Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Izákovi. Slovo má poslanec František Vaculík, dávám mu slovo.

Poslanec ing. František Vaculík: Vážené soudružky a soudruzi! Při přípravě na dnešní jednání pléna ČNR věnoval výbor ČNR pro plán a rozpočet, v souladu se svým zaměřením, pozornost především otázkám socialistické zákonnosti v hospodářské oblasti.

Celé jednání výboru potvrdilo, že také v této oblasti, pokud se týká plánovací, finanční a cenové kázně, dodržování předpisů a státní disciplíny vůbec, došlo po hlubokém úpadku v krizových letech 1968 a 1969, počínaje rokem 1970 k příznivému obratu a tyto pozitivní tendence dále pokračují. Nespornou zásluhu na tom má dosažená politická a hospodářská konsolidace a postupná realizace závěrů XIV. sjezdu KSČ vedoucí k upevnění a posílení ochrany socialistické ekonomiky. K příznivému vývoji přispělo mezi jiným i prohloubení kontrolní a revizní činnosti, jak státních odborných kontrolních orgánů - Výboru lidové kontroly ČSR, ministerstva financí ČSR, Českého cenového úřadu tak i orgánů hospodářského řízení.

Celkově příznivý vývoj však neznamená, že v dodržování socialistické zákonnosti, kázně a disciplíny v ekonomice je již vše v pořádku. Umožňuje to však soustředit pozornost a síly na ty úseky, kde problémy trvají a tak i tato dosud úzká místa postupně řešit.

Dovolte mně, abych uvedl alespoň některé problémy z této oblasti, jak na ně bylo při jednání výboru upozorněno.

Vážným problémem, který všichni dobře známe, jsou časté změny podnikových plánů, někdy oprávněné, mnohdy však prováděné v přímém rozporu se zákonem o národohospodářském plánování a se zpětnou platností.

Změny mají v nejednom případě zachovat podniku nebo jeho zaměstnancům výhody, na které by jinak nebyl právní nárok. Např. z celkového počtu 374 organizací zdaňovaných u finančních správ v Praze nebyl v roce 1972 změněn plán pouze 7 organizacím. Ke změně plánu došlo u 172 organizací jednou, u 171 organizací dvakrát, u 5 dokonce pětkrát a u jedné šestkrát. Takové změny, i když se uskutečňují v rámci směrných čísel stanovených nadpodnikovými orgány, nutně oslabují autoritu plánu i nadřízeného orgánu, jsou dokladem nízké úrovně plánovacích prací a určitě nepřispívají k zvýšení odpovědnosti podnikových činitelů.

Stále se setkáváme s případy, i když jejich četnost klesá, nesprávného vykazování plnění plánu. V zájmu vykázání plnění a překročení plánovaných úkolů a získání s tím spojených výhod dochází k předfakturaci zboží, které nejen že není vůbec vyexpedováno, ale v některých případech není ani vyrobeno. Jiným případem nesprávného vykazování plnění plánu je odevzdávání a přejímání bytů s vážnými nedostatky, k němuž v rozporu s příslušným ustanoveními hospodářského zákoníku dochází zejména koncem roku. Podle šetření banky bylo na území ČSR předáno a převzato koncem roku 1971 celých 17 % bytových jednotek s hrubými závadami a nedodělky, které znemožňovaly jejich uvedení do trvalého užívání nebo alespoň ztěžovaly jejich obyvatelnost. Opatření, včetně postihu odpovědných pracovníků dodavatelských i investorských organizací, která byla k odstranění těchto nedostatků přijata, přinesla již v roce 1972 podstatné zlepšení. V průběhu roku došlo k rovnoměrnějšímu dokončování a předávání bytových jednotek a zlepšila se i jejich kvalita. Výsledkem byl podstatný pokles počtu bytových jednotek předaných s hrubými závadami a nedostatky proti roku 1971, např. ve Východočeském kraji z 20,9 na 2,9 %, v Jihomoravském ze 16,4 na 4,9 % atd. Pouze na území hlavního města Prahy došlo k podstatnému zhoršení, neboť z 2 227 bytů, v nichž byl provedeno šetření, vykazovalo 1 088 bytů, tj. 48,8 % hrubé závady a nedodělky. Proti roku 1971 bylo na území hlavního města Prahy předáno v roce 1972 s hrubými závadami o 794 bytů více. Z toho je zřejmé, že porušování socialistické zákonnosti při předávání a přejímání bytů nadále trvá a jeho překonání je třeba věnovat zejména v činnosti kontrolních orgánů potřebnou pozornost.

