Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci ing. Horákovi. O slovo se přihlásil ministr financí ČSR ing. Tlapák. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky vám předkládá návrh státního závěrečného účtu za rok 1974. Tento rok, který měl velký význam pro splnění 5. pětiletky, skončil ve svém celku úspěšně. To je tím významnější, že jsme museli čelit řadě nepříznivých ekonomických vlivů, zejména na úseku vztahů vůči zahraničí. Naše ekonomika udržela poměrně vysoké tempo růstu a zajistila nezbytné zdroje pro další vzestup životní úrovně obyvatelstva. Učinili jsme tak další krok při realizaci hospodářské politiky strany, stanovené XIV. sjezdem KSČ a rozpracované plenárními zasedáními ÚV KSČ.
V roce 1974 vzrostl národní důchod v ČSR o 4,7 %. Hrubá výroba v průmyslu řízeném vládou ČSR vzrostla proti roku 1973 o 4,8 %, objem stavebních prací o 7,5 %. Dobré výsledky v zemědělství, kde jsme v roce 1974 zaznamenali rekordní sklizeň obilovin, dokumentují, že se plní úkol XIV. sjezdu - krýt přírůstek spotřeby potravin vlastní produkcí. V zásobování živočišnými výrobky jsme již v podstatě soběstační.
Zvlášť cenné je to, že přírůstek výroby byl v průmyslu řízeném vládou ČSR a v zemědělství plně kryt růstem produktivity práce a ve stavebních podnicích řízených vládou ČSR z 82,5 %.
Proti roku 1973 vzrostla produktivita práce v průmyslu o 4,9 % a ve stavebních podnicích o 6,1 %.
V uplynulém roce dále vzrostla životní úroveň našeho obyvatelstva. Téměř ve všech ukazatelích se řadíme mezi přední ekonomicky vyspělé státy. Průměrná měsíční mzda na jednoho pracovníka dosáhla 2242 Kčs a zvýšila se proti roku 1973 o 3,3 %. Růst peněžních příjmů se projevil i v růstu podílu rodin se středními a vyššími příjmy. Více než 70 % domácností má dnes přes 1000 Kčs čistého měsíčního příjmu na jednoho člena.
Zvýšení peněžních příjmů se projevilo ve zvyšování prodeje zejména kvalitních potravin a průmyslového zboží dlouhodobé spotřeby. Je jedním z důkazů předností socialismu, že tyto druhy výrobků jsou dnes dostupné nejširším vrstvám obyvatelstva. Vždyť např. spotřeba masa na jednoho obyvatele dosáhla u nás v roce 1974 přes 83 kg. Je jen málo zemí na světě, které mohou vykázat tak vysokou spotřebu. Rozhlasových přijímačů je v provozu víc než činí počet domácností, televizní přijímač nyní používá přes 90 % domácností atd.
Ve vývoji příjmů a výdajů obyvatelstva došlo však v roce 1974 k odlišnému vývoji ve srovnání s předchozími roky. Zatímco v letech 1971-1973 rostly příjmy obyvatelstva rychleji než výdaje, došlo v uplynulém roce k opačnému vývoji. Výdaje obyvatelstva rostly rychleji než jejich příjmy. To je ekonomicky dobrá tendence. Odpovídá i direktivám XIV. sjezdu KSČ.
Tento vývoj se promítl v nižším přírůstku vkladů a oběživa a tím i v nižší míře úspor a ovlivnil růst maloobchodního obratu, proti roku 1973 o 6,8 %. Nedostatkem bylo, že dodávky z výroby a z dovozu se ve všech případech nevyvíjely v souladu s měnícími se požadavky spotřebitelů. Proto také při rychlém růstu maloobchodního obratu a při celkové rovnováze a stabilitě vnitřního trhu nebyla vždy plynule kryta poptávka u některých druhů zboží. Vláda ČSR tento problém pečlivě sleduje a provádí všechna potřebná opatření, aby nabídka na trhu odpovídala nejen globálně rostoucí kupní síle našeho obyvatelstva, ale aby i struktura nabízeného zboží odpovídala měnící se poptávce v souladu se změnou důchodové situace jednotlivých domácností.
