Středa 11. června 1975

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Zedníkovi. Slovo má poslanec Mrázik, připraví se poslanec Holub.

Poslanec SL Š. Mrázik: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky, vážení súdruhovia! Prerokúvanie štátneho záverečného účtu Československej socialistickej republiky je vždy významným medzníkom v našej práci. Výsledky rozpočtového hospodárenia vyjadrujú plnenie úloh štátneho plánu vo výrobnej a nevýrobnej sfére a poukazujú na pozitívne i negatívne stránky v realizácii vytýčených úloh.

Jedným z dôležitých faktorov, ktoré hovoria o situácii v životnej úrovni obyvateľstva a tak aj o napĺňovaní cieľov, ktoré pre tento úsek vytýčil XIV. zjazd KSČ, je úsek vývoja peňažných príjmov a výdavkov obyvateľstva. Dovoľte mi, aby som k tejto problematike povedal niekoľko slov.

Zo správy k štátnemu záverečnému účtu za rok 1974 a z výkladu súdruha ministra financií vyplývajú niektoré dôležité skutočnosti.

V minulom roku bol v porovnaní s predpokladmi štátneho plánu rast peňažných príjmov obyvateľstva o cca 0,6 % vyšší a jeho tempo proti predchádzajúcim rokom sa spomalilo. Naproti tomu predkladaná výška realizovaných výdavkov bola o 1,2 % prekročená a tempo jej rastu sa v porovnaní s predchádzajúcimi rokmi zrýchlilo. V súvislosti s týmito tendenciami nedosiahol predpokladaný prírastok takzvane nerealizovaných peňažných príjmov obyvateľstva výšku, s ktorou sa v pláne počítalo, a bol nižší o viac ako 30 %. To prakticky znamená, že za dobu štyroch rokov piatej päťročnice bol zatiaľ najnižší.

Predstih rastu výdavkov pred príjmami bol v minulom roku plánovaný a bol takto v skutočnosti aj prekročený.

Ako sa ukázalo, vyššiu realizáciu ovplyvnila hlavne dynamika vývoja nášho obyvateľstva za nákupy tovaru v obchodnej sieti, lebo výdavky obyvateľstva za tieto nákupy rástli o 1,9 % rýchlejšie, ako predpokladal plán.

Rozhodujúcu časť peňažných príjmov obyvateľstvo realizovalo vo vnútornom obchode. Maloobchodný obrat v bežných cenách vzrástol o 7,5 %, teda rýchlejším tempom, ako predpokladal štátny plán. Myslím si, že závažným pokrokom je, že sa výrazne zvýšil predovšetkým predaj priemyselného tovaru. Je iste potešiteľné, keď môžeme konštatovať, že vzrástol predaj osobných automobilov, nábytku, bytového textilu a ďalších tovarov dlhodobej spotreby.

V našom socialistickom hospodárstve nemajú naši občania na rozdiel od pracujúcich v kapitalistických krajinách starosť o to, čo pri inflačnom vývoji cien bude zajtra alebo pozajtra. Majú však záujem, a o to sa všetci snažíme, aby zajtra bolo lepšie ako dnes, aby náš vnútorný trh bol sústavne obohacovaný novými, kvalitnejšími a technicky dokonalejšími výrobkami, s lepšími úžitkovými vlastnosťami.

To sú iste kvalitatívne odlišné problémy, ktoré dokumentujú stály rast životnej úrovne a aj zvyšovanie náročnosti na životný štandard a na štýl života v socialistických podmienkach.

Pritom význačným prvkom našej politiky a ekonomiky je zachovanie a dodržiavanie stability maloobchodných cien. Práve v súvislosti s týmto faktorom a stálym rastom peňažných príjmov sa mení rozsah a štruktúra dopytu obyvateľstva po tovare, a preto treba - a podľa všetkých, doteraz nám známych predpokladov bude aj v budúcnosti v ešte väčšej miere potrebné - prispôsobovať štruktúru výroby a dodávky tovaru a obdobne i štruktúru obyvateľstvom platených služieb.

V minulom roku mala s realizáciou týchto potrieb a so snahou zabezpečiť žiadúci sortiment, kvalitu a vybavenie výrobkov naša výroba a obchod svoje problémy. Plánovaný maloobchodný obrat bol v roku 1974 prekročený o 4,5 mld Kčs a v porovnaní s predchádzajúcim rokom sa zvýšil o 7,5 %. Dodávky do trhových fondov z výroby a dovozu zabezpečili celkový maloobchodný obrat, ale v niektorých prípadoch neumožnili doplniť zásoby tovaru, zvlášť v takom potrebnom sortimente, aký dnes predstavuje nábytok, chladničky, práčky, šijacie stroje, cestovné bicykle, kožená obuv, posteľná a pletená bielizeň alebo bavlnené a hodvábne tkaniny. Uspokojiť tieto potreby zostáva preto jednou z hlavných úloh výrobných a obchodných podnikov aj v tomto roku.

