Jedním z důležitých syntetických
ukazatelů efektivnosti práce podniků je zisk
jako hlavní zdroj příjmů státního
rozpočtu kromě příjmů daně
z obratu, daně ze mzdy, příjmů z činnosti
rozpočtových a hospodářských
organizací. Je rovněž jedním z důležitých
syntetických ukazatelů efektivnosti práce
podniků, a tím i dalšího rozhodujícího
příjmu do státního rozpočtu.
Na splnění plánovaného zisku je nutno
dodržet stanovenou nákladovost. O nákladovosti,
zejména o materiálových nákladech,
bych se chtěl podrobněji zmínit.
Státní závěrečný účet
federace za rok 1974 konstatuje, že nastal v oblasti snižování
vlastních nákladů jistý pokrok, který
je nutno kvitovat zejména již z toho důvodu,
že tato sféra od roku 1969 do roku 1972 nebyla úspěšná.
Podle dosažené skutečnosti za rok 1974 poklesl
podíl materiálových nákladů
proti plánu o 0,44 %, což představuje v absolutní
hodnotě 3,513 mld Kčs.
Na tomto úspěchu se podílejí jednotlivé
rozhodující resorty různou měrou.
Tak příkladně zatímco federální
ministerstvo paliv a energetiky dosáhlo proti plánu
úspory 1,26 %, federální ministerstvo dopravy,
federální ministerstvo hutnictví a těžkého
strojírenství a federální ministerstvo
všeobecného strojírenství ještě
mírně překročila svoje plánované
úkoly v oblasti snižování materiálových
nákladů.
Podle tohoto globálního pozitivního pohledu
na dosaženou skutečnost v roce 1974 však neznamená,
že když vcelku došlo k úspoře materiálových
a jiných nákladů, že se již podařilo
odhalit všechny rezervy a vyčerpat všechny možnosti.
Je nadále nutné se ubírat ještě
razantněji právě cestou snižování
materiálových nákladů, neboť
každá míra snížení nákladů
se objeví v podnikové sféře posílením
jak vlastních podnikových fondů pro rozvoj
podniku, tak možností nadplánovanými
odvody zisku a tím posílit i příjmovou
oblast státního závěrečného
účtu.
Na základě podrobného rozboru státního
závěrečného účtu federace
za rok 1974 zůstává skutečností,
že i přes určitý pokrok ve snižování
materiálových nákladů hlavní
funkci na překročení zisku o 7,6 % proti
plánu zajišťuje výrazné tempo překračování
plánovaných upravených výkonů.
I když tato cesta je rovněž jednou z hlavních,
která zabezpečuje velmi významně ekonomickou
funkci ve výrobní sféře, podobné
úsilí se musí i napřít do oblasti
snižování materiálových nákladů.
Existují ještě mnohé rezervy, o nichž
bych se chtěl zevrubněji zmínit.
Jedna z nich je ve zvýšení úrovně
vnitropodnikového řízení. Nedostatečně
rozpracovaný a realizovaný systém vnitropodnikového
řízení v některých podnicích
vyžaduje zejména určit konkrétní
odpovědnost za hospodaření s materiálem,
zlepšit normy spotřeby a rozpis spotřeby materiálu
již v etapě přípravy výroby.
Máme dost dobrých příkladů,
jak to dělat lépe.
V některých podnicích nejsou v pořádku
kalkulace, zejména nejsou rozepsány hlavní
úkoly ve výrobě do kalkulací a není
důsledně kontrolováno jejich plnění.
Často nejsou plánované kalkulace chápány
jako součást plánu, chybí jejich návaznost
na stanovený plán nákladů, jsou zpracovány
opožděně a nejsou opřeny o progresívní
normy spotřeby a výkonů. Pracující
dílen a provozů nejsou dostatečně
seznamováni s ekonomickými výsledky svého
pracovního úseku a tyto výsledky nejsou spojovány
s hmotnou zainteresovaností tak, aby pracující
byli odměňováni i za konkrétní
úspory materiálů a kvalitu výrobků.
