Jednotná socialistická vědecká politika má dnes svůj velký význam. Jejím cílem pro socialistické země musí být dosažení převahy i na tomto poli, což je náročný program, jehož splnění si vyžádá maximální vypětí sil každé socialistické země.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci se krátce zmínit o úloze ČSAV. Úloha a působnost Akademie je vymezena zákonem o Čs. akademii věd ze dne 9. července 1963 č. 54 Sb. ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění ze dne 19. března 1970 č. 26 Sb. Akademie je podle toho vrcholnou vědeckou institucí ČSSR, která rozvíjí badatelskou činnost na svých vědeckých pracovištích a jako své členy sdružuje nejvýznamnější vědecké pracovníky. Organickou součástí ČSAV a současně nejvyšší národní a regionální vědeckou institucí na Slovensku je Slovenská akademie věd, jejíž působnost na Slovensku upravuje zákon Slovenské národní rady.

Podle zákona je úlohou Akademie pečovat o plánovitý rozvoj čs. vědy a provádět základní vědecký výzkum na svých pracovištích tak, aby výsledky vědecké práce plně sloužily výstavbě vyspělé socialistické společnosti v ČSSR.

Při plánování základního výzkumu a veškeré své činnosti vychází Akademie z cílů hospodářského, kulturního i politického rozvoje naší společnosti stanovených Komunistickou stranou Československa, zaměřuje základní výzkum tak, aby stálým rozvojem vědy pomáhal státním, politickým i hospodářským orgánům a organizacím v jejich činnosti, směřující k uskutečnění těchto cílů a zejména i k soustavnému zvyšování materiální i kulturní životní úrovně pracujících.

Zákon ukládá Akademii vytvářet celkovou koncepci rozvoje čs. vědy, vypracovávat návrhy státních plánů základního výzkumu, předkládat je vládě a federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, koordinovat a kontrolovat plnění těchto plánů. V této funkci Akademie plánovitě usměrňuje základní výzkum na vysokých školách a ostatních vědeckovýzkumných pracovištích základního výzkumu. Spolu s vysokými školami vyhledává a vychovává pro potřeby vědeckých pracovišť i praxe ideologicky vyspělé a vysoce kvalifikované vědecké pracovníky a napomáhá školám v jejich pedagogické činnosti. Akademie je vrcholným představitelem čs. vědy v zahraničí. Organizuje a koordinuje vědecké styky s akademiemi věd a obdobnými vědeckými institucemi v zahraničí, především v socialistických zemích. V dohodě s ostatními zúčastněnými orgány a institucemi rozhoduje o zřizování národních komitétů mezinárodních vědeckých organizací. K Akademii je přidruženo 42 vědeckých společností, které mají 127 poboček, 228 odborných skupin a 19 500 členů.

V zásadních vědeckých otázkách je Akademie hlavním poradcem vlády. Za svou činnost odpovídá vládě a podává jí každoročně o své činnosti zprávu.

Řídící, plánovací, koordinační a kontrolní činnost v oblasti základního výzkumu vykonává ČSAV v nejužší spolupráci s příslušnými institucemi, resorty a vysokými školami.

Zásadní směrnicí, jež vyplývá z usnesení XIV. sjezdu KSČ je uskutečnit takové změny v pojetí plánovaných úkolů, abychom náš základní výzkum ještě účinněji svázali s potřebami společenského a ekonomického rozvoje, zvýšili efektivnost vědecké práce, odpovědně vybírali úkoly, na které soustředíme tvůrčí potenciál vědeckých pracovníků, lépe využívali spolupráce a integračních tendencí. V připravovaných prognózách bylo vymezeno 32 hlavních směrů, ve kterých čs. základní výzkum může zaujímat přední postavení v procesu integrace čs. vědy.

Plán základního výzkumu je součástí jednotného státního plánu rozvoje vědy a techniky a je propracován v potřebných vazbách na plány technického rozvoje. Jsou v něm stanoveny cíle a kontrolovatelné etapy, promítá se v něm spolupráce a dělba práce s vědci socialistických zemí. Účelnost úkolů a stupeň koncentrace kapacit jsou posuzovány při vstupní oponentuře, které se účastní vedle vědců i odborníci z praxe. Oponovány jsou i dosažené výsledky. V září 1971 byly konstituovány Rady státních programů základního výzkumu, vymezena jejich působnost při plánování, koordinaci a kontrole.

Aby se zvýšil přímý vliv spolupracujících a realizátorských ministerstev jsou v Radách zástupci resortů. Řídícím orgánem v oblasti základního výzkumu je presidium, které předkládá návrhy plánu vládě. Úkoly v oblasti ekonomických věd jsou ještě vedeny v evidenci ve státním programu ekonomického výzkumu Rady ekonomického výzkumu při Státní plánovací komisi.

