Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Horákovi. Slovo má poslanec Bohuslav Toman.

Poslanec Bohuslav Toman: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, uskutečňování volebních programů Národní fronty, které se stalo důležitým obsahem činnosti národních výborů, rozvíjí aktivní a konkrétní spolupráci národních výborů, hospodářských a společenských organizací a vede ke zvyšování podílu občanů na správě, výstavbě a zvelebování měst a obcí. Kladný poznatek, který vyplynul z pololetního hodnocení, je v neustálém politickém a odborném růstu funkcionářů národních výborů, kteří získávají zkušenosti a dobrou organizátorskou prací a osobním příkladem získávají občany pro plnění socialistických závazků při zvelebování obcí a měst.

Když jsme se v průmyslovém výboru zabývali plněním volebních programů, zaměřili jsme se hlavně na otázky pomoci a spolupráce hospodářských organizací při plnění volebních programů. Považovali jsme zvlášť za nutné hospodářským resortům zdůraznit, aby působily na podřízené organizace ke zvýšení podpory při výstavbě a úpravě obecně prospěšných zařízení a na zvyšování úrovně životního prostředí v obcích v rámci příslušných právních předpisů.

Oproti dřívější době se postupně mění postoj - některých průmyslových závodů, které nyní vyvíjejí větší aktivitu pro pomoc národním výborům finančními, mechanizačními i materiálovými prostředky pro budování důležitých společenských zařízení a vytváření lepšího životního prostředí.

Platné předpisy k tomu dávají podnikům dostatek možností, nejen formou sdružování prostředků socialistických organizací, ale i poskytováním nenávratných příspěvků na investiční výstavbu a na provoz některých zařízení podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb, podle níž mohou organizace přispívat na rekreační, školská, kulturní, zdravotnická, tělovýchovná a sociální zařízení.

V tomto směru jsou dosavadní výsledky různé. Na jedné straně jsou u některých národních výborů k dispozici značné částky nevyužitých sdružených prostředků z minulých let a v některých obcích chybí prostředky pro zajištění naléhavých potřeb. Ani podniky často pod tlakem svých vlastních problémů a i nedostatků finančních a hmotných zdrojů se nepodílí na zajišťování obecně prospěšných úkolů v odpovídající míře. Chtěl bych přitom poukázat alespoň na dvě nejzávažnější potřeby, kde by se pomoc podniků měla dále zintenzívnit. Jde zejména o ochranu a tvorbu životního prostředí a urychlení výstavby jeslí, školek a jiných zařízení v důsledku zvýšení populace. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že životní prostředí, zejména tam, kde je ovlivňováno výrobní činností podniků, vyžaduje nejen intenzívní ochrany na závodech, ale i vytváření příznivých podmínek v bezprostředním okolí, které jsou základní životní potřebou.

Stejně tak závažnou otázkou je urychlené vybudování potřebných zařízení pro děti jako jsou jesle a školky. Na tom musí mít zájem především závody, a to nejen z hlediska péče o děti, ale též o vytváření podmínek pro zaměstnanost žen. Je třeba si uvědomit, že pracující ženy půjdou pracovat tam, kde budou mít možnost umístit své děti v jeslích nebo ve školce, v některých případech i za cenu rozvázání pracovního poměru.

Ukazuje se, že v některých případech by bylo dokonce účelné, změnit některou akci volebního programu, která není tak naléhavá, za výstavbu jeslí nebo školky a pokud jsou možnosti podporovat tyto záměry. Dále bych se chtěl zmínit o některých problémech spojených s vlastní výstavbou objektů.

Brzdou plynulého plnění závazků v obcích zůstává nadále především značný nedostatek stavebního materiálu. Ve městech a obcích, kde se realizují větší a nákladnější stavby, mají problémy se zajištěním včasného vyhotovení projektové a rozpočtové dokumentace, nebo se zajištěním dokončovacích montážních prací, elektroinstalací, vody a tepla.  

Již v prvopočátcích naráží národní výbory na potíže při zajišťování předprojektové dokumentace. Projektové organizace odmítají a odsunují objednávky dodávek a tím neumožňují národním výborům zabezpečovat výrobky a materiál s dlouhou dodací lhůtou, zabezpečovat včas palivovou základnu, zařízení kotelen, trafostanice, strojního zařízení. Pokud jde o materiální zabezpečení akcí volebních programů nutno dbát o to, aby se do prováděcího plánu zařazovaly jen takové akce, které jsou všestranně zajištěny. Nebylo by také správné, aby jeden národní výbor vysoce překračoval své programy a druhý z nedostatku materiálu a jiných příčin je nemohl splnit.

V závěru bych chtěl poukázat ještě na jednu závažnou věc. Zaměření národních výborů na budování větších a náročnějších společenských zařízení v rámci akce "Z" jako např. prodejen, mateřských škol, kulturních zařízení, zapřičiňuje v některých obcích sníženou péči o údržbu a ošetřování dříve vybudovaných zařízení a úpravu obce. Toho je třeba se vyvarovat.

Průmyslový výbor považuje plnění volebních programů Národní fronty za jeden z důležitých politických úkolů. Uložil proto všem svým poslancům, aby dále ve svých volebních obvodech napomáhali ve smyslu usnesení vlády ČSR jejich realizaci pro další rozvoj a zvelebování našich měst a obcí. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Bohuslavu Tomanovi. Než uzavřeme rozpravu, o slovo požádal místopředseda vlády ČSR soudruh Adamec.

Místopředseda vlády ČSR doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi na závěr říci několik stručných poznámek. Průběh a výsledky dnešního jednání České národní rady jsou pro nás cenné a velmi podnětné. Zvláště si vážíme té skutečnosti, že nezůstalo jen u nějaké pouhé bilance naší dosavadní cesty, že to nebyl výčet úspěchů a problémů, ale že naše jednání přineslo mnoho námětů pro náš další postup.

Bylo oceněno, a myslím, že zcela oprávněně, velké úsilí našich občanů i naznačené směry, kterými se bude ubírat rozvoj jejich iniciativy. Řekli jsme si na co stačíme, na co prozatím nemáme dostatek sil a kde bude nutné soustředit pozornost nejprve na důkladnou přípravu. Diskuse potvrdila, že na člověka, který zůstává v popředí naší pozornosti, musíme soustavně a intenzívně působit, hledat nové formy masově politické práce a získávat jej pro politiku naší strany.

Stojíme na prahu posledního roku páté pětiletky a připravujeme se na pětiletku šestou. Soudruh Rázl vás za několik okamžiků podrobně seznámí se stavem rozpracovanosti. Hodnocení dosažených výsledků při plnění volebních programů je tedy zdrojem našich zkušeností a dobrých poznatků, které národní výbory mohou využít při dalším rozvoji své činnosti. Příprava nových volebních programů si vyžádá pečlivé a důsledné zvažování našich možností, vyžádá si i důkladný a myslím, že můžeme říci kritický rozbor všeho, co národní výbory ve spolupráci s orgány a organizacemi Národní fronty dosáhly. Převažují dobré výsledky, to bylo zdůrazněno. Ale ty jsou snižovány různými nedostatky a těch není málo. Každý z vás o nich ví. A právě pod tímto zorným úhlem bychom si měli vzít z minulosti poučení.

Vaše diskuse potvrdila, že pro další práci máme velmi příznivé podmínky. Především se můžeme opřít o iniciativu a aktivitu lidí. Jejich úsilí a zájem o úspěšné plnění volebních programů zaslouží velkého ocenění. Tato upřímná snaha se nezrodila náhodou. Je ovocem každodenní řídící a organizátorské práce našich národních výborů, vyjadřuje významný podíl Národní fronty na životě našich měst a obcí. Uvedené skutečnosti se stávají důležitým zdrojem, z něhož můžeme čerpat při tvorbě dalších plánů a našich záměrů.

Správně bylo zdůrazněno, ze občany nemůžeme jen informovat o dosažených výsledcích a získávat je pro zabezpečování nejbližších úkolů, ale že je třeba všude postavit dlouhodobý výhled. Přitom budoucí úkoly vidět reálně, ale vyžadovat vysokou zodpovědnost. Říkáme zcela otevřeně, že chceme a že musíme být nároční vůči sobě i vůči druhým. Pro to co nás čeká v nejbližších letech, můžeme lidi získat jen tehdy, když budeme důsledně, soustředěně a plánovitě překonávat slabá místa v naší činnosti, když budeme úspěšně bojovat s formálností a s průměrností. Tato rozhodnost je a bude současně projevem našeho vztahu k občanům, našeho usilovného hledání nových cest k ještě výraznějším výsledkům.

Nechceme tuto skutečnost jen konstatovat, to by bylo velmi málo. K vyšší náročnosti povedeme naše národní výbory, všechny orgány a organizace. Je to postup, který vychází nejen z dosažené úrovně, ale především z požadavků, které na nás současnost klade.

Úspěšné plnění volebních programů Národní fronty nepochybně přispělo k prohloubení důvěry a vzájemného porozumění mezi občany a národními výbory. A tato důvěra občanů, jejich dobrá vůle pomoci při rozvoji měst a obcí, rostoucí zájem jednotlivců o život kolektivu, o další zpestření života společnosti, to je ta nejvyšší hodnota veškeré naší dosavadní práce. Naší hlavní starostí zůstává, abychom tuto důvěru, tento soudružský a dobrý vztah nikde ani v maličkosti nepromarnili.

Uděláme vše pro to, abychom nadcházející významná výročí našeho osvobození v příštím roce, oslavy, které jsou poděkováním a výrazem vděčnosti, věrnosti a bratrství k Sovětskému svazu, uvítali výsledky i úkoly ještě smělejšími.

Hovořili jsme o řadě oblastí, ve kterých máme ještě značné rezervy, na které v následujícím období především soustředíme veškerou naši pozornost. Ne všechno se nám pochopitelně může podařit uskutečnit ihned. Bude třeba, aby národní výbory i orgány Národní fronty odpovědně vážily pořadí naléhavosti potřeb a respektovaly možnosti zdrojů, kapacit a konkrétních podmínek v místech, aby vždy dbaly na to, že jakákoliv investice, stavební akce má svůj smysl jen tehdy, když se její výstavba nebude dlouho protahovat, když nebudeme nechávat akce rozestavěné neúnosně dlouhou dobu.

Je skutečností, ze se některým národním výborům pro dokončení zbývajících úkolů nedostává volných prostředků. Bude proto nutné, především na zařízeních sloužících širokému okruhu veřejnosti, s větší důsledností soustřeďovat prostředky, kapacity a zdroje se závody, JZD a dalšími organizacemi v místech. Projevy lokálně patriotických zájmů, tendence stavět si "pomníky", podléhání zcela subjektivním zájmům a názorům bez věcného a objektivního respektování společenských potřeb, možností a zájmů, nesmí mít v naší praktické činnosti místo. V tom je i projev společenské odpovědnosti funkcionářů a poslanců národních výborů, který budeme důsledně vyžadovat. Chceme-li se skutečně zvát dobrými hospodáři, nemohou nás takové tendence právě v této době nechat lhostejnými. Jistě mi prominete, že se vracím ještě k jednomu úkolu, přestože se již dnes o něm hovořilo a v diskusi se několikrát zdůraznil.  

Každý rozumný a uvážlivý člověk musí myslet především na budoucnost a budoucností této společnosti, pokračovateli jejího dalšího socialistického rozvoje jsou naše děti. Jsme všichni povinni postarat se včas o to, aby pro ně byl dostatek jeslí, školek, škol a dalších zařízení. Zdůrazňuji všichni, protože péče o výstavbu těchto zařízení nemůže být jen povinností národních výborů, je to i povinnost závodů, JZD a dalších organizací. Péče o výstavbu a provoz těchto zařízení je současně výrazem starostlivosti závodů a jejich odborových organizací o dobré podmínky života na pracovišti i v rodinách. Chceme proto v následujícím období především do této oblasti soustřeďovat pozornost a práci národních výborů. Očekáváme, že naleznou plné pochopení pro své záměry u vedoucích hospodářských pracovníků, odborových a dalších společenských organizací Národní fronty. Naším cílem je, aby tato praxe zdomácněla všude, aby se přenesla zejména do velkých a větších měst, kde je potřeba těchto zařízení největší.

Průběh diskuse také potvrdil, že pozornost, kterou jsme v naší zprávě věnovali organizátorské a politickovýchovné práci, je zcela oprávněná. Na její úrovni závisí, jak rychle a důsledně zajistíme naznačené směry řešení v nejbližším období, kde i nadále bude středem pozornosti národních výborů člověk se svými potřebami a zájmy, se svými denními starostmi a problémy.

Soudružky a soudruzi, v závěrečném slově jistě nelze reagovat na vše. Všichni jsme ale za jedno v tom, jak diskuse ukázala, že jsme sice dost udělali, ale neméně práce nás čeká v následujících dnech, týdnech a letech. Nebude to již dlouho trvat a občané se na závěr volebního období budou ptát velmi adresně každého poslance, každého národního výboru, co udělal, jak splnil svou zastupitelskou úlohu lidu, jak přispěl k našemu dalšímu socialistickému rozvoji. Budou otevřeně poukazovat na nedostatky, které jsme nedokázali odstranit, budou kriticky posuzovat úroveň naší práce. A je přece věcí naší cti, aby tato bilance byla příznivá a byla současně i dobrou základnou pro další rozvoj našeho života, pro další náročné úkoly v uskutečňování smělých perspektiv našeho rozvoje i v období 6. pětiletého plánu.

Vážené soudružky a soudruzi, mohu vás ujistit jménem vlády ČSR, že všechny návrhy, náměty a doporučení, které byly předneseny, pozorně posoudíme, využijeme je ve zbývající části volebního období i v přípravě 6. pětiletky. Chci vám ještě jednou jménem vlády ČSR opravdu upřímně poděkovat za vaši dosavadní pomoc, podporu i spolupráci. Naše poděkování je naprosto upřímné. Úzký vztah vzájemného porozumění, který se v minulých letech mezi ČNR a vládou ČSR vytvořil, je základem naší úspěšné práce, neocenitelným pomocníkem při řešení všech problémů. Myslím, že mohu vyslovit pevné přesvědčení, že vláda naší republiky nalezne i v dalším období u vás, poslanců, plnou podporu, že i při výkonu své funkce ve volebních obvodech pomůžete prosadit do praxe závěry dnešního jednání.

Chci vám popřát úspěchy ve vaší další zodpovědné činnosti, hodně spokojenosti, radosti z vykonané práce a hlavně pevné a dobré zdraví. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu dr. Adamcovi, místopředsedovi české vlády. Vyčerpali jsme pořad všech přihlášených do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo. Rozprava je ukončena.

Dávám nyní slovo společnému zpravodaji a předsedovi návrhové komise poslanci ing. Vladimíru Štronerovi, aby uvedl návrh usnesení České národní rady ke zprávě vlády ČSR o plnění volebních programů Národní fronty. Předběžný písemný text byl během polední přestávky rozdán.

Zpravodaj poslanec ing. Vladimír Štroner: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, k rozmnoženému a předanému návrhu usnesení k projednávanému bodu pořadu dnešní schůze došla jediná připomínka, která se týká str. 2 odst. II, kde je navrhováno za slova "oceňuje obětavou práci všech občanů" vsunout slova "poslanců, funkcionářů a pracovníků národních výborů všech stupňů". Domníváme se, že hovoříme-li v návrhu usnesení o funkcionářích národních výborů, jsou tím myšleni i poslanci, protože poslanec je funkcionářem, bez ohledu na to, zda jde o funkcionáře uvolněného nebo neuvolněného. Hovoříme-li o národních výborech, myslíme národní výbory všech stupňů. Proto se domnívá skupina poslanců, která návrh usnesení předložila, že v navrženém textu není potřeba žádných úprav. 

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych k 1. bodu pořadu dnešní schůze ČNR podtrhl naprostou jednotu poslanců, kteří v rozpravě vystoupili. Vyplynulo to i ze závěrečného vystoupení místopředsedy vlády ČSR soudruha Adamce. Je to jednota názorů nejvyššího zastupitelského sboru a vlády ČSR na význam i obsah volebních programů Národní fronty a na další postup v zajišťování jejich plnění. Názory a náměty přednesené jednotlivými poslanci budou jistě vládou republiky - jak to zdůraznil soudruh Adamec - vzaty v úvahu jak pro zbytek současného volebního období, tak pro přípravu volebních programů pro příští volební období. Přitom vycházíme z jednotného přesvědčení, že iniciativa našich občanů, prokazovaná především v akci "Z", musí být i nadále komplexně podporována v zájmu rozkvětu našich obcí, měst, okresů a krajů. Je třeba poděkovat všem stranickým a státním orgánům, organizacím sdruženým v Národní frontě, všem občanům ČSR za velké dílo, které bylo při plnění volebních programů Národní fronty vykonáno. Lze si jen přát, aby se nám práce i nadále tak dobře dařila. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci ing. Štronerovi za jeho návrh. Jsou nějaké připomínky k návrhu usnesení? /Připomínky nebyly./

Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení České národní rady ke zprávě vlády ČSR o plnění volebních programů Národní fronty, jak jej předkládá návrhová komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala 1. bod svého pořadu.

Podle dopoledního usnesení přistoupíme l projednání třetího bodu pořadu, kterým je  

III

Společným zpravodajem k tomuto bodu pořadu je poslanec Josef Kudela. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec Josef Kudela: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky, vážení soudruzi! Zákon k jehož projednávání dnes přistupujeme, bude mít značný význam pro rozvoj našeho archivnictví. Jako součást společenskovědní základny má archivnictví za úkol, aby pomáhalo ke zkoumání společenských jevů v minulosti a k jejich využívání v přítomnosti. Zavedením právního pořádku v tomto oboru vytvoří se nové předpoklady k tomu, aby archiválie zůstaly zachovány v původním stavu, byly evidovány a chráněny, aby tak archivnictví mohlo plnit své důležité poslání.

Dovolte mně, abych se jen několika slovy zmínil o dosavadní právní úpravě. K první všeobecné právní úpravě došlo u nás až v roce 1954. Bylo to vládní nařízení č. 29, na jehož základě byl vybudován Jednotný státní archivní fond, soustředěný ve státních ústředních archívech, ve státních archívech v krajích a v dalších ostatních archívech. Uvedené vládní nařízení dalo tak základ k organizační struktuře archivnictví s principem jednotného řízení ministerstvem vnitra. Řada dalších pro archivnictví neméně významných otázek byla řešena postupně prováděcími předpisy a směrnicemi. Celá právní úprava je tak roztříštěna v řadě druhotných norem různého stupně. Kromě toho dnes již stávající úprava nevyhovuje, neboť nemůže dostatečně zajistit, aby archivnictví plnilo svou úlohu v podmínkách současného společenského vývoje. Přitom nejde pouze o upevnění jednotnosti v organizování a řízení archivnictví, ale o řadu dalších otázek, které se musí stát předmětem právní úpravy. Je to zejména objasnění základních pojmů z oboru archivnictví, stanovení práv a povinností orgánů, organizací a občanů, vybudování jednotného archivního fondu, postavení a úkoly jednotlivých druhů archívů, ochrana archiválií, přiznání charakteru kulturních památek, popř. národních kulturních památek archiváliím a předarchivní péče.

Navrhovaní zákonná úprava se opírá o zásady uvedeného vládního nařízení z roku 1954, které dále rozvádí a navíc se v ní současně řeší všechny otázky, které jsou spojeny se zabezpečením archivní a předarchivní péče. Jde tedy o normu, která vychází ze současných i perspektivních potřeb a upravuje oblast archivnictví komplexně.

