V tomto směru chceme dále zlepšovat práci orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů, a to jak při postihu této trestné činnosti, tak v politické práci a v pomoci ostatním státním orgánům a společenským organizacím.

Vysoká úroveň hospodářské kriminality má bezesporu také své příčiny v objektivních skutečnostech jako je rozvinutá průmyslová základna s vysokou koncentrací výrobních prostředků, což vyžaduje kvalitativně objektivně vyšší nároky na jejich ochranu.

Dynamika rozvoje ekonomické základny v některých krajích a místech republiky, velká kapacita stavební výroby apod., to vše je mimo jiné spojeno i s vyšším pohybem pracujících, soustřeďováním velkého množství nejrůznějších materiálů na jednom místě, s větší náročností na organizaci práce, operativní řízení, kontrolu apod.

Vedle těchto objektivních skutečností však výši hospodářské kriminality a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví ovlivňuje především řada subjektivních faktorů jako jsou nedostatky v politické a organizátorské práci státních a hospodářských orgánů, v činnosti společenských organizací, různé nešvary a nedbalosti, a z jiného hlediska i efektivnost vyhledávání a postihu těchto negativních jevů. Pohled na stav hospodářské kriminality charakterizuje, že hospodářské orgány v oblasti stavebnictví, obchodu, místního hospodářství, zemědělství a hutí musí postupovat proti hospodářské kriminalitě ještě rozhodněji a důsledněji.

Shromážděné poznatky z těchto a dalších úseků našeho národního a společenského života dostatečně ukazují na existenci nepříznivých jevů a tendencí, v nichž bychom měli spatřovat podnět ještě k promyšlenějšímu a koordinovanému postupu všech státních orgánů a organizací, celé společnosti.

Pokud pak jde o soudy, vedeme je k tomu, aby důsledným a podle konkrétního případu i důrazným postihem hospodářské delikvence poskytovaly naší společnosti účinnou ochranu. Zpráva v tomto směru konstatuje zlepšený stav, který je výsledkem překonání liberalistických tendencí z krizových let. Nepřehlížíme přitom, že v rozhodování soudů se přesto ještě vyskytují nedostatky. Na jejich překonání zaměřujeme pozornost při řízení a výkonu soudního dozoru.

Skutečnosti uvedené v rozboru svědčí zároveň o tom, že boj proti hospodářské kriminalitě má také výraznou stránku ideologickou, že i zde - a zejména zde - probíhá zápas o myšlení lidí, o morální profil socialistického člověka. Není třeba v tomto shromáždění zvlášť zdůrazňovat, jak škodlivě působí negativní vzory - případy nezákonného a nepostihnutého obohacování jednotlivců, kteří získávají prostředky k podstatně vyššímu životnímu standardu než občané poctivě pracující, stejně jako případy kdy organizace, které dodržují hospodářskou disciplínu jsou v nevýhodě proti těm organizacím, které tuto disciplínu záměrně porušují.

Poskytování a přijímání úplatků je někde rozšířeno i mezi pracovníky hospodářských organizací. Pro ilustraci uvádím, že jeden obžalovaný se např. hájil tím, že "dávání diškrecí je při obstarávání materiálu již běžnou věcí", jiný namítal, že úplatky při obstarávání náhradních dílů poskytoval podle již vžité zásady "nedáš - nemáš" a další obžalovaný poukazoval na to, že poté, když se v podniku postupovalo podle směrnic, tj. nebyly úplatky poskytovány, měl podnik zajištěn materiál např. jen na 32%.

Z toho vyplývá, že při formování právního vědomí občanů nelze dosáhnout výraznějších výsledků jen silami státních orgánů. Je nutno lépe využívat všech možností masově politické práce v otázkách státu a práva a více v tomto směru připravovat také funkcionářský aktiv. Významná úloha v této oblasti patří též sdělovacím prostředkům - tisku, rozhlasu a televizi. Jde tedy o to, organizovaným a koordinovaným postupem stupňovat i požadavky na morální odsouzení pachatelů trestných činů a přečinů, tím vytvářet ovzduší nesmiřitelnosti vůči těmto negativním jevům i v ekonomické oblasti. Zkušenosti a poznatky ukazují, že je správné, že boj proti hospodářské kriminalitě chápeme především jako boj proti jejím příčinám, jako proces upevňování socialistické zákonnosti a zvýšení odpovědnosti, hospodářské a pracovní kázně na všech úsecích našeho života, jako jednotu politickovýchovného působení mezi pracujícími a politickoorganizátorské práce hospodářských pracovníků, státních orgánů a společenských organizací. Jde, prostě řečeno, o to, abychom účast společnosti na vytváření účinného systému prevence na úseku hospodářské kriminality a ochrany majetku v socialistickém vlastnictví ještě lépe organizovali a řídili.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu ČSSR. Zprávu projednaly výbory ústavně právní, branné a bezpečnostní, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Milana Grégra, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec SL JUDr.M. Grégr: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vás z pověření výborů Sněmovny lidu informoval jako jejich společný zpravodaj o projednávání zprávy generálního prokurátora ČSSR a předsedy Nejvyššího soudu ČSSR.

