Vážené súdružky a súdruhovia!
Dosahované výsledky v odvetví poľnohospodárstva
a výživy i predpoklady vytvorené pre jeho ďalší
rozvoj ukazujú, že z hľadiska celospoločenského
boli prostriedky do poľnohospodárstva vkladané
zo štátneho rozpočtu účelne a
prospešne. Preto výbory pre poľnohospodárstvo
a výživu oboch snemovní schválili štátny
záverečný účet kapitoly Federálneho
ministerstva poľnohospodárstva a výživy.
Odporúčam schváliť i štátny
záverečný účet československej
federácie za rok 1974.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Renczesovi.
Slovo má poslanec Tomášik, připraví
se poslanec Zedník.
Poslanec SN F. Tomášik: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky,
vážení súdruhovia poslanci! Chcel by
som hovoriť o niektorých otázkach týkajúcich
sa rozpočtových vzťahov a výsledkov
práce na úseku zahraničného obchodu
v minulom roku.
Úlohy plánu zahraničného obchodu boli
v roku 1974 mimoriadne náročné. Preto sa
domnievam, že výsledky, ktoré náš
zahraničný obchod pri prekročení plánovaného
objemu vývozu a dovozu dosiahol a ktoré viedli k
tomu, že obchodná bilancia skončila lepšie
oproti predpokladanému plánu, môžu byť
až na objem dovozu strojov z kapitalistických štátov
označené za priaznivé.
Pri porovnaní s predchádzajúcim rokom sa
celkový obrat zahraničného obchodu zvýšil
v roku 1974 o 24,2 % a z toho obrat s krajinami socialistického
tábora o 14,5 % a obrat s kapitalistickými štátmi
o 37,7 %.
Vývoj výmeny tovaru s krajinami socialistického
tábora bol v plnom súlade so zámermi sústavného
zvyšovania objemu vzájomného obchodu s týmito
krajinami a predstavoval vyše 53 % celkového obratu
v našom zahraničnom obchode. Vyšší
vzrast dovozu oproti rastu vývozu bol v súlade s
plánovaným znížením aktívneho
salda, ale štrukturálne sa v niektorých reláciách
odchýlil od plánovaných predpokladov.
Na úseku výmeny tovaru s kapitalistickými
štátmi bola situácia odlišná. Výmena
tovaru prebiehala v intenciách dlhodobých obchodných
dohôd a predpokladov priemyselnej kooperácie podporujúcej
prehlbovanie hospodárskych vzťahov, stála však
pod závažným vplyvom rastúcej inflácie.
Vzrast hodnoty dovozu o takmer 36 % bol ovplyvnený hlavne
vysokým vzostupom cien dovážaných surovín,
polotovarov a výrobkov, zatiaľ čo skutočný
rast dovozu v hmote bol iba asi 10 %.
Závažné je, že z hľadiska tovarovej
štruktúry sa podiel strojov a zariadení na
našom vývoze do krajín socialistického
tábora i kapitalistických štátov znížil
a stal sa problémom narušujúcim našu obchodnú
a platebnú bilanciu.
V súvislosti so zhoršujúcou sa ekonomickou
situáciou kapitalistických krajín a pri pokračujúcom
inflačnom vývoji dotýkajúcom sa úrovne
docieľovaných cien bolo závažnou úlohou
zahraničného obchodu a výroby vyrovnať
vzrast cien nami dovážaného tovaru zodpovedajúcim
zvýšením cien výrobkov vyvážaných
do kapitalistických štátov.
Iste s veľkým uspokojením môžeme
pri príležitosti schvaľovania štátneho
záverečného účtu podľa
dosiahnutých výsledkov konštatovať, že
rast dovozných cien vo výške 12,8 mld Kčs
sa až na 250 mil. Kčs podarilo vyrovnať rastom
cien našich vyvážaných výrobkov.
Významný vzostup cien o takmer 10 % bol zaznamenaný
pri našich strojárskych výrobkoch a v rozsahu
10-20 % aj pri nestrojárskych výrobkoch. Môžeme
preto hovoriť, že sa podarilo využiť cenový
vzostup na zahraničných kapitalistických
trhoch a že na tomto efekte sa podieľali nielen položky
cenove zvlášť citlivé, ale významnou
mierou i hotové výrobky. V súvislosti s týmto
vývojom došlo i k významnejšiemu zlepšeniu
reprodukčných nákladov, ktoré dosiahlo
viac než 14 %.
