Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu inženýru Rázlovi za jeho projev, který přednesl z pověření vlády. Doporučuji nyní, abychom k přípravě konečného textu usnesení k tomuto bodu pořadu zvolili návrhovou komisi. Předsednictvo České národní rady navrhuje, aby tato komise pracovala ve složení: místopředseda ČNR soudruh Oldřich Voleník jako předseda komise, poslankyně Heda Kolaříková, poslanec Jindřich Poledník, poslanec dr. Čestmír Adam a poslanec dr. Miloslav Drahota.
Jsou nějaké námitky nebo připomínky k tomuto návrhu? /Nebyly./ Nejsou. Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby do návrhové komise, která připraví konečný text návrhu usnesení ke zprávě o realizaci opatření k rozvoji hlavního města Prahy, byli zvoleni poslanci, jak jsem je uvedl, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se - jednomyslný souhlas./ Děkuji.
Tím byla zvolena návrhová komise. Po přestávce přistoupíme k rozpravě. Prosím proto poslance, kteří se chtějí přihlásit do rozpravy, aby odevzdali písemné přihlášky na předsednický stůl. Jako první v rozpravě vystoupí poslanec Adolf Starý.
Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.
/Řízení schůze se po přestávce ujal místopředseda ČNR O. Voleník./
Místopředseda ČNR O. Voleník: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušené zasedání. Přistoupíme k rozpravě k prvnímu bodu pořadu schůze. První vystoupí soudruh Adolf Starý a připraví se soudruh Poledník.
Posl. A. Starý: Vážené soudružky a soudruzi! Ve svém vystoupení chtěl bych obrátit pozornost pléna na některé otázky, které s rozvojem Prahy souvisí a týkají se jejího postavení a funkce.
Úvodem bych chtěl podtrhnout, že rozvoj Prahy je především otázkou ekonomickou. Právní úprava nového postavení Prahy v rámci federace, předvídaná v ústavním zákoně o československé federaci, vytvoří právní předpoklady k plynulé realizaci tohoto rozvoje.
Vytvoření československé federace, dvojí úloha Prahy jako hlavního města federace a hlavního města ČSR se výrazně dotklo postavení Prahy. Praha se stává pravidelným sídlem ústředních federálních orgánů a jako hlavní město ČSR též sídlem ústředních orgánů republiky. Kromě toho plní funkci krajského města Středočeského kraje. Nové funkce Prahy, jak to také vyplývá z ústavního zákona o čs. federaci, budou právně upraveny federálním zákonem a zákonem ČNR.
Dovolte mi, abych se blíže některými těmito otázkami zabýval. Od celé právní úpravy lze v podstatě očekávat, že v rámci ústavních principů respektujících působnost federace, upraví vztahy Prahy vůči federální vládě a vládě republiky.
Účel zákonné úpravy na federální úrovni je třeba spatřovat především v tom, že stanoví povinnosti federálních orgánů vůči Praze jako hlavnímu městu federace a tím upraví její postavení jako hlavního města ČSSR ve vztahu k federální vládě a federálním orgánům.
Podle mého názoru může tedy federální zákon řešit úkoly, které vyplývají z výsadního postavení Prahy jako sídla federálních ústředních orgánů, centra politického, společenského a kulturního života, ve kterém jsou pořádány podle rozhodnutí a schválení federální vlády akce celostátního a mezinárodního významu. V rozvoji hlavního města federace musíme mít na paměti, že Praha plní i funkce významného činitele v mezinárodních vztazích. Bude proto zapotřebí, aby zvýšené náklady na všechnu uvedenou činnost zabezpečovala federální vláda a poskytovala Praze finanční prostředky na úhradu těchto zvýšených výdajů. Je přitom samozřejmé, že poskytování a používání prostředků musí být řešeno v souladu s příslušnými ustanoveními ústavního zákona o čs. federaci a s principy zákona o národohospodářském plánování.
V této souvislosti chci vyzvednout zásadu, kterou nelze opomenout ani při řešení právní úpravy postavení Prahy jako hlavního města federace. Touto funkcí není dotčen vztah Prahy k ČSR - je nedílnou součástí území této republiky, a to po všech stránkách - v oblasti ekonomiky, územního plánování, kulturního a společenského života. Potřeby Prahy jsou často kryty za účasti ostatních krajů i z jejich zdrojů. Z tohoto hlediska ovlivňuje Praha podstatnou měrou vývoj ekonomiky i celý společenský vývoj ČSR a prostřednictvím této republiky celé federace. Proto by se vztahy Prahy vůči federální vládě měly dít prostřednictvím vlády ČSR, jak to vyplývá z ustanovení čl. 136 úst. zákona o čs. federaci, v němž se stanoví, že vláda republiky řídí a kontroluje činnost národních výborů. Tuto základní zásadu by bylo třeba přiměřeně promítnout do federálního zákona.
Právní úprava postavení Prahy na úrovni federace se nemůže dotýkat působnosti a organizační výstavby národních výborů na území Prahy. Podle čl. 108 ústavního zákona o čs. federaci přešla působnost Národního shromáždění v oblasti národních výborů na národní rady, které jako nejvyšší zastupitelské orgány republik se zabývají podněty národních výborů, jednají o jejich činnosti a usnášejí se o opatřeních, týkajících se jejich výstavby. Proto je i působnost a organizační výstavba národních výborů v Praze - a to jako orgánů státní moci a správy - obecně upravena zákonem o národních výborech a speciálním zákonem o hl. m. Praze. Ke koncepci zákona České národní rady bych chtěl tedy jen poznamenat, že v duchu ustanovení § 10 zákona o národních výborech by měl upravit zvláštnosti, kterými se postavení, působnost i vztahy k ostatním orgánům státní správy odlišuje Národní výbor hl. m. Prahy a obvodní národní výbory v Praze od ostatních národních výborů.
Při zpracování právní úpravy postavení Prahy bude jistě celá řada úvah co do obsahu a šíře zákonů.
Pokládal jsem za účelné upozornit pouze na obecné ústavní principy, z nichž by se mělo vycházet. Jde o řešení závažné problematiky, ke které je nutno přistupovat s pečlivým uvážením a s přihlédnutím ke dlouhodobé koncepci v oblasti národních výborů na straně jedné a k současným i perspektivním potřebám Prahy na straně druhé. Právní úpravy na úrovni federální a republikové musí na sebe navazovat a ve své jednotě vytvářet předpoklady pro rozvoj Prahy jako centra federace a centra České socialistické republiky a pro účelnou správu města. /Potlesk./
Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji soudruhu poslanci Starému. Slovo má poslanec Poledník.
Posl. J. Poledník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, současná situace v Praze a otázky dalšího vývoje našeho hlavního města se přirozeně dotýkají života mladých Pražanů, a to například dopravou počínaje a vyžitím po práci a učením konče, či obráceně. Nebylo proto jednoduché ve stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky mládeže celým komplexem podmínek života mladých lidí se v Praze podrobně zabývat, analyzovat současný stav a hledat východiska. Proto jsme se omezili pouze na ty otázky, které považujeme z hlediska dalšího zdravého vývoje dětí a mládeže za obzvláště důležité.
Barometrem ukazujícím na kumulaci řady rozporných vlivů na zdravý vývoj mládeže je nepříznivý demografický vývoj v Praze. Tendence směřuje ke stále nižšímu podílu mladších skupin obyvatel na celkovém složení populace. V roce 1990 má mít Praha 951 000 obyvatel, z toho do 34 roků jen 39 %. Z tohoto hlediska je v Praze daleko horší situace než stav v ČSSR. V roce 1970 bylo například ve věku od 0 - 15 let v Praze 16,4 % obyvatel, kdežto v celé ČSSR 24,7 % a ve věkové skupině 16 - 34 let v Praze 27,8 %, kdežto v ČSSR 29,2 %. Z tohoto srovnání je zřejmé, jak pokles pokračuje a jak se zrychluje. Zatímco skupina 16 - 34 roků je jen málo pod celostátním průměrem, je rozdíl ve věkové skupině do 16 let značný.
