Kulturní výbory Federálního shromáždění,
jakož i jejich pracovní skupina pro mládež,
tělesnou výchovu a sport se obrací na všechny
poslance Federálního shromáždění,
aby v duchu usnesení KSČ věnovaly ve svých
obvodech pozornost i těmto otázkám. V roce
1974 předpokládáme vrátit se k usnesením
kulturního výboru a znovu posoudit, co nového
bylo vykonáno, Domníváme se, že myšlenka
generálního tajemníka ÚV KSČ
s. Gustáva Husáka, vyslovená na IV. sjezdu
ČSTV "zlepšit podmínky pro tělovýchovu,
znamená snížení nákladů
na zdravotnictví", je nejen správná,
ale měla by se stát kritériem pro naši
další práci v našich volebních
obvodech v oblasti národních výborů
i v ostatních státních i společenských
organizacích Národní fronty a institucí.
Na závěr bych uvedla jeden dobrý příklad
ze svého volebního obvodu, kde se v okresním
městě buduje krytý plavecký stadión
v akci Z. Díky velkému zájmu politických
i státních orgánů okresu, stala se
jeho výstavba záležitostí nejen samotných
občanů města Kolína, ale celého
okresu. Organizují se brigády, směny v závodech
i společenských organizacích. Myslím,
že je to jediný a správný způsob,
jakým lze tak velké a náročné
dílo zajistit. Protože už Labe dávno není
stříbropěnné, bude plavecký
stadión velmi vítaným sportovním zařízením
pro občany Kolína i široké okolí.
Děkuji za pozornost.
Předsedající 1. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem poslankyni Hollerovej. Dávam
slovo poslancovi Malinovi. Po ňom sa pripraví do
diskusie poslanec Josef Kryll.
Poslanec SN J. Malina: Vážené predsedníctvo,
vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, návrh štátneho
rozpočtu na rok 1974 vytvára podmienky pre úspešné
splnenie úloh vykonávacieho plánu rozvoja
národného hospodárstva v súlade s
politickou a ekonomickou úlohou federácie a umožňuje
pôsobiť na hospodársky rozvoj republík
a súčasne zabezpečovať rozvoj kľúčových
odvetví riadených federálnymi orgánmi
a financovať spoločné úlohy z hľadiska
federatívneho štátu.
Medzi kľúčové odvetvia riadené
federálnymi orgánmi patrí železničná,
letecká a vodná doprava. O návrhu rozpočtu
Federálneho ministerstva dopravy na rok 1974 rokoval Výbor
Snemovne národov pre priemysel, dopravu a obchod. Na rokovaní
sme konštatovali, vážení súdruhovia,
že v oblasti našej dopravy prevládajú
kladné javy. Na základe toho možno očakávať,
že pracujúci v doprave splnia základné
úlohy tohoročného plánu.
Pracujúci Labsko-oderskej dopravy a Československej
plavby dunajskej už začiatkom decembra splnili tohoročné
úlohy plánu, za čo im z tohto miesta treba
poďakovať, ako aj tým pracovným kolektívom,
železničnej a leteckej dopravy, ktoré nám
dobrou prácou spríjemňujú využívanie
týchto významných prepravných hromadných
prostriedkov. Civilnému letectvu pribudnú ďalšie
nové stroje: jeden stroj IL 62 apäť strojov JAK
40 s výbornými parametrami.
I pri týchto kladoch považujem v mene Výboru
Snemovne národov pre priemysel, dopravu a obchod za potrebné
uviesť niektoré poznatky, kde sú veľké
rezervy pre efektívny rozvoj dopravy a celého národného
hospodárstva. Ešte stále, vážené
súdružky a súdruhovia, trvá nerytmičnosť
v preprave, ktorú spôsobujú nedostatky vo
vykládke a nakládke. Často sa však tieto
nedostatky následkom neprimeranej organizácie práce
kryjú s nedostatkom pracovných síl. Domnievam
sa, že i v tomto, tak významnom odvetví národného
hospodárstva treba však dôslednejšie zavádzať
novú techniku a na jej dokonalejšie využitie
včas pripraviť potrebné kádre.
Uplatňovanie novej techniky v oblasti dopravy ide skutočne
rýchlymi krokmi. Máme možnosť sa presvedčiť
o tom, že doprava je dnes kľúčovou oblasťou
vo všetkých ekonomicky vyspelých štátoch.
V úvahách o ďalšom rozvoji hospodárstva
prichádza sa aj k takým záverom na Západe,
že v roku 1980 sa budú vlády posudzovať
podľa toho, ako plnia úlohy v rozvoji dopravy, teda
podľa stavu v danej krajine. Toto sa môžeme dočítať
v Plánovanom hospodárstve, č. 11 z roku 1973,
Rudé právo prinieslo 8. novembra 1973 nasledovnú
informáciu: že vlaky v Sovietskom zväze jazdia
podľa cestovného poriadku presne na minútu.
