Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Dávám slovo poslankyni Kuchařové, připraví se poslanec Miler.
Poslankyně Jarmila Kuchařová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Při projednávání rozvoje severočeské průmyslové aglomerace jsme věnovali pozornost otázkám zemědělské výroby, rekultivaci půd dotčených důlní těžbou a životnímu prostředí.
Z těchto hledisek bych chtěla vyjádřit názor výboru ČNR pro zemědělství a výživu na problémy Severočeského kraje. Důlní činnost i průmyslový rozvoj vede k odnímání půdy a k likvidaci zemědělských staveb i dalších zařízení. Navíc na lesy i zemědělské plodiny negativně působí exhaláty. Průmyslová aglomerace Severočeského kraje má rozlohu téměř 1400 km2. Plynné a pevné exhaláty zasahují plochu zhruba 160 tisíc hektarů, tj. 39 % celkové zemědělské půdy kraje. Proto jsme ve výboru došli k závěru, že rozvoj zemědělství v Severočeském kraji vyžaduje zvýšenou pozornost a v některých směrech i mimořádné prostředky.
S uspokojením jsme konstatovali, že se rekultivační práce provádějí na 4000 ha a že příslušné útvary Severočeských hnědouhelných dolů při tom úzce spolupracují s místními, okresními a krajskými orgány a využívají spolupráce řady vědeckých pracovišť, jako například Výzkumného ústavu meliorací ve Zbraslavi.
Přesto není dosud všechno v pořádku. Asi na 2000 ha starých výsypek se víceméně nic neděje. Jsou problémy s dopravou ornice ze skrývek na rekultivované pozemky. Rovněž elektrárenského popílku by bylo možné využít k melioraci těžkých půd.
Proto bude nutné, přes pozitivní výsledky, věnovat těmto otázkám i nadále potřebnou pozornost. Lepší péči bude účelné věnovat i hospodaření na rekultivovaných pozemcích. V současné době představují lesní porosty na těchto půdách celou polovinu a zasloužily by si zlepšit pěstební péči.
Severočeský kraj je významnou průmyslovou aglomerací naší republiky, ale patří i k důležitým oblastem v zemědělství. Pěstují se zde dvě třetiny chmele a Lounsko a Litoměřicko patří k nejvýznamnějším ovocnářským a zeleninářským oblastem. Proto jsme si zkontrolovali, jak se realizují ministerstvem zpracované koncepce k rozvoji chmele, ovoce a zeleniny, které byly projednány naším výborem i předsednictvem České národní rady.
V rozvoji chmelařství v návaznosti na doporučení našeho výboru a předsednictva ČNR došlo k určitému pokroku. Pro období 6. pětiletky se uvažuje s dalším rozšířením ploch chmelnic. Byla zpracována studie k rozšíření závlah, zejména v chmelařských oblastech. Současně byl vyřešen nedostatek drátu na chmelnice a problémy s dodávkami dřevěných sloupů na chmelové konstrukce. Můžeme tedy říci, že v rozvoji chmelařství se koncepce zabezpečuje a došlo i k politickému docenění chmele jako dobrého vývozního produktu v souladu s usnesením listopadového pléna ÚV KSČ.
Ani zdaleka však tomu tak není v realizaci koncepce rozvoje výroby ovoce a zeleniny.
Ovocných sadů je v kraji 7800 ha, z toho 4570 ha sadů intenzívních. Do roku 1990 krajská koncepce počítá s rozšířením intenzívních sadů na 6200 ha, ale je nutno říci, že plán jejich výsadby není plněn a nebude splněn ani za celou 5. pětiletku. To ohrožuje uvažovaný rozsah výsadby a tím i potřebný růst vlastní produkce ovoce.
V koncepci Severočeského kraje se počítá s rozšířením ploch zeleniny z dnešních 42 000 ha na 56 000 ha roce 1985. Objem výroby rychlené zeleniny by se za toto období měl zvýši 3-4krát.
Plochy a objem produkce jsou v krajské koncepci v souladu se záměry ministerstva a v celkovém objemu zajišťují požadovaný trend. Nedobrá situace je v zajištění jednotlivých druhů zeleniny. Pro nedostatek pracovních sil, jejichž úbytek není kompenzován potřebným množstvím vhodné mechanizace, a pro léta nedořešené dodavatelsko-odběratelské vztahy, nejsou v potřebném množství zajišťovány pracovně náročné druhy zeleniny, jako jsou okurky - nakládačky, květák, česnek apod.
Ovoce a zelenina je zvláštní druh plodin. Patří k nejintenzívnějším kulturám a tedy i k nejnákladnějším a nejpracnějším. Rada jejich druhů nesnáší delší skladování, ale naopak vyžaduje rychlou dopravu od výrobce ke spotřebiteli. Je současně nezastupitelnou součástí racionální výživy našich pracujících, nehledě na to, že její spotřeba má vztah i k řešení obilního problému.
Ve svém krátkém vystoupení nemohu tyto otázky podrobně rozebírat a ani by to nebylo účelné. Na některé problémy jsme ukázali již při projednávání rozvoje ovoce a zeleniny v našem výboru i ve výboru ČNR pro obchod a dopravu a komplexně byly posouzeny v předsednictvu České národní rady. Radu poznatků shromáždil Výbor lidové kontroly ČSR. Problémům ovoce a zeleniny věnovalo značnou pozornost i listopadové plénum ÚV KSČ, a to jak z hlediska antiimportních opatření, tak z hlediska racionální výživy. Proto si myslím, že řídící orgány od shora až dolů, zejména zemědělství a vnitřního obchodu, počínaje ministry, by se těmito otázkami měly vážně zabývat a existující problémy rychle a účinně řešit.
Vzhledem k tomu, že jsme při projednávání rozvoje ovoce a zeleniny v Severočeském kraji dostali na řadu otázek velmi rozpačité odpovědi, chtěla bych se zeptat české vlády, jak naložila s doporučeními předsednictva České národní rady k rozvoji ovoce a zeleniny přijatými v roce 1972. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Kuchařové. Dávám slovo poslanci Milerovi.
Poslanec Josef Miler: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! My, kteří žijeme a pracujeme v Severočeském kraji, jsme vděčni za přístup centrálních, politických a státních orgánů a orgánů České národní rady, které soustavně svou péčí vytvářejí podmínky pro to, abychom mohli naplňovat odpovědně úkoly, které jsme na sebe vzali a které mají charakter celospolečenských potřeb.
Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže se zabývala některými problémy, které Severočeský kraj má v současném naplňování úkolů. Dovolte mi, abych se zmínil alespoň o jednom z nich - o migraci obyvatelstva tohoto kraje. Jedním z velmi nepříznivých jevů hospodářského i společenského života v Severočeském kraji, je příliš velký pohyb obyvatelstva z kraje i do kraje, přičemž převládá pohyb z kraje ven.
Nejprve několik čísel. Podle rozboru Severočeského KNV od roku 1960 do roku 1973 se do kraje přistěhovalo více než 150 tisíc osob z ostatních krajů ČSR a téměř 30 tisíc osob ze Slovenské socialistické republiky. Celkem zhruba asi 180 tisíc osob. V témže období se však vystěhovalo 185 tisíc osob do jiných krajů ČSR a téměř 20 tisíc do Slovenské socialistické republiky. Celkem tedy zhruba 205 tisíc osob, což představuje 20 % všeho obyvatelstva kraje. Za třináct let ubylo tedy z kraje migrací na 20 tisíc obyvatel. To je ojedinělé v celé České socialistické republice.
Vrcholu dosáhlo záporné migrační saldo v roce 1968, kdy činilo 5200 osob. V posledních letech se snižuje a v roce 1973 činilo jen necelých 1000 obyvatel. Přesto však je stále nejvyšší v celé České socialistické republice.
Nejvážnější na tomto úbytku obyvatel je, že se z kraje stěhuje především obyvatelstvo v produktivním věku od patnácti do třicetipěti let, čímž je silně narušována mimořádně napjatá bilance pracovních sil v průmyslových okresech kraje. Početně se na migraci podílí nejvíce skupina občanů se základním školním vzděláním, avšak intenzita vystěhovalectví kraje je největší u vysokoškoláků. Např. velmi tíživým problémem je velký odchod lékařů. V letech 1961-1970 jich ročně přicházelo do kraje více než 300, avšak současným odchodem téměř stejného počtu činil skutečný přírůstek zhruba 30 lékařů ročně.
Dosavadní výsledky průzkumu Severočeského KNV, které odpovídají i zkušenostem nás z volebních obvodů, kteří tento kraj zastupujeme, ukazují na dvě hlavní skupiny důvodů. Nejčastěji jsou důvody rodinné, sňatky, rozvody, stěhování zpět do místa, kde žije zbytek rodiny. Tyto důvody představují více než 40 % všech důvodů ke stěhování. Na druhém místě, téměř 30 %, to jsou životní podmínky v obecném slova smyslu, ve kterých převládají bytové důvody. Např. 63 % těch, kteří se stěhovali z kraje z bytových důvodů, bydlelo ve společné domácnosti s rodiči. V místě nového bydliště jich zůstalo ve společné domácnosti jen zhruba 18 %. Nebo v místě, kde bydleli v kraji, jich mělo 4 % byt v rodinném domku. V novém bydlišti jich má byt v rodinném domku téměř 18 %. Silnou skupinu důvodů tvoří nepříznivé přírodní prostředí. Čtvrtina občanů, kteří se stěhují z kraje z důvodu špatných zdravotních podmínek, udává jako konkrétní příčinu znečištění ovzduší. Zpravidla ovšem působí v konkrétních případech více důvodů současně.
Je tedy naším předním úkolem zlepšovat intenzívně celkové životní prostředí v kraji, zejména v jeho průmyslových centrech. Co pro tento úkol děláme? Na prvém místě je výstavba bytů, kterých stavíme hodně - 10 tisíc ročně - ale přesto rovnováhu v bytové potřebě dosáhneme až v roce 1990, tedy za 15 let.
Proti této výstavbě zaostáváme výrazně v občanské vybavenosti ve všech směrech. Např. do terciární sféry v kraji se investovalo již v dřívějších obdobích poměrně málo.
Poměr investic výrobní a nevýrobní sféry činil 1: 2. V 6. pětiletce se dle dosavadních jednání s Českou plánovací komisí má tento poměr zlepšit na 45 % investic v kraji do terciární sféry a 55 % do výrobních činností. S ohledem na minulé zaostávání je to stále málo. Pro zlepšení stávající situace v životním prostředí organizujeme školy v přírodě a jiné akce ve prospěch mládeže, ale vzhledem k počtu dětí do osmnácti let bydlících v kraji ani národní výbory ani společenské organizace zdaleka nejsou zatím schopné vytvořit podmínky pro systematickou práci s mládeží v jejím volném čase.
Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže je přesvědčena, že vláda ČSR bude nadále podporovat s ohledem na vážné důvody ekonomické i sociální, aby v 6. pětiletce byl zvýšen a zabezpečen podíl investic, směřujících v kraji do terciární sféry proti dosavadním předpokladům a s ohledem na pomalé indexy v uplynulých letech, zejména dřívějšího období.
Na závěr bych chtěl položit otázku místopředsedovi vlády ČSR soudruhu ing. Stanislavu Rázlovi a ministru stavebnictví ČSR soudruhu ing. Františku Šrámkovi jménem naší pracovní skupiny, zda lze očekávat, že bude pro kraj v 6. pětiletce zvýšen podíl investic, směřující do bytové výstavby a komplexní občanské vybavenosti se zajištěním potřebné kapacity.
V současné době pracuje na území kraje zhruba 3 tisíce osob ze zahraničí /Polsko/, které nám vyrovnávají rozdíl v bilanci pracovníků. V 6. pětiletce se jejich počet má snížit. Jsou proto otázky bytů a komplexní občanské vybavenosti jedny z předních pro řešení stabilizace pracovních sil. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Milerovi. Dávám slovo poslankyni Židlické.
Poslankyně Jana Židlická: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi několik myšlenek k úrovni rodinného prostředí v Severočeském kraji. Chtěla bych se především zmínit o dvou problémech. Jak všichni víme, v našem socialistickém státě je rodina významná společenská instituce, která plní důležité funkce. Naše společnost rodičům při výchově dětí všestranně pomáhá, oceňuje význam a úlohu jejich společenské povinnosti, neboť úloha rodičů ve výchově dětí je rozhodující. Z toho vyplývá právo i povinnost vyžadovat od rodičů, aby vychovávali děti v souladu se zájmy společnosti. Zabýváme-li se úrovní rodinného prostředí, musíme v základních věcech této úrovně považovat v našich podmínkách rozvodovost. Podle údajů krajské správy Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem z června 1974 je v Severočeském kraji intenzita rozvodovosti velmi vysoká. Severočeský kraj se přiblížil již Praze a Ostravě a je vysoko nad celostátním průměrem.
V České socialistické republice připadalo v roce 1970 na 1000 sňatků 236 rozvodů, v Severočeském kraji o 57 rozvodů více. Rozvodovost stále stoupá a v posledních letech se v kraji rozvádí každé třetí až čtvrté manželství. Nejzávažnější je, že většina rozvodů postihuje mladá manželství, ve kterých žijí nezletilé děti. Tyto děti jsou pak vychovávány zpravidla v neúplných rodinách.
V důsledku rozvodovosti a z ní vyplývající problematiky týkající se dětí, neuspořádaných rodinných poměrů, nedostatečné péče rodičů o děti i trestné činnosti dětí a mládeže je například v evidenci ONV Teplice - oddělení péče o děti - vedeno 8773 rodin. Z toho za rok 1974 bylo vzato do evidence 753 rodin, ve kterých žije 1010 dětí. Přitom pochopitelně nemůže jít a nejde jen o evidování těchto rodin a dětí, pracovnice péče o děti s nimi musí pracovat, sledovat je, kontrolovat různá opatření i zasahovat v nutných případech.
Jak je vidět, je počet dětí, které nežijí ve zdravém rodinném prostředí, v Severočeském kraji vysoký. V evidenci je 73 285 rodin, které neplní své poslání, jakým je správná výchova dětí a péče o ně. U dětí se objevují neurózy, záškoláctví, útěky, zhoršení prospěchu, ztráta zájmů, problémy v dospělosti. Děti ztrácejí svou nejzákladnější existenční jistotu, neboť pro ně je rodina trvalým zdrojem bezpečí a citového zázemí.
Za jiný obecný znak úrovně rodinného prostředí je považován prospěch dětí ve škole. Jak je tomu v Severočeském kraji? Přestože se od roku 1961 zvýšila výrazně úroveň vzdělání, zůstává ještě 15 % dospělé populace, která nemá ukončeno základní vzdělání, a 55 % občanů, kteří mají jen základní vzdělání, to je o 2 % více než je průměr ČSR. I počet středoškoláků a vysokoškoláků v Severočeském kraji je nižší, než je průměr republiky.
Procento žáků, kteří nedokončí ZDŠ v 9. postupném ročníku, se sice každým rokem snižuje, ale stále ještě nemůžeme být spokojeni. V okrese Teplice například v loňském školním roce nedokončilo 9. třídu 240 žáků, to je 15 %.
Přitom tento okres nepatří mezi nejhorší v kraji. V této skupině dětí jsou samostatným problémem mladí Rómové, z nichž v roce 1971 plných 93 % vyšlo z nižších tříd ZDŠ nebo ze škol pro mládež vyžadující zvláštní péči. Cikánským dětem je v kraji věnována značná péče. Zřizují se pro ně i samostatné třídy, jejichž funkce je vyrovnávající a nejde tedy o jejich trvalé oddělování od ostatních. Nicméně problém trvá. Spolu s rozvodovostí prospěch ukazuje, že v Severočeském kraji existuje dosti silná vrstva populace, lze ji odhadnout na 20-30 % obyvatelstva s nízkou úrovní rodinného života. Ve stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky mládeže jsme si udělali podrobný průzkum příčin tohoto stavu a zjistili jsme, že důvody nedobrého rodinného prostředí u značné části rodin nelze hledat jen v materiální oblasti. I když tato část obyvatelstva má řadu nedostatků a vykazuje v mnoha ukazatelích nižší průměr než je v ČSR, přesto nejde o takové rozdíly, které by mohly situaci rodinného prostředí podstatně ovlivnit proti ostatním krajům republiky. Je tedy nutné hledat příčiny mimo oblast věcných faktorů.
Rodinné prostředí Severočeského kraje je například předurčeno zejména složením obyvatelstva a stále ještě nedostatečným zakotvením a sžitím se s přírodním prostředím i s lidmi u značné vrstvy populace kraje. To přímo souvisí s velkou migrací obyvatel.
Pro naši společnost z toho vyplývají dva základní úkoly vůči Severočeskému kraji:
- i nadále usilovat, aby věcné podmínky rodinného prostředí se postupně vyrovnaly s celorepublikovým průměrem,
- zvýšit podstatně společenskou péči o děti vůbec, zejména o děti z té společenské vrstvy, která vykazuje nízkou úroveň rodinného prostředí. Rozhodující úlohu vedle školy musí tu sehrát národní výbory a společenské organizace Národní fronty, především SSM, ROH a tělovýchova.
Soudružky a soudruzi, stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže mne v souvislosti s problematikou, o které jsem mluvila, pověřila vznést dotaz na místopředsedu vlády ČSR soudruha Štěpána Horníka: Jaká opatření vláda hodlá ve své pravomoci v 6. pětiletém plánu uskutečnit, aby mohly být v Severočeském kraji výrazně zlepšeny věcné podmínky jak národních výborů, tak i společenských organizací, pro systematickou denní péči o výchovně ohroženou mládež? Domníváme se, že tato otázka by měla být řešena vzhledem k závažnosti komplexně a důsledně. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudružce poslankyni Židlické. Uděluji slovo poslanci Krejčímu.
Poslanec Václav Krejčí: Soudružky a soudruzi, s velkým významem severočeské průmyslové aglomerace pro rozvoj celého československého národního hospodářství, se složitou situací, kterou rozvoj této aglomerace prochází, i s tím, jaké jsou zde nejzávažnější problémy a jak se přistupuje k řešení, jsme se všichni seznámili při jednání v jednotlivých výborech České národní rady, tedy i v našem výboru ČNR pro národní výbory a národnosti.
Jak již bylo řečeno ve zprávě vlády, velký národohospodářský význam Severočeského kraje v období 6. a 7. pětiletky dále poroste. Zejména rozvoj těžby uhlí, výroby elektrické energie, hutní a chemické výroby bude z velké míry podmiňovat rozvoj celého československého hospodářství a má současně velký význam v rámci RVHP. Ověřili jsme si, že právě proto vláda ČSR i federální vláda stanovily v souladu s usnesením XIV. sjezdu KSČ řadu opatření k přednostnímu zabezpečení plánovaných úkolů v tomto kraji a k řešení nejzávažnějších problémů, které se koncentrují především do oblasti investiční výstavby a z velké části také do tvorby a ochrany životního prostředí.
Všem je nám známo, že se v kraji, zejména v jeho západní části, budují obrovské energetické celky, rozšiřují se hutní, chemické a další průmyslové závody, že povrchové těžbě uhlí musí ustupovat pole, silnice, dráhy, celá města a vesnice a je samozřejmé, že se v plánu investiční výstavby počítá s náhradní výstavbou. Tato náhradní výstavba je v současné době zařazována v převážné části do plánu investiční výstavby národních výborů a financována z jejich rozpočtů. V tom je také jedna z rozhodujících zvláštností a také jeden z hlavních problémů Severočeského kraje. Ve všech ostatních krajích, s výjimkou Ostravy a Sokolova, slouží plánovaná komplexní výstavba v plném rozsahu k rozšíření a zkvalitnění bytového fondu a občanského a technického vybavení měst a obcí. V Severočeském kraji je v plánu této výstavby zahrnuto i to, co musí ustupovat před těžbou uhlí.
Na to každý může říci - nu dobrá, však také má Severočeský kraj tuto náhradní výstavbu zařazenu v plánu, má větší objem bytové a občanské vybavenosti. Problém však je v tom, že se plní pouze výstavba bytů, avšak neplní se plánovaná výstavba občanských a technických zařízení. Podle údajů, které jsme ve výboru dostali, nebudou za tuto pětiletku postavena občanská a technická zařízení, která byla plánována v rámci komplexní bytové výstavby v hodnotě téměř jedné miliardy Kčs. A to už musí být někde vidět zejména ve vybavenosti měst a obcí.
Za takového stavu se budují převážně jen nejnutnější zařízení k nově postaveným bytům a je takřka nemožné přistoupit k plánovité výstavbě a dostavbě měst a k budování takových zařízení, která by sloužila obyvatelstvu města jako celku.
To má pochopitelně ne právě příznivé důsledky na vytváření životního prostředí a životních podmínek lidí, kteří zde žijí a pracují. Jestliže chceme, aby lidé a zejména mladí lidé v této oblasti trvale zůstávali a aktivně pracovali, musíme jim dát nejen byt, ale také přinejmenším takové občanské vybavení, jako najdou v jiných oblastech naší republiky.
Soudruzi v Severočeském kraji vidí hlavní příčinu v nedostatku objemu a struktuře stavebních kapacit a usilují, aby v rámci kraje byl zřízen samostatný stavební podnik pro průmyslovou výstavbu a výstavbu náročnějších občanských zařízení.
Myslíme si ve výboru, že je to jedna z podmínek k tomu, aby se mohlo přistoupit k důsledné realizaci výstavby těchto zařízení a k odstranění dluhu z minulých let.
Současně však jsme vyslovili podporu oprávněnému a naléhavému požadavku, aby plánovaná komplexní bytová výstavba a občanská výstavba a výstavba účelových zařízení pro 6. pětiletku byla plně zajištěna stavebními kapacitami a aby v celkovém řízení investiční výstavby byl při nástupu do 6. pětiletky zaveden přísnější režim a vytvořeny předpoklady, aby úkoly dané plánem a příslušnými usneseními vlády byly závazné nejen pro národní výbory, ale také pro resorty a oborově řízené podniky a organizace.
Plně podporujeme úsilí vlády ČSR i krajského národního výboru, aby plán investiční výstavby v Severočeském kraji na 6. pětiletku byl připraven včas a důkladně a aby byly vytvořeny nejpříznivější podmínky pro jeho úspěšné plnění. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Krejčímu. Uděluji slovo poslanci Holubovi.
Poslanec František Holub: Vážené soudružky, soudruzi poslanci, vážení hosté, při průzkumu i z průběhu projednávání problematiky severočeské průmyslové aglomerace ve výboru ČNR pro obchod a dopravu jsme se mohli přesvědčit, že v Severočeském kraj i bylo vcelku v oblasti obchodu, dopravy a služeb mnoho uděláno k realizaci usnesení XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.
Zvláště v průběhu posledních dvou let se vyvíjí příznivě struktura osobní spotřeby ve prospěch průmyslového spotřebního zboží, jehož podíl na celkovém maloobchodním obratu v roce 1974 byl již 52,2 % a tím se přiblížil úrovni stanovené pro poslední rok 5. pětiletky, tj. 53,7 %. Struktura spotřeby se vyvíjí pozitivně i z hlediska racionální výživy, kvalitnějšího vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby, vkusného oblékání, využívání volného času, jakož i ve vztahu k opatřením v sociální politice.
V současné době vývoj v prodeji průmyslových výrobků však zaznamenává stagnaci, a to z důvodu nedostatku fondu zboží, hlavně u podniků Domácí potřeby, dále u podniků vyrábějících oděvy, textil, obuv a nábytek. Dále trvají nedostatky ve stavebním materiálu.
Přesto však bych chtěl opět zdůraznit, že Severočeský kraj se svými úkoly a problémy musí být i nadále řešen v rámci rozvoje národního hospodářství v souladu s usnesením XIV. sjezdu KSČ jako oblastní priorita ČSSR, zejména některé jeho oblasti a okresy, kde se zabezpečuje těžba uhlí a uranu, výroba elektrické energie i chemických produktů pro celou ČSSR. Myslím, že není třeba rozvádět dopady vysoce progresívního průmyslového rozvoje na životní podmínky v důsledku devastace půdy, zhoršování ovzduší, i na ekonomiku projevující se v další potřebě zajišťování vyvolaných investic, výstavbě bytů, obchodních organizací, dopravních komunikací a ve zvýšených nárocích na služby. Tyto nepříznivé dopady na ekonomiku a životní prostředí v zasažených oblastech, kde musí pracovat a žít převážná část obyvatel Severočeského kraje, kteří oprávněně vyžadují určitou kompenzaci těchto vlivů nebo ekvivalent v oblasti zásobování, dopravě, ve službách atp., které by vyrovnávaly, nebo alespoň přibližovaly situaci v jiných krajích Československé socialistické republiky. Na některé z nich bych rád poukázal.
Silniční problematika je ovlivněna pojmem otevřené země, kde celá řada obcí na Teplicku, Mostecku, Českolipsku je postupně likvidována. Otvírky pohltí v 6. pětiletém plánu např. jen komunikace v hodnotě 800 milionů Kčs, kde postupně zanikají nejen dobré komunikace, ale i obytné domy a obchodní jednotky, zařízení služeb atp. Tento proces nemá obdobu v jiných krajích, ani v Ostravě, kde vznikají v důsledku důlní činnosti rovněž problémy.
Proto podporuji požadavek Severočeského kraje vůči našim centrálním řídícím orgánům, aby vyvolané investice byly zabezpečovány odděleně - aby proto, že se v Severočeském kraji zajišťuje dobývání hnědého uhlí, výroba elektřiny, chemických produktů z celospolečenského hlediska nezbytných a spotřebovávaných ostatními kraji v českých zemích i na Slovensku, aby vyvolané investice nešly na úkor normálního rozvoje kraje, prostě řečeno, aby obyvatelstvo, které zde žije a pracuje, na to nedoplácelo.
Kritický nedostatek dodavatelsko-stavebních kapacit v kraji, specializovaných na silniční stavby, je v období pětiletého plánu částečně řešen přesunem kapacit ze Slovenska a dovozem z Polské lidové republiky. Pro období 6. pětiletého plánu je nezbytné, aby tyto kapacity byly na území kraje zachovány a do centrální oblasti kraje byl realizován dovoz z Polské lidové republiky.
A nejde jen o podporu ve stavebních kapacitách, ale i v zajišťování projekční kapacity. Chtěl bych na úseku dopravy dále poukázat na další úzké místo v nákladové přepravě ČSAD, kde požadavky rostou dvou až trojnásobným tempem a kde další možnosti v uspokojování požadovaných kapacit jsou vyčerpány. ČSAD chybějí příděly těžkých skladačů, další prostředky v zajišťování nákladní přepravy, která sehrává důležitou roli nejen v rozvoji Severočeského kraje, ale má vliv i na kraje ostatní.
Zvláštní pozornost prostřednictvím ministerstva federální dopravy si zaslouží další důležité body v dopravě, jako jsou železniční přejezdy např. v Lounech, Žatci, Chomutově atd., kde dosavadní přes tavba těchto dopravních míst je zcela neúnosná. Další složitý problém v dopravě je vyvolaný mezinárodní tranzitní přepravou přes Cínovec, kde ročně projede po silnici E 15, která vede přes Teplice, asi 121 tisíc kamionů a asi 650 tisíc osobních aut. I tomuto signalizujícímu problému je nutné z hlediska prostředí lidí i silniční kapacity věnovat včas pozornost a velmi pečlivě zvážit otázky zahájení stavby dálnice D 8.
Soudružky a soudruzi, v úvodu jsem uvedl, že zásobování potravinářským i průmyslovým zbožím v rámci Severočeského kraje se odehrává celkem v solidních tempech. Přesto však, zejména v letošním roce, dochází k novému jevu v tom, že potravinářský průmysl v Severočeském kraji nestačí zpracovávat to, co zemědělci dávají pro tuto oblast k dispozici. Mám na mysli úzké profily na jatkách, v mlékárnách, v konzervárnách atp., které by napomáhaly zlepšovat moderní a racionální způsob výživy obyvatelstva. To vyvolává nezbytnost řešit v investičním programu rozšíření či modernizaci kapacit potravinářského průmyslu v kraji.
V zásobování Severočeského kraje z hlediska odpovídajících zbožních fondů si vyžaduje pozornost i to, že obchodní sít využívá asi 5 milionů turistů ročně, včetně návštěv z NDR, které se nejvíce soustřeďují ve městech Teplice, Děčín, Liberec, Ústí nad Labem, Chomutov, Varnsdorf atd. To zhoršuje nákupní podmínky a vyvolává tlak na urychlenější rozvoj dosavadní nedostačující prodejní i skladové sítě. Podle analýzy vypracované Severočeským KNV potřebuje státní a družstevní obchod v průběhu 6. a 7. pětiletky přírůstek ve výši 109 tisíc m2 prodejních a skladovacích ploch a pokud jsme informováni, je pro 6. pětiletý plán počítáno s vyřešením této potřeby toliko v rozsahu 12 tisíc m2.
Doporučuji, aby dohodnuté tendence k zabezpečení rozvoje obchodní sítě na 6. pětiletý plán mezi ministerstvem obchodu ČSR a Severočeským KNV byly dodrženy a aby Česká plánovací komise i nadále tyto záměry podporovala.
Soudružky a soudruzi, jak jednoznačně vyplynulo z vystoupení místopředsedy vlády ČSR soudruha Štěpána Horníka i předsedy Severočeského KNV soudruha Antonína Joba je Severočeský kraj, a i v 6. pětiletém plánu bude, vysoce exponovanou oblastí rozvoje federální ekonomiky a proto je nutno v tomto kraji vyřešit i dopady, které tento mohutný rozvoj vyvolává. To se samozřejmě týká zejména oblastí zásobování obyvatelstva, služeb i dopravy.
Doporučuji proto, aby koncepci 6. pětiletého plánu byla pro Severočeský kraj věnována právě v těchto úsecích odpovědná pozornost. /Potlesk./