Nepříznivý demografický vývoj by měla kladně ovlivnit trvalá migrace mladšího obyvatelstva do Prahy; a také se předpokládá, že v příštích letech budou do hlavního města přicházet převážně mladí pracovníci.
Zakládání vícečlenných rodin i vytvoření základních podmínek pro migraci mladšího obyvatelstva předpokládá rozvoj bytové výstavby. V roce 1971 přidělily pražské národní výbory 3683 byty, z toho podle pořadníku pouze 1059. Za daného stavu nemohou pražské národní výbory provádět hospodaření s byty tak, aby zvýhodňovaly například mladá manželství. Snad v příštích letech při růstu tempa bytové výstavby by bylo možné, i když ne pronikavě, zvýšit pomoc při řešení bytové potřeby mladých manželů. V zájmu správného demografického vývoje je to snad jediné možné řešení. Proto by bylo snad správné posoudit i bytový zákon, aby zvýhodnil řešení bytových potřeb pro mladá manželství.
Zajištění příznivého demografického vývoje a zdravého života mládeže je závislé i na jiných činitelích. Z tohoto hlediska je důležité vytvořit pro mladé lidi dostatek hmotných i kádrových podmínek k jejich aktivnímu, všestrannému a bohatému využití volného času. Je sice pravda, že mládež v Praze má dostatek možností se zúčastnit kulturních akcí vysoké úrovně. O to menší má však možnosti kulturu a sport aktivně provádět. Proto je potřebí vybudovat nová hřiště, sportoviště, kluby a klubovny pro mládež, kde by bylo zajištěno základní výchovné působení. Situace není dobrá. Tak například je v Praze 330 dětských hřišť. Uvážíme-li, že je budou používat jen děti od 3 do 6 let, je to zhruba 33 000 dětí. To znamená skutečnost, že jedno hřiště připadá na 1000 dětí.
Jsme si vědomi, že vidět dnes hlavní úkol ve výstavbě hřišť a kluboven je dost nereálné. Neměla by se ale tato potřeba opomíjet v projekci a výstavbě nových sídlišť a čtvrtí.
K neprospěchu dětí a mládeže je i nepříznivý stav rozvodovosti. V Praze bylo v roce 1970 na 100 sňatků 34 rozvodů. Tato skutečnost je nesporně jedním z výsledků kumulace problémů v pražské aglomeraci. Důsledky rozvodovosti pak na druhé straně pochopitelně plodí další problémy ve výchově dětí. I to vše pak klade daleko větší nároky na materiální vybavení pro narušenou mládež, na výstavbu ústavů pro opuštěné děti, nebo děti, jejichž výchova v rodině je mimořádně ohrožena, i pro děti duševně vadné. Také celková problematika výstavby zdravotnických zařízení se odráží v růstu mládeže. Problémy, které zde uvádím, nejsou jistě neznámé a bylo by možné jmenovat i řadu dalších.
Co je však, soudružky a soudruzi, podstatné a co je nové v přístupu k potřebám mladé generace? Vedení NVP nejen o těchto nedostatcích ví, ale především, a to je rozhodující, snaží se najít východiska a řešení z celé složité situace.
V souladu s usnesením předsednictva ČNR z dubna 1971, které se v komplexu řešení problému hlavního města zabývalo i problematikou dalšího rozvíjení kulturního a společenského života mladé generace, projednalo 3. plenární zasedání NVP opatření k prohloubení vlivu národních výborů směrem k mládeži. Vypracovalo harmonogram svého dalšího postupu při řešení těchto otázek. Harmonogram byl zpracován velmi zodpovědně a obsahuje kromě návrhů i prostředky, jak co nejúčinněji otázky mládeže v Praze řešit. Celé jednání pléna NVP rozhodně prokázalo snahu velmi aktivně se mládeží zabývat a učinit v tomto směru další podstatné kroky. Harmonogram se nezabývá pouze materiální základnou pro činnost dětí a mládeže, ale pojímá celou problematiku mladé generace komplexně. Snaží se řešit otázky ideově-výchovného působení, přípravy na povolání a životní uplatnění, sociálně-ekonomické problémy mládeže, oblast právní ochrany mladých lidí a dětí a občanských vztahů i veřejně-politickou aktivitu chlapců a děvčat.
Přijatý harmonogram je perspektivní. Řada koncepcí se v současné době zpracovává. Počítá se se soustavnou kontrolou uložených úkolů. Při jejich realizaci se setkáváme však i s nepochopením některých funkcionářů ONV, zřejmě ještě ani rozhodující závody v Praze neřekly své konečné slovo a někteří mladí lidé - a není jich málo - se domnívají, že se jich výstavba a rozvoj Prahy netýká. I v tom nás čeká nemálo politické práce, aby i většina mládeže pochopila, že bez toho, aniž přiložíme ruku k dílu, věci kupředu nepůjdou.
Často slyšíme tezi, že výstavba a rozvoj Prahy není jen věcí Pražanů. S touto zásadou všichni souhlasíme, avšak pouze souhlasit je málo. S rozvojem hlavního města i s vytvořením správných podmínek pro zdravý růst mladé generace nepohneme kupředu, jestliže každý, skutečně každý, nesplníme své povinnosti vůči Praze v celé ČSR, v celé čs. federaci.
Ano, rozvoj Prahy je i záležitostí SSM. Hlásíme se v závěrech I. sjezdu ke svému podílu. V příštím roce chceme, aby každá obvodní organizace SSM měla svou stavbu mládeže, jejímž předmětem bude výstavba kulturních a sportovních zařízení či pionýrských domů. Po konzultaci s NVP je to zcela reálné. Nechceme však zůstat jen u toho. Společně s NVP připravujeme podíl na výstavbě Prahy od roku 1974 v podobě celostátní stavby mládeže. Usilujeme o to, aby pracovní síly, které potřebujeme získat do Prahy, byly především mladí lidé. Studenti v období prázdnin by měli především pracovat na brigádách v Praze, kde je příležitostí nemálo. Jsme přesvědčeni, že při takovém důležitém úkolu mládež a její organizace nesmí chybět. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji poslanci Poledníkovi. Slovo má nyní poslanec Plíva, připraví se poslankyně Kovářová.
Posl. J. Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! S vědomím mimořádné závažnosti úkolů a náročnosti jejich splnění přistupujeme dnes k projednání problémů rozvoje hl. m. Prahy. Po předcházejících letech nedostatečné pozornosti ústředních orgánů k narůstajícím problémům ve městě a zjevného zaostávání řešení otázek modernizace města, zhoršujícímu se životnímu prostředí, možno konstatovat, že dnes věnuje ÚV KSČ, federální i česká vláda za plné podpory orgánů Národní fronty plnou pozornost tomuto rozvoji.
Průmyslový výbor ČNR se velmi pozorně seznámil se současným stavem a projednal problémy dalšího rozvoje našeho hlavního města. Dovolte proto, abych zde uvedl některé poznatky z poslaneckého průzkumu a z jednání v průmyslovém výboru.
Jsou to především připomínky k těm úsekům činnosti, které dosud zaostávají a měly by být pobídkou k urychlení nápravy. K vážným úkolům s velkým politickým dosahem patří nesporně zajištění úkolů ve výstavbě bytů v páté pětiletce a vytvoření předpokladů pro výrazné zvýšení jejího tempa v dalším období. Posuzováno podle výsledků letošního roku je však plnění závazného úkolu státního plánu v počtu odevzdaných bytů stále neuspokojivé.
Celoroční úkol v dokončovaných bytech na území hl. m. Prahy je za tři čtvrtletí letošního roku splněn jen na 33,9 %. Nebylo dosaženo ani úrovně za stejné období minulého roku. V loňském roce bylo od počátku roku do konce třetího čtvrtletí dokončeno 2650 bytů a letos 2387, tj. jen 90 %. Na čtvrté čtvrtletí připadá tedy odevzdat ještě 4643 byty. Podle ujištění, kterého se nám dostalo, mají být celoroční úkoly v odevzdaných bytech splněny. Je však oprávněná obava, zda nepovede toto "šturmování" pro splnění úkolů za každou cenu ke zhoršení kvality dokončených bytů se zvýšením vlastních nákladů a na počátku příštího roku opět k použití stavebních kapacit na provádění kolaudačních oprav.
Potíže jsou i v zahajování bytů. Pro některé stavby zahajované v roce 1973 není zajištěno vypracování projektové dokumentace v obvyklých lhůtách, umožňujících úplnou a včasnou předvýrobní přípravu. Zabezpečení úkolu pětiletého plánu, tj. dokončit 40 tisíc bytů, je závislé na povolení výjimek z některých předpisů, které má umožnit vyhlášení zvláštního režimu výstavby asi pro 7 tisíc bytů, popř. i pro více. Jde tu především o vážné problémy v předprojektové a projektové přípravě. Bylo by proto třeba vyvinout zvláštní úsilí na překonání těchto nedostatků tak, aby již v roce 1973 mohlo být dosaženo předepsaných lhůt a konečně určitého předstihu v přípravě staveb. Mluví se o tom, jak zvýšit kapacitu projekčních organizací. Jistě bude třeba hledat řešení v tomto směru. Domnívám se, že by bylo rovněž účelné provést rozbor příčin, které vedou k jejich oslabování. Některé projektové ústavy tvrdí, že jsou schopny požadované úkoly splnit. Jejich práci však narušuje nedostatečná projektová příprava, časté přepracovávání projektů apod. A tak musíme tyto závady odstraňovat dalším posilováním projektových kapacit.
Dalším z vážných problémů, uváděným při každé příležitosti, kdy se mluví o problémech výstavby Prahy, je budování inženýrských sítí. Jejich zpoždění je stále hlavní příčinou neregulérního vývoje bytové výstavby. Vzniká proto oprávněný požadavek rozvoje úzkoprofilových kapacit a profesí pro jejich zabezpečení a zejména zajištění předstihu pro úkoly šesté pětiletky.
Nezbytnou součástí celé koncepce výstavby Prahy je výrobně-technická základna stavebnictví. Značné zpoždění v její výstavbě vytváří velmi obtížnou situaci. Jako příklad možno uvést pozdní rozhodnutí o výstavbě stavebního areálu Uhříněves - Měcholupy. Za dané situace bylo třeba provést řadu provizorních nákladných opatření, jako je vybudování překladiště v Krči. Koncentrace přepravy materiálu z tohoto překladiště pro výstavbu Jižního města bude znamenat nejen hrubý zásah do životního prostředí obyvatel Krče, ale vytvoří neúnosné prostředí pro krčskou nemocnici.
Bylo by možno uvést ještě řadu dalších připomínek k činnosti zajišťující výstavbu a přestavbu hlavního města. Je to například nedostatek dopravních prostředků, včasné určování dodavatelů a dohodnutí technologií, příprava vhodných konstrukčních systémů pro bytovou výstavbu, uplatnění nejvyšší techniky a ověřených progresívních technologií s potřebným předstihem pro stavění v Praze, společná zařízení pro všechny stavební organizace na území města apod. Potvrzuje se při průzkumu zjištěná skutečnost, že řízení stavebnictví a koordinace jeho činnosti jak uvnitř tohoto odvětví, tak ve vztahu k ostatním partnerům zabezpečujícím výstavbu hl. m. Prahy vyžaduje úpravy úměrné náročnosti jeho úkolům. Pociťuje se to především v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů pro zajištění předstihu potřebného pro přípravu investic i uzavření ročních plánů. Dosud dochází k neudržitelnému stavu, že vláda ČSR ukládá jednotlivým resortům úkoly stavebních prací jako závazné, avšak dodavatelské stavební organizace je nenaplňují jednotlivými stavbami proto, že jejich dodavatelství nepřebírají.
A nyní dovolte několik poznámek k postavení průmyslu a jeho vlivu na rozvoj hlavního města Prahy. Problematika rozvoje ústředně řízeného průmyslu v Praze je vážným problémem všech koncepčních úvah o dalším vývoji města. Rozvoj průmyslu je limitován zdroji pracovních sil. Výhledově nízké přírůstky pracovních sil, nutnost postupného přesunu pracovních sil do terciární sféry a stavebnictví určují podmínky dlouhodobé perspektivy průmyslu. Není to poznatek nový.
Jednotlivé resorty však nepřistoupily zodpovědně k plnění vládních usnesení a doporučení vydávaných od roku 1959 za účelem likvidace a vymístění podniků a organizací. Nebyla provedena opatření k soustředění modernizačních prostředků s cílem zvýšení produktivity práce a úspor pracovních sil. Platí to zejména o strojírenských podnicích, kde je stále značná část zastaralého provozního zařízení, což vyvolává požadavky na nové pracovní síly. Nyní se při řešení těchto problémů dokonce vyhrožuje, že nebudou splněny závazky podle dohod s členskými zeměmi RVHP. Pochopitelně, jestliže se věc deset let neřeší a stále odkládá, bude velmi obtížné ji vyřešit v nejbližší době. Nutno proto nejen přivítat usnesení vlády ČSR č. 214/72 o vypracování koncepce rozvoje pražsko-středočeské aglomerace, ale zároveň sledovat důsledně jeho provedení.
V případech, kde nejsou některé organizace a instituce nezbytné na území hlavního města Prahy nutno vytvořit podmínky pro jejich vymístění a zajistit jejich činnost na jiném vhodném místě. Přitom je třeba vzniklé problémy řešit s citlivým přístupem právě proto, že se dotkne mnoha pracovníků bez jejich vlastní viny a vyvarovat se narušení kádrového stavu důležitých pracovišť.
Jsme si vědomi toho, že sama rozsáhlá výstavba v některých obvodech Prahy ztěžuje život místního obyvatelstva. Se stížnostmi se poslanci setkávají denně. Musí posuzovat, kde je to nutnost a kde případně nedbalost. Tak často zjišťujeme, že se závažné problémy řeší až následně, kdy už prakticky dochází k potížím, které lze dobře předvídat.
Pod dojmem rozsáhlé výstavby nelze však zanedbávat povinnosti a přikrývat existující nedostatky v základním udržování čistoty města. Odstraňování nedostatků je nedůsledné a často neúčinné. V některých obvodech tak dochází ke zhoršení, aniž by byly vystaveny vlivům intenzifikace výstavby.
Proto péče o životní prostředí, o základní čistotu v ulicích města, rozšiřování zelených a rekreačních ploch a zvyšování podílu ušlechtilých paliv jako cesty ke zlepšení životního prostředí, které jsou součástí volebních programu, vyžadují důkladné analýzy v jednotlivých částech města a provedení výrazné nápravy.
Při posuzování celkové problematiky rozvoje hl. m. Prahy si uvědomujeme, že nelze vše dosáhnout naráz, že nelze klást nadměrné požadavky. Nechtěli bychom se však setkávat se zbytečnými nedostatky v oblasti řízení, které vývoj zdržují, komplikují a způsobují řadu hospodářských i jiných škod.
Z naší strany můžeme ujistit, že orgánům, zajišťujícím úkoly rozvoje našeho hlavního města poskytneme všestrannou pomoc ke splnění těchto mimořádných úkolů. /Potlesk./
Místopředseda ČNR O. Voleník: Děkuji poslanci Plívovi, slovo má poslankyně Kovářová.
Posl. V. Kovářová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Mezi úkoly, o nichž se hovoří, jsou i některé úkoly z úseku sociální politiky. Především jde o zastavení nepříznivého demografického vývoje v Praze. I když můžeme v Praze v posledním roce zaznamenat zvýšení počtu narozených dětí a snížení počtu umělých přerušení těhotenství, prognóza demografického vývoje v Praze zůstává i nadále taková, že bude v příštích letech přibývat v Praze rychleji starších občanů než nově narozených. Zdravotní a sociální výbor ČNR proto ve svém usnesení pokládá vytváření materiálních podmínek pro řešení bytové otázky mladých rodin za jeden z hlavních předpokladů zlepšení populačního vývoje. Tam, kde mladí lidé mají především dobré bytové podmínky, je zpravidla i více dětí v rodinách. Naši poslanci se o tom přesvědčili na jednom pražském sídlišti, v Krči, které je poměrně dobře vybavené, a to jak obchodní sítí a nejrůznějšími službami, tak i jeslemi, mateřskými školkami a školami. Bohužel jen s výstavbou polikliniky se nepočítalo, takže poliklinika je nevhodně umístěna v bytových jednotkách a zabírá téměř polovinu jednoho obytného bloku. Správně se tedy připomíná nutnost komplexní občanské vybavenosti pražských sídlišť.
Růst počtu starších osob v Praze přináší celou řadu sociálních i zdravotních problémů, které musí národní výbor hlavního města Prahy i obvodní národní výbory řešit. Musí se počítat s tím, že starší člověk navštěvuje zdravotnická zařízení častěji, než mladý člověk; starší člověk je častěji poután na lůžko než mladý; starší člověk vyžaduje větší pomoc v denním životě, než mladý. Proto zdravotní a sociální výbor ČNR ve svém usnesení doporučil věnovat pozornost dalšímu rozšiřování ústavní sociální péče, tj. domovů důchodců, ošetřovacích ústavů, oddělení interních klinik pro dlouhodobě nemocné, ale věnovat pozornost i mimoústavní sociální péči, jako jsou pečovatelské služby, domy soustředěných pečovatelských služeb, střediska hygieny, klubovny a jídelny pro důchodce apod.
Dále výbor pokládá za potřebné stavět malometrážní byty na sídlištích, kde by starší občané žili uprostřed mladé generace. Měli bychom se zamýšlet nad vším, co působí na rozpad dvou až třígeneračních rodin, které téměř zanikly, a to i na venkově. V souvislosti s otázkou bydlení mladých lidí by se mělo přistoupit k citlivému, ale důslednému řešení nadměrných bytů, jejichž uživatelům se často nedostává sil zajistit i základní úklid a hygienu v bytě. Domníváme se, že většina starších lidí by přivítala výměnu velkého bytu za menší, moderní a pohodlný byt, ovšem současně by se musela vhodně řešit otázka nájemného, které v moderním bytě je většinou pro důchodce neúnosné.
Důchodci jsou také důležitým zdrojem pracovních sil v hlavním městě Praze. Výbor proto doporučil Národnímu výboru hlavního města Prahy vytvářet ve spolupráci se závody příznivé podmínky a pracovní příležitosti pro důchodce.
Značné rezervy v uskutečňování sociální politiky jsou v rozvíjení nových forem péče závodů o pracující, zejména o ženy-matky, o mladé zaměstnance a o ty pracující, kteří se blíží věku nároku na důchod. Sociální plánování by mělo být v budoucnu nedílnou součástí ekonomického plánování závodů. V Praze i mimo Prahu již existují závody, které tuto novou myšlenku realizují a pomáhají tak účinně státu v provádění sociální politiky.
Předložený návrh na usnesení pokládá také za naléhavý úkol řešit otázku bydlení a výchovy těch mladistvých nad 15 let, kteří nemají rodinu. Jde především o děti, vychovávané do 15 let v dětských domovech nebo v ostatních zařízeních náhradní rodinné péče. Ve volebním programu hlavního města Prahy se počítá s vybudováním internátu pro tyto mladistvé bez rodiny. Zabránilo by se tím do budoucna tomu, že se tyto děti dostávají snadno na scestí, že se stávají členy part - a mnohdy tato cesta končí trestnou činností. Doufejme, že tento internát bude vybudován v této pětiletce, jak předpokládá volební program.
V naší socialistické republice se nám podařilo principiálním přístupem k otázkám sociální politiky přivést sociální péči na přední místo na světě. Zejména v posledních letech jsme udělali nesmírný krok kupředu ke zdokonalení sociální péče, a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně vyhledáváním a uskutečňováním nových netradičních přístupů a forem v sociální politice. Jsem přesvědčena, že iniciativou Národního výboru hlavního města Prahy, iniciativou občanů a obvodních národních výborů a za metodického vedení resortem práce a sociálních věcí ČSR se podaří úspěšně řešit ty otázky z úseku sociální politiky v hlavním městě Praze, o nichž jsem hovořila.
Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./