Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Zdeně Botkové za zprávu. Z pověření vlády se k projevu přihlásil předseda Českého statistického úřadu ing. Jiří Antoš. Prosím soudruha předsedu, aby se ujal slova.

Předseda Českého statistického úřadu ing. Jiří Antoš: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. Vláda ČSR mne pověřila, abych uvedl vládní návrh zákona o působnosti orgánů ČSR v oblasti sociálně ekonomických informací a abych stručně charakterizoval jeho obsah i motivy, z nichž vláda vycházela při jeho přípravě a projednávání.

Význam a úloha statistiky při sledování a hodnocení sociálně ekonomických jevů pro plánovité řízení socialistického národního hospodářství a společnosti zdůrazňoval a formuloval již V. I. Lenin, a to ihned při vzniku prvního socialistického státu světa v tom smyslu, že socialistická statistika má být budována jako nezávislá, jednotná a centralizovaná soustava, která má sloužit všem orgánům strany a státu, veřejnosti, vědě a výzkumu. Informace o sociálně ekonomických jevech mají postihovat všechny rozhodující stránky vývoje ekonomiky a společnosti i jejich zákonitosti v duchu marxistické politické ekonomie.

Na těchto zásadách je také budována čs. statistika, a to v podmínkách odpovídajících našemu vývoji. Narůstající složitost ekonomických i společenských vztahů, změn v hospodářském a společenském zřízení spolu s rychlým rozvojem techniky vyžaduje současně potřebu nových, kvalitnějších, ale také náročnějších metod v oblasti řízení. Jeden z důvodů pro zvýšení úrovně řízení je znalost skutečného vývoje ekonomiky a společnosti. Tyto znalosti musí vycházet z objektivně zjištěných fakt, vyjádřených ve statistických a ostatních poznávacích sociálně ekonomických informacích. Proto také XIV. sjezd KSČ zdůraznil význam sociálně ekonomických informací a stanovil zdokonalit informační systém tak, aby lépe sloužil potřebám moderního řízení na všech organizačních stupních. Racionální rozvoj statistických metod zjišťování sociálně ekonomických jevů a účelná statistická kontrola plnění plánu přispívá k posilování a ke zvyšování účinnosti soustavy plánovitého řízení naší ekonomiky a tím i k celkovému soustavnému zlepšování řízení našeho hospodářství a společnosti.

Dlouhodobý historický vývoj v oblasti zjišťování sociálně ekonomických jevů ovlivnila u nás výrazně změna společenského zřízení po 2. světové válce, kdy jsme nastoupili cestu budování socialistického státu a kdy také sociálně ekonomické informace nabyly mimořádného významu pro řízení plánovitého hospodářství v socialistickém národním hospodářství. Bylo ovšem nutno přistoupit k postupnému seskupování integrace dílčích informačních úseků s cílem vybudovat odpovídající jednotnou socialistickou informační soustavu a práce související se shromažďováním a zpracováváním sociálně ekonomických informací v nejvyšší míře racionalizovat s využitím nejmodernějších prostředků výpočetní a jiné techniky.

Problémy integrace sociálně ekonomických informací se snažily zčásti řešit již některé dřívější právní předpisy, jak je uvedeno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona. Dlouhodobý proces integrace v oblasti sociálně ekonomických informací po II. světové válce, který u nás trvá přes 25 let, dovršuje po věcné i právní stránce v současném období jednotná soustava sociálně ekonomických informací, která vychází z hlediska vymezení působnosti z rámcových ustanovení ústavního zákona č. 143 z roku 1968 o československé federaci a je konkretizována federálním zákonem č. 21/71 Sb. o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací a navrhovanými zákony o působnosti orgánů ČSR a obdobně SSR v této oblasti.

