Socialistické země jsou ochotny k rozvoji takových
vztahů, které budou vzájemně prospěšné,
které budou přinášet prospěch
nám a zároveň budou podchycovat i zmíněnou
zainteresovanost kapitalistických zemí. V tom je
politické pozadí úsilí socialistických
států o široký rozvoj ekonomické
spolupráce. Vycházíme z přesvědčení,
že právě ona by se mohla stát důležitou
materiální základnou mírového
soužití.
Jestliže Sovětský svaz, Československo
i další socialistické země kladou důraz
na "rozsáhlé a dlouhodobé" ekonomické
vztahy s kapitalistickými zeměmi, pak politický
smysl toho je jasný: jsou to rozsáhlé, dlouhodobé
a pevné vztahy míru. Zajímavou ilustrací
k této otázce jsou slova známého amerického
průmyslníka Hammera, který při četných
cestách a obchodech v socialistických zemích
řekl: "Pro nás, podnikatele, se podepsání
takovéto dlouhodobé a rozsáhlé dohody
/jednalo se o rozsáhlou dlouhodobou surovinovou dohodu/
rovná dohodě o mírovém soužití.
K tomu, aby byla realizována k oboustrannému prospěchu
našich zemí/ myslí se mezi USA a SSSR/, musí
mezi našimi zeměmi existovat trvalý mír."
Československo i druhé socialistické země
mají tedy zájem na rozvoji různých
forem ekonomické spolupráce s kapitalistickými
státy, zejména tam, kde nám tato spolupráce
umožní urychlit vědeckotechnický pokrok,
dosáhnout větší efektivnosti. Proto
podporujeme nejen normální obchodní kontakty,
ale i rozvoj kooperačních vztahů, výměnu
patentů, licencí apod.
Ze strany kapitalistických zemí se někdy
staví otázka tak, jakoby rozvoj hospodářské
spolupráce byl věcí jednostranného
zájmu socialistických zemí, jako bychom prý
bez této spolupráce nedovedli zajistit další
rozvoj našich ekonomik. Stačí snad uvést
malou historickou paralelu z vlastních zkušeností
Československa. Ještě v roce 1948 byl náš
zahraniční obchod převážně
orientován na kapitalistické země. Když
pak proti nám vyhlásily politiku embarga, hospodářskou
blokádu, nebylo to pro nás snadné. Ukázalo
se však, že síla a schopnosti socialistické
ekonomiky, našeho lidu, pomoc Sovětského svazu
a mezinárodní solidarita byly mnohem silnější
než vliv kapitalistického embarga. Ani v tehdejších
složitých podmínkách nedokázaly
zabránit všestrannému rozvoji našeho národního
hospodářství. A není snad třeba
ani zdůrazňovat, jak naivní jsou představy,
že by naše ekonomika byla nějak "existenčně
závislá" na vztazích se Západem
dnes, kdy je mnohonásobně silnější,
zdravá, spojená tisícerými svazky
bratrské spolupráce se zeměmi RVHP.
Nicméně musíme i nadále počítat
s tím, že vedle reálných ekonomických
zájmů sledují kapitalistické země
při spolupráci s námi i různé
zájmy politické. Otevřeně o tom hovoří
někteří přední činitelé
kapitalistického světa. Ostatně i na Konferenci
o bezpečnosti a spolupráci v Evropě se někteří
jeho představitelé méně zajímají
o to, jak skutečně odstranit překážky
v rozvoji obchodu, jako spíše o to, jak obcházet
náš monopol zahraničního obchodu, naše
socialistické instituce.
Dobře jsme si vědomi těchto snah a prosazujeme
důsledné uplatňování zásady
nevměšování do vnitřních
věcí druhých zemí, přísného
respektování jejich zřízení,
jejich zákonů. Přesto je třeba otevřeně
si položit otázku, jak máme postupovat v ekonomické
spolupráci s kapitalistickými zeměmi, abychom
na krajní mez ohraničili jakákoliv možná
"rizika" této spolupráce. Vyžaduje
to důsledně uplatňovat tři základní
postuláty:
Za prvé se musíme opírat o pevnou, stále
těsnější internacionální
jednotu a spolupráci zemí socialistického
společenství, zejména se Sovětským
svazem. To je podmínka všech podmínek, to je
kategorický základ a předpoklad každého
rozšiřování kontaktů v ekonomické,
kulturní i jiné oblasti s kapitalistickým
světem.
Jestliže se pravice v roce 1968 orientovala na zlepšování
vztahů s kapitalistickými zeměmi, ale zároveň
oslabovala svazky se socialistickými zeměmi, narušovala
je, útočila proti nim, potom každý krok
k rozšíření vztahů s kapitalistickými
zeměmi ohrožoval vlastní zájmy socialismu.
My však jdeme, chceme jít a půjdeme právě
opačně.
