Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev. Do rozpravy se přihlásili dva řečníci, a sice poslanec Fleyberk a poslankyně Sloupová. Dávám slovo poslanci Fleyberkovi.  

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, významnou součástí státního závěrečného účtu republiky za rok 1974 jsou údaje o výsledcích hospodaření a finančního vypořádání národních výborů.  

V hospodaření národních výborů se vždycky odrážely celkové výsledky rozvoje národního hospodářství a zvyšování životní úrovně našeho lidu.  

V průběhu minulého roku vynaložily národní výbory na rozvoj hospodářství, na kulturní a sociální opatření a na správu 58 miliard 178 milionů Kčs. Z této částky připadá téměř 35 miliard Kčs na kulturu a sociální opatření, to je zejména na rozvoj školství, kultury, zdravotnictví, na bytovou výstavbu a sociální péči. Je to úctyhodná částka, která vyjadřuje vysoký podíl státu na uspokojování oprávněných potřeb našich občanů a svědčí o významné úloze, kterou mají národní výbory při využívání těchto prostředků.  

Celkový objem rozpočtů národních výborů v této pětiletce neustále roste. Zatímco v roce 1972 činil 49 a půl miliardy Kčs, v letošním roce už je to přes 62 miliard Kčs, to je zvýšení o 12 a půl miliardy Kčs. Přitom zhruba polovinu tohoto zvýšení představují dotace a subvence ze státního rozpočtu. Druhou polovinou jsou zvýšené příjmy národních výborů.  

Jestliže národní výbory hospodaří s tak velkým objemem společenských prostředků, pak mnoho záleží na tom, aby tyto prostředky vynakládaly co nejúčelněji, v souladu s celospolečenskými zájmy a se zájmy a potřebami občanů. Současná úprava finančního hospodaření národních výborů jim takové hospodaření umožňuje, ale současně i účinně podporuje jejich iniciativu při zabezpečování příjmové části rozpočtů a působí na účelné a hospodárné vynakládání prostředků.  

Při posuzování výsledků hospodaření národních výborů za minulý rok můžeme shodně s ministerstvem financí ČSR konstatovat, že se toto hospodaření vyvíjelo příznivě, že v roce 1974 pokračoval tak, jako v minulých letech, rozvoj hospodářství národních výborů rychlejším tempem, než předpokládal pětiletý plán i schválený rozpočet.  

Rozpočtové hospodaření národních výborů za rok 1974 skončilo přebytkem ve výší 1912 milionů Kčs. Potěšitelné je zejména to, že se se svými úkoly v roce 1974 úspěšně vypořádaly hospodářské organizace řízené národními výbory. Údaje uvedené ve zprávě ministerstva financí ČSR to plně potvrzují. Význam těchto příznivých výsledků a jejich přínos pro celkový rozvoj národního hospodářství nám vynikne, jestliže si uvědomíme, že v podnicích řízených národními výbory bylo v roce 1974 zaměstnáno 535 tisíc pracovníků. Vynikne také, když uvážíme, s jakými problémy a obtížemi v materiálovém zásobování se hospodářství národních výborů v minulém roce muselo vyrovnat.  

Výsledky hospodaření za minulý rok umožnily národním výborům úspěšný nástup k plnění úkolů v letošním roce. V jejich rozpočtech je zabezpečeno financování plánovaných úkolů posledního roku pětiletky a spolu s prostředky fondu rezerv a rozvoje i financování těch úkolů volebních programů Národní fronty, jejichž plnění připadá na tento rok.  

Jak jsme si ověřili v našem výboru ČNR pro národní výbory a národnosti přijaly národní výbory i k realizaci závěrů listopadového zasedání ÚV KSČ celou řadu opatření ke zlepšení hospodaření, k účelnějšímu a hospodárnějšímu vynakládání prostředků, k odstraňování nedostatků a využití rezerv i k podpoře a využití iniciativy pracovníků a občanů. Je tedy možno říci, že u národních výborů jsou vytvořeny dobré předpoklady k tomu, aby i v letošním jubilejním roce 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou své úkoly úspěšně splnily. Doporučuji České národní radě, aby návrh usnesení uvedený ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet schválila. /Potlesk./ 

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Fleyberkovi, slovo má poslankyně Sloupová. Prosím, aby se ujala slova.  

