Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
51
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1970
o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Další rozvoj a upevňování socialistického spo-
lečenského zřízení v Československé socialistické
republice, účinná ochrana veřejného pořádku, bez-
pečnosti občanů a jejich ústavních a jiných zá-
konných práv a svobod je základním zájmem naší
společnosti. Významné úkoly na tomto úseku plní
zejména Sbor národní bezpečnosti.
Služba ve Sboru národní bezpečnosti je celo-
společensky významnou činností. Klade vysoké po-
žadavky na jeho příslušníky po stránce politické,
odborně, mravní, duševní i tělesné a je spojena
i s ohrožením jejich života a zdraví. Zvláštní pod-
mínky služby ve Sboru národní bezpečnosti vyža-
dují proto i zvláštní úpravu služebního poměru
jeho příslušníků.
ČÁST PRVNÍ
SLUŽEBNÍ POMĚR
Úvodní ustanovení
§ 1
Tento zákon upravuje služební poměr, zejmé-
na práva a povinnosti z něho vyplývající, jakož
i základní otázky hmotného zabezpečení přísluš-
níků Sboru národní bezpečnosti (dále jen "pří-
slušníci").
§ 2
(1) Příslušníci jsou ve služebním poměru ke
Sboru národní bezpečnosti.
(2) Právní úkony podle tohoto zákona činí
jménem Sboru národní bezpečnosti ministři vnitra
v oborech své působnosti a v rozsahu jimi stano-
veném další orgány
(dále jen "služební orgány").
(3) Náčelníci a velitelé jsou v rozsahu své
pravomoci oprávněni ukládat podřízeným přísluš-
níkům služební úkoly, organizovat, řídit a kontro-
lovat jejich činnost a dávat jim k tomu účelu
rozkazy a pokyny.
Hlava první
Vznik a změny služebního poměru
§ 3
Podmínky přijetí a přijímací řízení
(1) Do služebního poměru může být přijat čes-
koslovenský státní občan starší 18 let, který
a) je oddán socialistickému společenskému zří-
zení,
b) je bezúhonný,
c) dosáhl požadovaného stupně vzdělání,
d) je tělesně a duševně způsobilý pro výkon
služby a
e) vykonal základní (náhradní) vojenskou služ-
bu, pokud podléhá branné povinnosti.
(2) Služební orgány jsou povinny seznámit
uchazeče o přijetí do služebního poměru se zá-
kladními právy a povinnostmi vyplývajícími ze
služebního poměru, zejména s podmínkami služby
a s hmotným zabezpečením, a písemně ho vyro-
zumět o závěru přijímacího řízení.
(3) Přijímací řízení upraví ministr vnitra Čes-
koslovenské socialistické republiky.
§ 4
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr se zakládá písemným roz-
hodnutím o přijetí uchazeče do služebního po-
měru.
(2) Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služeb-
ního poměru musí obsahovat den nástupu služby,
jmenování do hodnosti, druh služebního zařazení
(funkci], místo nástupu služby [místo služebního
působiště) a označení služebního orgánu, který
o přijetí rozhodl; rozhodnutí má též obsahovat pla-
tové zařazení a délku zkušební doby. Je-li uchazeč
výjimečně přijímán do služebního poměru na ur-
čitou dobu, musí být v rozhodnutí uvedena též
doba trvání služebního poměru.
3
(3) Služební poměr vzniká dnem, který je sta-
noven v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služeb-
ního poměru jako den nástupu služby, nastoupí-li
ji uchazeč v tento den nebo uvědomí-li do týdne
služební orgán o překážce, která mu zabránila
v nástupu služby.
§ 5
Služební přísaha
(1) Příslušník skládá při nástupu do služby
služební přísahu; do výkonu služby smí být za-
řazen až po jejím složení.
(2) Odmítne-li příslušník složit služební pří-
sahu, končí jeho služební poměr dnem, kdy k od-
mítnutí došlo.
(3) Služební přísaha zní:
"Já, příslušník Sboru národní bezpečnosti,
slavnostně přísahám věrnost své socialistické
vlasti - Československé socialistické republice,
presidentu republiky, dělnické třídě a všemu pra-
cujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou
Československa.
