Významné je i to, že v posledních měsících se spolupráce na velkých projektech rozšiřuje i do oblasti společensko-sociální. XXVII. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci, které se konalo zde v Praze v letošním roce, posoudilo projekt dalšího postupu společných prací na řešení otázek ochrany a tvorby životního prostředí a nyní se intenzívně pracuje na přípravě společného programu mnoha vědeckých institucí socialistických zemí v boji proti rakovině.

V posledním období pak v souladu s usnesením 27. zasedání Rady věnujeme pozornost přípravě tzv. plánu mnohostranných integračních opatření pro období příští pětiletky i na úseku vědy a techniky. Do tohoto plánu, který bude posuzován na příštím zasedání Rady, mají být zahrnuty nejdůležitější programy ekonomické a vědeckotechnické spolupráce, s uplatněním takových forem, jako je vznik společných hmotných, finančních a materiálových zdrojů, které umožní komplexní řešení problémů od výzkumu až po výstavbu společných objektů, od společných výzkumných kolektivů a mezinárodních ústavů až po vznik vědeckovýrobních či výrobních sdružení. Nemůžeme očekávat, že těchto projektů bude v nejbližším období mnoho, protože vytvoření všech odpovídajících podmínek je neobyčejně složitým procesem, který bude vyžadovat i postupné odpovídající úpravy v soustavách řízení, plánování a financování členských zemí Rady. Je to však cesta, která se v této etapě nastupuje, cesta ke skutečné postupné realizaci programu socialistické hospodářské integrace.

Můžeme tedy říci, že poslední dva roky byly obdobím výrazného vzestupu vědeckotechnické spolupráce nejen co do jejího rozsahu, ale i z hlediska postupného uplatňování nových, vyšších forem spolupráce socialistických zemí.

Současně však také víme, že při všech dosažených pozitivních výsledcích musíme naši práci v této oblasti zintenzivnit a zdokonalit, že efekt naší účasti na spolupráci socialistických zemí se musí projevit ve výraznějším omezování rozsahu výzkumných úkolů státního, odvětvových i podnikových plánů. V malé míře zatím spojujeme vědeckotechnickou spolupráci se specializací a kooperací výroby. Nelze nevidět, že v řadě našich výzkumných ústavů i na podnicích přežívá ne vždy ekonomicky odůvodněná snaha držet tradiční výzkumné a výrobní programy.

Chci v této souvislosti informovat o tom, že již pro rok 1974 nebudeme do státního plánu zařazovat úkoly, které v rámci spolupráce na sebe přebírají druhé socialistické země, pokud máme záruku, že výsledků jejich prací můžeme použít pro naše potřeby. Chceme, aby se tato zásada prosadila také i v odvětvových plánech rozvoje vědy a techniky a především pak v plánech podnikových.

Nyní nás dělí dva roky od zahájení šesté pětiletky. Pracujeme na prvních úvahách obsahu a zaměření plánu na toto období. Chci podtrhnout, že to bude první pětiletka, kterou budeme sestavovat po přijetí Komplexního programu, tedy pětiletka, která by měla počítat a využívat v daleko větším rozsahu možností vědeckotechnické a ekonomické spolupráce, obsah a zaměření plánu rozvoje vědy a techniky na léta 1976 - 1980 chceme koncipovat tak, aby v podstatně větší míře než dosud vyjadřoval specifickou úlohu Československa v podmínkách integrovaného programu socialistických zemí.

Věnujeme proto potřebný čas a pozornost přípravě i provedení konzultací pětiletých plánů na léta 1976 - 1980, zvažujeme s našimi partnery možnosti efektivní spolupráce a společných řešení. Smysl koordinace plánů na příští pětiletku vidíme v potřebě koncentrovat naše síly na takové úkoly a oblasti, kde máme dobré předpoklady v kvalifikaci našich kádrů, v dosažených výsledcích, kde máme možnost na vysoké technické úrovni uspokojovat nejen naše vnitřní potřeby, ale i potřeby druhých zemí a rozvíjet efektivně zahraniční obchod.

Snažil jsem se ukázat některé pozitivní výsledky i některé problémy vědeckotechnické spolupráce se zeměmi socialistického společenství. Je nesporné, že tato spolupráce se po přijetí Komplexního programu kvalitativně a zejména kvantitativně rozvíjí, že se postupně začíná formovat jednotná vědeckovýzkumná základna socialistických zemí a tato skutečnost před nás staví další nové, složité úkoly, jejichž plnění a prosazování je v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ - obsahem politiky naší strany a státu.

