Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji soudružce Kovářové, slovo má poslanec Cibelius.

Posl. J. Cibelius: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi! Hned zpočátku bych chtěl zaměřit vaši pozornost v souladu se závěry jednání výboru ČNR pro zemědělství a výživu na tři základní druhy otázek, které považujeme za velmi naléhavé - stejně jako komplexní bytovou výstavbu a dopravní problém v hlavním městě Praze. Jde především o zásobování hlavního města vodou, zásobování kvalitními čerstvými potravinami a konečně o likvidaci městského odpadu a zplodin všeho druhu.

Tyto tři sféry, které se týkají této největší aglomerace, jsou základním předpokladem pro zdravé životní prostředí a důležitým hlediskem pro posuzování životní úrovně obyvatel v širším měřítku. To, jak se nám daří plnit úkoly v těchto základních sférách potřeb obyvatelstva, je a trvale zůstává jedním z nejcitlivějších kritérií účinnosti politiky našeho státu.

Pokud jde o zásobování Prahy pitnou a užitkovou vodou, je možno konstatovat, že stále rostoucí potřeby Prahy jsou v dostatečném množství zabezpečeny prakticky až do roku 2000. V letošním roce byl dán do zkušebního provozu obrovský vodohospodářský aglomerát se zdrojem na řece Želivce, který nemá obdoby v celé Evropě. Po nutných úpravách na štolovém přivaděči a po dokončení druhé etapy dosáhne zdrojová kapacita pro Prahu 10 000 vteřinových litrů vody. Nedořešeny v tom směru zůstávají ještě některé otázky ochrany vodní nádrže Želivka před znečištěním. Jde zejména o povrchové splachy z polí a protierozní opatření, která řeší ČSAV. Chtěl bych při této příležitosti připomenout, že je třeba i přes dostatek vodou šetřit a zamezit jejímu plýtvání a nežádoucím únikům.

V otázce zásobování Prahy kvalitními čerstvými potravinami již není situace tak příznivá. Je obecně známo, že nedostatek investičních prostředků v potravinářském průmyslu, jejichž výše mnohdy nestačila ani na pouhou reprodukci základních výrobních fondů, byl základní příčinou dnešního neuspokojivého stavu nejen v Praze, ale i v celé ČSR.

Nejhorší situace z hlediska potřeb hl. m. Prahy i z provozních hledisek samotného potravinářského průmyslu je v mlékárenském, masném a také pekárenském průmyslu. Výrobní základna je i přes částečnou koncentraci nadále značně roztříštěna, provozy se nechávají v bytové zástavbě bez možnosti kapacitního i technického rozvoje, velký počet jednotek je určen směrným územním plánem k rychlé likvidaci. Přitom pracovní podmínky jsou v těchto provozech mnohdy až na hranici únosnosti. Situaci může vyřešit jen nová výstavba dvou masokombinátů a nových moderních mlékáren.

Chci také upozornit na to, že s výstavbou mlékárny v Kyjích mělo být započato již v tomto roce. Zahájení bylo pro kapacitní obtíže odsunuto na příští rok a nyní, zřejmě ze stejných důvodů se odkládá až na rok 1974.

Výbor ČNR pro zemědělství a výživu má za to, že by se v tomto případě mělo najít urychlené řešení a to pokud jde o stavební kapacitu i potřebné limity a finanční zdroje. Věci rozhodně neprospívá také zdlouhavé projednávání územního rozhodnutí a špatná územní připravenost pro výstavbu. Příklad projednávání projektového úkolu pro výstavbu masokombinátu Praha - jih, které trvalo více než jeden rok, je toho výmluvným dokladem. V oblasti potravinářského průmyslu výbor také upozornil na to, že existují určité rozpory, pokud jde o vymístění některých provozů z Prahy. Tyto rozpory by měly být urychleně odstraněny a dohodnuty závazné termíny včetně veškerých materiálních předpokladů pro jejich vymístění.

Se zásobováním hlavního města Prahy kvalitními a čerstvými potravinami velmi úzce a bezprostředně souvisí otázky koncepce výroby Státního statku Praha. Výbor ČNR pro zemědělství a výživu má za to, že nelze souhlasit s tezí, že by se mělo v Praze zemědělství omezit jak po stránce investic, tak z hlediska pracovních sil. Naopak, je třeba dát zelenou vysoce funkční činnosti Státního statku Praha, zejména v rozvoji tak důležitých odvětví, jako je výroba mléka, vajec, čerstvé zeleniny pro Prahu a v neposlední řadě i pro racionální využití odpadků z pražských ulic výrobou kompostů a materiálně ji zabezpečit. Chtěl bych v této souvislosti také upozornit, že k zásobování čerstvou zeleninou a ovocem by měla velmi účinně přispět realizace dlouhodobého programu rozvoje ovoce a zeleniny, kterou výbor ČNR pro zemědělství a výživu projednal v tomto roce a kterou také projednala vláda ČSR.

Dalším problémem je čistota ovzduší. Nemusím ani uvádět, že je to kysličník siřičitý, jehož koncentrace je v Praze mnohem vyšší, než ve srovnatelných evropských metropolích. Je proto nutné v zájmu zdravého vývoje co nejrychleji přejít v Praze na takové druhy paliv, které by umožnily snížit koncentraci na přijatelnou míru. Přitom úlet popílku jako věc technicky vyřešená, by neměl v budoucnosti hrát žádnou podstatnější roli, budou-li důsledně všechny orgány dbát na dodržování předpisů v této oblasti. Také jsme ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu doporučili zřízení signální a kontrolní soustavy, včetně samočinného počítače, a to obdobné, jaká je zřizována v Severočeském kraji.

Pokud jde o kanalizaci a čištění odpadních vod, existuje 22 alternativ řešení tohoto problému, přičemž jednotlivá vědecká a výzkumná pracoviště mají diametrálně rozličná stanoviska na další rozvoj. Výbor ČNR pro zemědělství a výživu má za to, že by se měly tyto alternativy do konce roku vyhodnotit, uzavřít a poté rozhodnout o takovém řešení, které je nejenom nejoptimálnější z hlediska technických parametrů čištění, ale kryje i další ekonomická a společenská hlediska.

Přitom by se také neměly přeceňovat růstové možnosti města, kde se ukazují maximalistické tendence a požadavky nejen v této otázce, ale i v celé řadě jiných. Je tomu tak i pokud jde o zábory zemědělské půdy. Pro vaši informaci uvádím, že je pro pražskou aglomeraci požadováno 12 587 ha, z toho pro rozvoj jádrového města 4532 ha, většinou velmi úrodných pozemků o vysoké bonitě. Dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem výboru ČNR pro zemědělství a výživu i v této otázce. Doporučili jsme, nepřipouštět nežádoucí zábory zemědělského půdního fondu, zejména pokud jde o pozemky na severu a severovýchodě města a v Polabí, neboť se jedná o nejlepší půdy, kterých je v ČSR necelé 1 %, dále zábory půdy pro složiště a skládky odpadků. Doporučujeme napříště orientovat se také na využití ploch neplodných, zemědělsky neobdělávaných, nebo málo úrodných půd, především intravilánu, na výškovou a vícepodlažní výstavbu a na účelné využití podzemních prostor apod.

V závěru pak bych chtěl ubezpečit Českou národní radu o tom, že výbor ČNR pro zemědělství a výživu bude i nadále věnovat rozvoji hlavního města Prahy veškerou pozornost, a že chce napomáhat účinným způsobem při řešení problémů spojených s rozvojem našeho hlavního města. /Potlesk./

/Řízení schůze se ujal předseda ČNR E. Erban./

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Slovo má poslankyně Bohatová.

Posl. A. Bohatová: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, soudružky a soudruzi! Dovolte mi, abych především uvítala jménem výboru ČNR pro obchod a dopravu i jako občanka Prahy, že se na program dnešního pléna České národní rady dostala tak závažná otázka, jako je rozvoj hlavního města Prahy. Chtěla bych vás informovat v této souvislosti o tom, že náš výbor, který se touto otázkou zabýval v září t. r. položil přitom zvláštní důraz na mimořádný význam zabezpečení dokonalé funkce dopravního systému v Praze, jako nezbytného předpokladu pro správný chod a rozvoj hospodářství a společenského života v naší metropoli a ke zvyšování životní úrovně obyvatelstva v souladu s politickou linií, vytyčenou Komunistickou stranou Československa.

Tento závěr byl podepřen nejen významnými stranickými a vládními dokumenty, které byly v poslední době přijaty, ale i vlastními poznatky, které jsme jako poslanci ČNR získali ve svých volebních obvodech, z poslaneckého průzkumu v Praze i z předložených písemných materiálů.

Získané poznatky umožnily výboru konstatovat, že i když nelze považovat současný stav dopravy v hlavním městě Praze zdaleka ještě za uspokojivý v důsledku předcházející stagnace jejího rozvoje, došlo v posledních letech na tomto úseku k příznivějšímu obratu při vytváření podmínek pro postupné odstraňování nahromaděných problémů. Říkám to proto, že již pětiletý plán na léta 1971-1975 vydělil pro dopravní stavby v Praze nemalé prostředky, které pouze ve stavebních pracech představují přibližně 6,5 miliard Kčs, což je více než tři čtvrtiny celé účelové výstavby v Praze v této pětiletce.

To umožňuje, aby v průběhu let 1971-1975 byl zahájen provoz na prvním úseku trasy C metra a zahájena výstavba další trasy A, provedeny rekonstrukce a výstavba tramvajových kolejí v délce několika desítek kilometrů spolu s řadou měníren a pokládkou kabelů, dále rozvíjena výstavba komunikační sítě a bylo pokračováno v přestavbě pražského železničního uzlu. Již v příštím roce páté pětiletky budou některé z těchto úkolů realizovány. Z důležitých staveb byly zejména dokončeny stavba výpadové silnice ve směru na Plzeň, napojení dálnice D1 na Lešanskou silnici, rekonstrukce třídy Rudé armády a dokončena rekonstrukce a modernizace více než 70 % z celkové délky tratí. Zároveň došlo i k zintenzívnění výstavby na úseku přestavby železničního uzlu v Praze včetně přestavby Hlavního nádraží, která má vazbu na metro a na Severojižní magistrálu. Je pochopitelné, že značná pozornost byla věnována i výstavbě metra a výbor ČNR pro obchod a dopravu při této příležitosti znovu ocenil všestrannou pomoc SSSR, která se této výstavbě dostává.

V letošním a dalších letech pětiletého plánu do roku 1975 se předpokládá dokončení a zahájení dalších významných komunikačních staveb včetně vnějšího silničního okruhu H 1 kolem Prahy, které budou mít ve své konečné podobě zásadní vliv na zlepšení dopravní situace ve městě. Je však nutno si uvědomit, že i při podstatném růstu přidělení finančních prostředků a kapacit pro pátou pětiletku, nebudou všechny potřeby hlavního města ve sféře dopravních investic pokryty.

Další jednání našeho výboru bylo proto zaměřeno na tři základní směry, které nutno sledovat, aby bylo dosaženo urychleného řešení dopravní situace v Praze. Jsou to:

- důsledné plnění, případně i překročení všech investičních a dalších úkolů na úseku dopravy, zahrnutých do plánu na léta 1971 - 1975,

- dokonalá a včasná příprava dopravních investic a záměrů určených k realizaci v dalších pětiletých plánech, zejména v letech 1976 - 1980,

- provádění účinných regulativních opatření přechodného charakteru, které by do doby cílového řešení, snížily stupeň zatížení pražské dopravy a zmírnily nepříznivé důsledky rozestavěnosti na život místních obyvatel i návštěvníků Prahy.

V prvém případě výbor došel k závěru, že přes nesporné úspěchy, kterých bylo v prvních letech 5. pětiletky dosaženo, docházelo na úseku dopravy v Praze k odsouvání plánovaných investičních úkolů a k prodlužování výstavby některých rozestavěných dopravních staveb. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je i nedostatek stavebních kapacit, zejména specializovaných na provádění všech inženýrských sítí s výjimkou silnoproudých rozvodů. Výbor proto právem poukázal na to, že bez posílení tohoto zaostávajícího článku nelze očekávat ani v budoucnu výraznějšího urychlení celé dopravní výstavby.

Pokud se týká dlouhodobého řešení problematiky dopravy v Praze výbor konstatoval, že cesta ke kvalitativním změnám na tomto úseku na podkladě koncepčně stavěných návrhů již byla nastoupena. Cennou podporou novému zodpovědnému řešení dopravní situace v Praze jsou i usnesení přijatá předsednictvem vlády ČSR č. 88/72 z dubna t. r. a vládou ČSSR č. 181 v červenci t. r. o postupném řešení dopravních problémů v Praze včetně přestavby železničního uzlu Praha. Komplex problémů i přijatá usnesení vlád ČSR, ČSSR i rady NVP k řešení dopravní situace v Praze posoudil i městský výbor KSČ na svém zasedání dne 5. 10. 1972 a ocenil dosažené výsledky na přípravě rozhodujících dopravních staveb a dopravních úseků. V tomto směru se tedy vytvářejí příznivé podmínky pro včasnou přípravu pětiletého plánu na léta 1976 - 1980 a perspektivního plánu na další léta.

Podstatnou otázkou však zůstává i vytvoření všech potřebných materiálních podmínek tak, aby další prohlubování společensky nežádoucích rozporů mezi pražskou dopravou a potřebami města mohlo být co nejdříve zastaveno a vyřešeny i takové problémy, které dosud zůstávají více méně otevřené. V této souvislosti náš výbor upozornil zejména na nepříznivou situaci v autobusovém opravárenství, na nedostatek odstavných ploch pro automobily a na značné zatížení pražské dopravy způsobené koncentrací zastaralého skladového hospodářství v centru města.

Již dnes, kdy jezdí na všech linkách v Praze kolem 900 autobusů, vznikají velké potíže s jejich údržbou a generálními opravami. Plným právem lze proto vyslovit obavy ze situace v roce 1985, kdy má být počet autobusů zdvojnásoben a jejich podíl na hromadné dopravě má výrazně stoupnout, nebude-li včas k tomuto vývoji přihlédnuto.

Podobná situace se vyvíjí i u odstavných ploch pro automobily, jejichž počet v Praze vlivem rostoucí životní úrovně nezadržitelně a prudce stoupá. Pro představu o vážnosti tohoto problému si stačí porovnat dnešní stav v parkování na ulicích staré zástavby i na nových sídlištích města, kde se zatím počítá s jedním stáním na 10 obyvatel, s prognózou na rok 1985, kdy má připadat 1 automobil na 3,5 obyvatele.

Vážnou brzdou řešení dopravní problematiky v Praze se stále více stává nevhodné rozmístění skladové základny ve frekventovaných částech staré zástavby v Praze. Dnes je v Praze více než 5000 skladových jednotek, z toho přes 10 % přímo v centrální oblasti. Bez vymístění převážné části tohoto skladovacího prostoru z města a podstatného snížení nákladové dopravy v městském centru, nelze očekávat žádoucí zlepšení pražské dopravy.

Z jednání našeho výboru i z usnesení plenárního zasedání městského výboru KSČ z minulého měsíce vyplývá, že při dalším řešení dopravní problematiky v Praze je nutno se zaměřit nejen na vytvoření předpokladů pro plynulý přechod na progresívní vzestup investic v souladu s rostoucími přepravními nároky, ale je nutno zpracovat a realizovat i komplex neinvestičních opatření pro zlepšení dopravní situace. Tím jsou myšlena zejména opatření organizačně plánovací i technicko-ekonomického charakteru, řešící plynulost provozu, především v centru, a uspokojující nároky na nutnou bezpečnost.

V závěru bych chtěla zdůraznit, že přijatá usnesení všech stranických a ostatních orgánů, která směřují k překonání dopravních disproporcí a nedostatků a zmírnění nepříznivých důsledků dřívějšího zaostávání rozvoje dopravy v Praze zasluhují plné podpory a je třeba vytvořit podmínky, aby i Česká národní rada svým politickým vlivem podpořila závěry přijaté na úrovni vlád ČSR a ČSSR. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR O. Voleník./

Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji soudružce Bohatové, slovo má poslanec Jiří Burian, připraví se poslanec Jedlička, místopředseda České národní rady.

