Peněžní výdaje obyvatelstva byly v roce 1971 ve srovnání s rokem 1970 vyšší o 4,5 %. Předstih růstu peněžních příjmů před tempem růstu peněžních výdajů obyvatelstva se projevil výrazným přírůstkem vkladů. Plánovaný přírůstek vkladů obyvatelstva u České státní spořitelny - včetně úroků - ve výši 6 mld 900 mil. Kčs byl překročen o 6,5 %, tj. o 452 mil. Kčs. Ve vývoji úsporných vkladů obyvatelstva se odrážely pozitivní faktory, zejména důvěra v pevnost měny a upevnění sociálních jistot. Nelze však nevidět i některé negativní prvky, jako například nedostatky v nabídce některých druhů zboží na vnitřním trhu a zejména nedostatky v rozvoji služeb. Převážná část úsporných vkladů obyvatelstva je podle našich průzkumů určena na bytovou výstavbu a na zařízení bytů. Tato skutečnost spolu s výrazným růstem poskytnutých půjček na bytovou výstavbu podtrhuje problém bytové výstavby a nutnost jeho usilovného řešení.
Druhou největší složku úsporných vkladů - zhruba 20 % - představují úspory na nákup motorových vozidel. V roce 1971 bylo prodáno v ČSR n. p. Mototechna přes 70 000 osobních automobilů. V roce 1971 se zvýšil dále prodej potravin i průmyslového zboží, například masa se prodalo proti roku 1970 více o 3 %, mléka o 6,1 %, ovoce a zeleniny o 9,3 %, zařízení pro domácnost o 9,9 %, obuvi přes 5 % atd. V obchodech bylo více zboží v nižších cenových skupinách, zlepšila se i situace v sortimentu zboží. I nadále však musí naše výroba, ale i obchod pružně reagovat na spotřebitelskou poptávku jak co do sortimentu, kvality, tak i pokud jde o zavádění nových druhů výrobků na náš trh.
V sociální oblasti jsme v roce 1971 začali realizovat rozsáhlý program opatření vytyčených XIV. sjezdem KSČ. Ve školství to bylo zvýšení stipendií na středních a vysokých školách, platová úprava vysokoškolských učitelů, ve zdravotnictví platová úprava zdravotnických pracovníků, provedená k 1. 7. 1971. Hlavní pozornost strany a vlády byla věnována zlepšení životních podmínek těch našich občanů, kteří se již nemohou zapojit do pracovního procesu a rodinám s více dětmi. Byly zvýšeny důchody tzv. starodůchodců a některé nízké důchody. Od října 1971 bylo rozšířeno vyplácení mateřského příspěvku a zvýšen příspěvek při narození dítěte.
Ve státním rozpočtu na rok 1971 se celkové příznivé tendence vývoje ekonomiky projevily vyrovnaným hospodařením. Celkové příjmy dosáhly 88 873 miliónů Kčs, výdaje 88 677 miliónů Kčs, takže rozpočtové hospodaření skončilo přebytkem 196 miliónů Kčs. Tento přebytek navrhujeme převést do státních finančních rezerv, které v podobě úložky státu u Státní banky čs. působí jako konsolidační a protiinflační činitel.
Abychom mohli dát odpověď na to, jak se plní záměry XIV. sjezdu KSČ ve zvyšování efektivnosti, jakou jsme vytvořili základnu pro realizaci závěrů únorového pléna ÚV KSČ, je třeba hlubšího pohledu na kvalitu dosažené tvorby zdrojů, na to, jaké faktory měly rozhodující vliv na tuto tvorbu a na míru efektivnosti a hospodárnosti při jejich použití.
A právě zde státní závěrečný účet dává řadu podnětů pro zlepšení práce na všech stupních řízení národního hospodářství, ukazuje, kde máme v efektivnosti rezervy, kde musíme přidat. Můžeme-li tvrdit, že výsledky dosažené v rozvoji našeho národního hospodářství v loňském roce vedly k dalšímu rozvoji a posílení materiálně technické základny a k dalšímu růstu životní úrovně lidu, neznamená to ještě, že jsme již všechny problémy vyřešily, že není už co zlepšovat, že jsme již vyčerpali všechny možnosti, které dává socialistická soustava řízení. Jde o to, cílevědomě rezervy využít a přispět tak ke splnění XIV. sjezdu a únorového pléna.