Poslankyně Jiřina Sloupová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci a vážení hosté! Rok 1974 patří v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství k úspěšným rokům. Tato odvětví se významně podílejí na výsledcích, o nichž již zde bylo hovořeno. Nebudu tyto věci opakovat, ale naopak bych se chtěla zabývat některými problémy, které jsou s jejich vývojem v minulém roce spojeny, nebo z něho vyplývají a případně tento vývoj provázejí. Lesní hospodářství, dík úsilí jeho pracovníků, dále pokračovalo v uplatňování pokrokových technologií, zejména v oblasti těžby dřeva. Těžba dřeva a jeho odvoz je mechanizován prakticky na 100 %, přibližování ze dvou třetin a odkorňování z necelé poloviny. Samotná těžba dřeva vzrostla v ČSR proti roku 1973 o 7,5 %. Přes toto zvýšení však není těženo více, než činí přírůstek lesů a současně jsou rozvíjeny jeho další funkce - rekreační, hygienická atd. Také potravinářský průmysl překročil objem hrubé výroby o 1 %. Negativním je však to, že vzrostly jeho zásoby a že nebyla realizována investiční výstavba u centrálně sledovaných staveb, neboť tím se udržuje a zvyšuje napětí ve vztazích k zemědělství, zejména v oblasti odběru jatečně zdravých zvířat a přitom právě nebyla splněna investiční výstavba masného průmyslu. To nemůžeme pokládat za dobrý jev a myslím, že ministerstvo zemědělství a výživy ČSR i vláda ČSR by měly těmto otázkám věnovat zvýšenou pozornost.  

Soudružky a soudruzi, nyní mi dovolte, přejít k hospodaření se státními fondy vodního hospodářství pro zúrodnění půdy a ochranu ovzduší. Jejich společným negativním rysem je ta skutečnost, že u všech došlo k překročení náhrad za znečišťování a odnímání půdy. U státního fondu za znečištění vod došlo ke zvýšení náhrady proti předpokladům o 20 %, tj. o 72 miliónů Kčs. Příčiny jsou v tom, že nedochází k předpokládané účinnosti čistíren odpadních vod a zahajování jejich výstavby. Tak například nebyla zahájena výstavba městských čistíren v Hodoníně, v Uherském Hradišti, Jeseníku, dále to je čistírna v Jihočeském masném průmyslu. O nedostatku pozornosti a úsilí k této problematice svědčí také to, že ze 2717 akcí, které byly v loňském roce rozestavěny a zahajovány, je jen 243 čistíren odpadních vod.  

Jsem si vědoma, že klást v dnešní situaci nové požadavky na investiční výstavbu není nejvhodnější, ale přesto bych na tyto problémy chtěla upozornit, aby se toky našich vod již konečně dále nezhoršovaly a nebrzdily nám rozvoj naší společnosti a ekonomiky.  

Ještě vážnější je situace v oblasti ochrany ovzduší. Zde sice vzrostly příjmy o něco méně - o 13 %, tj. o 8 miliónů Kčs, ale dotace určené na podporu budování zařízení byly čerpány jen ze 73 %. Zůstalo tedy nečerpáno 34 milionů Kčs. Přesto, že se úsilí o výstavbu zařízení ke zmírňování znečišťování zaměřilo zejména do Severočeského a Jihomoravského kraje a Prahy, vzrostly podstatně poplatky za znečišťování ovzduší právě v Severočeském kraji, kde je situace v tomto směru velmi citlivá. Myslím, že nad připraveností staveb, včetně čistících zařízení, i nad situací v dodavatelských kapacitách bychom se měli vážněji zamyslet.  