Na zabezpečovanie rastu hmotnej a kultúrnej úrovne nášho ľudu a na posilňovanie životných istôt obyvateľstva a jeho dôvery v kúpnu silu koruny bola v minulom roku stabilita celkovej hladiny maloobchodných cien zabezpečená, ako to vyjadruje cenový index 100,1, vyčíslený v oficiálnych materiáloch proti stavu cien v januári 1970, teda v dobe vyhlásenia známeho cenového moratória. Pri premietnutí zrušenia dane z motorových vozidiel, ktoré bolo kompenzované zvýšenou cenou benzínu, tento index podľa údajov cenových a štatistických orgánov by predstavoval len 99,8 bodu. Je teda zrejmé, že v súlade so základnou líniou vytýčenou na XIV. zjazde KSČ zostala celková úroveň maloobchodných cien stabilizovaná.

Pri tomto hodnotení treba však brať do úvahy, že ďalej pokračoval rozvoj dodávok tovaru z dovozu, ktorého ceny sú obvykle vyššie ako tovaru domáceho, a že sa taktiež zvyšoval objem dodávok módnych noviniek a luxusných výrobkov. Ich vplyv na skvalitňovanie sortimentu sa však premietol do indexu rastu priemernej hodnoty, resp. ceny predaného tovaru, tento index voči roku 1973 zaznamenal v roku 1974 pri potravinách vzostup o 1,2 bodu a pri priemyslovom tovare o 2,7 bodu.

Podiel módnych noviniek a luxusných výrobkov dosiahol v príslušných skupinách výrobkov už 26,5 %, čo je pre nás iste potešujúce. No, ako to aj naznačilo rokovanie o kapitolách štátneho záverečného účtu, bude treba prijať niektoré vhodné regulačné opatrenia, ktoré by prispeli k väčšej rovnomernosti zastúpenia a úmernosti cenového zvýhodnenia týchto výrobkov v jednotlivých skupinách tovaru v záujme potrebného zabezpečenia zásobovania vnútorného trhu výrobkami vo všetkých cenových polohách.

Myslím, že všetci z vlastných skúseností vieme, že v niektorých prípadoch sa podniky snažia neprávom zaraďovať do tovaru s vyššou cenovou polohou výrobky, ktoré svojou úrovňou patria do bežného sortimentu. Stáva sa tiež, že podniky neprechádzajú po uplynutí podmienok cenovej stimulácie na bežnú výrobu tohto tovaru. Pripomienky občanov nám avizujú, že týchto prípadov je viac.

Ako sa pritom ukazuje, bude treba podobnú cenovú reguláciu zaviesť aj pri výrobkoch, ktoré dovážame.

Pozitívny vplyv na úroveň zásobovania a kladný ohlas medzi obyvateľstvom má na vnútornom trhu očista zásob tovaru v maloobchode od tovaru s pomalou obrátkou a jeho zaradenie do dopredajových akcií. Rozsah týchto akcií zhruba zodpovedal v r. 1974 vývoju maloobchodného obratu a ich podiel na ňom si zachoval približne rovnakú úroveň ako v predchádzajúcom roku, t. j. pohyboval sa okolo 1-1,5 %, no treba dbať, aby sa tieto akcie nezneužívali.

Oceňujem, že priaznivý vývoj nominálnych maloobchodných cien v roku 1974, ako aj v uplynulých štyroch rokoch päťročnice, prispel plným dielom k ďalšej úspešnej realizácii tej časti smerníc XIV. zjazdu KSČ, ktorá ukladá zvyšovať reálne príjmy obyvateľstva v priemere o 5 % ročne, a tak prispieť k zabezpečeniu ďalšieho rastu životnej a kultúrnej úrovne našich pracujúcich.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Mrázikovi. Nyní vystoupí poslanec Holub, připraví se poslankyně Kohoutová.