Prohloubení kontrolní a revizní činnosti přispělo nemalou měrou také k upevnění finanční a rozpočtové kázně. Netradičním způsobem, za široké účasti a pomoci vlastních pracovníků hospodářských organizací, se podařilo v relativně velmi krátké době provést důkladnou revizi finančních vztahů všech hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu za léta 1967 - 1970. Vedle výrazného finančního efektu měla tato akce především politicko-morální a výchovný účinek, neboť pracovníci organizací se při revizích sami přesvědčili o svých chybách a nedostatcích a uvědomili si nezbytnost respektovat ve své práci též společenský zájem. Dobré zkušenosti, které přitom byly získány, si zaslouží, aby byly využity i při jiných akcích, např. při cenových a jiných kontrolách, organizovaných ve větším rozsahu.

Konkrétním výsledkem upevnění finanční kázně je např. podstatný pokles nedostatků zjišťovaných v použití prostředků státního rozpočtu. Jestliže v zemědělských organizacích činily v roce 1970 pozastavené subvence na investiční výstavbu ještě 32,6 mil. Kčs, bylo v roce 1972 zjištěno nesprávné použití jen u 1,9 mil. Kčs subvencí. Při revizi hospodárného využití prostředků, které n. p. Svit Gottwaldov obdržel ze státního rozpočtu a od České státní pojišťovny na likvidaci škody způsobené požárem centrální přípravny kaučukových směsí, byly z 96,7 mil. Kčs poskytnutých prostředků zjištěny zcela nepatrné nedostatky jen u 223 tis. Kčs. Vedle kladných výsledků jsou pochopitelně i na finančním úseku nadále zjišťovány nedostatky a porušování předpisů jako např. neplnění povinností vůči státnímu rozpočtu v zákonné výši a době, používání prostředků fondů kulturních a sociálních potřeb v rozporu s platnými předpisy, financování akcí investičního charakteru z provozních prostředků apod., jejichž řešení je třeba věnovat stálou pozornost. Potěšitelné však je, že těchto negativních jevů postupně ubývá a socialistická zákonnost se v této oblasti stále upevňuje.

Zvlášť negativně byla krizovým obdobím let 1968 a 1969 zasažena oblast cen. K postupnému obnovování cenové kázně došlo na základě realizační směrnice přijaté květnovým plénem ÚV KSČ v roce 1969.

Postupné upevňování cenové disciplíny potvrzují výsledky cenových kontrol, z nichž je zřejmý pokles zjevného porušování cenových předpisů širšího významu.

Přesto však cenové prověrky za loňský rok i za I. pololetí letošního roku signalizují i nadále porušování cenových předpisů a tendence přímého i nepřímého zvyšování velkoobchodních cen. Přitom je zřejmý přesun od zjevnějšího porušování cenových předpisů k skrytějším formám zvyšování cen zejména nesprávnou tvorbou cen nových výrobků a nedodržováním kvalitativních a dodacích podmínek, za kterých byly ceny stanoveny. Výsledky cenových kontrol provedených Českým cenovým úřadem představovaly za rok 1972 ve finančním vyjádření 479 mil. Kčs. Přitom převládají nedostatky v tvorbě cen nových výrobků.

Provedené prověrky v oblasti maloobchodních cen ukazují, že sice v zásadě nedochází k růstu nominálních maloobchodních cen, že se však v některých případech zvyšují průměrné ceny, zejména zaváděním výrobků vyšší technické a estetické úrovně, ale i zvyšováním výroby dražších a tedy i rentabilnějších výrobků. Dodatkové odvody uložené v této oblasti činily v roce 1972 24 mil. Kčs a v I. pololetí letošního roku 5,5 mil. Kčs.

