14
c) výpovědí danou pracovníkem podle § 51 odst.
1 písm. c), d) nebo e),
d) okamžitým zrušením pracovního poměru pra-
covníkem [§ 54).
[5] Přejde-li pracovník do jiné organizace
v naléhavém zájmu společnosti, může tato orga-
nizace převzít za pracovníka povinnost uhradit
zcela nebo zčásti náklady spojené se získáním
nebo zvýšením jeho kvalifikace, pokud s převze-
tím tohoto závazku orgán jí nadřízený souhlasí;
převzetím závazku novou organizací závazek pra-
covníka zaniká. "
56. § 147 zní:
"§ 147
(1) Vrátí-li se do práce pracovník po skon-
čení výkonu veřejné funkce nebo jiné činnosti pro
společenskou organizaci, po školení nebo skon-
čení služby v ozbrojených silách, s výjimkou zá-
kladní služby, nebo pracovnice po skončení ma-
teřské dovolené (§ 157 odst. 1), nebo vrátí-li se
do práce pracovník po skončení dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény (karanténního opa-
tření), je organizace povinna zařadit je na jejich
původní práci a pracoviště. Není-li to možné pro-
to, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo
zrušeno, musí je organizace zařadit na jinou práci
odpovídající pracovní smlouvě nebo alespoň jejich
kvalifikaci.
(2) Vrátí-li se do práce pracovník po skon-
čení základní vojenské služby nebo pracovnice po
skončení další mateřské dovolené (§ 157 odst. 2),
je organizace povinna zařadit je na práci odpo-
vídající pracovní smlouvě. Není-li to možné, pro-
tože sjednaný druh práce odpadl, musí je orga-
nizace zařadit na jinou práci odpovídající jejich
kvalifikaci.
(3) Nelze-li podle lékařského posudku pracov-
níka zařadit na původní práci a pracoviště, je or-
ganizace povinna zajistit mu jinou vhodnou práci. "
57. V § 157 odst. 2 větě první, v § 159 odst. 1 a
§ 160 odst. 2 se slova "jednoho roku" nahrazují
slovy "dvou let. "
58. § 162 odst. 2 zní:
"(2) Ustanovení této hlavy platí s výjimkou
§ 152 a 154 obdobně pro vojákyně z povolání, pří-
slušnice Sboru národní bezpečnosti a příslušnice
Sborů nápravné výchovy. Podrobnosti stanoví mi-
nisterstvo národní obrany, federální ministerstvo
vnitra a ministerstvo spravedlnosti. "
59. V § 166 odst. 1 se připojuje tato věta:
"Výjimečně mohou mladiství starší než 16 let
konat noční práci nepřesahující jednu hodinu,
16
jestliže je to třeba pro jejich výchovu k po-
volání. Noční práce mladistvého musí bezpro-
středně navazovat na jeho práci připadající
podle rozvrhu pracovních směn na denní
dobu. "
60. V § 168 odst. 1 písm. b) se slova "minister-
stvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou
odborů" nahrazují slovy "ministerstva zdra-
votnictví v dohodě s Českou radou odborových
svazů nebo se Slovenskou radou odborových
svazů. "
61. V § 171 odst. 1 se slovo "má" nahrazuje slo-
vem "je povinen. "
62. V § 175 odst. 1 věta první zní: "Na pracovníku,
který ani neupozornil vedoucího pracovníka
na hrozící škodu ani nezakročil proti hrozící
Škodě (§ 171), ačkoliv by tím bylo zabráněno
bezprostřednímu vzniku škody, může organi-
zace požadovat, aby přispěl k úhradě škody
v rozsahu přiměřeném okolnostem případu,
pokud ji není možno uhradit jinak. "
63. § 183 odst. 1 zní:
"(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti,
může organizace nebo soud určit výši náhrady
škody nižší částkou, než je skutečná škoda, po-
případě než je trojnásobek průměrného měsíčního
výdělku pracovníka. Byla-li škoda způsobena v opi-
losti nebo na svěřených hodnotách, které je pra-
covník povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených
předmětů, může být náhrada škody takto snížena
jen soudem nebo ve smíru, schváleném komisí
pro pracovní spory. Výše náhrady musí však činit
nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesa-
huje-li škoda trojnásobek průměrného měsíčního
výdělku pracovníka, nejméně částku rovnající se
jeho průměrnému měsíčnímu výdělku. "