V zložitej situácii pôsobenia rôznych
cenových vplyvov sa ako menej pružný prostriedok
dodávateľsko-odberateľských vzťahov
a tlaku na efektívnosť výroby a na kvalitu
reprodukčného procesu ukázal systém
cenových zrážok a prirážok. Preto
bolo správne, že z tohto poznatku boli včas
vyvodené potrebné závery a znovu zavedené
do praxe pre účely hodnotenia ukazovatele vzťahu
výroby k zahraničnému obchodu, vyjadrené
na báze veľkoobchodných cien. Tým došlo
k významnému opatreniu kvalitatívneho charakteru,
ktoré najmä umožňuje spresniť analýzu
odchýlok, ku ktorým dochádza pri zaisťovaní
úloh štátneho plánu na úseku
vonkajších ekonomických vzťahov.
Procesy, ktoré prebiehali a stále ešte v kapitalistickom
svetovom hospodárstve prebiehajú, nám nie
sú pri našej účasti na svetovej deľbe
práce, charakterizovateľné vzhľadom na
pasívne saldo obchodu v skupine surovín a palív
nutnosťou vyrovnať toto saldo aktívom obchodu
s hotovými výrobkami, nijako ľahostajné.
Nútia nás poznať svetový vývoj
a jeho tendencie a aktuálnosť ich dosahu. Čo
treba pritom dosiahnuť, to zdôraznilo novembrové
plénum ÚV KSČ z roku 1974.
Súhlasím s tým, čo zdôraznil
súdruh minister, t. j. ďalej zvyšovať efektívnosť
všetkých odvetví podieľajúcich
sa na exporte nášho tovaru a vyrábať štrukturálne,
v patričnom podieli a najmä s použitím
domácich surovín výrobky, ktorých
cena je na zahraničnom trhu vysoká a ktoré
svojou technickou úrovňou budú schopné
v tvrdej zahraničnej konkurencii obstáť a potreby
efektívneho zapojenia našej ekonomiky do medzinárodnej
deľby podporovať.
Myslím si, že to musí byť čím
skôr, lebo narastajú poznatky, že abnormálny
rast cien, trvajúci už viac ako 2 roky, čiastočne
stratil na svojej intenzite a že v niektorých prípadoch
majú ceny i zostupnú tendenciu, zvlášť
pri obmedzovaní produkcie pri energetickej kríze
a pri snižovaní kúpnej sily veľkej časti
obyvateľstva.
Chcel by som ešte dodať niekoľko slov aj k dovozu
strojov a zariadení z kapitalistických štátov.
Nejde iba o to, že jeho plán nebol v minulom roku
splnený, ale ďaleko viac o skutočnosť,
že ku koncu roka 1974 dosiahol objem dovezených a
do montáže nedodaných strojov pomerne vysokú
sumu 4,1 mld Kčs. Zo strojov a zariadení dovezených
z kapitalistických štátov nebolo pre tzv. záväzné
úlohy v investičnej výstavbe dodaných
do montáže pre stavebnú nepripravenosť
a iné príčiny takmer 13 %. Pritom však
napr. pre akciu "Bukoza Vranov" vo Východoslovenskom
kraji boli dovezené stroje a zariadenia za 270 mil. Kčs
a z nich nebolo dodaných do montáže za 250
mil. Kčs.
S takým stavom sa zaiste nemožno uspokojiť. Napriek
všetkým prijatým opatreniam sa ešte nedarí,
a to hlavne na rozsiahlejších investičných
akciách, začínať asi do šiestich
mesiacov montáž zhruba pri 23 % dovážanej
techniky a v kategórii tzv. strojov do rozpočtu
nezahrnutých asi pri 7 % dovážaného
zariadenia.
Je pochopiteľné, že oneskorenými montážnymi
prácami dochádza k predĺženiu celkovej
doby výstavby a že vznikajú straty na produkcii.
K tomu môže navyše pristupovať i strata záručných
lehôt, problémy opráv a iné takéto
veci.
Včasné uvedenie dovezenej techniky do prevádzky
predstavuje jednu z veľkých rezerv našej ekonomiky.