Posl. J. Burian: Vážené soudružky a soudruzi! Orgány Středočeského kraje přijaly s povděkem, že se na pořad jednání České národní rady dostal tak závažný úkol, jakým je další výstavba a rozvoj hlavního města Prahy.

Odpovědný přístup orgánů České národní rady oceňujeme tím spíše, že se problémy rozvoje hlavního města přímo dotýkají i našeho kraje, neboť - jak známo - Praha jako hlavní město plní pro Středočeský kraj nejen funkci krajského města, ale je přirozeným centrem hospodářského a kulturně-společenského života obyvatel našeho kraje. Řada občanů, hlavně však z příměstských oblastí okresů Praha-východ a Praha-západ, využívá služeb a zařízení hlavního města v oblasti placených a neplacených služeb.

Orgány našeho kraje plně podporují velkorysé záměry rozvoje hlavního města, neboť mimořádné kulturně společenské, politické i ekonomické postavení Prahy, jako hlavního města vyspělé socialistické země, si vyžaduje i mimořádné pozornosti všech orgánů. Oceňujeme, že jsou v návrhu usnesení k projednávané zprávě o rozvoji hlavního města Prahy zapracovány připomínky i požadavky, které byly z naší strany uplatněny v době zpracovávání návrhu rozvoje hlavního města.

Myslíme si však, že rozvoj hlavního města je třeba velmi úzce posuzovat v souvislosti s rozvojem Středočeského kraje, neboť mezi hlavním městem a naším krajem existuje celá řada velmi těsných vazeb, a to jak v oblasti bytové výstavby, výstavby vodohospodářských investic a dopravní a komunikační sítě, taky oblasti rekreace obyvatel hlavního města. Území Středočeského kraje totiž poskytuje rekreaci statisícům Pražanů, neboť z více než 64 tisíc chat postavených v našem kraji, je v osobním vlastnictví občanů hlavního města převážná většina.

V našem kraji se budují zařízení, například vodní dílo Želivka, které zajišťuje zlepšení zásobování občanů hlavního města pitnou vodou, nová rafinerie Čechy, která bude zásobovat město ušlechtilými palivy, a tím umožní ozdravení ovzduší hlavního města, zabezpečuje se zásobování Prahy čerstvými potravinami - a řada dalších opatření.

Tato fakta uvádím proto, abych připomenul, že význam Středočeského kraje pro rozvoj hlavního města dále poroste. Je nezbytné, aby rozvoj Středočeského kraje byl v souladu s potřebnými vazbami a termíny s rozvojem hlavního města Prahy.

Rozvíjející se spolupráce orgánů hlavního města Prahy a našeho kraje umožnila najít jednotný přístup k řešení rozhodujících problémů rozvoje města Prahy. Osvědčilo se ustavení společné řídící komise, která předkládá oběma orgánům návrhy k realizaci postupných cílů rozvoje hlavního města a Středočeského kraje. Mohu uvést, že zásluhou této spolupráce se podařilo zajistit včasné uvedení do provozu první etapy vodního díla Želivka, dosáhlo se dohody k zahájení prací na realizaci dopravního okruhu kolem Prahy, který pomůže ozdravit čistotu ovzduší, hlučnost i propustnost v intravilánu města. V úzké spolupráci se zajišťuje územní příprava šesté pětiletky pro komplexní bytovou výstavbu.

V souladu s návrhem usnesení ČNR usilujeme společně v této souvislosti o minimální zábor zemědělské půdy, neboť toto největší bohatství, které naše země má, nelze ničím nahradit. Proto jsme se v řídící komisi shodli, aby pro 7. pětiletku byl zpracován variantní návrh výstavby bytů z hlediska lepšího využití stávající zastavěné i nezastavěné plochy tak, aby bylo možno vedle urbanistického hlediska vzít v úvahu i hlediska ekonomická.

Úkoly rozvoje hlavního města v 6. a 7. pětiletce jsou velmi náročné. Vyžadují, aby již dnes všechny zúčastněné orgány je řešily rychleji a intenzivněji. Celé toto řešení bude vyžadovat dopracování materiálně technické základny, která bude sloužit potřebám výstavby hlavního města, ale také celé pražsko-středočeské aglomeraci.