Vláda bude i nadále věnovat této problematice mimořádnou pozornost, poněvadž jde o závažné otázky nejen ekonomické a měnové, ale i politické.
V roce 1974 se dále rozvíjelo zdravotnictví, školství a věda, celá oblast kultury a další úseky společenské spotřeby. O její velikosti svědčí to, že na každého občana naší republiky připadlo ročně z celospolečenských zdrojů 5870 Kčs, což je více jak dvaapůlnásobek průměrné měsíční mzdy pracujících.
V dubnu letošního roku projednalo zasedání ÚV KSČ zásady k dalšímu zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení, na jejichž základě budou s platností od 1. ledna 1976 upraveny vyplácené důchody. Tímto opatřením se završuje realizace sociálního programu XIV. sjezdu KSČ, zaměřeného zejména na rozšíření společenské pomoci rodinám s dětmi a na zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení. Na tuto úpravu bude vynaloženo jen z českého rozpočtu asi 2,5 mld korun ročně. Jde o nejvýraznější opatření v oblasti sociální politiky od roku 1948. Komunistická strana tak čestně a beze zbytku plní slovo dané našim pracujícím na XIV. sjezdu.
Výrazného úspěchu jsme dosáhli v roce 1974 v oblasti bytové výstavby. Do užívání bylo předáno celkem 85 616 bytů. Je to v historii ČSR dosud největší množství bytů dokončených během jednoho roku.
Tento jednoznačně pozitivní výsledek byl však snížen neplněním plánovaných úkolů v technické a občanské vybavenosti. Také odevzdávání bytů v průběhu roku neprobíhalo zcela rovnoměrně. V I. pololetí bylo odevzdáno 37 % a ve II. pololetí 63 % z ročního počtu odevzdaných bytů, přičemž v samotném prosinci tento podíl činil 25,2 %. Nejhorší situace byla v Praze, kde v prosinci bylo odevzdáno 49,2 % z ročního počtu odevzdaných bytů. Situace je o to vážnější, že tento stav pokračuje v Praze i v letošním roce. Za I. čtvrtletí bylo odevzdáno pouze 2,1 % z bytů, plánovaných k dokončení v letošním roce.
Neplnění komplexnosti bytové výstavby, značná nerovnoměrnost v odevzdávání bytů má řadu negativních ekonomických i politických dopadů. Zhoršuje kvalitativní ukazatele plnění plánů a vede k časté nespokojenosti našich občanů.
Bude nezbytné upevňovat plánovací disciplínu, zvyšovat odpovědnost jednotlivých odpovědných pracovníků za plnění plánovaných úkolů nejen pokud jde o celkový objem prací, ale zejména pokud jde o jejich strukturu, územní a časové rozložení. To se neobejde bez zlepšení územní a projektové přípravy staveb a bez zavádění průmyslových metod výstavby i do oblastí občanské a technické vybavenosti.
Vláda těmto otázkám věnuje značnou pozornost s cílem existující nedostatky a problémy postupně odstranit.
Soudružky a soudruzi, rozvoj ekonomiky ČSR se projevil ve výsledcích hospodaření státního rozpočtu. Jeho plánované proporce byly zhruba dosaženy.
Příjmy činily 104 833 mil. Kčs a byly překročeny o 1024 mil. Kčs. Výdaje činily 104 788 mil. Kčs a byly překročeny o 979 mil. Kčs. Rozpočtové hospodaření skončilo přebytkem 45 mil. Kčs. Tento přebytek navrhujeme použít k posílení státních finančních rezerv republiky.
Téměř ze dvou třetin se na překročení plánovaných příjmů státního rozpočtu podílejí nadplánované odvody státních hospodářských organizací. Souvisejí v podstatě s překročením plánovaného zisku o 0,9 mld Kčs, při jeho meziročním růstu o 3,4 mld Kčs, tj. o více než 10 %.
Celkové překročení plánovaného zisku je nesporným úspěchem naší ekonomiky. Hodnotíme kladně úsilí všech podniků a jejich nadřízených orgánů, které se na tomto úspěšném vývoji podílely. Přitom nepřehlížíme nedostatky, které se za celkovými úspěšnými výsledky skrývají.