Preto sa treba usilovať všetkými dostupnými
prostriedkami o jej mobilizáciu. Moje poznatky nasvedčujú,
že podmienky zlepšovania doterajšieho stavu treba
hľadať predovšetkým vo sfére, ktorá
už mnohokrát bola predmetom našej pozornosti,
a to v dosiahnutí potrebnej výšky úrovne
riadenia celého investičného procesu a vo
výške náročnosti postupu a zodpovednosti
všetkých stupňov riadenia.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tomášikovi.
Hovoří poslanec Zedník, připraví
se poslanec Mrázik.
Poslanec SL J. Zedník: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
pozitivní výsledky, které byly v rozvoji
našeho národního hospodářství
v roce 1974 dosaženy, jsou významným dokladem
úsilí našich pracujících o na
plnění úkolů, které souvisejí
se zabezpečením dalšího rozvoje naší
socialistické společnosti ve složitých
vnějších a vnitřních podmínkách
a které byly konkretizovány v příslušných
politických závěrech a dokumentech.
Nepochybně se na nich podílely též výsledky
práce naší vědeckovýzkumné
a vývojové základny a míra praktické
aplikace dosažených poznatků, zvláště
pokud jde např. o uplatnění nových
hmot či konstrukcí znamenajících úsporu
energie, surovin a materiálu, dále o přípravu
nových technologií výroby sledujících
vyšší technickou úroveň a kvalitu
výrobků nebo o postupy vedoucí k dosažení
vyšší produktivity práce.
Na zabezpečení dalšího rozvoje vědy
a techniky jsme v roce 1974 vynaložili 3,5 % užitého
národního důchodu, resp. celkem 12,4 mld
Kčs. Výsledky dosažené v plnění
výzkumných a vývojových úkolů
státního plánu rozvoje vědy a techniky
a v plnění realizačních výstupů
vládou schválených však nebyly v minulém
roce příznivější než v roce
předcházejícím.
Z podkladů ke státnímu závěrečnému
účtu, hodnotících čerpání
prostředků na vědeckotechnický rozvoj
a dosažené výsledky vyplývá,
že na úseku výzkumu a vývoje bylo z
celkového počtu 620 programovaných i mimoprogramovaných
výzkumných a vývojových úkolů
splněno v plánovaném rozsahu jen 510 úkolů,
tedy 82 %. Snaha o realizaci jednotlivých úkolů
narážela na různé nedostatky, zvláště
v kooperaci a průběhu vývoje oproti výchozím
předpokladům, v dodávce různých
materiálů a strojů a zčásti
i na nedostatky různých výrobních
a stavebních kapacit pro ukončení vývoje.
Protože uplatnění výsledků vědy
a výzkumu není jen věcí samotného
výzkumu, byla v plánu rozvoje vědy a techniky
věnována značná pozornost též
otázce tzv. realizačních výstupů.
Na tomto úseku bylo celkem 616 programovaných a
neprogramovaných výstupů, avšak do praxe
jich bylo uvedeno jen 451. To znamená jen 73 %, což
je relativně slabší naplnění
než v roce 1973.
Obě skutečnosti v plnění plánu,
na které poukazuji, znamenají, že procento
nesplněných a také nerealizovaných
úkolů zůstalo i v roce 1974 ještě
značně vysoké. Zdá se, že stále
ještě se v ně které naší
organizaci a na některém stupni řízení
nepřistupovalo k zajišťování výzkumných
a vývojových úkolů tak, jako se přistupuje
k jiným částem plánu a zvláště
k zajišťování výrobních
úkolů. Plán rozvoje vědy a techniky
jakoby stále ještě netvořil u těchto
organizací zcela rovnocennou část celkového
plánu rozvoje a z jeho nenaplnění nebyly
vyvozovány stejné závěry, jako z neplnění
plánované výroby a dodávek.
Chtěl bych k této situaci připojit několik
vlastních poznatků. Především,
že činnost výzkumných pracovišť
se rozrůstá do šíře. Vedle vlastní
činnosti zajišťují obvykle ještě
řadu dalších činností, jako je
provádění laboratorních zkoušek,
školení odborných pracovníků,
provádění průzkumu prospěšnosti
a zhodnocování technické úrovně
přihlášek vynálezů, normalizační
práce, činnost informačních středisek,
činnost zkušeben apod.