64. V § 187 se vypouští odstavec 3.
65. § 189 odst. 1 zní:
"(1) Organizace je povinna nahradit pracov-
níku skutečnou škodu, a to v penězích, pokud
škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li
o škodu na zdraví, platí pro způsob a rozsah její
náhrady ustanovení o pracovních úrazech s tím
omezením, že jednorázové odškodnění pozůstalým
nenáleží. "
66. V § 194 se slova "před pracovním úrazem ne-
bo před zjištěním nemoci z povolání" nahra-
zují slovy "před vznikem škody způsobené
pracovním úrazem nebo nemocí z povolání".
1
16
87. § 195 zní:
"§ 195
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skon-
čení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné
(částečné) invalidity se poskytne pracovníku
v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pra-
covním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání
s připočtením případného invalidního nebo čás-
tečného invalidního důchodu poskytovaného z té-
hož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku
před vznikem škody. Ke zvýšení invalidního dů-
chodu pro bezmocnost ani k jeho snížení podle
předpisů o sociálním zabezpečení se nepřihlíží.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s vý-
dělkem postiženého pracovníka s případným in-
validním nebo částečným invalidním důchodem
poskytovaným při pracovním úrazu nesmí přesáh-
nout částku 2500 Kčs měsíčně. U pracovníků, je-
jichž průměrný výdělek před vznikem škody na
zdraví byl vyšší než 2500 Kčs, se tato částka zvy-
šuje o 50% rozdílu mezi tímto výdělkem a část-
kou 2500 Kčs. Toto omezení neplatí, byla-li škoda
způsobena úmyslné nebo byla-li způsobena vý-
hradné organizaci porušením předpisů k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(3) Pracovníku, který bez vážných důvodů od-
mítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna
(§ 147), přísluší náhrada za ztrátu na výdělku
podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu
mezi průměrným výdělkem před vznikem škody
způsobené pracovníku úrazem nebo nemocí z po-
volání a průměrným výdělkem, kterého mohl do-
sáhnout na práci, která mu byla zajištěna.
(4) Ministerstva zdravotnictví stanoví v do-
hodě s Českou radou odborových svazů nebo Slo-
venskou radou odborových svazů, při kterých ne-
mocech z povolání náleží náhrada za ztrátu na
výdělku po skončení pracovní neschopnosti jen po
dobu, než bude postižený pracovník schopen do-
sahovat výdělku odpovídajícího jeho kvalifikaci. "
68. § 199 odst. 2 veta první zní:
"Při výpočtu této náhrady se vychází
z průměrného výdělku zemřelého; náhrada ná-
kladů na výživu všech pozůstalých nesmí však
úhrnem převýšit částku, do které by náležela
zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku po-
dle § 195 odst. 2. "
69. V § 201 odst. 2 se vypouštějí slova "v pracov-
ním poměru":
70. V § 203 odst. 2 se slova "Ministerstvo zdra-
votnictví, Státní úřad sociálního zabezpečení
a Ústřední rada odborů stanoví v dohodě" na-
hrazují slovy "Ministerstva zdravotnictví sta-
noví v dohodě s Českou radou odborových sva-
zů nebo Slovenskou radou odborových svazů".
17
71. § 206 zní:
"§ 206
(1) Ustanovení této hlavy se vztahuji 1 na ob-
čany vykonávající veřejně funkce a na ostatní
osoby, o kterých to stanoví vláda Československé
socialistické republiky nebo orgán jí zmocněný.