Citovaný federální zákon č. 21/71 má spolu s vládním návrhem zákona a obdobným návrhem zákona v SSR vytvořit jednotný soubor právních norem v oblasti sociálně ekonomických informací. Vládní návrh zákona byl připravován společně s ministerstvem financí ČSR v úzké spolupráci s orgány, které připravovaly obdobný návrh zákona v SSR a v dohodě s Federálním statistickým úřadem a federálním ministerstvem financí. Návrh zákona byl projednán se všemi ústředními orgány státní správy ČSR. Během celé přípravy návrhu zákona byl brán zvláštní ohled na to, aby české znění bylo se slovenským maximálně shodné až na některé drobné odlišnosti, které jsou odůvodněny národní specifickou úpravou, které nejsou v rozporu s věcnou koncepcí jednotné soustavy sociálně ekonomických informací. Tohoto záměru bylo dosaženo.

Předkládaný vládní návrh zákona o působnosti orgánů ČSR v oblasti sociálně ekonomických informací upravuje soustavu statistických orgánů republiky, vymezuje působnost statistických a finančních orgánů republiky v oblasti sociálně ekonomických informací a stanoví působnost a úkoly ústředních orgánů republiky, národních výborů i orgánů středního článku řízení v této oblasti. Navrhovaný zákon navazuje na úpravu provedenou federálním zákonem č. 21 o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací. Ve svých ustanoveních upravuje to, co nebylo pro oblast působnosti republikových orgánů, včetně statistických, zcela stanoveno již federálním zákonem. Nedotýká se působnosti, kterou republikovým orgánům svěřil federální zákon, ale tuto působnost jen doplňuje v zájmu zabezpečení potřeb republiky a řádného chodu těchto orgánů.

Vládní návrh zákona plní především funkci organizační a kompetenční normy, avšak řeší i věcné otázky, týkající se jednotné soustavy sociálně ekonomických informací i její struktury, která doplňuje také v tomto směru příslušná ustanovení federálního zákona č. 21 a to zase s ohledem na potřeby republiky. Celosystémová ustanovení federální normy nejsou tím dotčena.

V oddílu I vládního návrhu je upravena soustava statistických orgánů České socialistické republiky. Po provedení federativního státoprávního uspořádání Československé socialistické republiky v roce 1968 byla z republikových statistických orgánů v nových podmínkách působnosti právně upravena jen činnost Českého statistického úřadu a to zákonem ČNR čís. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Pro činnost oblastních statistických orgánů - krajských oddělení a okresních oddělení - nebyla až dosud vytvořena odpovídající právní norma. Právním základem pro jejich činnost je stále zákonné opatření předsednictva NS č. 1/1967 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů. Činnost oblastních statistických orgánů je tudíž odvozována z právní normy, z níž vycházela organizační soustava ještě bývalého Státního statistického úřadu. Teprve navrhovaný zákon odstraňuje tuto mezeru v právní úpravě soustavy republikových statistických orgánů.

Významné je ustanovení o shodě územních obvodů oblastních statistických orgánů s obvody odpovídajících národních výborů, jakož i shoda sídel oblastních statistických orgánů s příslušnými sídly národních výborů, navrhovaná při projednávání vládního návrhu zákona ve výborech ČNR, v čemž je spatřována prvořadá podmínka a nutný předpoklad pro vzájemný styk a spolupráci těchto orgánů.

Důležitou roli sehraje též Česká statistická rada, obdobně jako na úrovni federace Federální statistická rada. Vzhledem k tomu, že za členy budou vládou republiky jmenováni zástupci ústředních orgánů a zpravodajských jednotek a dále odborníci a vědečtí pracovníci z oblasti sociálně ekonomických informací, zabezpečuje se tím, zejména při zkoumání odůvodněnosti statistických zjišťování a při projednávání důležitých koncepčních věcí respektování potřeb uživatelů statistických informací, avšak také nejvyšší účelnost a racionalizace takových potřeb a koncepčních návrhů. Vývoj totiž směřuje jasně od extenzívních metod k intenzívním formám práce, od kvantity ke kvalitě poskytovaných informací. Toto bude základním zaměřením činnosti České statistické rady, ať již v rámci celé federace ve spolupráci s Federální statistickou radou a se Slovenskou statistickou radou, či jen v rámci republiky.