V Irkutsku sa môžeme dopočuť, že za
vysokých mrazov cez most, po ktorom ide železničná
trať slávnej Transsibírskej magistrály,
ide každé 2 minúty vlaková súprava.
Môžeme si podľa toho naprávať hodinky
i v zime.
Domnievam sa, že naši pracovníci v doprave by
si mali o veľa viacej osvojovať sovietske metódy
riadenia dopravy, ktoré poznajú, a tieto poznatky
cieľavedome a dôsledne uplatňovať u nás.
Pred pár dňami sa trocha u nás ochladilo
a už sme zaznamenávali veľké meškanie
vlakov všetkých druhov.
Je pravda, že v tomto roku zaviedli naše železnice
nový grafikón vlakovej dopravy - od 3. júla
1973. Zavedenie tohto nového grafikónu malo zatiaľ
viac záporných stránok. Prosím nasledovné
porovnanie: Kým od začiatku roka vo Východnej
dráhe do konca mája 1973 oproti rovnakému
obdobiu minulého roka sa prepravilo o 882 000 ton tovaru
viac, za obdobie jún až október sú tohoročné
výsledky o 300 000 ton nižšie. Dochádza
k spomaleniu pohybu vlakov a obehu nákladných vozňov.
Park nákladných vozňov sa prekračuje
až o 10 %, takže na tratiach a v staniciach Východnej
dráhy sa nachádza takmer o 4000 vozňov viac
nad stanovenú normu. Ide o vozne s tranzitnou medzinárodnou
záťažou, ktoré naše pohraničné
prechody nespracúvajú včas. Po konzultáciách
s viacerými súdruhmi prichádzam k takému
záveru, že riadiace orgány nezvažovali
všetky možnosti a na základe toho dodnes nedokázali
situáciu normalizovať. Začína sa prejavovať
nerovnomernosť v zásobovaní zimného
trhu, ako aj priemyselnej a stavebnej výroby potrebnými
surovinami. Pritom podstatne rastú náklady na dopravu.
Napríklad cena 1 m3 štrku prepravovaného
po železnici stojí zhruba 100 Kčs a dopravovaného
vlastnými nákladnými autami podnikov 200
Kčs.
Veľké rezervy má naša doprava v pomalom
uvádzaní objektov do prevádzky pre neuspokojivé
plnenie úloh investičnej výstavby, kde zatiaľ
sa zaostáva v odovzdávaní objektov podľa
plánu. Toto meškanie spôsobujú príslušné
projekčné a stavebné organizácie samotného
rezortu.
Pri takomto stave plnenia plánu ťažko potom rieši
federálny minister dopravy také naliehavé
problémy, ako sú nadchody a podchody nad železničnými
traťami. Známy je napríklad ministerstvu neuspokojivý
stav v Púchove, kde každoročne dochádza
na železničnej stanici k zraneniam a k smrteľným
úrazom pre nevybudované nástupištia
a podchody.
Domnievam sa, že administratívne postihy za priestupky
a zdržné, ktoré ide z prevádzkových
nákladov podnikov, nevyriešia tento nevyhovujúci
stav pri stále rastúcom tempe osobnej i nákladnej
železničnej prepravy.
Vo Výbore Snemovne národov pre priemysel, dopravu
a obchod, vážené súdružky poslankyne
a vážení súdruhovia poslanci, sme upozornili
na tieto rezervy preto, aby ich uvádzaním do života
doprava plnila svoju funkciu vo vytváraní podmienok
pre rovnomernosť a efektívnosť plnenia úloh
štátneho plánu rozvoja ostatných odvetví
národného hospodárstva, ako aj vo zvyšovaní
kultúrnosti cestovania a zlepšovania životného
prostredia.
Vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, vo výbore pre priemysel, dopravu
a obchod sme konštatovali, že plán dopravy riadenej
Federálnym ministerstvom dopravy, ako i návrh rozpočtu
zabezpečuje všetky požiadavky národného
hospodárstva kladené na dopravu, či už
ide o zabezpečenie prepravy alebo o zvýšenie
kvality a hospodárnosti celého prepravného
procesu.
Pri prerokúvaní vo výbore pre priemysel,
dopravu a obchod - kapitoly Federálneho ministerstva dopravy
sme zhodnocovali i nedostatky tak, ako som o nich hovoril. Odporučili
sme, aby pridelené finančné prostriedky pre
organizáciu Federálneho ministerstva dopravy sa
využívali v oveľa väčšom rozsahu
práve pre hmotnú zainteresovanosť na odstraňovanie
chýb, ktoré sa v doprave vyskytujú, či
už ide o presnosť dopravy, spoľahlivosť a
o starostlivé, citlivé zabezpečovanie potrieb
národného hospodárstva i občanov.