Máme-li tedy prohlubovat ekonomické kontakty s kapitalistickými
zeměmi - a my touto cestou chceme jít - předpokládá
to především upevňovat a urychlovat
celý proces mezinárodní socialistické
integrace. Budeme-li postupovat společně, opírat
se o tuto integraci, potom se ekonomická spolupráce
s kapitalistickými zeměmi stane nástrojem
míru - a pro nás i nástrojem faktického
urychlení výstavby socialismu.
Druhým postulátem je všestranně upevňovat
a posilovat vedoucí roli strany. Jestliže pravice
se orientovala na otevřenější vztahy
vůči kapitalistickým zemím a zároveň
rozbíjela vedoucí úlohu strany, rozkládala
stranu zevnitř, pak samozřejmě každý
krůček směrem k této větší
spolupráci se Západem ohrožoval naši vnitřní
socialistickou frontu. Jestliže však budeme další
politiku v tomto směru opírat o důsledné
upevňování vedoucí role strany - potom
dokážeme spolehlivě zajistit a rozvinout zájmy
socialismu.
A konečně třetím postulátem
je velmi bedlivě vážit jak obsah, tak i formy
spolupráce. Chceme-li dosáhnout pozitivních
výsledků, musíme pochopitelně postupovat
pružně, nevyhýbat se efektivnějším
formám. Zároveň však je třeba
ve všech oblastech velmi přesně znát
meze, za nimiž by spolupráce přestávala
být vzájemně výhodnou záležitostí
a mohla by se stát nástrojem pronikání
cizorodých vlivů.
Budeme-li všechny tyto tři postuláty důsledně
dodržovat, budeme-li vždy spojovat, tak jak nás
to učil V. I. Lenin, náležitou principiálnost
s pružností, potom bude ekonomická spolupráce
s kapitalistickými zeměmi prospěšná
jak pro nás, pro výstavbu socialismu, tak pro další
upevnění míru v Evropě a ve světě.
Soudružky a soudruzi poslanci, za minulý rok se dále
výrazně posílilo mezinárodní
postavení naší republiky, zvýšila
se její autorita a vážnost ve světě.
Je tomu tak především díky úsilí
našeho pracujícího lidu, který úspěšně
uskutečňuje program XIV. sjezdu Komunistické
strany Československa. Dále proto, že se opíráme
o pevnou internacionální jednotu zemí socialistického
společenství, o jejich stále rostoucí
vliv na veškeré mezinárodní dění.
A je tomu tak konečně i proto, že se rozvíjí
iniciativa a akceschopnost československé zahraniční
politiky. Pod vedením ÚV KSČ, za jeho aktivní
účasti, se v tomto směru dále výrazně
zvýšila aktivita jak vlády tak Federálního
shromáždění. V tomto úsilí
podle direktiv strany mají jak vládní, společenské,
tak parlamentní orgány v koordinaci se socialistickými
zeměmi dále pokračovat.
Hlavním klíčovým úkolem naší
zahraniční politiky je neustále upevňovat
jednotu zemí socialistického společenství,
především však prohlubovat vzájemnou
spolupráci se Sovětským svazem. Rozvoj těsné
internacionální spolupráce s evropskými
socialistickými státy dosáhl takové
úrovně, na které dosud nikdy nebyl. Mimořádně
důležité závěry v oblasti zahraničně
politické, hospodářské a ideologické
přijalo letošní krymské setkání
nejvyšších představitelů komunistických
a dělnických stran. Rozhodující důraz
klademe nyní na to, aby naše spolupráce se
socialistickými státy měla maximálně
dělný, konkrétní charakter, aby reálně
řešila společné problémy života,
a to jak pokud jde o výstavbu socialismu, tak i mezinárodní
vývoj.
Chtěl bych v této souvislosti zvlášť
připomenout pozitivní výsledky, které
jsme v letošním roce dosáhli v oblasti československo-jugoslávských
vztahů. Velmi úspěšná návštěva
s. Gustáva Husáka v Jugoslávii uzavírá
jedno období ve vzájemných vztazích
a otevírá etapu plnější a oboustranně
užitečné spolupráce, A zde je mnoho
námětů, které se již konkrétně
projednávají a některé jsou před
uzavřením. V tomto duchu se chystáme přijmout
v nejbližších dnech návštěvu
předsedy Svazové výkonné rady soudruha
Džemala Bijediče.
Podstatného pokroku jsme v uplynulém roce dosáhli
v dalším rozvoji těsné spolupráce
s mimo evropskými státy. Návštěvy
generálního tajemníka ÚV KSČ
soudruha Husáka na Kubě, v Mongolské lidové
republice a v Korejské lidově demokratické
republice, návštěva stranické a vládní
delegace Vietnamské demokratické republiky vedené
soudruhem Pham van Dongem v Československu, se staly výrazným
impulsem k dalšímu všestrannému prohloubení
vzájemné soudružské spolupráce.
