Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Szénásimu.
Poslanec Vondrouš vystoupí jako poslední před
polední přestávkou.
Poslanec SL V. Vondrouš: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, státní závěrečný
účet je konečnou tečkou za hospodářským
rokem 1974. Shrnuje úspěchy národního
hospodářství. Charakterizuje jeho dynamiku
a rozvoj a pozitivně pohlíží na zemědělství,
jeho rychlý růst a výsledky, kterých
dosáhlo v loňském roce.
Domnívám se, že je správné právě
dnes při projednávání státního
závěrečného účtu aplikovat
jeho některé závěry i na tak významnou
oblast zemědělské politiky a praxe jakou
je krmivová základna, ve které mají
důležitou úlohu obiloviny a pícniny.
Změnami struktur pěstovaných druhů
obilovin, zlepšením agrotechniky, zavedením
vysoce výkonných odrůd, zlepšením
kvality osiv, včetně dovážených
sovětských odrůd, zvyšováním
dodávek průmyslových hnojiv a vyřešením
komplexní mechanizace, kultivace a sklizně, bylo
dosaženo příznivých výsledků
jak v celkové produkci, tak i v hektarových výnosech.
Přes značnou péči věnovanou
objemným krmivům se nám dosud ale nedaří
plně využívat rezervy, které stále
existují na tomto úseku krmivové základny.
Také nárůst produkce objemných pícnin
v prvních letech pátého pětiletého
plánu, kdy byly sušší klimatické
podmínky, byl pomalý a neodpovídal plně
vynaloženému úsilí. Výraznějšího
úspěchu bylo dosaženo právě v
roce 1974, kdy mezinárodní přírůstek
produkce činil 6,8 %.
Při této příležitosti třeba
připomenout, že kvalita a krmná hodnota vyrobeného
sena, senáží a siláží nebyla
někdy na požadované úrovni. Provedené
rozbory ukázaly, že kvalita sena měla vesměs
znaky podřadnější jakosti. Siláže
a senáže vykazovaly nižší sušinu
a vysokou kyselost. Značné procento vzorků
neodpovídalo platné čs. normě.
Žádoucího rozvoje v minulosti nedosáhlo
horkovzdušné sušárenství, které
by mělo být kvalitativním faktorem ovlivňujícím
v blízké budoucnosti zejména výživu
skotu. Horkovzdušné sušení pícnin
a krmných plodin je v současné době
to nejdokonalejší, co na tomto úseku zemědělství
doposud známe, avšak nároky kladené
na investice a energetiku do jisté míry limitují
jeho další rozvoj. Dokazují to výsledky
roku 1974, kdy bylo dosaženo něco přes 500
tis. tun úsušků, což je v porovnání
k reálně existujícím možnostem
a potřebám zcela zanedbatelné.
Pozitivním rysem předcházejícího
období bezesporu je, že se dařilo zabezpečovat
požadovanou potřebu krmných směsí.
Díky příznivému vývoji ve výrobě
obilovin stoupla jejich průmyslová výroba
v roce 1974 ve srovnání s rokem 1970 o více
než 46 %. Výroba krmivových směsí
výrazně stoupla zejména tam, kde pokročil
proces koncentrace a specializace, tj. u prasat a drůbeže.
Přitom však při současné úrovni
užitkovosti prasat a drůbeže jsou dosud značné
rezervy v jejich přírůstcích, snášce
vajec apod. K plnějšímu využití
těchto rezerv je třeba zabezpečit účinnou
výživu, náročnou na bílkoviny,
zejména živočišného původu,
které jsou předmětem devizově náročného
dovozu. Ukazuje se, že než budou vytvořeny podmínky
v domácích zdrojích, bude asi s největší
pravděpodobností potřebné volit cestu
nutných dovozů v takovém rozsahu, který
zabezpečí maximální efektivnost ve
využívání zrnin a celé krmivové
základny. To ovšem na druhé straně neznamená,
že by se zemědělství nemělo i
nadále intenzívněji zaměřovat
na lepší využívání trvalých
travních porostů, luk a pastvin, zlepšováním
koncentračních přístupů při
silážování, senážování
a horkovzdušném sušení tak, aby bylo v
maximální míře zabráněno
zrátám na krmivech.
