15
§ 42
Služební příjem za dobu dovolené
(1) Příslušník má nárok za dobu dovolené na
služební příjem v plné výši. Na požádání přísluš-
níka mu musí být služební příjem splatný během
dovolené vyplacen již před nastoupením dovoleně.
(2) Příslušníku náleží za nevyčerpanou dovo-
lenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši
služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpa-
né základní výměry dovolené, pokud dovolenou
nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat
a) z naléhavých služebních důvodů,
b) proto, že mu náčelník nebo velitel neurčil její
nástup,
c) pro překážky ve službě z důvodu obecného
zájmu a pro důležité osobní překážky ve služ-
bě, nebo
d) proto, že služební poměr skončil.
§ 43
Krácení dovolené
Za každý den neomluvené nepřítomnosti pří-
slušníka ve službě krátí se mu dovolená o dva
kalendářní dny; dovolená však nesmí být zkrácena
na méně než sedm kalendářních dnů.
§ 44
Vliv skončení služebního poměru na dovalenou
(1) Příslušníku, jehož služební poměr skončil
během kalendářního roku, náleží za tento rok po-
měrná část dovolené, i když nesplnil podmínku
uvedenou v § 38 odst. 1.
(2) Skončil-li služební poměr příslušníka po
vyčerpání dovolené nebo její části, je příslušník
povinen vrátit služební příjem vyplacený mu za
část dovoleně, o kterou mu byla dovolená zkrá-
cena; za dovolenou nebo její část, na kterou pří-
slušníku nárok nevznikl, je příslušník povinen
vrátit služební příjem, jen skončil-li služební po-
měr propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo
f), odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti.
§ 45
Dodatková dovolená
(1 )Příslušník, který vykonává po celý kalen-
dářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou
službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou
v délce sedmi kalendářních dnů. Vykonává-li pří-
slušník tuto službu jen po část roku, náleží mu
poměrná část dodatkové dovolené.
(2) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví, která služba je zdraví škodlivá
nebo zvlášť obtížná.
16
(3) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout
náhradu podle § 42 odst. 2; tato dovolená musí
být vždy vyčerpána, a to přednostně.
§ 48
Služební volno
(1) Jestliže příslušník nemůže pro překážky
z důvodu obecného zájmu (výkon veřejných funkcí,
občanských povinností a jiných úkonů v obecném
zájmu) nebo pro důležité osobní překážky konat
službu, má nárok na udělení služebního volna.
Služební volno se poskytuje na nezbytně nutnou
dobu.
(2) Příslušník, kterému bylo poskytnuto slu-
žební volno pro překážky ve službě z důvodu obec-
ného zájmu, má po dobu tohoto služebního volna
nárok na služební příjem, pokud mu podle zvlášt-
ních předpisů nebyla poskytnuta odměna nebo vy-
placena náhrada služebního příjmu organizací, pro
kterou je činný.
(3) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví, ve kterých případech a v jakém
rozsahu se poskytuje služební volno pro důležité
osobní překážky ve službě a v jakém rozsahu ná-
leží služební příjem po dobu tohoto služebního
volna.
§ 47
Služební volno bez nároku na služební příjem
Příslušníku může být poskytnuto, jestliže o to
požádá z vážných důvodů, služební volno na ne-
zbytně nutnou dobu bez nároku na služební příjem.
Hlava čtvrtá
Náležitosti příslušníků, náhrady
služebních výdajů a výchovné
§ 48
Náležitosti
(1) Příslušník má nárok na peněžní a natu-
rální náležitosti. Peněžními náležitostmi jsou:
a) služební příjem, jejž tvoří funkční plat, hod-
nostní plat, přídavek za výsluhu let, příplatky
a odměny,
b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti.
(2) Služební příjem se stanoví především po-
dle vykonávané funkce, dosažené kvalifikace a
hodnosti, délky a povahy služby, její nebezpečnosti
a zvýšené námahy spojené s jejím výkonem.