Z poslední doby byly aktuální zejména případy porušování socialistické zákonnosti v souvislosti se sjednocením cen v závodech veřejného stravování a cen prací a služeb, provedeným kl. červenci letošního roku. Průzkum, který provedly orgány Výboru lidové kontroly ČSR, Českého cenového úřadu, České obchodní inspekce a národních výborů ukazuje, že sjednocení cen bylo některými hospodářskými pracovníky často se souhlasem pracovníků okresních národních výborů zneužito k prosazení úzkých podnikových zájmů na úkor spotřebitelů. Bylo zjištěno nesprávné zařazení závodů a středisek do cenových skupin, nesprávné přeřazování závodů do vyšších cenových skupin, což ve vztahu k spotřebiteli znamená ve skutečnosti zvýšení cen. Při schvalování různých zvláštních přirážek bylo v řadě případů postupováno benevolentně.

V řadě případů došlo k omezení sortimentu hotových jídel v nižších cenových polohách apod. Nedostatky se projevily i v oblasti prací a služeb. Přes tyto nedostatky je však potěšitelné, že k jejich odstranění přijala vláda ČSR příslušná účinná opatření, která se již v praxi mění v činy.

Soudružky a soudruzi, příznivý odraz politické a ekonomické konsolidace po krizovém období let 1968 - 1969, který se projevil v kladném vývoji a postupném upevňování socialistické zákonnosti v ekonomice, nás však v žádném případě nesmí vést k sebeuspokojení ani k názorům, že snad všechny hlavní problémy na tomto úseku jsou vyřešeny. Řada problémů se sice postupně řeší, existují však úseky, z nichž na některé jsem se snažil ukázat, kde pozitivní vývoj, který máme a který jde kupředu, tyto uvedené nedostatky brzdí a působí nepříjemnosti.

Na řešení dosavadních trvajících problémů a projevujících se nedostatků je třeba orientovat pozornost příslušných státních a hospodářských orgánů a poskytnout v tomto směru plnou podporu našeho zastupitelského sboru. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Vaculíkovi, slovo má poslanec Doležal.

Poslanec Ladislav Doležal: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Ve svém diskusním příspěvku se budu zabývat problémy dodržování socialistické zákonnosti v investiční výstavbě, v oblasti, která je trvale popředí zájmu nejvyšších stranických, státních a hospodářských orgánů. Je třeba předeslat, že na rozdíl od ostatních úseků ekonomiky k kde dosahované příznivé výsledky v posledních letech jsou nejlepším dokladem výrazného zlepšení, negativní tendence v investiční výstavbě trvají a jejich překonávaní postupuje jen pomalu.  

Určitého zlepšení bylo dosaženo, pokud se tyká zahajování staveb mimo plán investiční výstavby, k němuž dochází jen v ojedinělých případech. Současně však je nadále zjišťováno financování akcí investičního charakteru z provozních prostředků, které je zjevným porušováním předpisů nejen o financování, ale i o plánování a provádění investiční výstavby. Více se vyskytuje neoprávněné zahajování staveb sice plánovaných, avšak před ukončením povolovacího řízení a bez provedené registrace.

Pozitivní úlohu při řešení těchto nedostatků sehrává banka, když zastavením financování takových staveb a uplatněním sankcí vytváří potřebný tlak na investory a jejich nadřízené orgány, aby tento nedostatek odstranily.

Mnohem častější jsou případy porušování socialistické zákonnosti, smluvní kázně a disciplíny, zejména pokud se tyká lhůt výstavby a zvyšování rozpočtových nákladů staveb.

Téměř pravidlem u převážné většiny investičních akcí většího rozsahu se stalo prodlužování plánovaných lhůt výstavby. Důsledkem je mimo jiné trvalý nárůst rozestavěnosti, takže i při stálém omezování zahajování nových staveb je ohroženo splnění úkolů Směrnice pro pátý pětiletý plán o snížení rozestavěnosti, stejně jako zkrácení průměrné doby výstavby ze 4,2 roku na 3 roky ke konci pětiletky. Průměrná doba výstavby v roce 1972, plánovaná na 4 roky, činila totiž 5 let a byla tedy proti plánu o 1 rok delší. K jakým národohospodářským ztrátám v důsledku prodlužování lhůt výstavby a s tím souvisejícího omezování zahajování nových staveb dochází, není jistě třeba zvlášť zdůrazňovat. Že však dodržení nebo i zkrácení plánovaných lhůt výstavby není neřešitelný problém, dokazuje např. zkrácení plánované doby výstavby dolu Staříč v ostravsko-karvinském revíru o celý rok, uvedení velkokapacitní plnící linky v Pražských pivovarech do provozu o 2 měsíce dříve proti plánu, stejně jako zkrácení zkušebního provozu 10, koksové baterie v koksovně Vítězný únor v Ostravě.

