Stále dochází v nežádoucí míře k porušování pracovně právních předpisů ze strany vedení organizace i ze strany pracovníků. Značná část vedoucích hospodářských pracovníků má nedostatečné znalosti zákoníku práce, což má často za následek jejich nezákonné jednání v pracovně právních vztazích. Na druhé straně důsledkem této neznalosti je skutečnost, že vedoucí hospodářští pracovníci nedovedou zákoníku práce využívat jako účinného nástroje řízení podle principů osobní pravomoci a odpovědnosti, Neznalost a nedostatečné využívání zákoníku práce, nebo porušování jeho ustanovení často pramení z nedostatečného politického docenění tohoto důležitého kodexu.

Z průzkumů, které v minulých letech organizovaly odborové orgány je zřejmé, že smysl pracovního práva není vždy takto ze strany některých vedoucích hospodářských pracovníků pochopen. Jsou stále časté případy porušování zákoníku práce, zejména pokud se týká ustanovení o přeřazování pracovníka na jinou práci, o rozvázání pracovního poměru, ustanovení o mzdových otázkách apod., což potom znamená v případě porušení zákona i vzniklou škodu, kterou musí podnik hradit. Nedostatečně se též vymáhá náhrada škody způsobená pracovníkem podniku z nedbalosti.

Mnohé organizace se spoléhají ve sporné záležitosti s pracovníkem na rozhodnutí soudu, zejména v případech uspokojování mzdových nároků pracovníků včetně odškodňování pracovních úrazů, aby se tak vyhnuly vlastní odpovědnosti.

Mnohé spory v pracovních otázkách vznikají na závodech z toho důvodu, že pracovníci nejsou v žádoucí míře informováni o svých právech a povinnostech. Proto se obracejí se svými žádostmi a dotazy na vyšší odborové orgány v záležitostech, které by mohly být vyřízeny přímo na jejich pracovištích.

Nelze rovněž pominout skutečnost, že úroveň řízení podnikové a nadpodnikové sféry není vždy na žádoucí výši. Spolu s nedostatečnou vnitřní kontrolou je tato skutečnost podhoubím, z něhož vyrůstá porušování pracovní kázně, státní disciplíny a nakonec i hospodářská kriminalita. Nelze však pominout ani skutečnost, že stále ještě je dost pracovníků, kteří se dožadují neoprávněných výhod, porušují pracovní kázeň, dopouští se neomluvené absence a zneužívají a rozkrádají majetek v socialistickém vlastnictví. Orgány ROH okresní správy nemocenského pojištění, provádějící kontrolu v závodech zjistily za loňský rok přeplatky na nemocenských dávkách 16 mil. Kčs. I v této oblasti se musí dbát na správné dodržování zákona.

Pokud se týká jednání proti majetku v socialistickém vlastnictví, zdaleka nejde pouze o pracovníky řadové, ale též bohužel v rostoucí míře o pracovníky na jednotlivých stupních řízení. Je zřejmé, že stále ještě není dostatečně působeno na pracovníky účinnou politicko-výchovnou prací.

Funkce odborových orgánů, jako významného účastníka v pracovně právních vztazích, má se projevit v politicko-výchovné práci, jejímž cílem je předcházení projevům pracovní nekázně a vytváření předpokladů, aby pracovní spory byly vyřizovány smírně a jejich počet aby se snižoval. V tomto ohledu by měla být nastolena úzká spolupráce mezi vedením organizací a závodními výbory, aby nedocházelo ke zbytečným sporům mezi organizacemi a pracovníky. Odbory vstupují do pracovně právních vztahů jako organický činitel a podílejí se významnou měrou na jejich utváření. Je tedy socialistická zákonnost v popředí zájmu pracujících i jejich nejmasovější společenské organizace Revolučního odborového hnutí.

Předsednictvo Ústřední rady odborů přijalo dne 5.4.1972 usnesení o účasti odborů v boji za dodržování socialistické zákonnosti, v němž se ukládá odborovým orgánům v této oblasti řada úkolů.

Toto usnesení orientuje závodní výbory ROH na závodech k soustavnému sledování dodržování socialistické zákonnosti, ke zvýšené pozornosti mládeži z narušených rodin, k péči o zvyšování znalostí právního řádu a prohlubování právního vědomí funkcionářů odborů i ostatních pracujících.