Vyslovujem presvedčenie, že vedúci pracovníci
Federálneho ministerstva dopravy svojou organizátorskou
a kontrolnou prácou budú aktívne prispievať
k tomu, aby pracujúci v ostatných odvetviach mohli
čo najlepšie plniť svoje socialistické
záväzky pri príležitosti 30. výročia
SNP a 30. výročia oslobodenia našej vlasti
hrdinskou Červenou armádou.
Předsedající 1. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem. Slovo má poslanec
Kryll, pripraví sa poslankyňa Josefa Benešová.
Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, návrh
vládního rozpočtu vychází z
koncepce a výsledků hospodářské
politiky Komunistické strany Československa, z hospodářské
směrnice XIV. sjezdu strany.
Dovolte mi, abych promluvil o jedné z oblastí hospodářské
činnosti, která bezprostředně ovlivňuje
tvorbu zdrojů a je nástrojem zvyšování
efektivnosti našeho národního hospodářství.
Touto oblastí je úsilí o racionalizaci práce
a zdokonalování soustav odměňování.
XIV. sjezd naší strany vyzdvihl význam odměny
za práci, posílení hmotné zainteresovanosti
na výsledcích práce jako významného
faktoru zvyšování životní úrovně.
Zdůraznil přitom, aby byla upevněna závislost
mezi výkonem a výdělkem. K tomuto cíli
doporučil, aby na všech úsecích byl
upřesněn pracovní režim, kázeň
a zodpovědnost, aby byla obnovena úloha technicky
zdůvodněných norem, v souladu s tím
posílena pobídkovost norem tak, aby byla výrazně
odlišena práce svědomitá a kvalitní
od špatné a nekvalitní, kvalifikovaná
od nekvalifikované. Dále doporučil zkvalitnit
postupně dnešní - to znamená v roce
1971 - mzdové soustavy a tak zvyšovat účinnost
mzdových norem, tarifního systému a posilovat
státní řízení mzdové
politiky. Toto všechno dala směrnice sjezdu do souvislosti
a bezprostřední návaznosti na komplexní
socialistickou racionalizaci jako prostředku intenzifikace
našeho národního hospodářství.
V tezích je tento úkol chápán a vytyčován
jako neobyčejně složitý a politicky
citlivý úkol, který zasahuje nejen do oblasti
vlastního odměňování, ale ukazuje
i na úkoly, které v této oblasti jsou jak
v organizační, tak v řídící
sféře.
Složitost tohoto úkolu vidíme v tom, že
v žádném případě nesmí
jít o pouhou mzdovou přestavbu.
Naše výbory pro sociální politiku obou
sněmoven se několikrát zabývaly velmi
podrobně zprávami o stavu příprav,
průběhu a prvních výsledcích
racionalizace práce a zdokonalování mzdových
soustav. Po podrobném projednání vidíme
jedině správnou linii odměňování
v tom, že bude dodržena její souvislost a zpětné
pozitivní působení na zvyšování
společenské produktivity práce a působení
na celkovou efektivnost společenské práce.
Ve svých závěrech, které byly přijaty
a doporučeny, jsme současně upozorňovali
na širší okruhy problémů, které
musí být nutně v souvislosti s racionalizací
mzdových soustav řešeny a sledovány.
Zamýšlíme-li se nad racionalizací práce
a zdokonalováním soustav odměňování,
jde zejména o to, jak se podaří,
- zvýšit objektivitu hodnocení pracovních
činností a funkcí, obnovit vzájemnou
srovnatelnost jejich zařazení do jednotlivých
tříd;
- diferencovat stupnice mzdových tarifů podle intenzity
mimo kvalifikačních faktorů, charakterizujících
se v celkových výrobních, pracovních
a společensko-sociálních podmínkách;
- odstupňování mzdových tarifů
podle jednotných hledisek pro všechny kategorie a
skupiny pracovníků, a to s ohledem na kvalifikace
pracovníků, složitost, odpovědnost,
obtížnost vykonávané práce nebo
funkce;
- vytvořit uplatněním jednotných principů
při hodnocení pracovních činností
a funkcí a při stanovení stupnice mzdových
tarifů novou základnu společensky a ekonomicky
zdůvodněné mzdové diferenciace a základnu
pro odstranění neodůvodněných
výdělkových rozdílů.
Nejdůležitější potřebou
je v nové soustavě umožnit výraznějšího
rozlišování pracovníků podle
jejich kvalifikace, individuálních schopností
a dosahovaných pracovních výsledků.
Dalším záměrem musí být
posílení perspektivy růstu výdělkové
úrovně u všech pracovníků a tím
dále zvýšit jejich zájem o pracovní
stabilitu a zájem na přijímání
odpovědnějších, náročnějších
úkolů v závislosti na jejich kvalifikaci.