V současné době se pracuje na přípravě směrnic pro 6. pětiletý plán v oblasti základního výzkumu v souladu s usneseními vlády č. 73/1971 a 284/1972 a směrnicemi federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Dostatečný předstih umožní kvalitní zpracování návrhu. Je využíváno prognostických prací, vypracovaných jak v ČSAV, tak oběma národními ministerstvy školství. Návrh plánu bude koordinován s Akademií věd SSSR a budou v něm promítnuta příslušná usnesení RVHP.

Kapacitní podíl akademií a resortů se asi nebude příliš lišit od dnešního stavu, v němž na Akademii připadá 55 %, na resorty školství 28 % a zbytek na ostatní resorty. Také rozdělení do 8 programů, které překrývají svou tématikou většinu významných vědních oborů, zůstane zachováno. Vymezený čas mi nedovoluje zacházet do podrobností. Bližší informace byly obsaženy ve Zprávě k otázkám základního výzkumu v Československé socialistické republice, kterou soudruzi poslanci obdrželi.

Musíme dosáhnout toho, aby základní výzkum řešil v potřebném předstihu a v úzké spolupráci s vědci socialistických zemí i takové problémy, které současná praxe ještě nenastoluje, ale které budou rozhodovat o budoucím úspěchu. V tom musí rozhodující roli sehrát plán, který je základním nástrojem řízení. Musí se tak stát jak v jeho celkové orientaci a obsahové náplni, tak v kvalitě jeho propracování ve všech vazbách na plán rozvoje národního hospodářství, jehož je nedílnou součástí. Pro základní výzkum je zvlášť potřeba zdůraznit souvislost s pracemi na prognózách dlouhodobého vývoje.

Chci se ještě krátce zmínit o výchovné činnosti Akademie a vztahu k vysokým školám. Téměř 90 % členů ČSAV zároveň plní pedagogickou funkci na vysokých školách. V řídících orgánech Akademie je více než polovina vysokoškolských učitelů a v orgánech Rad státních programů základního výzkumu je 38 zástupců ministerstev školství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Rovněž v radách stěžejních úkolů je výrazný podíl vysokoškolských pracovníků. 660 vědeckých pracovníků z ústavů ČSAV přednáší na vysokých školách. Mezi ČSAV a ministerstvy školství je dnes úzká a soudružská spolupráce.

Československá akademie věd věnuje i přímé výchově mladých adeptů vědy na svých pracovištích velkou pozornost. Nutí ji k tomu i současné nepříznivé věkové složení pracovníků ČSAV. Akademie vychovává 230 řádných aspirantů a 440 v jiných formách výchovy. Tyto počty bude nutno zvyšovat s ohledem na značný počet těch, kteří v příštích 10 - 15 letech odejdou do důchodu. Vychovává i pracovníky pro instituce mimo Akademii. Výchovná kapacita není však plně využita. Jedním z důvodů je i malý zájem. Nejde samozřejmě jen o počet. Hlavní zájem je o talenty z celého území ČSSR. Výběr talentů se provádí hlavně ve spolupráci s vysokými školami. Osvědčují se však i jiné formy. Tak např. v roce 1972 pracovalo v ústavech Akademie 430 studentů jako pomocné vědecké síly, 420 studentů zde připravovalo své diplomové práce a přes 1000 jich bylo u nás na prázdninové praxi. Velký význam měla smlouva, kterou uzavřela Československá akademie věd a obě ministerstva školství a Socialistický svaz mládeže o spolupráci při soutěži o nejlepší studentskou vědeckou práci. Vypracovali jsme i komplexní program politicko-ideové výchovy, v němž vedle základního kursu v marxisticko-leninské filosofii klademe důraz na studium klasiků, na konzultace, semináře, zaměřené k filosoficko-metodickým otázkám vědních oborů. Politicko-ideová výchova byla v minulosti zanedbávána. Dnes víme, že ve spojení politické a odborné úrovně máme zatím ještě nedostatky, ale i velké rezervy.