(3) Podmínky nároku na jednotlivé druhy ná-
ležitostí, jejich výši, výplatní termíny a další po-
drobnosti stanoví ministr vnitra Československé
socialistické republiky po projednání s ministrem
financí a ministrem práce a sociálních věcí Česko-
slovenské socialistické republiky.
17
§ 49
Splatnost služebního příjmu
(1) Služební příjem se vyplácí za celý kalen-
dářní měsíc.
(2) Při skončení služebního poměru je služební
příjem splatný v den skončení služebního poměru.
§ 50
Výplata služebního příjmu
(1) Služební příjem se vyplácl příslušníku
zpravidla ve služební době a na pracovišti. Nemů-
že-li se příslušník dostavit k výplatě z vážných
důvodů, popřípadě vykonává-li službu na vzdále-
ném pracovišti, zašle se mu služební příjem v den
výplatního termínu nebo nejpozději v následující
den na náklad a nebezpečí služebního orgánu.
(2) Na žádost příslušníka předloží mu služební
orgán k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl
jeho služební příjem vypočten.
§ 51
Zdanění služebního příjmu
Zdanění služebního příjmu daní ze mzdy se
řídí obecnými právními předpisy.
§ 52
Srážky ze služebního příjmu
(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést
jen na základě písemného souhlasu příslušníka.
Jinak lze ze služebního příjmu srazit jen
a) daň ze mzdy,
b) částky propadající státu v důsledku pravomoc-
ně uloženého nápravného opatřeni,
c) částky postižené výkonem rozhodnutí naříze-
ným soudem nebo národním výborem,
d) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění,
pokud je příslušník povinen je vrátit na zá-
kladě vykonatelného rozhodnutí podle před-
pisů o nemocenském pojištění,
e) neprávem přijaté částky dávek sociálního za-
bezpečení, pokud je příslušník povinen je vrá-
tit na základě vykonatelného rozhodnutí podle
předpisů o sociálním zabezpečení,
f) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních,
stěhovacích a jiných výdajů,
g) při skončení služebního poměru služební pří-
jem vyplacený příslušníku za dovolenou nebo
její část, pokud je příslušník povinen jej vrátit,
18
h) částky mateřského příspěvku, které je přísluš-
nice povinna vrátit na základě vykonatelného
rozhodnutí podle zákona o mateřském pří-
spěvku.
(2) O výkonu rozhodnutí na služební příjem
a výchovné (§ 54 odst. 1] platí obecné právní před-
pisy. Naturální náležitosti a zvláštní jednorázové
peněžní náležitosti jsou z výkonu rozhodnutí vy-
ňaty.
(3) Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí
předpisy platnými pro pracovníky v pracovním po-
měru.
§ 53
Náhrady výdajů poskytovaných příslušníku
v souvislosti s výkonem služby
Příslušníku náleží náhrada cestovních, stěho-
vacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při
plnění služebních povinností; rovněž mu náleží
náhrada za používání vlastních předmětů potřeb-
ných pro výkon služby, jestliže jich příslušník po-
užívá se souhlasem služebního orgánu. Podmínky
nároku na náhradu těchto výdajů, její výši a bližší
podrobnosti stanoví ministr vnitra Československé
socialistické republiky po projednání s ministrem
financí a ministrem práce a sociálních věcí Čes-
koslovenské socialistické republiky.
§ 54
Výchovné a jednorázová peněžní výpomoc
(1) Příslušníku s nezaopatřenými dětmi náleží
výchovné. Podmínky pro poskytování výchovného,
jeho výši a bližší podrobnosti upravují zvláštní
předpisy.
(2) V mimořádných, zvlášť odůvodněných pří-
padech může být příslušníku na jeho žádost po-
skytnuta jednorázová peněžní výpomoc. O přiznání
jednorázové peněžní výpomoci a její výši rozho-
dují ministři vnitra v oborech své působnosti.