Velmi vážným problémem zůstává zvyšování rozpočtových nákladů staveb. Za 8 měsíců letošního roku došlo ke zvýšení rozpočtových nákladů na 260 rozestavěných stavbách nad 1,5 mil. Kčs celkem o 1,2 mld Kčs, z toho jen v srpnu u 31 staveb o 20 mil. Kčs. Zvýšení představuje v průměru 18,1 % původních rozpočtových nákladů. Podle vzkazů se na zvýšení podílely z 53 % věcné změny zlepšující parametry staveb a ze 47 věcné změny nezlepšující tyto parametry, podhodnocení v projektové dokumentaci a cenové vlivy. To znamená, že u těchto 260 staveb se zhorší ekonomické parametry proti předpokladům projektu, neboť i když 53 % zvýšených nákladů bude vyváženo lepšími parametry, o více než 560 mil. Kčs zvýšené náklady bez příslušné protihodnoty nutně negativně ovlivní předpokládanou efektivnost budoucí výroby. Přitom však celé zvýšení rozpočtových nákladů si vyžádá další stavební a ostatní kapacity, které budou při trvající napjaté situaci v investiční výstavbě chybět jinde.

Co k tomu říci? Jak hodnotit kvalitu práce investorů, projektantů a rozpočtářů, ale i dodavatelů investic, když se plánované lhůty a rozpočtové náklady a tím i efektivnost nových investic, na základě kterých byly zařazeny do plánu, zásadně mění, a to nikoliv k lepšímu?

Domnívám se, že je třeba vyvodit z trvajících nedostatků v investiční výstavbě, zejména pokud se týká prodlužování lhůt výstavby a zvyšování rozpočtových nákladů, takové závěry, aby se vážné nedostatky, které jsou důsledkem porušování plánovací a rozpočtové kázně, předpisů o plánování a provádění investiční výstavby a smluvních vztahů do budoucna neopakovaly. Význam investiční výstavby, pokud se týká vytváření předpokladů pro ještě bohatší a plnější uspokojování našich příštích potřeb, stojí za to, aby se řešení jejích trvajících problémů stalo prvořadou záležitostí a zájmem všech orgánů odpovědných za vývoj v této oblasti. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Doležalovi, slovo má poslanec Volejník.

Poslanec František Volejník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Ze zprávy generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti je potěšitelné zjištění, že zásluhou mocenských a dalších orgánů státu pečujících o dodržování zákonnosti, se podařilo zastavit dosavadní nepříznivý vývoj v této oblasti. Je nesporné, že stálé zlepšování politické i ekonomické situace zde sehrálo významně kladnou roli.

Ve svém diskusním příspěvku bych se chtěl dotknout oblasti, která se bezprostředně dotýká nás všech jako chodců a mnohých z nás jako řidičů, totiž naší dopravy. Uvědomělé kázně a přísného dodržování zákonů, nařízení a předpisů je třeba na všech úsecích života naší socialistické společnosti, ale na úseku dopravy snad nejvíce. Vždyť každé zavinění, nedbalost, opomenutí a mnohdy i pouhé zaváhání nebo nerozhodnost může vyústit ve škodu majetkovou, ale hlavně na zdraví nebo dokonce na životech lidí.

Spolu s růstem životní úrovně roste u nás i počet motorových vozidel, zejména osobních. Domnívám se, že v návaznosti na tento růst nemusí narůstat počet dopravních nehod, ani jejich následky. Také zpráva generálního prokurátora ČSR hovoří o relativním zlepšení stavu v bezpečnosti silničního provozu, a považuje se to za výsledek koncentrovaného úsilí zainteresovaných orgánů. Podstatné je, že se snížil počet raněných a usmrcených.