Podrobnější rozbory ukazují, že
snad největší rezervy v tomto směru
máme na loukách a pastvinách. Jen pro srovnání:
dosahujeme-li výnosy obilovin okolo 40 q na ha, měly
by být výnosy pícnin vyjádřené
v seně dvojnásobné, tj. alespoň 80
q na ha. Skutečnost je přitom taková, že
u luk je tento předpoklad plněn pouze na 50 % a
u pastvin pouze na 25 %. Přitom biologické před
poklady pro dosahování vysokých výnosů
u travních porostů v podstatě máme.
Dokladem vysoké výnosové schopnosti luk a
pastvin jsou špičkové výnosy některých
zemědělských podniků, které
se pohybují v rozsahu 100-120 q na ha.
Dosahujeme-li celostátně tak nízké
výnosy u luk, pak je to v prvé řadě
způsobeno celkově nízkou agrotechnikou. Navíc
pak veškeré větší dobře
obdělávané celky luk jsme postupně
převedli do orné půdy a naopak, z orné
půdy do luk jsme dali často drobná a špatně
obdělávatelná pole.
Ukazuje se, že v příštím období
by se měl položit větší důraz
zejména na to, aby louky, kde je dostatečně
silná vrstva bezkamenité půdy a nejsou na
svazích, po případné úpravě
vodních poměrů, byly rekultivovány.
Cílem by mělo být zvětšit jejich
celky, upravit tvar a povrch a vytvořit předpoklady
pro využití velkovýrobní techniky, která
by měla docházet do zemědělských
podniků také ve větší míře.
Pravidelným střídáním luční
a polní periody pak lze získat nejvyšší
výnosy živin na jednotce plochy. Tím se dosáhne
intenzivního využití půdy, v době
luční periody se dosahují vysoké výnosy
kvalitní píce a v období polní periody
mimořádně vysoké výnosy obilovin
a dalších plodin.
I když tomu tak v minulosti a v přítomné
době je, úkolem nás všech, kteří
pracujeme v zemědělství, by mělo být
omezení ztrát při konzervaci píce
jak z luk, tak i pícnin na orné půdě.
Proto je třeba šířeji než doposud
budovat vhodné velkovýrobní seníky,
vhodné prostory a plata pro silážování
zavadlé píce a pro senážování.
Je to nutné již proto, aby se urychleně skoncovalo
se sušením píce ve starých objektech,
stodolách, silážovalo v provizorních
neutěsněných jámách, povrchových
krechtech apod., neboť nevhodným skladováním
jednak znehodnocujeme, jednak zvyšujeme procento ztrát
a tím celý krmný proces nákladově
zdražujeme.
Příští období také vyžaduje
vyšlechtit nové moderní odrůdy trav,
především výkonné odrůdy.
Dosavadní odrůdy trav a jetelů již dnes
méně vyhovují. Potřebujeme především
různé typy odrůd trav a jetelů podle
využití pro louky, pastviny, okrasné trávníky,
sportovní trávníky, svahy kolem komunikací
apod. Dále pak řadu odrůd trav a jetelů
pro louky s různou dobou rannosti, aby se sklizeň
mohla rozložit na delší období. Hovoříme-li
o potřebě nových trav a jetelů, to
neznamená, že bychom měli přehlížet,
že v současné době i stávajícími
odrůdami kryjeme potřebu asi ze 20 %. Přitom
půdní a klimatické podmínky pro pěstování
trav, jetelů a vojtěšek na semeno máme
v republice ideální. Řada zemědělských
podniků je na takové pěstování
již i strojně vybavena. Těžkosti však
přitom dělá především
na našich závodech potřebná plocha orné
půdy pro jejich pěstování.
Přesto však bych chtěl upozornit, že možnosti
najít takové plochy jsou. Řekl jsem, že
máme v loukách veliké a nevyčerpatelné
možnosti zvyšování výnosů,
tedy veliké rezervy. Ano, proto bude nutné přistoupit
k široké organizaci rekultivaci našich luk a
řídit se přitom podle starého českého
přísloví, že louka je máma polí.
Čím rychleji dokážeme zlepšovat
louky, tím také snadněji budeme moci přistoupit
k snižování ploch pícnin na orné
půdě. A to bude právě ta půda,
kterou v důsledku snížení pícnin
na orné půdě získáme pro pěstování
jetelových, vojtěškových a ostatních
trávních semen. Přitom bych chtěl
zdůraznit, že i v semenářství
na tomto úseku bude nutno jít cestou specializace
zemědělských závodů, protože
jen ten zemědělský závod, který
bude specializován na trávní a jiná
semena a na jejich výnosu do značné míry
existenčně záviset, bude pečovat o
to, aby semena vyprodukoval v dostatečném množství
a potřebné kvalitě.