Nejvážnější problém je praktická realizace výsledků, která u nejvýznamnějších úkolů je plánována. Tam, kde nelze předem určit realizátora, nutno zajistit živé spojení s praxí, zabezpečit včas potřebné informace a přímou spolupráci s výrobou. Takové spojem již existuje a bylo konkretizováno i v dohodách s výrobními podniky. Je to nutné, neboť jak řekl předseda federální vlády s. Štrougal na XIV. sjezdu KSČ "existuje i v technickém rozvoji logická dělba práce a není rozumné očekávat, že vědecký pracovník sám dovede své myšlenky až do výroby". Často se zapomíná i na to, že vedle základního výzkumu je tu široká základna aplikovaného výzkumu, z níž základní výzkum tvoří jen 12 %, takže krátkodobými úkoly se může zabývat jen zcela výjimečně a pro jejich řešení není ani vybaven. Přehled o dosažených výsledcích vypracovává Československá akademie věd každoročně v Anotacích výsledků, které rozesílá v dostatečném počtu institucím, školám a závodům. Jak potvrzuje zkušenost, setkávají se tyto zprávy s živým ohlasem odborníků z praxe.

přes známé obtíže se zaváděním výsledků lze uvést řadu dobrých příkladů, které dokládají, že vědecké poznatky mohou být s prospěchem využívány ve výrobní praxi.

. Tak např. výzkum v elektronové optice umožnil výrobu špičkových elektronových mikroskopů a spektrometrů jaderné magnetické resonance, o něž je zájem v zemích RVHP.

Výzkum metod komplexní automatizace umožňuje realizovat mnoha parametrové regulátory, které se samy nastaví na optimum a jejichž využití je perspektivní při řízení kontinuálních procesů výroby.

Propracované způsoby fázové regulace středně vlnných rozhlasových vysílačů umožnily pokrýt velká území kvalitním rozhlasovým signálem na jediném kmitočtu. Byly vysoce oceněny ministerstvem spojů SSSR. Spolupráce vědců na jednotné řadě asynchronních motorů přispěla podstatně k vytvoření jich nové řady.

Výzkum lopatkových mříží pro vysoké rychlosti umožňuje zlepšení účinnosti posledních stupňů parních turbín velkých výkonů.

Veliký význam a praktický dopad měl výzkum dolování v kritických hloubkách, výzkum speciálních druhů ocelí a kompositních materiálů, výzkum polovodičů, insekticidů, virových chorob. výzkum makromolekulárních látek, katalyzátorů, chemických reakcí a procesů aj.

Krátce bych se chtěl zmínit o podílu a úloze vysokých škol v oblasti výzkumu. Úloha a obsah vědecké činnosti na vysokých školách vychází ze zásady jednotné pedagogické a vědecké činnosti, zakotvené v zákoně o vysokých školách. Obě činnosti se vzájemně prolínají a doplňují. Proto se vědecká práce na vysokých školách neomezuje jen na řešení konkrétních vědeckých úkolů, ale je pojmem podstatně širším. Kromě řešení konkrétních plánovaných úkolů, jež navazují na potřeby socialistické výstavby a hospodářského rozvoje, jde o studium logické struktury vědních oborů, jehož nutnost vyplývá z potřeb pedagogické činnosti, dále je tu kritická vědecká činnost, příprava vědeckých monografií a učebnic, vypracování expertiz, projektů, přímá spolupráce s technickou a hospodářskou praxí na jejích současných úkolech, účast v soutěžích, účast ve vědeckých orgánech a společnostech apod. Protože pedagogická činnost se vztahuje téměř na všechny vědní obory, je na vysokých školách pěstována věda vlastně ve všech disciplinách. Vysoké školy od samotného vzniku poznatky nejen šířily, ale vlastní činností je i vytvářely. V současnosti představují vysoké školy svými vědeckopedagogickými pracovníky tvůrčí potenciál, jehož vědeckou produkci je možné a také nutné vytvářením podmínek dále zvyšovat.

Hlavním posláním vysokých škol je ovšem výchova a vzdělávání mládeže k odborné a vědecké činnosti, vycházející z marxisticko-leninského světového názoru. Formování člověka schopného po všech stránkách aplikovat a rozmnožovat poznané je důležitou cestou, kterou se vědecké poznatky dostávají do praxe a je přímou součástí procesu reprodukce pracovní síly. Musí se dít v předstihu před vývojem pracovního procesu, což je možné jen tehdy, jsou-li učitelé vědecky fundovaní a sami vědecky pracují.

Současný stav se vyznačuje relativně velkým podílem vysokých škol na řešení úkolů všech druhů výzkumných plánů, tedy státních programů základního výzkumu /28 %/, státních programů technického rozvoje, ekonomického výzkumu, úkolů resortního plánu i vyžádaných úkolů mimo tyto plány. úkolů z oblasti pedagogiky, psychologie, ekonomiky vzdělávaní aj. Podle objemu jsou na prvém místě úkoly povahy technické, pak lékařské, dále zemědělské a veterinární, přírodovědecké a společenskovědní. Vysoké školy se podílejí intenzívně na organizátorské a koordinační činnosti ve vědě a vypracovaly koncepci svého dalšího rozvoje do roku 1985 i rozsah a způsob spolupráce s ČSAV a ostatními vědeckými institucemi. Vysoké školy se zapojují jako důležitá součást výzkumné i vývojové základny našeho státu, dobře fundovaná pracovníky a postupně stále lépe vybavovaná pro tuto práci. V dalším rozvoji bude plně využito zkušeností ze sovětských škol. Se zřetelem na to, že hlavním úkolem zůstává výchova, připadá z pracovního času na vědeckou činnost u vědeckopedagogických pracovníků 1/3, u pracovníků bez vědecké hodnosti 1/5. S těmito čísly je také počítáno v plánu.