Závěrem bych chtěla říci ještě několik slov ke státnímu fondu pro zúrodnění půdy. V roce 1974 vzrostly příjmy za odnětí půdy o více než 80 miliónů Kčs proti původnímu předpokladu. Přitom to byly odvody za půdy nejlepší bonity. Naproti tomu jsou subvence na investiční akce čerpány o 5 % méně.  

Přesto, že se zvýšilo čerpání na neinvestiční akce o 8 %, nemůžeme tento stav pokládat za uspokojivý. Situace je taková, že nám ubývá půdy nejlepších bonit na nížinách; tam se totiž dá nejpohodlněji provádět investiční výstavba. Proto musíme ostatní půdní fond dále zlepšovat. Především to platí o zúrodňování půd v bramborářských, horských a podhorských oblastech. Pracovní a mechanizační kapacity v zemědělství máme, ale již několik let je plně nevyužíváme. V důsledku toho pracovníci odcházejí jinam a je nebezpečí, že nebudeme v případě potřeby obtížně znovu získávat zpět. Proto myslím, že jak ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, tak i ministerstvo financí ČSR a Česká plánovací komise by se měly nad tím zamyslet jak z hlediska finančních prostředků, tak i dalších materiálů, především drenážních trubek, zařízení pro závlahy a vytvořit předpoklady ke zvýšení objemu zúrodňovacích prací. Děkuji za pozornost. /Potlesk./ 

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslankyni Sloupové. Hlásí se někdo ještě do rozpravy? /Nikdo se nehlásí./ 

Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tedy skončena. Žádám nyní zpravodaje poslance ing. Jaromíra Horáka o závěrečné slovo.  

Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Především bych se chtěl závěrečného slova vzdát, protože nevznikly žádné námitky proti tomu, abychom schválili státní závěrečný účet ve znění, jak jej předložila vláda České socialistické republiky a jak je formulováno v tisku č. 108.  

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji zpravodaji ing. Horákovi. Přistoupíme nyní k hlasování. Navrhuji, aby Česká národní rada hlasovala o celém návrhu usnesení, jak je obsaženo v předložené písemné zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet.  

Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? /Námitky nebyly./ 

Nejsou. Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky a závěrečné účty státních fondů České socialistické republiky za rok 1974 ve znění předložené písemné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 

Je někdo proti? Nikdo.  

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.  

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala druhý bod svého pořadu.  

Třetím bodem dnešního pořadu schůze je  

III

Zpravodajem je poslanec Karel Svoboda. Dávám mu slovo.  

Zpravodaj poslanec Karel Svoboda: Vážená česká národní rado, vážení hosté, v době od poslední schůze České národní rady došlo 23 žádostí o zproštění soudcovské funkce, podaných České národní radě podle § 52 zákona o organizaci soudů a o volbách soudců. Ke všem žádostem bylo připojeno zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti ČSR. Žádosti byly projednány ve schůzi ústavně právního výboru ČNR 10. června 1975. Z 23 soudců, kteří požádali o zproštění, je 17 ve funkci soudců u okresních nebo obvodních soudů, 4 u krajských, popřípadě u městských soudů a 2 soudci u Nejvyššího soudu ČSR. Z uvedeného počtu je 9 kandidováno k jinému soudu, 11 přechází do jiného zaměstnání a 3 odcházejí do důchodu.  

Protože ve všech případech byly splněny náležitosti požadované zákonem ke zproštění soudcovské funkce, jménem ústavně právního výboru ČNR navrhuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří jsou jmenováni v tisku č. 109.  

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji. Má někdo k předloženému návrhu ústavně právního výboru ČNR nebo k přednesené zprávě nějaké připomínky?  

Nemá. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení najednou.  

Jsou námitky k tomuto způsobu hlasování?  