Soudružky a soudruzi poslanci, v souladu se státním
závěrečným účtem jsem
chtěl hovořit o některých otázkách
krmivářství zejména proto, že
dosavadní stupeň úspěchů národního
hospodářství a růstu životní
úrovně je podmíněn pozitivním
vývojem celého zemědělského
komplexu. Máme-li dosáhnout tohoto stavu, je nezbytné
v příštím období mnohem více
než tomu bylo dosud věnovat pozornost právě
problematice krmivářské základny.
Závěrem doporučuji státní závěrečný
účet federace za rok 1974 schválit.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Vondroušovi.
Odpolední část jednání bude
řídit místopředseda Federálního
shromáždění a předseda Sněmovny
lidu s. Václav David. V jednání budeme pokračovat
přesně ve 14.00 hod.
(Jednání přerušeno ve 12.28 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 14.00 hod.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny lidu V. David.)
Předsedající předseda SL V. David:
Vážené Federální shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, pokračujeme
v rozpravě k vládnímu návrhu usnesení,
kterým Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schvaluje
státní závěrečný účet
federace za rok 1974.
Z písemně přihlášených
řečníků vystoupí nyní
poslanec Kodaj a připraví se poslankyně Moravčíková.
Poslanec SN S. Kodaj: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci! Pri prerokúvaní záverečného
účtu štátneho rozpočtu ČSSR
za rok 1974 chcem zaujať stanovisko k tej jeho časti,
ktorá sa týka zabezpečenia obrany našej
socialistickej vlasti.
ÚV KSČ i vláda republiky v súlade
s leninskými princípmi jednoty budovania a obrany
socialistickej vlasti venujú všestrannú pozornosť
a vyčleňujú aj potrebné finančné
a materiálne prostriedky na zabezpečenie obrany.
Vývoj vojensko-politickej situácie vo svete v posledných
rokoch presvedčivo potvrdil, aký významný
vplyv na medzinárodný vývoj má koordinovaná
mierová politika Sovietskeho zväzu a ostatných
krajín socialistického spoločenstva. Všetky
úspechy v prebojúvaní politiky mieru, bezpečnosti
a spolupráce sú výsledkom tejto jednotnej
koordinovanej politiky a zásluhou zmien v reálnom
pomere síl, v ekonomickej, politickej a vojenskej oblasti
v prospech socialistického spoločenstva. Zásluhou
týchto skutočnosti sa proces uvoľňovania
napätia a politického riešenia existujúcich
problémov prehlbuje. Mierové spolunažívanie
sa stále dôraznejšie presadzuje ako základný
princíp vzťahov medzi štátmi s rozdielnym
spoločenským zriadením. Dosiahnuté
pozitívne výsledky v upevnení mieru zdôrazňujú
nevyhnutnosť zintenzívniť naše úsilie
o ďalšie zmierňovanie medzinárodného
napätia tak, aby sa tento proces stal trvalým a nezvratným.
Dosiahnuté pozitívne výsledky a doterajší
proces uvoľňovania napätia však nemožno
v žiadnom prípade preceňovať. Uplatňovanie
politiky mierového spolunažívania a upevňovania
mieru naráža na aktívny odpor reakčných
imperialistických agresívnych síl, ktoré
neuznávajú realitu súčasného
sveta a nevzdali sa svojich agresívnych mocenských
cieľov. Usilujú sa o zostrovanie priaznivého
medzinárodnopolitického vývoja, o návrat
do obdobia studenej vojny, o násilné riešenie
sporných problémov, o hrubé zasahovanie do
vnútorných záležitostí iných
štátov. Na realizáciu agresívnych cieľov
používajú politický, ekonomický,
nátlak, ideologickú diverziu, ale aj vojenskú
silu. Prehlbujú úsilie o ovládnutie Cypru,
likvidáciu pokrokového vývoja v Portugalsku.
Vykonávajú nátlak za návrat Grécka
do vojenskej organizácie agresívneho Severoatlantického
paktu. Zostrujú medzinárodné napätie
v rôznych častiach sveta. Vinou agresívnych
záujmov Spojených štátov a Izraela Stredný
východ zostáva neustále ohniskom napätia
a nemožno vylúčiť ani nové vojenské
stretnutie.
Uvedené a ďalšie skutočnosti potvrdzujú,
že agresívny charakter imperializmu sa nezmenil, neváha
použiť vojenskú silu na presadenie reakčných
cieľov a záujmov a svoju vojenskú silu neustále
zdokonaľuje.