S plánovanými úkoly v tvorbě zisku se nevyrovnalo 10 VHJ a 58 ústředně řízených podniků, a to ve výši 501 mil. Kčs. Jako celek plánovaný zisk nesplnilo ministerstvo stavebnictví ČSR, z VHJ pak Stavební závody Praha, Pozemní stavitelství Ostrava, Pozemní stavitelství Praha a další, z podniků například n. p. Konstruktiva, n. p. Pozemní stavby Praha, Severočeské chemické závody Lovosice, Synthesia Semtín a další.
Také cesty, jakými byl přírůstek zisku dosažen, nelze hodnotit jednoznačně pozitivně. Vždyť z 86,2 % byl zajištěn extenzívními faktory - růstem výkonů a růstem výnosů ze zahraničního obchodu a jen ze 13,8 % intenzívními faktory, tj. snížením nákladů. Přitom nepříznivý vývoj byl zejména u takových nákladových položek, jako odpisy základních prostředků, výdaje nevýrobní povahy, cestovné apod. Ukazuje se, že se nám dosud nepodařilo odhalit a využít rezervy, které v tomto směru existují. Mimořádně aktuální otázkou je nejen to, co se vyrábí, ale za kolik se vyrábí.
Je nezbytné, aby úsilí o efektivnost se stalo, v souladu s požadavky listopadového pléna ÚV KSČ, trvalým rysem řídící práce na všech úrovních a přímo vešlo do krve všem hospodářským pracovníkům.
Zdůraznil to také soudruh Husák na dubnovém zasedání ÚV KSČ, když řekl, že "za jedinou cestu dalšího progresívního vývoje považujeme aktivní opatření ve výrobě, v investiční výstavbě a v zahraničním obchodě, která povedou k výraznému zvýšení tvorby zdrojů a efektivnosti hospodářství a k lepšímu hospodaření s prostředky celé společnosti".
Cesty k odhalování a využívání rezerv je třeba hledat v důsledném prosazování komplexní socialistické racionalizace, jako metody zajišťování úkolů plánu rozpočtu, v uplatňování poznatků vědeckotechnického rozvoje v důsledném využívání principů podnikového a vnitropodnikového chozrasčotu, v prohlubování normotvorné činnosti, v prosazování socialistických principů odměňování, v prohlubování účinnosti kontroly korunou, ve zlepšování dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména zvyšováním autority hospodářských smluv a omezováním nehospodářských kooperací.
Vážně se musíme také zamyslet nad vývojem zásob v loňském roce, které vzrostly v ústředně řízených organizacích o 8,2 mld Kčs a jejichž obrátka se zpomalila o 2,5 dne. Přitom struktura tohoto přírůstku nebyla vždy příznivá. Například, zatímco zásoby zboží ve vnitřním obchodě vzrostly jen o 0,4 mld Kčs, vzrostly v nedokončené výrobě o 2,6 mld Kčs. K nepříznivému vývoji zásob došlo například ve stavebnictví, kde zásoby rostly o 15,8 % při růstu výkonů o 7,7 % a zpomalil se tak obrat zásob o 6 %. Ani v chemickém průmyslu nebyl vývoj zásob příznivý. Je pochopitelné, že při růstu měřítek hospodářství musí zásoby růst; je však nutno energicky bojovat proti takovému růstu zásob, který znamená zbytečné umrtvení národního důchodu a který je vyvolán především nepořádky v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Na tomto úseku bude nutné v roce 1975 řešit nemalé úkoly. Bude zejména nutné zvýšit autoritu závazného ukazatele podílu zásob na celkových výkonech a prohloubit kontrolu SBČS nad tímto úsekem činnosti.