(2) Ustanovení § 190 až 203 se vztahuji též
na členy jednotných zemědělských družstev, na
občany, kteří v družstvu soustavně pracuji podle
pracovních příkazů orgánů družstva a nejsou do-
sud ani jeho Členy, ani v pracovním poměru
k družstvu, na příslušníky ozbrojených sil v činné
službě a na příslušníky Sboru národní bezpeč-
nosti a na příslušníky Sborů nápravné výchovy; ''
potřebné odchylky v oborech své působnosti mo-
hou stanovit ministerstvo národní obrany, Fede-
rální ministerstvo vnitra a ministerstva spravedl-
nosti. "
72. Ustanovení hlavy deváté zní:
"Hlava devátá
Pracovní spory
§ 207
(1) Spory mezi organizaci a pracovníkem
o nároky z pracovního poměru projednávají a roz-
hodují soudy. Komise pro pracovní spory (dále
jen "komise") provádí smírčí řízení, pokud o to
žádá jeden z účastníků.
(2) Spory o obsah potvrzení o zaměstnání
(§ 60 odst. 1), posudků o pracovní činnosti (§ 60
odst. 2) a o návrhu na zrušení kárného opatřeni
(§ 61 odst. 2) musí však být před podáním návrhu
soudu projednány komisi; to neplatí, nebyla-li ko-
mise v organizaci zřízena.
§ 208
Komise se zřizuji v organizacích; jejich Členy
voli a odvolává kolektiv pracovníků, jemuž také
odpovídají za svou činnost. Volby organizuje ve-
doucí organizace společně s příslušným odboro-
vým orgánem.
§ 209
(1) Účelem projednávání sporu před komisi
je urovnání sporu smírem. Dojde-li ke smíru, ko-
mise jej schválí, neodporuje-li platným předpisům.
(2) Jde-li o spory uvedené v § 207 odst. 2 a
nedojde-li ke smíru, komise po jednání o sporu
rozhodne.
§ 210
(1) Komise musí dbát, aby při jednání byl
zjištěn skutečný stav věci co nejúčelněji a nej-
rychleji a aby sjednaný smír, popřípadě rozhodnuti
o sporu byly v souladu s platnými předpisy.
18
(2) Před schválením smíru, popřípadě před
vydáním rozhodnutí o sporu, vyžádá si komise od
účastníků sporu potřebné podklady a přizve k jed-
nání účastníky sporu a podle potřeby i další osoby,
které mohou přispět k objasnění věci. Tyto osoby
jsou povinny se dostavit k jednání, vypovídat
pravdu a nic nezamlčovat.
(3) Je-li účastníkem řízení mladistvý pracov-
ník, přizve komise k jednání také jeho zákonného
zástupce, a jde-li o pracovníka, kterému byl sou-
dem ustanoven opatrovník, též jeho opatrovníka.
§ 211
(1) Jestliže do 30 dnů od podání návrhu ve
sporech podle § 207 odst. 2 nedošlo k vydání roz-
hodnutí nebo ke schválení smíru a některý z účast-
níků navrhl, aby spor byl postoupen soudu, je ko-
mise povinna tomuto návrhu bezodkladné vyhovět.
Nesplní-li komise tuto povinnost, může se navrho-
vatel obrátit přímo na soud.
(2) V ostatních sporech může se účastník
obrátit na soud, aby o sporu rozhodl kdykoliv před
schválením sjednaného smíru.
§ 212
Organizace 1 pracovník mohou podat do
15 dnů od doručení písemného rozhodnutí komise
ve sporech podle § 207 odst. 2 návrh soudu, aby
o sporu rozhodl.
§ 213
(1) Smír schválený komisí nabývá právní moci
a je závazný pro účastníky sporu i pro všechny
orgány. Totéž platí i o rozhodnutí komise, nebyl-li
podán návrh, aby o sporu rozhodl soud (§ 212).
(2) Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě po-
vinnost převzatá schváleným smírem nebo uložená
pravomocným rozhodnutím komise, může se
oprávněný domáhat u soudu soudního výkonu to-
hoto smíru nebo rozhodnutí.
§ 214
(1) Schválení smíru, popřípadě rozhodnutí
komise mohou být zrušeny soudem, jestliže se do-
datečné zjistí, že jsou v rozporu s právními před-
pisy. Soud v tomto případe rozhodne ve věci samé.
(2) Návrh na zrušení může podat účastník
sporu, státní orgán nebo společenská organizace
nejpozději do tří let od nabytí právní moci.
§ 215
(1) Komise zruší na návrh kteréhokoliv účast-
níka sporu schválení smíru nebo své pravomocné
rozhodnutí, jestliže se dodatečně zjistily mimo-
řádně závažné okolnosti, kterých tento účastník
nemohl bez své viny použít a které odůvodňuji
podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch.
19
(2) Návrh na zrušení smíru nebo pravomoc-
ného rozhodnutí může účastník podat pouze do tří
měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odů-
vodňujících navrhovanou změnu, nejpozději do tří
let od právní moci smíru nebo rozhodnutí.
§ 216
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí
v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, Ústřední
radou Československého revolučního odborového
hnutí, Českým svazem výrobních družstev a Slo-
venským svazem výrobních družstev stanoví, ve
kterých organizacích se komise zřizují, jak se usta-
vují a kdo hradí náklady s jejich činností spojené,
a podrobněji upraví řízení před nimi. "
73. § 219 odst. 2 zní:
,, (2) Podrobnosti o právech a povinnostech
učňů stanoví učňovský řád, který vydá organizace
v dohodě se závodním výborem podle vzorových
učňovských řádů vydaných ministerstvy školství
v dohodě s Českou radou odborových svazů nebo
Slovenskou radou odborových svazů. "
74. § 227 včetně nadpisu zní:
"Povinnosti organizace při skončení učebního
poměru
§ 227
[1] Po úspěšném vykonání závěrečné učňovské
zkoušky, popřípadě po uplynutí učební doby, je
organizace povinna uzavřít s učněm pracovní
smlouvu a umožnit mu v kolektivu ostatních pra-
covníků další odborný růst. Sjednaný druh práce
musí odpovídat kvalifikaci získané v učebním po-
měru. Uzavření pracovní smlouvy může organizace
odmítnout jen se souhlasem závodního výboru,
jestliže nemá pro učně vhodnou práci, protože se
mění její úkoly, nebo pro pracovní nezpůsobilost
učně. Pracovní smlouvu může organizace s učněm
uzavřít i před skončením učebního poměru, nej-
dříve však v druhém roce učebního poměru.
[2] Skončí-li učební poměr na základě výpo-
vědi nebo okamžitého zrušení, je okresní národní
výbor ve spolupráci s organizací povinen zajistit
učni možnost výchovy v učebním poměru v jiné
organizaci, s výjimkou případů, kdy byl učeň přijat
ke studiu. Nelze-li z vážných důvodů takto zabez-
pečit pokračování výchovy učně, je organizace po-
vinna sjednat s učněm pracovní poměr. "
75. Za § 227 se vkládá nový § 227 a), který zní:
"§ 227 a)
(1) Při uzavírání pracovní smlouvy může or-
ganizace s učněm uzavřít dohodu, v níž se učeň
20
zaváže, že po vykonání závěrečné učňovské zkouš-
ky, popřípadě po uplynutí učební doby, setrvá
v organizaci v pracovním poměru po určitou dobu,
nejvýše však po dobu tři let; do této doby se neza-
počítává doba základní (náhradní) vojenské
služby. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak
Je neplatná.
(2) Jestliže jiná organizace uzavře s pracovní-
kem v době trvání jeho závazku pracovní smlouvu,
Je povinna organizaci, k niž byl pracovník v učeb-
ním poměru, na její žádost nahradit přiměřené ná-
klady vynaložené na jeho výchovu v učebním
poměru. Federální ministerstvo financí může v do-
hodě se zúčastněnými ústředními orgány určit
druhy těchto nákladů a stanovit výši jejich ná-
hrady paušálními částkami.
(3) Povinnost organizace hradit náklady podle
předchozího odstavce se poměrně sníží, nesplnil-li
pracovník závazek podle odstavce
1 pouze zčásti.
Povinnost organizace hradit tyto náklady nevzniká,
Jestliže organizace, k niž byl pracovník v učebním
poměru, netrvá na splnění závazku vyplývajícího
z uzavřené dohody nebo rozváže-li pracovník pra-
covní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 51
odst.
1 písm. c) nebo d) anebo zruší-li pracovní
poměr okamžitě (§ 54). "
76. V § 228 odst. 4 zní:
"(4) Ministerstva školství vydávají v dohodě se
zúčastněnými ústředními orgány a českou radou
odborových svazů nebo Slovenskou radou odboro-
vých svazů předpisy o závěrečných učňovských
zkouškách; mohou též stanovit, kterou jinou dobu
než dobu trvání předchozího učebního poměru a
v jakém rozsahu lze započítat do učební doby. "
77. V § 230 odst. 2 věta první zní:
"Učni obdrží odměnu, která sleduje výchovné
cíle a jejíž podmínky a výši stanoví ministerstva
práce a sociálních věci České socialistické repu-
bliky a Slovenské socialistické republiky v dohodě
se zúčastněnými ústředními orgány a Českou ra-
dou odborových svazů nebo Slovenskou radou od-
borových svazů. "
78. V § 230 odst. 3 větě druhé se slova "minister-
stvo školství a kultury v dohodě se zúčastně-
nými ústředními orgány a Ústřední radou od-
borů" nahrazují slovy "ministerstva práce a
sociálních věci České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky v dohodě
se zúčastněnými ústředními orgány a Českou
radou odborových svazů nebo Slovenskou radou
odborových svazů. "
79. § 235 ost. 2 zní:
, (2) Organizace odpovídá pracovníku za ško-
du, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené
21
dohody nebo v přímé souvislosti s nim, stejně jako
pracovníkům v pracovním poměru; rodinným pří-
slušníkům odpovídá však organizace za úraz jen
podle občanského zákoníku. "
80. § 236 zní:
"§ 236
Spory vyplývající z těchto dohod se projedná-
vají stejně jako spory z pracovního poměru. "
81. § 237 odst. 3 věta první zní:
"Organizace může uzavřít s pracovníkem,
který je v pracovním poměru k jiné organizaci, do-
hodu o pracovní činnosti jen s jejím předchozím
písemným souhlasem. "
82. § 239 zní:
,, § 239
Ústřední orgány v dohodě s příslušnými odbo-
rovými orgány mohou stanovit zásady pro odmě-
ňování pracovníků činných podle těchto dohod a
bližší podmínky pro jejich uzavírání. Odměňování
prací konaných podle těchto dohod a vyskytujících
se ve více odvětvích upraví ministerstva práce a
sociálních věcí České socialistické republiky a Slo-
venské socialistické republiky. "
83. V § 260 odst. 2 se slovo "manželku" nahrazuje
slovem "manžela".
84. § 261 zní:
"§ 261
(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn
u komise pro pracovní spory nebo u soudu ve lhůtě
v tomto zákoně stanovené. K promlčení se při-
hlédne, Jen jestliže se ten, vůči němuž se nárok
uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě
nelze promlčený nárok účastníku, který jej uplat-
ňuje, přiznat.
(2) K zániku práva proto, že nebylo ve stano-
vené lhůtě uplatněno, dochází jen v případech
uvedených v § 46 odst. 3, § 52, § 53 odst. 2, § 60
odst. 3, § 64, § 79 odst. 1, § 101 odst. 4 a § 204
odst. 3. Bylo-li právo uplatněno po uplynutí stano-
vené doby, přihlédne komise pro pracovní spory
i soud k zániku práva, i když to účastník řízení
nenamítne.
