Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, jménem vás všech děkuji předsedovi vlády soudruhu Josefu Korčákovi za jeho závažné prohlášení, které přednesl na závěr naší rozpravy ke zprávě vlády. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Rozprava je skončena. Prosím předsedu návrhové komise, místopředsedu ČNR soudruha Oldřicha Voleníka, aby přednesl návrh komise na usnesení České národní rady k tomuto bodu pořadu.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi, bylo již řečeno, že podruhé v průběhu našeho volebního období projednáváme zprávu vlády ČSR o plnění programového prohlášení vlády, kterou přednesl její předseda soudruh Korčák. Vláda ČSR tak složila účty ze své činnosti České národní radě a informovala nás, jak plní své programové prohlášení z prosince roku 1971. Bylo již také řečeno, že při přípravě dnešního jednání projednaly všechny výbory ČNR teze této zprávy a provedly kontrolu dřívějších usnesení a doporučení ve výborech a orgánech ČNR. Rozprava doložila, že poslanci České národní rady, komunisté, příslušníci druhých politických strana organizací Národní fronty, i poslanci bez stranické příslušnosti jednoznačně pozitivně hodnotí přínos vlády ČSR v uplynulém období. Ocenili jsme úsilí, které vláda vynakládá k realizaci usnesení XIV. sjezdu KSČ a ke splnění cílů 5. pětiletky.

Výsledky docílené v uplynulém roce v rozvíjení naší socialistické společnosti, jak to bylo oceněno ve zprávě soudruha Korčáka, jsou do značné míry i odrazem práce orgánů České národní rady i jednotlivých poslanců. Duch i obsah jednání jsou také dokladem úzké spolupráce ČNR a všech jejích orgánů s vládou ČSR a s příslušnými resorty. V tomto duchu, jakto vyjádřila i rozprava, budeme i v dalším období usilovat o realizaci náročných úkolů. Považujeme za svou povinnost při plnění úkolů pětiletého plánu zaměřit se především na zvyšování efektivnosti, prohlubování plánovací disciplíny, zejména se budeme zabývat problematikou materiálně technického zásobování, snižování rozestavěnosti v investiční výstavbě. Nadále budeme věnovat pozornost i oblastním problémům, jak to bylo řečeno i předsedou ČNR soudruhem Erbanem.

Pokud jde o naši účast, chtěli jsme vyjádřit v návrhu usnesení, jak vám bylo předloženo návrhovou komisí, podporu vládě ČSR. V druhé části chceme také zakotvit v usnesení základní zaměření činnosti poslanců i výborů ČNR k dalšímu zabezpečování vládního programu a tím i směrnice XIV. sjezdu KSČ. Jsme toho názoru, že je naší povinností využít významných výročí, kterých budeme vzpomínat v blízké budoucnosti - 30. výročí Slovenského národního povstání a v příštím roce Pražského povstání a 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou - i jiných příležitostí k tomu, abychom v masově politické práci poslanců získávali občany k naplňování programového prohlášení vlády naší republiky.

Soudružky a soudruzi poslanci, návrh usnesení vám byl předložen. Doporučuji na straně 1 v závěru druhého odstavce, kde se mluví k hlavním úkolům ideologické práce, doplnit čárku místo spojky "a" - takže by toto místo znělo: " pokračovat při výchově mládeže, ke kultuře a školství... ".

Jménem návrhové komise doporučuji, aby návrh, tak jak byl předložen, byl plénem České národní rady schválen.

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, slyšeli jste zprávu návrhové komise. Jsou nějaké připomínky k navrženému textu usnesení? Nejsou. Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení ke zprávě vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení vlády v roce 1973, ve znění předloženém návrhovou komisí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala zprávu vlády o plnění jejího programu.

Přerušuji nyní schůzi do 14.15 hodin.

/Schůze přerušena v 13.18 hodin a opět zahájena ve 14.15 hodin./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi. Do schůze se dostavili k projednání dalších bodů pořadu primátor hl. m. Prahy dr. Zdeněk Zuska a místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR Miloslav Vacík, které mezi námi srdečně vítám. /Potlesk./

Přistoupíme k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

II

Společným zpravodajem je poslanec Jindřich Houska. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Jindřich Houska: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Soustředěnou péčí ústředních stranických a státních orgánů, pražských národních výborů a za účinné pomoci poskytované ostatními kraji republiky se podařilo založit perspektivní a cílevědomé řešení rozvoje hlavního města Prahy.

Při jednání o problematice Prahy ve výborech, v předsednictvu i na plenární schůzi České národní rady jsme se všichni seznámili, o jak složité a náročné úkoly přitom jde. Kromě zajištění nutného objemu bytové výstavby musí být zásadně vyřešena doprava, výstavba a přestavba inženýrských sítí a zařízení, musí být provedeny rozsáhlé silni ční stavby, zajištěna výstavba průmyslových, skladových a provozních objektů, uspořádány rekreační prostory a vyřešena řada dalších problémů.

Zkušenosti získané v průběhu výstavby a při vypracování urbanistické koncepce hlavního města ukazují, že dosavadní území nestačí k uspokojivému a účelnému řešení stanovených záměrů a že je tedy třeba toto území dále rozšířit. Zákon o územním členění státu z roku 1960 stanovil, že podstatné změny území hlavního města Prahy musí být provedeny zákonem. Podle ústavního zákona o čs. federaci přísluší tato zákonodárná působnost České národní radě.

Vláda ČSR proto předložila České národní radě k projednání a schválení návrh zákona, kterým se území hlavního města Prahy dále rozšiřuje. Předsednictvo České národní rady přikázalo tento vládní návrh zákona k projednání výboru ČNR pro národní výbory a národnosti a ústavně právnímu výboru ČNR. Podle předloženého návrhu se připojuje k dosavadnímu území hlavní¨ města Prahy 16 obcí z okresu Praha - východ a 14 obcí z okresu Praha - západ s celkovým počtem 61 000 obyvatel. Je pochopitelné, že při takovéto podstatné změně prováděné uprostřed volebního období vzniknou některé problémy. Je to kromě značného zásahu do územní rozlohy dosavadních okresů Praha - západ a Praha - východ i zásah do dosavadních vztahů mezi místními a okresními národními výbory, do organizace soudů a dalších státních orgánů, do organizace a řízení zemědělských závodů apod. Některé problémy vzniknou i pokud jde o přesuny ve volebních obvodech poslanců okresních a krajských národních výborů. Bude to mít vliv i na způsob vyřizování záležitostí občanů u národních výborů a dalších státních orgánů.

Předložený návrh zákona všechny tyto otázky řeší. Při jednání o návrhu zákona v obou výborech jsme se přesvědčili, že vláda České socialistické republiky, Národní výbor hl. m. Prahy a Středočeský KNV vytvořily podmínky k tomu, aby provedení této územní změny bylo po všech stránkách dobře připraveno a projednáno s občany, aby národní výbory připojených obcí byly účelně začleněny do soustavy pražských národních výborů a aby s platností od 1. července t. r. byla tato územní úprava uvedena do života.

Soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji jménem výborů ČNR pro národní výbory a národnosti a ústavně právního České národní radě, aby návrh zákona ve znění předloženém vládou schválila. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji společnému zpravodaji za přednesenou zprávu. O slovo se přihlásil z pověření vlády ministr vnitra ČSR soudruh ing. Josef Jung. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Vláda ČSR vám předkládá dnes návrh zákona České národní rady o změně území hlavního města ČSR Prahy. Dovolte mi, abych po úvodním slově zpravodaje z pověření vlády ČSR uvedl některé skutečnosti k odůvodnění předloženého návrhu.

Všestranný rozvoj Prahy jako hlavního města České socialistické republiky a současně jako hlavního města celé federace se specifickým postavením politického, hospodářského a kulturního centra státu je nesporně v zájmu celospolečenském a celostátním.

Proto se rozvoj hlavního města se svou zvláštní, složitou problematikou zejména v posledních letech ocitl v popředí zájmu centrálních orgánů, a to jak stranických, tak i zákonodárných a vládních.  

To je v souladu s realizací závěrů XIV. sjezdu KSČ, který - vycházeje z rozboru problematiky hlavního města - stanovil ve své Rezoluci, že mimořádnou pozornost musí příslušné národní výbory a všechny odpovědné orgány věnovat řešení problémů v hlavním městě, zvláště pokud jde o dopravní situaci, veřejné služby, bytovou výstavbu, kulturní a společenský život. Tak vyjádřil XIV. sjezd strany zásadní směry dalšího proporcionálního rozvoje hlavního města a zároveň míru pozornosti, kterou je nutno věnovat řešení těchto hlavních otázek.

Jak patrno, je rozvoj hlavního města Prahy spojen s řešením celé řady problémů, z nichž v popředí jsou zejména problém bytový a problém dopravní.

Je zřejmé, že předpokladem zásadního řešení právě těchto problémů a dalších rozvojových otázek je vytvoření přiměřeného územního prostoru.

K poslednímu rozšíření území hlavního města Prahy došlo k 1. lednu 1968 v souvislosti s vydáním dosud platného zákona o hlavním městě Praze. Tehdy bylo připojeno k území hlavního města 10 obcí z okresu Praha - východ a 10 celých obcí a 1 část obce z okresu Praha - západ. Toto rozšíření území hlavního města Prahy mělo usnadnit též řešení otázek výstavby a dalších rozvojových otázek, neboť šlo o území, s nímž se počítalo pro budoucí pražskou výstavbu, pro umístění různých zařízení sloužících hlavnímu městu. Připojené obce z valné části používaly převážně různých veřejných služeb organizovaných v hlavním městě, především městské dopravy.

Nyní, po uplynutí šesti let má znovu dojít k značnému rozšíření území hlavního města. Připojením území 30 obcí uvedených ve vládním návrhu, a to 16 obcí z okresu Praha - východ a 14 obcí z okresu Praha - západ, rozšíří se území hlavního města téměř o 200 km², tj. o 67 % dosavadní rozlohy. Počet obyvatelstva v Praze se zvýší o 61 000, tj. o 5,6 % a dosáhne více jak 1 152 000 obyvatel.

Proč po uplynutí poměrně krátké doby má dojít nyní k tomuto zvětšení území hlavního města?

Hlavní důvod je třeba spatřovat v nezbytné a naléhavé nutnosti umožnit dlouhodobě, tzn. po celé údobí dlouhodobého výhledu do roku 1990, výstavbu hlavního města Prahy podle schválené urbanistické koncepce.

V podstatě jde o umístění další soustředěné bytové výstavby s propojením inženýrských sítí, o výstavbu rozsáhlých komunikačních staveb, průmyslových, skladových a jiných provozních objektů.

Podle schválené urbanistické koncepce další výstavby hlavního města, vyvolávají nutnost rozšíření území hlavního města Prahy, které vyplývá z vládního návrhu, hlavně tyto skutečnosti.

Především nelze plánovanou bytovou výstavbu umisťovat výhradně přestavbou a dostavbou ve stávajících obytných plochách hlavního města nebo výstavbou drobných sídlišť na volných plochách. Perspektivně plánovaný objem bytové výstavby má totiž činit v 6. pětiletce 64 000 bytů, v 7. pětiletce 70 000 bytů a v 8. pětiletce 60 000 bytů. Taková rozsáhlá výstavba vyžaduje nesporně velké obytné celky, které navazují celkově na zastavěné území hlavního města Prahy.

Podle etapizace výstavby se každý z těchto velkých obytných celků stane rozhodujícím soustředěným staveništěm příslušné pětiletky; například v 5. pětiletce je to Severní město. Na stávajícím území hlavního města se však nachází pouze poslední staveniště tohoto druhu, totiž Jižní město, jako centrální staveniště pro 6. pětiletku. Vybrané nosné staveniště pro 7. pětiletku - Jihozápadní město - které bude rozestavěno již v 6. pětiletce, se podstatnou měrou nachází již na dnešním území Středočeského kraje a stejně tak i všechna další uvažovaná nosná staveniště pro budoucí plánovací období.

Dále je třeba vidět, že na území hlavního města není již možno perspektivně umístit veškerá nově budovaná zařízení, potřebná k provozu města, a zajistit náhradní plochy pro přemístění výrobních a skladových objektů z obytného území města. Přípravu investic, které funkčně slouží výhradně hlavnímu městu, ale nacházejí se mimo jeho území, ve Středočeském kraji, se nedaří dostatečně operativně zajistit v podřízenosti různých národních výborů, ale ukazuje se nutnost podřídit území soustředěné pražské výstavby jedinému národnímu výboru, to znamená Národnímu výboru hlavního města Prahy. Podrobněji jsou další příčiny uvedeny v důvodové zprávě k návrhu předloženého zákona a není je třeba rozvádět.  

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi nyní několik poznámek k jednotlivým ustanovením vládního návrhu zákona České národní rady o změně území hlavního města Prahy. Základem navržené zákonné úpravy je rozšíření území hlavního města Prahy. K tomu se vztahuje ustanovení § 1.

Ve všech obcích, které mají být podle vládního návrhu připojeny k území hlavního města, budou působit i nadále místní národní výbory, které budou podřízeny příslušným obvodním národním výborům. To vyplývá z ustanovení § 22 platného zákona o hlavním městě Praze, kde se stanoví, že připojí-li se po 1. lednu 1968 k území hlavního města Prahy další obce, mohou v nich i nadále působit místní národní výbory, řízené příslušným obvodním národním výborem. Tak jsou vytvářeny předpoklady k tomu, aby nebylo oslabeno, ani přechodně, uspokojování oprávněných zájmů občanů žijících na území připojovaných obcí a zejména aby nebylo oslabeno spojení občanů s jejich národními výbory.

Bylo by nesprávné, aby obyvatelstvu v obcích, které se mají připojit k území hlavního města Prahy, byly tímto opatřením způsobeny nějaké újmy. Mám tu na mysli výši domovní daně, místní poplatek ze psů, možnost chovu domácího zvířectva apod. Vládní návrh tyto otázky výslovně neřeší, protože platné předpisy dávají dostatek prostoru pro jejich řešení. Je v kompetenci Národního výboru hlavního města Prahy, aby přijal taková opatření, aby místní poplatky a domovní daň v uvedených obcích byla zachována v dosavadní výši, aby obyvatelstvu bylo umožněno chovat domácí zvířectvo apod.

Přestože těžiště vládního návrhu spočívá v právní úpravě územní otázky hlavního města, nemůže vládní návrh upustit od řešení některých souvisejících otázek. Je to především otázka poslanců národních výborů ve vztahu k navrženým územním změnám. Zabývá se jí ustanovení § 2 vládního návrhu.

V souladu s demokratickými principy naší socialistické volební soustavy zákon řeší i otázku poslanců vyšších stupňů národních výborů na území hlavního města Prahy v souvislosti s navrhovanou územní změnou. Vládní návrh vychází ze zásady, že v těch případech, kdy zcela nebo z převážné části volební obvod připadne k hlavnímu městu Praze, přejde s ním i příslušný poslanec. Tam, kde převážná část volebního obvodu zůstane na území Středočeského kraje, zůstane s voliči i poslanec.

Navrhované změny se dotýkají celkem 60 volebních obvodů, spadajících do okresních národních výborů Praha - východ a Praha - západ, dále 14 volebních obvodů do Středočeského krajského národního výboru, 4 volebních obvodů do České národní rady, 3 volebních obvodů do Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR a 2 volebních obvodů do Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR.

Pokud jde o volební obvody do okresních národních výborů a do krajského národního výboru, ve většině případů přecházejí tyto obvody cele ku Praze i s poslancem. U 11 volebních obvodů do okresních národních výborů a u 13 volebních obvodů do krajského národního výboru dochází k dělení tak, že bud převážná jejich část zůstává ve Středočeském kraji i s poslancem a ku Praze přechází menší část bez poslance nebo opačně. Je v pravomoci národních výborů, aby na přechodnou dobu do příštích všeobecných voleb zabezpečily, aby i s obyvatelstvem v těchto zbytcích dosavadních volebních obvodů byli ve styku poslanci příslušných národních výborů. Přitom se předpokládá, že volby nových poslanců v těchto zbytcích nebudou již v tomto volebním období prováděny.

Pokud jde o volební obvody do České národní rady a do Federálního shromáždění ČSSR, zůstanou až do všeobecných voleb beze změny, i když budou přesahovat hranice Středočeského kraje, resp. hranice hlavního města Prahy. Zákony o volbách do České národní rady a do Federálního shromáždění ČSSR řeší pouze tvoření volebních obvodů; vůbec se však nezabývají vlivem případných územních změn kraje v průběhu volebního období na tyto volební obvody. Ponechání dosavadních volebních obvodů do České národní rady a do Federálního shromáždění ČSSR v nezměněné podobě na přechodnou dobu až do všeobecných voleb je tedy v souladu s demokratickými principy naší socialistické volební soustavy a není v rozporu se zákonem. Ostatně máme tu již precedent - obdobný postup při poslední územní změně hlavního města Prahy k 1. lednu 1968.

Jak již jsem se dříve zmínil, budou v částech městských obvodů v Praze vzniklých začleněním území připojených obcí i nadále působit místní národní výbory. Vzhledem k tomu zůstávají poslanci zvolení do místních /městských/ národních výborů v obcích, jejichž území má být připojeno podle vládního návrhu k hlavnímu městu, ve funkci poslanců a vytvářejí místní národní výbory v příslušných částech městských obvodů.

Nové územní organizaci se musí přizpůsobit i jiné státní orgány.

Vládní návrh v tomto směru řeší jen dva případy, které vyžadují formu zákona, v § 3 a 4.

Pokud jde o soudy, vychází vládní návrh ze skutečnosti, že podle zákona o organizaci soudů a volbách soudců lze obvody okresních a krajských soudců určit jen zákony národních rad. V důsledku začlenění území připojených obcí k území hlavního města se přirozeně rozšíří dosavadní městské obvody a tím územní obvody obvodních soudů v Praze; obdobně je tomu s rozšířením obvodu Městského soudu v Praze v důsledku rozšíření územního obvodu Národního výboru hlavního města Prahy.

Přičleněním území uvedených obcí území hlavního města Prahy rozšíří se zároveň objem zemědělské půdy v územním obvodu Národního výboru hlavního města Prahy; jde celkem o 17 500 ha zemědělské půdy. Nově začleněné dva státní statky a 4 jednotná zemědělská družstva bude řídit městská zemědělská správa, jejíž zřízení přísluší ministru zemědělství a výživy České socialistické republiky.

Vláda České socialistické republiky současně uložila ministru financí, aby ke dni počátku účinnosti navrhovaného zákona ve smyslu § 2 odst. 4 zákona České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách, určil obvod působnosti obvodních finančních správ na území hlavního města Prahy. Dále uložila ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy přizpůsobit ke dni počátku účinnosti navrhovaného zákona územní organizaci svých podřízených složek změnám v území hlavního města Prahy, provedeným navrhovaným zákonem.

Společenské organizace přizpůsobí svou organizaci nové právní úpravě území hlavního města Prahy v rámci platných právních předpisů a svých organizačních řádů, popřípadě stanov.

Vládní návrh pamatuje v § 5 i na řešení problematiky v oboru správního řízení v souvislosti s připojením území přilehlých obcí k území hlavního města. Půjde hlavně o to, aby rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutí národních výborů v souvislosti s prováděnými územními změnami bylo svěřeno již příslušným národním výborům působícím v Praze.

Vládní návrh zákona se zabývá kromě územních změn pouze zásadními problémy s tím souvisejícími. K jeho realizaci bude však zapotřebí zabezpečit ještě celou řadu dalších úkolů.

Především sem patří podrobné vymezení nových hranic území hlavního města Prahy. Hranice obcí, které budou připojeny k území hlavního města a které budou tvořit hranici hlavního města se Středočeským krajským národním výborem, jsou zpravidla vytvořeny podle starých hranic katastrálních území. Na některých místech mohou probíhat i továrními objekty, hospodářskými budovami, obytnými domy, komunikacemi. Při podrobném vytyčení hranic území hlavního města, a tedy i územního obvodu Národního výboru hlavního města Prahy, bude třeba dodržet zásadu, aby tyto hranice sledovaly hospodářské celky a komunikační sít.

Proto je třeba, aby ještě před účinností navrhovaného zákona místní národní výbory a okresní národní výbory Praha - východ a Praha - západ usneseními svých plenárních zasedání provedly nezbytné drobné úpravy hranic obcí ve smyslu zákona o územním členění státu.

Jako další úkoly spojené s realizací navrhovaného zákona je nutné především

- provést delimitaci plánů a rozpočtů, pracovníků a budov národních výborů,

- provést delimitaci provozoven služeb, místního průmyslu, Sběrných surovin, Restaurací a jídelen, Uhelných skladů, vodárenských zdrojů apod.,

- řešit hromadnou dopravu osob do připojovaných obcí,

- zabezpečit, aby organizace a zařízení na připojeném území, pokud ve větší míře slouží též území, které zůstane ve Středočeském kraji, plnily až do doby konečného řešení úkoly i pro okresy Praha - východ a Praha - západ; eventuálně pro celý Středočeský kraj; jde např. o nemocnice, záchrannou službu, umísťování osob v domovech důchodců, o oblast školství apod.

K zabezpečení těchto úkolů byly vytvořeny zvláštní pracovní skupiny složené ze zástupců Středočeského KNV a Národního výboru hlavního města Prahy. Tyto pracovní skupiny již intenzívně pracují na svěřených úkolech.

Kromě toho vláda České socialistické republiky vytvořila zvláštní pracovní skupinu v čele s místopředsedou vlády ČSR dr. Adamcem, jejímž hlavním úkolem je posuzovat zásadní otázky související s územními změnami, řešit nepředvídané a složité otázky, sledovat a koordinovat postup prací a pomáhat národním výborům.

Jsou tedy vytvořeny reálné předpoklady k tomu, aby veškeré problémy související s územní změnou hlavního města Prahy byly včas a řádně vyřešeny.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji vám vládní návrh zákona České národní rady o změně území hlavního města České socialistické republiky Prahy ke schválení. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji ministru ing. Jungovi za jeho projev. Do rozpravy se přihlásili poslanci Zdeněk Míka, ing. Jiří Burian a Jiří Randík. Dávám slovo poslanci Zdeňku Míkovi.