Těsné spojení s vědou zajišťuje úspěšné provedení obsahové a strukturální modernizace výuky i vytváření podmínek proto, aby v rámci studijního programu mohl student své schopnosti tvořivě rozvíjet. Studentské vědecké kroužky, konference, zapojování do vědeckých pomocných sil a demonstrátorů, to jsou dnes již osvědčené formy, v nichž studenti získávají základní metodické poznatky z vědecké práce.

Socialistický svaz mládeže na vysokých školách rozvíjí široké úsilí organizovat tvůrčí odbornou a vědeckou činnost vysokoškoláků, spojuje ji s ideově politickou prací, s péčí o talentované studenty, za plné podpory vedení škol, ministerstev školství, Československé akademie věd, Československé vědeckotechnické společnosti aj. Naplňování těchto úkolů je důležitou součástí výchovného a vzdělávacího procesu a plně odpovídá epoše vědeckotechnické revoluce.

Celá vzdělávací soustava je současně mocný a přímý nástroj ideologický. Revolučnost, stranickost, třídnost, demokratičnost, socialistický humanismus, to jsou leninské rysy socialistické vzdělávací soustavy. Dát co největší vzdělání co největšímu počtu mládeže a pracujících, ale ne jako cíl, nýbrž jako prostředek, který umožňuje rozmach kultury, vědy a techniky a ekonomiky. O takovou soustavu usiluje naše strana a vláda s vědomím, že mezi výchovou, vědou, kulturou a technikou je a musí být jednota, a že jedna bez druhé nemůže dosáhnout pokroku.

Ještě několik slov o prohlubování integrace vědeckých potenciálů socialistických zemí - o dělbě práce a koordinace výzkumů v rámci zemí RVHP. Mezinárodní spolupráce ve vědě, v oblasti základního výzkumu, vychází z těchto zásad:

Styky musí napomáhat a urychlovat řešení úkolů státního plánu i rozvoji čs. vědy a techniky. Při zachování zásady vzájemných výhod a rovnoprávnosti i nezbytnosti smluvních dohod, plánovitosti a třídnosti musí styky přispívat k mírovému soužití národů a bezpečnosti. Rozhodující je úzká spolupráce s vědeckými institucemi socialistických zemí, především SSSR, a to především na úkolech komplexního programu, na dohodnutých úkolech mnohostranné spolupráce mezi akademiemi socialistických zemí a na úkolech dvoustranné spolupráce rovněž s akademiemi socialistických zemí.

V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ musíme provádět aktivní integrační politiku vědeckých potenciálů zemí RVHP a zajišťovat rychlý pokrok ve vědě i technice. Důsledně zavádět plánovitost, dělbu práce, podílet se na budování a využívání mezinárodních vědeckých ústavů socialistických zemí. To jsou dnešní úkoly. Takový postup je životně důležitý proto, že kapacitní možnosti zemí jako je naše, jsou omezené, což se zřetelně projevuje při přechodu na velké komplexní programy a projekty. Ostatně je takový postup účelný i pro velké země tam, kde cíle jsou u všech zúčastněných společné. Je možno říci, že podíl čs. vědy na mezinárodní spolupráci je jak rozsahem, tak i kvalitou pozitivní a účinný, a že také základní výzkum není na proces integrace nepřipraven. Prvá etapa mnohostranné spolupráce mezi akademiemi, která těsně předcházela integraci socialistické vědy, byla uzavřena 15. 12. 1971, bilaterální spolupráce existuje od založení Československé akademie věd. Podle této smlouvy se podílejí všechny akademie socialistických zemí na řešení 11 úkolů z oblasti fyziky, chemie, lékařství, ekonomie i společenských věd.

K těmto úkolům a k programům přistupuje nyní Komplexní program, narýsovaný RVHP a schválený vládou ČSSR. Tento program dává procesu integrace vědeckých a rozvojových potenciálů plánovitý charakter a znamená nástup k vyšším formám spolupráce a dělby práce. Zatím není rozsah účasti jak ČSAV, tak resortů na komplexním programu definitivně uzavřen. Bude zapotřebí rozvinout další úsilí, aby naše spolupráce na komplexním programu odpovídala našim potřebám a usnesením stranických a vládních orgánů.