§ 55
Zmocnění k přijetí služebního příjmu
Příslušník může k přijetí služebního příjmu
písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze služební
příjem vyplatit jen na základě písemného zmoc-
nění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit služeb-
ní příjem jiné osobě než příslušníku, jen pokud
to stanoví zákon. Tato ustanovení se vztahují i na
výplatu zvláštních jednorázových peněžních nále-
žitostí, náhrad výdajů poskytovaných příslušníku
v souvislosti s výkonem služby, výchovného a jed-
norázové peněžní výpomoci.
19
Hlava pátá
Bezpečnost a ochrana zdraví
při výkonu služby
§ 56
Povinnosti služebních orgánů
(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví pří-
slušníků při výkonu služby zajišťují služební or-
gány.
(2) Služební orgány jsou zejména povinny
a) dbát při tvorbě služebních předpisů požadav-
ků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu
služby,
b) kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů
a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při výkonu služby,
c) zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemocí
z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro
předcházení služebním úrazům a nemocem
z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím
vlivem prostředí, v němž příslušník vykonává
službu.
(3) Služební orgány jsou povinny pečovat též
o bezpečnost a ochranu zdraví všech osob, které
se s jejich vědomím zdržují na pracovištích Sboru
národní bezpečnosti.
(4) Předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při výkonu služby příslušníků vydává mi-
nistr vnitra Československé socialistické republiky.
§ 57
Povinnosti příslušníků
Příslušníci jsou zejména povinni
a) dodržovat předpisy, rozkazy a pokyny vydané
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
výkonu služby,
b) používat při výkonu služby předepsaných
ochranných zařízení a ochranných služebních
prostředků,
c) účastnit se školení a výcviku prováděného
ministerstvy vnitra v zájmu zvýšení bezpeč-
nosti a ochrany zdraví při výkonu služby a
podrobit se stanoveným zkouškám a lékař-
ským prohlídkám,
d) oznamovat náčelníkům nebo velitelům nedo-
statky a závady, které by mohly ohrozit bez-
pečnost a zdraví příslušníků při výkonu služby.
§ 58
Státní odborný dozor
Státní odborný dozor nad bezpečností a ochra-
nou zdraví při výkonu služby upravují zvláštní
předpisy.
20
Hlava šestá
Péče o příslušníky
§ 59
Podmínky pro výkon služby
(1) Služební orgány vytvářejí příslušníkům
podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno
bezpečný výkon služby.
(2) Služební orgány jsou zejména povinny
a) zajišťovat pro příslušníky zdravotnickou péči,
b) zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a
sociální zařízení,
c) pečovat o vzhled, úpravu a zlepšování pra-
covišť,
d) vytvářet příznivé podmínky pro závodní stra-
vování odpovídající zásadám správné výživy,
e) zajišťovat řádné ubytování příslušníků,
f ) zřizovat a udržovat pro ně kulturní, rekreační
a tělovýchovná zařízení.
Zvyšování kvalifikace příslušníků
§ 60
(1) Služební orgány jsou povinny pečovat
o soustavné a plánovité zvyšování kvalifikace pří-
slušníků, zejména nově přijatých a mladých pří-
slušníků. Za tím účelem zejména
a) zabezpečují vzdělání příslušníků ve školských
zařízeních ministerstev vnitra,
b) vysílají příslušníky ke studiu na jiných ško-
lách,
c) umožňují příslušníkům studijní a praktickou
činnost na příslušných odborných pracovištích
za účelem získání a prohlubování potřebných
odborných zkušeností.
(2) Služební orgány mohou příslušníkům, kte-
ří studují na školách, s jejich souhlasem vhodně
rozvrhnout základní dobu služby v týdnu. Pro
toto studium se příslušníkům poskytuje služební
volno a hmotné zabezpečení v rozsahu a za pod-
mínek, které stanoví ministr vnitra Českosloven-
ské socialistické republiky.