Vážené soudružky a soudruzi, naše národní hospodářství pracuje s obrovskými základními a oběžnými fondy. Hodnota tohoto národního majetku v ČSR, který je ekonomickou základnou socialismu a jehož ochrana a optimální využití má tudíž prvořadý význam politický, činila k 31. prosinci 1974 více než 1 bilion 600 mld Kčs. Je to značná částka a svědčí o bohatství naší socialistické společnosti. Jde o to, abychom tyto velké fondy správně využívali a pečlivě s nimi hospodařili. Ne všude se nám tento úkol daří beze zbytku plnit. Naše poznatky z kontrol a revizi ukazují, že v řadě případů se s národním majetkem nezachází s péčí řádného hospodáře a že na tomto úseku je i nadále co zlepšovat.
Stále existuje nízké časové využití základních fondů. Směnnost stagnuje, v některých případech dokonce klesá. Tak například ve VHJ Chemopetrol klesla směnnost proti roku 1973 z 1,43 na 1,41 v roce 1974, ve VHJ Průmysl papíru a celulózy z 1,42 na 1,41, u Generálního ředitelství Průmyslu technického skla z 1,35 na 1,31 a ve VHJ Mlýny a pekárny z 1,38 na 1,30.
Všeobecně nízká směnnost je mimo jiné i důsledkem nízké intenzity likvidace zastaralých a nepotřebných strojů a zařízení. Ukazuje se, že tuto problematiku bude nutné řešit náročněji a důsledněji než dosud, a to případně i formou direktivně rozepisovaných úkolů.
O nedostatečné péči o národní majetek svědčí i řada havárií i požárů, jak jsme toho byli svědky v loňském roce. Jenom například samotná havárie v Chemických závodech čs.-sovětského přátelství v Záluží znamenala přímou škodu na stavbách a v zařízeních ve výši 500 mil. Kčs, přitom nepřímé škody jsou několikanásobně vyšší. Škody z požárů, kterých bylo 4126 přesáhly 524 mil. Kčs.
Rozhodující podíl na těchto nedostatcích mají slabiny v řídící práci, porušování základních bezpečnostních předpisů, nedisciplinovanost, nekázeň, lehkomyslnost a místy i lajdáctví. Odstraňování těchto příčin je proto nutné věnovat velkou pozornost. Všeobecně je nutno prosazovat a vyžadovat větší kázeň i odpovědnost z porušování bezpečnostních předpisů, vyvozovat patřičné závěry vůči odpovědným osobám.
Soudružky a soudruzi, v popředí pozornosti nás všech stojí investiční výstavba, základna dalšího rozvoje naší ekonomiky i vzestupu životní úrovně našeho lidu. V roce 1974 bylo ve státních organizacích řízených vládou ČSR vynaloženo na investiční výstavbu 44,1 mld Kčs, což je o 7 % více než v roce 1973. Do provozu bylo uvedeno za více než 42 mld Kčs nových základních prostředků. Za tímto číslem je třeba vidět řadu významných kapacit, zejména v odvětví průmyslu, zemědělství a výživy, stavebnictví, obchodu a dalších. Jde například o linku na dřevovláknité desky v Solo Sušici, mlékárnu v Gottwaldově, Obchodní dům Pardubice, sklady nábytku v Českých Budějovicích a Maloměřicích, silo a výrobnu krmných směsí ve Skalici nad Svitavou a Vratislavicích apod.
Kladem je, že se podařilo ve větší míře než dosud soustřeďovat síly na dokončování rozhodujících staveb. Příznivější vývoj jsme v loňském roce také zaznamenali v regulaci zahajování nové výstavby.
Přes tyto úspěchy musíme ovšem kriticky konstatovat, že v oblasti investiční výstavby stále ještě existuje řada problémů a nedostatků, které ve svých důsledcích se projevují v opožďování řady staveb a v jejich uvádění do provozu v pozdějších termínech než bylo plánováno.
Nemůžeme být rovněž spokojeni s růstem rozpočtových nákladů, které se v loňském roce zvýšily z 338 staveb o 3,7 mld Kčs, což představuje čtvrtinu původních rozpočtových nákladů těchto staveb. Jednou z příčin je podhodnocení rozpočtových nákladů v rozsahu zhruba jedné pětiny jejich objemu. Závažným nedostatkem v této oblasti je i růst nákladů z titulu věcných změn, které nezlepšují parametry staveb.
