Štátne ceny Klementa Gottwalda sa budú tohto roku, v roku 30. výročí oslobodenia Československa Sovietskou armádou, udeľovať už po 25. raz. Od roku 1951 bolo ich udelených dovedna 788. Diela a výkony, za ktoré boli udelené, priniesli obrovské hodnoty pre našu spoločnosť a laureáti štátnych cien požívajú vážnosť a úctu celej našej spoločnosti. Tieto diela a výkony sú tiež významným prínosom k svetovému vedeckému bádaniu, technickému rozvoju nových trvalých hodnôt v umení a kultúre.

Dnes vláda Československej socialistickej republiky na základe odporúčania Predsedníctva ÚV KSČ predkladá Federálnemu zhromaždeniu v novom zákone návrh na úpravu výšky odmien spojených so štátnymi cenami Klementa Gottwalda. Robí tak preto, aby bola ešte vyššie a spravodlivejšie vyjadrená i hmotnou odmenou skutočnosť, že štátna cena Klementa Gottwalda je najvyšším ocenením tvorivej činnosti vo vede, technike a umení v ČSSR.

Výška odmien spojených so štátnymi cenami Klementa Gottwalda zostala totiž od roku 1951 nezmenená a nebola upravená ani posledným vládnym nariadením č. 29 zo 16. marca 1962. Činí vo vede doteraz 40 000, v technike 30 000 a v umení 20 000 Kčs.

Vláda Československej socialistickej republiky odporúča, aby pri štátnych cenách Klementa Gottwalda bola určená nová odmena pre jednotlivcov vo výške 50 000 a pre kolektívy od troch osôb vyššie 70 000 Kčs.

Výška navrhovanej odmeny laureátom Štátnej ceny Klementa Gottwalda vyplynula z rozboru všetkých udeľovaných cien a finančných odmien v ČSSR. Tento rozbor, ktorý uskutočnila vláda ČSSR v roku 1974, ukázal, že od roku 1951, keď boli zriadené štátne ceny Klementa Gottwalda, bol zavedený rad ďalších cien na rôznych úrovniach a s rôznymi finančnými odmenami. V niektorých prípadoch dochádzalo k tomu, že sa s cenami nižšieho stupňa spájala takmer rovnaká alebo dokonca vyššia finančná odmena než s cenou udeľovanou na vyššej úrovni.

Nové zásady pre udeľovanie cien za vedeckú, technickú, umeleckú, publicistickú a inú činnosť v ČSSR, ktoré vláda ČSSR schválila vo februári t. r., zaviedli do tejto oblasti pevný systém čo do druhu, počtu a výšky odmien spojených s jednotlivými cenami. Podľa týchto zásad niektoré ceny boli zrušené a súčasne boli zriadené niektoré nové ceny na federálnej i na národnej úrovni, medzi ktorými popredné miesto zaujímajú česká a slovenská národná cena za významné výsledky vo vede, technike a v umení, s ktorými je spojená odmena u jednotlivcov 20 000 Kčs a u kolektívov pozostávajúcich z troch a viac členov 30 000 Kčs.

V novom systéme cien sa odporúča urobiť úpravu aj v oblasti publicistiky, za ktoré sa udeľujú novinárske ceny.

Od roku 1974 sa v ČSSR udeľuje Československá novinárska cena, ktorá bola zriadená zákonným opatrením Predsedníctva Federálneho zhromaždenia č. 171 z roku 1974 ako prejav najvyššieho uznania v publicistike pracovníkom tlače, rozhlasu, televízie a spravodajského filmu, ktorí svojou významnou novinárskou a publicistickou činnosťou prispievajú k uskutočňovaniu cieľov rozvoja socialistickej spoločnosti. Výška odmeny bola určená sumou 20 000 korún. Pretože Československá novinárska cena je najvyšším ocenením svojho druhu, i v tomto prípade sa ukázalo potrebné upraviť výšku odmeny tak, aby zodpovedala jej celospoločenskému významu. Preto vláda ČSSR odporúča, aby Čs. novinárska cena bola spojená s odmenou 30 000 Kčs, zatiaľ čo národná cena Ľ. Štúra, ktorú udeľuje vláda SSR, a novozriadená národná cena J. Švermu, ktorú udeľuje vláda ČSR, je spojená s odmenou 15 000 Kčs.

Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Vláda Československej socialistickej republiky predkladá vám na prerokovanie návrhy zákonov o udeľovaní ceny Klementa Gottwalda a Čs. novinárskej ceny a prosí o ich schválenie.

Na záver by som chcel poďakovať všetkým poslancom za pozornosť, ktorú venovali príprave týchto zákonov.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem súdruhovi Lúčanovi za výklad k obom vládnym návrhom.

Návrhy boli prikázané na prerokovanie kultúrnym a ústavnoprávnym výborom oboch snemovní. Spoločným spravodajcom bol určený za výbory Snemovne ľudu poslanec Miloš Axman a za výbory Snemovne národov poslanec Rudolf Prukner.