Dovolte mi nyní, soudružky a soudruzi, abych vás stručně informoval o tvorbě a užití zdrojů státního rozpočtu ČSR za rok 1971 a o příčinách odchylek v jeho plnění od původních předpokladů.
Vlastní příjmy státního rozpočtu - bez dotace z federálního rozpočtu byly v roce 1971 splněny na 101,9 % a překročení rozpočtu představuje 1 mld Kčs, a to zejména vlivem příjmů od rozpočtových a příspěvkových organizací.
Hlavní složka příjmů státního rozpočtu, podnikové daně a odvody včetně příspěvků podniků na sociální zabezpečení, zůstala za plánovaným předpokladem o 0,7 mld Kčs. Ukazuje to, že se nám dosud nepodařilo zásadně změnit situace v efektivnosti a reprodukčního procesu. Příznivý vliv překročení plánu výkonů ústředně řízených hospodářských organizací zahrnovaných do státního rozpočtu ČSR na tvorbu zisku a dosažené úspory mzdových nákladů na jednotku výkonů, byly zcela pohlceny rychlejším růstem materiálových a ostatních věcných nákladů a finančních výdajů. Plán tvorby zisku nebyl splněn o 1,6 mld Kčs, tj. o 5,9 %. Čistá rentabilita měřená poměrem čistého zisku k celkovým nákladům ve srovnání s rokem 1970 poklesla z 16,60 % na 16,27 %. Nepříznivý vývoj materiálových a ostatních věcných nákladů byl v roce 1971 hlavním negativním rysem celého hospodářského vývoje a ve svých důsledcích znamenal zpomalení dynamiky růstu finančních zdrojů a nesplněných záměrů finančního plánu na rok 1971. Příděly podnikovým fondům byly zejména v důsledku nesplnění plánu tvorby zisku pod plánovanou výší o 1,6 mld Kčs.
Vývoj tvorby finančních zdrojů a tím i příjmů státního rozpočtu byl tedy v rozhodující míře nepříznivě ovlivněn nízkou úrovní hospodaření s materiálem a nedostatečnou pozorností, která je vývoji materiálových a ostatních věcných nákladů na mnoha podnicích věnována.
Jak ukázaly prověrky kontrolních a revizních orgánů, působí na růst výrobní spotřeby s různou intenzitou řada faktorů, jako například zastaralé a nedůsledně kontrolované spotřební normy, neopřené o kalkulace svázané s plánem vlastních nákladů, nedodržování předepsané technologie a nehospodárnost ve spotřebě a zpracování surovin a materiálů, nežádoucí kooperace, nedostatečný postih viníků u zmetků a reklamačních oprav, nepořádky ve skladovém hospodaření a evidenci atd. Řada podniků zhoršuje své náklady i tím, že z provozních prostředků hradí výdaje investiční povahy. Bude také třeba více se zabývat otázkou efektivnosti při využívání základních fondů, zejména přínosem nových investic, neboť úroveň materiálových nákladů je nepříznivě ovlivňována růstem odpisů při nahrazování zastaralého výrobního zařízení, v mnohých případech již odepsaného, zařízením novým. Využití nových investic je nutno důsledně prověřovat a zajišťovat, neboť návratnost prostředků vynaložených na modernizaci by se měla postupně projevit nikoliv zhoršováním, ale zlepšováním hospodářských výsledků.
