Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! V úvodu své zpravodajské zprávy k problematice, kterou právě projednáváme, bych rád připomenul, proč byla problematika tvorby a ochrany životního prostředí zařazena na pořad jednání pléna České národní rady a co nejvyšší zákonodárný sbor České socialistické republiky projednáváním sleduje. Dále pak by měla zpráva podat informaci o tom, jak se jednotlivé orgány České národní rady podílely na přípravě dnešního jednání, jaké jsou poznatky a zkušenosti z poslaneckých průzkumů a jednání jednotlivých výborů, a konečně jaké usnesení se doporučuje přijmout na závěr dnešního jednání.

Jak vyplynulo z úvodního slova předsedy České národní rady soudruha Erbana k tomuto bodu jednání i z projevu místopředsedy vlády České socialistické republiky a předsedy Rady pro životní prostředí při vládě ČSR soudruha ing. Rázla, tvorba a ochrana životního prostředí je jedním z naléhavých světových problémů.  

Rychlý rozvoj průmyslové a v poslední době také zemědělské výroby, podmíněný postupem civilizace a vědeckotechnickým pokrokem, který je nutným předpokladem růstu životní úrovně širokých mas obyvatelstva, přináší s sebou i negativní jevy, které mohou zastiňovat kladné stránky tohoto vývoje. Jestliže tyto problémy jsou v mnohém společné pro všechny vyspělé státy, pak přístup, kterým problémy tvorby a ochrany životního prostředí řešíme my v socialistické společnosti, je odlišný od způsobu řešení v kapitalistických státech. Je to, soudružky a soudruzi, třídní přístup, vycházející z historicko-materialistického a dialektického pochopení dějin světa, v němž člověk se dokázal vymanit ze závislosti na původních přirozených mechanismech, jimiž se řídila a řídí přirozená rovnováha v přírodě. Člověk začal měnit podmínky svého života prací. Tím přinutil přírodu, aby vydávala ze svého bohatství stále více statků, které člověk potřebuje ke svému životu. Byl však na této cestě doslova překvapen tím, že jeho zásahy do přírody jsou tak mohutné, že přesahují rámec původních přirozených mechanismů přírody a že zasahují samotné podmínky a podstatu existence všech organismů, tedy i člověka samého.

Socialistická společnost je schopna řešit všechny negativní dopady za předpokladu, že bude se zdroji přírody i s prostorem, který má k dispozici, nakládat jako dobrý hospodář.

Základními otázkami dalšího rozvoje životního prostředí jsou nejen aspekty technické civilizace, ale také aspekty společenské. Proto se otázky péče o tvorbu a ochranu životního prostředí již dnes stávají předmětem ideového střetávání v třídně rozděleném světě. Chtěl bych podtrhnout slova místopředsedy vlády ČSR soudruha ing. Rázla, že jejich pozitivní řešení může přispět k mírovému soužití států s různým společenským zřízením, jak o to usilují socialistické státy v čele se Sovětským svazem. Proto také zvlášť zdůrazňujeme, že péče o životní prostředí se tak stává součástí mírové ofenzívy Sovětského svazu a celého socialistického tábora, nastoupené cestou mezinárodní spolupráce, a to jak v rámci Organizace spojených národů, tak i Rady vzájemné hospodářské pomoci. Jednání Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik o životním prostředí v září 1972 dokazuje význam, který sovětský lid a jeho vedení přikládá otázkám životního prostředí.

Pro nás, soudružky a soudruzi, je základním východiskem XIV. sjezd Komunistické strany Československa, který ve svých závěrech i ve zprávách politických představitelů přednesených na sjezdu věnoval pozornost této problematice a uložil konkrétní úkoly, které je zapotřebí postupně zabezpečovat v zájmu zdraví našeho lidu, v zájmu zvyšování životní úrovně. Rád bych při této příležitosti vzpomenul té skutečnosti, ze vláda České socialistické republiky ve svém vládním prohlášení z roku 1971 si vytyčila pro tento úsek konkrétní úkoly. Jednáním o této problematice a hlavně posouzením přednesené zprávy, kterou předložila vláda, je nám - poslancům České národní rady - dána možnost průběžně hodnotit plnění té části vládního prohlášení, která o tvorbě a ochraně životního prostředí pojednává.