Důležitým úkolem naší zahraniční
politiky je - trpělivě a neúnavně
rozvíjet proces zmírňování
napětí na evropském kontinentě, všemožně
usilovat o to, aby z někdejšího kontinentu
napětí a krizí se přeměnil
v kontinent mírového soužití.
Od samotného počátku jsme aktivně
podporovali svolání celoevropské Konference
o bezpečnosti a spolupráci. Její smysl vidíme
především v prosazení a zakotvení
takových zásad vztahů mezi všemi evropskými
státy - a spolu s nimi i USA a Kanadou - které by
respektovaly rozdílnost společenských systémů
i vnitřní rozmanitost našeho kontinentu, osobitost
jednotlivých zemí a zároveň vytvořily
pevné a spolehlivé základy míru, bezpečnosti
a vzájemně výhodné spolupráce.
Přijetí takových zásad na nejvyšší
úrovni by mělo dalekosáhlý význam
pro současnost a budoucnost Evropy.
Přes pokusy určitých kruhů na Západě
vytvářet kolem konference ovzduší pochyb
a spekulací a přes snahy zneužívat její
platformy k jiným cílům odrážejí
jednání v Ženevě svým pracovním
charakterem skutečnost, že tato konference je objektivně
nezbytná, potřebná a užitečná
pro všechny zúčastněné země.
Přistupujeme k ní nanejvýš konstruktivně,
prosazujeme spolu s přáteli požadavek vysoké
efektivnosti jednání, aby se co nejdříve
dosáhlo úspěšných výsledků
a pozitivního řešení těch problémů,
kde jsou zájmy evropských zemí společné
či alespoň souběžné. V otázkách
vzájemně výhodné spolupráce
jsme ochotni postupovat s náležitou pružností,
hledat její nové, účinnější
formy, Bereme přitom v úvahu rozdílnost společenského
zřízení a právní soustavy druhých
zemí a důsledně se řídíme
požadavkem nevměšování se do vnitřních
věcí. Totéž však očekáváme
a vyžadujeme od svých západních partnerů.
To je také jediná cesta k dohodě.
Při jednání o snížení
ozbrojených sil a výzbroje ve střední
Evropě, která byla nedávno zahájena
ve Vídni, vycházíme z toho, že pozitivní
trend v mezinárodních vztazích vytvořil
i pro ně příznivé podmínky.
ČSSR vystupuje ve Vídni v těsné součinnosti
s dalšími socialistickými zeměmi ve
snaze dosáhnout toho, aby zmírnění
politického napětí v Evropě bylo doplněno
i uvolněním ve vojenské oblasti, snížením
ozbrojených sil a výzbroje, přičemž
má být podle našich zásad zachována
stejná bezpečnost i nynější poměr
sil.
Za podstatný přínos mírovému
vývoji v Evropě pokládáme Smlouvu
o vzájemných vztazích mezi ČSSR a
Spolkovou republikou Německa, kterou jsme před dvěma
dny podepsali se spolkovým kancléřem panem
Brandtem a ministrem zahraničí panem Scheelem. To
je další důležitý článek
v systému smluv, které byly uzavřeny mezi
Spolkovou republikou Německa a Sovětským
svazem, Polskem i NDR, jakož i k otázce západního
Berlína.
Víte dobře, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, že jednání o tuto smlouvu
bylo značně vleklé a složité
a že ještě od jejího parafování
uběhla dlouhá řada měsíců
a proběhla řada složitých jednání.
Nicméně, smlouva je nyní podepsána
a mezi oběma zeměmi jsou navázány
diplomatické styky. Na stránkách buržoazního
tisku se vedou urputné spory o tom, kdo prý vlastně
vyhrál. Podle našeho názoru je to jasné:
uzavření smlouvy je stejně tak úspěchem
mírumilovné politiky Československa, jako
je úspěchem realistických rysů politického
kursu vlády Spolkové republiky Německa, A
především je to výrazné vítězství
míru, mírového soužití a sousedské
spolupráce v Evropě, je to společný
přínos k tomu, aby náš kontinent šel
cestou míru a vzájemně prospěšné
spolupráce.
Nedomníváme se, že další vývoj
vzájemných vztahů se Spolkovou republikou
Německa bude bez problémů. Z naší
strany jsme však ochotni přistupovat k dalšímu
rozvoji styků konstruktivně, s dobrou vůlí
i zájmem o efektivní spolupráci respektující
přijaté závazky vzájemné i
mezinárodní a důsledně vycházející
z principů nevměšování do vnitřních
věcí. Upřímně si přejeme,
abychom v tomto úsilí našli stejnou snahu i
ze strany našich partnerů. Takováto stanoviska
zcela otevřeně vyjádřila při
jednání naše delegace, vedená soudruhem
Husákem.