Není náhodou, že po loňském projednávání souborné zprávy o stavu socialistické zákonnosti se dnes vracíme k problematice zákonnosti v jedné z nejvýznamnějších oblastí, k zákonnosti v ekonomické doméně, která stále je ve středu naší pozornosti. Před čtyřmi měsíci plénum ústředního výboru naší komunistické strany provedlo bilanci výsledků, kterých jsme dosáhli v našem národním hospodářství od Vítězného února roku 1948 i při plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ. Dějiny našich národů nepoznaly, jak uvedl náš generální tajemník, takový rozvoj výrobních sil a všech oblastí života naší společnosti, které umožnily revoluční přeměny. Není u nás kraje, okresu, města ani vesnice, v nichž by nebylo vidět, jaké výrazné pozitivní změny nastaly v životě našeho lidu.

Přes všechny úspěchy je však v našem národním hospodářství řada nedostatků, které v nemalé míře znehodnocují dosažené výsledky. Jedním z nich je i poměrně značný rozsah trestné i ostatní protispolečenské činnosti v ekonomické oblasti, Je-li z celkového počtu osob soudně stíhaných přes 40% pachatelů, kteří svými činy narušují socialistické hospodářství, a jestliže přibližně každý třetí pachatel trestného činu nebo přečinu je stíhán pro čin proti majetku v socialistickém vlastnictví, je to z hlediska ekonomického a celospolečenského problém nepochybně závažný, který zasluhuje pozornosti celé naší společnosti. Proto jsme se rozhodli požádat generálního prokurátora a předsedu Nejvyššího soudu, aby nám podali zvláštní zprávu o těchto problémech, s nimiž se naše společnost musí postupně vypořádat, aby uvolnila cestu nerušenému rozvoji ekonomiky a tím i dalšímu zvyšování hmotné a kulturní úrovně našeho lidu.

Projednávání zprávy o hospodářské kriminalitě a stavu ochrany majetku v socialistickém vlastnictví i průzkumy, které poslanci provedli ve svých volebních obvodech a v některých průmyslových podnicích potvrdily, že zpráva odráží skutečný stav zákonnosti v ekonomické oblasti.

Je nesporným kladem, že po opatřeních, která přijaly vrcholné orgány naší komunistické strany, ústřední orgány i ústřední orgány společenských organizací, věnuje většina základních hospodářských jednotek i příslušné složky společenských organizací zvýšenou pozornost dodržování státní, hospodářské a pracovní kázně. Stav realizace přijatých opatření není však na všech úsecích hospodářství stejný. Jsou dosud dokonce podniky - a naši poslanci se o tom při průzkumech přesvědčili - které o přijatých opatřeních vůbec nebyly informovány a nemohly je rozpracovat.

Když si uvědomujeme, že přijatá opatření mají dlouhodobější charakter a že jejich výsledky se budou výrazněji projevovat teprve postupně, přece jen nemůžeme být s danou situací spokojeni. Mnohé orgány řízení a mnozí vedoucí pracovníci v našem hospodářství - jak se zdá - si neuvědomují velkou odpovědnost za škody, které svým liknavým nebo nedůsledným přístupem k problémům boje za snížení kriminality a ostatních nepořádků působí naší socialistické společnosti.

Právem bylo v diskusi v našich výborech kritizováno, že pro porušování zákonů jsou v ekonomické oblasti stíháni v podstatě jen pracovníci nižších kategorií, kdežto vedoucí pracovníci k odpovědnosti voláni nejsou. Naši dělníci v závodech - jak poslanci uváděli - volají po tom, aby se každému, kdo se proviní proti zákonům našeho socialistického státu, měřilo stejně, aby v síti nezůstávaly jen "malé ryby", ale aby se závěry vyvozovaly i vůči těm, kdo odpovídají za činnost celého závodu nebo příslušného úseku.

V loňském usnesení Federálního shromáždění ke zprávě o stavu socialistické zákonnosti jsme se obrátili s naléhavou výzvou na všechny státní orgány, hospodářské a společenské organizace, aby zvýšily své úsilí o nekompromisní prosazování socialistické zákonnosti, Tato naše výzva stále trvá. Postupné omezení a v dlouhodobější perspektivě i likvidace kriminality jako společenského jevu vyžaduje soustředit k tomuto úkolu všechny síly a prostředky, především rozvinout cílevědomou organizátorskou a výchovnou práci a zabezpečit koordinovaný postup všech orgánů a organizací.