Řekl jsem již, že mírová ofenzíva Sovětského svazu mimo další pro lidstvo významné výsledky vytváří také a zakládá nové podmínky ve vztazích mezi socialistickými a kapitalistickými státy, nové předpoklady pro řešení ekonomických a vědeckotechnických kontaktů. Krymská konference vedoucích představitelů komunistických a dělnických stran zemí socialistického společenství mohla konstatovat, že jde o novou etapu vztahů mírové, ekonomické a vědeckotechnické spolupráce mezi zeměmi s různým společenským zřízením.

Z toho také vyplývá, že i při jednoznačné orientaci vědeckotechnické spolupráce na socialistické země nelze podcenit význam vědeckotechnických styků s kapitalistickými státy. Že naopak je třeba cílevědomě a plánovitě v souladu s našimi potřebami a zájmy československého svrchovaného socialistického státu rozvíjet tyto styky. Soudíme, že jsou především značné možnosti při dalším rozšiřování prodeje a nákupu licencí, že existuje také řada možností pro rozvíjení spolupráce mezi ústavy spojená s některými pro obě strany výhodnými kooperačními vztahy. Jsou jistě i možnosti při rozšiřování výměny informací, studijních delegací, při výměně stážistů.

Úspěchy, kterých dosáhla naše vědeckovýzkumná základna, její schopnost řešit složité problémy nám umožňuje, abychom při rozvíjení těchto styků postupovali vždy v souladu s československými zájmy, abychom rozvíjeli a podporovali takové styky, které kladně ovlivní technickou úroveň naší výroby a jsou v souladu s politikou druhých socialistických zemí, napomáhají mírovému soužití národů. Vyjadřujeme-li naši ochotu a vůli k dalšímu rozvíjení vědeckotechnických styků s kapitalistickými státy, pak je to současně náš příspěvek k všeobecnému zlepšování mírových vztahů ve světě.

Vážené soudružky a soudruzi, vědeckotechnická spolupráce se socialistickými zeměmi doplňovaná účelnými vědeckotechnickými styky s kapitalistickými státy nám má mimo jiné umožnit účelně specializovat a profilovat zaměření naší výzkumné a vývojové základny.

Takovýto úkol jsme si kladli již při přípravě páté pětiletky. Podařilo se nám také udělat určitý krok kupředu v tom, že jsme schválili 18 programů, které pro nás představují osu státní technické politiky.

Jistě není možné ani účelné, abych nyní podával podrobnou informaci o obsahu plánu rozvoje vědy a techniky na tuto pětiletku. Mohu vás však ujistit, že těžiště našeho úsilí při přípravě plánu bylo zaměřeno na výběr úkolů národohospodářsky a celospolečensky významných, které se ve svých přínosech projeví během této i příští pětiletky.

Zásadně se snažíme ve státním plánu technického rozvoje řešit raději menší počet úkolů, které by však přinesly významný národohospodářský efekt ve výrobě a v úspoře nákladů. Nemohu neupozornit na to, že máme i případy, že řešení některých výzkumně vývojových úkolů se opožďuje a neprobíhá v souladu s plánem, Patří k nim i velmi významné inovační opatření založené na nasazení komplexů tzv. TC 3 při povrchové těžbě hnědého uhlí.

Dosavadní asi 21letý skluz ve vývoji velkostrojů se nepříznivě promítá do plánovaných těžeb hnědého energetického uhlí a v příštích letech proto společně s federálním ministerstvem hutnictví a strojírenství, VŽKG a dalšími zúčastněnými podniky usilujeme o to, aby se vývoj dále nezpožďoval, ale naopak, aby dosud vzniklá časová ztráta byla alespoň zčásti dohnána.

Mohl bych uvádět řadu dalších příkladů, které potvrzují, že nedostatky v plnění úkolů zařazených do státního plánu technického rozvoje mají zpravidla nikoliv bezvýznamné nepříznivé národohospodářské dopady. Považujeme proto za důležité, aby vedoucí pracovníci na všech stupních řízení organizovali a zabezpečovali s plnou odpovědností plnění plánu technického rozvoje. Pro nezbytné upevnění osobní odpovědnosti vedoucích pracovníků za plnění plánu technického rozvoje na úrovni odvětvových ministerstev, VHJ i podniků stanovila federální vláda nezbytná opatření a ukáže-li se to potřebným, potom tlak v tomto směru ještě zesílíme.