Slibuji, že budu čestným, statečným a ukáz-
něným příslušníkem Sboru národní bezpečnosti,
že budu neochvějně chránit socialistické spole-
čenské a státní zřízení, zákonná práva občanů a
veřejný pořádek.
Úkoly vyplývající z oprávnění a společenského
poslání Sboru národní bezpečnosti, uložené mi
zákony, jinými právními předpisy a rozkazy nad-
řízených, budu plnit iniciativně, důsledně, přesně
a včas.
Budu zdokonalovat svou politickou připrave-
nost na základě marxismu-leninismu, úroveň své-
ho všeobecného i odborného vzdělání a dbát
o svou bezúhonnost. Přísně budu střežit státní a
služební tajemství.
Budu vždy rozhodně bojovat proti nepřátelům
své socialistické vlasti, nepřátelům Svazu sovět-
ských socialistických republik a ostatních spoje-
neckých socialistických zemí. Budu střežit přátel-
ství a upevňovat spolupráci s lidem Svazu sovět-
ských socialistických republik a ostatních spoje-
neckých socialistických zemí a bojový svazek s je-
jich ozbrojenými bezpečnostními sbory.
Vynaložím všechny své síly a schopnosti a
jsem připraven nasadit i život v boji za zájmy
Československé socialistické republiky a při plně-
ní jejích internacionálních závazků, v boji za ví-
tězství míru a komunismu.
Tak přísahám!"
4
§ 6
Zkušební doba
(1) Příslušník se přijímá do služebního pomě-
ru na zkušební dobu, která činí podle druhu služ-
by a kvalifikace příslušníka nejméně tři měsíce a
nejvýše 18 měsíců. Zásady pro určení délky zku-
šební doby stanoví ministr vnitra Československé
socialistické republiky; v těchto zásadách může
též stanovit, kdy lze výjimečně zkušební dobu
prominout.
(2) Má-li zkušební doba činit více než tři mě-
síce nebo má-li být prominuta, musí to být uve-
deno v
rozhodnutí o přijetí uchazeče do služeb-
ního poměru.
(3) Určenou zkušební dobu lze se souhlasem
příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v prů-
běhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve
výkonu služby.
(4) Ve zkušební době nesmí být příslušník za-
řazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní
povahy s výjimkou případů stanovených ministrem
vnitra Československé socialistické republiky.
§ 7
Služební stejnokroj
Předpis o služebním stejnokroji, odznacích a
jiné výstroji, jakož i o povinnosti příslušníků je
nosit, vydá ministr vnitra Československé socia-
listické republiky.
§ 8
Hodnosti
Stanoví se tyto hodnosti příslušníků:
a) praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr,
podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík,
kapitán, major, podplukovník, plukovník,
c) generálské: generálmajor, generálporučík, ge-
nerálplukovník.
Jmenování a povyšování do hodnosti
§ 9
(1) Při přijetí do služebního poměru je pří-
slušník jmenován do hodnosti rotného; dosáhl-li
úplného středního vzdělání, je jmenován do hod-
nosti strážmistra, a dosáhl-li vysokoškolského
vzdělání, je jmenován do hodnosti podporučíka.
(2) Jakmile skončí zkušební doba, je přísluš-
ník povýšen do hodnosti strážmistra; dosáhl-li
úplného středního vzdělání, je povýšen do hod-
nosti nadstrážmístra, a dosáhl-li vysokoškolského
vzdělání, je povýšen
(jmenován) do hodnosti po-
ručíka.
5
§ 10
(1) Příslušník má nárok na povýšení do vyšší
praporčické nebo důstojnické hodnosti, s výjim-
kou hodnosti plukovníka, splňuje-li tyto podmínky:
a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou
je stanovena vyšší hodnost, než kterou sku-
tečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve
výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení uplynula stano-
vená doba výsluhy let v hodnosti a
c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené
pro vykonávanou funkci nebo pro hodnost,
do které má být povýšen.
(2) Kvalifikační předpoklady a hodnosti pro
funkce, dobu pro výkon funkce s vyšší hodností,
než kterou příslušník skutečně má, a dobu výslu-
hy let v hodnosti stanoví ministr vnitra Českoslo-
venské socialistické republiky.
