Z toho všetkého vyplýva, súdružky a súdruhovia, že skutočne je nutné evidovať spôsobované škody nášmu národnému hospodárstvu, ale myslím, že ešte nutnejšie je zamyslieť sa nad tým a poučiť sa z týchto chýb, aby sme vedeli ochrániť majetok v socialistickom vlastníctve pred ďalšími škodami i zo strany tých bánd, ktoré síce nekradnú, ale materiál poškodzujú. Vo výrobných závodoch je často stav, ktorý vyplýva z malých skladovacích priestorov, a má za následok, že pri doprave rôznymi vozíkmi takíto vandali si počínajú tak neopatrne, že vrazia do hotových výrobkov a zničia ich naraz 4 - 5 i viac kusov, a pritom by stačilo trochu opatrnosti, aby sa nič nerozbilo. A to sú hodnoty, ktoré sa nedajú vyčísliť. Prešiel som všetky väčšie továrne vo svojom volebnom obvode a viem, že naši hospodárski pracovníci majú rozpracované opatrenia na všetkých stupňoch riadenia v tejto oblasti, ale čo je to všetko platné, keď sa nič neuskutoční. Dokonca som postrehol i taký názor, že hospodárski pracovníci nie sú zodpovední za nič, čo nespadá do ich kompetencie, že ich nezaujíma, že tu ide o majetok spoločnosti, závodu a pod. Neviem, či je to z obáv, že by ich títo poškodzovatelia nášho národného hospodárstva napadli, alebo či je dôvod v ľahostajnosti, ale je to skutočne stav nedobrý a do budúcnosti nežiadúci.

Ako som spomenul, je našou povinnosťou zamerať svoju pozornosť na ochranu socialistického vlastníctva, a to na základe vyhlášky č.300/71, ktorá presne určila, ako chrániť majetok v socialistickom vlastníctve, ako viesť jeho evidenciu a pod. Chcel by som apelovať na ústredné orgány spoločenské i politické, aby bol vyvinutý väčší tlak, aby sa toto vládne uznesenie dôslednejšie na závodoch plnilo.

V diskusných príspevkoch bolo tiež spomenuté, aby ten, kto bol pristihnutý pri krádeži, bol potrestaný bez ohľadu na svoje postavenie. Domnievam sa, že funkcia kontroly na závodoch nemá podliehať vedeniu podniku. Aby účinnosť kontroly bola väčšia, mali by vypracovať vedúci pracovníci ústredných orgánov návrh, komu by kontrola mala byť pridelená, aby mohla lepšie zasahovať, aby nebola nikým ovplyvňovaná, aby pracovníci neboli závislí na odmene, prémiách a pod.

Ešte by som mal taký názor, že tu odznelo mnoho diskusných príspevkov, ale nehovorilo sa o tom, ako my, poslanci, by sme mali pomôcť v boji proti tejto kriminalite. I keď sme všetci - hovorím aspoň za svoju osobu - natoľko vyspelí, že si tie formy vieme nájsť, chcel by som upozorniť ma rôzne výročné schôdze, na plenárne zasadnutia ONV a na každý kontakt s občanmi, kde môžeme o tejto problematike hovoriť. Mám takú skúsenosť, že v podnikoch sa poslancom nerady dávajú pravdivé správy, aby o nich nehovorili na takomto fóre. Každý z nás pracuje v nejakej výrobnej sfére. Poznáme miestne problémy i problémy najbližšieho okolia. Ja napr. viem, že sa prerokováva jedna trestná záležitosť, ktorej výška sa pohybuje okolo 30.000 - 50.000. Keď som sa v príslušnom závode informoval na prijaté opatrenia z oblasti ochrany socialistického vlastníctva, vôbec sa súdruhovia o tejto záležitosti nezmienili. Preto radím i vám, aby ste sa nespoliehali na správy a prechádzali svoj volebný obvod po závode, a tak sa dozvedeli pravdu.

Myslím, že by bolo správne, aby sme sa problematike zákonnosti venovali vo výboroch dvakrát ročne, aby sme mohli prechádzať jednotlivé závody a získať potrebné skúsenosti z tejto oblasti vo svojich volebných obvodoch.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji poslanci Mánikovi. Přeje si ještě někdo slovo? /Nikdo./

Přeje si slovo soudruh generální prokurátor? /Ano./ Prosím.