V oddílu II vedle úkolů republikových statistických orgánů, zabezpečujících potřeby federace, považuji za zvlášť významné ustanovení, jež upravuje působnost Českého statistického úřadu výlučně pro potřeby republiky a dále ustanovení, která upravují obdobně působnost krajských správ a okresních oddělení pro výlučnou potřebu krajů a okresů. S tím úzce souvisí i jejich kompetence při povolování statistických zjišťování, která neprovádějí statistické orgány. Těmito ustanoveními je dán předpoklad pro zkvalitnění celého systému sociálně ekonomických informací a pro maximální, ale přitom racionální informovanost řídících orgánů v republice.

Při přípravě vládního návrhu zákona bylo nutno dořešit také vzájemné vztahy mezi ústředními orgány republiky a Českým statistickým úřadem v oblasti poskytování sociálně ekonomických informací, potřebných pro činnost obou stran, jak jsou vyjádřeny v tomto oddílu a recipročně v oddílu IV.

V oddílu III je důležité ustanovení o podílu ministerstva financí ČSR v oblasti stanovení jednotné metodiky účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace a účetního výkaznictví, které patří do kompetence federálního ministerstva financí. Stejně významné je i ustanovení v oddílu IV o součinnosti ústředních orgánů republiky s Českým statistickým úřadem popř. s ministerstvem financí při rozpracovávání metodiky jednotné informační soustavy stanovené Federálním statistickým úřadem, dále v případech jejich spolupráce s Federálním statistickým úřadem nebo federálním ministerstvem financí při stanovení metodiky jednotné informační soustavy a rovněž i při vytváření návrhů dílčích systémů statistických zjišťování, nahrazujících státní statistická zúčtování. Tím se dořešila úprava vztahů v těchto věcech mezi Federálním statistickým úřadem a ústředními orgány republiky, uvedená v § 16 zák. č. 21/71 Sb. Je to nezbytné ustanovení předloženého vládního návrhu zákona, protože je bezpodmínečně nutná účast ústředního statistického orgánu republiky, popř. ministerstva financí ve vztahu ústředních orgánů republiky k Federálnímu statistickému úřadu, byť i jen ve formě spolupráce.

Úkoly národních výborů a orgánů středního článku řízení jsou upraveny a doplněny zejména z hlediska potřeb republiky.

V závěrečných ustanoveních je obsaženo zmocnění Českého statistického úřadu pro vydávání prováděcích předpisů. Navržené zmocnění odpovídá potřebám Českého statistického úřadu zabezpečit touto formou úkoly výlučně pro potřeby republiky, splňuje požadavek konkretizace tohoto zmocnění, přičemž nezasahuje do působnosti vyhrazené Federálnímu statistickému úřadu. Zmocnění vydávat prováděcí předpisy není navrhováno pro ministerstvo financí s ohledem na to, že federální zákon číslo 21/1971 Sb. svěřil vydávání obecně závazných právních předpisů v oblasti vyhrazené finančním orgánům federálnímu ministerstvu financí.

V závěru mi prosím dovolte poukázat na to, že hlavním cílem vládního návrhu zákona, na jehož přípravě se podíleli prakticky všichni uživatelé sociálně ekonomických informací, je vytvořit společně s federální normou a obdobným vládním návrhem zákona v SSR takové organizační a právní předpoklady pro chod jednotné informační soustavy, které by zaručovaly její vyšší účinnost a umožňovaly dokonaleji uspokojovat potřeby řídících orgánů federace i republiky.

Mohu vás ubezpečit, že při přípravě návrhu zákona se vláda řídila v prvé řadě hlediskem hospodárnosti a racionality, maximálního zamezení duplicit a zbytečných zjišťování a výkazů. Vývoj národního hospodářství však nese s sebou růst požadavků na rozsah, hloubku, včasnost i věrohodnost informací. Koordinace těchto dvou faktorů je velmi obtížná a tímto úkolem se klade velká zodpovědnost na orgány státní statistiky a finanční orgány.

Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi projevit uspokojení s tím, že všechny výbory ČNR, které vládní návrh zákona projednávaly, ho doporučují plénu České národní rady ke schválení. S doporučením příslušných výborů ČNR na některé změny uvedené v tisku č. 19, které společně směřují k věcnému doplnění, ale též k přesnějšímu legislativnímu vyjádření záměru vládního návrhu, plně souhlasím.

Jsem přesvědčen, že tento vládní návrh zákona se stane významnou pomocí pro řídící orgány i pro orgány statistiky v ČSR při plnění jejich úkolů, při naplňování zásady vyjádřené v programovém prohlášení vlády ČSR, v němž se pro oblast sociálně ekonomických informací stanoví, že vláda bude klást veliký důraz na vysokou úroveň statistické práce a pravidelnou kontrolu plnění kvantitativních, ale zejména kvalitativních ukazatelů plánu, bez nichž není zkvalitnění plánování a řízení celého našeho národního hospodářství možné.

Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji ing. Jiřímu Antošovi za jeho projev a můžeme přistoupit k rozpravě. Jsou přihlášeni dva řečníci, poslanec Josef Kudela a poslankyně Anna Langerová. Prosím poslance Josefa Kudelu, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Kudela: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, soudružky a soudruzi poslanci. Dovolte mi, abych ve svém vystoupení navázal na zpravodajskou zprávu poslankyně Zdeny Botkové, na výklad předsedy Českého statistického úřadu ing. Jiřího Antoše a upozornil na některé úkoly, které si předložený návrh zákona klade za cíl. Význam zákona spočívá v tom, že společně s obdobným návrhem zákona SNR a v návaznosti na federální zákon o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací dovršuje dlouholetý proces, v němž bylo sledováno vytvořit jednotný systém sociálně ekonomických informací v celé ČSSR. Tato integrace veškerých poznávacích sociálně ekonomických informací do jediného systému zahrnuje všechny sociálně ekonomické jevy a jejich zdroje v našem národním hospodářství a na všech úsecích společenského života, které mají poznávací charakter. Obsahuje nejen tradiční obory jako je statistika, účetnictví, kalkulace, rozpočetnictví a operativní evidence, ale i další nové okruhy a formy informací jako jednotně organizované registry, pasporty a evidence a jiné informace sociálně ekonomického charakteru.

Jak uvedený federální zákon, tak i republikové návrhy zákonů, které národní rady projednávají, vycházejí z ústavního zákona o čs. federaci, podle něhož patří oblast sociálně ekonomických informací do společné působnosti ČSSR a obou národních republik. Ústavní zákon vymezuje oblast věcné kompetence orgánů federace, Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí - a to v taxativně vyjmenovaných případech. Ostatní věci v oblasti sociálně ekonomických informací, které zde nejsou uvedeny, patří do působnosti republik a tudíž do věcné kompetence Českého a Slovenského statistického úřadu a českého a slovenského ministerstva financí.

Soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona se tedy stane součástí komplexu tří základních právních předpisů. Hlavním posláním tohoto souboru norem je právní úprava jednotné soustavy sociálně ekonomických informací. Upravuje se struktura této soustavy, stanoví práva a povinnosti, jež vznikají při vytváření a používání jednotné informační soustavy a vymezuje se působnost federálních i republikových státních orgánů vykonávajících v informační soustavě úkoly orgánů státní správy i vzájemné vztahy těchto orgánů.

Stejně důležité je i poslání navrhovaného zákona, pokud jde o právní úpravu tvorby a používání sociálně ekonomických informací pro výlučnou potřebu republiky a organizační zabezpečení jednotné soustavy v republice. Soustavu státních statistických orgánů tvoří podle ustanovení federálního zákona o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací Federální statistický úřad, Český statistický úřad, Slovenský statistický úřad a tzv. oblastní statistické orgány republik. Navrhovaný vládní návrh zákona vychází ze zásady třístupňového uspořádání republikových statistických orgánů.