Nejsou. Kdo souhlasí s písemným návrhem ústavně právního výboru ČNR, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 

Je někdo proti? Nikdo.  

Zdržel se někdo masování? Nikdo.  

Děkuji. Tím jsme projednali třetí bod pořadu.  

Přistoupíme nyní k projednání čtvrtého bodu pořadu, kterým je  

IV

Návrh odůvodní místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR dr. Miloslav Vacík. Prosím ho, aby se ujal slova.  

Místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR RSDr. Miloslav Vacík: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych vám jménem ústředního výboru Národní fronty ČSR předložil návrhy kandidátů soudců z povolání navržených ministrem spravedlnosti ČSR k doplňující volbě. Kandidáti jsou určeni pro různé stupně soudů v České socialistické republice, u nichž je nutno doplnit počet soudců z povolání na stanovený počet.  

Podle platných zákonných norem projednalo návrhy kandidátů soudců z povolání předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR na svém zasedání dne 4. června 1975 a vyslovilo souhlas se všemi navrženými.  

Soudružky a soudruzi poslanci, jak jste měli možnost se seznámit z písemných materiálů, jsou navržení kandidáti až na několik výjimek mladí lidé; jejich výběr byl veden z třídních hledisek a na základě zhodnocení politické spolehlivosti a odborné způsobilosti. Tyto osobní hodnoty, které jsou nezbytným předpokladem náročného výkonu funkce soudce z povolání, budou jistě plně využívány i mimo pracoviště soudců ve veřejné masové politické činnosti společenských organizací Národní fronty, v oblasti působení národních výborů apod. Veřejná činnost vrátí vynaložené úsilí mladým soudcům v podobě širšího přehledu, který získají o problematice územních celků, v nichž budou působit, i o celospolečenských úkolech. Zkušenosti z veřejné činnosti doplní postupně prozatím ne vždy životní zkušenosti mladých kandidátů, které jsou však pro spravedlivý a dobrý výkon soudcovské praxe v socialistickém státě nepostradatelné.  

Návrhy všech kandidátů projednaly a schválily příslušné územní orgány KSČ a Národní fronty.  

Také předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR zastává názor, že všichni navržení budou při soudním výkonu uplatňovat zákonná opatření vždy jen ku prospěchu našeho socialistického státu a ve shodě se zájmy občanů, které jsou chráněny platnými zákony, podobně jako zájmy socialistických organizací, že svým nestranným rozhodováním podpoří upevňování socialistického právního řádu a zřízení našeho státu i jeho příslušnost ke světové socialistické soustavě.  

Jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR navrhuji, aby Česká národní rada zvolila navržené kandidáty do funkcí soudců z povolání k soudům podle předloženého návrhu uvedeného v tisku č. 110.  

Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji. Má někdo k projednávanému návrhu na volbu soudců z povolání nějaké dotazy nebo připomínky?  

Nemá. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o předloženém písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR najednou.  

Má někdo námitky k tomuto způsobu hlasování?  

Nemá. Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům České socialistické republiky, jak je obsažen v předloženém písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ 

Je někdo proti? Není.  

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.  

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala tento bod denního pořadu.  

Posledním bodem pořadu dnešní schůze je  

V

Soudružky a soudruzi, tato zpráva vám byla jako vždy rozdána písemně.  

Máte k ní nějaké dotazy nebo připomínky? Nejsou připomínky.  

Protože předložená písemná zpráva neobsahuje nic, o čem jednací řád ČNR přikazuje hlasování, bere Česká národní rada zprávu o činnosti předsednictva za období od poslední schůze na vědomí.  

Tím jsme projednali pořad 16. schůze České národní rady.  

Soudružky a soudruzi, protože se již do prázdnin v tomto plénu nesejdeme, upřímně vám přeji, abyste strávili dovolenou v pohodě a načerpali nové síly pro práci, která nás čeká na podzim. Schůzi končím.  

/Schůze skončena v 15.24 hodin./