Dobrých výsledků bylo dosahováno zejména
v těch případech, kde byla zajištěna
vazba hmotné zainteresovanosti na dodržování
norem spotřeby a úsporách nákladů
a kdy na tuto sféru byla soustavně orientována
také socialistická soutěž.
Je dále zřejmé, že na základě
šetření malou progresivitu úspory vlastních
nákladů ovlivňují i změny kvality
a zmetkovitosti výroby. Na tento problém zřetelně
působí nedodržování pracovní
a technologické kázně, použití
nesprávných technologií výroby, nízká
úroveň vstupní, výstupní i
mezioperační kontroly.
Vysoké ztráty v nákladech a celkové
hospodárnosti také vznikají podnikům
za penále a pokuty - jako např. za nesplnění
smluvních závazků, nedodržení
dojednaných termínů, při zdržení
nakládky a vykládky zboží a materiálů.
V této oblasti jsou skryté velké rezervy
v ekonomice podniků. Jsou to ztráty, které
se objevují ve značné míře
v neplánovaných nákladech. Za rok 1974 zaplatily
státní a družstevní organizace úhrnem
více než 2 mld Kčs na pokutách a penále.
To je více proti roku 1973 o 1,53 %, největší
měrou podílí se průmysl 1366 tis.
Kčs - indexem proti minulému roku 104,8 %, doprava
indexem 123 %, spoje 135 %, zemědělství 106
%, ale i věda a výzkum indexem 145 % a řada
dalších organizací.
Řada těchto neplánovaných a mnohdy
zbytečných nákladů vyplývá
i ze současné situace v odběratelskododavatelských
vztazích. Dalo by se předpokládat, že
úspěšné splnění kvantitativních
i kvalitativních ukazatelů plánu bude mít
příznivý vliv na dodavatelskoodběratelské
vztahy mezi podniky a na problémy, které z těchto
vztahů vyplývají. Vývoj však
ukazuje, že dodavatelsko odběratelské vztahy
v některých případech značně
pokulhávají za úrovní minulých
let, silně ovlivňují efektivnost a zvyšování
nákladů. To konečně dokazuje i výše
uvedený růst pokut a penále.
V souvislosti s tímto problémem je i vzrůst
nákladů za přepravné o 9,3 % proti
roku 1973. Výrobní sféra ve snaze zamezit
výpadkům ve výrobě volí opatřování
úzkých profilů a materiálů
mnohdy za každou cenu, bez důsledného ekonomického
ohledu na náklady. Domnívám se proto, že
odběratelskododavatelské vztahy v souvislosti s
celkovou efektivností musí být nadále
ve velké pozornosti centrálních orgánů,
aby tak bylo soustavně plněno usnesení listopadového
pléna ÚV KSČ k této oblasti a zamezení
snižování efektivnosti národního
hospodářství.
Zdůraznil jsem již, že značné rezervy
přes dosažení celkových pozitivních
výsledků národního hospodářství
jsou v oblasti materiálových nákladů.
Některé podniky se však již se zmíněnými
problémy dobře vypořádávají.
Pozitivním jevem kupř. na okrese Beroun jsou Králodvorské
železárny, závod Sokolovský, které
proti plánovanému snížení materiálových
a jiných nákladů ve výši 1,81
% ve skutečnosti dosáhly 2,34 %. Toto významné
snížení bylo dosaženo především
úsporou vsázkového materiálu a z titulu
snížení ztrát ze zmetků. Tato
skutečnost ovlivnila příznivě plánovanou
tvorbu zisku částkou 4 mil. Kčs. Podobně
tomu bylo i u Králodvorských cementáren Antonína
Zápotockého, podniku, jenž je nositelem Řádu
práce, který překročil plánovanou
tvorbu zisku rovněž vlivem úspory materiálových
a jiných nákladů.
Zvláštní zmínku o komplexním
využití materiálu zasluhují Gramofonové
závody Loděnice. Připravují do výroby
již ověřenou novou formu lisování
desek o průměru 30 cm a nižší váze.
Je reálně uvažováno s ročním
přínosem úspory nákladů ve
výši 1,8 mil. Kčs, především
u základní suroviny - kopolymerů.
