Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji předsedovi vlády za podanou zprávu.

Z pověření předsednictva České národní rady doporučuji, abychom pro přípravu návrhu usnesení České národní rady ke zprávě vlády ČSR o plnění jejího programu v průběhu loňského roku zvolili pětičlennou návrhovou komisi ve složení: předseda komise - místopředseda ČNR poslanec Oldřich Voleník, členové komise poslanci - dr. Miloslav Drahota, dr. Jaroslav Henzl, Ludmila Jandorová a Josef Miler.

Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu? /Nebyly./ Připomínky nejsou. Kdo tedy souhlasí s tím, aby byla zvolena návrhová komise v uvedeném složení, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se - jednomyslný souhlas./ Děkuji. Tím Česká národní rada zvolila návrhovou komisi.

Nyní přerušíme na 20 minut schůzi.

/Schůze přerušena v 10.08 hodin a opět zahájena v 10.30 hodin./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi. Přistoupíme k rozpravě k projednávané zprávě vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení v roce 1973. Do rozpravy se přihlásilo osm poslanců, které požádám, aby se ujali slova v tomto pořadí: soudruh dr. Ambruz, soudružka Rohlenová, soudruh Hlavička, soudruh František Toman, soudruh Jedlička, soudružka Křenová, soudružka ing. Smolíková a soudruh akademik Rosický. Prosím místopředsedu ČNR soudruha dr. Vladimíra Ambruze, aby se ujal slova.

Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Vážené soudružky, soudruzi, jestliže se zamýšlíme nad pozitivními výsledky, kterých vláda ČSR dosáhla při plnění svého programového prohlášení z prosince 1971, nemůžeme nevidět, že uplynulý rok se stal dalším významným krokem při naplňování usnesení XIV. sjezdu KSČ ve všech oblastech politického, hospodářského a společenského života. Přitom si znovu uvědomujeme, jaký nesmírný význam pro postupné a důsledné uskutečňování politiky naší strany má koncepční postup ÚV KSČ při konkretizaci a dalším rozpracování sjezdových závěrů. Tento přístup ústředního výboru naší strany k důslednému řešení všech klíčových úkolů dalšího rozvoje socialistické společnosti je výrazem stálého prohlubování vedoucí úlohy KSČ, vede k růstu její autority mezi pracujícími, ke zvyšování důvěry občanů v politiku strany a tím i k upevňování jednoty strany s pracujícími.

Úsilí České národní rady a všech poslanců je zaměřeno k tomu, aby svým podílem přispívali k dosažení cílů vytyčených stranickými orgány v nejvýznamnějších oblastech rozvoje naší socialistické společnosti. Postupně realizujeme dlouhodobou směrnici, která byla přijata z iniciativy Klubu komunistických poslanců ČNR a v níž jsou rozpracovány závěry XIV. sjezdu do podmínek činnosti České národní rady v jejím druhém volebním období. Tato směrnice se stala základní orientací pro práci všech orgánů ČNR a jejích poslanců. Od počátku volebního období důsledně podporujeme úsilí vlády o splnění jejího programu. Je třeba uvést, že jak Česká národní rada, tak i vláda České socialistické republiky sledují svou činností shodné cíle, odpovídající úkolům výstavby socialismu v naší vlasti. Metody při jejich zabezpečování vyplývají z jejich ústavního postavení a je proto samozřejmé, že každý z těchto orgánů realizuje společné cíle prostředky sobě vlastními.

Domnívám se, že v souvislosti s kontrolou vládního programového prohlášení je potřebné pozitivně ocenit úzkou a soudružskou spolupráci vlády ČSR i jejích členů s Českou národní radou a jejími orgány. K vytváření dobrých pracovních a soudružských vztahů mezi těmito vrcholnými orgány České socialistické republiky přispívají nejen pravidelné schůzky představitelů ČNR a české vlády, ale i jednání předsednictva a výborů ČNR, na nichž se za účasti zástupců vlády prohlubuje jednota v nazírání na řešení klíčových úkolů dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Při těchto jednáních usilujeme především o to, abychom společným postupem s vládou dosahovali optimálních výsledků při plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ, při realizaci svých ústavních funkcí a vlastních pracovních plánů.

Pokud jde o komunistické poslance v České národní radě, chceme se v úzké součinnosti se všemi ostatními poslanci i nadále soustředit na vytváření politických předpokladů k plnění uvedených sjezdových usnesení i usnesení plenárních zasedání ÚV KSČ. Budeme rozpracovávat do našich pracovních plánů a pravidelně kontrolovat plnění těch úkolů, které nám přísluší řešit. Zvláštní péči budeme věnovat politické, ideové a odborné připravenosti poslanců, zvyšování jejich informovanosti o usneseních vrcholných stranických orgánů, pokud se dotýkají činnosti ČNR a masově politické práce poslanců ve volebních obvodech. Povedeme všechny poslance k tomu, aby rozvíjeli svou iniciativu a pracovali samostatně při výkonu poslanecké funkce. Příkladnost poslance ve veškeré jeho práci se musí projevovat v důsledném prosazování politiky strany, v aktivním přístupu při její realizaci v orgánech ČNR, mezi voliči, ve styku s národními výbory, ostatními státními orgány a společenskými organizacemi. Poslanec ČNR musí být příkladem i poslancům národních výborů a všem spoluobčanům svou obětavostí, skromností, pracovní a společenskou aktivitou.

Uvedené metody práce jsou předpokladem soustavného zvyšování efektivnosti činnosti orgánů ČNR a umožní taktéž, aby byla konfrontována opatření výkonných orgánů s potřebami a zájmy pracujících a aby se i touto formou vytvářely další možnosti účelné spolupráce s vládou.

I v dalším období bude v popředí naší pozornosti oblast ekonomiky, jíž se obsáhle zabývala zpráva předsedy vlády ČSR o plnění vládního programového prohlášení. Dovolte mně, abych se právě u této problematiky zastavil a věnoval jí ve svém vystoupení pozornost.

V národním hospodářství od konce roku 1972, kdy Česká národní rada projednala poprvé v tomto volebním období plnění vládního programového prohlášení, pokračoval celkově pozitivní vývoj. Ze zprávy předsedy vlády ČSR i z jiných podkladů je zřejmé, že hmotné zdroje se zvyšovaly rychlejším tempem, než jaké předpokládal státní plán, že plánovaný celkový objem společenské výroby byl překročen.

Dynamika růstu výroby předstihla tempa určená ve Směrnici pro 5. pětiletý plán i tempa založená v ročních plánech. Roste produkce ve vybraných rozvojových oborech. Překračování výrobních úkolů v průmyslu při postupném uplatňování opatření ke zvýšení efektivnosti přináší i kvalitativní změny v reprodukčním procesu. Zemědělství úspěšně plní úkol krýt přírůstek spotřeby základních potravin tuzemskou výrobou.  

Také na dalších úsecích hospodářského a společenského rozvoje jsou úspěšně realizovány úkoly vyplývající ze závěrů XIV. sjezdu KSČ.

Přírůstek výroby v průmyslu a ve stavebnictví byl zajištěn převážně - v průmyslu řízeném vládou ČSR plně - růstem produktivity práce. V zemědělství pokryl růst produktivity práce nejen celý přírůstek výroby, ale i úbytek pracovníků.

Pokračovaly strukturální změny v průmyslu a vzrostla produkce ve vybraných rozvojových oborech. Pokud se týká rozvojových nosných programů, byla realizace většiny výrobních úkolů, které tvoří jejich náplň progresívnější, než předpokládal plán. Některé z nich přinášejí výrazný zásah do přeměny struktury průmyslu.

Velmi významná úloha při zabezpečování plánovaných úkolů připadá komplexní socialistické racionalizaci. V roce 1973 podle předběžného odhadu ministerstva výstavby a techniky ČSR bylo pomocí komplexní socialistické racionalizace dosaženo 14,8 mld Kčs přírůstku výroby, tj. 44 % plánovaného úkolu, úspor 45,5 tisíc pracovníků, tj. 90 % úkolu, a 1,9 mld Kčs úspor vlastních nákladů, tj. 90 % úkolu.

Rozvoj hospodářství vytváří podmínky pro splnění hlavního cíle pětiletky, vytyčeného XIV. sjezdem strany, zajistit v souladu s rozvíjením socialistického způsobu života vyšší uspokojování hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a další upevnění jeho životních jistot, a to na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby.

Významným přínosem zvyšujícím životní úroveň občanů je společenská spotřeba. Lidé si navykli přijímat tuto přednost socialistického zřízení před kapitalismem už samozřejmě a je proto správné její podíl na zvyšování životní úrovně zvláště zdůraznit. Příznivé výsledky ekonomického rozvoje umožňují stálé zlepšování bezplatně poskytovaných služeb obyvatelstvu - ve školství, kultuře, zdravotnictví a sociální péči a ve společenské pomoci rodinám s více dětmi - jinými slovy zvyšovat společenskou spotřebu obyvatelstva. Představuje to nemalé prostředky! V roce 1971 činil objem společenské spotřeby 58,4 mld Kčs, loni 63,7 mld Kčs a plán a rozpočet na letošní rok počítá s objemem 67,8 mld Kčs, tedy s růstem o 6,4 %. Jinými slovy a velmi jednoduše a názorně vyjádřeno, připadá v roce 1974 na každého našeho občana měsíčně za 585 Kčs různých bezplatných služeb. Ještě jinak. Ke každé koruně mzdy a platu dostáváme ještě dalších 50 haléřů bezplatných služeb a dávek v rámci společenské spotřeby obyvatelstva, neboť ta představuje více než polovinu plánovaného objemu mezd. S tím nesnesou srovnání ani nejvyspělejší kapitalistické státy.

Úspěšné výsledky v rozvoji národního hospodářství při zvyšování životní úrovně pracujících a upevňování jejich sociálních jistot byly dosaženy zásluhou trvalé pozornosti a soustavné péče, kterou naše strana, její ústřední výbor a další orgány spolu s vládou, národními výbory a hospodářskou sférou za aktivní účasti pracujících věnují zabezpečování závěrů XIV. sjezdu KSČ a na ně navazujících plén ÚV KSČ zejména k ekonomickým otázkám.

Tyto úspěšné výsledky však jsou oslabovány přetrváváním některých nedostatků, které snižují celkovou efektivnost národního hospodářství a působí problémy, ale současně také představují značné rezervy, jejichž využití může účinnost ekonomiky dále zvýšit a její rozvoj urychlit.

Vývoj v ekonomické oblasti potvrzuje potřebu věnovat stálou pozornost plnění kvalitativních stránek rozvoje národního hospodářství. Bude nezbytné věnovat jim stále větší pozornost, v neposlední řadě též proto, abychom úspěšně zvládli také nový problém, který se objevil v posledních dvou letech - trvající rychlý růst cen surovin a materiálů na kapitalistických trzích, který vzhledem k naší částečné závislosti na dovozech z této oblasti dopadá také na naše národní hospodářství. O to náročnější jsou úkoly, které v tomto směru stojí před celým národním hospodářstvím a před každým z nás.

Jedním z hlavních úkolů je lépe a efektivněji využít materiálových zdrojů a na tomto základě dosahovat rychlejšího růstu národního důchodu ve srovnání se společenským produktem. Přes úsilí vlády a určité zlepšení zejména v minulém roce je využívání surovinových, materiálových a energetických zdrojů v porovnání nejen se světovou úrovní, ale i s plány stále nedostatečné a materiálová náročnost výroby je vysoká. To se projevuje nepříznivě i v efektivnosti zahraničního obchodu a zvláště ve vztahu k rostoucím problémům při opatřování surovin a materiálů na kapitalistických trzích.  

V roce 1973 bylo dosaženo zatím nejvyššího tempa investičních prací a dodávek v 5. pětiletce. Přesto se v investiční výstavbě projevují odchylky od předpokladů pětiletého plánu. Rozpočtové náklady staveb rostou, prodlužují se plánované lhůty výstavby, nové kapacity se uvádějí do provozu opožděně, zvyšuje se rozestavěnost, nedosahuje se projektovaných parametrů a neplní se závazné úkoly investiční výstavby. Roční plán výstavby závazných úkolů byl v loňském roce splněn hůře než u staveb ostatních kategorií, a to přes jejich závaznost pro investory a dodavatele a zvýšenou kontrolu.

Nepříznivá je také situace v rozestavěnosti staveb nad 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladů. Z plánovaného snížení zůstatků rozpočtových nákladů se loni podařilo realizovat necelou šestinu, hlavně proto, že byl značně překročen limit rozpočtových nákladů zahajovaných staveb. Přes některé úspěchy v uvádění nových kapacit do provozu, u řady dalších dochází ke zpoždění a plánovaný úkol není plněn.

Celou třetinu prostředků vkládaných do investiční výstavby představuje objem investičních prací a dodávek v obou vládou sledovaných oblastech, hlavním městě Praze a v Severočeském kraji. Zatím se však ukazuje, že plánované úkoly v obou oblastech byly zřejmě nad síly dodavatelských kapacit zde soustředěných.

Zvláštní pozornost si zaslouží oblasti, kde se provádí důlní činnost, jejíž negativní půdní důsledky je třeba postupně likvidovat. Česká národní rada poukázala v rámci projednávání oblastní problematiky na tyto otázky, jejichž řešení se pochopitelně dostalo do centra aktuálního zájmu vlády.

Od počátku pětiletky se projevuje tendence rychlejšího růstu peněžních příjmů obyvatelstva, zatímco růst výdajů odpovídá zhruba předpokladům pětiletky. Důsledkem je přírůstek nerealizované kupní síly, který se měl v průběhu pětiletky snižovat, avšak zatím se zvyšuje. K tomuto vývoji přispívá struktura a kvalita výrobků na vnitřním trhu, které vždy neodpovídají koupěschopné poptávce. Potvrzují do výkyvy v uspokojování poptávky hlavně v průmyslovém zboží a nedostatečná inovace tržních výrobků. Současně je však třeba vidět, že růst úsporných vkladů obyvatelstva svědčí také o dlouhodobé tendenci ve spořivosti obyvatelstva a důvěře v korunu. To jsou některé z problémů, které provázejí nás celkově příznivý ekonomický rozvoj.  

Usnesení listopadového pléna ÚV KSČ ukazuje cestu, jak řešit nedostatky, které v ekonomice přetrvávají. Od důsledné realizace tohoto usnesení na všech stupních očekáváme podstatné zlepšení v této oblasti.

V investiční výstavbě je rozhodující soustřeďování prostředků na nejdůležitější akce především v petrochemii a ve výrobě stavebních hmot, dále uvádění nových kapacit do bezporuchového provozu ve stanovených termínech a s optimálními parametry, prověřování zahajovaných staveb hlavně z hlediska jejich zajištění pracovními silami, včasná a řádná projektová příprava, důsledné plnění dodavatelsko-odběratelských vztahů a dodržování rozpočtových nákladů. S tím souvisí požadavek dodržování disciplíny, státní kázně, která je neustále porušována, což pak vyžaduje opatření omezující povahy. Je žádoucí, aby účastníci investiční výstavby jednali jako národohospodáři a uvědoměle respektovali celospolečenské zájmy, které strana před nás staví. Úsilí vlády koncentrovat síly na vybrané stavby a na jejich rychlé dokončení a minimalizovat tak umrtvování prostředků v rozestavěnosti vyžaduje a zasluhuje naši podporu, i nás poslanců ČNR a České národní rady jako takové vůbec.

Otázky investiční výstavby mají úzký vztah k užívání výrobních základních fondů. Jejich účinnost stagnuje, a to i v průmyslu, který je rozhodující pro celkovou úroveň účinnosti. Rezerva zvýšení účinnosti základních prostředků je v jejich časovém využití. To je nízké a přitom koeficient směnnosti stagnuje a v některých podnicích dokonce klesá. Nízké využití základních prostředků souvisí s nedostatečnou likvidací zastaralých základních prostředků, které váží značné pracovní síly, které by se mohly lépe a efektivněji uplatnit na nových, výkonnějších a technicky dokonalejších základních prostředcích. V průběhu prvních tří let pětiletky byla likvidována necelá polovina objemu zahrnutého v orientačních ukazatelích pětiletky. Je to spojeno s konzervatismem, který je nutno překonávat, bojovat s ním.

Naše rozvinuté hospodářství se neobejde bez zahraničního obchodu. Současná složitá situace, měnové vlivy a cenový pohyb v kapitalistických státech nás více než kdy jindy kategoricky nutí k maximální hospodárnosti při spotřebě surovin, materiálu i energie, zejména pokud jsou dováženy a k efektivní výrobě i mezinárodní směně výrobků.  

Požadavky mezinárodního obchodu i vnitřního trhu vyžadují pokračovat v nastoupené cestě modernizace a rekonstrukce výrobně technické základny, zejména ve spotřebním průmyslu. Často je to možné i bez náročnosti na stavební část. Modernizace se má přece promítat především do technologického zařízení, do celých výrobních procesů, aby nevznikala úzká místa a aby přitom vedla ke zlepšení kvality.

Základní metodou zabezpečování úkolů musí být další rozšiřování komplexní socialistické racionalizace.

Je správné, jestliže na uvedené problémy zaměřuje vláda ČSR svou pozornost a provádí konkrétní opatření k souladnému rozvoji celé ekonomické sféry. Jménem komunistických poslanců bych chtěl vyslovit podporu politice vlády v jejím hospodářsko-organizátorském úsilí. Důsledným plněním svých poslaneckých funkcí, rozvíjením své činnosti zákonodárné, kontrolní a iniciativní budeme působit k tomu, aby se náš podíl na realizaci úkolů ekonomické politiky neustále zvyšoval. V tomto směru budeme zaměřovat i vlastní plány práce a jejich plnění důsledně kontrolovat.

Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že dosažené výsledky posledních let jsou krokem k dalším úspěchům - ku prospěchu pracujícího lidu naší socialistické vlasti. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu místopředsedovi dr. Ambruzovi. Nyní dávám slovo poslankyni Rohlenové.

Poslankyně Růžena Rohlenová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Heslo nedávného sjezdu Českého svazu žen "Dáme své vědomosti a pracovité ruce pro splnění úkolů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, za rozkvět socialismu, za život v míru" vyjadřuje kladný postoj naprosté většiny žen k socialistickému zřízení v naší vlasti.

Zeny se aktivně podílejí na budování socialismu, na plnění sjezdových usnesení. Ekonomická aktivita žen z hlediska mezinárodního srovnání dosáhla již krajní hranice, to je 87,5 %. Ženy najdeme ve všech odvětvích národního hospodářství. Zvyšuje se neustále počet kvalifikovaných žen, schopných zastávat vedoucí místa. Stále více žen se účastní aktivně politického života. Přitom většina žen plní s naprostou samozřejmostí i funkci ženy - matky. Socialistický stát se snaží vytvářet ženám příznivé podmínky pro plnění funkce matky, i pracovnice. Proto my ženy srdcem i rozumem oceňujeme úsilí a důslednost, se kterou vláda České socialistické republiky realizuje své prohlášení z roku 1971 v sociální politice, plníc tak závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a upevňujíc tak dále svoji autoritu.

Nyní progresívními formami je zkvalitňována péče o staré občany. Podílí se na tom koncepční a organizátorská činnost resortu práce a sociálních věcí a iniciativa občanů pod vedením národních výborů všech stupňů.

Souborem promyšlených sociálně ekonomických opatření strany a vlády bylo docíleno příznivého populačního vývoje a stoupla společenská váha rodin s dětmi. Zvláštní pozornost je věnována mladým lidem, kteří se připravují na manželství. Letos poprvé jsou připisovány značně vysoké částky na úrocích a prémie ze státních prostředků téměř jednomu stu mladých střadatelů. Výhodných novomanželských půjček se státním příspěvkem využilo v České socialistické republice 128 000 mladých rodin ve výši 2,5 mld Kčs, přičemž letos bude odepsáno zhruba 1500 mil. Kčs a v příštích letech budou odpisy dále stoupat. Mateřského příspěvku využívá při narození druhého dítěte celostátně na 170 000 žen, což představuje více než 1 mld Kčs. Zavedená populační opatření vytvořila tedy příznivé podmínky pro přechod od jednodětné rodiny k rodině dvoudětné. Z poměrně krátké doby působení souboru opatření však nelze definitivně určit, zda tato opatření budou dostatečná i pro přechod k rodině s třemi dětmi, chceme-li zachovat zdravý vývoj národa. Vzhledem ke klesajícímu počtu zen ve věku, kdy mohou mít děti, měla by se obrátit pozornost vlády a celé společnosti na podporu třetího dítěte a posléze již prvého dítěte v rodině. Předpokládá to samozřejmě vytvořit nejprve dostatečné množství zdrojů v národním hospodářství pro další opatření.

Cílem populační politiky socialistického státu v době vědeckotechnického pokroku není však jen počet dětí k doplnění počtu pracovních sil, které nám v současné době chybí. Pozornost musíme věnovat zejména kvalitě populace a všestrannému zdravému vývoji dětí ve zdravé rodině.  

Zdravotní péče o matku a dítě, a to již v době před narozením, je u nás na vynikající úrovni. Úmrtnost dětí je minimální a téměř nulová úmrtnost matek. Hustá síť poraden pro matku a dítě, v níž se matky dozvědí vše o hygieně, o výživě dítěte a o péči o jeho zdraví, by však mohla být využívána i pro jiné účely. Dnešní maminky jsou velmi mladé a mnohdy potřebují poradit i po stránce výchovné, sociální, psychologické a jiné. Naskýtá se otázka, zda jsou naši pediatři na to připraveni. Domníváme se, že by měli být dále doškolováni i v této problematice, aby mohli provádět nejen správnou prevenci a dobře léčit, ale skutečně sledovat celkový vývoj dítěte. Přitom je však třeba podtrhnout, že naše dětské lékařství má světovou úroveň.

Vytváření příznivého natalitního klima není jen výsledkem opatření rázu ekonomického, ale výsledkem vytváření takových podmínek ve společnosti, v nichž se rodině s dětmi, zejména mladým rodinám, žije dobře, s jistotou. Je možno říci, že se nám to daří. Ze sjezdu žen i z mnoha dopisů, které dostává Český svaz žen, vyplývá, že je třeba věnovat větší pozornost poradenské péči. Jeví se potřeba rozšířit ve všech krajích počet předmanželských i manželských poraden, jejichž dosavadní činnost se osvědčila. Také stávající tři genetické poradny v České socialistické republice mají za sebou velký kus záslužné práce. Pomáhají zabránit zrození dětí s vrozenými vadami, které vždy znamenají nejen velké neštěstí pro celou rodinu, ale i velké finanční zatížení pro stát. Proto v každém kraji by měla být alespoň jedna genetická poradna.

I když počet rodin, které se nestarají o děti, není nijak hrozivý, přece jen žije v těchto rodinách mnoho dětí, více nebo méně ohrožených, ať po stránce psychické nebo somatické, což je zpravidla doprovázeno též ohrožením zdravotním. Protože nám záleží na zdravém vývoji každého dítěte, měla by být vybudována, zvláště ve velkých městech, síť sociálně pediatrických poraden. Rozšíření by si zasluhovaly i psychologicko-pedagogické poradny, zřizované v poslední době zásluhou ministerstva školství ČSR v krajích. Celá tato poradenská sít, která by tvořila jednotný poradenský systém bez ohledu na resorty, které jednotlivé poradny řídí, by měla pracovat v úzké součinnosti s komisemi a odděleními péče o děti na národních výborech. Přitom není zanedbatelné, že část prostředků, které stát vynakládá na rodiny s dětmi, nejde v některých rodinách ve prospěch dětí. Poznatky z poslaneckých průzkumů ukazují na potřebu zesílit celospolečenskou kontrolu nad využíváním prostředků, které stát vynakládá na péči o děti, což představuje asi 24 mld Kčs ročně. Významnou úlohu by v tomto procesu měly sehrát národní výbory. Zde bohužel narážíme na velký nedostatek terénních sociálních pracovnic.

Ke komplexnímu pohledu na populační vývoj patří řada dalších otázek. Především politická jistota jako výsledek konsolidačního úsilí vlády po krizových letech, uvolnění napětí ve světě a vyhlídka na život v míru. Dále jsou to dobře organizované služby rodinám a v neposlední řadě bytová otázka. Bytová otázka přes dosažené výsledky však bude ještě dlouhá léta limitujícím faktorem populačního vývoje. Dále sem, zejména v Praze a ve velkých městech, patří péče o dostatečný počet lůžek v porodnicích, kde je situace v současné době velmi vážná. Na to navazuje zajištění dostatečného počtu míst v jeslích, v mateřských školách a postupně pak i ve školách dalších cyklů. Příznivý populační vývoj nás nesmí zastihnout nepřipravenými.

Zdravý vývoj naší příští generace závisí do značné míry na správné a zdravé výživě. Předseda vlády ČSR soudruh Korčák oprávněně podtrhl ve svém expozé nutnost racionalizace výživy nejen z hlediska zdraví národa, ale i z hlediska ekonomiky státu a situace na světovém trhu potravin. Nejde jen o kalorické množství ve výživě, které je u nás dostatečně zajištěno. V jeslích a mateřských školách je pečováno dobře o výživu dětí podle zásad racionální výživy. Ve školním stravování nízká finanční částka na stravu nedovoluje prozatím zavést tzv. fyziologickou výživovou normu, ač se o této otázce jedná neúměrně dlouhou dobu. Je nám jasné, že stát nemůže nést veškerou finanční tíhu na zlepšení stravování dětí ve školách. Dřívější průzkumy poslanců však prokázaly, že rodiče při správném vysvětlení jsou ochotni připlatit dětem na zlepšení školního stravování. Věříme, že i stravování učňů se zlepší na základě přijatého nového nařízení vlády o zkvalitnění závodního stravování.

K vytváření příznivého klima pro rodiny s dětmi ve společnosti patří i zdánlivě všední věci, jako je dostatek kojeneckého zboží a zboží pro děti. Ne vždy jsou tyto věci v dostatečném sortimentu a v dostatečném množství, zejména ve velkých sídlištích. Jsme si vědomi toho, že výčet všeho, co kladně ovlivňuje příznivé klima pro rodiny s dětmi, není tímto úplný.

