Záverom chcem zdôrazniť, že zlepšenie využiteľnosti daného pracovného fondu nie je len jednorazová záležitosť, ale dlhodobý proces, ktorý má aj svoju psychologicko-sociálnu stránku a nemôže ho zmeniť iba zákon. Musí tu zohrať svoju sociálnu úlohu aj ideovo-výchovné pôsobenie na pracujúcich. Treba ich viesť k dodržiavaniu pracovnej disciplíny, k dobrovoľnej socialistickej morálke. Za tým účelom treba viac využívať a propagovať pozitívne príklady v oblasti pracovnej morálky, ktoré sa rodia v rámci kolektívov BSP a v iných formách socialistického súťaženia. Socialistické súťaženie treba orientovať aj v smere znižovania pracovných strát, predovšetkých z titulu absencie a prestojov. Tým sa otvára pomerne široký priestor politicko-výchovného pôsobenia orgánom Revolučného odborového hnutia a iným spoločenským organizáciám v podnikoch a masovým komunikačným prostriedkom v rámci spoločenského pôsobenia. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Dávam slovo poslankyni Vojtovej.

Poslankyně SN M. Vojtová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, dílčí úprava zákoníku práce, kterou dnes projednáváme, zahrnuje i další opatření v takové důležité oblasti, jako je pracovní kázeň a podmínky pro její dodržování. Pracovní kázeň zahrnuje nejen pozdní příchody do práce a předčasné odchody z ní, nedodržování stanovených přestávek v práci, ale i vyřizování osobních záležitostí v pracovní době a dokonce zameškání celých pracovních směn bez vážných důvodů. K pracovní kázni patří i otázka zmetkovitosti způsobené nedbalostí a nedodržováním technologických postupů. Patří sem i pracovní úrazy, způsobené vědomým nedodržováním předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a konečně i poškození prostředků, zařízení a vybavení výrobního procesu.

Přehled těchto nejzákladnějších oblastí, ve kterých se projevuje pracovní kázeň, ukazuje, že jde o úsek, ve kterém rozhodující úlohu hrají morální vlastnosti každého jednotlivce, dále působení nejvyššího pracovního kolektivu, a projevuje se v něm samozřejmě i funkce vedoucích pracovníků všech stupňů. Zákon a předpisy vytvářejí tedy především podmínky pro činnost jednotlivých členů kolektivu, vymezují jejich práva, působnost i nároky. Dosavadní zákoník práce zahrnuje řadu opatření, která na jedné straně podporují nebo mají upevňovat pracovní kázeň, ale na druhé straně také určují postihy za její narušování. Mezi postihy stanovené dosavadním zákoníkem práce nebo z něho odvozené předpisy patří např. krácení dovolené pro neomluvenou absenci, ztráta nároku náhrady mzdy při osobních překážkách v práci a za svátek při neomluvené absenci, ustanovení prémiových řádů o snížení či odnětí prémií při porušování pracovní kázně, povinnost uhradit škodu, která vznikne hrubým porušováním povinností při plnění pracovních úkolů, a konečně opatření při škodách způsobených úmyslně nebo z nedbalosti. Organizace je zproštěna odpovědnosti za pracovní úrazy, jestliže si je pracovník zavinil sám hrubým porušením předpisů nebo pokynů. Jedním z nejzávažnějších opatření je i rozvázání pracovního poměru výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru v určitých přesně vymezených případech.

Tato opatření podle mého názoru dávají celou řadu možností zabezpečovat potřebný rozvoj pracovní kázně, ale také přiměřené postihy při jejím porušování. Je ovšem třeba, aby platné předpisy a zákonná opatření byla využívána a proti porušitelům pracovní kázně používána. Od roku 1969 vzrostl počet projednávaných případů porušování pracovní kázně téměř na dvojnásobek, což svědčí o tom, že organizace věnovaly otázkám pracovní morálky větší pozornost, a také počet uložených kárných opatření vzrostl téměř o jednu třetinu. V organizacích, ve kterých bylo šetření prováděno, bylo např. ze 13 tis. projednávaných případů uloženo 7800 kárných opatření.

Předkládaná novela zákoníku práce obsahuje také několik konkrétních opatření, která mohou účinně přispět k upevnění pracovní kázně a k vytváření morálních a věcných předpokladů pro její stabilizaci.

Jsou tu paragrafy 8, 22, 26, 73, 74, 80 a 135 zákoníku práce, které zakotvují povinnost organizace pečovat o vytváření a rozvoj pracovně právních vztahů, odpovídajících socialistickým výrobním vztahům. Zakotvují také oprávnění odborových orgánů vykonávat společenskou kontrolu nad dodržováním pracovně právních předpisů. Ústředním a státním orgánům pak výslovně ukládá sledovat, jak jsou v organizacích vytvářeny a rozvíjeny pracovně právní vztahy, zjišťovat příčiny jejich porušování a vyvozovat z toho důsledky.