To vše znamená, že i nadále musíme pokračovat - řekl bych s daleko větší důsledností a odpovědností - v nastoupené cestě za postupné odstraňování všech nedostatků v celkovém procesu investiční výstavby, ve všech jeho fázích. Stranické dokumenty - zejména závěry listopadového pléna ÚV KSČ - vytyčují v tomto směru jasné úkoly. Také vláda ČSR stanovila v tomto směru jasné direktivy. Soudruh Korčák v této souvislosti řekl: "Nemůžeme o těchto problémech a nedostatcích jenom diskutovat, ale musíme je důsledně řešit."
Druhou oblastí, na niž zaměřujeme mimořádnou pozornost, jsou vnější ekonomické vztahy. Probíhající inflační proces v nesocialistických zemích, doprovázený prudkým růstem cen paliv, surovin, krmiv a potravin, změny ve směrných relacích mezi surovinami a hotovými výrobky a v poslední době i odbytové potíže při prodeji některých našich výrobků, staví naše vnější vztahy před nové úkoly. Bylo by iluzorní zavírat oči nad těmito skutečnostmi a tvrdit, že hluboké ekonomické posuny v kapitalistických státech se naší ekonomiky vůbec nedotýkají.
Abychom čelili nové situaci, byla vládami přijata řada opatření ke zvýšení vývozu, k dosažení úspor v dovozu a ke zlepšení práce zahraničního obchodu, jejichž cílem je celkové zvýšení jeho efektivnosti a dosažení vyšších vývozních cen. Nemůžeme totiž inflační krizové jevy v kapitalistické ekonomice pouze registrovat, nýbrž jim musíme aktivně čelit. V uplynulém roce jsme si ověřili, že je to možné. Došlo k určitému vyrovnání disproporci mezi výsledky dovozů a vývozů do kapitalistických států.
V tomto úsilí nemůžeme polevit. Bude záležet na nás všech, zejména na řídících pracovnících ve výrobě, aby cílevědomým úsilím dosáhli zejména snížení materiálové, surovinové a energetické náročnosti výrobků, a to zejména tam, kde jde o suroviny dovážené z kapitalistických států. Maximální hospodárnost ve spotřebě paliv, energie, surovin, materiálů a krmiv - to je v podmínkách ČSR hlavní cesta, jak čelit negativním dopadům kapitalistických trhů na naší ekonomiku.
Toto úsilí přináší v současné době již určité výsledky. Např. důslednou optimalizací výroby krmných směsí a použitím odpadních zdrojů potravinářského průmyslu bude možno snížit objem dovážených pokrutin v rámci ČSSR ročně o 80 - 100 tisíc tun. Toto snížení dovozů představuje v devizové hodnotě asi 400-500 mil. Kčs. Dobré výsledky dosáhly v záměně drahých dovážených surovin tuzemskými i podniky chemického průmyslu, například Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem či Unichema v Pardubicích.
Soudružky a soudruzi, péče o další zvyšování životní úrovně občanů s politikou KSČ a v návaznosti na dosažené úspěchy našeho hospodářství se odrážela v dalším růstu výdajů státního rozpočtu ČSR a rozpočtů národních výborů na školství, zdravotnictví, kulturu, sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Na tato odvětví nevýrobní sféry jsme vynaložili v loňském roce téměř 63 mld Kčs, tj. o 2,1 mld Kčs více než v roce 1973.
Výdaje na školství dosáhly 12 mld Kčs. Byly zaměřeny na zkvalitnění celého procesu výchovy mládeže a to v intencích závěrů plén ÚV KSČ z let 1972 a 1973.
Proti předchozímu roku dále vzrostly průměrné náklady na 1 žáka, například na 1 žáka gymnazia se zvýšily o 7,7 ¨, na 1 učně o 7,4 %. O 14 450 se zvýšil počet dětí umístěných v mateřských školách. Počet žáků stravujících se ve školních jídelnách stoupl o 60 000. Velké prostředky byly vynaloženy na vybavení škol moderními pomůckami. Kapacita škol a školských zařízení v působnosti národních výborů se rozšířila o 1090 nových učeben a 490 lůžek v dětských domovech a v domovech mládeže.