Soudružky a soudruzi, zaměstnanost žen právě ve věku, kdy mají malé děti, dosáhla u nás maxima. Proto péče o ženu - matku by měla být nedílnou součástí komplexních programů péče o pracující závodů a organizací, zejména v oborech, kde převažují ženy. Mnoho mladých matek s vyšším vzděláním se dostává do konfliktních situací - využít dosažené kvalifikace, která je u našich mladých žen poměrně vysoká, nebo se věnovat po určitou dobu péči o děti a riskovat ztrátu dosažené kvalifikace? Dnes již neplatí, že ženy pracují jen pro zlepšení ekonomické situace rodiny. Jde o to, soudružky a soudruzi, najít řešení, aby kvalifikace žen a touha ženy po uplatnění ve společnosti nebyla v protikladu k mateřskému poslání ženy. Chtělo by to větší péči a zájem organizací pro udržení kontaktů se ženami, které jsou na mateřské dovolené. Pořádat pro ně kursy, aby byly průběžně informovány o vývojových změnách své profese, o změnách na pracovišti, v odvětví, aby žily problémy oboru a věděly, že je zájem o jejich návrat jako odbornic. To vše by mohlo být zakotveno v kolektivních smlouvách a v komplexních programech péče o pracující, v tzv. sociálním plánování, které by mělo být nedílnou součástí ekonomického plánování organizací. Usnadnilo by to matkám psychicky náročný přechod od soustředění se na péči o dítě a domácnost do pracovního procesu. I toto by pomohlo vytvářet příznivé klima ve společnosti, aby kvalifikace žen a jejich společenské uplatnění nebylo v protikladu k jejich touze mít větší počet dětí než pouze jedno.

Vážené soudružky a soudruzi, my ženy jsme si vědomy vynikající úrovně sociálního zabezpečení v socialistickém Československu. Na mnoha úsecích jsme dosáhli světového prvenství. Přesto mi dovolte, abych upozornila na některé otázky. Část z nich již resort práce a sociálních věcí řeší. Mám na mysli například připravovaná opatření v rámci platných právních úprav, která by umožnila národním výborům formou doplňkové péče a poradenské péče účinně pomáhat při zlepšení životní úrovně některých rodin s nezaopatřenými dětmi, těhotných a osamělých žen s dětmi, které se dočasně ocitnou v nepříznivých životních situacích, jimi nezaviněných. Dále sem patří připravovaná opatření ke zlepšení situace manželů studentů, jimž se v době studia narodí dítě. Věřím, že tato připravovaná opatření resortu budou vládou schválena.

Počet rozvodů v poslední době poněkud klesá, ve vnitřní skladbě roste však počet rozvodů mladých manželů a starších manželství. Mezi staršími rozvedenými ženami je mnoho těch, které mají nízkou anebo žádnou kvalifikaci, čímž se tyto ženy dostávají do těžkých ekonomických i sociálních situací. Českému svazu žen dochází velké množství dopisů od těchto žen. Domníváme se, v souladu s tím, co jsme včera slyšeli z úst ministra práce a sociálních věcí ČSR dr. Hamerníka ve schůzi Klubu komunistických poslanců ČNR, že tento problém nelze skutečně řešit v poloze žena - stát, ale v partnerských vztazích muž - žena v rámci eventuálních úprav rodinného práva.

Dále jsou to některé otázky, dotýkající se žen osamělých, žen rozvedených a vdov, které vychovaly společnosti děti, kde přežívají některé rozdíly, oproti nárokům vdaných žen, v nemocenském pojištění, při ústavním léčení apod. I když nejde opět o masovou záležitost, přece jen se tyto otázky týkají mnoha žen a mají značný politický ohlas. Z iniciativy Českého svazu žen o těchto otázkách již předběžně jednal zdravotní a sociální výbor České národní rady, jehož jsem členkou a mohu s potěšením konstatovat, že ministr práce a sociálních věcí ČSR dr. Hamerník přislíbil výboru pomoc svého resortu při průzkumech a konkretizaci návrhů.

Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych závěrem znovu ocenila úsilí vlády České socialistické republiky o plnění jejího vládního prohlášení z roku 1971 a jménem žen slíbila plnou podporu tomuto úsilí ve jménu šťastného života v míru. Děkuji za pozornost. /Potlesk./