Organizační uspořádání republikových statistických orgánů současně s uplatněním zásady o shodnosti územních obvodů, jejich působnosti s územními obvody příslušných stupňů národních výborů a s ustanovením navrženým ve výborech České národní rady o shodnosti sídel statistických orgánů se sídly odpovídajících národních výborů, má velký význam pro nejbližší spolupráci statistických orgánů s řídícími orgány ve stejné úrovni a umožňuje racionální využívání všech sociálně ekonomických informací nejen pro potřebu federace, ale i pro potřeby republiky, krajů i okresů.

V souladu s potřebami řízení jednotné finanční politiky a rozvoje ekonomiky ČSR je navrhovaným zákonem vytvářen potřebný prostor pro zdokonalení soustavy účetnictví, rozpočetnictví a kalkulace a pro jejich využití jako nástroje k provádění finanční politiky. Především účetnictví a kalkulace zachycující reprodukční proces z hodnotové stránky uplatňují svou vyhraněnou funkci kontroly a analýzy tohoto procesu i funkci nástroje kontroly státního rozpočtu a finančního plánu. V posledních letech v souvislosti s oslabením úlohy plánu a centrálního řízení ekonomiky po zrušení funkcí hlavních účetních a převedení metodického řízení na statistické orgány došlo k výraznému přesunu účetních kádrů. Ke zlepšení tohoto nepříznivého stavu bude nutné zaměřit se na výchovu nových účetních, na zvyšování jejich odborné kvalifikace, aby plnili úlohu kontrolního orgánu a zabývali se více analytickou činností údajů, které jim poskytují obory informační soustavy. Dosavadní zkušenosti i praxe nám ukázaly, že ne vždy se účelně využívalo statistických údajů a že vedle určených výkazů existovala spousta dalších zjišťování z různých míst. Není neznámé, že mnohé požadované údaje se nedaly objektivně zjišťovat v účetní evidenci podniku a mnohdy se doplňovaly více či méně zodpovědným odhadem.

Je třeba uvítat, že již od roku 1972 došlo k přizpůsobení jednotné účetní osnovy podmínkám ekonomického řízení a k provedení hlubších úprav v účetním výkaznictví. Je třeba vidět, že ne všechny otázky související se zdokonalováním soustavy účetnictví bylo možno vyřešit. Rozvoj v organizaci účetnictví a účetní výkaznictví pro řízení finanční politiky všech stupňů řízení do jisté míry ustrnul. Vážným problémem zůstávají stále formy a způsoby předkládání účetních výkazů a zejména lhůty, v jakých jsou tyto výkazy předkládány nadřízeným orgánům.

Stále více se ukazuje nutnost vytvářet v soustavě účetnictví maximální předpoklady pro využívání výpočetní techniky s cílem mechanizovat a automatizovat účetní agendu. Tím bude umožněno, aby účetnictví bylo využito k dokonalejšímu plánování, rozpočtování a ke zpracovávání analýz. Současně budou vytvořeny podmínky ke zkvalitnění řídícího procesu vedoucí ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství.

Pro zvýšení úrovně vnitropodnikového řízení bude třeba zvyšovat náročnost i na kvalitu vnitropodnikového účetnictví a kalkulace. Zvláštní pozornost bude nutno věnovat podnikům řízeným národními výbory, kde je ještě hodně co dohánět. Jistě by pomohlo vyměňovat praktické zkušenosti především mezi podniky, v nichž jsou dosahovány nejlepší výsledky ve vnitropodnikovém řízení a účetnictví.

Přebudování národohospodářské evidence v jednotnou soustavu sociálně ekonomických informací není a nemůže být jednorázovým aktem, nýbrž je dlouholetým a současně poměrně velmi složitým procesem. Jednotlivé obory informační soustavy organizací mají své specifické charakteristiky a metody realizace, kterými se od sebe rozlišují. Existuje však řada otázek a problémů, jež jsou těmto oborům společné, a proto je účelné vyřešit je v jednom předpisu společně. To má na zřeteli předkládaný zákon, který z pověření ústavně právního výboru doporučuji plenárnímu zasedání ke schválení.