Zdůrazňují povinnost všech pracovníků dodržovat předpisy vztahující se k práci včetně pracovně právních předpisů a konečně umožňují ukládat kárná opatření vedle jiných opatření uložených organizací. Pracovníkům dále ukládá povinnost podrobit se vyšetřením, prováděným na zkoušku alkoholu nebo jiných omamných prostředků.

Soudružky a soudruzi, všechna tato opatření mohou při rozumném využívání přispět k dalšímu nezbytnému rozvoji pracovní kázně, který by bez dalších nároků mohl uvolňovat rezervy ve zdrojích pracovních sil pro další rozvoj výroby.

Musí se však jejich plnění stát záležitostí každého pracovníka, každého člena naší společnosti. Neměli bychom také zapomínat na rozvoj morálních faktorů. Bude třeba daleko více než doposud odměňovat hmotně a zejména společensky za vzornou pracovní kázeň ve všech jejích formách a vytvářet tak podmínky, kdy dodržování a vynikající plnění povinností bude nejvyšší společensky uznávanou hodnotou. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko. Ďakujem poslankyni Vojtovej. Udeľujem slovo poslancovi Erösovi, pripraví sa poslankyňa Hildegarda Niedobová.

Poslanec SN V. Erös: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia! Výbory pre poľnohospodárstvo a výživu oboch snemovní sa veľmi dôkladne zaoberali vládnym návrhom zákona, ktorým sa menia a dopĺňajú ďalšie ustanovenia Zákonníka práce.

Pri prerokúvaní tohto vládneho návrhu zákona, ktorým sa novelizuje platný Zákonník práce, oba výbory zhodne konštatovali, že pripomienky a odporúčanie našich poslancov, uplatnené v období prerokúvania zásad, sú v návrhu premietnuté a zohľadnené.

Ide o návrh mimoriadnej dôležitosti, ktorý znamená 80 zmien dosiaľ platného textu Zákonníka práce. Tieto zmeny sa dotýkajú všetkých občanov v pracovnom pomere, teda aj pracovníkov v pracovnom pomere v organizáciách poľnohospodárstva a výživy v počte 650 tisíc, ďalej asi 700 tisíc členov JRD a trvalo pracujúcich nečlenov v počte 40 tisíc sa dotýkajú len do tej miery, ak sa Zákonník práce už na nich vzťahuje, teda v podstate pokiaľ ide o úpravu bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, o odškodňovanie pracovných úrazov, pracovné podmienky žien a mladistvých a o učňovský pomer. Ide teda o zmeny, ktorými československý právny poriadok pružne reaguje na niektoré meniace sa medzinárodné a vnútroštátne potreby československej ekonomiky. Ačkoľvek celý rad zmien sa nebude dotýkať organizácii poľnohospodárstva a výživy - postavenie pracovníkov medzinárodných organizácií v ČSSR - majú však niektoré zmeny značný význam. To sa týka predovšetkým niektorých súvislostí a možností využívať lepšie diferencovaný pracovný čas. Nerovnomerné rozvrhovanie pracovného času nebude v právomoci vedúcich organizácií, ale bude sa vykonávať podľa smerníc, ktoré vydávajú nadriadené organy. Okrem toho sa riešia niektoré ďalšie otázky diferencovaného pracovného času, ktoré až doteraz neboli vyriešené, takže aj v poľnohospodárstve, kde možnosť nepravidelného rozvrhnutia pracovného času, prispôsobeného celoročnému výrobnému cyklu, má mimoriadny význam, bude sa môcť pracovný čas v budúcnosti diferencovať vo väčšom meradle. Napríklad obmedzenie nepretržitého odpočinku v týždni jedenkrát po 2 týždňoch sa pripúšťa vo všetkých prípadoch, kde bude uplatnený diferencovaný pracovný čas a uplatnenie nerovno. merného rozvrhnutia pracovného času bude stimulované rovnako tým, že bude môcť byť spojené s poskytnutím tzv. ďalšej dovolenky, maximálne ďalší týždeň dovolenky, ak pracovník bude čerpať dovolenku v období zníženej pracovnej potreby.

Ďalšími významnými zmenami, ktoré sa dotýkajú organizácie poľnohospodárstva a výživy, sú napríklad zmeny, ktoré sledujú skvalitnenie závodného stravovania, zmeny, ktoré zlepšujú právnu ochranu a postavenie žien, učňov a mladistvých. Podľa doteraz získaných skúsenosti z praxe upresňujú sa hľadiská pre uzatváranie dohôd o pracovnej činnosti a dohôd o vykonaní práce. Čiastočne sa tiež upresňuje a zvýhodňuje odškodnenie pracovných úrazov, prípadne poskytovanie náhrady za vzniklé škody.

