/Schůze České národní rady opět zahájena v 9.02 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erbana místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly ČSR Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

171 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Vítám mezi námi co nejsrdečněji členy vlády České socialistické republiky v čele s předsedou soudruhem Josefem Korčákem. Dále vítám do našeho dopoledního jednání předsedu Nejvyššího soudu ČSR dr. Karla Kejzlara, generálního prokurátora ČSR dr. Jaroslava Krupauera a další představitele české justice. Vítám rovněž místopředsedu ústředního výboru Národní fronty ČSR dr. Miloslava Vacíka a ostatní hosty.

Budeme pokračovat v projednávání pořadu naší schůze, a to zprávou Nejvyššího soudu ČSR.

II

Zprávu, jejíž písemné znění dostali všichni poslanci předem k dispozici, uvede předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Karel Kejzlar. Prosím, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Karel Kejzlar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, milí hosté. Nejvyšší soud České socialistické republiky předkládá plénu České národní rady k projednání podle čl. 106 a Ústavy ve znění ústavního zákona č. 155/1969 Sb., zprávu o stavu socialistické zákonnosti v roce 1973.

Období, za které je zpráva podávána, je charakterizováno velkým úsilím o důsledné plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, o upevňování státu jako nástroje moci dělnické třídy a ostatních pracujících, o rozvíjení všech jeho funkcí v souladu s marxisticko-leninskými principy a úsilím o upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti, kázně a disciplíny. Soudy v rámci svého poslání dále zvyšovaly ochranu socialistického společenského zřízení, bezpečnosti a obranyschopnosti republiky, zájmů světové socialistické soustavy, majetku v socialistickém vlastnictví a veřejného pořádku, zdokonalovaly svou činnost při ochraně práv a svobod občanů a působily při rozvíjení jejich socialistického právního vědomí.

Ve své činnosti vycházely ze závěrů XIV. sjezdu KSČ, jak byly dále rozpracovány a konkretizovány v plenárních zasedáních ústředního výboru KSČ k otázkám ekonomickým, včetně vědeckotechnického rozvoje, k oblasti ideologické práce a výchovy a k práci s mládeží. V boji proti kriminalitě jako nejzávažnějšímu negativnímu jevu soudům je velkou pomocí usnesení předsednictva ÚV KSČ z 8. října 1971 o boji proti kriminalitě a usnesení vlády ČSR k zabezpečení zákonnosti a k upevnění kázně a disciplíny č. 1/72. Oběma těmito opatřeními byla zabezpečena otázka koordinace činnosti orgánů trestního řízení, ostatních státních a hospodářských orgánů a společenských organizací.

Obě tato opatření přispěla k tomu, že úsilí o upevňování socialistické zákonnosti a boj proti negativním jevům přestal být výlučnou záležitostí orgánů trestního řízení nebo soudů, pokud jde o úsek občanskoprávní, ale že toto úsilí je stále více chápáno jako záležitost celé veřejnosti, všech poctivých občanů našeho socialistického státu. Můžeme konstatovat, že se podařilo zastavit růst kriminality, na některých úsecích došlo dokonce i k poklesu počtu spáchaných trestných činů. Nejvýrazněji se to projevuje v oblasti trestných činů proti republice, které činí nepatrný zlomek agendy našich soudů. Tato skutečnost je nezvratným odrazem výsledků konsolidačního úsilí politiky naší strany.

O prohlubování socialistického právního vědomí pracujících svědčí stále vzrůstající zájem veřejnosti o boj proti trestné činnosti a proti negativním jevům, které brzdí další rozvoj naší socialistické společnosti. Mezi pracujícími se projevuje stále větší úsilí o dodržování socialistické zákonnosti, o pořádek, kázeň a disciplínu. K tomu v nikoli zanedbatelné míře přispěly i soudy v České socialistické republice nejen svou vlastní rozhodovací činností, ale i svou propagační a popularizační činností. Několik dat: v roce 1973 uspořádali naši soudci na úseku trestní i občanskoprávní problematiky, včetně státních notářů, celkem přes 9 500 přednášek a besed s občany a uveřejnili v různých časopisech a v tisku více než 1 300 článků s touto tématikou. V prvém pololetí roku 1974 bylo takových besed a přednášek uspořádáno téměř 6 000 a uveřejněno přes 700 článků. K této popularizační a propagační činnosti přispěli i soudci Nejvyššího soudu ČSR, kteří se v ní více zaměřovali především na širokou právnickou veřejnost. Je to jistě vcelku nemalý příspěvek ke kladnému ovlivňování naší společnosti v duchu politiky strany, v duchu socialistické zákonnosti. Zvláště je na místě zdůraznit obětavost a politické uvědomění justičních pracovníků, kteří správně vidí svou úlohu při realizaci politiky KSČ nejen ve vlastním, socialistické zákonnosti odpovídajícím projednávání a rozhodování soudních případů, ale ve využití svých zkušeností a znalostí na poli popularizace našeho právního řádu. Považuji za potřebné zvláště zdůraznit, že všechny tyto svoje úkoly plní soudy ČSR při stále nenaplněném stavu soudců, neboť ještě v současné době chybí do předpokládaného počtu soudců v ČSR včetně Nejvyššího soudu ČSR více než 200 soudců. Očekáváme, že koordinace plánů právně propagační činnosti, kterou zabezpečuje ministerstvo spravedlnosti ČSR na bázi meziresortní součinnosti, přispěje k větší efektivnosti této práce.

Ve vlastní činnosti našich soudů jsme společně s ministerstvem spravedlnosti ČSR zdůraznili základní povinnost soudů vyřizovat soudní případy bez zbytečných průtahů a s maximální kvalitou. I při nedostatečném obsazení soudů - o němž jsem hovořil - a při značném procentu mladých soudců, kteří do justice přicházejí, se daří postupně tyto úkoly plnit. Jak vyplývá z předložené zprávy, byly na trestním úseku v podstatě překonány zbytky projevů liberálního přístupu k řešení trestních věcí, soudy více a lépe rozlišují závažnost trestného činu z hlediska jeho negativního vlivu na zájmy společnosti chráněné trestním zákonem a daleko pečlivěji, než tomu bylo v minulosti, zkoumají a hodnotí stupen narušenosti pachatele a lépe využívají diferenciace a individualizace trestů tak, aby ukládané tresty vytvářely podmínky pro nápravu pachatelů trestných činů a přečinů.

Zlepšila se v tomto směru i součinnost soudů se společenskými organizacemi, i když stále je třeba hledat nové cesty k navázání užší součinnosti a soudy i ostatní orgány činné v trestním řízení nebo v řízení o občanskoprávních věcech, nemohou ustupovat od své iniciativy. Současně však očekáváme, že i společenské organizace i národní výbory se ještě více zapojí do úsilí o výchovu lidí a do boje proti jevům, které narušují vztahy v naší společnosti.

Závažným problémem výskytu trestné činnosti je stále poměrně značný počet osob, které páchají trestné činy opětovně, zejména těch, které se dopouštějí znovu trestné činnosti stejného druhu. Na tuto problematiku upozorňuje i zmíněné usnesení předsednictva ÚV KSČ z 8. 10. 1971, zabýval se jí též ústavně právní výbor ČNR. Tato část pachatelů trestných činů tzv. recidivistů, je předmětem stálého zájmu orgánů činných v trestním řízení, neboť právě recidivisty jsou nejčastěji ohrožovány zájmy společnosti chráněné trestním zákonem. V soudním řízení jsme docílili, aby takové případy byly urychleně projednávány, aby ukládané tresty následovaly v co nejkratší době od spáchání trestního činu, a aby byly ukládány přísné nepodmíněné tresty odnětí svobody, které odpovídají stupni narušenosti takových pachatelů a možnostem jejich nápravy. Jsme si vědomi toho, že přísný postih je základní podmínkou úsilí o nápravu takových lidí, avšak zkušenosti nás učí, že jen samotný přísný postih nepostačuje. Proto jsme uvítali zákon o ochranném dohledu, který umožňuje i po odpykání trestu dále regulovat život takového odsouzeného tak, aby byla včas učiněna vhodná opatření proti projevům, nasvědčujícím tomu, že by se odsouzený znovu dostával na dráhu trestné činnosti. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 7. 1973, jde tedy o poměrně krátkou dobu, která ještě neumožňuje podrobnější hodnocení. Naše soudy však v prostředcích tohoto zákona spatřují účinný nástroj ochrany proti recidivním pachatelům trestných činů, jak o tom svědčí použití tohoto zákona v uplynulém období, že ve druhém pololetí 1973 byl ochranný dohled vysloven u 2004 odsouzených, v prvním pololetí tohoto roku již u 2850 odsouzených. K tomu, aby ještě více v souladu se socialistickou zákonností bylo tohoto prostředku boje proti kriminalitě využíváno, připravil Nejvyšší soud ČSR materiál, který řeší některé otázky praxe při výkladu a používání tohoto zákona a dává současně soudům metodický návod k jeho správnému a ještě účinnějšímu používání v praxi.

Výraznou oblast příčin trestné činnosti tvoří alkoholismus, který je průvodním jevem především u trestných činů proti veřejnému pořádku, proti zdraví lidí a z části i trestných činů v dopravě. Boj proti alkoholismu se musí stát záležitostí všech zainteresovaných orgánů, které mohou přispět k odstraňování tohoto nešvaru. Nejde jen o orgány činné v trestním řízení, ale i orgány obchodu, zdravotnictví, školství i společenských organizací, jež svým způsobem mohou přispívat k boji proti alkoholismu. Především však půjde podle našeho názoru o důsledné využívání právních prostředků. Z přehledu agendy soudů např. vyplývá, že se dostatečně nepoužívá ustanovení trestního zákona o trestních následcích podávání alkoholických nápojů mládeži, ač mnohdy mladí lidé právě touto cestou se dostávají na zcestí. Dnes již lze konstatovat, že soudy v těch případech, kde příčinou trestné činnosti byl návyk na používání alkoholu, ukládají pachatelům vedle jiného trestu převážně též ochranné protialkoholní léčení. V zájmu zvýšení efektivnosti protialkoholní léčby bylo zavedeno protialkoholní léčení již během výkonu trestu odnětí svobody u pachatelů, kterým je tento trest ukládán. Tato organizační opatření se, jak ukazují výsledky, plně osvědčila a ministerstvo spravedlnosti ČSR proto přikročilo k rozšíření lůžkové kapacity těchto zařízení ve výkonu trestu.

Zpráva o stavu socialistické zákonnosti věnuje zvláštní pozornost ochraně naší ekonomiky jako materiálnímu základu našeho socialistického státu a společnosti. Chci v této souvislosti upozornit jen na to, že stále hlavní příčiny, umožňující páchání trestné činnosti proti majetku v socialistickém vlastnictví spočívají v nedostatečné jeho ostraze, v nedostatcích evidence a především účinné kontroly jeho stavu a nakládání s ním. Soudy postihují pachatele závažných trestných činů tohoto druhu přísnými a většinou nepodmíněnými tresty a v zájmu preventivní ochrany ukládají i tresty zákazu činnosti na takovém úseku, kde by odsouzený přišel znovu do styku s majetkem v socialistickém vlastnictví a mohl by s ním nedovoleně manipulovat. Zjišťujeme však, že se někdy stává, že přes vyslovený zákaz činnosti není tento zákaz respektován u nového zaměstnavatele odsouzeného nebo tento nový zaměstnavatel ani o tomto zákazu neví. Jde tedy mimo jiné i o větší důslednost v kádrovém výběru lidí, o jejich soustavnou kontrolu, o to, aby i odpovědní pracovníci si uvědomili, že nesou část odpovědnosti za škody způsobené majetku v socialistickém vlastnictví trestnou činností podřízených pracovníků. Z našich poznatků vyplývá, že však právě v tomto směru nejsou dostatečně využívána příslušná ustanovení zákoníku práce a nejsou vždy vyvozovány důsledky z neplnění pracovních úkolů a porušování pracovní kázně a disciplíny.

Zpráva o stavu socialistické zákonnosti se zabývá též ochranou mládeže a rodiny, jak se její stav jeví z případů, které procházejí našimi soudy. Jde nám o to, že naše soudy, jako orgány socialistického státu, svou činností musí přispívat k zabezpečování výchovy mladé generace v duchu idejí KSČ, v duchu marxismu-leninismu tak, aby naše mladá generace byla odpovědným pokračovatelem budování rozvinuté socialistické společnosti. Veliký podíl naší mládeže na budování naší socialistické vlasti svědčí o jejím zdravém základu, o jejím kladném vztahu k velkým cílům naší komunistické strany. Naše soudy jsou si vědomy tohoto poslání naší mladé generace, a proto všemi prostředky usilují o to, aby byla poskytována ochrana a pomoc těm dětem, u nichž zejména v důsledku rozvratu manželství rodičů nebo v důsledku neutěšených poměrů, v nichž žijí, nedošlo k jejich narušení a aby tak byl zajištěn jejich zdravý a zdárný vývoj. Jde především o rozhodování o výživě a výchově nezletilých dětí. Soudy důsledně dbají toho, aby děti se dostávaly do výchovy tomu z rodičů, kde je zajištěn úspěšný jejich morální i politický vývoj. Jde o rozhodovací činnost velmi odpovědnou a politicky citlivou. Chtěl bych zvláště při této příležitosti ocenit velmi dobrou spolupráci orgánů péče o děti národních výborů s našimi soudy a zvláště ocenit velikou péči, kterou těmto otázkám věnuje ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR a tomuto ministerstvu poděkovat také za úzkou spolupráci na tomto úseku jak s Nejvyšším soudem České socialistické republiky, tak i s ministerstvem spravedlnosti ČSR.

Jak jsem se již zmínil, je mnohdy příčinou narušenosti mladých lidí rozvrat manželství jejich rodičů. Vidíme proto v souladu s tímto poznáním úzkou spojitost mezi problematikou mládeže a rozvodovostí. Zpráva ukazuje stav rozvodovosti a její vývoj v posledních letech. S tímto stavem nemůžeme být spokojeni. Nejvyšší soud ČSR proto za celou dobu své existence věnuje mimořádnou péči rozhodování soudů o návrzích na zrušení manželství rozvodem. Jsme si vědomi toho, že není v silách soudu, aby zamítnutím návrhu na rozvod manželství udržel. Jde o manželství, rozvrácená obvykle narušením vztahů mezi manželi, zanikly mezi nimi z různých důvodů jakékoliv citové vztahy, vzájemné porozumění a pochopení, ale jde nám o to, a k tomu soudy důsledně vedeme, aby bez ohledu na spotřebovaný čas se v průběhu soudního jednání s takovými účastníky zabývaly příčinami, které způsobily rozvrat v manželství, neboť vedly nakonec u jednoho z nich k podání návrhu na rozvod. Zkušenosti ukazují, že lze zabránit rozvodu, a manželství zejména s nezletilými dětmi zachránit, jestliže příčinou byly malicherné důvody, unáhlené rozhodnutí, nedůvodná principiálnost, individualismus a sobectví jednoho z manželů. V takových případech při důsledném a taktně i takticky vedeném řízení a provedené analýze v soudním jednání se mnohdy podaří nebezpečí rozpadu manželství odvrátit. Klademe proto na naše soudy požadavek, aby v každém případě a v každém stadiu soudního jednání působily k odstranění příčin rozvratu manželství. V praxi byly vyslovovány obavy, zda novelizace občanského soudního řádu, jímž byl odstraněn povinný pokus o smír manželů, před zahájením rozvodu, prakticky nepovede ve svých důsledcích k větší benevolenci v rozvodovém řízení, než při povinném pokusu o smír. Při důsledném vedení soudů se však ukazuje výsledek, který jsme předpokládali, že totiž snaha o usmíření manželů ztratí svou formálnost, nabude na konkrétnosti a účinnosti. Svědčí o tom skutečnost, že ve třetím čtvrtletí 1973 bylo vzato zpět 858 návrhů na rozvod, ve čtvrtém čtvrtletí 1912 návrhů a v prvním pololetí 1974 celkem 2644 návrhů. Tato praxe soudů a jejich působení se projevuje - i když nechci činit unáhlené závěry - již i v určité klesající tendenci počtu návrhů na rozvod v průběhu jednotlivých čtvrtletí letošního roku. Nepochybně se zde projevuje i působení předmanželského poradenství a lepší příprava mladých lidí pro život v manželství. A právě na tuto otázku považuji za potřebné položit důraz. Boj proti rozvodovosti můžeme vést úspěšně především důkladnou a odpovědnou přípravou mladých lidí pro život v prostředí rodiny, ve škole i v zaměstnání, kde mohou přispět i samy pracovní kolektivy a společenské organizace.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl jsem ve svém úvodním slově upozornit na několik myšlenek, které ze zprávy o stavu socialistické zákonnosti vyplývají nebo ji doplňují.

Ubezpečuji vás, soudružky a soudruzi poslanci, že důsledně vedeme naše soudy a státní notářství k upevňování socialistické zákonnosti v rozhodování i v ostatní činnosti a k úsilí o realizaci těch opatření naší komunistické strany, která byla přijata v této oblasti. Jsme si plně vědomi ještě existujících nedostatků v soudní činnosti. Zjišťujeme je svou kontrolou a hodnocením praxe a společně s ministerstvem spravedlnosti ČSR usilujeme o jejich překonání a odstranění tak, abychom úkoly uložené nám závěry XIV. sjezdu KSČ i dalšími opatřeními naší strany do XV. sjezdu KSČ beze zbytku splnili. Jsme přesvědčeni, že podpora a pomoc, se kterou se setkáváme při plnění našich úkolů u ostatních státních orgánů, u hospodářských a společenských organizací, umožní nejen ještě lepší výsledky naší práce, ale povede k dalšímu upevnění a prohloubení socialistické zákonnosti ve společnosti.

Dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval České národní radě a zejména jejímu ústavně právnímu výboru za péči a pomoc, kterou věnovaly rozvoji naší socialistické justice a upevňování socialistické zákonnosti. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu dr. Kejzlarovi za jeho projev. Prosím nyní společného zpravodaje, místopředsedu ČNR dr. Vladimíra Ambruze, aby podal svou zprávu.

Zpravodaj místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych v úvodu své zprávy zdůraznil velký význam pravidelného projednávání stavu a vývoje socialistické zákonnosti i úkolů, které z něho vyplývají pro naše státní a hospodářské orgány i pro občany a jejich organizace. Tento význam je dán nejen tím, že projednáváním zpráv o stavu socialistické zákonnosti plní ČNR jednu ze svých ústavních funkcí, ale především tím, že ČNR v rámci svého ústavního postavení přispívá projednáváním stavu zákonnosti k realizaci programu KSČ, který pro současnou etapu vývoje naší společnosti vymezují závěry XIV. sjezdu KSČ a usnesení ÚV KSČ na ně navazující. Úkoly XIV. sjezdu jsou zaměřeny k dalšímu podstatnému rozvoji socialistické ekonomiky a k všestrannému zvýšení životní a kulturní úrovně lidu. Významnými prostředky, které usnadňují plnit tyto cíle, jsou upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti, zvyšování státní a občanské kázně a rozvíjení socialistického právního vědomí lidu. Není proto náhodné, že i tímto směrem zaměřuje XIV. sjezd KSČ pozornost všech stranických a státních orgánů, společenských organizací i občanů.

V rozvinuté socialistické společnosti vtěluje lid svou vůli do zákonů. Jakmile je zákon přijat, musí být všemi orgány a občany dodržován. Soudruh Gottwald, když hovořil v únoru 1950 k soudcům z lidu o jejich úkolu bdít nad zachováváním socialistické zákonnosti, vyjádřil tuto myšlenku slovy: "... naše zákony a ostatní právní předpisy dává si pro sebe a ve svém vlastním zájmu sám pracující lid." Náš nový právní řád tudíž neslouží již vykořisťovatelům, kapitalistům, velkostatkářům a bohatým příživníkům. Slouží zájmům pracujícího lidu. Není již v rozporu, nýbrž je v souladu se zájmy lidu, vyjadřuje jeho vůli povýšenou na zákon. A bdít nad tím, aby vůle lidu a jeho státu, ztělesněné v našich zákonech, byly vždy a všude uplatňovány v plné shodě s duchem lidové demokracie a s velkými socialistickými cíli, v tom je po mém soudu podstata naší socialistické zákonnosti."

Tato Gottwaldova slova, která v plné míře platí i dnes, jsou zároveň zdůrazněním úzkého sepětí socialistické zákonnosti a socialistické demokracie. Základní principy socialistické demokracie jsou zakotveny v našem právním řádu, v naší ústavě a v ostatních zákonech. Porušování právních předpisů, zakotvujících základy socialistického politického i hospodářského zřízení, práva a svobody občanů, znamená proto vždy zároveň narušování socialistické demokracie a naopak porušování principů socialistické demokracie vede k porušování socialistické zákonnosti. Přitom vzájemný vztah mezi socialistickou zákonností a demokracií je podmíněn i vztahem mezi zákonností a platným zákonodárstvím. Je známo, že zákony, které již neodpovídají potřebám společnosti, vytvářejí nebezpečí pro jejich nedodržování. Proto požadavek dalšího zdokonalování zákonodárství, vytyčený na XIV. sjezdu, je jedním z významných předpokladů upevňování socialistické zákonnosti. To je též důvod, že se náš ústavně právní výbor i naše předsednictvo již zabývaly obecnými problémy zkvalitnění legislativy, k nimž se budeme muset i v budoucnu vracet.

Těchto několik úvodních poznámek jsem považoval za nutné předeslat, abychom si znovu připomněli význam soustavné pozornosti a péče, kterou v orgánech ČNR věnujeme otázkám dalšího upevňování socialistické zákonnosti ve všech oblastech života naší společnosti. Proto jsme tento úkol zdůraznili ve Směrnici předsednictva ČNR k zajištění závěrů XIV. sjezdu KSČ v činnosti ČNR ve II. volebním období.