Pracoviště základního výzkumu, ale i pracoviště vývojová a výrobní se podílejí na výzkumu a mírovém využití kosmického prostoru zejména při vyvíjení palubních aparatur a přístrojů pro sběr a zpracování dat z kosmu. Stále se prohlubuje a vzrůstá čs. spolupráce na činnosti Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.

Českoslovenští vědci jsou také angažováni na programech UNESCO. Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Světové zdravotnické organizace aj. Československá akademie věd uzavřela dohodu o spolupráci s devíti vrcholnými vědeckými institucemi kapitalistických zemí v Evropě, USA a Kanadě. Tato spolupráce trvá už řadu let. Mimo to participuje na mezinárodních kulturních dohodách. Slabší stránkou jsou stále vědecké styky s rozvojovými zeměmi. Na vědeckou spolupráci se musíme dívat jako na integrální část výzkumné i vývojové činnosti, uspokojující především potřeby vlastní země. Proto musí mít přednost programy, které urychlují vlastní rozvoj, snižují vlastní náklady. Rozvinutá socialistická společnost předpokládá nejen vlastní rozvinutou základnu, ale také rozvinutou, plánovitou spolupráci, prováděcí disciplínu i jednotné řízení. A také přiměřené prostředky na zahraniční styky, aby se umožnila vědecká setkání týmů socialistických zemí, které pracují na společných úkolech.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci. XIV. sjezd KSČ se velmi důkladně zabýval otázkami, spjatými s nástupem vědeckotechnické revoluce. Ve Zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XIII. sjezdu KSČ i o dalších úkolech strany, přednesené s. generálním tajemníkem G. Husákem byla řečena tato závažná slova: "Udělali bychom neodpustitelnou chybu, kdybychom se domnívali, že se lze těmto procesům vyhnout nebo se s nimi vypořádat jen slovy a v praxi pokračovat ve starých kolejích. Plné využití možností vědeckotechnického pokroku se stává jedinou možnou alternativou dalšího rozvoje naší socialistické ekonomiky a podmínkou úspěchu v soutěži s kapitalismem."

Zpráva také označila uplatňování vědeckého pokroku za hlavní předpoklad úspěšného plnění našich plánů a hlavní páku rozvoje našeho národního hospodářství. I když jsme již mnohého dosáhli, je nutno vědeckotechnický pokrok podstatně urychlit a stále vytvářet podmínky, aby to bylo možné. To se především týká progresívních oborů, které nesou hlavní zodpovědnost za zvyšování technické úrovně a efektivnosti.

Ne menší je úloha socialistické inteligence, talentovaných schopných vědeckých a technických pracovníků, kteří spolu s dělníky a rolníky musí dávat své schopnosti a síly do služeb rozkvětu naší socialistické vlasti. Je to ta nejčestnější úloha, kterou může naše inteligence splnit.

Předseda SL V. David: Děkuji soudruhovi akademikovi Kožešníkovi za přednesené úvodní slovo.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zprávu ministra ČSSR pro technický a investiční rozvoj o zaměření vědeckotechnického rozvoje v Československé socialistické republice /tisk 13/SL/ a zprávu předsedy Československé akademie věd k otázkám základního výzkumu v ČSSR /tisk 14/SL/ projednaly výbory pro průmysl, dopravu a obchod, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a kulturní výbor Sněmovny lidu.

Prosím, aby za výbory přednesl jejich společnou zpravodajskou zprávu místo poslance akad. Kvasila, který je členem naší delegace na Kongresu mírových sil v Moskvě, předseda výboru pro průmysl, dopravu a obchod poslanec ing. František Bill.

Zpravodaj poslanec ing. F. Bill: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, máme-li dnes v nejvyšším orgánu státní moci - Sněmovně lidu - posuzovat a hodnotit úkoly související s vědeckotechnickým rozvojem, musíme nutně vycházet ze závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, který formuloval poslání a úlohy vědy a techniky při budování a rozvoji naší socialistické společnosti.