Poslankyně Anna Langerová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, rozvoj našeho národního hospodářství a celé naší společnosti se neobejde bez dokonalé znalosti údajů a rozborů sloužících k poznání stavu a rozvoje ekonomiky a společnosti, jejich vývojových tendencí a zákonitostí. Abychom získali spolehlivé informace, je třeba zajistit účelnou strukturu statistických orgánů s vymezením jejich práv a povinností v souladu s jednotnou metodikou zabezpečit informační soustavu jak pro vlastní potřeby vykazující organizace a potřeby nadřízených resortních orgánů, tak pro poskytování informací orgánů státní statistiky a národního hospodářství. Předkládaný vládní návrh zákona o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací, který navazuje na zákon FS č. 21/1971 Sb. o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, které patří do výlučné působnosti orgánů ČSR a ty, které nebyly v celkovém rozsahu upraveny federálním zákonodárstvím, byl projednán v průmyslovém výboru ČNR a doporučen s menšími úpravami ke schválení.

Dovolte mi přesto, abych při této příležitosti uvedla některé připomínky ke statistické činnosti. V programovém prohlášení vlády se uvádí, že vláda bude klást velký důraz na vysokou úroveň statistické práce. To je základní podmínka k získání dokonalých informací, o které je možno se spolehlivě opírat na všech stupních řízení. Jinak by se mohlo stát, že bychom dostávali, jak se říká, přesný souhrn nepřesných údajů se svými nepříznivými důsledky.

Zmíněný zákon FS o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací ukládá všem organizacím a osobám poskytovat orgánům státní statistiky správně, pravdivě a včas všechny informace, které si vyžadují při provádění statistického zjišťování. Jsou stanoveny sankce proti odpovědným pracovníkům a organizacím, kteří porušili povinnosti stanovené zákonem. Stejně tak jsou sankcionovány organizace, jestliže neplní povinnosti nebo neodstraňují zjištěné závady. To je ovšem jedna stránka věci.

Nelze spoléhat jen na tresty. Je třeba především soustavně pečovat o zvyšování kvalifikace, vést k pečlivosti při práci s čísly a dodržování metodiky a starat se o stabilizaci pracovníků statistické služby.

Ve statistice pracuje převážná část žen. Mnohé z nich zasluhují uznání za vzornou dlouholetou práci. Jiné přicházejí z různých zaměstnání i z domácnosti a s různým stupněm přípravy a předpoklady pro tuto práci. To klade nároky na řídící pracovníky statistiky v tom, aby tyto pracovní síly byly řádně na svou práci připraveny a spolehlivě plnily svěřené úkoly. Bude rovněž potřebné, aby se důsledněji vyžadovalo respektování disciplinovaného přístupu při plnění povinností vykazujících jednotek, podávajících statistické zprávy a aby se využily všechny prostředky pro zlepšení situace v této oblasti.

Další otázkou je zajišťování informací pro potřeby ústředních orgánů, které řídí resorty národního hospodářství. Domnívám se, že dřívější námitky resortů na pozdní a neúplné předávání souhrnných informací, potřebných pro řízení, byly odstraněny. Návrh zákona totiž uvádí, že Český statistický úřad poskytuje ústředním orgánům v dohodnutém rozsahu, lhůtách, periodicitě sociálně ekonomické informace, které potřebují pro svou činnost.

Bylo by třeba si jen přát, aby statistická činnost, počínaje základními vykazujícími jednotkami až po statistický úřad, dosáhla brzy té kvalitní přeměny, o které se často mluví. Měla by být zabezpečena vhodnými technickými výpočetními prostředky a spojovací technikou, odpovídající požadavkům perspektivního vývoje zpracování a přenosu informací. To by umožnilo vytvořit síť pro jejich zpracování z potřebných údajů, jejich přenášení, třídění a vyhodnocování a uspokojit náročnější požadavky řídících orgánů a rychlejší využití získaných informací. Bylo by třeba poskytnout statistice největší podporu příslušných orgánů při projednávání tohoto záměru.

Naše socialistické zřízení dává nejširší prostor a nejlepší předpoklady k využití těchto moderních prostředků i metod pro zdokonalení řízení národního hospodářství.

Děkuji za pozornost.