To vše jsou, soudružky a soudruzi, důvody, které vedly k tomu, že do Směrnice vytyčující hlavní úkoly orgánů České národní rady ve II. volebním období byla otázka tvorby a ochrany životního prostředí zařazena a v časovém pracovním plánu rozhodnuto, aby plénum České národní rady se touto otázkou zabývalo na své schůzi v prosinci letošního roku.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že u nás je nutnost řešit tvorbu a ochranu životního prostředí umocněna ještě dalšími specifickými podmínkami, o nichž se zpráva vlády také zmiňuje: vyspělá a bouřlivě rostoucí průmyslová a zemědělská výroba a rozvoj motorismu nepříznivě ovlivňují čistotu ovzduší, vod, způsobuje nadměrný hluk, znečištění městských aglomerací odpady, vzniká problém využívání odpadů zemědělské živočišné velkovýroby, ev. jejich likvidace, devastuje se půda - a mohl bych pokračovat dále. To vše se děje v podmínkách nepříznivého reliéfu naší krajiny, kdy okolní hory zadržují rozptyl exhalací, v podmínkách hustého osídlení, a z hlediska čistoty ovzduší nepříznivých podmínek palivoenergetické základny na bázi hnědého uhlí s velkým množstvím síry.

Z toho všeho, soudružky a soudruzi, plyne velký zájem naší veřejnosti o řešení problematiky životního prostředí, a to již od padesátých let, kdy prudký vzestup výroby, který nastal po znárodnění našeho průmyslu, začal vrhat stíny na život našeho obyvatelstva, zvláště v průmyslových aglomeracích.

Rád bych v souvislosti s těmito poznámkami vzpomenul toho, že již v minulosti tehdejší nejvyšší zastupitelský sbor - Národní shromáždění, vyjadřuje tak plné vůli voličů - se těmito otázkami zabýval a to nejednou. Dokladem toho bylo například přijetí zákona č. 4 z roku 1952 o hygienické a protiepidemické péči, dále pak zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, směřujícího k tomu, aby nedocházelo ke stále většímu znečišťování vod, zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody - a dalších zákonů a předpisů z padesátých let.

Zákon č. 20 z roku 1966 o péči a zdraví lidu, vycházeje z článku 15 Ústavy ČSSR z roku 1960, již jmenovitě vytyčuje povinnost občanů, orgánů a organizací, vedoucích pracovníků a funkcionářů, vytvářet zdravé životní podmínky. Mezi zákony, majícími vztah k životnímu prostředí, patřila řada dalších právních norem, přijatých v šedesátých letech. Je to např. zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon č. 166/1960 Sb., zákoník práce č. 65/1965 Sb. atd. V roce 1967 byl tehdejším zákonodárným sborem přijat zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

Po přijetí ústavního zákona č. 143 z roku 1968 o československé federaci připadla České národní radě a jejím orgánům povinnost pokračovat v rámci její působnosti v řešení všech otázek, které souvisí s tvorbou a ochranou životního prostředí v České socialistické republice.

Proto hlavním cílem dnešního našeho jednání je posoudit také účinnost stávajícím norem, zejména zhodnotit, zda platné předpisy vyhovují, jak jsou uplatňovány a dodržovány a zda se nejeví na základě zjištěných poznatků potřeba některé právní normy měnit nebo doplnit. Na toto vše by mělo dát odpověď naše jednání.

Soudružky a soudruzi, dříve než shrnu v tomto směru získané poznatky, dovolte mi informovat vás krátce o tom, jaká byla příprava na toto jednání. Je třeba říci, že problematikou tvorby a ochrany životního prostředí se zabývaly všechny orgány České národní rady. Byl zpracován přesný harmonogram, v němž kromě termínů byly společně stanoveny pro jednotlivé výbory okruhy otázek tak, aby byly postiženy pokud možno všechny hlavní aspekty projednávané problematiky. Podle podkladů a hlavně záměrů z jednání jednotlivých výborů a stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro otázky mládeže, které zdravotní a sociální výbor ČNR jako garant obdržel, je možno říci, že všechny orgány České národní rady se zhostily dobře tohoto úkolu. Ve stanovené době problematiky projednaly, přijaly konkrétní závěry, jimiž se budou dále podrobněji zabývat. Všechny výbory se na svá jednání dobře připravily. Bylo provedeno mnoho poslaneckých průzkumů v místech nejvíce ohrožených nepříznivými důsledky průmyslové a zemědělské velkovýroby. Poznatky a zkušenosti byly diskutovány s funkcionáři národních výborů i s vedoucími hospodářskými pracovníky. Výbory pro svá jednání měly také k dispozici seriózní podklady, které jim poskytly příslušné vládní orgány, odpovídající za jednotlivé složky životního prostředí. Zvláště je zapotřebí při této příležitosti ocenit podíl Rady pro životní prostředí při vládě ČSR, k jejímuž ustavení napomohlo dříve přijaté doporučení zdravotního a sociálního výboru ČNR. Teoretická příprava výborů pak obsahovala zjištění současného stavu ve spolupráci s vědeckými institucemi, mezi nimiž význačné místo zaujímala Československá akademie věd a její vědecké ústavy. Tím byla v praxi realizována dohoda o spolupráci mezi Českou národní radou a Československou akademií věd, uzavřenou v roce 1972. Výbory ČNR byly při projednávání této problematiky vedeny snahou posuzovat stav na jednotlivých úsecích maximálně objektivně, hledat optimální cesty a návrhy, které by bylo možno postupně realizovat, jak to dovolí nejen finanční, ale hlavně kapacitní možnosti našeho státu a také stav a výsledky vědeckého výzkumu, které by bylo možno realizovat na těch úsecích, kde praxe doposud nezná řešení.

Soudružky a soudruzi, mohl bych ve zpravodajské zprávě z podkladů, které má zdravotní a sociální výbor ČNR od ostatních výborů a stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro otázky mládeže k dispozici, uvádět velmi podrobně poznatky a zkušenosti a hlavně závěry, ke kterým výbory při projednávání dílčích otázek tvorby a ochrany životního prostředí došly. Myslím si však, že to není zapotřebí, a to hlavně z těch důvodů, že budeme mít jistě příležitost vyslechnout celou řadu diskusních příspěvků, které nás blíže seznámí s poznatky, zkušenostmi a náměty z jednotlivých výborů, případně i se stanovisky samotných poslanců. Domnívám se však, že bych měl ve své zprávě uvést okruh nejvíce diskutovaných otázek a ty nejdůležitější společné závěry.

Hned v úvodu této části zprávy chci zdůraznit, že poznatky, které byly získány z poslaneckých průzkumů a z jednání ve výborech, dokazují, že u nás v České socialistické republice je tvorbě a ochraně životního prostředí, zejména v posledních letech věnována dostatečná pozornost.

V souvislosti s tím je možno vzpomenout toho, co všechno se pro zlepšení životního prostředí udělalo, například nejen v ostravské oblasti, ale i v celé řadě dalších míst. Prostě všude tam, kde se plně doceňuje význam tvorby a ochrany životního prostředí, tam, kde řešení tohoto problému se stává záležitostí všech. Máme k dispozici mnoho poznatků o tom, že ne vždy je zapotřebí značných finančních prostředků, aby se dostavily výsledky. Vždyť stačí jen porovnat, jak výrazně se změnilo prostředí v našich vesnicích. Nezměnil se jen vzhled, ale ve skutečnosti také životní a pracovní prostředí. Konečně i z nedávno předložené zprávy ministerstva vnitra ČSR o výsledcích prověrky plnění volebních programů Národní fronty vyplývá, kolik na tomto úseku v poslední době bylo vykonáno. Zkušenosti z posledních let také dokazují, že převážné větši ně našich občanů není lhostejné, v jakém životním prostředí žijí a pracují, a že jsou ochotni sami v řešení drobných nedostatků pomoci. Není jistě zapotřebí se přesvědčovat o tom, že dnes lidé o všechno, co souvisí s tvorbou a ochranou životního prostředí, jeví velký zájem. Myslím, že povinností nás všech by mělo být všechny otázky velmi seriózně posuzovat. Naší snahou by mělo také být plně využít všech drobných námětů a co hlavně, aktivních a iniciativních přístupů všech.

Nyní bych vás chtěl, soudružky a soudruzi, rámcově informovat o nejzávažnějších otázkách, jež odezněly v diskusi v orgánech ČNR a týkaly se problematiky znečišťování ovzduší, vod, hluku a otřesů a dalších faktorů, které mají škodlivé účinky na zdraví člověka, a to jak v prostředí pracovním, obytném, tak i v krajině.

Pokud jde o ovlivňování čistoty ovzduší, bylo konstatováno, že kromě specifičnosti naší palivoenergetické základny značný podíl znečišťování ovzduší připadá na výrobní činnost resortů průmyslu a stavebnictví. Také škodlivost exhalací a látek z provozu motorových vozidel nabývá s růstem motorizace stále na závažnosti. Pokud jde o problematiku vod a vodního hospodářství, myslím, a to již s ohledem na diskusi, která nedávno v orgánech České národní rady odezněla při jednání o novém vodním zákoně, že bude zapotřebí ve větší míře tomuto úseku věnovat stálou pozornost. Poslanci se shodují především v tom, že na úseku vody nejde již jen o otázku znečišťování, která je velmi důležitá, ale o zajištění dostatku vody, bez níž život a další rozvoj je nemyslitelný. Dále se ukazuje, že je v silách nás všech rychle a výrazně snížit škodlivé vlivy hluku, s nimiž se téměř denně a na každém kroku setkáváme. Chce to pouze více ohleduplnosti jeden vůči druhému, každého z nás vůči ostatním.  

Při projednávání problematiky tvorby a ochrany životního prostředí nezůstaly nepovšimnuty i některé další otázky, které s ní bezesporu úzce souvisí. Je to pracovní prostředí, ochrana půdy, lesů a luk, řešení bytové výstavby, rekreační oblasti, zelené pásy, zabezpečení potřebné informovanosti a uvědomění všech občanů počínaje od nejútlejšího věku. Navíc bylo zdůrazněno, že je potřeba posílit funkci plánu a rozpočtu ve vztahu k tvorbě a ochraně životního prostředí. Obsáhle byly diskutovány poznatky z práce národních výborů, hlavně z těch pohledů, že národní výbory, které zaujímají významné postavení při realizaci a zlepšování péče o životní prostředí, urbanistické řešení a koncepci osídlení, mají velkou povinnost dbát o to, aby zákonné normy byly dodržovány a využívány a to jak státními orgány a hospodářskými organizacemi, tak i samotnými občany.

Ze závěrů, ke kterým jednotlivé výbory došly, vyplývá, že stávající právní úprava péče o životní prostředí je zakotvena ve velkém počtu zákonů a druhotných norem, které vznikaly v různých etapách hospodářského a společenského vývoje našeho státu. Zákonem, z něhož se odvíjí péče o tvorbu a ochranu životního prostředí, je zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Charakteristické také je, že v právních normách převažuje prvek ochrany nad prvkem tvorby a to proto, že právní normy byly tvořeny nikoliv současně se vznikem problémů životního prostředí, ale většinou až následně.

I přesto se větši na výborů domnívá, že důsledné dodržování a uplatňování stávajících právních norem by přineslo podstatné zlepšení životního prostředí v České socialistické republice.

S ohledem na získané poznatky z uplatňování a dodržování právních norem v této oblasti jeví se stále více potřeba vyvozovat postihy, zejména i osobní, tam, kde v důsledku neodpovědného přístupu není náležitě zabezpečována ochrana životního prostředí, ač jsou pro to vytvořeny technické i technologické podmínky. Pokud stávající právní předpisy neumožňují uplatňovat sankce, pak je zapotřebí je v tomto směru doplnit.