Značné prostředky vynaložily národní výbory na údržbu škol. Přes tyto kladné výsledky je však třeba konstatovat, že tempo a objem výstavby neodpovídá růstu populace a neřeší v dostatečné míře neutěšený stav, který existuje v ČSR v základních fondech našeho školství.
Na zdravotnictví jsme v roce 1974 vynaložili 11,4 mld Kčs. Použití těchto prostředků bylo zaměřeno na další zvýšení úrovně zdravotnických služeb, především na zlepšování ambulantní péče a na rozšíření péče o staré a dlouhodobě nemocné občany. Provozní náklady na 1 obyvatele v ambulantní péči se zvýšily téměř o 7 %, na 1 lůžko v nemocnici bylo v průměru vynaloženo více než 48 tisíc Kčs, tedy téměř o 3 tisíce Kčs více než v roce 1973. Do provozu byly uvedeny další lůžkové kapacity, zejména nemocnice ve Znojmě a ve Vrchlabí.
Starost našeho socialistického státu a vynakládané prostředky na zdravotnickou péči pokládá většina našich občanů za samozřejmost. To je dobré. Nedobré však je, že mnozí naši občané nepokládají za stejnou samozřejmost nutnost rozumné hospodárnosti v této oblasti, zejména v nákladech na léky, které vzrostly proti roku 1973 o 9,3 %. Tedy i zde je co zlepšovat. Zejména je nutné, aby rostoucí výdaje na zdravotní péči byly doprovázeny klesající tendencí v nemocnosti a zlepšováním celkového zdravotního stavu našeho obyvatelstva. Velká úloha v tom připadá lékařům a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví.
Rozpočtové výdaje na kulturu přesáhly v uplynulém roce výši 2,4 mld Kčs. Byly věnovány na další kulturní růst a socialistickou výchovu občanů naší republiky, na podporu vytváření trvalých kulturních hodnot a na péči o kulturní památky.
Téměř 60 % všech výdajů na nevýrobní sféru, tj. více než 37 mld Kčs, bylo v ČSR vynaloženo na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Jde o rozsáhlý komplex výdajů, za kterými je třeba vidět finančně náročnou intenzívní péči naší socialistické společnosti o ty občany, kteří se pro stáří či nemoc neúčastní pracovního procesu, stejně jako o zajišťování podmínek pro finanční zajištění mladých rodičů a propopulační opatření.
Dovolte mně, soudružky a soudruzi, abych ve stručnosti uvedl několik údajů i z této oblasti, v nichž se projevuje plnění programu KSČ, stanoveného XIV. sjezdem.
Na dávky nemocenského pojištění bylo vynaloženo 11,8 mld Kčs a proti roku 1973 vzrostly o 542 mil. Kčs. Jejich růst byl ovlivněn především vyšším objemem populačních dávek, na kterých jsme vyplatili více o 281 mil. Kčs.
Vzrostl také objem přídavků na nezaopatřené děti, jejichž počet se zvýšil o 35 tisíc. V roce 1974 bylo poskytnuto více než 100 000 půjček mladým manželům v celkové částce za dvě a čtvrt miliardy Kčs.
Je potěšitelné, že opatření strany a vlády v oblasti podpory populace a mladých manželství přinášejí mimořádně příznivé výsledky. Lze to dokumentovat např. tím, že v roce 1974 se v ČSR narodilo živých téměř 194 000 dětí, tj. o 12 000 více než v roce 1973.
Jen málo zemí na světě se může pochlubit takovou vysokou úrovní péče společnosti o matku a dítě.
Výdaje na společenskou spotřebu spolu s růstem mezd, se stabilitou maloobchodních cen, s plnou zaměstnaností názorně dokazují, že u naší komunistické strany skutečně není jiný cíl, než péče o blaho poctivě pracujících a příslušníků jejich rodin, péče o trvalý růst materiální a kulturní úrovně našich občanů.