(3) Do hodnosti podplukovníka a do hodností
vyšších se příslušník povýší, jen dosáhl-li vysoko-
školského vzdělání. Povyšování do hodnosti plu-
kovníka a hodností generálských je výběrové.
§ 11
Příslušník v praporčické hodnosti má nárok
na
a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, do-
sáhl-li po skončení zkušební doby úplného
středního vzdělání,
b) jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže
po dobu dvou let úspěšně vykonává funkci,
pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,
a dosáhl úplného středního vzdělání,
c) jmenování do hodnosti poručíka, dosáhl-li po
skončení zkušební doby vysokoškolského
vzdělání.
§ 12
(1) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví podmínky, za jakých mohou být
příslušníci, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělá-
ní, jmenování při přijetí do služebního poměru do
hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší a po
skončení zkušební doby povýšeni do hodnosti nad-
poručíka nebo do hodnosti vyšší; stanoví též zá-
sady pro jmenování do hodností při přijetí těch
uchazečů do služebního poměru, kteří již byli pří-
slušníky Sboru národní bezpečností, ozbrojených
sil nebo Sborů nápravné výchovy.
(2) Do hodností praporčických a důstojnic-
kých jmenují a povyšují příslušníky příslušné slu-
žební orgány. Do hodností generálských jmenuje
a povyšuje president Československé socialistické
republiky; návrhy na jmenování a povyšování do
6
hodností generálských podává, pokud jde o pří-
slušníky v oboru působnosti ministra vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky, vláda Českoslo-
venské socialistické republiky, a pokud jde o ostat-
ní příslušníky, vláda České socialistické republiky
nebo vláda Slovenské socialistické republiky.
§ 13
Odnětí hodnosti
(1 )Ministři vnitra v oborech své působnosti
a) odejmou praporčickou nebo důstojnickou hod-
nost příslušníku, který prokázal svým jedná-
ním nepřátelský poměr k socialistickému zří-
zení,
b) mohou odejmout praporčickou nebo důstojnic-
kou hodnost příslušníku, který se dopustil jed-
nání, jež je v příkrém rozporu s morálně po-
litickými požadavky kladenými na příslušníka.
(2) Odnětí praporčické nebo důstojnické hod-
nosti musí být předem projednáno ve zvláštních
komisích zřízených ministry vnitra.
(3) Generálskou hodnost odnímá za podmínek
stanovených v odstavci 1 president Československé
socialistické republiky na návrh vlády (§ 12
odst. 2).
§ 14
Propůjčení hodnosti
(1) Příslušníku lze propůjčit vyšší hodnost,
než kterou skutečně má, na dobu, po kterou toho
vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl
pověřen.
(2) Příslušníku, jemuž byla propůjčena vyšší
hodnost, náležejí práva a povinnosti spojené
s touto hodností; propůjčení hodnosti však neza-
kládá nárok na úpravu služebního příjmu.
(3) Hodnost propůjčují orgány uvedené v § 12
odst. 2.
Služební hodnocení
§ 15
(1) Služební hodnocení je základním podkla-
dem pro rozhodování o jmenování a povyšování
příslušníků do hodností, o jejich ustanovování do
funkcí a odvolávání z nich, jakož i o ostatních
změnách jejich služebního poměru.
(2 )Služební hodnocení záleží v posouzení vzdě-
lání, praxe a dalších předpokladů potřebných pro
výkon funkce, zejména morálně politické způsobi-
losti a služební výkonnosti příslušníka. Závěr
služebního hodnocení musí obsahovat posouzení
způsobilosti příslušníka ke službě se zřetelem
k vykonávané funkci a odůvodněné návrhy na pří-
slušná opatření.
7
(3) Služební hodnocení provádějí náčelníci a
velitelé v průběhu zkušební doby a před jejím
skončením, v ostatních případech nejméně jednou
za tři roky. Podrobnosti o služebním hodnocení
stanoví ministr vnitra Československé socialistické
republiky, který muže též upravit služební postup
vyplývající ze služebního hodnocení.
§ 16
(1) Příslušník musí být s obsahem služebního
hodnocení seznámen.