Generální prokurátor ČSSR JUDr. J. Feješ: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, rozprava súhlasne so správou vyznela v tom zmysle, že so stavom zákonnosti v našej ekonómii nie je ešte všetko v poriadku. Súhlasne so správou videli diskutujúci poslanci a poslankyne i príčiny tohto stavu, ktoré v prevažnej miere ležia mimo ingerencie orgánov trestného konania a že preto i liek na túto chorobu v prevažnej miere leží v rukách vedúcich pracovníkov v hospodárstve a v spoločenských organizáciách. To hlavné, na čom sme sa zhodli, je, že v budúcnosti bude treba realizovať opatrenia, ktoré sú obsiahnuté v spomenutých uzneseniach našich vlád i FZ. I keď sú to dlhodobé opatrenia, za jeden či dva roky, keď to všetci dobre vezmeme do rúk, sa musia prejaviť kladné výsledky, ako všetci veríme.

Pretože z diskusie nevyplynuli rozpory medzi správou a stanoviskami poslancov, je mojou povinnosťou na záver poďakovať všetkým, čo prispeli aktívne k tejto analýze stavu zákonnosti na úseku nášho hospodárstva, a sľúbiť vám, že všetky pripomienky, ktoré tu padli a týkajú sa orgánov trestného konania, zohľadníme vo svojej ďalšej práci. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji generálnímu prokurátorovi ČSSR za závěrečné slovo.

Přeje si slovo předseda Nejvyššího soudu? /Nepřeje./

Žádá si slovo někdo ze zpravodajů?

Zpravodaj poslanec SL JUDr. M. Grégr: Vážené soudružky a soudruzi, doporučuji zprávu generálního prokurátora a předsedy Nejvyššího soudu ke schválení současně s tím, aby bylo využito všech dobrých myšlenek a námětů při realizaci boje proti kriminalitě.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji, přeje si slovo poslankyně Šurková?

Zpravodajka poslankyně SN J. Šurková: Vážené súdružky a súdruhovia, chcela by som vám povedať ešte niekoľko slov. Slovo "kriminalita" je otrasné a výstražné nielen pre nás vekove pokročilých, ale hlavne pre našu mládež. Veď táto mládež nastúpi cestu po nás. A je na nás poslancoch, aby sme dokázali týchto mladých ľudí usmerniť na správnu cestu.

Verím, že Čs. rada žien, ÚV Slovenského zväzu žien, ROH a iné zložky vynaložia všetko svoje úsilie a spoločne so slovenským Socialistickým zväzom mládeže dokážu vychovať naše deti tak, aby boli hodné mena občanov Československej socialistickej republiky.

Odporúčam taktiež, aby správa bola schválená.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji poslankyni Šurkové.

Výbory ústavně právní, branné a bezpečnostní, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu obou sněmoven doporučují ve společných zprávách přijmout usnesení uvedené ve sněmovním tisku.

Jsou k návrhu usnesení dotazy nebo připomínky? / Nejsou./ Nejsou.

Přistoupíme tedy k hlasování. Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu, kterých je přítomno 161. Sněmovna je schopna se usnášet.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s předloženým návrhem usnesení ke zprávě generálního prokurátora Československé socialistické republiky a předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o hospodářské kriminalitě a stavu ochrany majetku v socialistickém vlastnictví podle doporučení společného zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Sněmovna lidu přijala navržené usnesení.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů. V sále je přítomno 62 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice a 59 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice. Také Sněmovna národů je schopna se usnášet.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s předloženým návrhem usnesení podle doporučení společné zpravodajky, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

I Sněmovna národů jednomyslně přijala navržené usnesení.

Konstatuji, že Federální shromáždění schválilo usnesení ke zprávě generálního prokurátora ČSSR a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR o hospodářské kriminalitě a stavu ochrany majetku v socialistickém vlastnictví.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání 6. bodu pořadu, kterým je

Návrh odůvodní za vládu ČSSR ministr vnitra Jaromír Obzina. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra doc. PhDr. J. Obzina, CSc.: Soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jménem vlády ČSSR předkládám návrh zákona, kterým se mění zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních. Předložený návrh je svým obsahem stručný. Obsahuje však a zakládá významnou politicko-právní úpravu v oblasti odborových svobod. V čem tato úprava spočívá?

Československá socialistická republika je zakládajícím členem Mezinárodní organizace práce. V roce 1963 ratifikovala Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě odborů a o ochraně práva se odborově sdružovat. Kromě Československa ratifikovalo tuto smlouvu dalších 78 států, mezi nimi všechny státy světové socialistické soustavy. Účastnické státy Úmluvy tím přijaly závazek uvést své vnitrostátní zákonodárství do plného souladu s touto Úmluvou.

Navrhovaná změna zákona č.68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, kterou jménem vlády předkládám, sleduje splnění právě tohoto konkrétního závazku.