Nová a v súlade s ratifikovanými konvenciami Medzinárodnej organizácie práce je úprava možnosti rozviazania pracovného pomeru pri plnom zabezpečení ochrany záujmu štátu. Nová je tiež úprava riešenia pracovných sporov a doterajšie komisie pre pracovné spory (zmierovacie komisie) sa nahradzujú rozhodcovskými komisiami.

V záujme upevňovania hospodárskej disciplíny sa rozširuje možnosť ukladania pokút organizáciám za nedodržiavanie všetkých pracovnoprávnych predpisov a v celom rade otázok sa upresňuje kompetencia vlád a vykonávajú sa tiež rôzne zmeny, napríklad pokiaľ ide o potvrdenie o zamestnaní, obmedzenie náhrady mzdy pri neplatnom rozviazaní pracovného pomeru (na 6 mesiacov), upresňuje sa dodatková dovolenka a poskytovanie ďalšej dovolenky, premlčanie, počítanie lehôt a niektoré ďalšie otázky.

Pokiaľ ide o očakávaný ekonomický dosah v organizáciách poľnohospodárstva a výživy, možno rátať s tým, že navrhované úpravy Zákonníka práce budú mať priaznivé výsledky. To sa týka v rezorte poľnohospodárstva a výživy predovšetkým vytvorenia lepších možností pre využívanie diferencovaného pracovného času a zmien vykonávaných vo výpočte priemerného zárobku, ktoré do istej miery ušetria doterajšiu zložitú administratívu a umožnia lepšie využitie vzrastajúceho počtu automatických počítačov na spracúvanie hromadných dát aj na úseku evidencie pracovného času a odmeňovania.

Zlepšenie postavenia pracovníčok s deťmi i nový priznávaný nárok na náhradu vecnej škody pri pracovných úrazoch si nevyžiadajú výraznejšie zvýšenie nákladov. Priamy ekonomický účinok môže mať len uloženie ďalších povinností v starostlivosti o pracujúcich (stravovanie) a zvýšenie náhrady za stratu zárobku, spôsobenú pracovným úrazom pred dlhším časom. V oboch týchto prípadoch ide o žiadúce a účelné zlepšenie postavenia pracujúcich. Náklad na realizáciu všetkých navrhnutých zmien v organizáciách poľnohospodárstva a výživy bude pochopiteľne síce rôzny, ale celkom nevýrazný a jeho zvýšenie uhradí organizácia bez ťažkostí zo svojich prostriedkov. Neprejaví sa teda ani zhoršením vzťahu organizácií poľnohospodárstva a výživy k štátnemu rozpočtu, ani zvýšením počtu pracovníkov. Pôsobenie zmien v ekonomike bude priaznivé.

Naši poslanci vyslovili už v diskusii k zásadám tohto zákona o zmenách a doplnení Zákonníka práce v minulom roku požiadavku, aby na členov (RD boli v súlade s uzneseniami XIV. zjazdu KSČ a VIII. zjazdu) RD rozšírené ďalšie ustanovenia Zákonníka práce.

Rovnako tomu sa vyhovuje a v súčasnej dobe sa spracúva a prerokúva návrh zákona o poľnohospodárskom družstevníctve, ktorý bude obsahovať ustanovenia o dohodách o pracovných podmienkach členov družstiev, o platenej dovolenke na zotavenú, o odmeňovaní, o riešení pracovných sporov, náhrade škody a pracovnej disciplíne. Ostatné inštitúty nebudú do zákona o poľnohospodárskom družstevníctve odpisované a budú prevzaté s väčšími alebo menšími úpravami zo Zákonníka práce. Týka sa to najmä pracovného času, platených prekážok v práci vrátane náhrady pri vojenskom cvičení, náhrady cestovných trov, podmienok kultúrneho a odborného rozvoja, zabezpečenia práce členom po návrate z výkonu funkcie, školenia, vojenskej služby a členkám tiež po skončení materskej dovolenky a niektorých ďalších otázok. Týmito zmenám má dôjsť k podstatnému vyrovnaniu postavenia členov JRD s po. stavením pracovníkov v pracovných vzťahoch v súlade so zmienenými zjazdovými uzneseniami a takisto aj tieto zmeny majú byt legislatívne vykonané k 1. januáru 1976.