(2) Služební orgány jsou povinny dbát, aby
služební zařazení příslušníka odpovídalo jeho slu-
žebnímu hodnocení.
§ 17
Ustanovování do funkcí
(1) Služební orgány ustanovují příslušníky do
funkcí v souladu s potřebami Sboru národní bez-
pečnosti, podle dosažené kvalifikace a závěru slu-
žebního hodnocení a se zřetelem ke zdravotnímu
stavu příslušníků.
(2) Do funkce vyšetřovatele může být ustano-
ven jen příslušník, který dosáhl věku nejméně
24 let a má vysokoškolské právnické vzdělání. Pod-
mínku vysokoškolského právnického vzdělání mo-
hou ministři vnitra v oborech své působnosti z dů-
ležitých důvodů výjimečně prominout, jestliže pří-
slušník ustanovovaný do funkce vyšetřovatele jinak
dává záruku řádného výkonu této funkce.
Převedení na jinou funkci
§ 18
(1) Příslušník musí být převeden na jinou
funkci.
a) jestliže podle posudku lékařské komise trvale
pozbyl ze zdravotních důvodů schopnost vyko-
návat dosavadní funkci nebo by její výkon byl
na újmu jeho zdraví nebo jestliže jeho schop-
nost k výkonu služby je ze zdravotních důvodů
trvale změněna,
b) dojde-li v důsledku organizačních změn ke
zrušení jeho dosavadní funkce,
c) není-li podle závěru služebního hodnocení způ-
sobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo
d) jestliže bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze
služebního poměru podle § 100 odst. 1 písm. e)
nebo f) a jeho ponechání v dosavadní funkci
do skončení služebního poměru není možné.
(2) Příslušník může být převeden na jinou
funkci,
a) jestliže o to sám požádal z osobních nebo ro-
dinných důvodů, nebo
b) vykazuje-li bez viny služebních orgánů a přes
jejich písemné upozornění soustavně neuspo-
kojivé výsledky ve výkonu služby.
8
(3) Převedení na jinou funkci se provede odvo-
láním příslušníka z dosavadní funkce a jeho usta
novením do jiné funkce v témže druhu služby, a
není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosa-
vadní funkce se příslušník těž odvolá, má-li být
ustanoven do vyšší funkce. Při ustanovování do
jiné funkce se postupuje podle § 17.
(4) Převedení příslušníka na jinou funkci z ně-
kterého z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b)
a c) a v odstavci 2 písm. b) musí být předem pro-
jednáno ve zvláštních komisích zřízených služeb-
ními orgány.
§ 19
Příslušníku, který byl převeden na jinou funkci
podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b), náleží do-
savadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců,
jestliže to je pro něj výhodnější.
§ 20
Služební cesta a přeložení
(1) Příslušník může být vyslán na dobu ne-
zbytně nutnou na služební cestu.
(2) Příslušník může být přeložen k výkonu
funkce do jiného místa služebního působiště na
nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok,
Vyžaduje-li to důležitý zájem služby; opětovně mů-
že být takto přeložen až po uplynutí dvou let od
skončení posledního přeložení. Jestliže s tím pří-
slušník souhlasí, může být přeložen do jiného
místa služebního působiště i na delší dobu, popří-
padě opětovně přeložen i před uplynutím doby
dvou let od skončení posledního přeložení.
(3) Příslušník může být též přeložen do jiného
místa služebního působiště, jestliže o to sám po-
žádá ze závažných osobních nebo rodinných dů-
vodů.
(4) Příslušník může být trvale přeložen do ji-
ného místa služebního působiště bez svého sou-
hlasu, jestliže to nezbytně vyžaduje důležitý zájem
služby.
§ 21
Zproštění výkonu služby
(1) Stane-li se příslušník důvodně podezřelým,
že porušil služební povinnost závažným způsobem,
zejména že se dopustil trestného činu, a další po-
nechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý
zájem služby nebo průběh přešetřování činu, může
být písemným rozhodnutím služebního orgánu do-
časně zproštěn výkonu služby.