Je však třeba zdůraznit, že jsou i metodické
vlivy, které zkreslují vývoj materiálových
nákladů. Spotřeba materiálu je závažným
způsobem ovlivňována stále se rozšiřujícími
kooperačními vztahy mezi podniky uvnitř VHJ
a resorty i mimo resort. Je to zákonitý vývoj.
Při nedostatku pracovních sil je racionální
a účelná kooperace důležitou
cestou dalšího rozvoje výroby a ekonomiky a
je třeba počítat s tím, že bude
docházet ke značnému rozšíření
specializace výroby i v měřítku mezistátním,
zejména v rámci RVHP.
Ovšem tyto tendence prohlubování specializace
výroby působí na samotnou oblast materiálových
nákladů jako nepříznivý faktor.
V čem to spočívá? Specializací
výroby a rozšiřováním kooperace
se zvyšuje spotřeba materiálu a materiálové
náklady vzhledem k tomu, že celá hodnota kompletačních
a kooperačních dodávek je u odběratele
zaúčtována do materiálových
nákladů. Přitom v hodnotě těchto
nakupovaných výrobků je nejen spotřeba
základních surovin a materiálů, ale
i mzdy, režie a určitý podíl zisku.
A právě o tyto složky hodnoty subdodávky,
tj. mzdy, režie a zisk, se zvyšuje celková úroveň
materiálových nákladů u odběratele.
Tím kooperace přináší s sebou
na jedné straně určité kumulování
materiálových nákladů, na druhé
straně růst výroby, zvyšování
produktivity práce a celkové zvýšení
efektivnosti. K podobné situaci dochází rovněž
v případech, kdy se vyrábějí
nové složitější, technicky dokonalejší
výrobky, např. použití automatizačních,
regulačních, motorických a bezpečnostních
prvků apod. Jako příklad lze uvést
numericky řízené stroje.
Materiálové náklady u těchto strojů
jsou vyšší minimálně o cenu tohoto
řídícího zařízení,
a i když je velkoobchodní cena těchto strojů
upravena o stejnou hodnotu, podíl materiálových
nákladů z velkoobchodní ceny u těchto
strojů se zvýšil. Objem zisku dotčen
nebyl, ale úroveň materiálových nákladů
je relativně i absolutně vyšší.
Bylo by možno jmenovat další podobné příklady,
jako nové plynové sporáky s lepším
regulačním a bezpečnostním zařízením,
tyrystorové vysavače, nové zemědělské
stroje apod.
V těchto případech postihu zmíněných
negativních dopadů kooperace na zvyšování
nákladů potřeb finálně objednávající
podnik jako administrativní dopad překročení
vlastních nákladů, a tím i v přepočtu
regulace mezd a čerpání mzdových fondů.
Zde by bylo třeba vydat zcela jasné metodické
pokyny, které by upravily tento současný
stav.
Rovněž nikoliv zanedbatelným problémem
je oslabování dynamického snižování
vlastních nákladů v důsledku nesprávného
financování některých oblastí
společenské spotřeby. Některé
organizace nerespektují nebo nedodržují ustanovení
příslušných právních norem
a financují podniková společenská
zařízení z provozních nákladů,
nikoliv z příslušných podnikových
fondů, jejichž tvorba je právě k těmto
účelům zřizována.
Např. pouze v jednom podniku v mém volebním
obvodu za rok 1974 činil doměrek za neoprávněné
krácení bilančního zisku v důsledku
nesprávně čerpaných prostředků
z provozních nákladů ve výši
579 tis. Kčs. V této oblasti je třeba zvýšit
účinnost vnitropodnikových kontrolních
orgánů.
Jednou z velmi rozhodujících oblastí na snižování
celkových nákladů je bezesporu dobře
organizovaná a řízená iniciativa pracovních
kolektivů. Na dosažených výsledcích
celkové hospodárnosti i v oblasti snižování
nákladů má bezesporu nemalou zásluhu
iniciativa lidí. Tuto skutečnost ocenilo listopadové
zasedání ústředního výboru
Komunistické strany Československa i plenární
schůze Ústřední rady odborů.
