledků při nejnižších nákladech, o nejracionálnější využití strojů a zařízení, pracovní doby, o nejlepší využití surovin, materiálů, paliv a energie, aby na každém pracovišti byla péče o kvalitativní ukazatele na předním místě.

Rozvoj pracovní iniciativy a socialistické soutěžení musíme ještě více zaměřovat na řešení konkrétních úkolů v duchu Provolání ÚV KSČ, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SSM na počest XV. sjezdu a 55. výročí založení KSČ a na základě Dopisu ÚV KSČ k přípravě XV. sjezdu KSČ, který orientuje a sjednocuje úsilí celé společnosti na řešení nejbližších úkolů.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, závěrem mi dovolte, abych Vám poděkoval nejen za aktivní přístup při projednávání návrhu plánu a návrhu zákona o státním prováděcím plánu na příští rok ve výborech, ale také za soustavnou činnost a pomoc, kterou věnujete realizaci plánu na nejrůznějších úsecích vaší činnosti.

Rok 1976, první rok šesté pětiletky, bude obdobím významných politických událostí. Bude to rok aktivní práce celé společnosti ve prospěch dalšího všestranného rozvoje naší republiky. K tomu má významně přispět i státní plán rozvoje národního hospodářství na rok 1976.

Dovolte proto, abych vás jménem vlády Československé socialistické republiky požádal o schválení předloženého návrhu zákona a o plnou podporu při jeho realizaci v zájmu dalšího spokojeného a mírového života lidu naší vlasti. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuj i soudruhovi Hůlovi.

Nyní prosím ministra financí s. Leopolda Léra, aby zdůvodnil vládní návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1976.

Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, rok 1976 bude významným rokem pro další politický, společensko-kulturní i ekonomický rozvoj naší republiky, neboť se v něm bude konat XV. sjezd Komunistické strany Československa. Je to zároveň první rok šesté pětiletky.

Jednání XV. sjezdu naší strany přivítají komunisté i všechen pracující lid hrdou bilancí poctivé a obětavé práce, vykonané od XV. sjezd KSČ. Jak se výstižně píše v Dopise ústředního výboru KSČ k přípravě XV. sjezdu strany, dosažené výsledky vytvářejí dobré předpoklady po další naši práci a dávají nám reálný optimismus i do budoucna. Umožňují pokračovat v budování vyspělé socialistické společnosti, dále upevnit a rozvinout vše pozitivní v dosavadním vývoji a vytyčit si ještě náročnější úkoly na příští léta. Tyto skutečnosti se plně odrážejí ve vzestupu aktivity a iniciativy našich pracujících, v činnosti orgánů a organizací hospodářské sféry, v životě celé společnosti.

Jednání ÚV KSČ, které proběhlo v minulém měsíci, opětovně potvrdilo platnost závěrů z jeho listopadového zasedání v roce 1974. Bylo zdůrazněno, že řešení stále složitějších úkolů uvnitř naší ekonomiky i ve vnějších ekonomických vztazích a další zvyšování životní úrovně je možné jen za předpokladu podstatného zvýšení úrovně a nároků na činnost všech článků naší hospodářské soustavy. Znamená to především soustředit síly a prostředky na řešení klíčových úkolů v rozvoji naší ekonomiky, intenzívněji a důsledněji zabezpečovat vzestup její výkonnosti a efektivnosti a neustále zdokonalovat řídící a organizátorskou činnost. S tím souvisí i upevňování státní, plánovací a finanční disciplíny a odpovědnosti za plnění stanovených úkolů.

Jaká je výchozí základna návrhu státního rozpočtu na rok 1976? Tak jako v jiných oblastech hospodářské politiky usilujeme i na úseku financí a státního rozpočtu o náročnější přístup k ekonomické činnosti. Tento přístup byl hlavním východiskem přípravy státního rozpočtu na rok 1976. Vypracování jeho návrhu bylo pozitivně ovlivněno skutečností, že jsme se mohli opírat o převážně dobré výsledky hospodaření v roce 1975. I přes složitější, zejména vnější ekonomické podmínky, očekáváme, že ve finančním hospodaření státu dosáhneme výsledků předpokládaných ve státním rozpočtu na rok 1975.

Plánované úkoly v tvorbě hlavních finančních zdrojů budou překročeny. V důsledku vyššího objemu dodávek zboží do tržních fondů bude výnos z obratu vyšší o 1,4 mld Kčs ve srovnání s plánem. Rovněž tvorba zisku bude vyšší než jsme v plánu uvažovali. Výsledky v této oblasti mohly být ještě příznivější, kdyby se s úkoly finančního plánu vyrovnaly všechny podniky a výrobně hospodářské jednotky.