Poslanec SN K. HoIub: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, soudruh ministr Lér i další poslanci konstatovali, že máme značné rezervy v hospodaření materiálem a v zásobách. Jsou zde skryty hodnoty, které mohou pozitivně ovlivnit naše hospodářství, budeme-li umět je využít. Současný vývoj v oblasti zásob ukazuje, že splnění cílů páté pětiletky nebude dosaženo, přestože došlo ve srovnání s předcházejícími pětiletkami k určitému zlepšení. Za předpokladu, že vývoj v roce 1975 bude v souladu s ročním plánem, dosáhne přírůstek zásob v této pětiletce asi 69 mld Kčs, tj. tentokrát za pětiletku jen 30,1 %, tedy podstatně méně než v pětiletce předcházející, ale proti předpokladům pětiletky to bude ještě více o 26 mld Kčs.

Ve vývoji zásob se odrážejí celkové problémy rozvoje, struktury, efektivnosti i úroveň naší ekonomiky. V Sovětském svazu např. je využití zásob lepší asi o 25 %. Příčinou tohoto rozdílu jsou nejen naše dosavadní nedostatky, ale i značná členitost našeho výrobního sortimentu, kde řešení musíme vidět především v dalším rozvoji kooperace a specializace výroby cestou integrace s členskými zeměmi RVHP.

Ekonomicky musíme zásoby dělit na žádoucí a nežádoucí. Žádoucí jsou pohotové a použitelné materiály a suroviny pro výrobu, dále zásoby potravin, zboží a výrobků pro vnitřní a zahraniční obchod. Zde zásoby s výjimkou potravin nejsou doplněny na potřebnou úroveň požadovanou plánem a nezlepšuje se sortimentní skladba. Nežádoucí jsou zejména některé zásoby v průmyslu a stavebnictví, kde vedle zásob nutných k zajištění plánovaného i nadplánovaného rozvoje se nahromadily nadplánované zásoby ve výši asi 5 mld Kčs, protože se dosud nepodařilo výrazně omezit některé základní nepříznivé tendence ekonomiky.

Jde tedy zřejmě o vliv nedostatků a nekázně v investiční výstavbě, nedostatků v plánování a řízení výroby včetně častých změn plánu a základních termínů, nepravidelnosti dodávek z dovozu a nestability dovážených sortimentů, důsledků nedostatku pracovních sil, kapacity dopravy apod. Odraz těchto negativních tendencí ve vývoji zásob je velmi závažný, narušuje pravidelnost a pružnost dodavatelskoodběratelských vztahů a může vést k řetězovitému přenášení poruch plánovitého koloběhu hmotných hodnot v rámci celého hospodářství. Další nedostatky vidíme též v našich podnicích a závodech, v neefektivním obhospodařování zásob a ve vysoké spotřebě materiálu, v nedostatečné kvalitě vnitropodnikového plánování a v nevyhovující organizaci, evidenci a uskladňování zásob a konečně v tendencích k neúčelnému a nadměrnému hromadění zásob.

Podle odhadu Státní banky československé je takto vázáno zbytečně zásob asi za 2 mld Kčs. Vím, že federální i republikové vlády se tímto stavem zabývají a přijaly závažná usnesení k postupnému odstraňování konstatovaných nedostatků. Slyšel jsem, že pro období šestého pětiletého plánu se uvažuje s tím, že obrátka zásob bude základním ukazatelem státního plánu rozepisovaným na odvětví a podniky a že zainteresovanost podniků se posílí za vedením ukazatele podílu krytí zásob obratovým fondem. Je připravena řada dalších opatření, např. ve využití hmotné zainteresovanosti všech pracovníků této činnosti a nejen vedoucích, jak tomu bylo dosud.