Zákonodárná působnost národní rady vyplývá v tomto případě z článku 9 ústavního zákona o čs. federaci; podle tohoto ustanovení věci, které nejsou taxativně svěřeny do působnosti Československé socialistické republiky, patří do výlučné působnosti České a Slovenské socialistické republiky. Protože ústavní zákon úpravu archivnictví federaci nesvěřuje, náleží tato úprava do působnosti národních republik.

Návrh zákona, který vláda České socialistické republiky předložila České národní radě, byl vypracován podle zásad, jež byly projednány v ústavně právním a kulturním a školském výboru. Společná zpráva výborů vypracovaná k zásadám, byla schválena ve schůzi předsednictva ČNR dne 17. května 1973 a zaslána jako stanovisko České národní rady předsedovi vlády a ministru vnitra.

Při projednávání nyní předloženého návrhu zákona bylo ve společné schůzi uvedených výborů konstatováno, že návrh vychází ze schválených zásad a přihlíží též k připomínkám, jež výbory uplatnily. Osnově zákona věnovaly výbory velkou pozornost a doporučují plénu, aby návrh schválilo. Současně navrhly výbory několik úprav, které se týkají zpřesnění některých ustanovení, změn terminologických a formulačních a některé i věcného charakteru.

Úprava navržená v § 13 odst. 2 sleduje, aby dikce tohoto ustanovení byla jasná. Doporučuje se proto upustit od formulace "pokud není dále stanoveno jinak" a uvést konkrétně, kterých ustanovení zákona se výhrada týká.

V § 25 se navrhuje, aby namísto termínu "bezpečnostních složek" bylo použito termínu "ozbrojených bezpečnostních sborů" ve shodě s termínem použitým v příslušném ustanovení ústavního zákona o čs. federaci. V souladu s tím se mění i nadpis § 25.

Protože znění druhé věty § 25 není dostatečně zřetelné, aby výklad byl jednoznačný, doporučuje se nová formulace, jak je uvedena ve společné zprávě výborů.

Z měna doporučená v § 26 odst. 5 je věcného rázu; má se zato, že je účelné, aby se na archiválie politických stran, orgánů Národní fronty a orgánů ROH vztahovalo též ustanovení § 9 o pořizování reprodukcí archiválií prohlášených za národní kulturní památky a archiválií uznaných za kulturní památky.

Poslední změna se týká § 34, kde se navrhuje, aby účinnost zákona byla posunuta k 1. lednu 1975. Tuto změnu nemusím jistě blíže odůvodnit, neboť z praxe víme, že účinnost normy je třeba stanovit tak, aby se ještě před ní mohly se zákonem seznámit jednak orgány a instituce, které normu provádějí, ale také i široká veřejnost.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, jménem výborů ústavně právního, kulturního a školského doporučuji plénu České národní rady, aby vládní návrh zákona České národní rady o archivnictví schválilo s uvedenými úpravami a změnami. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu zpravodajovi. O slovo se přihlásil ministr vnitra České socialistické republiky ing. Josef Jung. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda ČSR vám předložila k projednání návrh zákona České národní rady o archivnictví. Dovolte mi, abych po úvodním slovu zpravodaje uvedl některé skutečnosti k odůvodnění tohoto vládního návrhu. Dokumenty, které v průběhu doby u nás vytvořily orgány státní správy, organizace nebo které vznikly z činnosti jednotlivců, kteří ve státě zastávali odpovědné funkce nebo měli významnou úlohu v politickém, společenském, hospodářském nebo kulturním životě země, jsou hlubokým zdrojem poznání dějin vlasti, dějin politického, hospodářského, společenského a kulturního rozvoje země, boje našeho lidu za získání a obhájení národní a sociální svobody a úsilí vynaloženého na výstavbu socialistické společnosti. Vždyť archiválie svou trvalou dokumentární hodnotou představují často jediný a nenahraditelný zdroj informací o životě a práci našeho lidu, o jeho pokrokových snahách a revolučních bojích. Je proto v souladu s kulturním snažením naší socialistické společnosti, abychom se postarali o to, aby tyto dokumenty byly řádně archivovány a zůstaly také zachovány ve svém původním fyzickém stavu.