Nemálo snahy a ochoty jsme věnovali dosažení
korektních vztahů s Rakouskem, K podpisu jsou připraveny
dvě smlouvy, týkající se řešení
různých otázek na společných
hranicích. ČSSR má i nadále zájem
vyřešit dosud otevřené otázky,
včetně majetko-právních, vzájemné
vztahy plně normalizovat a rozvíjet je k oboustrannému
prospěchu. Bude-li i na rakouské straně stejný
zájem, dobrá vůle i dobré ovzduší,
pak i zde jsou otevřeny dveře k příznivému
vývoji.
Pokud jde o další evropské země, dobře
se rozvíjejí zejména naše vztahy s Finskem,
které jsou příkladem uplatňování
zásad mírového soužití a oboustranně
výhodné spolupráce. Naše nedávná
návštěva ve Finsku, která navazovala
na výrazný pokrok, jehož se dosáhlo
v minulých letech především vzájemnou
návštěvou presidentů obou republik,
ukázala velké možnosti. Zejména v oblasti
obchodní, hospodářské a technické
spolupráce, ale rovněž na poli kulturním,
školském i v jiných oblastech jsou pro to příznivé
podmínky.
Určitého pokroku bylo dosaženo ve vývoji
vztahů s řadou vyspělých kapitalistických
zemí. Máme upřímný zájem
dále rozvíjet tyto vztahy, využít nemalých
dosud existujících možností, rozšiřovat
oboustranně prospěšnou spolupráci, ať
už jde o Francli, Itálii, Japonsko nebo i další
země.
V souvislosti s celkovým uvolněním ve světě
došlo v letošním roce i ke zlepšení
našich styků se Spojenými státy americkými.
Počátkem července, jak je známo, přijel
k nám na oficiální návštěvu
státní tajemník USA. Za jeho pobytu v Praze
byla podepsána konzulární úmluva mezi
námi a USA, která je dosud nejvýznamnějším
krokem v současném procesu postupné normalizace.
Jedním z konkrétních výsledků
této návštěvy jsou i jednání
o majetkoprávních otázkách. Přesto,
že pokračují obtíže, věříme,
že se podaří uzavřít vzájemně
přijatelnou dohodu.
Koncem října bylo diplomatickou cestou zahájeno
jednání o vědeckotechnické a kulturní
spolupráci s USA, jak se na tom dohodli oba ministři
zahraničních věcí. Připravujeme
i jednání o smluvní úpravě
obchodních styků, která by vedla k odstranění
existující diskriminace našeho obchodu a především
k navrácení doložky nejvyšších
výhod.
Předmětem naší vážné
pozornosti je Střední východ, kde je stále
ohrožována mezinárodní bezpečnost
a mír pokračující agresívní,
expanzionistickou politikou vládnoucích kruhů
Izraele.
Československo podporuje spravedlivé požadavky
arabského lidu a je pro politické řešení
krize na základě rezolucí Rady bezpečnosti
OSN. Jsme přesvědčeni, že jejich splnění
by konečně umožnilo nastolit v této
oblasti spravedlivý a trvalý mír při
respektování zákonných práv
všech států a národů, včetně
arabského palestinského lidu. Následující
ženevská konference, jak věříme,
dá tomuto jednání určitý řád
a snad ukáže reálnější vyhlídky
na stabilnější mírové uspořádání
v této části světa.
V uplynulém období došlo k značnému
prohloubení vzájemně prospěšné
spolupráce Československa s Indickou republikou,
jejíž zahraniční politika významně
přispívá k upevnění míru
a k rozvoji mezinárodní spolupráce v Asii
i na celém světě a s níž nás
pojí tradiční, historicky založené
přátelství. Při nedávné
návštěvě generálního tajemníka
ÚV KSČ s. dr. Gustáva Husáka, který
byl v Indii velmi srdečně přijat, se plně
potvrdil soulad či blízkost názorů
na celý okruh soudobých mezinárodních
problémů i široké reálné
možnosti dále rozvíjet vzájemně
prospěšnou spolupráci na všech úsecích.
Při této příležitosti byla podepsána
dosud nejrozsáhlejší ekonomická dohoda
o vzájemné spolupráci mezi Indií a
Československem a byly projednány další
náměty, kterými se nyní pečlivě
zabýváme.
Čs. zahraniční politika, soudružky a
soudruzi, vstupuje do dalšího roku své práce
v podmínkách, které na ni kladou mimořádné
a stále se stupňující nároky.
Požadavek vysoké efektivnosti naší zahraniční
politiky vyžaduje soustřeďovat rozhodující
síly i prostředky na hlavní otázky
a usilovat o jejich aktivní a iniciativní řešení
tak, jak to odpovídá zájmům míru,
zájmům socialismu, zájmům naší
socialistické vlasti.