Soudružky a soudruzi poslanci, pracuji po léta v oblasti materiálně technického zásobování a vím ze své praxe, jaké hodnoty má někdy naše národní hospodářství v zásobách odloženy a jak zásoby ovlivňují výrobu i výstavbu. V této souvislosti je třeba se zamýšlet nad tím, kdo vlastně na nejnižších, ale často rozhodujících článcích této činnosti v našich podnicích pracuje. Vedle většiny podniků, které dosahují dobrých výsledků ve vývoji zásob, je také řada podniků, kde v této činnosti pracují jen zaučení, nekvalifikovaní pracovníci bez potřebných odborných a technických znalostí. Kvalifikované pracovníky pro práci na úseku materiálně technického zásobování není lehké získat, protože tyto práce nebývají honorovány úměrně k jejich významu a na výsledcích práce jsou pracovníci materiálně technického zásobování, i když přímo ovlivňují výrobu, mnohdy méně zainteresováni, než pracovníci ostatních činností, které již výrobu a výstavbu ovlivňovat nemohou. V těchto podnicích se také málokdo stará o odborný růst zaměstnanců materiálně technického zásobování alespoň doškolením nebo kursy. Pak ovšem formy a metody práce ustrnou a zásobování, skladování a také manipulace s materiály nutně zaostávají za úrovní výroby nebo výstavby a stávají se brzdou žádoucího rozvoje. Velmi často zde nebývá v souladu míra pravomoci a míra odpovědnosti a mnohdy již sama organizace hospodaření materiály a zásobami v podnicích by vyžadovala přehodnocení. V zájmu zvýšení efektivnosti v hospodaření zásobami je dále zapotřebí posílit úlohu plánu zejména prohloubením perspektivního a výhledového plánování, které může kladně ovlivnit dodavatelskoodběratelské vztahy, zvýšit odpovědnost ministerstev za upevnění kázně v investiční výstavbě, za snížení materiálové náročnosti výroby, upevnění kázně v oblasti odběratelskododavatelských vztahů, za tvorbu pohotovostních odbytových zásob v potřebné výši a struktuře a za širší využití výpočetní techniky v automatickém zpracování informací o materiálové agendě.

V této souvislosti je nutno také připomenout, že je důležité, abychom měli zásoby tam, kde je potřebujeme. Máme často zásoby zboží a výrobků, na které partneři v národním hospodářství čekají, a rozhodující potíž tkví právě v dopravě, zejména v železniční.

V poslední době tak často zdůrazňovaná metoda kritické analýzy a zvýšené náročnosti by nás měla dovést k odhalení a využití rezerv tkvících ve velké části našich zásob. Vím, že cesta od teoretického poznání pravdy do realizace v běžném životě a praxi bývá trnitá a často i nepopulární. Zvláště u zásob jde zřejmě o dlouhodobější proces, v němž se musíme postupně zaměřit na likvidaci nežádoucích a nadplánovaných zásob a především odstraňovat příčiny dalšího vzniku takových zásob. Tyto příčiny ovšem tkví i v postoji výrobců jako dodavatelů a v jejich přístupu k zabezpečení potřebných množství, druhů a zejména kvality jednotlivých výrobků. Děkuji vám za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Holubovi, uděluji slovo poslankyni Kohoutové, připraví se poslanec Szénási.

Poslankyně SL V. Kohoutová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání výsledků hospodaření za uplynulý rok bych se ráda pozastavila nad některými položkami, které vydáváme v oblasti společenské spotřeby.

V úvodním výkladu soudruha ministra jsme slyšeli, že na realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ, zaměřených na oblast životní úrovně bylo za loňský rok vydáno 93 mld Kčs, což představuje téměř 36 % celkových rozpočtových výdajů.

Jistě si všichni uvědomujeme, že tak rozsáhlá péče o člověka je výrazem socialistického humanismu naší společnosti vedené Komunistickou stranou Československa, že vydávat tak vysoké finanční částky v oblasti společenské péče je umožněno právě jen díky socialistickému zřízení.

Jednu z největších položek v neinvestičních výdajích v této oblasti tvoří výdaje za sociální zabezpečení. Za rok 1974 činily téměř 52 mld Kčs a v porovnání s rokem 1970 vzrostly přibližně o 24 %. Z toho na dávky důchodového zabezpečení bylo vydáno v roce 1974 přes 30 mld Kčs, což je asi o 6 mld Kčs více než v roce 1970.

Stoupající tendenci mají i výdajové položky v oblasti péče o rodinu. Zatímco v roce 1970 činily tyto výdaje téměř 8,5 mld Kčs, za rok 1974 bylo vydáno už 12 mld Kčs. Zde byl sice rozpočet překročen, ale to nás neznepokojuje, spíš naopak, protože překročení bylo způsobeno narozením většího počtu druhých a dalších dětí, a tím vzrostlo i vydání na propopulační dávky. Ale z toho, že se nám narodilo více dětí, máme všichni velkou radost a svědčí to o správné a uvážlivé populační politice našeho státu.

Ještě u jedné globálnější položky bych se chtěla zastavit, a to jsou vyplácené nemocenské dávky. V uplynulém roce bylo čerpáno něco přes 4,5 mld Kčs, což v porovnání k roku 1970 představuje necelých 90 %. I s tímto trendem můžeme být spokojeni. Příznivě se vyvíjející procento pracovní neschopnosti přineslo úspory nejen v oblasti nemocenského pojištění, ale i ve výdajích na zdravotnictví, neboť nižší nemocnost znamená i úsporu léků a dalších zdravotnických materiálů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP