Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, z pověření výboru pro národní výbory a národnosti, budu hovořit k té části státního závěrečného účtu, která se dotýká hospodaření národních výborů. Ve výboru jsme se nezabývali jen číselnými údaji, ale posuzovali jsme také, jak se osvědčuje současná úprava finančního hospodaření a jak zabezpečuje plnění úkolů národních výborů. Posuzujeme-li výsledky hospodaření národních výborů podle plánované a dosažené výše příjmů a výdajů a podle rozpočtového přebytku, můžeme říci, že se hospodaření národních výborů i v roce 1971 vyvíjelo příznivě a že přispělo k celkové konsolidaci národního hospodářství.

Národní výbory vynaložily na plnění svých úkolů přes 46 mld Kčs a vykázaly rozpočtový přebytek 1898 mil. Kčs. Z toho např. bylo vydáno na školství téměř 8 mld Kčs, na zdravotnictví 8,7 mld Kčs, na kulturu přes 1,5 mld Kčs, na sociální zabezpečení přes 2 mld Kčs, na dopravu téměř 7 mld 400 mil. Kčs, na komplexní bytovou výstavbu přes 8 mld 230 mil. Kčs.

Z uvedeného je zřejmé, že úspěšná práce a hospodaření národních výborů má velký význam pro uspokojování celé škály každodenních potřeb lidí a tím i velký vliv na utváření jejich vztahu k našemu socialistickému zřízení. Na úspěšné práci a na hospodaření s prostředky rozpočtu se v souladu se zákonnými předpisy a s potřebami jednotlivých územních obvodů podílí desetitisíce funkcionářů, poslanců a pracovníků národních výborů, jejichž práci je i v této souvislosti nutné docenit. Při jednání ve výboru jsme konstatovali, že dosavadní úprava finančního hospodaření národních výborů se v podstatě osvědčuje. Podněcuje u národních výborů zdravou iniciativu a zájem o zvyšování rozpočtových i mimorozpočtových příjmů a o jejich účelné a hospodárné využití.

Velký význam má zejména fond rezerv a rozvoje. Při krytí všech plánovaných a ze zákona vyplývajících hospodářských, kulturních a sociálních úkolů a potřeb se stal fond rezerv a rozvoje hlavním zdrojem financování zvelebovacích prací a dnes můžeme říci i drobné investiční výstavby, jejíž rozhodující část je prováděna svépomocí občanů. Bez této možnosti by bylo velmi obtížné zabezpečovat naléhavě nutný rozvoj měst a obcí.

Z tohoto hlediska musíme proto posuzovat zdroje tohoto fondu a jeho optimální výši. Zkušenosti z minulých let ukázaly, že by se měla výše fondu rezerv rozvoje pro jednotlivá léta pohybovat mezi 4 - 5 mld Kčs. Z toho také vychází vláda ČSR i ministerstvo financí. Vzhledem k tomu, že tato výše fondu na rok 1972 nebyla z přebytků hospodaření národních výborů minulého roku zabezpečena, rozhodla vláda o doplnění fondu rezerv a rozvoje ze státního rozpočtu ČSR ve výši téměř 1,3 mld Kčs.

Toto opatření jsme ve výboru hodnotili jako velmi správné. Výrazné omezení prostředků fondu rezerv a rozvoje by bylo pro národní výbory, které v současné době začínají realizovat volební programy, velkou překážkou v jejich další práci. Při dnešním značném omezení plánované účelové investiční výstavby by se znemožnila realizace celé řady obecně prospěšných zařízení, která jsou z místního i celospolečenského hlediska při využití dobrovolné svépomocné práce občanů velmi potřebná a výhodná. To jsme si ověřili také při průzkumu, který zorganizoval náš výbor, aby si ověřil přístup národních výborů k realizaci volebních programů. Zjistili jsme, že národní výbory mají vcelku dobře finančně i pracovně zajištěny úkoly volebních programů na letošní rok. Pokud jde o další léta, počítají s tím, že budou zachovány dosavadní zásady finančního hospodaření a optimální výčet fondu rezerv a rozvoje.

Jestliže mluvíme o výsledcích finančního hospodaření národních výborů za rok 1971 příznivě, neznamená to, že bychom přecházeli i některé nedostatky. Národní výbory by měly vyvinout ještě větší úsilí a péči věnovat těm úkolům, na jejichž řešení je z celospolečenského hlediska velký zájem a pro které jsou ve státním rozpočtu vyčleňovány účelové prostředky. Jde zejména o opravy škol, údržbu historických památek, rozvoj pohraničních oblastí a další úkoly, na které se účelové prostředky z vládní rozpočtové rezervy nedostatečně využívají.