Vyšší tvorba finančních zdrojů vytvořila příznivé podmínky pro zajištění finanční a rozpočtové rovnováhy v letošním roce. Přitom však došlo v užití finančních prostředků k některým odchylkám, které jsou odrazem vývoje v oblasti hmotných vztahů. Celkový plánovaný objem investic v národním hospodářství bude zhruba splněn. Věcná struktura tohoto plnění však vždy neodpovídá plně plánovaným záměrům. V důsledku toho nebude v celém rozsahu vyčerpán plánovaný objem výdajů na investice ze státního rozpočtu. Na druhé straně očekávané překročení plánovaného růstu zásob v hospodářských organizacích cca o 13,5 mld Kčs znamená, že proti záměrům finančního plánu bylo nutno ke krytí tohoto zvýšení použít více finančních prostředků. Proto jedním z důležitých úkolů příštího roku je zrychlit obrátku zásob, uvolnit část finančních prostředků letos vložených do zásob a tyto zásoby využít k plnění úkolů ve výrobě a vnitřním obchodu.

V souhrnu počítáme, že plánovaný objem příjmů i výdajů státního rozpočtu na rok 1975 bude překročen a že bude dosaženo rozpočtového přebytku ve výši 1,3 mld Kčs, tj. v předpokládaném rozsahu. U rozpočtů národních výborů očekáváme přebytek 2,3 mld Kčs.

I když podrobnější rozbor finančního hospodaření státu bude předmětem státního závěrečného účtu za rok 1975, můžeme již dnes - na základě zhodnocení výsledků uplynulých čtyř let a očekávaných výsledků za rok 1975 - konstatovat, že finanční a rozpočtová politika stanovená pro období páté pětiletky v souladu s direktivami XIV. sjezdu KSČ se ukázala jako reálná a odpovídající našim potřebám. Její hlavní cíle a záměry byly v zásadě splněny. Důsledná realizace této politiky aktivně přispěla k celkovému splnění a někde i překročení úkolů páté pětiletky. Hlavním záměrem byl růst efektivnosti a upevňování hospodárnosti, ze kterého vycházela i koncepce přebytkových státních rozpočtů. Můžeme nyní konstatovat, že rozpočtové hospodaření ve všech letech páté pětiletky bylo přebytkové. To umožňuje plně vyrovnat závazky státního rozpočtu vůči Státní bance československé, které vznikly v polovině šedesátých let, řešit splacení některých investičních úvěrů v národním hospodářství s velmi dlouhou návratností, posílit státní finanční rezervy a tak upevnit finanční rovnováhu a měnovou stabilitu.

V průběhu pětiletky byla přijata řada opatření, která znamenala prohloubení souladu hmotných a finančních procesů a tím i zlepšení podmínek pro plnění úkolů státního plánu na jednotlivých stupních řízení. Ve složitější ekonomické situaci druhé poloviny pětiletky si finanční a rozpočtová politika zachovala potřebnou pružnost a zvýšeným tlakem na efektivnost a hospodárnost ve výrobní i nevýrobní sféře v podstatě úspěšně čelila růstu finančních požadavků na státní rozpočet ze strany vnějších ekonomických vztahů. Tato skutečnost je o to významnější, že byla udržena stabilita hladiny maloobchodních cen, což ostře kontrastuje s nebývalým rozsahem inflace v kapitalistických státech.

V souhrnu je tedy možno říci, že výsledky předchozích let i letošního roku vytvářely dobrou výchozí základnu pro vstup do roku 1976 a tím i do šesté pětiletky. Nové a složitější podmínky a úkoly, které v tomto období před námi stojí, však znamenají i růst nároků na kvalitu ekonomické činnosti. Odráží se to ve všech základních dokumentech hospodářské politiky, tedy i ve státním rozpočtu - v jeho objemu, věcné struktuře výdajů, v úkolech v tvorbě finančních zdrojů, v celkovém zaměření finanční a rozpočtové politiky.

Účinné řešení úkolů a problémů finančního vývoje vyžaduje jednotný a koordinovaný postup v celé finanční a rozpočtové soustavě. Z tohoto důvodu pokládám za správné charakterizovat základní rozpočtové údaje, proporce a vztahy z celostátního hlediska.