Potvrzují to i konkrétní výsledky
v oblasti snižování materiálových
a jiných nákladů, kde za rok 1974 bylo dosaženo
celkové úspory za všechna odvětví
národního hospodářství 1,5
mld Kčs. V tomto směru rozvoje pracovní iniciativy
dosáhli dobrých výsledků pracující
v chemickém, papírenském a sklářském
průmyslu, v zemědělství a v kovoprůmyslu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
uvedenými příklady jsem chtěl ukázat,
že naše národní hospodářství
disponuje i v oblasti nákladů, zejména materiálových,
nemalými rezervami. Jejich využití v dalším
období by se mělo pro státní rozpočet
stát významným zdrojem příjmů,
ale také zdrojem úspor ve výdajích
za nákup materiálů a surovin ze zahraničí.
Pro jejich mobilizaci musíme vyvinout maximální
úsilí. Nakolik se podaří v tomto směru
dosáhnout úspor a prosadit co největší
efektivnost, o tolik bychom ještě mohli rychleji rozvíjet
naše národní hospodářství
a také celkovou životní úroveň
obyvatelstva.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hůlovi.
Hovoří poslanec Renczes připraví se
poslanec Tomášik.
Poslanec SN A. Renczes: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne
a súdruhovia poslanci! Výbory pre poľnohospodárstvo
a výživu oboch snemovní prerokovali na svojom
spoločnom zasadnutí záverečný
účet kapitoly Federálneho ministerstva poľnohospodárstva
a výživy za rok 1974 a posúdili súčasne
spoločenskú účelnosť a efektívnosť
prostriedkov vkladaných zo štátneho rozpočtu
do tohto odvetvia. Keď hodnotíme štátny
záverečný účet za rok 1974,
tak môžeme konštatovať, že v minulom
roku pokračovala tendencia predchádzajúcich
rokov v rozvoji a dosahovaných výsledkov v podnikoch
a organizáciách úseku poľnohospodárstva
a výživy ako celku a že plníme direktívy
XIV. zjazdu KSČ - zabezpečiť prírastok
spotreby základných potravín z vlastných
zdrojov.
V roku 1974 sa i v náročných klimatických
podmienkach zvýšila druhá poľnohospodárska
produkcia o 2,3 mld Kčs v porovnaní s rokom 1973,
ktorá sa odzrkadlila i v rastúcej trhovej poľnohospodárskej
produkcii do štátnych fondov o 4,5 %. To umožnilo
dodať pre vnútorný trh o 4 % viac potravín
než v roku predchádzajúcom. Tieto výsledky
i pri nesplnení plánom predpokladanej rastlinnej
produkcie o 1,5 % a prekročenie živočíšnej
výroby o 1,1 % znamenajú, že sa poľnohospodárska
a potravinárska výroba rozvíja rýchlejším
tempom, než sa predpokladá pre 5. päťročný
plán, a presahujú úlohy pre cieľový
rok tejto päťročnice. Pokračuje proces
koncentrácie a špecializácie poľnohospodárskej
výroby, žiadúcim smerom sa menia výrobné
vzťahy na základe rozvíjajúcich sa výrobných
síl.
Dosahované výsledky vo výrobnej oblasti sa
premietli i cez vyššiu materiálovú náročnosť
vyvolanú podmienkami roku 1974 v posilnení finančno-ekonomickej
situácie podnikov, predovšetkým jednotných
roľníckych družstiev. Je objektívnou skutočnosťou,
že niektoré odbory potravinárskeho priemyslu
nedosiahli práve vplyvom mimoriadnych podmienok také
ekonomické výsledky ako v predchádzajúcich
rokoch. Je pozitívnym javom, že v odvetví poľnohospodárstva
a výživy v značnej miere predstihol rast produktivity
práce prírastok osobnej spotreby.
Všetky tieto skutočnosti znamenajú i aktívny
prínos organizácie v poľnohospodárstve
a potravinárskom priemysle k celkovému upevňovaniu
a ďalšiemu rozvoju ekonomiky Československej
socialistickej republiky i k výsledkom uvedeným
v štátnom záverečnom účte
čs. federácie a súhrne štátnych
rozpočtov.