Při jednání výboru o státním rozpočtu na rok 1972 a při jednání o výsledcích hospodaření národních výborů za rok 1971 jsme se přesvědčili, že finanční politika vlády ČSR ve vztahu k národním výborům je prováděna rozumně a citlivě a věříme, že tomu tak bude i do příštích let. Doporučuji proto jménem výboru, aby ČNR v rámci schválení státního závěrečného účtu ČSR schválila i výsledky hospodaření národních výborů.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. O slovo je dále přihlášen poslanec Josef Miler.

Poslanec Josef Miler: Vážená Česká národní rado, vážení hosté. Dovolte mi, abych při příležitosti projednávání státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1971 se stručně zmínil i o výsledcích, kterých bylo v roce 1971 dosaženo na úsecích silniční a městské dopravy a silničního hospodářství a o některých poznatcích z hospodaření na těchto úsecích v letošním roce.

Silniční doprava jako celek splnila úkoly roku 1971 úspěšně a její podíl na celkových přepravních výkonech dále vzrostl. Významný podíl na dosažených výsledcích měla zejména veřejná silniční doprava, která překročila plánovaný objem přepravy v tunách i v tunokilometrech. Překročení plánovaných ukazatelů a růst produktivity práce, zejména vyšším využitím nákladních přívěsů, se projevily v plnění ukazatelů finančního plánu. Plánovaná tvorba čistého zisku byla překročena o 94,2 miliónu Kčs. Je nutno však mít na zřeteli, že tvorba čistého zisku byla významně ovlivněna i přechodným nedostatkem pryžových obručí a překračováním norem životnosti dopravních prostředků. Rovněž progresívní plán na rok 1972 plnily podniky ČSAD příznivě a v nových podmínkách platnosti zákona č. 111/71 Sb. vytvořily do konce dubna čistý zisk ve výši 23,4 % ročního plánu, takže se dá předpokládat, že i roční plán bude splněn.

U městské hromadné dopravy byly rovněž úkoly stanovené plánem úspěšně splněny a bylo dosaženo i úspor. K příznivému plnění docházelo i v prvním čtvrtletí letošního roku, což bylo do značné míry ovlivněno mimořádně příznivou zimou. Na druhé straně se promítaly do činnosti městské hromadné dopravy i některé negativní tendence, pro které nemohlo dojít k výraznějšímu zlepšení kvality dopravy. Úspory byly dosahovány u mzdových prostředků na vrub nepříznivého vývoje pracovníků, způsobujícího vysoký objem přesčasové práce a u věcných nákladů na úkor plánovaného rozsahu generálních a středních oprav.

Na úseku silničního hospodářství bylo v roce 1971 dosaženo v rámci vlastních kapacit splnění všech ukazatelů při rozvoji, modernizaci a opravách silniční sítě. Proti roku 1970 vzrostly stavební práce prováděné vlastními pracovníky krajských silničních podniků o 9 % při neplnění plánovaného stavu pracovních sil. Podniky se vyrovnaly se směrnicí o snižování materiálových a jiných nákladů a docílily snížení o 9,7 %. Příznivé plnění ukazatelů umožnilo národním podnikům Silnice překročit plán zisku o 12,6 %, tj. o 67 milionu Kčs. Rovněž v prvních pěti měsících letošního roku navázaly tyto podniky na dobré výsledky minulého roku a splnily plán výkonů na 106,3 %. Je nutno vidět, že na tomto úspěchu se při příznivých povětrnostních podmínkách podílela i iniciativa pracujících, která vyústila v uzavírání socialistických závazků na předčasné ukončení oprav stavebních strojů a dopravních prostředků na zahájení některých významných staveb v předstihu.