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87 má mimořádný význam pro pracující, zejména v kapitalistické části světa. Byla přijata z iniciativy světové odborové federace a má zajistit, aby si pracující mohli svobodně a bez souhlasu státu a státních orgánů vytvářet takové odborové organizace, které budou hájit jejich skutečné zájmy.

U nás plní toto poslání ROH a především náš socialistický stát, protože politické cíle revolučních odborů a socialistického státu, vedených komunistickou stranou, jsou třídně totožné.

V zájmu plného souladu čs. právního řádu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 87 a s ustanovením článku 5 ústavy ČSSR, který právně umožňuje existenci revolučních odborů jako integrální součást socialistického politického systému při rozvoji socialistické demokracie, doporučuje se dosud v platném zákoně č. 68 vypustit ustanovení o předchozím státním souhlase ke vzniku odborové organizace. Je to možné proto, že

1. odborová organizace jako součást Národní fronty tak jako všechny organizace Národní fronty a Národní fronta jako celek uznává vedoucí úlohu KSČ a její programové cíle dalšího rozvoje naší společnosti

2. sama Mezinárodní organizace práce při požadavku svobodného vzniku odborů zastává správné stanovisko, že není v rozporu s Úmluvou č. 87, jestliže ve státě existuje jen jedna odborová organizace.

Soulad našeho vnitřního zákonodárství s Úmluvou MOP posílí význam i postavení socialistického státu v této důležité mezinárodní organizaci a znovu prokáže pracujícím na celém světě přednosti socialistického společenského řádu, přihlédneme-li k tomu, že kapitalistické státy s tak bombastickou reklamou demokracie a svobody, jako jsou např. USA, Švýcarsko, Austrálie a další, tuto Úmluvu neratifikovaly.

Na závěr bych chtěl říci: v souvislosti s projednáváním této úpravy může vzniknout otázka potenciální možnosti narušení našeho odborového hnutí a jeho jednoty. Jistě, pokud autoři takových názorů chápou jednotu odborového hnutí, jako problém formálně právní. Skutečná jednota ROH však není dána právním aktem, jak to ukázaly pozitivní zkušenosti u nás z roku 1945, 1948 i z dalších let, ale i negativní snahy o kontrarevoluční zneužití odborů v roce 1968 - 1969, neboť jde o revoluční vymoženost pracujících zajišťovanou celým politickým systémem naší společnosti a socialistického státu, která i v budoucnu zůstane výrazem síly dělnické třídy.

Prosím proto, abyste při projednávání této osnovy měli na mysli skutečné zájmy dělnické třídy a socialistické společnosti, v jejíž prospěch se zákonná úprava předkládá.

Soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jménem vlády ČSSR doporučuji oběma sněmovnám Federálního shromáždění, aby po projednání schválily vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních tak, jak je v návrhu předložen. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji ministrovi Obzinovi za výklad k vládnímu návrhu. Prosím zpravodaje ústavně právního výboru Sněmovny národů Vladimíra Maříka o přednesení zpravodajské zprávy.

Zpravodaj poslanec SN dr. V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci, dovolte, abych přednesl stanovisko ústavně právního výboru Sněmovny národů.

Federální ministr vnitra nás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních. Nelze zastřít, že budou vznášeny otázky, proč k tomu dochází až nyní a co lze od toho očekávat. Tento zákon s jediným paragrafem má však mnohostranný mezinárodní i vnitropolitický dosah.

Ústavně právní výbor SN zjišťuje, že faktický stav v ČSSR sice odpovídal a odpovídá ustanovením přijaté mezinárodní konvence pokud jde o ROH, ale je třeba uvést vnitrostátní zákonodárství formálně právně plně do souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 87. Již zákon č. 37/1959 Sb. o postavení závodních výborů ZO ROH, dal obecnou závaznost usnesení IV. všeodborového sjezdu, které se později stalo nedílnou součástí zákoníku práce. Podle něho stanovy odborové organizace a opatření podle nich učiněná nepodléhají schválení ani evidenci státních orgánů, takže ustanovení zákona č.68/1951 Sb. byla nepřímo derogována zákonem o postavení závodních výborů. Navíc je státním i hospodářským orgánům zákonem uloženo plně respektovat práva odborů.

Tato skutečnost však neznamená protiklad a protipól mezi státními orgány a odbory. Vzhledem k tomu, že cíle státních a hospodářských orgánů i odborů při budování socialistické společnosti jsou politicky totožné, dochází navzájem mezi nimi k úzké součinnosti, k soudružské spolupráci a v případech stanovených zákonem spolurozhodují o důležitých materiálních a sociálních zájmech pracujících. Tolik pokud jde o první aspekt.