V souhrnu se v roce 1976 příjmy státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů zvyšují na srovnatelné základně o 4,5 % a mají dosáhnout 280 mld Kčs. Celkové rozpočtové výdaje se zvyšují o 4,9 % a mají dosáhnout 279,8 mld Kčs. To znamená, že v roce 1976 počítáme prakticky s vyrovnaným rozpočtem - převýšení příjmů nad výdaji činí 194 mil. Kčs. Je to určitá změna ve srovnání se státními rozpočty předchozích let, ve které se odrážejí vyšší požadavky národního hospodářství na prostředky státního rozpočtu. Zároveň se však dynamika rozpočtových příjmů a výdajů příliš neodchyluje od uvažovaných temp růstu vytvořeného i užitého národního důchodu, takže nedochází ani k výraznější změně podílu státního rozpočtu na objemu národního důchodu - i nadále bude činit zhruba 66 %. Již tento fakt dokazuje, že státní rozpočet je nejdůležitějším nástrojem přerozdělení národního důchodu a že jeho podíl na financování potřeb rozvoje národního hospodářství zůstává významný.

V absolutním vyjádření se rozpočtové výdaje v příštím roce zvyšují o 13,1 mld Kčs. Tento přírůstek je v rozhodujícím rozsahu financován zvýšenými odvody hospodářských organizací, to znamená rozvojem výroby a zvyšováním její hospodárnosti. Například jen přírůstek odvodů ze zisku činí 7,3 mld Kčs, daň z obratu roste o 2,5 mld Kčs. Naproti tomu výnos daně ze mzdy se zvyšuje o 1,5 mld Kčs, což vyplývá z růstu objemu mezd. Kryje tedy růst celkových rozpočtových výdajů růst daně ze mzdy zhruba jen z 11 %. Z těchto několika údajů je zřejmé, odkud plynou hlavní zdroje státního rozpočtu a jaký je hlavní směr jejich užití.

Ústřední místo v naší rozpočtové soustavě má federální rozpočet. Objem jeho příjmů na příští rok je stanoven ve výši 156 mld Kčs, což znamená, že se v něm soustřeďuje více než polovina celostátních rozpočtových příjmů. Z toho je určeno k financování potřeb federálně řízených orgánů a organizací a na celostátní rezervy 69,1 mld Kčs a na dotace do státních rozpočtů republik celkem 86,7 mld Kčs. Tyto dotace se zvyšují o 6,1 % a spolu s rostoucím objemem vlastních příjmů státních rozpočtů republik zajišťují jejich vyrovnanost. Zvýšený objem těchto dotací zároveň vychází z toho, že celkové výdaje rozpočtů národních výborů mají dosáhnout téměř 86 mld Kčs. Zbývající část, tj. více než 53 mld Kčs, bude poskytnuta ze státních rozpočtů republik ve formě účelových subvencí a globální dotace. Ve srovnání s letošním rokem to představuje zvýšení o 6,2 %.

Za těmito údaji, které charakterizují hlavní rozpočtové proporce a vztahy, je třeba vidět konkrétní úkoly státního plánu na rok 1976, které ve státním rozpočtu v koordinaci s finančními plány podniků a jejich nadřízených orgánů a ve vazbě na měnový plán zabezpečujeme. Zároveň se v nich koncentrovaně odrážejí i hlavní záměry finanční a rozpočtové politiky.

Základní strategickou linii hospodářské politiky strany - kurs na růst efektivnosti - je nezbytné ještě důrazněji prosazovat a důsledně realizovat, neboť je to v podstatě jediný účinný prostředek a rozhodující směr, jak se vyrovnat s ekonomickými důsledky vyplývajícími z nových jevů ve světové i vnitřní ekonomice. Proto také růst efektivnosti a upevňování hospodárnosti zůstávají základním záměrem finanční a rozpočtové politiky nejen v roce 1976, ale i v dalších letech a v tomto smyslu lze hovořit o kontinuitě této politiky na přechodu z páté do šesté pětiletky. Platí to v zásadě i o metodách a nástrojích této politiky. Zachováváme ty principy a prvky - a těch je většina - které se osvědčily. Současně provádíme s platností od počátku příštího roku některé úpravy a doplnění především ve směru řešení aktuálních úkolů vyplývajících z nových podmínek.

Úpravy v soustavě finančního hospodaření podniků a jejich nadřízených orgánů směřují především k vytvoření lepších předpokladů pro zajišťování a prosazování efektivního rozvoje a k prohloubení kvalitativních stránek celého reprodukčního procesu. Promítá se to v těchto hlavních oblastech: