Ministerstvo dopravy převedlo vozy RAJ do vlastnictví generálního ředitelství cementáren a vápenek. V důsledku toho není uspokojivě zajištěna přeprava jemně mletých vápenatých hnojiv. Pokud jde o zmíněný automobilový přepravník Tatra, lze říci jenom tolik, že dosavadní výrobce n. p. ZVVZ Milevsko v roce 1972 zastavil jejich výrobu a veškerou kapacitu věnuje na obdobné cisternové přepravníky na cement. Máme za to, že příslušné orgány by se těmito otázkami měly vážně zabývat.

Zmínil jsem se ve svém vystoupení pro krátkost času jen o nejzávažnějších problémech, které zpomalují zefektivňování rozvoje našeho zemědělství - tedy především nedostatečná obnova a rozvoj automobilní zemědělské dopravy, která je charakterizována neúměrně nízkými dodávkami nových nákladních automobilů vyšších kategorií nosnosti.

Neuspokojivá je také situace v servisní službě a v dodávkách náhradních dílů pro dopravní park.

Zprávu o výsledcích průzkumu, kterou výbor projednal, zaslal spolu s usnesením výboru příslušným resortům a orgánům. Z odpovědí 12 ministrů vyplývá snaha řešit problémy zemědělské dopravy. Z nich také vyplývá, že hlavní stěžejní problém spočívá v zajištění obnovy a rozvoje parku nákladních automobilů pro zemědělství.

Mezi resorty zemědělství a strojírenství je dohodnuta společná koncepce řešení automobilové dopravy. Problém ovšem spočívá v její realizaci a zabezpečení dostatečných dodávek do zemědělství. Veškeré problémy jsou však nadále otevřeny. Mimo cisternové vagóny RAJ a přepravníky Tatra 138 jsou to otázky strojů pro chemickou ochranu v zemědělství a další.

Bylo by jistě nesprávné, kdybychom hledali možnosti a zdroje jen mimo naše odvětví. Jsme si vědomi toho, že musíme hledat rezervy i uvnitř našeho zemědělství - v lepším využití dopravní techniky. Počítáme proto do budoucna s umístěním dopravní techniky do dopravních středisek, zejména při agrochemických podnicích tak, jak to dělávají naši sousedé v NDR. Chceme tím docílit nejen většího využití dopravních prostředků, ale i lepšího hospodaření s pneumatikami i celkového snížení provozních nákladů. Chceme v zemědělství, zejména ve sdružených podnicích, vytvářet podmínky pro vyšší formy organizace závodové dopravy, a to je v zájmu nejen zemědělství, ale celé společnosti.

Jsme si vědomi, že řešení této problematiky je velmi složité a existuje zde řada otevřených otázek. Proto výbory pro zemědělství a výživu počítají s tím, že se ve své činnosti těmito problémy budou soustavně zabývat.

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL RSDr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Římanovi. Slovo má poslankyňa Gajdošová.

Poslankyně M. Gajdošová: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Vo svojom diskusnom príspevku chcem sa zamerať na tú časť správy súdruha ministra, v ktorej hovoril o školstve a doprave. V písomnej správe, ktorá bola predložená ešte v marci tohto roku, je uvedená len príprava na robotnícke povolanie a stredné technické kádre v doprave. Skupina poslancov Kultúrneho výboru Snemovne ľudu mala možnosť zoznámiť sa s prípravou odborníkov pre dopravu na Vysokej škole dopravnej v Žiline. Je to škola s celoštátnym dosahom, pomerne mladá. Nedávno oslávila 20. výročie svojho založenia. Okrem pedagogického procesu je hlavnou náplňou práce školy riešenie vedeckovýskumných úloh štátneho a rezortného plánu výskumu. Spolu s Výskumným ústavom dopravným v Žiline predstavuje Vysoká škola dopravná najväčšiu vedeckovýskumnú kapacitu v odvetviach dopravy v ČSSR. Ročne v priemere vychováva okolo 600 absolventov, z ktorých prevažná časť pracuje v rezortoch dopravy a spojov. Viac ako 100 absolventov sa umiestňuje v strojárskych závodoch severozápadného Slovenska.

Z podkladových materiálov vyplýva, že potreba vysokoškolských kádrov je ročne krytá na 50 - 60 %. Ďalší absolventi sú získavaní z ostatných vysokých škôl. V súčasnej dobe je najslabším miestom príprava ekonomických kádrov. Túto problematiku rieši Federálne ministerstvo dopravy s Vysokou školou dopravnou v Žiline a Vysokou školou ekonomickou v Prahe, ktorá v študijnom odbore "Ekonomika a riadenie dopravy a spojov" uspokojuje potreby predovšetkým neželezničnej dopravy. Perspektívna požiadavka pre dopravu a spoje v 6. päťročnici je 2410 absolventov pre ČSR a 1465 pre SSR. Približne rovnaká potreba je i v pláne na 7. päťročnicu.

V súvise so zapĺňaním predpísanej kvóty pre prvé ročníky treba spomenúť starú bolesť vedenia školy, že sa mu nedarí zaplniť prvé ročníky poslucháčmi z ČSR, nehovoriac už o jednotlivých okrajových oblastiach Čiech, ktoré niekoľko rokov za sebou nie sú primerane zastúpené poslucháčmi na Vysokej škole dopravnej v Žiline. Tento stav sa perspektívne prejaví na takých dôležitých úsekoch našej ekonomiky, akými sú doprava a spoje.

V propagácii celoštátnych študijných odborov Vysokej školy dopravnej urobilo jej vedenie niekoľko pozitívnych opatrení, ale i napriek tomu treba konštatovať, že škola je v tomto úsilí osamotená a pomoc nachádza len na Federálnom ministerstve dopravy. Uznanie si zasluhuje i propagačná činnosť Čs. rozhlasu. Toto však nemožno povedať o celoštátnom vysielaní Čs. televízie a niektorých denníkoch. Informácie o možnostiach štúdia na Vysokej škole dopravnej v Žiline sa v televízii aj v redakciách buď vôbec nevyskytujú, a keď, tak spravidla oneskorene, keď už väčšina maturantov sa rozhodla, na ktorú vysokú školu pôjde študovať.

Výchovno-vyučovací proces na Vysokej škole dopravnej v Žiline je nepriaznivo ovplyvňovaný nedostatkom priestorov. Objekty, ktoré má škola k dispozícii, sú rozptýlené na 19 miestach. Vážne zaostáva výstavba nového areálu školy. A tejto problematike sa zo strany zainteresovaných ministerstiev venuje ešte vždy málo pozornosti. Vedenie predložilo súhrn naliehavých požiadaviek pri príležitosti návštevy prvého tajomníka ÚV KSS s. Lenárta ešte v marci 1974. Investičná výstavba sa plní len na 25 %. Priestorová tieseň na tejto škole je zrejmá i z relácie, pri ktorej proti stanovenej norme 11 m² na študenta škola disponuje plochou 4 m² na poslucháča.

Vedeckotechnickému rozvoju na Vysokej škole dopravnej po májovom pléne ÚV KSČ je zo strany vedenia venovaná náležitá pozornosť. Keďže od spomínaného zasadnutia uplynul sotva polrok, rozpracovanie uznesení ÚV KSČ a ÚV KSS sa nachádza skôr v teoretickej, organizačnej rovine. Táto škola ako celok predstavuje významný vedeckovýskumný potenciál, ktorý treba čo najefektívnejšie využiť v spojení s ostatnými zložkami výskumnej a vývojovej základne. Neformálne sa zapája do riešenia krátkodobých i dlhodobých úloh štátneho plánu výskumu, plánu rozvoja vedy a techniky, plánu rezortných a fakultných úloh. K problematike vedeckovýskumnej práce patrí i otázka medzinárodnej kooperácie a integrácie, spolupráca s družobnými školami a pracoviskami v zahraničí, využitie zahraničných pobytov, ale aj domácich odborných podujatí. V tomto smere škola nevyužíva ešte všetky možnosti, ktoré jej poskytuje široká vedeckovýskumná základňa i značný počet odborne i vedecky pripravených kádrov. Nedostatky v kádrovom obsadení miest vysokoškolských učiteľov platia analogicky aj pre Ústav marxizmu-leninizmu, ktorému chýba 30 % z plánovaného počtu učiteľov.

Zo spoločenských organizácií najväčší vplyv na študentov má Socialistický zväz mládeže. Na Vysokej škole dopravnej je organizovaných 2680 poslucháčov. Socialistický zväz mládeže kladie dôraz hlavne na úspešné štúdium, s osobitným zreteľom na pomoc študentom z robotníckych a roľníckych rodín. V práci SZM si zaslúži pozornosť jeho starostlivosť o letnú aktivitu poslucháčov, o študentské brigády, o ich pracovnú, ako aj kultúrno-spoločenskú náplň.

Možno povedať, že vedeniu školy, jednotlivých fakúlt, ako aj SZM sa darí plniť uznesenie pléna ÚV KSČ z júla 1973, v ktorom je vyslovené, že mladé pokolenie má byť vychovávané pre život a prácu v rozvinutej socialistickej spoločnosti.

Podrobnú správu o situácii na Vysokej škole dopravnej v Žiline súčasne predložím Predsedníctvu Snemovne ľudu. Prosím prítomného súdruha ministra Ing. Šutku, aby Federálne ministerstvo dopravy venovalo tejto škole zvýšenú starostlivosť a pozornosť.

Předsedající místopředseda SL RSDr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslankyni Gajdošovej.

Teraz prerušíme naše rokovanie na jednu hodinu s tým, že by sme začali o 13.30 hodín. Ako prvý odpoludnia v diskusii vystúpi poslanec Hudec.

(Jednání přerušeno ve 12.33 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)

(Řízení schůze převzal předseda SL V. David.)

Předseda SL V. David: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji přerušené jednání 4. schůze Sněmovny lidu. Budeme pokračovat v rozpravě. Slovo má poslanec Hudec, připraví se poslanec Kvasnica.

Poslanec J. Hudec: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dovolte, abych se alespoň krátce zmínil o některých specifických momentech, které působí na úroveň současné ekonomiky dopravy a na jejich efektivnost. Těchto specifik je celá řada, uvedu alespoň ta hlavní. Především je to extenzívní vývoj přepravních nároků při současné potřebě intenzívního využívání dopravních prostředků, dále neodpovídající tempo modernizace v některých oblastech dopravy, ale také vysoká rozestavěnost a z toho plynoucí malá efektivnost vložených investičních prostředků, vysoké využívání pracovních sil, zapojených sice do efektivní technologie, avšak někdy s nízkou účinností ve využívání základních fondů. Je to ale také neúplné uplatňování zásad hodnotového zákona do tvorby cen za přepravu a z toho vznikající snížení hospodářských prostředků dopravy.

Proto se domnívám, že je třeba při zabezpečování úkolů dopravy, spojených se záměry pětiletého plánu věnovat soustředěnou pozornost zvláště ekonomické problematice dopravy, která je značně složitá a náročná. Na rozdíl od jiných odvětví národního hospodářství je tato složitost a náročnost dána zejména také potřebou vytvářet značné rezervy, nezbytné pro překlenutí nerovnoměrnosti poptávky na přepravu v provozních kapacitách dopravy. Přitom jde nejen o dopravní prostředky samé, ale i o kapacity dopravních cest.

Navíc pak dopravní proces charakterizuje relativně vysoký podíl živé práce. Přitom výsledkem přepravního procesu není věcná užitná hodnota, ale užitečný efekt tj. přemístění samo.

Tyto skutečnosti působí různě v jednotlivých druzích dopravy. Tedy i ekonomická problematika jednotlivých druhů dopravy je různá.

Například v železniční dopravě působí na ekonomiku vysoký podíl relativně nezávislých nákladů, vyvolávaných náklady na odpisy, opravy a údržbu všech základních prostředků. Je to ovlivněno zejména tím, že železniční doprava sama buduje, udržuje, opravuje a obnovuje také dopravní cesty.

Veliké nároky na organizaci klade také nezbytná potřeba soustředit zejména nákladní vozy za celou síť ČSD v centru, bez možnosti jejich přidělení jednotlivým dráhám.

K těmto zvláštnostem se řadí ještě povětrnostní podmínky mnohem nepříznivěji než v jiných odvětvích národního hospodářství a řada dalších vlivů menšího rozsahu, typických pro dopravu.

Tyto specifické zvláštnosti odvětví dopravy vyžadují, aby při racionálním fungování ekonomických nástrojů platila taková hlediska, která by v dopravě zajišťovala jednak prosazování národohospodářských zájmů, jednak vytvářela podmínky pro správnou ekonomickou dělbu přepravní práce, zejména mezi ČSD a ČSAD.

S ohledem na relativně vysoké investiční nároky železnice, je nutno velmi pečlivě dbát v organizaci celého našeho přepravního systému, zvláště pokud se týče přepravy osob, o to, aby přeprava po železnici byla co nejefektivnější, aby vlaky, zejména dálkové rychlíky jezdily dobře vytížené. Dnešní stav v této oblasti bych chtěl dokumentovat na jedné z řady připomínek, na které jsem narazil při průzkumu ve vlastním volebním obvodu.

V poslední době dochází ke značnému růstu počtu dálkových autobusových linek. Venkovským okresem, kde je můj volební obvod, jich probíhá k dnešnímu dni 18, z nich většina byla zavedena v posledních letech. Řada těchto linek zajišťuje z různých důvodů dopravu mezi místy s poměrně příznivým vlakovým spojením. Přitom vlaky v těchto směrech nejsou plně vytíženy. K zabezpečení provozu těchto dálkových autobusových linek je třeba značného počtu autobusů s vysokou spotřebou pohonných hmot. Na druhé straně chybějí autobusy k zajištění dopravy dělníků do zaměstnání a dětí do škol při dopravě na krátké vzdálenosti ve špičkových ranních a odpoledních hodinách. Tento stav je pracujícími stále a právem kritizován. Při zvážení všech okolností, zejména také ekonomických aspektů této skutečnosti nutno dobře vážit funkčnost a společenskou efektivnost takovéhoto zdvojování dopravních spojů, dnes obzvláště s ohledem na ceny ropy.

Také současná situace s uplatňováním nepřímých ekonomických nástrojů řízení a jejich ekonomické efektivnosti v jednotlivých druzích dopravy ukazuje na potřebu jejich dalšího propracování.

V železniční dopravě se uplatňuje systém přímého vztahu ke státnímu rozpočtu. V podstatě to znamená, že železničnímu oboru je nahrazována část investic nenávratnou formou ze státního rozpočtu. Ve veřejné silniční dopravě se uplatňuje obecný systém nepřímých nástrojů. Obdobný systém řízení jako v železniční dopravě je platný také v městské dopravě. Letecká doprava zase hospodaří jako podniky veřejné automobilové dopravy podle obecně platného zákona č. 111 z roku 1971.