V současné době probíhá již možno říci "prvá etapa" prací na přípravě šesté pětiletky. Po zkušenostech, které jsme získali, považujeme za velmi důležité, abychom uplatnili výsledky výzkumu, které jsou nebo budou k dispozici s potřebným předstihem, abych tak řekl, již při samém zrodu i v dalším procesu tvorby 6. pětiletého plánu s cílem - ovlivnit efektivnost hospodářského rozvoje v dalším pětiletém období.

Z tohoto hlediska byl vypracován určitý zásobník vybraných inovací vycházejících z výsledků čs. výzkumu a vývoje, z výsledků výzkumu v SSSR a v dalších socialistických zemích i z možností nákupu licencí. Uplatnění uvažovaných inovací může v šesté pětiletce přinést významné efekty v růstu produktivity práce, úsporách materiálu a energie, úsporách devizových prostředků a získání nových užitných hodnot při poměrně krátké návratnosti vynaložených prostředků.

Jsme si však přitom společně s SPK a příslušnými odvětvovými ministerstvy vědomi, že každá navržená inovace vyžaduje ještě velmi důkladné všestranné zevrubné ověření a propracování před tím, než budeme moci rozhodnout o její realizaci a zařadit ji do plánu.

Nesporně však v souvislosti s přípravou šesté pětiletky dochází k významné změně - ke změně progresívní - v přístupu a metodě tvorby střednědobého plánu, který se takto reálně může stát účinným nástrojem plánovitého řízení náročného procesu uplatnění výsledků vědy, výzkumu a vývoje ve společenské a výrobní praxi.

Jedním z nejzávažnějších problémů, které se přitom vyskytují, je způsob zajištění potřeb nových strojů a zařízení nezbytných k realizaci uvažovaných inovací. Je nám totiž jasné, že naše strojírenství prostě nemůže vyvíjet a vyrábět všechno, avšak konkrétní představa o struktuře strojírenského výrobního programu a jejím dalším vývoji z hlediska mezinárodní integrace se teprve tvoří. Jde tedy o to, abychom v procesu přípravy šesté pětiletky upřesnili národohospodářsky optimální způsob zabezpečení velkého počtu potřebných, nových výkonných strojů a zařízení buď ve vlastní výrobě, nebo specializovaným dovozem ze socialistických zemí nebo nákupem licencí a dovozem strojů z kapitalistických států.

Stručně řečeno - velmi mnoho je třeba vykonat pro to, aby uplatnění nové techniky ve společenské a výrobní praxi bylo v šestém pětiletém plánu reálně zabezpečeno.

Vážené soudružky a soudruzi, jestliže soustřeďujeme pozornost na řešení věcných problémů dalšího technického rozvoje v našem hospodářství, hledáme zároveň s tím i takový mechanismus řízení celého procesu vědeckotechnického rozvoje, který by nám umožnil řídit ho plynule a s vyšší účinností. To především vyžaduje vytvoření účinných vztahů mezi výzkumem, vývojem a výrobou, vztahů, které by překonaly existující přehrady brzdící uplatnění výsledků výzkumu a vývoje ve výrobě a ostatní společenské praxi.

Jestliže základním nástrojem řízení socialistické ekonomiky je plán, tak musíme především v systému plánování vytvořit co nejlepší podmínky pro sepětí procesu vědeckotechnického rozvoje s ostatními složkami reprodukčního procesu. Také v tomto směru nám dal základní direktivu XIV. sjezd KSČ, když ve své závěrečné rezoluci zdůraznil, že je třeba "realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje učinit osou národohospodářských plánů a celé řídící činnosti".

První krok jsme učinili v souvislosti s přípravou prováděcího plánu na rok 1972 a při dopracování 5. pětiletého plánu rozvoje vědy a techniky. Plán byl doplněn o realizační část, zachycující první etapu realizace výsledků výzkumu a vývoje ve výrobě.

Do návrhu prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1973 byly pak poprvé zapracovány výsledky některých nejdůležitějších úkolů plánu rozvoje vědy a techniky jako jmenovité výrobní úkoly a federální vláda je schválila jako závazné úkoly pro příslušná ministerstva a VHJ. Nyní během přípravy návrhu prováděcího plánu na rok 1974 je okruh těchto jmenovitých výrobních úkolů dál rozšiřován.

Další opatření k účinnějšímu plánovitému řízení technického rozvoje a lepšímu propojení jednotlivých částí plánů - zejména plánu technického rozvoje, plánu investic a plánu výroby - budou v nejbližší době předloženy k posouzení federální vládě jako součást širšího souboru opatření připravovaných pro období 6. pětiletky v celé soustavě národohospodářského plánování a řízení.