Zkušenosti získané poslaneckými průzkumy ukazují také na to, že zákon České národní rady č. 146/1971 Sb., jímž byla přenesena odpovědnost za realizaci opatřena úseku životního prostředí z okresních národních výborů na městské národní výbory, v důsledku nevytvoření nezbytných kádrových předpokladů je málo účinný.  

Ukazuje se potřeba novelizace zákona č. 35/1967 Sb. o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

Z projednávání ve výborech také vyplynulo, že je zapotřebí věnovat větší pozornost důsledné realizaci výstavby čistíren odpadních vod. Nemohlo zůstat bez povšimnutí, že jsou stále nakupovány stroje a zařízení, které neodpovídají potřebám ochrany zdraví a platným československým normám. Každé pozdější uzpůsobování - pokud je to vůbec možné - je nákladné a vynaložené náklady jdou zpravidla na účet držitele těchto strojů a zařízení.

Získané poznatky o značné škodlivosti látek z provozu motorových vozidel volají nejen po větší zodpovědnosti všech, kteří za provoz a konečně i za výrobu a opravy motorových vozidel zodpovídají, ale i po dodržování, posouzení a zhodnocení všech právních norem, které pro tuto oblast byly přijaty. Nepovažuji za potřebné zvlášť tuto problematiku rozvádět, ale zkušenosti o tom, jaká je často malá důslednost v provádění pravidelných technických kontrol vozidel, která neodpovídají předpisům o hluku a emisi škodlivých látek ve výfukových plynech, dostatečně nás přesvědčují o potřebě zlepšit stav na tomto úseku.

Při hodnocení současného stavu péče o tvorbu a ochranu životního prostředí rád bych vzpomenul toho, že i když usnesením vlády České socialistické republiky č. 101 z dubna 1972 bylo završeno organizační a institucionální uspořádání tvorby a ochrany životního prostředí v České socialistické republice, přece dosud chybí - jak vyplynulo z jednání výborů - koordinace a spolupráce při uskutečňování péče o životní prostředí ve vztahu k federálním resortům.

Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, jsem si vědom toho, že se mi nemohlo podařit ve zpravodajské zprávě zcela charakterizovat obsah diskuse a námětů, které při přípravě na dnešní jednání ve výborech odezněly. Konečně - to ani s ohledem na očekávanou rozpravu nebylo cílem.

1 přesto očekáváme, že jednáním budou splněny cíle, které jsme si vytyčili, když jsme se rozhodli o zařazení této problematiky na pořad jednání plenární schůze České národní rady.

Soudružky a soudruzi, nezakrýváme, že jsme si zcela vědomi toho - a k tomuto poznání nás vedou získané poznatky, že řešení problematiky tvorby a ochrany životního prostředí je náročné organizačně, technicky i ekonomicky Bylo by i velkou chybou popírat to, že odstraňovat některé nedostatky nebude možné bez dalších prostředků a investic, bez zintenzívnění systematického výzkumu doposud nevyřešených problémů, jako např. znečišťování ovzduší kysličníkem siřičitým a další. Zůstává však skutečností - a to myslím, že je také zvlášť důležité, že stále je možno životní prostředí výrazně ovlivňovat přístupy a každodenní prací každého z nás. Půjde a jde vlastně o to, abychom si rozdělili úkoly, zvážili vždy ekonomické možnosti a dle toho zabezpečovali realizaci. A to je zvlášť potřebné, abychom si toto uvědomili i při dnešním jednání.

Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, závěrem mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že stálá péče o zlepšování životního prostředí, které nás obklopuje při práci i odpočinku, je stále naléhavějším úkolem celé naší socialistické společnosti v zájmu zachování zdraví člověka. Socialistická společnost klade péči o zdraví na přední místo, především proto, že je si vědoma toho, že zdraví je podmínkou harmonického rozvoje a šťastného života této i budoucích generací a předpokladem úspěšného plnění národohospodářských plánů a všestranného rozvoje socialistické společnosti.

Z toho vyplynula rada doporučení vládě České socialistické republiky, o nichž jsem se zmínil ve své zprávě a jež jsou obsažena v návrhu na usnesení, který jste všichni obdrželi.