Na obnovu, opravy a údržbu silnic a místních komunikací bylo vynaloženo v roce 1971 celkem 5,8 mld Kčs, z čehož objem investičních prací činil pouze 21 % a jejich podíl proti předcházejícímu roku dále klesl. Aby byl zastaven tento nepříznivý vývoj, byla provedena vládou ČSR v poslední době řada opatření, jejichž cílem je zlepšení situace v silniční síti ještě v průběhu 5. pětiletého plánu. V rámci těchto opatření, zaměřených zejména na zlepšení stavu vybrané silniční sítě, se předpokládá realizovat v roce 1972 modernizaci nejdůležitějších silničních a městských komunikací v délce 338 km v hodnotě téměř 862 miliónů Kčs. Výbor České národní rady pro obchod a dopravu ocenil letos na své květnové schůzi všechna tato opatření vlády ČSR směřující ke zlepšení stavu silniční sítě v České socialistické republice a vytvářející i podmínky pro další zvyšování výkonů v silniční dopravě. Zároveň však upozornil na to, že v souvislosti se zabezpečováním úkolů vyplývajících z plánované rekonstrukce hlavních silničních tahů a důležitých městských komunikací do roku 1975 je nutno dále vytvářet příznivé podmínky v plánovací metodice, ekonomickými nástroji a v rozvoji příslušných stavebních kapacit a materiálně technické základny tak, aby byla větší pozornost věnována na zvýšení podílu investic a velkých oprav včetně městských průtahů a mostních objektů, které se stávají limitujícími body při plánovaném zkvalitňování vybrané silniční sítě první a druhé třídy. Byl předložen vládě materiál o rozvoji našeho kamenoprůmyslu, který by mohl v budoucnosti být limitem pro rozvoj silničního hospodářství.

Významnou podporu zlepšení stavu silniční sítě poskytuje i státní rozpočet ČSR. Jeho prostředky byly v roce 1971 k tomuto účelu plně čerpány a navíc doplněny z vlastních zdrojů národních výborů. Celkové výdaje neinvestiční i investiční, kapitola 10 - doprava, byly překročeny více než o 700 miliónů Kčs, tj. zhruba o 13 %.

Doporučuji proto jménem výboru ČNR pro obchod a dopravu, aby Česká národní rada předložený návrh usnesení k státnímu závěrečnému účtu ČSR za rok 1971 schválila.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Josefu Milerovi. Tím jsme vyčerpali počet přihlášených řečníků. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. O slovo požádal ministr financí vlády ČSR ing. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Leopold Lér, CSc.: Vážené soudružky, soudruzi poslanci, dovolte mi nejdříve jménem vlády vám poděkovat za velmi obsažnou diskusi v souvislosti se schvalováním státního závěrečného účtu. Chci vás ujistit, že z vaší diskuse a připomínek budeme čerpat v naší práci ve vládě i na ústředních orgánech.

Chtěl bych zaujmout stanovisko ke dvěma zde předneseným diskusním příspěvkům. Především k diskusnímu příspěvku poslance Josefa Podlešáka, který v souvislosti se zemědělskou půdou zde řekl, s jakou lehkostí dávají orgány, včetně vlády, souhlas k vynětí ze zemědělské půdy i půdy, která byla zavodněna, na které se pěstuje zelenina atd. Zásadně s kritikou poslance Podlešáka souhlasím. Jsme si vědomi toho, že půdy je málo, že ji musíme šetřit a hospodařit s ní velice efektivně a hospodárně. Před několika týdny přijala vláda na základě rozboru předloženého ministrem zemědělství a výživy opatření ke zpřísnění postupu při zvyšování tlaku proti snahám řešit otázky výstavby jednoduše zabíráním zemědělské půdy. Promiňte, že necituji usnesení vlády, ale je to možno dodatečně doplnit.

Proto se stanoviskem poslance Podlešáka souhlasíme. Všichni víte, jaké jsou problémy a jak zemědělské půdy ubývá. Bohužel, život je složitější než se zdá z jednoho pohledu. Současně přitom, že máme vyloženou povinnost šetřit zemědělskou půdu, musíme také vidět jiné souvislosti a povinnosti. Bez kvalitního písku, štěrku a kameniva nelze zajistit úkoly naší výstavby. Z nekvalitních písků není možno stavět mosty, metro, panelovou výstavbu, nemůžeme řešit problémy pražské výstavby tím, že budeme do Prahy vozit kamenivo a ostatní stavební materiály z velké vzdálenosti. V současné době dovážíme do Prahy 200 000 m³ kameniva ročně z Tovačova na Moravě, a to nás stojí alespoň 20 miliónů Kčs ročně navíc. V uplynulých dnech jsme museli podepsat kontrakt s NDR, odkud dovezeme 112 000 tun kameniva. Tato dodávka bude znamenat vyšší náklady o 8 miliónů Kčs.

V souvislosti s plány výstavby, jen do roku 1975 stoupá potřeba kameniva o 40 % nemluvě o dalším výhledu. Ve vládě stojíme před velmi složitou situací, kterou se budeme na základě rozborů zabývat, jak zabezpečit plány výstavby kvalitním stavebním materiálem.