Nepříznivý vývoj v oblasti materiálových nákladů byl pro celý rok 1971 i nyní v roce 1972 v popředí naší pozornosti. Výsledky rozsáhlého rozboru příčin růstu materiálových nákladů provedeného centrálními orgány ukazují, že na nepříznivý vývoj v této oblasti působí řada vlivů. V podnicích nepříznivě ovlivňuje vývoj materiálových nákladů vedle preference podnikových zájmů nad potřebami společnosti mnohdy i formální přístup zodpovědných pracovníků k plnění úkolů stanovených vládou a centrálními orgány ke zlepšení dosavadního vývoje výrobní spotřeby. Je však i důsledkem nedostatečné iniciativy a neuspokojivého rozvíjení hospodářskoorganizátorské úlohy orgánů hospodářského řízení jednotlivých VHJ a podniků a nedostatečného pocitu zodpovědnosti za racionální hospodaření svěřenými hodnotami. Své slovo k problematice snižování materiálových nákladů by měli říci i pracovníci ve výzkumu, vývoji, konstruktéři, technologové a pracovníci v předvýrobní etapě.
Vývoj materiálových nákladů je negativně ovlivňován i nevhodnou strukturou výroby, pomalým zaváděním moderní techniky a technologie do výroby, zpožďováním rozvoje moderních nosných programů a pokračováním ve výrobě zastaralých výrobků, pomalou likvidací neefektivních výrob a nedostatky v materiálně technickém zásobování. Úsilí centrálních orgánů při snižování materiálových nákladů musí být zaměřeno na důsledné provádění strukturálních změn, likvidaci neefektivních výrob a zavádění nové techniky. Významnou úlohu v tomto směru má naše efektivní zapojování do socialistické integrace.
Vláda ČSR se bude na jednom ze svých příštích zasedání podrobně zabývat komplexem těchto otázek.
Výdaje státního rozpočtu byly splněny na 98 % a jejich úspora činí 2 mld Kčs. Z investičních výdajů a dotací nebylo z celkové rozpočtované částky využito 324 miliónů Kčs. V nevyužití prostředků státního rozpočtu na investice se projevuje zčásti nesoulad s možnostmi hmotného zajištění investičních akcí v oblasti investic rozpočtových a příspěvkových organizací, z části - v oblasti dotací na investice hospodářských organizací - nadplánované použití vlastních podnikových a nadpodnikových zdrojů.
I nadále je třeba věnovat investiční výstavbě na všech úsecích řízení zvýšenou péči. Stále ještě stavíme dlouho, rozestavěnost se zvyšuje, místo toho, aby klesala, rozpočtové náklady rozestavěných staveb rostou. Objem neinvestičních výdajů z ústředního rozpočtu byl proti rozpočtované výši menší o 1,4 mld Kčs. Přitom však neinvestiční výdaje na hospodářství byly proti rozpočtu vyšší o 820 miliónů Kčs jednak v důsledku vyšších dotací a subvencí státním zemědělským organizacím, jednak v důsledku úhrad poskytnutých některým podnikům zejména z titulu krytí poskytnutých bankovních úvěrů pro nedostatek vlastních zdrojů, úhrady důsledků živelných pohrom, úhrady ztrát z dovozu a zmírnění tvrdosti podnikového zdanění.
Na účelových subvencích ze státního rozpočtu do rozpočtů národních výborů zůstalo nevyužito 283 miliónů korun v důsledku nižšího plnění plánu investiční výstavby.
Kladně je třeba hodnotit úsporu více jak 600 miliónů korun na nemocenském, jejíž hlavní příčinou byl pokles nemocnosti. V důsledku příznivých klimatickoepidemiologických podmínek a některých opatření na úseku zdravotní péče se v roce 1971 snížila v ČSR nemocnost proti roku 1970 na 4,46 %, tj. o 0,68 %. Také výdaje na správní aparát byly o 62 milióny korun nižší než uvažoval státní rozpočet.
Státní rozpočet je rozhodujícím způsobem ovlivňován efektivností hospodaření podnikové sféry. Na ní závisí nejen další rozvoj ekonomiky, ale i růst životní úrovně. Je nutno říci, že v roce 1971 nemůžeme být s hospodařením podnikové sféry plně spokojeni. Výdaje do podnikové sféry byly vyšší než bylo ve státním rozpočtu uvažováno, příjmy z podnikové sféry naproti tomu plánované výše nedosáhly, plánované aktivní saldo - čistý přínos do státního rozpočtu - ve výši 14,2 miliardy korun bylo ve skutečnosti o 2,8 miliardy korun horší. Tento vývoj zdůrazňuje otázku růstu efektivnosti v hospodářství jako základních předpokladů pro úspěšnou realizaci plánovaných záměrů páté pětiletky v duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ.