Soudružky a soudruzi, téměř polovina výdajů rozpočtové soustavy ČSR byla uskutečněna prostřednictvím rozpočtů národních výborů. Spolu s vlastními příjmy měly také národní výbory k dispozici 60 mld Kčs. Jde tedy o rozsáhlou finanční základnu, odpovídající významu národních výborů jako orgánů politické moci a správy v socialistickém státě a náročným úkolům, které tyto orgány plní.
Národní výbory úspěšně plní politicko-organizátorskou, kulturně výchovnou a hospodářskou funkci.
Jejich rozpočtové hospodaření skončilo v roce 1974 souhrnným přebytkem ve výši 1,9 mld Kčs, který je o 0,4 mld Kčs vyšší než v roce 1973. Vyplývá z překročení plánovaných příjmů, zatímco výdaje byly překročeny jen o 0,2 %. Vedle přebytku zůstaly národním výborům další prostředky ve fondu rezerv a rozvoje, takže v souhrnu měly k začátku roku 1975 k dispozici na svých účtech 3,1 mld Kčs.
Ekonomický rozvoj hospodářství národních výborů byl rychlejší než předpokládal 5. pětiletý plán. Nemalou zásluhu na tom má široký rozvoj iniciativy občanů, poslanců, funkcionářů i pracovníků aparátu národních výborů, kteří pod vedením a při plné podpoře stranických orgánů přispívají k dalšímu zvelebování měst a obcí.
Úspěšně jsou plněny volební programy. Rada obcí již splnila své volební programy stanovené na celé volební období. Za rok 1974 bylo v investiční části akce "Z" vytvořeno dílo v hodnotě 4,3 mld Kčs, při finančních nákladech 2,8 mld Kčs.
Dobré výsledky hospodaření národních výborů přijímáme s uspokojením všude, kdy jich bylo dosaženo úsilím o realizaci úkolů s maximální efektivností při respektování celospolečenských hledisek a při hledání dalších možností pro získávání finančních prostředků. Nepřehlížíme přitom případy projevů nehospodárnosti v ojedinělých případech i velikášství, při vynakládání investičních a neinvestičních prostředků.
I v národních výborech musí být náročně zvažována otázka: Co to přinese a kolik to bude stát? Při tak rozsáhlém objemu jejich rozpočtů je to otázka zásadní.
Soudružky a soudruzi, národní hospodářství České socialistické republiky se v uplynulém roce stejně jako v předcházejících letech 5. pětiletky vyvíjelo dynamicky a plynule. Základní směry 5. pětiletého plánu se postupně uskutečňují a v některých směrech je vývoj ve srovnání s plánem dokonce rychlejší. Úspěšně se tak naplánují závěry XIV. sjezdu KSČ, který vytyčil zásadní směry rozvoje naší společnosti a národního hospodářství v současné etapě.
Na svém zasedání v listopadu minulého roku zhodnotil ÚV KSČ dosavadní plnění úkolů 5. pětiletého plánu a ocenil výsledky obětavé a tvořivé práce při uskutečňování linie XIV. sjezdu KSČ. Konstatoval, že úspěchy, jichž bylo dosaženo, jednoznačně potvrzují správnost a reálnost směrnice sjezdu.
Dosavadní úspěšná realizace národohospodářského plánu vytváří příznivé podmínky i pro splnění náročných úkolů v letošním roce. Bude to ovšem vyžadovat, abychom odpovědně a iniciativně přistupovali k řešení některých problémů naší ekonomiky.
Prvořadým úkolem je snižování materiálové náročnosti výroby. Jeho význam je v současné době znásoben cenovým vývojem a situací na zahraničních trzích. Na úspory paliv a energie, surovin a materiálů a na efektivní nahrazování jejich dovozu z domácích zdrojů je třeba zaměřit konkrétní opatření, zejména z oblasti technického rozvoje, konstrukce, technologie a organizace výroby a více než dosud i socialistické soutěžení a iniciativu pracujících. Organizátorská práce řídících pracovníků na všech stupních musí mít za cíl důsledné dodržování zásad hospodárnosti, odhalování a využívání rezerv ve všech sférách tvorby i použití společenských prostředků.