V současné době např. stojí orgány hl. m. Prahy a Středočeského kraje před úkolem, dokončit řešení výpadových silnic z hlavního města, jako je silnice Českobrodská, Černokostelecká, Karlovarská, výpadovka ve směru Brandýs n. Labem, Stará Boleslav a Poděbrady. Je skutečností, že nejen v sobotu a neděli, ale bohužel již i v pracovních dnech je průjezdnost těchto silnic velmi špatná, a nejsou ojedinělé jevy, kdy 20 km do Prahy se jede dvě i více hodin.

Přes pomoc, která byla poskytnuta centrálními orgány v řešení silniční sítě, bude nutné po dopracování této koncepce zajistit zcela konkrétní pomoc zejména ministerstva stavebnictví a ministerstva vnitra ČSR, ale i České plánovací komise při uskutečňování těchto záměrů.

Značnou pozornost věnujeme rekreačním oblastem, v nichž tráví dny odpočinku a dovolené většinou obyvatelé hlavního města. V těchto oblastech věnujeme mimořádnou pozornost zdravotnictví, sociálním a kulturním opatřením, zásobování obyvatelstva a veřejnému pořádku. Již v tomto roce bylo vynaloženo mnoho úsilí a prostředků ke zlepšení. Přesto je v těchto oblastech stále neuspokojený stav v zásobování, i přes pomoc poskytnutou ministerstvem vnitřního obchodu ČSR. V zájmu zlepšení situace bude náš kraj realizovat v akci Z výstavbu celé sítě distribučních jednotek. V zásobování čerstvými potravinami vystupuje do popředí zejména řešení modernizace a výstavba potravinářského průmyslu, zejména pekáren, mlékáren, konzerváren a masného průmyslu.

Souběžně s řešením těchto úkolů musíme v kraji dopracovat další postup ve výstavbě rekreačních zařízení s cílem uchránit ráz naší české krajiny. Jde nám totiž o to, abychom nejen zabránili dalšímu ničení přírodního rámce krajiny, které výstavba a rozvoj průmyslu přináší, ale hlavně abychom zajistili potřebnou kázeň při respektování a dodržování všech zákonných opatření, která mají zabránit především dalšímu zneužívání kvalitní zemědělské půdy, a současně zajistit potřebnou úroveň rekreačního pobytu občanů hlavního města i našeho kraje.

Česká vláda již několikrát projednávala rozvoj hlavního města a mimo jiné uložila zpracovat úvahu o zajištění přesunu pracovních sil ve výši 117 tisíc osob pro rozvojové záměry hlavního města. Proto vítáme opatření České národní rady k zintenzivnění bytové výstavby na území hl. m. Prahy. Ve smyslu uzavřených dohod mezi Národním výborem hl. m. Prahy a Středočeským KNV budeme i my v kraji této věci účinně napomáhat.

Současně však musíme upozornit, že vývoj obyvatelstva v našem kraji, jak již podotkl soudruh Rázl, je velmi nepříznivý, podobně jako v hlavním městě. Od roku 1960 dochází k poklesu obyvatel a tento pokles bude pokračovat do roku 1990. Přitom je nutno vzít v úvahu, že ve Středočeském kraji z rozhodnutí centrálních orgánů se zakládají investiční záměry schválené XIV. sjezdem strany, jako je např. výstavba nové elektroocelárny Dříň v Kladně, výstavba nové rafinerie Čechy v Kralupech n. Vlt., další rozvoj výroby osobních automobilů v Mladé Boleslavi, výroba plastických hmot v Neratovicích apod., které budou vyžadovat další nové zdroje pracovních sil.

Souhlasím, že problém nedostatku pracovních sil hl. m. Prahy bude záležitostí celé republiky. Při řešení této problematiky půjde současně o to, aby tato otázka byla zcela objektivně posouzena, aby nedošlo k disproporcím v rozvoji jak hlavního města, tak Středočeského kraje. Mohu ujistit Českou národní radu, že orgány Středočeského kraje budou plně realizovat usnesení České národní rady. /Potlesk./

Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji poslanci Burianovi, slovo má poslanec Jedlička, místopředseda ČNR. Připraví se poslanec Zdeněk Žalman.