§ 61
(1) Sbor národní bezpečnosti může s přísluš-
níkem uzavřít dohodu, kterou se Sbor národní
bezpečnosti zavazuje umožnit příslušníku získání
nebo zvýšení kvalifikace v denním studiu a pří-
slušník se zavazuje setrvat po skončení studia ve
služebním poměru alespoň po trojnásobek doby
strávené studiem nebo uhradit Sboru národní bez-
pečnosti náklady spojené se získáním nebo zvy-
šováním kvalifikace nebo jejich část. Náhradu ná-
kladů spojených se základní přípravou pro výkon
služby nelze požadovat.
21
(2) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí
být v ní uvedeny
a) druh kvalifikace a způsob jejího získání nebo
zvýšení,
b) doba, po kterou se příslušník zavazuje setrvat
po skončení studia ve služebním poměru, a
c) výše náhrady nákladů, které bude příslušník
povinen uhradit, jestliže nesplní svůj závazek,
jinak je dohoda neplatná.
(3) Nesplní-li příslušník svůj závazek jen
zčásti, povinnost náhrady nákladů se poměrně
sníží
(4 )Povinnost náhrady nákladů zaniká zcela,
jestliže služební poměr skončil propuštěním z ně-
kterého z důvodů ujedených v § 100 odst. 1 písm.
a) až c)
(5) Výši náhrady nákladů, které lze na pří-
slušníku požadovat, stanoví ministr vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky; může též stáno
vit, ve kterých případech lze příslušníku náhradu
nákladů zcela nebo zčásti prominout.
§ 62
Uložení svršků a dopravních prostředků
Služební orgány jsou povinny zajistit bezpeč-
nou úschovu svršků a osobních předmětů, které
příslušníci obvykle nosí do služby, jakož i obvyk-
lých dopravních prostředků příslušníků, pokud
jich používají k reste do služby a zpět Tuto po-
vinnost mají i vůči všem ostatním osobám, pokud
tyto osoby jsou pro ně činny na pracovištích Sbo-
ru národní bezpečnosti.
§ 63
Preventivní rehabilitace
(1) Preventivní rehabilitace v trvání 14 dnů
v kalendářním roce se poskytuje
a) výkonným letcům, palubnímu obsluhujícímu
personálu a pyrotechnikům, starším 40 let,
b) všem příslušníkům starším 45 let,
c) ostatním příslušníkům, stanoví-li to příslušná
lékařská komise
(2) Preventivní rehabilitace se neposkytne pří-
slušníkům, u nichž bylo rozhodnuto o jejich pro-
puštění, kteří požádali o uvolnění nebo u nichž
to vylučuje jejich zdravotní stav. Preventivní re-
habilitace nemusí být poskytnuta příslušníku
v prvním roce jeho služebního poměru nebo v ka-
lendářním roce, v němž účelu jeho preventivní re-
habilitace bylo dosaženo poskytnutím lázeňské
péče.
22
(3) Příslušník ztrácí nárok na preventivní re-
habilitaci v kalendářním roce, nenastoupí-li ji ne-
bo nevyčerpá-li ji ve stanoveném, popřípadě ná-
hradním termínu. Náhradní termíny pro nástup
preventivní rehabilitace se určí příslušníkům, kteří
preventivní rehabilitaci nemohli nastoupit v pů-
vodně stanoveném termínu ze služebních důvodů
nebo ze závažných osobních nebo rodinných dů-
vodů; náhradní termín může být též určen, jestliže
příslušník z těchto důvodů vyčerpal preventivní
rehabilitaci jen zčásti.
(4) Způsob provádění preventivní rehabilitace,
její vztah k lázeňské péči a další podrobnosti sta-
noví ministr vnitra Československé socialistické
republiky.
§ 64
Zabezpečení při neschopnosti k výkonu služby
a ve stáří
Zabezpečení příslušníků při neschopnosti k vý-
konu služby z důvodů nemoci, úrazu, těhotenství
a mateřství a zabezpečení při invaliditě a ve stáří
upravují zvláštní předpisy.
§ 65
Péče o příslušníky se změněnou schopností
k výkonu služby
(1) Jestliže schopnost příslušníka k výkonu
služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna,
stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní
klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.
(2) Příslušníka, jehož schopnost k výkonu
služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna
nebo který podle posudku lékařské komise trvale
pozbyl ze zdravotních důvodů schopnost vykoná-
vat dosavadní funkci nebo jemuž by její výkon
byl na újmu jeho zdraví, jsou služební orgány po-
vinny převést na funkci, která odpovídá jeho zdra-
votnímu stavu a je přiměřená jeho schopnostem,
zkušenostem a dosavadnímu služebnímu zařazení,
a vytvářet mu pro výkon služby podmínky vhodné
vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.
Zvláštní podmínky pro výkon služby příslušnic
Sboru národní bezpečnosti
§ 66
(1) Příslušnice Sboru národní bezpečnosti
(dále jen "příslušnice") nesmí být ustanovena do
funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon
je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu orga-
nismu nebo ohrožuje její mateřské poslání. Ministr
vnitra Československé socialistické republiky sta-
noví v dohodě s ministry zdravotnictví České so-
cialistické republiky a Slovenské socialistické re-
publiky funkce a služby zakázané všem příslušni-
cím, těhotným příslušnicím a matkám do konce
devátého měsíce po porodu.
23
(2) Těhotná příslušnice nesmí být rovněž usta-
novena do funkce ani zařazována do služeb, je-
jichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje
její těhotenství ze zdravotních důvodů tkvících
v její osobě. To platí obdobně o matce do konce
devátého měsíce po porodu.
§ 67
Těhotné příslušnice a příslušnice pečující
o dítě mladší než jeden rok nesmějí být zařazo-
vány do nočních služeb, do služeb konaných nad
základní dobu služby v týdnu ani do služeb ko-
naných k provedení mimořádných bezpečnostních
opatření. Do výkonu služby k provedení mimořád-
ných bezpečnostních opatření nesmějí být zařa-
zovány též příslušnice, které pečují o děti mladší
15 let.
§ 68
(1) Vykonává-li těhotná příslušnice funkci, je-
jíž výkon je těhotným příslušnicím zakázán nebo
podle lékařského posudku ohrožuje její těhoten-
ství, jsou služební orgány povinny převést ji do-
časně na funkci, která je pro ni vhodná a v níž
může dosahovat stejného služebního příjmu jako
v dosavadní funkci. To platí obdobně o matce do
konce devátého měsíce po porodu.
[2] Dosahuje-li příslušnice ve funkci, na niž
byla převedena, bez svého zavinění nižší služební
příjem, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu
vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocen-
ském pojištění.
§ 69
Těhotné příslušnice a příslušnice pečující
o dítě mladší než osm let mohou být vysílány na
služební cesty mimo obvod obce služebního půso-
biště nebo dočasně nebo trvale přeloženy do ji-
ného místa služebního působiště jen se svým sou-
hlasem.
§ 70
(1) Služební orgány jsou povinny při zařazo-
vání do služby přihlížet též k potřebám příslušnic
pečujících o děti.
(2) Služební orgány stanoví příslušnici peču-
jící o dítě mladší než 15 let nebo těhotné přísluš-
nici na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak
vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem
služby.
(3) Příslušnici, které byla stanovena kratší
doba služby, náleží služební příjem odpovídající
této kratší době služby.
§ 71
(1) Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou,
další mateřskou dovolenou a na přestávky ke ko-
jení se řídí předpisy platnými pro pracovnice
v pracovním poměru.
24
(2) Požádá-li příslušnice služební orgán o po-
skytnutí dovolené tak, aby navazovala bezpro-
středné na skončení mateřské dovolené, je slu-
žební orgán povinen její žádosti vyhovět.
Hlava sedmá
Náhrada škody
Odpovědnost příslušníků
§ 72
(1) Příslušník odpovídá Sboru národní bezpeč-
nosti za škodu, kterou mu způsobil zaviněným
porušením svých povinností při plnění služebních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením
povinností ze strany Sboru národní bezpečnosti,
odpovědnost příslušníka se poměrně omezí.