Je ovšem samozřejmé, že s dnešním stavem není možno se spokojit, ale je potřebné věnovat trvale maximální péči výchově řidičů, zejména řidičů z povolání a to především těch, kteří řídí těžká nákladní vozidla a vozidla hromadné přepravy. Domnívám se, že by bylo účelné pod)m zařazení do funkce řidiče těžkých nákladních vozidel a vozidel hromadné přepravy víceletou předchozí praxi, protože zde hrozí největší nebezpečí škod na majetku a hlavně na zdraví a životech. Současně by zde však kromě státních orgánů měly aktivně, preventivně a výchovně působit i podniky a další socialistické organizace. Zejména je potřebné důsledně zajišťovat řádný technický stav motorových vozidel, technický stav silnic a všech dopravních cest, řešit rychleji a komplexně nehodovost na železničních přejezdech a v neposlední řadě věnovat trvalou pozornost otázkám organizace a řízení dopravy zejména ve velkých městech. Spolu s tím je také třeba, aby socialistické organizace důsledněji ukládaly příslušné sankce při zjištěném porušení pracovní a technologické kázně v silničním provozu.

Toto preventivní a výchovné působení by se mělo podle mého soudu příznivě projevit v dalším relativním zlepšení bezpečnosti naší dopravy. Pokud ovšem bude docházet na tomto úseku i nadále k trestné činnosti proti životu a zdraví, zejména v souběhu s opilstvím, nezbude než důsledně uplatnit příslušné sankce. Doporučuji také posoudit z těchto hledisek účelnost novelizace trestního zákona v podobných případech.

Na závěr ještě jeden námět k řešení některých případů dopravních nehod. Dnes jsou všechny dopravní nehody, při nichž byla způsobena škoda nad 5000 Kčs, nebo které mají za následek pracovní neschopnost nad 7 dnů, projednávány soudy. A že těchto případů není málo, vám potvrdí každý okresní soud. Dávám proto v úvahu možnost vyčlenění méně závažných případů těchto nehod, např. při nichž vznikla škoda jen majitelů vozidla, kde nedošlo ke zranění třetí osoby, kde nepřichází v úvahu otázka vymáhání náhrady škody apod., z okruhu trestných činů a tím i z náplně působnosti soudů do působnosti jiného orgánu, ať již Veřejné bezpečnosti nebo národních výborů. Toto řešení by nejen urychlilo projednávání takových nehod, ale současně by také výrazně odlehčilo soudům, které by měly více času věnovat se případům závažnějším a z hlediska společenského nebezpečnějším.

Tolik jsem chtěl říci k problematice zákonnosti v dopravě. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Volejníkovi, uděluji slovo poslankyni Pavle Farníkové.

Poslankyně Pavla Farníková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Zdravotní a sociální výbor ČNR zaměřil svou pozornost při projednávání zprávy generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v ČSR na problém boje proti alkoholismu a závislosti na lécích. Vycházel přitom z konstatování generálního prokurátora ČSR, že alkohol zůstává nadále činitelem, který nepříznivě ovlivňuje kriminalitu. Vždyť skutečnost, že celá jedna třetina trestných činů byla způsobena pod vlivem alkoholu, mnoho dokazuje.

Alkoholismus má však nejen bezprostřední vliv na kriminalitu, ale přináší s sebou další negativní společenské důsledky. Ruku v ruce jej doprovází fluktuace, absence, prostituce, rozvodovost, tíživé vztahy v rodinách alkoholiků, kde dochází zejména k ohrožení zdravého vývoje dětí.

Zjištění Generální prokuratury ČSR o značném podílu alkoholismu na trestné činnosti, jakož i fakta, která jsme zjistili z vlastních průzkumů i ze zpráv ministra zdravotnictví ČSR, projednávaných v tomto roce ve federální vládě i ve vládě ČSR nás utvrdily v tom, že náš boj proti alkoholismu není zdaleka tak účinný, jak bychom si přáli. Nedá se říci, že v usnesení obou vlád by nebyla přijata konkrétní opatření v boji proti alkoholismu.

V posledních letech existují vedle alkoholismu ještě další negativní společenské jevy, a to nadměrné užívání léků, vedoucích až k závislosti na lécích, rostoucí nikotinismus, požívání drog, to, čemu ve zkratce říkáme toxikománie. I když se u nás toxikománie neprojevuje dosud v takovém rozsahu a nekončí co do počtu případů tak drasticky jako v kapitalistických zemích, sama existence těchto jevů nás musí nutit k účinné prevenci a boji proti tomuto modernímu společenskému zlu.

V čem poslanci České národní rady, členové zdravotního a sociálního výboru, vidí příčiny poměrně malých úspěchů v boji proti alkoholismu a toxikománii?