Prosím poslanca Miloša Axmana, aby predniesol spoločnú spravodajskú správu k obom vládnym návrhom.

Zpravodaj poslanec SL prof. M. Axman: Vážené soudružky a soudruzi, v usnesení XIV. sjezdu Komunistické strany Československa je na adresu tvůrčích pracovníků řečeno: "Nyní jde o plné obnovení významné společenské a výchovné úlohy umění, o rozvinutí široké aktivity tvůrčí fronty při tvorbě literárních, dramatických, výtvarných, hudebních a jiných uměleckých hodnot v socialistickém duchu. Strana bude podporovat umění vycházející z leninských zásad stranickosti a lidovosti, z principů socialistického realismu, výrazově a žánrově různorodého, pevně spjatého se zájmy a bojem dělnické třídy a všeho pracujícího lidu. Posláním umění je obohacovat naši socialistickou skutečnost a aktivně se podílet na ideovém zápase socialismu s kapitalismem."

Uvádím tato slova proto, že v plné míře platí nejen pro oblast umění, ale i pro oblast vědy a techniky i pro oblast sdělovacích prostředků, které vlastně pracují se všemi projevy tvůrčí činnosti. Jak již uvedl přede mnou soudruh místopředseda vlády dr. Lúčan, ne náhodou nesou státní ceny jméno prvního dělnického presidenta Klementa Gottwalda, protože s ním a s komunistickou stranou jsou spojeny všechny boje a zápasy o náš politický, hospodářský i kulturní rozvoj a další naši socialistickou budoucnost. Proto je to také nejvyšší uznání, které mohou jednotlivci i kolektivy v oboru vědy, techniky a umění za svá konkrétní díla a objevy ve prospěch naší společnosti obdržet. Vládní návrh tuto skutečnost zdůrazňuje tím, že cenu uděluje president republiky na návrh vlády a mimo zvýšené finanční odměny i tím, že vymezuje užívání titulu "laureát" pouze Státní ceně Klementa Gottwalda a ostatním cenám přiznává titul "nositel".

Socialismus a jeho kulturní politika je nerozlučně spjata s nevídaným rozmachem tvůrčí práce a podmiňuje skutečnou demokratizaci všech kulturních hodnot ve spojení s pracujícími a v jejich prospěch. Už jenom tím, že k tomu dává veliké předpoklady ekonomické a politické. Srovnejme třeba skutečnost za buržoazní republiky, kdy věda, technika a umění byly výsadou a hospodářskou i politicko-kulturní doménou kapitalistů, koncernů a bank. Oni také udělovali ceny, nadace či jiné finanční odměny. Pro koho a k jakým cílům, to je dnes historie nepříliš pozitivní a dávno známá. A jaký skutečně obrovský rozvoj zaznamenáváme na tomto úseku společenského života za posledních 30 let! I další srovnání s kapitalistickým světem vyznívá pro socialismus teprve příznivě, což dokazují zvláště poslední světové statistiky o kulturní úrovni lidí v různých politických a hospodářských soustavách.

To, že dnes projednáváme dva vládní návrhy o udělování cen, svědči o tom, že jsou podmíněny životní skutečností naší společnosti, která si za 30 let od osvobození dokázala vybudovat takové hospodářské podmínky pro oceňování společensky prospěšné práce na nejrůznější úrovni, významu a kvality i důležitosti, že je třeba vnést i do této oblasti právní a organizační řád, který tuto velkou vymoženost socialismu podpoří a vymezí jí správný směr a působnost.

I když se nechci a nemohu podrobně zabývat rozbory o současném stavu a navrhované úpravě v udělování cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost, přece jenom bych chtěl pro informaci uvést, že kromě cen, které uděluje president republiky, a to je Státní cena Klementa Gottwalda a Československá novinářská cena, jsou dále udělovány národní ceny České a Slovenské socialistické republiky, Novinářská cena Jana Švermy v ČSR a Novinářská cena Ľudovíta Štúra v SSR; Ústřední rada odborů uděluje cenu Antonína Zápotockého. Dále jsou zřízeny ceny ministerstev federální vlády, a to ministerstva pro technický a investiční rozvoj ČSSR, ministerstva národní obrany.,Výroční cena Víta Nejedlého", ministerstvo spojů ČSSR uděluje cenu "Za nejlepší čs. známku roku"; dále cena za "Vynikající výrobek roku" ministra pro technický a investiční rozvoj ČSSR v oblasti průmyslového designu. Potom jsou to ceny ministerstev národních republik (školství, kultury a zdravotnictví), ceny Akademií věd české a slovenské, společná cena ČSAV a Akademie věd SSSR a cena Čs. akademie zemědělské; dále do této kategorie patři i Cena Svazu socialistické mládeže. Dále jsou to ceny udělované národními výbory města Prahy, Bratislavy a Brna, potom ceny Čs. rozhlasu, Čs. televize a Čs. filmu a posléze ceny udělované uměleckými svazy, fondy a nakladatelstvími.