S větší intenzitou a důsledností než dosud je nutno přistupovat k řešení problémů v oblasti investic. Půjde především o daleko pečlivější uplatňování zásad hospodárnosti při rozhodování o nových investicích, zvažování, zda není efektivnější modernizace stávajících zařízení. Při budování nových investic musí být prvořadým zájmem jejich včasné dokončení bez zbytečného zvyšování rozpočtových nákladů a dosažení plánovaných parametrů výroby. Bude to ovšem vyžadovat i lepší koordinaci prací, řekl bych "souhru" všech účastníků investiční výstavby, zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Jen tak je možno výrazně snižovat objem prostředků, neefektivně vázaných v nedokončené výstavbě.
Totéž platí i o oběžných prostředcích. Nemůžeme se smiřovat s imobilizací velikých hmotných i finančních zdrojů, ke které dochází při nadměrném růstu zásob, zejména v rozpracovanosti, důsledně prověřovat jeho příčiny a provádět konkrétní opatření k zrychlování obratu zásob a k zvyšování finality výroby.
Náročné úkoly nás čekají v zahraničním obchodě. U vývozu půjde zejména o zpřesnění průzkumu poptávky, o pružnější a včasné reagování na požadavky zahraničních odběratelů, o provádění inovací ve výrobě, zvyšování kvality a zlepšování technických parametrů vyvážených výrobků, zlepšování servisu, což se musí projevit v dosahování výhodnějších cen. Na druhé straně bude nutno bedlivěji zvažovat nutnost a cenovou výhodnost dovozu z hlediska potřeb národního hospodářství, hledat cesty k úspoře a záměně dovážených surovin, materiálů a krmiv.
Velkou pozornost nutno věnovat zabezpečování potřeb vnitřního trhu, uspokojování stále rostoucí koupěschopné poptávky obyvatelstva v žádoucí struktuře. Od výroby požadujeme trvalou inovaci výrobků, rozvoj výroby žádaných druhů zboží, uvádění nových atraktivních výrobků na trh. Na obchodních organizacích vyžadujeme lepší znalost poptávky, pružnou reagenci na její měnící se tendence a důraznější prosazování zájmů spotřebitele u výroby. Současně nutno všestranně rozšiřovat objem, kvalitu a pohotovost placených služeb obyvatelstvu.
Soudružky a soudruzi, plán stanovený na leden až duben byl v průmyslové výrobě, stavebních pracích, nákupu živočišných výrobků a v maloobchodním obratu hlavních systémů, splněn.
Lze říci, že naše hospodářství i v letošním roce pokračuje v tendencích prvních let pětiletky a že existují všechny předpoklady pro splnění úkolů letošního roku a tím i celého pětiletého plánu, Jde o významný hospodářský a politický úspěch.
Je nesporné, že i my máme své problémy, na které se musíme zaměřit. Naše ekonomika má však dostatek sil, aby je řešila při současném hospodářském růstu, zvyšování životní úrovně a posilování životních jistot pracujících. Vyžaduje to ovšem důsledné provádění aktivní hospodářské politiky, zaměřené na využívání předností socialismu, na podněcování tvůrčích sil našich pracujících na všestranné zvyšování efektivnosti.
Zárukou splnění našich plánů je široká aktivita a iniciativa našich pracujících, fortel a um dělníků, rolníků, techniků a ekonomů, kteří poctivě přistupují k plnění závěrů listopadového pléna ÚV KSČ.
Významnou oporou plnění našich plánů a dosahování našich cílů je úspěšná spolupráce se zeměmi socialistického tábora, vedeného Sovětským svazem. Československo je politicky i hospodářsky pevným článkem světové socialistické soustavy. Stále užší spolupráce se zeměmi RVHP, budování společných gigantických projektů, široká vědeckotechnická spolupráce a zajištění potřebných surovin a energie dávají naší zemi dobrou perspektivu i pro další pětiletky.
Jsou tak vytvořeny předpoklady pro další úspěšný rozvoj naší vyspělé socialistické společnosti v příštích letech.
Soudružky a soudruzi poslanci, navrhuji jménem vlády České socialistické republiky, aby Česká národní rada schválila předložený návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1974. Děkuji. /Potlesk./