Při průzkumech i při jednání ve výborech konstatovali poslanci, že v řadě podniků a závodů se zlepšuje spolupráce vedoucích hospodářských pracovníků i vnitropodnikové kontroly s orgány bezpečnosti a prokuratury. Celkový podíl podnikových orgánů na likvidaci ekonomické kriminality je však minimální, Počet neodhalených a nestíhaných trestných činů a přečinů je ve srovnání s činy skutečně stíhanými stále neúměrně vysoký. Bylo by záslužné, kdyby se příslušné orgány pokusily výzkumem a důkladnějšími rozbory blíže objasnit skutečný podíl neodhalené kriminality, jak v našich výborech bylo požadováno. Chceme-li v naší společnosti naplnit známou Leninovu poučku, že "výstražný význam trestu naprosto není dán jeho tvrdostí, ale jeho neodvratností", předpokládá to, že boj proti kriminalitě a ostatním nepořádkům v našem národním hospodářství se musí co nejdříve stát věcí celé společnosti, všech státních, hospodářských a společenských orgánů a každého občana. Těžiště každodenního a soustavného úsilí za dodržování socialistické zákonnosti je v základních hospodářských jednotkách a trestní postih je již jen vyvrcholením, popř. zakončením úsilí o plné uplatnění státní, hospodářské a pracovní kázně. Tyto myšlenky, jejichž důsledné uvedení do života je jedním ze základních předpokladů pro zlepšení stavu hospodářské kriminality i ostatní protispolečenské činnosti, nacházejí svůj výraz i v usnesení, které výbory doporučují přijmout ke zprávě.

Značná pozornost byla při projednávání zprávy ve výborech zaměřena na zlepšení práce vnitropodnikové kontroly, která v úzké součinnosti s pracujícími a jejich kolektivy a se společenskými organizacemi by měla významněji pomáhat k omezení kriminality a různých nepořádků v podnicích. Práce vnitropodnikové kontroly je zatím značně oslabována nedostatečným obsazením kontrolních útvarů, ale i určitou šablonovitostí v jejich práci; soustřeďují se většinou na plnění plánovaných a často velmi úzce pojatých úkolů a na provedení zvláštních kontrolních akcí, jejichž provedení jim uloží ředitel podniku nebo závodu; naproti tomu jiné poznatky, které svědčí často o vážném porušení zákonnosti, nechávají bez povšimnutí.

Zvláštní pozornost byla ve výborech věnována otázkám boje proti příčinám, které vedou ke kriminalitě a ostatním protispolečenským jevům. Existence kriminality za socialismu má své obecné příčiny v kapitalistické minulosti. Mnohé negativní rysy této minulosti přežívají v socialistické společnosti a jsou v průběhu její výstavby nutně zatlačovány. Postupné omezování a likvidování kriminality je objektivní zákonností socialistické společnosti. Nemůžeme však spoléhat jen na pozitivní vývoj kriminality v důsledku rozvoje socialistické společnosti, ale stále hledat cesty k jejímu účinnějšímu omezování a využívat všech možností, které socialistický společenský řád poskytuje k překonání příčin kriminality. V socialistické společnosti neexistují trvalé a neodstranitelné příčiny kriminality. Tyto příčiny jsou v nejrůznějších oblastech našeho společenského života, v oblasti ekonomické, ideologické, v rodinných a jiných vztazích, ve výchově, v sociálních a zdravotních podmínkách atd. Máme-li se s problémem kriminality a ostatních nepořádků vypořádat, je nezbytné, aby všechny orgány v oblasti své působnosti soustavně usilovaly o odstranění a omezení vlivů, které vedou k protispolečenské činnosti. Velká úloha tu připadá soustavné výchově pracujících, o níž blíže bude hovořit zpravodajka výborů Sněmovny národů.

Nemalý úkol v boji proti příčinám kriminality a ostatním nepořádkům v hospodářské oblasti připadá i orgánům trestního řízení. Jejich úkolem je nejen studovat příčiny trestné činnosti a podmínek, které ji umožňují, ale nedostatky a závady zjištěné v konkrétních projednávaných případech signalizovat příslušným státním orgánům a hospodářským organizacím. Jinak zůstává samozřejmým a nejdůležitějším úkolem orgánů trestního řízení rychlý a účinný postih pachatelů trestných činů a přečinů, neboť jen trest následující bezprostředně po spáchání trestného činu může splnit své výchovné poslání.