(3) Zavinění příslušníka prokazuje příslušný
služební orgán s výjimkou případů uvedených
v § 75 a 76.
§ 73
Příslušník neodpovídá za škodu,
a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí hro-
zícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící
majetku, jestliže tento stav sám úmyslně ne-
vyvolal a počínal si přitom způsobem přimě-
řeným okolnostem.
§ 74
Na příslušníku, který vědomě nezakročil proti
hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu [§ 23
odst. 1 písm. c) a d) ], může služební orgán po-
žadovat, aby přispěl k úhradě škody, která Sboru
národní bezpečnosti byla způsobena, v rozsahu
přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není
možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména
k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je
společenský význam škody, jakož i k osobním a
majetkovým poměrům příslušníka, který povin-
nost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však pře-
sáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho hru-
bého měsíčního služebního příjmu.
§ 75
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách,
které je příslušník povinen vyúčtovat
(l) Převzal-li příslušník na základě dohody
o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty
svěřené k vyúčtování (hotovosti, ceniny, materiá-
lové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za
vzniklý schodek. V dohodách může být s přísluš-
níky současně ujednáno, že budou-li vykonávat
službu s více příslušníky, kteří uzavřeli dohodu
o hmotné odpovědnosti, odpovídají s nimi za scho-
dek společně.
25
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být
uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(3) Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela,
popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl
zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
(4) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví funkce, pro jejichž výkon je
uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nezbytně.
§ 76
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Příslušník odpovídá za ztrátu součástí výstro-
je, výzbroje, nástrojů a jiných předmětů, které mu
byly svěřeny na písemné potvrzení. Této odpověd-
nosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.
Rozsah náhrady škody
§ 77
(1) Příslušník, který odpovídá za škodu, je po-
vinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích,
jestliže ji neodčiní uvedením v předešlý stav.
(2) Výše náhrady škody způsobené z nedba-
losti nesmí však přesáhnout u jednotlivého pří-
slušníka trojnásobek jeho hrubého měsíčního slu-
žebního příjmu. Toto omezení neplatí, byla-li ško-
da způsobena v opilosti, kterou si příslušník sám
přivodil, nebo na svěřených hodnotách, které je
příslušník povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěře-
ných předmětů.
(3) Byla-li škoda způsobena také Sborem ná-
rodní bezpečnosti, je příslušník povinen hradit
poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(1) Odpovídá-li za škodu několik příslušníků,
je každý z nich povinen hradit poměrnou část ško-
dy podle míry svého zavinění; způsobil-li některý
z nich škodu úmyslně, odpovídá za celou škodu.
§ 78
(1) Při společné odpovědnosti za schodek se
jednotlivým příslušníkům určí podíl náhrady podle
poměru jejich hrubých služebních příjmů, přičemž
služební příjem jejich náčelníka a jeho zástupce
se započítává ve dvojnásobné výši.
(2) Podíl náhrady stanovený podle předcho-
zího odstavce nesmí u jednotlivých příslušníků,
s výjimkou náčelníka a jeho zástupce, přesáhnout
částku rovnající se jejich hrubému měsíčnímu
služebnímu příjmu. Neuhradí-li se takto určenými
podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek
náčelník a jeho zástupce podle poměru svých hru-
bých služebních příjmů.
(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla
zaviněna některým ze společně odpovědných pří-
slušníků, hradí schodek tento příslušník podle mí-
26
ty svého zavinění. Zbývající část schodku hradí
všichni společně odpovědní příslušníci podíly ur-
čenými podle předchozích odstavců.
§ 79
Při určení výše škody na věci se vychází z její
ceny v době poškození. Je-li stanovena maloob-
chodní cena, vychází se z této ceny a přihlíží se
k případnému opotřebení věci.
