Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Holubovi, slovo má poslanec dr. Henzl. Připraví se poslanec Brisuda.  

Poslanec MUDr. Jaroslav Henzl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté! XIV. sjezd Komunistické strany Československa vytyčil úkoly, zabezpečující rozvoj Severočeského kraje. Současně uložil sjezd věnovat mimořádnou pozornost všem faktorům, ovlivňujícím tvorbu a ochranu životního prostředí. Proto federální i česká vláda v návaznosti na sjezdové závěry přijaly celou řadu usnesení, jejichž cílem je komplexně řešit problematiku životního prostředí v Severočeském kraji.  

Zdravotní a sociální výbor ČNR zhodnotil v rámci svých možností plnění přijatých vládních usnesení k tvorbě a ochraně životního prostředí a doporučil konkrétní opatření, která podle jeho názoru přispějí ke zlepšení životních podmínek obyvatel tohoto kraje. Při svých jednáních využil výbor také poznatků ústavů Československé akademie věd, Rady pro životní prostředí při vládě České socialistické republiky a dalších institucí.  

Ve výboru jsme kladně hodnotili systematičnost v pozornosti, kterou stranické a zastupitelské orgány v kraji a v okresech věnují problematice životního prostředí. Kontrola plnění přijatých usnesení se dostává velmi často na pořad jednání těchto orgánů, kde je velmi konkrétně a odpovědně hodnoceno plnění jednotlivých úkolů. I přes toto trvalé sledování docílené výsledky neodpovídají vždy vynaloženému úsilí ze strany krajských a okresních orgánů. Proto plně souhlasím s tím, co ve zprávě vlády ČSR řekl místopředseda vlády soudruh Horník, že ne dosti uspokojivě se zatím daří řešit problematiku životního prostředí v Severočeském kraji. Plně také souhlasím s myšlenkou, že vláda ČSR připravuje jako nedílnou součást příštího pětiletého plánu zásadnější opatření k odstranění nebo alespoň kompenzování rozhodujících nepříznivých vlivů na životní prostředí, které způsobují ekonomicky nezbytná uhelná těžba, těžba uranu, výstavba elektráren a další průmyslová činnost.  

Zlepšování podmínek životního prostředí, zejména čistoty ovzduší je tedy jedním z faktorů pro stabilizaci obyvatelstva v Severočeském kraji. Dalším významným faktorem k zastavení negativního migračního salda je zlepšování zdravotní a sociální péče o obyvatelstvo a bytová výstavba.  

Ve zdravotní péči je hlavní pozornost kraje soustředěna na péči o děti a mládež z průmyslových aglomerací, kde roste rok od roku počet dětí, které tráví delší dobu ve školách v přírodě ve zdravém prostředí, na něž je tento kraj také bohatý. Velká pozornost je věnována péči o staré občany, jejichž zdravotní stav je sledován speciálně školeným zdravotnickým personálem. Zvýšil se počet lékařů v kraji v důsledku toho, že do kraje se začínají vracet absolventi lékařských fakult - tedy krajští stipendisté. Významně vzrostl v důsledku toho počet lékařů pro zubní péči. Kraj získal - i když s mnohaletým zpožděním - novou, moderně vybavenou nemocnici v Mostě. Maketu této nemocnice, vskutku moderní a položené v překrásném přírodním prostředí, si můžete prohlédnout v kuloáru této budovy v rámci uspořádané výstavky. Ve zdravotní péči je největším problémem získání stavebních kapacit k výstavbě anebo generální opravě zdravotnických zařízení. Příkladem tohoto špatného přístupu je přístavba onkologického pavilonu v Ústí nad Labem, který provádí, či spíše neprovádí stavební podnik z Pardubic.  

Při svých poslaneckých průzkumech jsme měli příležitost také posoudit podíl Severočeského kraje při plnění úkolů vytyčených pro naše lázně. Význam lázeňské léčby v komplexní péči o zdraví člověka je dostatečně známý. Všichni také známe význam a účinnost lázní v tomto kraji. Mohli jsme se přesvědčit, za jakých obtíží je zajišťován lázeňský provoz ve stávajících, většinou velmi starých objektech. Jsou zde i objekty v havarijním stavu, které jsou již delší dobu vyřazeny z provozu. Mám na mysli např. lázeňské objekty Fučík v Teplicích, které patří k jedněm z nejúčinnějších lázní v naší republice. V důsledku toho musí lázně Teplice odmítnout ročně stovky pacientů domácích i zahraničních. Ocenili jsme při našich jednáních pomoc národních výborů, jejich stavebních organizací, které v rámci svých možností a často na úkor plnění vlastních úkolů se snaží lázním pomáhat. Domníváme se, že zabezpečení provozu a žádoucího rozvoje severočeských lázní se neobejde v budoucnu bez konkrétní pomoci z centra.  

V sociální péči, zejména v prosazování nových forem péče o staré občany, dosahuje Severočeský kraj velmi dobrých výsledků. Dokladem toho jsou domy soustředěných pečovatelských služeb, jídelny a kluby důchodců, nový domov důchodců v Dubí apod. Kraj je průkopníkem i nových forem péče o děti z ohrožených rodin. Dobré výsledky lze zaznamenat i v péči o dospělé, společensky nepřizpůsobené občany, jako jsou alkoholici nebo recidivisté.  

Soudružky a soudruzi, závěrem je tedy možno konstatovat, že se začíná projevovat vliv usnesení stranických a vládních orgánů o preferenci severočeské průmyslové aglomerace při řešení úkolů programu zdravotní a sociální politiky a tvorby a ochrany životního prostředí, zakotvených v realizační směrnici Severočeského kraje k závěrům XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. V plnění těchto úkolů je třeba důsledně pokračovat ve smyslu závěrů listopadového zasedání ÚV KSČ z roku 1974. Zvýšená péče o člověka má právě v tomto kraji - vzhledem k jeho významu, hospodářskému a společenskému - nezastupitelnou úlohu pro potřebnou stabilizaci ve vytváření dobrých životních podmínek pro obyvatelstvo. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci dr. Henzlovi. Dávám slovo poslanci Brisudovi. Připraví se poslanec Hanzelka.  

Poslanec Josef Brisuda: Soudružky a soudruzi, pracuji jako horník v Severočeském hnědouhelném revíru a dovolte mi, abych při této příležitosti uvedl některé připomínky k otázkám rozvoje této oblasti.  

Převážná část úkolů rozvoje Severočeského kraje je právě soustředěna do jeho hnědouhelné pánve. Z vysoké koncentrace průmyslových činností vyplývají i mimořádné problémy, které je nutno účinně řešit.  

Mám přitom na mysli zlepšení procesu investiční výstavby a řešení problémů životního prostředí.  

Výstavba je zaměřována na velké investiční celky palivoenergetické základny, chemie a dalšího průmyslu. Jde o miliardové investice, jejichž zpožďování výstavby a uvedení do provozu má za následek dalekosáhlé národohospodářské ztráty neplněním výrobních úkolů i v řadě dalších odvětví a podniků. Prodlužování lhůt výstavby vede k dalšímu zvyšování rozestavěnosti a růstu nákladů. Značné problémy a hospodářské ztráty vznikají při výrobních nebo montážních vadách dodávek strojního zařízení a velkých důlních, elektrárenských a chemických staveb a jiných provozů. Jedním z takových postižených závodů je i důl Maxim Gorkij. 

Již několikrát jsme v průmyslovém výboru ČNR kritizovali úzce resortní přístup k zajišťování investičních úkolů, který je projevem nedostatečného politického přístupu odpovědných hospodářských pracovníků, což do značné míry ovlivňuje dosažení výraznějších výsledků.  

Postup těžby uhlí, uranu a další výstavby elektráren vyvolává specifické problémy, které si zasluhují mimořádnou pozornost. Jde o investice, které jsou tímto rozvojem vyvolány, nebo takové, které jsou nutné pro komplexní vybavení daného prostředí. Výstavba vyvolaných a doprovodných investic, stejně jako výstavba komplexní bytové výstavby i ostatní občanské a technické vybavenosti, která podminuje další rozvoj průmyslu i ostatních činností, se uskutečňuje se značným zpožděním. Rozhodující podíl na těchto stavbách mají náhradní akce občanské a technické vybavenosti, přeložky silnic, železnic a v neposlední řadě i náhrada devastovaného bytového fondu. Zde možno právě poukázat na dostavbu Mostu, která je zpožděna nejméně o dva roky. Podobné problémy jsou i v řadě dalších obcí na Mostecku, Chomutovsku i Teplicku. Z opožděných doprovodných investic možno poukázat na nedokončení stavby nemocnice v Kadani, která je rozestavěna od roku 1969, na polikliniku v Litvínově, doprovodné stavby petrochemie i doprovodné stavby elektráren Počerady a Tušimice.  

Při minulém projednávání problematiky rozvoje Severočeského kraje jsme zdůrazňovali nutnost rozvoje místních stavebních kapacit, zabezpečení stabilizačních bytů pro stavbaře, urychlení výstavby a uvedení do provozu výrobny stavebních materiálů. Nutno poznamenat, že k realizaci dříve uvedených doporučení k vytváření podmínek pro rozvoj stavební výroby se přistupuje velmi zdlouhavě.  

Zpožďování výstavby náhradních objektů způsobuje potíže v postupu těžby uhlí, vynucuje si provádění různých provizorií, která jsou zbytečná a přitom velmi nákladná, jako např. provizorní kotelny na sídlištích v Mostě a jiné. Nutnost vybudování dalších vyvolaných a doprovodných investic v příští pětiletce pro zabezpečení nutného rozvoje palivoenergetické základny v komplexním pojetí si vyžaduje prostředků, na které národní výbory nestačí a ukazuje se, že nebude možné je dosavadním způsobem zabezpečit.  

Obdobný stav je v plnění staveb, které mají zajišťovat zlepšení podmínek životního prostředí.  

Rozvojem nových energetických kapacit a chemických závodů se zvětšuje rozsah exhalací a přes řadu usnesení neprovádí jednotlivé resorty dostatečná a vládou uložená opatření ke snížení přízemních exhalací. Proto vzhledem k závaznosti tohoto problému musíme požadovat, aby úkoly stanovené usnesením vlády ČSSR byly plněny tím více, že řada staveb i z vládního usnesení o životním prostředí není zajištěna ani v 6. pětiletce.  

Tak například v úkolech podle vládního usnesení č. 213/72 je zařazena výstavba vysokého komínu v Chemických závodech čs.-sovětského přátelství v Záluží, jehož dostavba po několikerém prodloužení byla stanovena na rok 1978. V návrhu investičního plánu Chemických závodů se termín dokončení znovu odsunuje. S výstavbou druhého komína, která je rovněž nutná, se neuvažuje ani do roku 1980. Nejsou zajištěny i důležité úkoly z vládního usnesení pro Chemické závody v Lovosicích a jiné.  

Snížení přízemních zdrojů exhalací je možno dosáhnout realizací plánu teplofikace území, převedením převážné části městských aglomerací na vytápění z centrálních tepláren. Zatím se jejich výstavba vážně opožďuje. Nebyla zahájena teplárna v Teplicích, zpoždění má teplárna v Trmicích a je třeba zajistit výstavbu druhé etapy tepelného zdroje v Komořanech, která by umožnila vytápění zbývající části Mostu, Litvínova, Janova, Jirkova a Chomutova. Vzhledem k významu této stavby, důležité pro zlepšení životního prostředí, měla by mít vyšší stupen závaznosti a zařadit ji mezi vládou sledované stavby.  

Další důležitou podmínkou ozdravění našeho kraje je zajistit příděl ušlechtilých paliv podle usnesení vlády ČSSR č. 145/74 o prioritě oblasti Severočeského kraje.  

Závěrem možno konstatovat, že za dobu od posledního jednání o rozvoji severočeské průmyslové aglomerace v orgánech ČNR bylo dosaženo dalších pozitivních výsledků v rozvoji kraje. Pokládáme však za nutné dále objektivně, ale s kritickou náročností v duchu závěrů zasedání ÚV KSČ z listopadu minulého roku přistupovat k řešení některých problémů, nedostatků a potíží, které brzdí rychlejší postup.  

Chtěl bych vyslovit přesvědčení, že se nám podaří i v dalším období úspěšně zvládat nejen hospodářské úkoly, ale vytvářet i podmínky pro život pracujících lidí tohoto kraje, kteří svým politickým přístupem a aktivitou mnohokrát osvědčili svůj postoj k našemu socialistickému státu. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Brisudovi. Jako poslední do rozpravy přihlášený je poslanec Hanzelka. Dávám mu slovo.  

Poslanec Josef Hanzelka: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi několik poznámek k otázce pracovních sil v Severočeském kraji. Zajišťování náročných úkolů rozvoje národního hospodářství v tomto kraji vyžaduje věnovat neustálou péči nejen vytváření podmínek pro stabilizaci a získání nových pracovních sil z ostatních krajů našeho státu, ale zároveň zvýšenou pozornost vyhledávání pracovních rezerv v jednotlivých odvětvích výroby, které nejsou z různých příčin dosud využity.  

Touto problematikou se zabýval průmyslový výbor ČNR již v minulém roce a upozornil na nutnost zvýšit úsilí při získávání pracovních sil v několika směrech.  

Jde především o zavádění technického pokroku do výroby. Domnívám se, že určité opožďování technického rozvoje u některých pracovně náročných výrobních odvětví nevyplývá jen z našich ekonomických možností. Možno hovořit o neúplném využití dovážené techniky i poukázat na možnosti vlastní strojírenské základny. Jsme si vědomi toho, jaký význam má vývoz našich moderních strojů, domníváme se však, že není vždy dobře vyhodnocen jeho efekt, nepřihlíží se k širším souvislostem, zejména k tomu, co ekonomicky, sociálně i politicky někde ztrácíme nevyužitím nové techniky vlastní výroby v našem průmyslu. Vidíme to např. v odvětvích spotřebního průmyslu. Opožďování technického rozvoje nepřináší žádané úspory pracovních sil a naopak jejich potřeba se zajišťuje náborem v zahraničí. Tato situace je dostatečně přesvědčujícím důkazem pro urychlení procesu rekonstrukce a modernizace některých našich závodů.  

Rychlý rozvoj technické revoluce spolu se snahou o další intenzifikaci výroby a zvýšení její efektivnosti si vyžaduje postupné zužování vyráběného sortimentu výrobků a zaměření rozhodujících kapacit na specializované progresívní výrobky, jejichž produkce bude zabezpečována nejmodernější technologií. Jde o proces, který nutno plánovitě usměrňovat a rozvíjet nejen uvnitř státu, ale i v rámci specializace výroby v členských zemích RVHP. I když jde o dlouhodobé úkoly, možno podle získaných poznatků soudit, že v tomto směru se nepodařilo docílit odpovídajících pozitivních výsledků.  

S tím také souvisí likvidace neperspektivních výrob a útlumových programů pro získávání pracovních sil pro žádoucí a rozvojové programy. Resorty nemají v tomto směru ujasněnou koncepci v kraji a trvají dále potíže při projednávání těchto otázek s představiteli resortů. Je to problematika velmi složitá, kterou je třeba řešit nikoliv jen z místních pohledů, nejde o přesuny lidí v "šachmatce" na papíře, ale o citlivý přístup k pracujícím, kterých se tento proces týká. Náročné požadavky na řešení takových úkolů odvádí odpovědné orgány od jejich plnění. Je to však vážný, ale nutný vývojový proces.  

Hovořím-li o pracovních silách, nemohu opomenout zdůraznit požadavek větší péče o zaměstnané ženy a vytváření pracovního prostředí.  

Mám zde zase na mysli především ženy ve spotřebním průmyslu. Pracovní podmínky žen nejsou v některých případech adekvátní vývoji naší společnosti. Přitom je třeba zvlášť ocenit vysokou uvědomělost žen, s jakou nastupují k sobotním, nočním a někdy i nedělním směnám, jejich pracovní obětavost a kázeň.  

Řešení pracovních a sociálních požadavků žen, které se týkají hlavně humanizace práce, dodržování příslušných ustanovení zákoníku práce, preventivní lékařské péče a rehabilitace, umožnění návratu z mateřských dovolených, rozšíření jeslí a školek, musí být rovněž v popředí našeho zájmu.  

To jsou jen některé připomínky k problematice pracovních sil. Mají sice obecný charakter, ale hovořím o nich proto, že jsme je zvlášť pečlivě posuzovali při jednání o rozvoji Severočeského kraje. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomu bodu? Nikdo.

Po polední přestávce vystoupí ještě soudruh ministr ing. Šrámek, místopředseda vlády soudruh Horník a potom dám slovo předsedovi komise poslanci Židlickému.  

V jednání budeme pokračovat ve čtvrt na dvě. Přerušuji schůzi.  

/Schůze pře rušena ve 12.15 hodin a opět zahájena ve 13.15 hodin./ 

Předseda ČNR Evžen Erban /zvoní/: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Dávám nyní slovo soudruhu ministrovi ing. Šrámkovi.  

Ministr stavebnictví ČSR ing. František Šrámek: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi, vážené soudružky, soudruhem poslancem Milerem jsem byl konkrétně dotázán, podobně jako místopředseda české vlády soudruh ing. Rázl, jak to myslíme s rozpisem stavebních kapacit pro občanskou vybavenost. Prosím, abyste omluvili soudruha Rázla, že nemůže odpovědět, protože t. č. leží v nemocnici. Ale adresátem tohoto dotazu jsem spíše já, protože česká vláda nese odpovědnost za značný díl investiční výstavby v Severočeském kraji.  

Dovolte, abych využil svého vystoupení a ukázal na některé souvislosti naší stavbařské práce na tomto vysoce významném území, a to také proto, že častokrát při projednávání otázek tohoto druhu se můžeme dostat do určitých zjednodušení. Vláda ČSR v souladu se závěry XIV. sjezdu uložila organizacím našeho ministerstva provést na území Severočeského kraje práce v rozsahu 17 miliard 440 milionů Kčs, což znamenalo zabezpečit přírůstek o více než 50 % proti roku 1970. Chtěl bych vám oznámit, že za čtyři roky pětiletky organizace našeho ministerstva přeplnily plán na tomto území o 2 miliardy 032 milionů Kčs a chci prohlásit, že celkové překročení našich úkolů se bude pohybovat na úrovni 2 miliard 300 milionů Kčs, přičemž index bude zhruba 157.  

Jsme si vědomi toho, že za globálními čísly se mohou skrývat závažné nedostatky na jednotlivých stavbách. Prosím však, abyste mne nepodezírali z toho, že se chci postavit proti kritice, která zde byla vyslovena. Pokud jde o závazné úkoly, ty byly dány XIV. sjezdem a bylo konstatováno, že na některých stavbách Severočeského kraje došlo ke zpoždění. Znám dobře materiálové náklady a chci prohlásit, že stavbaři na těchto stavbách podstatné zdržení nezpůsobili. V současné době zabezpečujeme výstavbu 22 staveb ve výši 1 miliardy 400 miliónů Kčs, plán je plněn a jenom v jednom případě, v Počeradech, pro odchod polských pracovníků a pro nedostatky v přípravě, došlo ke zdržení. Dále je to nedostatek II. etapy v Záluží. Přijali jsme řadu potřebných opatření, abychom se vyrovnali s nedostatky na těchto stavbách.  

Pokud se týká komplexní bytové výstavby, státní plán nám uložil zabezpečit pro Severočeský kraj 35 056 bytů. Musím otevřeně říci, že 830 bytů pro KNV nesplníme, ale sumární překročení bude o 1435 bytů.  

Pokud se týče bytů, postupujeme v dohodě s KNV, který zabezpečil příslušný výpad. Pokud se týče tempa výstavby, není zanedbatelné, je to index 159,7, a přitom bude dosaženo indexu 153 a na občanské vybavenosti to bude 223,3.

Pokud jde o technickou vybavenost, tam bude index 159,4. Přesto přiznávám oprávněnost kritiky, poněvadž jsme zůstali dlužni 800 miliónů Kčs.  

Z toho 300 milionů Kčs připadá na ceny a za 500 milionů Kčs zabezpečujeme vlastní investice. Díky porozumění naší vlády jsme dostali z neinvestičních prostředků značnou část pro vybudování materiální základny.  

Přestože v hlavním referátu o této věci byla řeč, považuji za správné, abych před vás postavil řád toho, co se v Severočeském kraji připravilo a připravuje.  

Pokud se týká štěrkopísku, zvýší se kapacita díky těmto investičním opatřením o 628 tisíc kubíků ročně. Budeme vyrábět o 64 tisíc kubíků prefabrikátů více v jednom roce, než tomu bylo dříve. Ročně vyrobíme více o 7,5 tisíc kubíků transportbetonu, 15 tisíc tun jílu; postavili jsme novou cihelnu, která zaručuje zvýšení produkce o 55 milionů cihelných jednotek v jednom roce. Dále bych chtěl potvrdit, že děláme všechna opatření potřebná k tomu, aby byla uvedena do provozu cementárna Čížkovice. Je to stavba, která nám dělá starosti. Zavedli jsme sledování plánu /denní/ po vzoru sovětských stavbařů. Jsem přesvědčen, že již v letošním roce dá tato cementárna svou produkci. Představuje to kapacitu 546 tisíc tun cementu, 484 tisíc tun slinku a 102 tisíc tun vápna, což je velmi důležité a potřebné nejen pro stavebnictví, ale i pro zemědělství. Dík ohromnému porozumění KNV a velmi úzké naší spolupráci, vybudujeme kapacity o rozsahu 2600 lůžek pro pracovníky, které musíme přesouvat. Počítáme s tím, že ke konci pětiletky budeme mít 5800 bytů pro stavbaře. Díky porozumění soudruhů ze Severočeského KNV je to přes 4 tisíce bytů. Celkem budeme mít postaveno navíc 27 250 m² skladovacího prostoru. Tato čísla uvádím nikoliv proto, abych vytvořil dojem, že se nám všechno podařilo. Naopak, nepodařilo se nám všechno v těch termínech, jak jsme si představovali.  

Především si musíme být vědomi toho, že jsme s budováním výrobní materiálně technické základny na území Severočeského kraje začali na základě rozhodnutí, která padla v první polovině roku 1971. Dnes je polovina roku 1975.  

Padla otázka, jak chceme postupovat v přípravě na další pětiletku. Domnívám se, že v referátu, který přednesl místopředseda vlády soudruh Horník, jsou základní směry a záměry vlády obsaženy. Vystoupil bych z anonymity a přihlásil se zcela otevřeně ke své odpovědnosti za vytváření předpokladů pro to, co je v Severočeském kraji připraveno.  

Především chci Českou národní radu informovat, že ve velmi úzké součinnosti s představiteli KNV a stranických orgánů byl zpracován projekt dalšího rozvoje výrobní materiálně technické základny stavebnictví. Projekt po mnoha konzultacích s velmi chytrými lidmi byl dohodnut a jedná se o to, aby byl uveden do života. Chci vám přiblížit alespoň několik základních myšlenek.  

Počítáme s dokončením panelárny Příšovice a Česká Lípa v roce 1977 a chceme dokončit Přestanov. Počítáme s tím, že ze Západočeského kraje převezeme zhruba panely na 5 tisíc bytů, že vytvoříme na území Severočeského kraje kapacitu asi 44 tisíc bytů pro panelovou technologii stavěni.  

Provádíme opatření, abychom v našich prefabrikárnách ve Vaňově, Žatci, Krásném Březně a v Příšovicích zabezpečili výrobu 200 tisíc kubíků prvků, což je pro potřeby kraje dostatečné. Samozřejmě, že v projektu 322 máme další investiční záměry. Je ovšem možné, že při dopracování investičního plánu na 6. pětiletku plán dozná určité korektury. Přece jen si myslím, že v dohodě s Českou plánovací komisí a s KNV se nám podaří prosadit závěry do života.  

Jak jít na účelovou výstavbu? Především si myslím, že jsou to otázky jednak kapacitní, jednak technologické. Nezbytně potřebujeme nejen na území severních Čech, ale v celé republice, abychom dokázali postavit takové fabriky pro účelovou výstavbu, jako jsme dokázali pro výstavbu panelových domů. Přes tuto situaci jsme se dohodli s představiteli KNV a stranickými orgány o tom, že předložíme návrh na vytvoření podniků pro občanskou a průmyslovou výstavbu. Naše představa je velmi střízlivá, seriózní. Vyjde se z několika existujících závodů na území severních Čech. Opatření, která provedeme my z úrovně ministerstva, je to např. vybavení základními fondy, poskytnutí stabilizačních bytů a pomoc v náboru pracovních sil, nám mohou pomoci dosáhnout následujícího vývoje. Podnik by měl začít s kapacitou 560 miliónů Kčs za rok při 3600 pracujících. Potřebujeme se dostat ke konci 6. pětiletky na objem 750-800 miliónů Kčs a na 6000 pracovníků. Vedle řešení problémů technologických, o nichž jsem hovořil, je toto druhá cesta, která by měla pomoci minimalizovat starosti a problémy, o nichž jste právem hovořili. Samozřejmě, že všechno nebude jednoduché a bude nám to dělat velké starosti.  

Souběžné s tím chceme přistoupit na kombinátní formu organizování podniků Pozemního stavitelství s tím, že provedeme podobný krok jako jsme udělali s Příšovicemi, totiž že vyčleníme panelárny a dáme je pod přímé řízení podniků Pozemního stavitelství. Současně dobudujeme inženýrské a hospodářské kapacity, jichž je z hlediska potřeb kraje stále nedostatek. Navíc musíme zlepšit úroveň činnosti našich koordinačních správ.  

Pokud se týká dodavatelsko-odběratelských vztahů, chci vám říci, že pro ty stavby, které byly závaznými usneseními vlády rozhodnuty k zahájení pro rok 1976 a 1977, byly určeni generální dodavatelé. Stejně tak byli pro tato léta určeni dodavatelé u jasných akcí, které se týkají podmíněných investic a některých dalších investic, Soudruh Miler mé informoval, že došlo k nedopatření a že se nevyvíjí věc z hlediska dodavatelského dobře ve Veleticích. Slibuji, že mu dáme ve velmi krátké době informaci a pokud jsou nedostatky na naší straně, zjednáme rychle nápravu. Velmi bych prosil, abyste pochopili organizace ministerstva z jednoho hlediska: působí nám nesmírné potíže změny ve výrobních programech. Těch jsme pro vážné důvody, které nekritizuji, za celou pětiletku inkasovali velmi mnoho. Navíc vás prosím, abyste pochopili, že dnes projednáváme Severočeský kraj, ale před krátkou dobou jsme v České národní radě projednávali Prahu. Pro mne např. z hlediska osobní odpovědnosti Praha znamená zabezpečit řadu mimořádných opatření, nárůst kapacit z 25 miliard Kčs, které provedeme zhruba v této pětiletce, na 40,7 miliard Kčs v pětiletce šesté. Navíc rozhodnutí o atomovém a trubkovém programu znamenají ohromný dopad do našeho výrobního programu. Objem se rovná více než 8 miliardám Kčs. Tím chci říci, že i rozhodování plánovacích orgánů o užití kapacit nebude jednoduchou věcí. Byla by chyba, kdybychom z tohoto zasedání odešli s vědomím, že to bude jenom otázka naší dobré nebo nedobré vůle.  

Navíc Česká republika má jeden další problém. Ze 100 % osob činných v ekonomice je 7,3 % stavbařů. Na Slovensku je to přes 10 % a v ostatních socialistických a vyspělých státech se to pohybuje mezi 11 - 13 %. Je to vážná bariéra, kterou musíme řešit dvěma cestami. Hledáním možností zvýšení výkonnosti stavebnictví cestou odkrývání rezerv, ale i řadou opatření, která byla předběžně dohodnuta s plánovacími orgány i s KNV a s naší vládou. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministru Šrámkovi za jeho odpověď a vysvětlení. O slovo požádal místopředseda vlády ČSR soudruh Horník.