Mohl bych hovořit ještě o celé řadě poznatků a námětů, s kterými poslanci přišli při projednávání předložené zprávy, např. o úplatkářství a korupci, s kterou jsme se v naší společnosti ještě nedokázali vypořádat, o problémech v dodavatelsko-odběratelských vztazích, o různých mezipodnikových manipulacích a machinacích, o černých fondech v podnicích, o problematice pracovních úrazů, o vymáhání škod způsobených v podnicích a o jiných nepořádcích. Předpokládám, že o nich budou hovořit poslanci v rozpravě, a proto je ve své zpravodajské zprávě blíže nerozvádím.

Vážené soudružky a soudruzi, v závěru své zprávy považuji za nutné znovu podtrhnout, že postupné omezování a likvidace kriminality a ostatní protispolečenské činnosti vyžaduje především od vedoucích pracovníků na všech stupních hospodářského řízení, aby rozvinuli v úzké spolupráci se společenskými organizacemi maximální úsilí k realizaci přijatých opatření a dále, aby přitom důsledně uplatnili zásadu, že soustavná a důsledná kontrola je neoddělitelnou součástí jejich řídící práce. Jejich Povinností je stále se vracet k závěrům XIV. sjezdu KSČ i plenárních zasedání ÚV KSČ, na nichž usnesení sjezdu jsou rozpracována, a ověřovat si jejich plnění v praxi s cílem dosáhnout toho, aby soustředěné úsilí celé naší společnosti postupně přispívalo k upevnění socialistické zákonnosti ve všech oblastech našeho hospodářství. Především z těchto úvah vycházely naše výbory, když posuzovaly a hodnotily současný stav zákonnosti v ekonomice.

Z pověření výborů Sněmovny lidu doporučuji, aby Sněmovna lidu přijala usnesení uvedené ve společné zprávě výborů.

Předsedající místopředseda FS JUDr. B. Kučera: Děkuji poslanci Grégrovi. Zpravodajskou zprávu výborů Sněmovny národů přednese společná zpravodajka poslankyně Jozefa Šurková, Prosím, aby se ujala slova.

Zpravodajka poslankyně SN J. Šurková: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov chcela by som vo svojej správe podčiarknuť význam výchovnej práce a právnej propagandy v boji proti negatívnym javom v ekonomickej oblasti. Mnohí poslanci pri rokovaní vo výboroch hovorili o týchto otázkach, ktorých mimoriadnu dôležitosť zdôraznil i XIV, zjazd KSČ a neskoršie plenárne zasadnutia ÚV KSČ, predovšetkým ideologické plénum v októbri minulého roku.

Vieme, že charakter a stav kriminality je pomerne dobrým ukazovateľom morálneho stavu spoločnosti. Za kapitalizmu je kriminalita zákonitým a trvalým javom; má svoje korene v triednej a národnostnej nerovnosti, vo vykorisťovaní pracujúcich a vo vlčej morálke vládnúcej buržoázie.

V socialistickej spoločnosti boli odstránené hlavné príčiny kriminality a boli vytvorené predpoklady pre jej obmedzovanie a postupnú likvidáciu. Na splnenie tohto cieľa si však socialistická spoločnosť musí vytvárať podmienky cieľavedomou organizátorskou a výchovnou prácou. Sústavná výchovná práca, zameraná na posilňovanie socialistického právneho vedomia, výrazne ovplyvňuje formovanie socialisticky zmýšľajúceho a konajúceho občana.

Vážnym dôsledkom politickej krízy z rokov 1968 a 1969 bol značný pokles občianskej disciplíny, autority štátnych orgánov i úcty k socialistickým zákonom. Narušili sa vzťahy v spoločnosti i medzi občanmi, prejavila sa ľahostajnosť a zmierlivosť k trestnej činnosti i inej protispoločenskej činnosti; morálne odsúdenie tých, čo sa dopustili trestného činu, prakticky neexistovalo.

Pri prekonávaní týchto nedostatkov a rôznych ďalších malomeštiackych prežitkov nás čaká nemalá práca. Zo správy generálneho prokurátora a predsedu Najvyššieho súdu i z poznatkov poslancov vyplýva, aká zložitá je problematika formovania morálnych zábran práve v hospodárskej oblasti. Poslanci to dokumentovali na príkladoch zo svojich volebných obvodov a každý z nás by mohol z vlastných skúseností hovoriť o tom, aké silné morálne odsúdenie dopadne na toho, kto sa dopustí hoci i najmenšej krádeže na svojom spolupracovníkovi alebo inom spoluobčanovi; ale tí istí ľudia, ktorí vedia prísne odsúdiť krádež majetku v osobnom vlastníctve, sa vôbec nepozastavia nad rozkrádaním majetku v socialistickom vlastníctve alebo nad inými závažnejšími neporiadkami vo svojom závode, nad rôznymi prejavmi nedisciplinovanosti, i keď dôsledky takéhoto konania predstavujú z hľadiska celospoločenského podstatne závažnejšie škody.