V usnesení federální vlády i národních vlád, které rozpracovaly směrnici XIV. sjezdu KSČ, a které je pro všechny řídící instituce závazné, se zdůrazňuje, že v současném období rozvoje naší ekonomiky musíme více než kdykoliv v minulosti využívat výsledků vědy a techniky, které jsou jedním z určujících faktorů vyšších výsledků ekonomiky a intenzívního rozvoje našeho národního hospodářství.

Proto i z tohoto hlediska musíme posuzovat rozvoj naší vědeckovýzkumné základny i zaměření její činnosti.

V období socialistické výstavby byla v Československu vytvořena solidní výzkumná základna s několika sty výzkumných pracovišť, kde pracuje více než 140 tisíc pracovníků, ačkoliv v době buržoazní republiky kromě několika vysokých škol tato základna takřka neexistovala.

Vytvoření vlastní výzkumné základny je výrazným úspěchem socialistického budování u nás.

Rozvoj vědeckovýzkumné základny je předpokladem materiálně technického rozvoje našeho národního hospodářství, a proto musíme věnovat její kontrole, zaměření a efektivnosti mimořádnou pozornost.

Naše společnost, která poskytla vědcům a technikům veškeré materiální i ekonomické prostředky, má právo kontrolovat a ovlivňovat způsob i směry vynaložených prostředků.

Věda a technika se u nás při socialistické výstavbě dosud nedostatečně využívá. To je jedna z příčin, že nedosahujeme takových výsledků, jakých jsme ve skutečnosti schopni dosáhnout. Nevyužíváme tak předností socialistického systému.

Podstatným činitelem, který ovlivňuje efektivnost výsledků výzkumných prací, je návaznost mezi vědou a praxí.

Zaměření práce vědeckovýzkumné základny musí vycházet z poznání dlouhodobějších záměrů, které je třeba odvodit od stanovení perspektivních potřeb naší společnosti, vycházet z dlouhodobých prognóz, založených na poznání celosvětových tendencí rozvoje vědy a techniky a modifikovat je s přihlédnutím k našim výrobním podmínkám i možnostem spolupráce v rámci RVHP.

Takto formulované cíle rozvoje našeho státu pak mohou být soustavou podnětů pro budování a činnost vědeckovýzkumné základny.

Problémy vědeckotechnického rozvoje nelze řešit a úspěšně vyřešit bez znalostí úkolů národohospodářské politiky, bez znalostí koncepce a obsahu národohospodářských plánů. Na druhé straně nelze sestavit dobrou a plánovitou koncepci hospodářského rozvoje, aniž ji podložíme výsledky vědy a nejmodernější technikou.

Dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych zdůraznil některé důležité myšlenky významných usnesení o vědeckotechnickém rozvoji, ty, které jsou dnes důležité při konfrontaci jejich plnění, a srovnal je se zkušenostmi, které mají poslanci ze svých závodů a volebních obvodů, a které získala pracovní skupina poslanců výboru pro průmysl, dopravu a obchod na vybraných výzkumných ústavech a pracovištích.

Výběr ústavů pro průzkum jsme volili tak, aby přitom byly podchyceny typické ústavy naší vědeckovýzkumné základny, to je ústavy ČSAV, spadající do oblasti základního badatelského výzkumu, dále resortní ústavy, na kterých se řeší problémy aplikovaného výzkumu a vývoje, a nakonec školská pracoviště, mající vzhledem k pedagogickým úkolům specifický charakter.

Z tohoto hlediska jsme provedli průzkum ve Výzkumném ústavu fyziky pevných látek ČSAV, elektrotechnickém ústavu Slovenské akademie věd, Státním výzkumném ústavu materiálu, v Institutu manipulačních, dopravních, obalových a skladovacích systémů, ve Výzkumném ústavu svářečském v Bratislavě, Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí, na třech katedrách Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě, na Vysoké škole chemicko technologické v Praze a v Ústavu termomechaniky ČSAV. před průzkumem jsme prostudovali materiál o zaměření a plánech jednotlivých pracovišť, takže poslanci, zejména pracovní skupiny, byli předem vcelku dobře informováni.

Kromě toho jsme konzultovali některé otázky řízení vědeckého rozvoje na federálním ministerstvu hutnictví a strojírenství, na ministerstvu paliv a energetiky a na federálním ministerstvu dopravy.