(2) Výkonu služby lze příslušníka zprostit jen
na dobu nezbytně nutnou k objasnění jeho jed-
nání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tato doba
může být výjimečně prodloužena ministrem vnitra,
nejdéle však o další tři měsíce.
9
(3) Příslušníku, který byl zproštěn výkonu
služby, náleží ode dne zproštění 30 %, a jde-li
o ženatého příslušníka, 50 % služebního příčnu.
Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 %
služebního příjmu na každé nezaopatřené dítě, na
které příslušníku náleží výchovné nebo na které
platí výživné, nejvýše však do výše 80 % služeb-
ního příjmu. Má-li příslušník v této době jiné pra-
covní příjmy, krátí se mu snížený služební příjem
tak, aby úhrn tohoto sníženého služebního příjmu
a jeho jiných pracovních příjmů nepřesahoval jeho
služební příjem před zproštěním výkonu služby.
Po dobu vazby služební příjem ani jeho část pří-
slušníku nenáleží.
(4) Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí
se příslušníku rozdíl, o který byl jeho služební
příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro
které byl příslušník zproštěn výkonu služby, trest-
ným činem, za který byl pravomocně odsouzen,
nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn vý-
konu služby, propuštěn ze služebního poměru nebo
byla-li mu z tohoto důvodu odňata hodnost.
H l a v a d r u h á
Služební kázeň a kázeňská
pravomoc
§ 22
Služební kázeň
Služební kázeň záleží v důsledném plnění slu-
žebních povinností stanovených právními předpisy,
služební přísahou, rozkazy a pokyny.
§ 23
Základní povinnosti příslušníků
(1) Příslušník je zejména povinen
a) dodržovat právní předpisy vztahující se k vý-
konu služby,
b) vykonávat svědomitě a řádně službu podle
svých sil, znalostí a schopností a plnit rozkazy
a pokyny svých nadřízených,
c) zakročit, jestliže hrozí škoda a k jejímu od-
vrácení je třeba neodkladného zákroku; ne-
musí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá
okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému
ohrožení jiné osoby,
d) ohlásit svému nadřízenému závady a nedostat-
ky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby,
a hrozící škodu,
e) zvyšovat své odborné a politické znalosti,
f) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a cho-
vat se i mimo službu tak, aby neztratil důvěru
potřebnou pro výkon služby.
10
(2) Příslušník je povinen odepřít splnění roz-
kazu nebo pokynu nadřízeného, jestliže by jeho
splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlá-
sí bez zbytečného průtahu vyššímu nadřízenému.
(3) Pracovní poměr a dohodu o pracovní čin-
nosti může příslušník uzavřít jen se souhlasem
služebního orgánu.
§ 24
Základní povinnosti náčelníků a velitelů
Náčelníci a velitelé jsou dále ve vztahu k pod-
řízeným příslušníkům zejména povinni
a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich
služby,
b) zabezpečovat, aby byli pro výkon služby nále-
žitě politicky připraveni a odborně vyškoleni
a vycvičeni,
c) vytvářet jim příznivé podmínky pro výkon
služby,
d) vést je ke služební kázni, oceňovat jejich ini-
ciativu a (příkladné plnění služebních povin-
ností a vyvozovat důsledky z porušování slu-
žebních povinností.
§ 25
Kázeňská pravomoc
Náčelníci a velitelé mohou podřízeným pří-
slušníkům v rozsahu své pravomoci udělovat od-
měny a ukládat kázeňské tresty.
§ 26
Odměny
(1) Odměnami jsou:
a) písemná pochvala,
b) peněžitý nebo jiný dar,
c) udělení čestného odznaku,
d) mimořádné
povýšení do vyšší hodnosti.
(2) Odměna musí být úměrná záslužnému činu
nebo příkladnému plnění služebních povinností,
za které se uděluje.
§ 27
Kázeňský přestupek
Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení
služební povinnosti příslušníka, pokud není trest-
ným činem, přečinem nebo přestupkem.
§ 28
Kázeňské tresty
Kázeňskými tresty jsou:
a) písemná důtka,
b) snížení služebního příjmu až o 10 % na dobu
nejvýše tří měsíců,
11
c) odnětí čestného odznaku,
d) snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jed-
noho roku.
Ukládání kázeňských trestů
§ 29
(1) Za kázeňský přestupek lze příslušníku ulo-
žit některý z kázeňských trestů, nepostačí-li k jeho
nápravě a obnovení služební kázně jiné, mírnější
výchovné prostředky (výtka, napomenutí, upozor-
nění).
(2) Před uložením kázeňského trestu musí být
vždy objektivně zjištěn skutkový stav; příslušníku
musí být před uložením kázeňského trestu dána
možnost se k věci vyjádřit a hájit se.
(3) Při rozhodování o uložení kázeňského
trestu se přihlíží k povaze kázeňského přestupku,
k okolnostem, za kterých byl spáchán, k jeho ná-
sledkům, k míře zavinění a k dosavadnímu postoji
příslušníka k plnění služebních povinností.
§ 30
(1) Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští
den po spáchání kázeňského přestupku a jen do
30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku
příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději
však do jednoho roku ode dne spáchání kázeň-
ského přestupku. Je-li jednání příslušníka, v němž
lze spatřovat porušení služební kázně, předmětem
šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro
ulomení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný
náčelník nebo velitel dověděl o výsledku tohoto
šetření.
(2) Nedopustil-li se příslušník během jednoho
roku od pravomocného uložení kázeňského trestu
dalšího kázeňského přestupku, posuzuje se, jako
by mu kázeňský trest nebyl uložen. Příslušný ná-
čelník nebo velitel může i před uplynutím jednoho
roku rozhodnout, že se příslušník posuzuje, jako
by mu kázeňský trest nebyl uložen, jestliže výko-
nem služby a chováním prokázal, že si toho zaslu-
huje; byl-li avšak uložen kázeňský trest snížení
hodnosti o jeden stupeň, může tak příslušný náčel-
ník nebo velitel učinit jen zcela výjimečně, nej-
dříve po uplynutí šesti měsíců od jeho uložení,
a jen zaslouží-li si to příslušník pro mimořádný
záslužný čin.
(3) Doba, na kterou byl příslušníku uložen ká-
zeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se
nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti
[§ 10
odst. 1 písm. b)].
(4) Uložením kázeňského trestu není přísluš-
ník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou ká-
zeňským přestupkem způsobil.
12
§ 31
(1) Příslušníku nelze uložit kázeňský trest,
jestliže nesplní rozkaz nebo pokyn, který je v roz-
poru s právním předpisem.
(2) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li přísluš-
ník za týž skutek potrestán již soudem; byl-li ká-
zehský trest uložen dříve zruší se s účinností ode
dne uložení.
Hlava třetí
Doba služby a doba odpočinku
§ 32
Délka základní doby služby v týdnu
(1) Délku základní doby služby v týdnu stanoví
ministr vnitra Československé socialistické repub-
liky; přitom přihlíží k úpravě délky týdenní pra-
covní doby pracovníků v pracovním poměru.
(2) Služební orgán může stanovit příslušníku
kratší dobu služby, jestliže o to příslušník požádá
ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a
nebrání tomu důležitý zájem služby. Byla-li pří-
slušníku stanovena kratší doba služby, náleží mu
služební (příjem odpovídající léto kratší době
služby.
§ 33
Rozvržení základní doby služby v týdnu
O rozvržení základní doby služby v týdnu roz-
hodují příslušné služební orgány; stanoví též za-
čátek a konec základní doby služby v jednotlivých
dnech.
§ 34
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami
[1] Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje
tak, aby příslušník měl mezi koncem jedné služby
a začátkem následující služby nepřetržitý odpoči-
nek v trvání alespoň 12 hodin a jednou v týdnu
nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodin.
(2) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky může stanovit, ve kterých případech lze
nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami výji-
mečně zkrátit až na šest hodin a nepřetržitý odpo-
činek v týdnu až na 24 hodin.
§ 35
Přestávky ve službě
Příslušník má nejdéle po každých pěti hodi-
nách nepřetržitého výkonu služby nárok na pře-
stávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 15 mi-
nut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být pře-
rušen, musí být příslušníku i bez přerušení výkonu
služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a od-
dech. Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví, v jakém rozsahu se přestávky
na jídlo a oddech započítávají do základní doby
služby v týdnu.