Vojenské výdavky štátov NATO sa v r.
1974 zvýšili o 14 miliárd dolárov a
s rastom vojenských výdavkov sa počíta
aj v tomto roku najmenej o 11 %. Velenie NATO počíta
s modernizáciou jadrových aj konvenčných
prostriedkov vedenia vojny. Zdokonaľuje sa organizačná
štruktúra armád NATO. operačná,
bojová a mobilizačná príprava štátov
a vojsk.
Najsilnejšie zoskupenie vojsk USA je v západnej Európe.
Západonemecká vláda aktívne realizuje
plány rozvoja svojich ozbrojených síl, posilňuje
ich útočný a manévrový charakter.
NSR zvyšuje svoje vojenské výdavky v tomto
roku o viac ako 7 %.
Z medzinárodnej a vojensko-politickej situácie vo
svete a Európe vyplýva objektívna požiadavka
všestranne upevňovať jednotu a silu socialistického
spoločenstva a vojenskú organizáciu Varšavskej
zmluvy. Varšavská zmluva vytvára nielen spoľahlivú
základňu obrany našej vlasti a všetkých
socialistických krajín, ale je aj dôležitým
činiteľom v zabezpečovaní mieru. Záujmy
ďalšieho upevnenia mieru a bezpečnosti vyžadujú
všestranne posilňovať internacionálny
charakter našich ozbrojených síl a prehlbovať
vše strannú vojenskú spoluprácu armád
Varšavskej zmluvy.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci! Pri prerokúvaní výsledkov hospodárenia
Federálneho ministerstva národnej obrany za rok
1974 boli v Brannom a bezpečnostnom výbore Snemovne
ľudu i Snemovne národov hodnotené dobré
výsledky, pokiaľ ide o efektívne a hospodárne
využívanie finančných prostriedkov.
Rozpočet výdavkov FMNO bol v roku 1974 splnený
na 98,5 %. Rozpočet príjmov bol prekročený
a jeho plnenie bolo 106,6 %.
Najväčší objem rozpočtových
prostriedkov bol v r. 1974 vynaložený na zavádzanie
novej techniky a materiálu, a tým aj na technické
zdokonalenie vybavenosti armády. Plnenie tejto časti
rozpočtu je 98 %. Rok 1974 znamenal ďalší
krok k modernizácii výzbroje armády. Na dodávkach
výzbroje a techniky pre ČSĽA sa stále
významnejšie podieľajú dodávky
zo socialistických krajín, predovšetkým
zo Sovietskeho zväzu, realizované v rámci kooperácie
vývoja a výroby medzi krajinami Rady vzájomnej
hospodárskej pomoci. Plnenie dodávok bolo veľmi
dobré a v praxi sa potvrdzuje účinnosť
práce komisie branného priemyslu RVHP.
Ďalšiu skupinu výdavkov predstavujú mzdové
prostriedky. Schválený rozpočet bol splnený
na 96,5 %. K nevyčerpaniu stanovených prostriedkov
prispelo nenaplnenie plánovaných počtov,
nižšie čerpanie v rámci funkčných
platov, ako aj realizácia ohodnotenia špecifík
občianskych pracovníkov nie od začiatku roka,
ale od 1. 4. 1974.
Rozpočet výdavkov na investičnú výstavbu,
znížený o prevody iným investorom, bol
splnený na 103,4 %. Prekročenie je pokryté
odvodom zo združených prostriedkov od iných
investorov. Vecne bol splnený na 95 %.
Na plnení úloh investičnej výstavby
sa podieľa značný počet dodávateľských
organizácií, vrátane rezortného odborového
podniku - Vojenské stavby. Tento ako jediný dosiahol
vyššie plnenie ako na 100 %. Napriek tomu, že vecne
nebol plán investičnej výstavby splnený
úplne, bol rok 1974 najúspešnejší
v 5. päťročnom pláne.
Plnenie rozpočtu výdavkov na cestovné a ostatné
výplaty fyzickým osobám bolo z pôvodného
rozpočtu 95 %. V plnení sa priaznivo prejavujú
úsporné opatrenia prijaté velením
ČSĽA na základe uznesenia vlády č.
307/1972.
Aj v ostatných ukazovateľoch plnenia štátneho
rozpočtu v rezorte Federálneho ministerstva národnej
obrany bolo dosiahnuté priaznivých ukazovateľov.
Napr. škody a straty boli v roku 1974 oproti roku 1973 znížené
o 36 % a sú najnižšie od roku 1960.