Ukládá dále zabývat se iniciativně případy porušování pracovní kázně, skoncovat s lhostejností a formálním přístupem k lajdáctví, nesprávnému poměru k socialistickému vlastnictví a otevřeně kritizovat každého, kdo narušuje zájmy socialistické společnosti. Ukládá rovněž účelně využívat institutu společenských záruk, vysílání společenských žalobců a obhájců, zvýšenou péči věnovat výchovnému působení kolektivu pracujících na jednotlivce, věnovat výchovnou pozornost i pracovníkům, kteří si odpykali trest, nebo kteří byli z výkonu trestu podmíněně propuštěni.

VIII. všeodborový sjezd vytyčil též požadavek obnovení přímého vlivu odborů na řešení pracovních sporů v závodech a zpřísnění kontroly dodržování pracovních zákonodárství.

Společenský dosah systematické, pravidelné a zasvěcené společenské kontroly ROH byl doceněn i ve zprávě generálního prokurátora a předsedy Nejvyššího soudu. Účinnou společenskou kontrolou přispívají odbory významným podílem k tomu, aby socialistická zákonnost se stala přirozeným předpokladem k zdárnému plnění plánovaných úkolů a součástí právního vědomí naprosté většiny pracujících.

Odborové orgány za oprávněné zájmy jednotlivců považují pouze takové zájmy, které jsou v souladu se zájmy celospolečenskými. Odborové orgány získaly si při této své činnosti velikou důvěru pracujících, kteří se na ně obracejí se svými četnými dotazy, stížnostmi a žádostmi o právní pomoc.

Jen pro ilustraci uvádím, že krajské a okresní odborové rady vyřídily v roce 1972 na území ČSSR celkem 229 151 dotazů a stížností a v 1625 případech poskytly právní ochranu pracujícím zastoupeným před soudy. Též svazové orgány vyvíjejí v tomto směru intenzívní činnost. Mnoho sporných věcí podařilo se vyřídit smírně s jednáním vedení organizace. Jsme si ovšem vědomi toho, že těžiště této práce musí být na závodech a že je nutno tuto činnost zaměřit především k předcházení pracovních sporů a proti nedorozumění mezi vedením organizace a pracovníkem.

V závěru mně dovolte konstatovat, že odbory neomezují svůj podíl v úsilí o dodržování socialistické zákonnosti pouze na oblast pracovně právních vztahů, ale pomáhají státním a hospodářským orgánům v širších souvislostech o růst právního vědomí našich občanů. Základem k této spolupráci byl celostátní aktiv k úkolům odborů při upevňování socialistické zákonnosti, konaný dne 3. října 1972, jehož se zúčastnili též zástupci ústředních státních orgánů. Od té doby začíná se plodně rozvíjet vzájemná spolupráce, v mnohých okresech došlo k sjednání dohod mezi odborovými orgány, prokuraturou, soudy a národními výbory se společným cílem koordinovaného postupu v boji proti poškozování majetku a za dodržování socialistické zákonnosti.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji poslanci Gavendovi, slovo má poslanec Jozef Mihálik.

Poslanec SL J. Mihálik: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, pri prerokúvaní predloženej správy je potrebné si overiť, ako zodpovedá skúsenostiam a poznatkom z praxe. Z toho dôvodu vás chcem oboznámiť s niektorými skúsenosťami z nášho Zápaslovenského kraja.

V súlade so zásadami našej právnej politiky, vyplývajúcej zo záverov XIV. zjazdu KSČ, sa v kraji zameriavame na to, aby sme odstraňovali príčiny a podmienky umožňujúce páchanie trestnej činnosti. Vcelku poznáme hlavné oblasti a faktory, ktoré tvoria najzávažnejšiu trestno-právnu problematiku. Pri zabezpečovaní úloh volebného programu sa poslanci zastupiteľských zborov všetkých druhov a stupňov zameriavajú aj na presadzovanie princípov dodržiavania zásad socialistických spoločenských a občianskych vzťahov.

Hlavnú pozornosť sme v nedávnom období sústredili na oblasť takzvanej hospodárskej kriminality, na zvýšenú ochranu majetku v socialistickom vlastníctve. Na úrovni kraja sa uskutočnili dva aktívy vedúcich hospodárskych pracovníkov z podnikov a závodov riadených národnými výbormi. Obdobné aktívy sa uskutočnili aj na úrovni okresov a potom na závodoch a podnikoch. Rozobrali sa hlavné príčiny neuspokojivého stavu v ochrane národného majetku. Problematika bola podrobne prerokovaná aj na niekoľkých pracovných aktívoch s pracovníkmi Výborov ľudovej kontroly a revíznych oddelení finančných odborov národných výborov. Na obvodných poradách poslancov sme sa taktiež s touto problematikou zaoberali.