Národní výbory, jimž připadá významná úloha realizovat záměry státní politiky na tomto úseku - využívajíce své správní a hospodářské pravomoci - by měly na svém území vést občany spolu s ostatními orgány k dodržování norem a předpisů, vztahujících se k tvorbě a ochraně životního prostředí. Dále by měly zabezpečovat aktivní přístup státních orgánů a hospodářských organizací k iniciativě občanů, směřující k odstraňování nedostatků životního prostředí a k vytváření obecného mínění, jež by podporovalo toto úsilí. V tomto směru mohou ještě větší měrou pomoci organizace sdružené v Národní frontě pod vedením Komunistické strany Československa.

My, poslanci České národní rady, máme pak za povinnost své politické práci ve volebních obvodech sledovat, jak se v konkrétních případech promítají opatření vlády ČSR a jednotlivých státních orgánů do obecné praxe, zvláště v činnosti národních výborů. Povinností nás všech je pomáhat zabezpečovat realizaci přijatých opatření a svých poznatků využívat při jednání v orgánech České národní rady. Důležitým úkolem nás poslanců je pomáhat přesvědčovat naše občany o nutnosti zabezpečit všechna potřebná opatření, která směrují ke zlepšení životního prostředí nejen na úseku právního rádu, ale i svého vlastního přesvědčení a morálních povinností.

S ohledem na význam projednávané problematiky ukazuje se žádoucí, aby se Česká národní rada vrátila k projednávání této problematiky v roce 1975 při příležitosti předložení zprávy vlád, České socialistické republiky o plnění vládního prohlášení.

Zcela na závěr mi dovolte, soudružky a soudruzi, abych vyslovil poděkování vládě ČSR a její Radě pro životní prostředí a všem orgánům vlády za veškerou dosavadní péči, kterou věnují řešení věcných i institucionálních problémů tvorby a ochrany životního prostředí a za uskutečnění řady konkrétních opatření, jimiž bylo dosazeno kladných výsledků. Děkuji jí za dobrou a soudružskou spolupráci na přípravě tohoto jednání. Náš dík patří také všem funkcionářům národních výborů a vedoucím hospodářských organizací v místech, kde byly uskutečněny poslanecké průzkumy, jakož i pracovníkům vědeckých institucí, zejména Československé akademie věd, kteří nám účinně pomáhali při vytváření naše stanoviska. Děkuji i vedení a předsednictví České národní rady za plné pochopení a všem výborům a poslancům, také pracovníkům Kanceláře ČNR, kteří po celý rok věnovali mi mimořádnou pozornost, mnoho úsilí a času zjišťování skutečností, z nichž jsme čerpali nejen pro naši zprávu, ale především pro závěry, jez jsou zakotveny v návrhu na usnesení, které vám bylo všem předloženo k posouzení a k přijetí.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi vyslovit přesvědčení, že usnesení, které na závěr jednání k tomuto bodu bude vámi přijato, přispěje k realizaci všech úkolů, které byly pro tuto oblast usnesení XIV. sjezdu KSČ vytyčeny a zakotveny do programového prohlášení vlády České socialistické republiky z roku 1971. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi České národní rady Věroslavu Jedličkovi za jeho zprávu.

Písemný návrh usnesení připravený zdravotním a sociálním výborem ČNR vám byl včera rozdán.  

Z pověření předsednictva České národní rady doporučuji, abychom zvolili pro přípravu konečného znění návrhu usnesení pěti člennou návrhovou komisi v tomto složení: předseda komise místopředseda ČNR Věroslav Jedlička, členové poslanec Václav Eger, poslanec Stanislav Chytráček, poslanec akademik Bohumír Rosický a poslanec dr. Václav Zýka.

Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu? /Nebyly./ Nejsou.

Podle prezenční listiny je přítomno 166 poslanců, Česká národní rada je schopna se usnášet.

Můžeme proto přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby návrhová komise byla zvolena v uvedeném složení? /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdrzel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím byla zvolena návrhová komise.

Přerušuji schůzi na 15 minut.

/Schůze přerušena v 10.27 hodin - opět zahájena v 10.40 hodin./