Súdružky a súdruhovia! Oba výbory pre poľnohospodárstvo a výživu vyvodili z týchto náročných úloh záver, že sa priebežne vo vlastnej činnosti, pri poslaneckých prieskumoch i bežnej činnosti v obvodu budú pozorne zaoberať nielen problematikou novelizovaného Zákonníka práce, ale i politicky a ekonomicky náročnými otázkami vyrovnania postavenia družstevných roľníkov v pracovných vzťahoch na zákonníkov úroveň. Týmto úlohám venujeme všetky svoje sily. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Erösovi. Udeľujem slovo poslankyni Niedobovej, pripraví sa poslankyňa Mamráková.

Poslankyně SL H. Niedobová: Vážené soudružky a soudruzi, zákoník práce je jednou ze základních právních norem naší společnosti, která ve své podstatě plní dvojí funkci, a to společenskou a současně ekonomickou. Vytváří v duchu socialistických principů záruky potřebné k zajištění osobních práv našich pracujících občanů. Vychází však také z jejich účasti na společenské práci a v souladu s přijatými principy řízení podporuje svými ustanoveními potřeby rozvoje naší ekonomiky.

Shodneme se patrně v tom názoru, že stávající ustanovení zákoníku práce obě tyto funkce ve své podstatě plní a sledované jimi záměry podporují. Cílem nově navrhovaných a svojí povahou dílcích úprav je proto jen zlepšovat v nich některé právní předpoklady, které jsou významné z hlediska společenského a zejména ekonomického.

Chtěla bych na základě osobních zkušenosti z podniku, v němž pracuji, tj. v Třineckých železárnách VŘSR, a poznatků z jiných podniků poukázat na to, jak dosažení náročných ekonomických cílů klade zvláště nyní, v závěru páté pětiletky, na každého pracovníka závodu a na jeho osobní podíl a odpovědnost vysoké nároky, a jak je bezprostředně spojeno zejména s potřebou důsledného dodržování pracovní kázně a disciplíny. Odráží se to např. v našich vnitropodnikových směrnicích, které se z velké části zabývají právě otázkami dodržování pracovní kázně a disciplíny, zejména ve vztahu k dodržování důležitých technologických předpisů, k řádné organizaci práce a k plnému využívání použitelného fondu pracovní doby. tedy ke zvyšování pracovní kázně a upevňování a zdokonalování provozních režimů, jak to mají na zřeteli závěry posledních plén ÚV KSČ k ekonomickým otázkám. Navrhované úpravy v zákoníku práce sledují ve své většině zlepšení předpokladů, které jsou právě důležité pro dosažení těchto významných požadavků.

Při jednání ve výborech pro plán a rozpočet jsme ocenili, že přijetí navrhovaných změn a doplňků neznamená nové nároky na státní rozpočet a že jen malá jejich část má řádově nevýznamný finanční dopad na náklady hospodářských organizací, že však na druhé straně bude mít jejich převážná část příznivý vliv na naši ekonomiku a na hospodářské výsledky organizací.

Osobně oceňuji zejména ekonomické důsledky úprav v otázkách pracovní doby, které nepochybně umožní, aby do pracovního procesu se za známé napjaté situace v pracovních silách zapojoval větší počet žen z domácnosti a důchodců. Oceňuji pozitivně též opatření, která svými důsledky napomohou ke snižování fluktuace a ke stabilizaci pracovních poměrů pracovníků, zvyšujících si kvalifikaci. Podobně oceňuj i též ta opatření, která ve svých důsledcích budou znamenat zjednodušování administrativy závodů a která po. vedou ke sjednocování postupů v jejich praxi.

Chtěla bych také zdůraznit význam těch v § 46 nově navrhovaných opatření, která svými důsledky směřují ke zkvalitňování pracovních kolektivů, neboť umožní rozvázat pracovní poměr nejen pro nesplňování stanovených pracovních předpokladů, ale i pro nesplňování těch podstatných požadavků, které svým charakterem představuji nezbytnou podmínku řádného vykonávání práce.

Za opatření, významná zvláště pro zvyšování a upevňování pracovní kázně, považuji zejména ustanovení zpracovaná do §§ 73, 74 a 80 návrhu.

Jde v nich především o to, aby organizace mohly ukládat za porušení pracovní kázně vedle vlastního kárného opatření též jiný druh postihu zákoníkem přípustného, např. krácení dovolené či odepření náhrady mzdy. Zvláště však považuji za významné, že v zájmu upevňování pracovní kázně a výchovy pracujících bude v zákoníku nyní výslovně stanovena jedna ze základních povinností každého pracovníka, totiž aby dodržoval předpisy, které se přímo vztahují k práci jím vykonávané. Tedy zejména předpisy pracovně právní a předpisy, týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, či předpisy stanovené k ochraně proti požárům.