Výsledky průzkumu byly projednány ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod, na jeho zasedání v květnu a říjnu t. r. a jak už předeslal předseda Sněmovny lidu, vědeckotechnickým rozvojem se zabývaly i ostatní výbory, a to kulturní výbor, výbor pro plán a rozpočet a výbor pro zemědělství a výživu. Předkládám společnou zpravodajskou zprávu všech těchto výborů.

Bylo mnohokráte poukazováno na to, že vědecko-výzkumná základna je pojata příliš extenzívně, že je rozptýlena, až atomizována, že síly a prostředky jsou rozptylovány v daleko větší míře, než je tomu ve výrobě.

Bylo doporučeno, aby činnost výzkumu a vývoje byla usměrňována výběrem - "státních programů výzkumu a vývoje" - těch, které by navazovaly na rozhodující dlouhodobé hospodářské záměry. Bylo řečeno, že je nutno přísněji vybírat rozhodující místa, na která by se soustředil větší počet vědeckých a výzkumných pracovníků a že je nutno vytvářet početné pracovní týmy - bez ohledu na organizaci.

To je jedna skupina doporučení našich nejvyšších orgánů - ústředního výboru Komunistické strany Československa a federální vlády, které směřovaly zejména k odstranění extenzívnosti.

Jak jsou plněna? Myslím, že nemůžeme být spokojeni a složit po několika letech uspokojující účet. Zvláště v oblasti základního výzkumu je celá řada nedořešených problémů, které si ještě vyžadují značného úsilí při dořešení. Za hlavní nedostatek pokládám, že návaznost základního výzkumu na aplikovaný je nedostatečná, nekoordinovaná a většinou neřízená. Projevuje se značná rozptýlenost v řešení problematiky a v důsledku toho jsou řešitelské kolektivy poměrně málo početné. To je jedna z příčin, proč od výzkumu k realizaci uplyne dlouhá doba.

Řešitelé základního výzkumu jsou v mnohých případech málo obeznámeni s rozvojem našeho národního hospodářství. To se pak projevuje v tom, že při tvorbě plánu se objevuje mnoho individuálních prvků a že návaznost řešených úkolů na naše národní hospodářství je nedostatečná.

Další důležitá doporučení a usnesení stranických a vládních orgánů se týkají prognostických prací a úvah. Je uvedeno, že je třeba zpracovávat a vzájemně vázat programy rozvoje jednotlivých úseků a tím zajistit určitou stabilitu vědeckovýzkumných záměrů. Zjistili jsme, že prognostické práce ve vědě a v technickém rozvoji donedávna koordinovány nebyly.

Je nutno, aby byly v první fázi vypracovány prognózy jednotlivých vědních oborů, paralelně s tím prognózy technického rozvoje. V další etapě ve vzájemné koordinaci je třeba blíže specifikovat směry základního výzkumu, potřebné pro rozvoj našeho národního hospodářství a teprve potom provést vzájemnou koordinaci a organizační opatření k odstranění extenzívnosti.

Pokud je nám známo, prognózy základního výzkumu se připravovaly včetně různých organizačních opatření s přidělením úkolů, což je podle našeho názoru předčasné. Tím extenzívnost neodstraníme, neboť programy se tak řečeno "šijí" na pracoviště, a někde dokonce na osoby.

Tím, že voláme po větší návaznosti základního výzkumu na aplikovaný a na výrobu, nemáme na mysli omezování charakteru základního výzkumu, Nechť má základní výzkum gnozeologický charakter, avšak ať se volí tématika základního výzkumu taková, aby odpovídala potřebám různých odvětví národního hospodářství, ať se omezí, bude-li to nutné, počet výzkumných pracovišť a ať se vytvoří větší řešitelské týmy.

Víme, že prognostické práce, zejména při cílevědomém zaměření, mají velký význam i pro úkoly a opatření související s organizací vědeckovýzkumné základny.

Další skupina myšlenek a úvah, obsažených v usnesení, se týká mezinárodní spolupráce se socialistickými zeměmi.