Stojí pred nami otázka, či dosiahnuté výsledky zodpovedajú vynaloženému úsiliu. Postupne sa zvyšujúci výskyt trestnej činnosti proti hospodárskej sústave nemôžeme hodnotiť len ako negatívny spoločenský jav. Uvedomujeme si, že v deštrukčnom období krízových rokov 1968-69 prekvitali a bujneli práve útoky proti socialistickej hospodárskej sústave a ani z evidentných prípadov sa nevyvozovala zákonná zodpovednosť. Tieto rozvratné praktiky v myslení a konaní niektorých našich spoluobčanov ešte pretrvávajú a doznievajú. Denne sa ešte stretávame s rozličnými formami protispoločenského parazitizmu, špekulácií a obdobných nešvarov. Dovoľte mi dokumentovať toto konštatovanie na dvoch typických a zďaleka nie ojedinelých prípadoch, akými rafinovanými a bezohľadnými spôsobmi sa môže nadobúdať bezprácny zisk.

Vedenie istého JRD v okrese Nitra sa rozhodlo využiť v zimnom období svoje dopravné prostriedky a ponúklo ich na dopravné práce jednému veľkému priemyselnému podniku v okrese Galanta. Objem vykonaných dopravných prác predstavoval hodnotu vyše 1,000.000 Kčs. Príslušný pracovník priemyselného podniku, ktorému do pracovnej náplne prislúchala doprava, prijal od JRD vraj ako "odmenu" vyše 25.000 Kčs.

Ďalší prípad. Istý výrobný podnik v okrese Trnava potreboval pre výrobné účely lisy na výrobu fliaš a zátok z umelej hmoty. Požiadal o výrobu príslušný veľký priemyselný podnik v Bratislave, odkiaľ však dostal odpoveď, že podnik nemá výrobnú kapacitu a potrebné zariadenie. V skutočnosti však skupina šiestich pracovníkov na zariadeniach tohto podniku z materiálu a surovín tohto podniku požadované lisy vyrobila /údajne po riadnom pracovnom čase/ a lisy odpredala prostredníctvom predajne BAZÁR a za vykonanú prácu prijala odmeny od 10.000 - 40.000 Kčs.

Pri odberateľsko-dodávateľských vzťahoch sú obdobné praktiky pomerne časté. Počet trestných stíhaní za trestné činy proti hospodárskej disciplíne je však naproti tomu neúmerne nízky. Ukazuje sa, že je potrebné zvýšiť náročnosť a zodpovednosť voči príslušným hospodárskym pracovníkom. V tomto smere by mali rozhodujúcu úlohu zohrať podnikové a nadpodnikové kontrolno-revízne orgány. Od týchto kontrolno-revíznych zložiek dochádza minimálny počet podnetov na trestné stíhanie a hlavnú úlohu tu plnia len operatívno-vyhľadávacie orgány VB.

Z vykonaných rozborov stavu a vývoja kriminality v kraji ďalej vyplýva, že na trestnej činnosti sa vysoko podieľajú recidivisti a iné protispoločenské živly.

Na základe zhodnotenia doterajších skúseností nášho kraja je teda možné konštatovať, že prerokúvaná sprava zodpovedá i našim poznatkom a že môžeme pozitívne hodnotiť úsilie orgánov trestného konania o účinnejšie potieranie všetkých protispoločenských javov.

Napokon mi dovoľte predniesť niektoré legislatívne námety z hľadiska názorov, s ktorými sa stretávame pri styku s občanmi. Podľa nášho platného právneho poriadku o protispoločenskom konaní - o postihu trestných činov a prečinov rozhodujú súdy, a to v senátoch za účasti sudcov z ľudu alebo prostredníctvom samosudcu. Priestupky riešia príslušné komisie národných výborov. Za daného stavu sa prakticky vôbec neuplatňujú prostriedky mimosúdneho riešenia drobnej delikvencie a nevyužíva sa tak možnosť účinnejšieho spoločenského pôsobenia prostredníctvom spoločenských inštitúcií. Viaceré socialistické krajiny - ZSSR, NDR a ďalšie majú mnohé, veľmi dobré skúsenosti z týchto foriem mimosúdneho riešenia porušovania zákonnosti. V našom socialistickom spoločenskom zriadení presadzujeme princípy socialistickej demokracie, ktoré sa prejavujú vo všestrannom rozširovaní účasti pracujúceho ľudu na správe a riadení štátu. Týmto princípom by mala výraznejšie zodpovedať aj legislatívna úprava mimosúdneho riešenia drobných foriem delikvencie.