Základ opatření v boji proti alkoholismu tvoří zásady platného zákona č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu. Našimi průzkumy jsme však zjistili, že tento pokrokový dobrý zákon není v praxi důsledně dodržován. Například zcela nedostatečný je postih osob, které podávají alkohol mladistvým osobám, podnapilým a řidičům. Nejlepším dokladem tohoto tvrzení jsou malé počty osob, které jsou stíhány pro nedodržování příslušného ustanovení zákona č. 120 z roku 1962 o boji proti alkoholismu, v tomto případě ustanovení paragrafu 9 odstavce 1 a/.

Jako první a základní opatření vidí tedy náš výbor v tom, aby všichni, počínaje ústředními orgány, přes podniky i každý z nás důsledně dodržovali ustanovení zákona č. 120 a další předpisy, které se týkají boje proti alkoholismu.

S ohledem na zkušenosti a poznatky, jež jsme získali při projednávání této problematiky ve výboru, doporučili jsme ministerstvu zdravotnictví ČSR, aby připravilo pro vládu ČSR návrh novelizace zákona č. 120 z roku 1962 Sb., o boji proti alkoholismu v tom smyslu, aby tento zákon byl rozšířen také o boj proti toxikománii. A to z těch důvodů, že doposud nelze osobu, požívající nadměrně léky, ev. jiné drogy, právně postihnout, vyslat ji na nucenou léčbu apod., tak jak je to možné u alkoholiků.

Zdravotní a sociální výbor ČNR přikládá velkou důležitost postoji ROH a SSM v boji proti alkoholismu a závislosti na lécích a jejich politicko-výchovném působení na pracující a na mládež, zaměřenému proti požívání alkoholických nápojů v pracovní době, proti nadměrnému požívání léků a proti nadměrnému kouření na pracovištích, schůzích a veřejných místnostech, všude tam, kde se shromažďuje více lidí.  

V poslední době byla učiněna řada opatření, jako např. zákaz kouření v nádražních halách, ve vlakových soupravách je zařazeno dostatek vagónů pro nekuřáky apod. Existují i některé příklady národních výborů, které vykazují kladné výsledky v boji proti alkoholismu, nikotinismu a jiným zdraví škodlivým látkám. Tak např. v Hradci Králové existují restaurace a kavárny, kde se podávají jen nealkoholické nápoje a kde se nekouří. Kladně využil Městský národní výbor ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 120 z roku 1962 a vydal zákaz výčepu lihovin a vícestupňového piva ve všech dnech, kdy se v průmyslových závodech vyplácejí mzdy.

Pokud se týká sdělovacích prostředků a jejich podílu na boji proti alkoholismu, je možno zaznamenat rostoucí počet pořadů s protialkoholní tematikou v Čs. televizi. Přesto si myslíme, že v masových sdělovacích prostředcích jsou stále dosti značné rezervy, jichž by bylo možno využít vhodnými programy k zesílení boje proti alkoholismu a ostatním negativním jevům na široké frontě.

K omezení nadměrného užívání léků, vedoucího až k chorobné závislosti na lécích, ministerstvo zdravotnictví ČSR provádí v současné době opatření, aby léky vyvolávající závislost /jako analgetika a jiné/ byly vydávány opět jen na lékařský předpis, a dále opatření proti benevolentnímu předpisování těchto léků ze strany lékařů.

Vzhledem k tomu, že při projednávání zprávy generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnost v ČSR se znovu zjišťuje, že alkoholismus výrazným způsobem působí a ovlivňuje stav na tomto úseku, domnívám se, že by bylo zapotřebí se znovu zamyslet nad doporučením, které jsme vyjádřili ve stanovisko výboru před rokem u příležitosti projednávání zprávy Nejvyššího soudu ČSR. S ohledem na to, že alkoholismus a toxikománie nejsou jen zdravotnickým problémem, ale problémem společenským, doporučili jsme tehdy, aby ústřední řízení boje proti alkoholismu a závislosti na lécích příslušelo přímo vládě ČSR, která by tyto úkoly zajišťovala prostřednictvím vládního výboru a nikoliv jako dosud, kdy ústřední řízení boje proti alkoholismu přísluší pouze ministerstvu zdravotnictví ČSR.

Závěrem mi dovolte, abych jménem zdravotního a sociálního výboru ČNR vyslovila souhlas s návrhem usnesení předloženým ústavně právním výborem ČNR. Děkuji za pozornost. /Potlesk./