Doporučuje se postupné spojování sil ve výrobě. Ve věci spolupráce a integrace bylo vcelku za poslední léta v této oblasti vykonáno dost.

V usneseních je také řečeno, že je nutno spojovat síly se silami ostatních socialistických zemí, že je třeba přecházet od dosud převážně pouhé koordinace tvůrčích záměrů mezi vědeckými a výzkumnými ústavy k postupnému vytváření společných tvůrčích kolektivů, ke společnému řešení vědeckotechnických problémů.

Z průzkumu máme dojem, že mnoho opatření zůstává jen ve vlastních záměrech, že však vlastní provedení jde velmi pomalu. Přesvědčili jsme se, že spolupráce, hlavně pokud jde o základní výzkum, je stále ještě ve většině případů na úrovni výměny zkušeností, výměny informací, což je bezesporu užitečné. Je to však málo z hlediska základní myšlenky - postupně přecházet na vyšší formy spolupráce. Přitom jsou vědní obory, jako je elektronika, kybernetika, jaderná fyzika, fyzika plazmy apod., které nemůžeme bez vzájemného spojení sil úspěšně řešit a ani dořešit, a kde je naopak žádoucí, aby se v budoucnu vytvořily společné výzkumné ústavy, jako nejvyšší forma spolupráce v základním výzkumu.

Při této příležitosti bychom chtěli upozornit nato, že vzájemné rozdělení úkolů v různých vědních oborech a jednotná ústřední koordinace řešení problémů bude důležitá i z hlediska a strategie řízení vědy v socialistické společnosti, uvážíme-li silnou konkurenci a snahy po koordinaci ve vědě v kapitalistických státech.

Vážným problémem je i řízení vědy a techniky, řízení vědeckovýzkumné základny. Byl vytyčen úkol rozvíjet výzkumnou a vývojovou základnu jako jednotnou soustavu pracovišť na celém území státu.

Domnívám se, že se nám nepodařilo tento problém řízem úspěšně dořešit a že jsou okolo tohoto úkolu jisté rozpaky. Chybí, podle našeho názor, jednotnější celostátní řízení celé vědeckovýzkumné základny. V naší republice se provádí základní výzkum v ČSAV, na vysokých školách a v resortních ústavech. Metodika plánování a financování je na každé z těchto institucí jiná.

Uvážíme-li, že úspěšný cíl výzkumu je stále více podmíněn a závislý na ekonomickém zajištění, na plánu práce a že rychlejší výsledky vědy jsou dnes více záležitostí týmů, než jednotlivců - dojdeme nutně k požadavku "centrálního řízení".

Doporučujeme tedy, aby v souvislosti s připravovaným zasedáním ÚV KSČ k vědeckotechnickému rozvoji byla problematika řízení vědeckovýzkumné základny znovu zvážena a řešena.

Při průzkumu jsme se také zajímali i o kádrovou situaci. Uvědomili jsme si přitom myšlenky ze závěrů XIV. sjezdu a pléna ÚV KSČ k této problematice, kde je řečeno, že je nutno zvýšit náročnost na výběr a přípravu vědeckých pracovníků a že vedoucí pracovníci nesmí přestat vědecky růst a podílet se na tvůrčí činnosti, že musí na sebe brát riziko boje o nové věci a prosazovat je i přes řadu obtíží.

Zjistili jsme, že některé ústavy mají vcelku dobré kádrové složení, nízký věkový průměr - jiné - věkový průměr horší. Přesvědčili jsme se, že tam, kde jsou ve vedení mladí lidé, politicky uvědomělí, že je na první pohled vidět - vědecká erudice, snaha o zlepšení - snaha o nové.

Máme však obavu, že i v důsledku stop stavu v přijímání nebo nepatrného nárůstu pracovních sil budou naše ústavy stárnout a že za zkušené pracovníky nebude po jejich odchodu do důchodu ekvivalentní náhrada. Problém stárnutí ústavů je vážný problém. Upozorňujeme na něj a doporučujeme, aby se příslušná ministerstva tímto problémem zabývala. Při průzkumu jsme také zjistili poměrně zastaralé přístrojové vybavení a nedostatečné prostorové umístění, hlavně v oblasti základního výzkumu.