Keď však hlbšie analyzujeme výsledky roku
1974, hlavne v štruktúre výroby, predovšetkým
rastlinnej, tak je zrejmé, že sú i problémy,
ktorých riešenie posunie doterajší vývoj
rýchlejšie dopredu. Prvoradým z problémov
vo vzťahu k záverom novembrového pléna
ÚV KSČ t. j. dosiahnuť zvýšenie
sebestačnosti vo výrobe potravín, je efektívnejšie
využívanie jednotlivých výrobných
faktorov. Z toho vychádza i akčný program
Federálneho ministerstva poľnohospodárstva
a výživy. Opatrenia, ktoré sú obsahom
tohto akčného programu, smerujú k vytváraniu
predpokladov pre intenzívnejšie a efektívnejšie
využívanie poľnohospodárskeho pôdneho
fondu a zabezpečenie rovnováhy v rozvoji rastlinnej
a živočíšnej výroby, hlavne pokiaľ
ide o hospodárenie s obilím a ostatnými krmivami,
pre zvýšenie produkcie cukrovej repy, olejnín,
ovocia a zeleniny, pre zabezpečenie kvalitatívnych
potrieb vnútorného trhu potravinárskymi výrobkami.
Obsahom súhrnu akčných opatrení je
i oblasť materiálno-technického zabezpečenia
na úseku techniky a investičnej výstavby
a zvýšenie úrovne zhodnocovania intenzifikačných
faktorov vo výrobnom procese. Pozornosť sa v nich
venuje i účasti vedy a techniky v riadiacom a výrobnom
procese, zdokonaleniu metód plánovitého riadenia,
ďalšiemu rozvoju kooperačných a integračných
vzťahov, oblasti vývoja a kvalifikácii pracovných
síl a ich pracovných podmienok a životného
prostredia. Zámery akčného programu Federálneho
ministerstva poľnohospodárstva a výživy
sú navzájom spojené s akčnými
programami ministerstiev poľnohospodárstva a výživy
Českej a Slovenskej socialistickej republiky.
Táto celoštátne platná charakteristika
vývoja poľnohospodárstva a jej ďalších
úloh vyplývajúcich z novembrového
pléna v plnom rozsahu platí aj pre okres Dunajská
Streda, ktorý v roku 1974 úspešne pokračoval
vo výrobnom a ekonomickom rozvoji, reprezentoval 59,1 q
celookresného priemeru hektárových úrod
pšenice, 57 q jačmeňa, 482,7 q cukrovej repy,
3513 litrovou dojivosťou, 57 dekovými dennými
prírastkami ošípaných a podobnými
výsledkami aj v iných úsekoch. Ťažiskové
úlohy, na ktoré sme zamerali naše akčné
opatrenia, sú ďalšie zvýšenie produkcie
zrnín - a to hlavne kukurice - zvýšenie produkcie
bielkovín rozhodujúcim znížením
zberových a skladovacích strát viacročných
krmovín, rozšírenie osevných plôch
cukrovej repy, zlepšenie efektívnosti využitia
jadrových krmív, zefektívnenie využitia
výrobných fondov, prehĺbenie kooperačných
vzťahov a všeobecné zlepšenie úrovne
organizačných a riadiacich činností.
Tieto vytýčené úlohy vyvolali veľmi
pozitívny ohlas a iniciatívu medzi pracujúcimi
poľnohospodárstva nášho okresu. Akčné
opatrenia sa stali vo všetkých poľnohospodárskych
podnikoch naozaj vecou širokých más, na ktoré
reagovali individuálnymi a kolektívnymi záväzkami,
aktivizovaním socialistického súťaženia
a brigád socialistickej práce. Základné
organizácie v každom podniku dôsledne kontrolujú
a vyhodnocujú plnenie akčných opatrení
pri súčasnom odhalení stále novších
rezerv. Tejto vysokej politickej angažovanosti a budovateľskému
elánu môžeme ďakovať, že akčné
opatrenia sa v celookresnom meradle dobre plnia a boli vytvorené
predpoklady pre to, aby sa vytýčený trend
výrobno-ekonomického rastu vo všetkých
podnikoch docielil.