13
§ 38
Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu
a služba v den nepřetržitého odpočinku v týdnu
nebo ve svátek
(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je
příslušník povinen konat službu nad stanovenou
základní dobu služby v týdnu a konat službu v den
nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek;
koná-li takovou službu v noci nebo koná-li ji v den
nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek,
náleží mu náhradní volno.
(2) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6
hodin.
§ 37
Služba za mimořádných bezpečnostních opatření
(1) V době mimořádných bezpečnostních opa
tření lze příslušníku nařídit služební dosažitelnost
nebo služební pohotovost.
(2) Náčelníci a velitelé jsou povinni zabezpe-
čit příslušníkům při službě konané k provedení
mimořádných bezpečnostních opatření stravování
a při služební pohotovosti stravování a vhodné
ubytování..
(3) Za dobu služební pohotovosti a za službu
konanou k provedení mimořádných bezpečnostních
opatření nad stanovenou základní dobu služby
v týdnu náleží příslušníku zvláštní odměna.
(4) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky stanoví podrobnosti o nařizování služební
dosažitelnosti a služební pohotovosti a výši zvlášt-
ní odměny uvedené v předchozím odstavci; může
též stanovit, v kterých dalších případech a v jakém
rozsahu lze příslušníkům nařídit služební dosaži-
telnost.
§ 33
Vznik nároku na dovolenou
(1) Příslušník má nárok na dovolenou za ka-
lendářní rok, jestliže v něm vykonával službu ale-
spoň 75 dnů. Ministr vnitra Československé socia
listické republiky stanoví, které doby se posuzují
jako doba výkonu služby.
(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl služební
poměr příslušníka, náleží mu poměrná část dovo-
lené, i když nesplnil podmínku uvedenou v před-
chozím odstavci.
§ 39
Délka dovolené
(1) Základní výměra dovolené činí 30 kalen-
dářních dnů. Tato výměra se prodlužuje o 14 ka-
lendářních dnů příslušníku, který alespoň 14 ka-
lendářních dnů dovolené využije k lázeňskému
léčení na základě rozhodnutí lékařské komise.
14
(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za
každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru
v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovo-
lené. Vznikl-li služební poměr nejpozději 15. den
v měsíci, náleží příslušníku poměrná část dovolené
i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc,
v němž služební poměr skončil, mu náleží poměr-
ná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval
služební poměr déle než 15 dnů.
Nástup a přerušení dovolené
§ 40
(1) Dovolená se zpravidla vyčerpává vcelku;
poskytuje-li se výjimečně v částech, musí alespoň
jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů.
(2) Dovolenou lze příslušníku poskytnout ještě
před splněním podmínky stanovené v § 38 odst. 1.
Jestliže však příslušník do konce kalendářního
roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit slu-
žební příjem, který mu byl vyplacen za dobu do-
volené nebo za její poměrnou část, na niž mu ne-
vznikl nárok; to neplatí v případě uvedeném v § 38
odst. 2.
(3) Nástup dovolené určuje příslušný náčelník
nebo velitel, a to s přihlédnutím k zájmům služby
i k oprávněným požadavkům příslušníka. Den ná-
stupu dovolené musí být příslušníku oznámen nej-
méně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkráce-
na, jestliže s tím příslušník souhlasí.
(4) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji
příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce ka-
lendářního roku; jestliže příslušník ze služebních
důvodů nebo pro důležitě osobní překážky ve služ-
bě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat,
je příslušný náčelník nebo velitel
povinen poskyt-
nout mu ji tak, aby skončila nejpozději do 30. dub-
na příštího roku.
(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může
příslušný náčelník nebo velitel změnit příslušníku
původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat
z dovolené; příslušník má nárok na náhradu ná-
kladů, které mu bez jeho zavinění tím vznikly.
§ 41
(1) Je-li příslušník v době dovolené uznán ne-
schopným služby pro nemoc nebo úraz, dovolená
se mu přerušuje. Dovolená se přerušuje také ná-
stupem mateřské dovolené.
(2) Připadne-li v době dovolené příslušníka
svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem
služby, nezapočítává se mu do dovolené.