Kromě toho značná část pracovníků
je vázána přímou realizací
různých poznatků v podnicích a zpracováním
prognóz a koncepce rozvoje oboru. Bylo by třeba
zvážit rozsah těchto prací, aby se jednotlivá
pracoviště mohla intenzívněji věnovat
vlastní výzkumné práci. Problém
je o to složitější, že velmi obtížně
se zajišťují noví kvalifikovaní
pracovníci pro výzkum, neboť výzkumná
pracoviště nemají k dispozici byty a tento
problém by bylo třeba řešit.
Také hmotná zainteresovanost na realizaci vědeckotechnického
rozvoje stále nesehrává takovou roli, jako
by bylo žádoucí. Pramení to z toho,
že u odpovědných pracovníků na
generálních ředitelstvích i na podřízených
organizacích je v podstatě jednoletá a že
naopak u výzkumných pracovníků víceletá,
tj. od počátku řešení výzkumného
úkolu až do jeho realizace a navazuje na několikaleté
programy technického rozvoje a komplexní socialistické
racionalizace. Bylo by proto potřebné, aby byly
hodnoceny nejenom akce, které se v hodnoceném roce
realizují, ale i stav akcí, které se teprve
připravují, propracovávají, počínají
realizovat apod., a klást daleko větší
důraz na rozšíření realizace
výzkumných úkolů.
Snad největším současným rozporem
je, že místo toho, aby docházelo k posilování
vývojových kapacit, dochází k jejich
postupnému snižování. Často se
na úkor technického rozvoje a tedy i perspektivy
podniku řeší rozpory, které vznikají
ve výrobním procesu, např. na základě
nerovnoměrnosti výroby apod. Dochází
k tomu, že kvalifikovaní dělníci a technici
z vývojové dílny, vývojové
konstrukce, nářaďovny a technologie se na dlouhou
dobu a ve velkém rozsahu formou tzv. brigád využívají
pro řešení rozporů a nedostatků
ve výrobním procesu, či při ohrožené
výstavbě podniku.
Dnes neexistují výzkumné úkoly, které
by měly čistě technologický charakter
a nemusela být přitom současně řešena
i organizace práce a hlavně nové pracovní
prostředky, stroje a zařízení a tyto
někým vyráběny. Velmi svízelnou
situaci má u nás konfekční průmysl,
který nemá potřebné zázemí
ani v oděvním strojírenství v tuzemsku,
ani v oděvním strojírenství zemí
socialistického tábora. Náš n. p. Minerva,
který aspoň zčásti konfekční
stroje vyráběl, tuto výrobu omezuje a nebude
v nejbližších letech vyrábět pro
konfekční výrobu velmi potřebná
mikropracoviště, která byla v poslední
době vyvinuta.
Účelnou mechanizaci výroby také není
možno zajistit pouze stroji a zařízením
vyráběným sériově, ve strojírenském
odvětví. V určitém rozsahu jeví
se účelná kusová výroba některých
strojů a zařízení, které přinášejí
vysokou produktivitu práce, ale jsou potřebné
pouze v několika málo kusech pro celý obor,
zvláště ve spotřebním průmyslu.
Značnou brzdou pro zrychlení výzkumu a vývoje
je neutěšený stav v zásobování
výzkumných ústavů a vývojových
pracovišť materiály určenými pro
výzkum a vývoj modelů a prototypů.
Tak např. jde o hydraulické prvky, transformátory,
mikrospínače, pomocná relé, elektromagnety
atd., které by bylo třeba dodat v kratších
lhůtách než jsou normální plánovací
lhůty. Podniky však berou objednávky na ně
pouze do nezávazné evidence a ve výzkumu
a vývoji je ztrácen drahocenný čas
a vynakládáme zbytečně mimořádné
úsilí, poněvadž materiály obvykle
nelze ničím nahradit.
K podpoře lepších podmínek práce
naší vědeckotechnické základny
a práce na úseku vědeckotechnického
rozvoje bych chtěl uvést ještě jeden
poznatek. Především, že i pro tuto oblast
je důležité, aby její vybavení
bylo na vysoké úrovni a investice pro ni budované
dokončovány včas. Není např.
dobrým vysvědčením pro n. p. Armabeton
Praha, že jím prováděná výstavba
Ústavu teorie informace a automatizace v Praze 8, o rozpočtovém
nákladu 61 mil. Kčs, probíhá od roku
1967. Tato budova měla být původně
uvedena do provozu již v roce 1970, později v roce
1974, nyní přešla již do devátého
roku výstavby a právem si na takový stav
stěžuje Československá akademie věd
a kulturní výbory sněmoven.