V súčasnej praxi súdov pri postihu prečinov pred samosudcom sa často upúšťa v skutočne drobných prípadoch od potrestania páchateľa prečinu /v našom kraji až 8% z celkového počtu odsúdených osôb za prečiny/. Už táto skutočnosť signalizuje, že súdy prerokúvajú aj také drobné formy a druhy delikvencie, ktoré by mohli riešiť mimosúdne orgány s účinnejším spoločenským pôsobením.

Pritom funkcionári a pracovníci národných výborov nižších stupňov pri prerokúvaní otázok súvisiacich s trestnou činnosťou často poukazujú na to, že zákon č. 60/1961/Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku nevyhovuje súčasným úlohám a potrebám spoločnosti. Namietajú, že národné výbory a ich komisie nie sú pre riešenie a postih priestupkov vybavené potrebnou sankčnou právomocou, čo sťažuje plnenie ich úloh pri zabezpečovaní verejného poriadku.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji poslanci Mihálikovi.

Nyní přerušíme jednání na 20 minut. Jako první po přestávce bude hovořit poslanec Jan Procházka.

/Jednání přerušeno v 9.58 hod./

/Jednání opět zahájeno v 10.19 hod./

Předsedající místopředseda FS JUDr, B. Kučera: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušené schůzi. Dalším řečníkem je poslanec SN Jan Procházka a připraví se poslanec SL J. Miňdáš.

Poslanec SN ing. J. Procházka: Soudružky a soudruzi poslanci, kriminalita mládeže je vážným problémem, jehož řešení není a nemůže být věcí jen příslušných státních orgánů a organizací. I když se kriminalita mládeže u nás nedá srovnávat se stejným jevem v buržoazní společnosti, musí nás fakta, o nichž jsme byli informováni, znepokojovat. A to tím spíše, že žijeme v socialismu, v takovém společenském řádu, jehož sama podstata odstraňuje celou řadu příčin, které dodnes plodí trestnou činnost v buržoazní, třídně rozdělené společnosti.

Socialistická společnost má zájem na každém člověku, má zájem i na tom, aby lidé - a především mladí lidé, kteří klopýtli a porušili zákon tohoto státu - se po odpykání trestu vrátili na cestu spořádaného, společensky prospěšného života. Naše společnost má i zájem na tom, aby pro vývoj naší mladé generace byly vytvářeny takové podmínky, které by kriminalitě mládeže předcházely a zabraňovaly ji.

Jednu z nejzávažnějších úloh v boji proti kriminalitě mládeže a v její prevenci musí bezpochyby sehrávat naše jednotná organizace mládeže a dětí - Socialistický svaz mládeže a jeho Pionýrská organizace.

Na prvním sjezdu SSM v září m.r. jsme prohlásili, že v boji o myšlení, postoje a činy mladých lidí nám jde o každého, že pro nás nesmí být ztracen žádný chlapec a děvče, ani ti, kteří se dostali do konfliktu se zákony. Právě proto, že jde o mladé lidi, je naší povinností snažit se působit na ně a ovlivňovat je tak, aby život, který mají před sebou, prožili jako řádní, poctiví občané naší socialistické vlasti.

Za náš hlavní přínos v plnění tohoto úkolu považujeme rozvoj všestranné, bohaté, přitažlivé a společensky prospěšné činnosti SSM a PO a získávání dalších mladých lidí do řad naší organizace. V aktivitě každého člena SSM a PO, v aktivitě každé organizace, ve zvyšování její přitažlivosti a tím i vlivu, vidíme ten nejúčinnější prostředek v boji proti kriminalitě mládeže.

Další zkvalitňování politickovýchovné práce a veškeré činnosti SSM, zaměřené k tomu, aby si mladí lidé postupně osvojovali základní morální vlastnosti socialistického člověka a aktivně se angažovali pro rozvoj naší socialistické společnosti - to je nejlepší cesta k tomu, aby se stále zmenšoval počet těch mladých lidí, kteří se dostávají na scestí.

Významné místo v tomto směru připadá naší zájmové činnosti ve volném čase mládeže, rozvoji nepřeberného množství prostředků a forem při organizování sportovní, tělovýchovné, turistické a branné činnosti, ale i všestranné kulturní aktivity. A právě zde potřebujeme nezbytné kádrové a materiální předpoklady nutné k rozvoji této činnosti.