§ 80
(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze
určit výši náhrady škody nižší částkou, než je
skutečná škoda, popřípadě než je trojnásobek hru-
bého měsíčního služebního příjmu. Jde-li o škodu
způsobenou v opilosti nebo na svěřených hodno-
tách, které je příslušník povinen vyúčtovat, nebo
ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody
nižší částkou určit pouze odvolací orgán nebo,
jde-li o škodu způsobenou trestným činem, též
soud.
(2) Při určování výše náhrady škody se při-
hlíží zejména k poměru příslušníka ke službě a
k majetku v socialistickém vlastnictví, ke spole-
čenskému významu škody, k tomu, jak k ní došlo,
a k osobním a majetkovým poměrům příslušníka.
§ 81
(1) Výši požadované náhrady škody určují slu-
žební orgány po projednání s příslušníkem tak,
aby rozhodnutí o výši náhrady škody bylo pří-
slušníku oznámeno zpravidla do jednoho měsíce
ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že
za ni příslušník odpovídá.
(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem
a příslušník není ochoten ji uhradit ve výši ur-
čené služebním orgánem, rozhodne služební orgán
o povinnosti příslušníka uhradit škodu, jen jestli-
že o ní nerozhodl soud.
Odpovědnost Sboru národní bezpečnosti
§ 82
(1) Byla-li příslušníku způsobena při výkonu
služby nebo v přímě souvislostí s ním škoda po-
rušením právní povinnosti, odpovídá mu za ni Sbor
národní bezpečnosti.
(2) Sbor národní bezpečnosti odpovídá pří-
slušníku též za škodu, kterou mu způsobily poru-
šením právní povinnosti v rámci plnění služeb-
ních úkolů služební orgány.
§ 83
Prokáže-li služební orgán, že škodu zavinil
také poškozený příslušník, odpovědnost Sboru ná-
rodní bezpečnosti se poměrně omezí.
27
§ 84
(1) Sbor národní bezpečnosti je povinen uhra-
dit příslušníku skutečnou škodu, a to v penězích,
jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav.
Jde-li o škodu na zdraví, platí pro způsob a rozsah
její náhrady ustanovení o služebních úrazech s tím
omezením, že nenáleží jednorázové mimořádně
odškodnění a jednorázové odškodnění pozůstalých.
(2) Při určování výše škody na věci se vy-
chází z její ceny v době poškození.
Odpovědnost za škodu při služebních úrazech
a nemocech z povolání
§ 85
(1) Došlo-li při výkonu služby nebo v přímé
souvislosti s ním k poškození příslušníka na zdraví
nebo k jeho smrti úrazem (dále jen "služební
úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou Sbor ná-
rodní bezpečnosti. Služebním úrazem není úraz,
který se příslušníku přihodil na cestě do služby
a zpět.
(2) Jako služební úraz se posuzuje též úraz.
který příslušník utrpěl pro výkon služby.
(3) Za škodu způsobenou příslušníku nemocí
z povolání odpovídá Sbor národní bezpečnosti, ko-
nal-li příslušník u něho službu naposledy před je-
jím zjištěním za podmínek, z nichž vzniká nemoc
z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z po-
volání jsou nemoci uvedené v předpisech o so-
ciálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek
tam uvedených.
§ 86
(1) Sbor národní bezpečnosti se zprostí odpo-
vědnosti zcela, prokáže-li, že
a) škoda byla způsobena tím, že postižený pří-
slušník svým zaviněním porušil předpisy, roz-
kazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s ni-
mi byl řádně seznámen a jejich znalost a do-
držování byly soustavně vyžadovány a kontro-
lovány, nebo
b) škodu si přivodil postižený příslušník svou
opilostí a Sbor národní bezpečnosti nemohl
škodě zabránit,
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
(2) Sbor národní bezpečnosti se zprostí odpo-
vědnosti zčásti, prokáže-li, že
a) postižený příslušník porušil svým zaviněním
předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služ-
by, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a že
toto porušení bylo jednou z příčin škody,
b) jednou z příčin škody byla opilost postiže-
ného příslušníka, nebo