V této souvislosti jsme museli také rozhodnout jednu citlivou věc. Naše rozhodování nebylo skutečně lehké, ani jsme lehce nerozhodli. Po několikaletém projednávání na úrovni dodavatelsko-odběratelských vztahů i ústředních orgánů byli jsme postaveni před problém rozhodnout o vyjmutí půdy asi ve výši 370 ha. /Když jsme byli s poslancem dr. Jaroslavem Henzlem na konferenci v Havlíčkově Brodě asi před čtrnácti dny, řešili jsme tam problém, jak zlepšit situaci a jaké opatření učinit po linii národních výborů, aby se zlepšila situace, pokud jde o zemědělskou půdu. Za posledních 5 let ubylo asi 550 ha zemědělské půdy./ Nerozhodli jsme najednou, materiál jsme vrátili k přezkoumání všech stanovisek zúčastněných orgánů a k doplnění ekonomických přepočtů. KNV, ONV, dodavatelé štěrkopísku, ministerstvo stavebnictví a jiné zúčastněné organizace ve výstavbě, měly stanoviska doporučující. Nesouhlasily orgány zemědělství, což nás nepřekvapilo, neboť kdo jiný by měl mít větší starost o půdu. V některých případech byla na půdě vybudována určitá zavlažovací a jiná zařízení.

Po dlouhodobém projednávání ve vládě jsme skutečně museli rozhodnout v zájmu zabezpečení úkolů výstavby. Dali jsme souhlas k odnětí půdy v obci Hliněves a Vojkovice na okrese Mělník k těžení kamene a štěrkopísku s tím, aby postup byl co nejhospodárnější v závislosti na ročním plnění úkolů výstavby. Dále odnětí 11 ha lužního lesa v Kvasicích na kroměřížském okrese. Neodsouhlasili jsme po velkých diskusích a dotazování odnětí zemědělské půdy ve výši 45 ha pro cihelnu u Škopanic s tím, že tento návrh musí být přezkoumán s vazbou na dosavadní využívání cihelních kapacit a ložisek kvalitní hlíny pro výrobu cihel.

Tato stručná argumentace ukazuje, že naše rozhodování nebylo lehké. Vážili jsme ekonomické propočty i stanoviska i to, že snadněji dovezeme zeleninu i obilí než obrovská kvanta písku, štěrku a kameniva na velké vzdálenosti. Prosím, aby naše stanovisko bylo pochopeno, aby tam, kde je kritizováno, jistě ne ze zlého úmyslu, ale z neznalosti podkladů, čísel a vazebné argumentace, bylo vysvětlováno. Naše vláda na opak byla kritizována, že odkládáme toto rozhodnutí, což by mohlo způsobit nesplnění důležitých úkolů ve výstavbě. Tolik k vystoupení poslance Josefa Podlešáka.

K dotazu poslance dr. Miloslava Drahoty, pokud jde o fyzilogickou normu výživy. Tato otázka je delší dobu nejen diskutována, ale i projednávána. V současné době je situace taková: Bylo rozhodnuto původní návrh na stanovení fyziologické normy výživy dětí doplnit o fyziologickou normu výživy učňů, propracovat celý komplex výživy mládeže. Tyto věci byly v naší vládě projednány a bylo rozhodnuto, že jde o řešení celostátní, které musí být projednáno federálními orgány. Nyní je tato věc v projednávání. Předpokládali jsme, že tato otázka bude rozhodnuta dříve. Proto v letošním rozpočtu jsme zapracovali určitou rezervu na tuto otázku. V momentu sestavování směrnic a projektů tyto otázky nebyly rozhodnuty, proto nebyly zahrnuty do rezervy. Na příští rok budou muset být znovu zváženy z hlediska rozpočtu, jakmile o nich bude rozhodnuto ve federálních orgánech. Otázka je ve stadiu dopracování a upřesňování.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji za vysvětlení ministru Leopoldu Lérovi a prosím poslance zpravodaje ing. Jaromíra Horáka o závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Materiál státního závěrečného účtu se těšil velké pozornosti nás, poslanců. Hovořilo se o kladech a hodnotily se, ale více se projednávaly nedostatky. Oba tyto protipóly mají svou dialektickou jednotu. Poznáním příčin nedostatků se nám tyto kvalitativně přemění v rezervu a naší povinností je vynaložit všechny síly i prostředky, abychom těchto rezerv v mezích našich možností účelně využili ve prospěch celé naší společnosti. Projednávání ve výborech bylo složité a přineslo řadu podnětů. Nepochybuji o tom, že jednotlivé resorty naší české vlády ve své práci tyto podněty zhodnotí a využijí.

Ať hovoříme o nedostatcích jakkoliv, nemůžeme popřít skutečnost, že se vykonal nesmírný kus práce v oblasti stabilizace naší ekonomiky. Jsme hrdi na to, že patříme mezi prvních 10 států na světě s nejvyšší produkcí na 1 obyvatele. Vynaložilo se nesmírné úsilí naší strany a vlády aby se vytvořily dobré podmínky pro pracující lid této země. Snad ani nedovedeme ocenit skutečnost, že ekonomická bouře vyvolaná měnovou krizí na Západě, jejíž negativní důsledky dopadají na lid těchto zemí, se prakticky života našich lidí vůbec nedotkla. Víme, že nežijeme ve vzduchoprázdnu, že tato krize se dotýká celé naší ekonomiky. Myslím, že žádný jiný společenský systém, než systém, který buduje socialismus pod vedením KSČ, není schopen vytvořit takovéto jistoty pro pracující lid.

Celá diskuse vyzněla v podporu závěrů státního rozpočtu a proto mně nezbývá než doporučit, aby Česká národní rada přijala k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu ČSR pro rok 1971, tisk 20, usnesení, jak je uvedeno ve zprávě výboru pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a zpravodaje z ostatních výborů, jak je uvedeno v tisku č. 21.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji ing. Jaromíru Horákovi za závěrečné slovo. Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení, jak je obsaženo v předložené zprávě výboru pro plán a rozpočet.

Máte nějaké námitky nebo připomínky k navrženému postupu? /Nebyly./

Kdo souhlasí s tím, aby Česká národní rada schválila podle čl. 107 odst. 1 písm. d/ ústavního zákona č. 143/68 Sb., o čs. federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/70 Sb., státní závěrečný účet České socialistické republiky a závěrečné účty státních fondů ČSR za rok 1971 ve znění předložené písemné zprávy výboru pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje z ostatních výborů ČNR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh byl přijat jednomyslně. Tím jsme projednali první bod našeho pořadu.

Přerušuji schůzi do 13.45 hodin.

/Jednání přerušeno ve 12.48 hod./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

II.

Společnou zpravodajkou je poslankyně Zdena Botková. Dávám jí slovo.

Zpravodajka poslankyně Zdena Botková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Vládní návrh zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací - tisk 18, který máme v dnešní plenární schůzi projednat a schválit, byl podle přikázání předsednictva České národní rady předem projednán ve výboru pro plán a rozpočetl v ústavně právním výboru, ve výboru pro národní výbory a národnosti a v průmyslovém výboru ČNR. Výsledek tohoto projednání je obsažen ve společné zprávě uvedených výborů - tisk 19, který jste obdrželi před dnešní schůzí.

Dovolte mi, abych jako společný zpravodaj z pověření výborů, které vládní návrh zákona projednaly, naše jednání o návrhu uvedla.

Předložený vládní návrh zákona navazuje na úpravu provedenou federálním zákonem č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací. Spolu s tímto zákonem a se současně připravovaným zákonem Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací vytvoří komplex základní právní úpravy v oblasti sociálně ekonomických informací.

Zákonodárná působnost České národní rady u věcí upravovaných navrhovaným zákonem vychází z ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., konkrétně z ustanovení jeho článků 8, 23 a 9. Podle čl. 8 patří sociálně ekonomické informace do společné působnosti federálních a republikových orgánů. Čl. 23 stanoví konkrétně, co v oblasti sociálně ekonomických informací patří do působnosti Československé socialistické republiky. Podle ustanovení čl. 9 věci, které nejsou taxativně svěřeny do působnosti ČSSR, patří do výlučné působnosti ČSR a SSR. V souladu s těmito ustanoveními upravuje navrhovaný zákon věci, které patří do výlučné působnosti orgánů České socialistické republiky a z věcí, které patří do společné působnosti federálních a republikových orgánů, ty, které nebyly upraveny již zmíněným federálním zákonem č. 21/1971 Sb.

Navrhovaný zákon stanoví organizaci orgánů státní statistiky ČSR, vymezuje působnost statistických a finančních orgánů republiky v oblasti sociálně ekonomických informací a stanoví působnost a úkoly ústředních orgánů republiky, národních výborů a orgánů středního článku řízení této oblasti.