Pokud jde o vztahy k federálnímu rozpočtu, je nutno připomenout, že struktura i objem státního rozpočtu ČSR na rok 1971 doznaly značných změn. V důsledku posílení úlohy federálních orgánů v oblasti řízení, plánování a financování národního hospodářství došlo v oblasti řízené vládou ČSR k podstatnému snížení počtu hospodářských organizací řízených národními orgány, což se adekvátně odrazilo v ekonomické základně národních rozpočtů i v jejich objemu. Vyrovnanost státního rozpočtu ČSR na rok 1971 byla zajištěna dotací z federálního rozpočtu ve výši 38,2 miliardy korun. Jak vidíte ze státního závěrečného účtu, státní rozpočet České socialistické republiky celou dotaci z federálního rozpočtu nevyčerpal. Toto opatření bylo dohodnuto s federální vládou s cílem, aby federální rozpočet získal potřebné prostředky na úhradu nutných celostátních potřeb, zejména na splátku dluhu u Státní banky československé ze schodku unitárního státního rozpočtu z minulých let a na některé jiné účely, např. v oblasti zahraničního obchodu.
Vycházíme z toho, že rozpočtová soustava Československé socialistické republiky je jednotná, což odpovídá jednotnosti československé ekonomiky. Přebytek by tudíž měl být vytvářen hlavně u federálního rozpočtu. Tak jsou také rozpočty při svém sestavení konstruovány.
Rozpočtový přebytek je používán prostřednictvím Státní banky na úvěrování národního hospodářství, hlavně zásob, a v hospodářství tedy "pracuje". Nejde tedy o volné disponibilní prostředky, které mohou být libovolně použity. Při používání přebytku státního rozpočtu na doplňkové výdaje nutno vždy vycházet z toho, jaké hodnoty - použitelné či těžko prodejné - přebytek kryje. Jestliže bychom přebytek použili v rozporu se strukturou vytvořených hmotných zdrojů, nutně by došlo k inflačnímu financování národního hospodářství. To by samozřejmě bylo v přímém rozporu s naší stabilizační a konsolidační finanční politikou.
Národní výbory ve svém rozpočtovém hospodaření dosáhly příjmů ve výši 48,3 miliardy korun, výdaje činily 46,4 miliardy korun, takže jejich hospodaření skončilo přebytkem 1,9 miliardy korun.
S výjimkou daně z obratu byly u národních výborů překročeny všechny hlavní složky vlastních příjmů - podnikové daně a odvody hospodářských organizací jimi řízených, odvody příspěvkových organizací a příjmy rozpočtových organizací, daň důchodová a zemědělská. Z doplňkových zdrojů, tj. z fondu rezerv a rozvoje a z nerozpočtovaných příjmů použily národní výbory na financování svých potřeb v roce 1971 celkem 6,3 miliardy korun, tj. o 2,8 miliardy korun více než ve svých rozpočtech uvažovaly.
Ze státního rozpočtu České socialistické republiky obdržely národní výbory celkem 25,7 miliardy korun. To jim spolu s příznivým vývojem vlastních příjmů umožnilo dobré plnění úkolů ve volebním roce. Usilujeme o to, aby národní výbory měly dostatek prostředků pro plnění svých volebních programů a aby měly vhodný prostor pro využití místní iniciativy po všechna léta pětiletky. Dobře víme, že mnohé národní výbory s minimálními prostředky často vytvářejí společensky prospěšná díla trvalé hodnoty. Na druhé straně ovšem trváme na tom, aby i na úseku národních výborů byl vytvářen tlak na efektivnost a hospodárnost, stejně jako na ostatních úsecích národního hospodářství a aby akce národních výborů byly důsledně v souladu nejen s místními, nýbrž i s celospolečenskými zájmy.