Jestliže jsem podrobněji hovořil o plánování, neznamená to, že na upevnění vzájemných vztahů výzkumu, vývoje a výroby nebudeme působit i jinými nástroji řízení. Budeme ku příkladu ve větší míře než dosud v praxi využívat cenové zvýhodňování technicky pokrokových výrobků a naopak budou cenově postihovány výrobky technicky zastaralé.

Stranou nemohou zůstat ani otázky organizačních vztahů mezi výzkumem a výrobou. Jde o vytvoření takových organizačních vztahů a forem řízem výzkumu a výroby, které by byly schopny plynule propojit činnosti všech účastníků na zavádění nových výrob a technologií od výzkumu až do realizace v běžné výrobě a tak odstranit časové ztráty mezi jednotlivými fázemi inovačního procesu. Tímto problémem se intenzivně zabývají v SSSR i v jiných průmyslově vyspělých zemích. Zkušenosti ukazují, že v řadě případů umožňují tyto nové organizační formy zkrátit cyklus výzkum - výroba až o polovinu.

Potřeba užšího sepětí výzkumu s výrobou byla u nás řešena již v minulosti. Nejvýznamnějším opatřením byl převod většiny centrálně řízených organizací výzkumné a vývojové základny konstrukčních a technologického zaměření do působnosti generálních ředitelství a podniků, takže nyní zhruba 90 % výzkumné a vývojové kapacity v oblasti průmyslu je bezprostředně spjato s výrobními celky. V dalším období však již chybělo potřebné úsilí, aby se v rámci jednotlivých VHJ organizační formy spojení výzkumu s výrobou dále prohlubovaly a uváděly do souladu se stále náročnějšími potřebami praxe.

Ústřední výbor KSČ a federální vláda patrně ještě během tohoto roku stanoví určitý postup a zásady, podle kterých by se měla napříště vyvíjet a zdokonalovat organizační struktura výrobně technické základny v průmyslu i v dalších odvětvích. V tomto rámci budeme řešit i konkrétní možnosti účinnějšího organizačního propojení výzkumu, vývoje a výroby.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v tom, co jsem uvedl, se odráží výsledky pozitivní organizátorské a řídící činnosti, která se rozvinula po XIV. sjezdu naší KSČ jako odraz pochopení širších společensko-ekonomických souvislostí vědeckotechnického rozvoje.

Naše úkoly a záměry v této oblasti nemůžeme považovat za krátkodobou záležitost. Ze samotné povahy procesu vědeckotechnické revoluce vyplývá, že jsme na počátku pronikání do jeho podstaty a zvládání jeho jednotlivých stránek. Spojení socialistické výstavby s vědeckotechnickým rozvojem bude pro nás na dlouhou dobu úkolem prvořadého významu.

Pod tímto zorným úhlem se musíme zamýšlet nad tím, co připravovat a dělat už dnes, abychom byli připraveni na to, co nás čeká zítra. Práce na prognózách vědeckotechnického rozvoje - jakkoliv je v nich ještě řada nedostatků a mnoho otazníků - nám už dnes dávají nahlédnout do mnohých technických změn, na jejichž přípravu a realizaci se budeme muset připravit. Nejde nám přitom o obecné formulování směrů vědeckotechnického rozvoje, ale o cílově k realizaci orientované vědeckotechnické přeměny, které by byly propracovány z hlediska dlouhodobých účinků, nároků a souvislostí.

příprava státní technické politiky se proto nemůže opírat o obecné vymezení jednotlivých nadějných směrů. Považujeme za nezbytné jednotlivé inovace vyjádřit konkrétně /v technickoekonomických ukazatelích/ bedlivě zvažovat pořadí našich potřeb i možností jejich realizace v čase.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, informoval jsem vás o výsledcích, úkolech, ale i problémech, před kterými v oblasti vědeckotechnického rozvoje stojíme. Je zřejmé, že to vůbec není málo úkolů, spíše naopak. My však nemůžeme slevit a nemůžeme ani chtít méně. Stejně jako vidíme reálně splnitelné úkoly této pětiletky, máme za to, že jsou reálné i naše záměry do budoucna. Přitom si myslíme, že více než kdy jindy je třeba další úkoly zcela jednoznačně spojovat s určitou nutností, kterou nám diktují nejenom požadavky efektivního rozvoje našeho národního hospodářství, ale zejména v oblasti vědeckotechnického rozvoje i objektivní vývoj situace ve světě.