Jeho posláním je především vymezit vztahy, součinnost a spolupráci orgánů a organizací ČSR v oblasti sociálně ekonomických informací a tak racionálně dovršit organizaci jednotné soustavy sociálně ekonomických informací.

V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, který vyzvedl mimořádný význam sociálně ekonomických informací a uložil zdokonalit jejich systém, vytváří osnova spolu s federálním zákonem právní předpoklady k tomu, aby jednotná informační soustava lépe sloužila potřebám řízení plánovitého a proporcionálního rozvoje socialistického národního hospodářství a celé socialistické společnosti.

Mám za to, že ustanovení navrhovaného zákona jsou dostatečně jasná a jsou dostatečně vysvětlena a zdůvodněna v důvodové zprávě. Proto jen stručně k jeho obsahu.

Soustavu statistických orgánů republiky tvoří okresní a krajské orgány, s určitými modifikacemi pokud jde o hlavní město Prahu a obvody měst Brna, Ostravy a Plzně a v nejvyšším stupni Český statistický úřad. Až na změny názvů krajských oddělení na krajské správy /v Praze městské správy/, nově zřizovaná městská oddělení v Brně, Ostravě a Plzni a možnost zřízení obvodních oddělení v hl. m. Praze, zůstává dosavadní struktura statistických orgánů v podstatě beze změny. Kladem této organizační struktury statistických orgánů je shoda jejich územních obvodů s obvody odpovídajících národních výborů, což vytváří předpoklad pro úzkou vzájemnou spolupráci obou orgánů.

K ustanovením o působnosti statistických orgánů republiky bych chtěla zdůraznit zejména úkol statistických orgánů schvalovat různá statistická zjišťování, která neprovádějí orgány státní statistiky. Toto oprávnění považuji za zvlášť důležité, neboť jeho smysl spatřuji především v tom, aby podniky a organizace nebyly nadměrně zatěžovány vyžadováním nejrůznějších statistických údajů, o jejichž potřebě a účelnosti mají mnohdy vážné pochyby.

Působnost finančních orgánů republiky v oblasti sociálně ekonomických informací navazuje na úpravu řízení informační soustavy provedenou federálním zákonem. Podle ní působnost v oborech účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace a v účetním výkaznictví vykonává federální ministerstvo financí a finanční orgány republik. V této souvislosti ještě jednu poznámku k problému praktického uplatňování zákona, na který bylo upozorněno ve výboru pro národní výbory a národnosti. Jedná se o zabezpečení tzv. městské statistiky. Podle ustanovení paragrafů 10 a 11 provádějí krajské správy a okresní oddělení statistiky nejen statistická zjišťování uložená jim Českým statistickým úřadem, ale také zjišťování potřebná výlučně v územním obvodu jejich působnosti a poskytují v potřebném rozsahu číselné podklady a statistickoekonomické rozbory o hospodářském a sociálním rozvoji krajů a okresů krajským a okresním národním výborům a jiným orgánům s krajskou a okresní územní působností. To je jistě v pořádku.

Jsou zde však ještě města, a jen v Praze, Brně, Ostravě a Plzni existuje městská správa nebo městské oddělení statistiky, které poskytuje národním výborům těchto měst automaticky příslušné podklady pro jejich potřeby. Města představují složitý sociálně ekonomický organismus a reprezentují v nejednom případě většinu obyvatel okresu. Také národní výbory měst mimo vyjmenovaných potřebují pro svou práci znát nejen údaje za celý okres, ale také alespoň některé údaje týkající se bezprostředně jejich města. Jde tedy o to, aby alespoň městské národní výbory větších měst tyto údaje a podklady od příslušných okresních oddělení dostávaly a aby jim byla také poskytnuta odborná metodická pomoc při přípravě nezbytných statistických šetření, případně i při vlastním zpracování jejich výsledků.

Závěrem své zprávy vám sděluji, že všechny výbory shledaly předložený návrh zákonné úpravy za plně zdůvodněný a odpovídající potřebám života a doporučily jej České národní radě s drobnými úpravami uvedenými ve společné zprávě ke schválení. Navrhuji proto jménem výboru pro plán a rozpočet, ústavně právního výboru, výboru pro národní výbory a národnosti a průmyslového výboru České národní rady, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací /tisk 18/ ve znění společné zprávy uvedených výborů /tisk 19/.