Dalším úkolem je vytvořit podmínky
pro zlepšení úrovně normativních
podkladů, zvýšení účinnosti
mzdových forem, podmínky pro upevnění
mzdové disciplíny, zajištění
ekonomicky podloženého růstu mezd a zjednodušení
celého mzdového systému.
Zestručníme-li tyto úkoly, dá se říci,
že jsou komplexními politicko-ekonomickými
opatřeními, které mají přispět
ke zvýšení technicko-ekonomické úrovně
výroby, k vyšší efektivnosti hospodářské
činnosti podniků a k důslednějšímu
uplatnění socialistických principů
odměňování, obnovením objektivností
hodnocení práce, zařazováním,
srovnatelností prací, zvýšením
existenční jistoty pracovníků, podnícením
růstu kvalifikace, neustálým růstem
produktivity práce.
Toto všechno, jak cítíme z každodenního
života, je nutné očekávat od tohoto
úkolu.
Odpověď na otázku, v jaké etapě
plnění těchto záměrů
jsme, by mohla dát zpráva přednesená
soudruhem Štrougalem na zasedání ÚV
KSČ dne 27. 11. 1973. Zpráva se velmi podrobně
zabývala mzdovým vývojem a potvrdila v této
oblasti souvislost s racionalizačním úsilím,
že nesmí jít o osamocená, izolovaná
mzdová opatření.
Ze zprávy vyplývá, že vedle prosazení
větší plánovitosti a proporcionality
do mzdového vývoje v posledních letech na
jedné straně, sílí nivelizační
tendence na druhé straně. Tento fakt je více
než znepokojující a na jeho podporu by každý
z nás mohl uvést řadu příkladů.
Tyto problémy jsou podmíněny i znásobeny
dalšími kritizovanými neduhy našeho hospodářství,
jako jsou problémy v dodavatelsko-odběratelských
vztazích, v plynulé organizaci výroby, investiční
výstavbě, v cenových a finančních
otázkách, v rozpisech a rozporech plánů,
v neochotě některých podniků odkrýt
rezervy všeho druhu. Všechny tyto nedostatky mají
bezprostřední dopad do mzdových relací,
a to ještě nehovoříme o pracovních
silách, vývoji přesčasovosti, využívání
pracovní doby apod.
Neméně problémů je u podniků,
které ověřují program racionalizace
práce a mzdových soustav. V prvé etapě
ověřuje 73 podniků, u nichž, jak ukazují
pololetní výsledky, řada z nich neplní
některé důležité ukazatele plánu.
Např. z 73 podniků 8 podniků neplní
výrobu, produktivitu práce 6 podniků. Plánovanou
relaci produktivity práce a mezd dodrželo 53 podniků.
Výhled na plnění celého roku ukazuje,
že u 9 podniků je celkově ohroženo plnění
hlavních úkolů plánů u základních
proporcí. U 16 jsou disproporce v relaci produktivity práce
a mezd a u 6 podniků je nepřiměřené
tempo růstu mezd.
I když se výsledky za 9. a 10. měsíc
vcelku u sledovaných podniků zlepšily, není
důvod k uspokojení. Ve 2. etapě ověřuje
300 podniků, ve kterých je zaměstnáno
více jak 750 tis. pracovníků. Je jasné,
že takovému počtu podniků nemůže
být věnována obory a VHJ taková péče
a pozornost, jako sedmi desítkám podniků.
V řadě případů tyto nově
ověřující podniky nemají ani
tak příznivé ekonomicko-politické
předpoklady. Důležitým faktorem, který
vyzdvihují zkušenosti do popředí, je
politicko-organizační zabezpečení.
Jen tam, kde KSR a RMS se stala středem pozornosti všech
pracujících, kde jsou podpořeny správně
zaměřenou iniciativou pracujících,
jen tam se dosahuje dobrých výsledků.
Prostě, kde se RMS nestala jen mzdově administrativním
opatřením, kde si uvědomili, aby se mohlo
více brát a rozdělovat, je nutno více
dělat, více, rychleji a kvalitněji vyrábět,
tam si založili příští dobré
výsledky.
Závěrem bych chtěl říci, že
si nemůžeme dovolit, aby se naše mzdová
politika vyvíjela jinak, než jak to předpokládají
směrnice 5. pětiletého plánu, schválené
XIV. sjezdem Zásady a směry mzdové politiky
mají vliv na dodržování dalších
závažných relací pětiletého
plánu. Mzdový vývoj je jedním z vážných
činitelů, ovlivňující nejen
oblast odměňování, ale pochopitelně
i samotnou tvorbu zdrojů, od nichž je rozdělování
odvislé.