Ja viem, že tento problém nie je typický iba
pre túto oblasť činnosti a že s otázkami
získavania a správneho výberu informácií,
atd. zápasia všade na svete a vo všetkých
oblastiach činnosti. Preto je tým dôležitejšie
ujasniť si aj v oblasti zlepšovateľského
a vynálezcovského hnutia, aké predpoklady
na tomto úseku vytvára predložený návrh
zákona, prípadne aké predpoklady budú
musieť príslušné orgány ešte
vytvoriť. Tento návrh zákona napríklad
v § 142 písm. g/ ukladá Úradu pre vynálezy
a objavy povinnosť viesť ústredné fondy
svetovej patentovej literatúry, zabezpečovať
budovanie, výmenu a sprístupňovanie fondov
informácií a napokon aj viest a usmerňovať
činnosť siete odborných informačných
stredísk vo zverenej oblasti.
Ústredné orgány federácie a republík
/§ 144 písm. b/ majú za úlohu"
organizovať a starať sa o využívanie a zabezpečovať
rozširovanie objavov, vynálezov, zlepšovacích
návrhov a priemyslových vzorov na úseku im
zverenom". Obdobne organizácie podľa § l45
majú za úlohu vytvárať v súlade
s potrebami národohospodárskych plánov podmienky
pre rozvoj tejto oblasti a tvorivých schopností
pracujúcich.
Do návrhu zákona sú teda zakotvené
základné, všeobecné úlohy, ktoré
sa týkajú aj zabezpečenia potrebných
informácií, hlavne pre zlepšovateľov a
vynálezcov, čo treba oceniť. Pravda, tieto
povinnosti vyplývajú aj z doterajšieho postavenia
a funkcie uvedených orgánov. Napriek tomu nemáme
včas zabezpečené také informácie,
aby sme nepracovali na vynálezoch, ktoré sú
už vo svete hotové, a aby sme na závodoch neriešili
problémy, ktoré sú už vyriešené
v iných našich závodoch alebo odvetviach. Nie
je to jednoduché, ale v podstate pôjde o dva okruhy
informácií:
1. O získavanie a spracúvanie toku informácií
o objavoch a vynálezoch zo zahraničia, kde musíme
využiť medzinárodnú spoluprácu.
O tejto problematike sa zmienil vo výbore pri rokovaní
o zásadách tohto zákona už súdruh
minister Ing. Šutka. Denne sa vo svete rodia desiatky a stovky
vynálezov, a preto je potrebný stále väčší
počet odborníkov, aby overili, či problém,
ktorý potrebujeme riešiť, nie je už niekde
vyriešený, alebo naopak pri posudzovaní prihlášky
vynálezu u nás overiť, či už niekde
nie je taký vynález prihlásený. Takéto
informácie potrebuje každý štát.
Pritom napríklad v Sovietskom zväze majú pochopiteľne
na získavanie a spracúvanie týchto informácií
podstatne väčší počet kvalifikovaných
pracovníkov než my. Preto napríklad dohoda
o spolupráci so Sovietskym zväzom prinesie nám
v tomto smere nesporne veľký úžitok a
ušetrí mnoho práce pri obstarávaní
pohotových a kvalifikovaných informácií
o nových patentoch a vynálezoch vo svete.
2. Obdobne bude potrebné premyslieť a zdokonaliť
aj úsporný, avšak spoľahlivý tok
informácií a ich výmenu u nás doma
medzi závodmi pre zlepšovateľov, alebo presnejšie
povedané, pre tých, ktorí sa môžu
zlepšovateľmi stať. Tento druh informácií
nie je podľa môjho názoru zatiaľ zachytený,
ale bude sa musieť vymyslieť určitý spôsob.
Čo mám na mysli? Navštívila som napríklad
niektoré naše železničné prekladištia.
Väčšina tovaru, či už ide o debny,
stroje alebo drevo, práve tak ako o menšie balíky,
všetko sa prekladá s vynaložením veľkého
množstva ručnej práce, niekedy zvyšovanej
aj nedostatočnou organizáciou práce. Pritom
v niektorých výrobných odvetviach, či
už v strojárstve alebo v hutách, alebo v obuvníckom
a textilnom priemysle je mechanizácia celého radu
obdobných úkonov už vyriešená a
stačilo by, aby o tom vedeli na príslušných
prekladištiach. Potom by ich iste využili alebo prispôsobili
aj vo svojej práci. Dopravu uvádzam len ako príklad,
lenže práve tak je to aj medzi jednotlivými
výrobnými odvetviami.
Vážené súdružky a súdruhovia,
chcem zdôrazniť, že nestačí sa uspokojiť
len s prijímaním opatrení, ako hotové
vynálezy a zlepšovacie návrhy využiť.
Bola by som rada, keby sa nám podarilo vytvárať
také podmienky, aby sa rodilo čo najviac nových
vynálezov a zlepšovacích návrhov a aby
sa nám podstatne zväčšil počet
vynálezcov a zlepšovateľov.
Na záver by som chcela vysloviť presvedčenie,
že starostlivé a kvalifikované plnenie úloh
vyplývajúcich z tohto zákona sa stane jedným
z dôležitých predpokladov pre rozvoj tohto hnutia.
Odporúčam preto, aby sme návrh zákona
schválili tak, ako to navrhli spravodajcovia.
Ďakujem vám za pozornosť. /Potlesk./
Předsedající místopředseda
FS dr. B. Kučera: Děkuji poslankyni Babilonské.
Slovo má poslanec Slováček, připraví
se poslanec Pšenička.
Poslanec SL M. Slováček: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh
předkládaného zákona byl projednán
v kulturních výborech Sněmovny lidu a Sněmovny
národů, přičemž poslanci vznesli
své připomínky s doporučením,
aby byly zakotveny do zákona tak, jak to vyžaduje
ochrana společenských a autorských zájmů
a respektování potřeb unifikace právních
předpisů s předpisy socialistických
států a plánovaná komplexní
socialistická racionalizace.
Nový zákon vychází z potřeb,
jak si je vynucuje celá řada změn v struktuře
naší ekonomiky i dnešní federativní
uspořádání státu, zejména
v souvislosti s dalším rozvojem vědeckotechnické
revoluce a využíváním jejích
výsledků pro zvýšení produktivity
práce, efektivnost našeho hospodářství
a pro komplexní socialistickou racionalizaci. Nový
zákon vytváří také dobré
předpoklady pro rozvoj hnutí vynálezců
a zlepšovatelů na všech úsecích
socialistické výroby, která zaznamenala zejména
v letech 1968-1969 značný pokles. V této
době zjišťujeme i stagnaci ve vynálezech
a zlepšovacích návrzích v porovnání
s léty předešlými.
Pokles iniciativy pracujících šel ruku v ruce
s postupným oslabováním plánu jako
nástroje řízení, s úplným
rozpadem třetí pětiletky a s postupným
oslabováním politickovýchovné a masově
politické práce. To se hodilo do plánu pravicových
a kontrarevolučních sil, které neměly
zájem na rozvoji našeho hospodářství
a na zvyšování životní úrovně
našeho lidu a hlavně usilovaly o postupné oslabování
iniciativy pracujících a později o úplnou
likvidaci vedoucí úlohy dělnické třídy.
Tím chtěly dokázat neživotnost socialistického
zřízení.
Ovšem vývoj po dubnu 1969 a zejména pak po
XIV. sjezdu KSČ, po všeobecných volbách
na všech stupních našich zastupitelských
sborů ukázal, jak se hluboce zmýlili ti,
kteří usilovali o likvidaci našeho socialistického
zřízení. Naopak závazky na počest
50. výročí založení KSČ,
závazky k XIV. sjezdu a v celém období po
něm a jejich výsledky ukazují, že náš
pracující lid dal pádnou odpověď.
Jako malý příklad lze uvést porovnání
hnutí vynálezců a zlepšovatelů
n.p. "Prestro" Uherský Brod, kde zlepšovatelské
hnutí a jeho výsledky se podstatnou měrou
podílí na plnění náročných
úkolů podniku, a to zejména ve snižování
vlastních nákladů, zvyšování
mechanizace, zlepšování pracovního prostředí
a bezpečnosti práce. Z tohoto důvodu je mu
věnována patřičná péče
a vytvářeny podmínky pro jeho stálý
rozvoj. V tomto podniku má zlepšovatelské hnutí
již svou tradici, i když nejslabší aktivita
je zde také poznamenána obdobím let 1968-1969.
Od roku 1970 má však opět stoupající
tendenci, tak jak uvádí následující
přehled o zlepšovatelském hnutí v tomto
podniku:
V roce 1966 bylo přihlášeno 126 zlepšovacích
návrhů, v roce 1967 to bylo 102 zlepšovací
návrhy, v roce 1968 119 zlepšovacích návrhů,
v roce 1969 81 zlepšovací návrh, v roce 1970
210 zlepšovacích návrhů, v roce 1971
250 zlepšovacích návrhů a v I. pololetí
1972 je to 146 zlepšovacích návrhů a
skutečné úspory dosahují 363 tis.
Kčs.
Na odměnách bylo vyplaceno 11 763 Kčs. Z
přehledu je patrno, že v letošním roce
bude zde podáno opět více zlepšovacích
návrhů než v roce předchozím.
Proti letům 1966-1969 je to až o 200 % více.
Půjde nám samozřejmě o to, abychom
sledovali též jejich kvalitu a efektivnost.
Z čeho tato aktivní činnost hnutí
vynálezců a zlepšovatelů v této
pětiletce vyplývá? Je to především
plánovité řízení našeho
hospodářství, které stanoví
všem organizacím limity na výrobu, která
se pak nemůže obejít bez požadavku uplatňování
zásad rozvoje technické revoluce. Dále je
to aktivita a iniciativa vynálezců a zlepšovatelů,
jež jsou hlavními faktory při plnění
těchto stanovených úkolů zaměřených
na kvalitu výroby. Ještě větší
význam pro růst produktivity, hospodárnosti
a hlavně pokroku rozvoje mají morální
podněty, kterým je v socialistické společnosti
dán velký prostor, a proto je nezbytné působit
na výchovu socialisticky pracujících lidí,
aby se svým zainteresováním podíleli
na rozvoji modernizace a automatizace výroby.
I když zlepšovatelskou iniciativu posuzujeme především
z hlediska zvyšování efektivity naší
ekonomiky, nesmíme zapomínat i na její politickou
stránku, tj. musíme ji také chápat
jako prostředek k upevňování vedoucí
úlohy dělnické třídy, k lepšímu
vykonávání její politické moci.
Je to škola, která vychovává ke zvyšování
odpovědnosti dělnické třídy
jako kolektivního vlastníka výrobních
prostředků. Tato tvůrčí aktivita
je impulsem a příkladem pro další pracující
a vytváří podmínky pro rozvoj nového,
socialistického člověka. Vyplývá
to též ze závěrů říjnového
pléna ÚV KSČ k ideologickým otázkám.
Proto se domnívám, že plánovitý
a cílevědomý rozvoj kolektivního zlepšovatelského
hnutí je nejen příkazem racionálního
hospodaření, ale též důležitým
politickým příkazem doby.
Toto všechno nemůže pochopitelně vyřešit
nově upravený zákon, který má
zajistit jen právní podstatu objevů, vynálezů,
zlepšovacích návrhů a průmyslových
vzorů, chrání a oceňuje autora a stanoví
podmínky, které musí přihlášený
předmět splňovat, a to především
podmínky technicko-ekonomické, musí být
pokrokový a společensky prospěšný.
K dalšímu rozvoji novátorského a zlepšovatelského
hnutí je třeba především cílevědomé
politicko-výchovné práce, která nám
vytváří morální stimuly. Musíme
však vyřešit i stimuly ekonomické, tj.
urychleně zajistit, aby odměňování
těchto pro společnost důležitých
prací, námětů a podnětů
se přiblížilo k úrovni odměňování
v ostatních zemích RVHP. Musíme prosazovat
v praxi, aby iniciativa vynálezců a zlepšovatelů
byla orientována na sepětí s plánem
podniků a zejména pak s racionalizačními
úkoly.
Z těchto úvah o významu zákona o objevech,
vynálezech, zlepšovacích návrzích
a průmyslových vzorech vychází i doporučení
kulturních výborů Federálního
shromáždění, aby dnešní
plenární zasedání předkládaný
návrh zákona schválilo tak, aby dnem 1.1.1973
nabyl účinnosti a aby našim vynálezcům
a zlepšovatelům dal právní jistotu a
možnost ocenění jejich iniciativy, která
vytváří vědeckotechnický potenciál,
jenž pomůže rozvoji technické revoluce
a splnění náročných úkolů
této pětiletky tak, jak nám je vytyčil
XIV. sjezd Komunistické strany Československa. Proto
poslanci kulturních výborů obou sněmoven
budou pro tento návrh hlasovat. Děkuji vám
za pozornost. /Potlesk./
Předsedající místopředseda
FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Slováčkovi,
slovo má poslanec Pšenička, připraví
se poslanec Jozef Polák.
Poslanec SN Z. Pšenička: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
bylo zde již hovořeno o tom, jakou úlohu v
oblasti ekonomiky, zejména v rozvoji zavádění
nové techniky a zvyšování produktivity
práce by mělo a nezbytně v budoucnu musí
sehrát zlepšovatelské a vynálezecké
hnutí. Je nesporné, že vyvolání
a podchycení tvůrčí iniciativy všech
pracovníků je stálým zdrojem nových
nápadů, návrhů, nových technologií
i nových výrobků. Tyto možnosti jsou
ve všech odvětvích, na každém závodě
i pracovišti.
Přes hluboký pokles celkového počtu
podaných zlepšovacích návrhů
i jejich ekonomického efektu, zejména v letech 1967-1969
a při určitém zlepšení v roce
1970 a 1971, představují dosažené úspory
značných hodnot, zejména v odvětvích,
kde jsou pro to vytvářeny alespoň trochu
příznivé podmínky. Dovolte mi, abych
se na příkladu odvětví energetiky
zmínil o některých výsledcích
i problémech zlepšovatelského a vynálezeckého
hnutí.
V odvětví energetiky bylo v roce 1971 podáno
celkem 2207 vynálezů a zlepšovacích
návrhů, ze kterých bylo 1240 přijato
a 1104 již zavedeno do provozu. Skutečné úspory
z realizovaných vynálezů a zlepšovacích
návrhů představují více než
28 mil. Kčs, což je o 3 mil. Kčs více
než v roce 1970. Za přijaté vynálezy
a zlepšovací návrhy bylo vyplaceno na odměnách
celkem přes 1 mil. Kčs, což přes vyšší
úspory dosažené v roce 1971 je méně
o 280 tis. Kčs, než bylo vyplaceno v roce 1970.
Je zřejmé, že nebyly využity ani stávající
možnosti podpořit i touto cestou zlepšovatelské
hnutí, zejména drobných zlepšovatelů,
i když nižší podíl odměn byl
zčásti ovlivněn i nižší
hodnotou realizovaných zlepšovacích návrhů
a vynálezů.
Úměrná úspora na jeden přijatý
vynález a zlepšovací návrh v roce 1971
činila 23 068 Kčs a průměrná
odměna 890 Kčs.
Zdá se, že i poměr mezi průměrnou
odměnou a průměrnými dosaženými
úsporami je dost nepříznivý a vyžaduje,
aby se odměny za vynálezy a zlepšovací
návrhy zvýšily. Můžeme proto uvítat,
že ve vládním návrhu zákona o
objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích
a průmyslových vzorech, který dnes projednáváme,
se předpokládá zvýšení
odměn pro vynálezce a zlepšovatele. Regulování
výše odměn bude ponecháno v pravomoci
vlády, aby je mohla operativně podle potřeby
upravovat a používat jako důležitý
nástroj rozvoje zlepšovatelského hnutí.
Jak jsme dnes už slyšeli, po schválení
tohoto zákona se počítá se zvýšením
těchto odměn v průměru o 30 % proti
současnému stavu. Myslím, že můžeme
tento postup plně podpořit.
Ke zvýšení účinnosti vynálezeckého
a zlepšovatelského hnutí je mimo jiné
potřeba včas a systematicky je zaměřovat
na nejdůležitější úkoly
a do potřebného směru. Jedním z takových
nástrojů, jak už dnes bylo o tom hovořeno,
jsou včas a správně formulované tématické
úkoly vyhlašované na jednotlivých stupních
řízení.
V odvětví energetiky bylo v roce 1971 vyhlášeno
293 tématických úkolů. Z nich bylo
92 vyřešeno a 36 zavedeno do provozu. Na odměnách
bylo vyplaceno zhruba 115 000 Kčs.
Nechtěl bych zde zdůvodňovat, zda byly ve
vztahu k výrobním úkolům a tématickým
problémům energetiky správně zaměřeny.
Když se však nad uvedenými údaji zamyslíme,
ukazuje se, že byla vyřešena zhruba 1/3 a zavedeno
zhruba 12 % z těchto úkolů. Toto nízké
procento vyřešených a zavedených tématických
úkolů do provozu je bezesporu nízké.
Ukazuje, že buď nebyly navrženy reálné
úkoly, nebo byly přeceněny možnosti
daného pracovního kolektivu. Rozhodnutí o
tom, jaká byla skutečná příčina,
vyžaduje podrobný rozbor. Porovnáme-li však
počet podaných zlepšovacích návrhů
v odvětví energetiky s celkovým počtem
vyhlášených tématických úkolů,
je zřejmé, že tvůrčí iniciativa
a aktivita vynálezců a zlepšovatelů
nebyla zaměřena na tyto úkoly, že je
poznamenána živelností a že bude třeba
ji pečlivě a cílevědomě usměrnit
a zaměřit v dalším období na
ty úkoly, které z hlediska potřeb energetiky
je nutno urychleně řešit.
V odvětví energetiky se projevují i některé
nedostatky, které se vyskytují ve většině
odvětví. Je to značný počet
nevyřízených návrhů a také
výrazný podíl je v zamítnutých
řešeních. Zabezpečit včasné
vyřizování zlepšovacích návrhů
- to je vnitřní záležitostí podniků
a je také v jejich možnostech.
Druhým typickým nedostatkem je značně
dlouhá doba od přihlášení vynálezu
nebo zlepšovacího návrhu do jeho zavedení
do výroby nebo do provozu. Odstranění tohoto
nedostatku má řadu příčin,
a to jak v podnicích, tak v řadě případů
i mimo podniky. Myslím, že bez snahy a zodpovědného
přístupu všech zainteresovaných orgánů
se ani novým zákonem neodstraní.
Když už jsem uvedl odvětví energetiky
jako příklad pro objasnění některých
problémů i úspěchů ve zlepšovatelském
a vynálezeckém hnutí, chtěl bych říci
i celkový souhrnný názor na zlepšovatelské
hnutí v tomto odvětví.