V roce 1972 dynamický rozvoj naší ekonomiky pokračuje. V průmyslu řízeném vládou ČSR se objem hrubé výroby v období od počátku roku do konce května zvýšil v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 7 % a objem stavebních prací dokonce o 10,1 %. Nákup všech zemědělských živočišných výrobků se proti minulému roku dále zvýšil. Počet dokončených bytů do konce května vzrostl ve srovnání s loňským rokem o jednu třetinu. Lepší zabezpečování vnitřního trhu a růst peněžních příjmů obyvatelstva se projevily růstem objemu maloobchodního obratu o 5,2 % do konce května. Úsporné vklady obyvatelstva na vkladních knížkách u České státní spořitelny se zvýšily do konce května o 4,3 miliardy korun.
Plnění státního rozpočtu i rozpočtů národních výborů ČSR proběhlo do konce května vcelku příznivě. Ve státním rozpočtu ČSR se výrazně zlepšilo plnění odvodů podniků z výsledků jejich hospodaření; plnění výdajů je rovnoměrnější než loni.
Ve finančním hospodaření státních hospodářských organizací zahrnovaných do státního rozpočtu ČSR se v prvním čtvrtletí projevily některé pozitivní tendence. Tvorba zisku se ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku zvýšila o 1 miliardu korun. Negativní vývoj materiálových a ostatních věcných nákladů dosud zastaven nebyl, i když na některých úsecích můžeme pozorovat tendence ke zlepšení. Plánované snížení nákladů však zatím není plněno.
Vcelku nás dosavadní výsledky ve finančním hospodaření opravňují k očekávání, že lze státní rozpočet ČSR na letošní rok nejen splnit, ale že je možno dosáhnout lepších výsledků v zájmu upevnění naší ekonomiky i naší měny a tím i v zájmu posílení životních a sociálních jistot všech pracujících. Předpokladem ovšem je, že budeme na všech stupních řízení důrazněji a náročněji prosazovat hlediska efektivnosti a hospodárnosti, kázeň a zodpovědnost, že budeme lépe umět využít tvůrčí aktivitu našich pracujících na zabezpečování úkolů XIV. sjezdu KSČ na tomto úseku.
Je to o to důležitější, že zde existuje úzká návaznost na rok 1973, pro který počítáme s dalším upevněním efektivnosti a se zlepšenými tendencemi ve finančním hospodaření v roce 1972.
Vláda věnuje průběhu hospodaření a kontrole plnění plánu a rozpočtu v letošním roce soustavnou pozornost a vyvozuje z rozborů potřebné praktické závěry.
Velká pozornost se věnuje i přípravě plánu a státního rozpočtu na rok 1973. Směrnice plánu a rozpočtový projekt na rok 1973 byly schváleny o měsíc dříve než loni, což umožňuje podnikové sféře daleko kvalitněji vypracovat návrhy plánu a rozpočtu na příští rok. V souvislosti s tím byla přijata i řada konkrétních opatření, zejména v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů, investiční výstavby a materiálových nákladů. Tvorba zisku se již v etapě směrnic rozepisuje jako ukazatel, na němž je závislá tvorba fondu odměn v podnicích v příštím roce. Tím chceme zvýraznit vliv plánu a rozpočtu na efektivnost.
Vláda se rovněž pravidelně zabývá situací na vnitřním trhu a několikrát projednávala problémy Severočeského kraje a hlavního města Prahy. Soustavnou pozornost vláda věnuje i bytové výstavbě.
Soudružky a soudruzi poslanci, projednávání státního závěrečného účtu je příležitostí, kdy Česká národní rada má posoudit finanční politiku vlády za minulé období. Projednávání finančních otázek v České národní radě pomáhá nám finanční politiku dále zlepšit tak, aby ještě více přispívala k zabezpečení úkolů XIV. sjezdu a únorového pléna ÚV KSČ.
Děkuji vám za dosavadní dobrou spolupráci a navrhuji jménem vlády České socialistické republiky, aby Česká národní rada předložený návrh státního závěrečného účtu za rok 1971 schválila.