Do těchto cen se nepočítají podnikové ceny, protože jde ve skutečnosti o odměny poskytované ze zdrojů podniků nebo VHJ v rámci mzdové regulace a bude se u nich do budoucna užívat termínu "uznání". Po krizovém období let 1968-69 se u nás rozšířila verze o nějaké inflaci udělování cen, a to především u Státních cen Klementa Gottwalda. Uvádím proto jenom čísla od roku 1951 do roku 1974: Celkem bylo uděleno, jak již uvedl soudruh místopředseda vlády, 788 cen jednotlivcům a kolektivům. V oblasti vědy získalo titul laureáta 291 jednotlivců i kolektivů, v oblasti techniky 447 a v oblasti umění 412; celkem tedy získalo titul "laureát Státní ceny za uplynulých 24 let 1150 jednotlivců a kolektivů. Od roku 1956 se počet udělených cen pohyboval kolem dvaceti ročně.

Československá novinářská cena je taktéž nejvyšším oceněním v oblasti publicistiky ve všech žánrech a oborech. Stejně jako Státní cenu Klementa Gottwalda ji uděluje president republiky na návrh vlády ČSSR, zpravidla ke Dni tisku. Právě po zkušenostech z krizových let, kdy někteří bývalí pracovníci sdělovacích prostředků zradili socialismus a zájmy lidu této země, můžeme s plnou důvěrou říci, že dnes máme v této oblasti dost oddaných a věrných lidí, kteří splňují podmínky pro udělování Československých novinářských cen a budou jich hodní.

Současné problémy mírového soužití a formy třídního boje v mezinárodním měřítku vyžadují právě od všech pracovníků ideologické oblasti důrazné prosazování zájmů socialismu, zájmu dělnické třídy a především zájmů třídního internacionalismu. Mírové soužití není v žádném případě mír ideologií, anebo koketování snobistických představ o tzv. "Jednotném světě" v oblasti kultury, vědy a techniky.

Soudružky a soudruzi, připravujeme se k oslavám 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a současně k oslavě 30. výročí vítězství pokrokových sil světa nad fašismem. Chtěl bych tedy při projednávání návrhů zákonů o Státní ceně Klementa Gottwalda a Československé novinářské ceně připomenout a vyzvednout obrovské oběti a nezapomenutelné zásluhy národů Sovětského svazu za naše nynější jistoty a za náš příspěvek k mírovému úsilí celého socialistického tábora. A v tomto úsilí hraje právě socialistická věda, technika i umění obrovskou a nezastupitelnou roli právě tak, jako publicistika. I z tohoto hlediska je tedy nutno vidět internacionální smysl i velikou společenskou působnost Státních cen Klementa Gottwalda a Československé novinářské ceny a současně i pevný výraz důvěry našich pracujících v socialistickou tvůrčí inteligenci.

Vážené Federální shromáždění, poslanci kulturních a ústavně právních výborů Sněmovny lidu po projednání vládních návrhů ve společné schůzi doporučují tedy předložené návrhy zákonů o udělování "Státních cen Klementa Gottwalda" a "Československé novinářské ceny" ke schválení.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Axmanovi. Prosím poslanca Rudolfa Pruknera o spravodajskú správu za výbory Snemovne národov.

Zpravodaj poslanec SN R. Prukner: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, dnešnímu jednání Federálního shromáždění byl předložen vládní návrh zákona o udělování Státních cen Klementa Gottwalda a vládní návrh zákona o udělování Československé novinářské ceny.

Státní cenu Klementa Gottwalda se navrhuje udělovat za vynikající tvůrčí výkony v oblasti vědy, techniky a umění těm pracovníkům, kteří svojí prací přispěli k uskutečňování myšlenek revolucionáře, komunistického poslance, novináře, internacionalisty a prvního dělnického presidenta, který se rozhodující měrou přičinil o současnou podobu naší Československé socialistické republiky.

Stejně tak udělování Československé novinářské ceny je projevem uznání pracovníkům angažované tvorby v oblasti tisku, rozhlasu, televize a zpravodajského filmu. Udělování této ceny vystihuje dále nutnost společenského zaměření se na oblast, která ne vždy byla pod naším socialistickým vlivem.

Soudružky a soudruzi, doporučuji za Sněmovnu národů, aby oba návrhy zákonů byly Federálním shromážděním přijaty.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Pruknerovi.

Môžeme pristúpiť k rozprave. Do rozpravy došla písomná prihláška od poslankyne Viery Seidlové. Dávam jej slovo.

Poslankyně SL V. Seidlová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vyslechli jsme zdůvodnění místopředsedy federální vlády soudruha Lúčana a zpravodajské zprávy k nově navrhovaným zákonům o udělování Státních cen Klementa Gottwalda a Československé novinářské ceny.

Chtěla bych k jejich schválení vyslovit několik myšlenek. Oba jmenované zákony jsou, pravda, svým rozsahem krátké. Domnívám se však, že jejich význam je velký. Už sám fakt jejich předložení nejvyššímu zákonodárnému orgánu má velký politický význam, význam vnitropolitický, a troufám si říci, že má i zahraničně politický dopad.