(3) Uplatní-li účastník své právo a v zaháje-
ném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba po
dobu řízení neběží. Totéž platí i o právu, které
bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu
navržen výkon rozhodnutí.
(4) Od podání návrhu na projednání sporu
komisí pro pracovní spory promlčecí lhůta neběží
po dobu tohoto jednání, nejdéle však po dobu tří
měsíců. "
23
85. V § 263 odst. 3 větě druhé se slova "však za-
nikne" nahrazují slovy "se však promlčí. "
86. § 264 odst. 1 a 2 zní:
,, [l] Přísluší-li nárok na základě pravomoc-
ného rozhodnutí nebo schváleného smíru, musí ten,
jehož nárok má být uspokojen, požádat o výkon
rozhodnutí do 10 let ode dne, kdy nárok měl být
podle pravomocného rozhodnutí nebo schváleného
smíru uspokojen. Bylo-li plnění rozloženo na splát-
ky, počíná lhůta k požádání o výkon rozhodnutí
u jednotlivých splátek běžet ode dne jejich splat-
nosti. Stane-li se neplněním některé ze splátek
splatný celý nárok, počne běžet desetiletá lhůta
od splatnosti nesplněné splátky.
(2) Nároky na jednotlivá opětující se plnění
příslušející na základě pravomocného rozhodnutí
nebo schváleného smíru se promlčují, nebylo-li po-
žádáno o výkon rozhodnutí do tří let ode dne jejich
splatnosti. "
87. V § 265 odst. 1 se slova "rozhodčího orgánu"
nahrazují slovy "komise pro pracovní spory".
88. Za § 266 se vkládá nový § 266 a), který zní:
"§ 266 a)
Doručování
(1) Písemnosti organizace, týkající se vzniku
a zániku pracovního poměru nebo vzniku, změn
a zániku povinností pracovníka vyplývajících
z pracovní smlouvy, jakož i rozhodnutí o uložení
kárného opatření musí být doručeny pracovníku
do vlastních rukou. To platí obdobně o písem-
nostech týkajících se vzniku, změn a zániku práv
a povinností vyplývajících z dohod o pracích kona-
ných mimo pracovní poměr. Písemnosti se pracov-
níku doručují na pracovišti, v jeho bytě nebo kde-
koliv bude zastižen; není-li to možné, lze písem-
nost doručit poštou.
(2) Písemnosti doručované poštou zasílá orga-
nizace na poslední adresu pracovníka, která je jí
známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou
s poznámkou "do vlastních rukou".
(3} Povinnost organizace doručit písemnost je
splněna, jakmile pracovník písemnost převezme
nebo jakmile byla poštou vrácena odesílající orga-
nizaci jako nedoručitelná a pracovník svým jedná-
ním doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení
nastanou i tehdy, jestliže pracovník přijetí písem-
nosti odmítne. "
89. Za § 267 se vkládá nový § 267 a), který zní:
"§ 267 a)
(1) Pro pracovní vztahy členů výrobních druž-
stev platí ustanovení § 1, § 6 až 17, § 23, § 25,
23
§ 36 až 40, § 60 až 243, § 244 s výjimkou od-
stavce 2 poslední věty, § 245 s výjimkou odstavce
3, § 246 až 250, § 252 až 266 a), § 267, § 270,
§ 272 až 275, s těmito odchylkami:
a) kde tento zákon mluví o pracovním poměru,
rozumí se tím členský poměr člena výrobního
družstva k družstvu, a kde mluví o vedlejším pra-
covním poměru, rozumí se tím též členský poměr
s vedlejším pracovním úvazkem. Kde se v tomto
zákonu mluví o pracovní smlouvě, rozumí se tím
dohoda o pracovních podmínkách, kterou člen vý-
robního družstva uzavřel s družstvem. Místem vý-
konu práce se rozumí místo, v němž se člen druž-
stva zavázal vykonávat práce, a není-li takové
místo výslovně ujednáno, místo, které vyplývá
z povahy práce; kde se mluví o vedoucím orga-
nizace, rozumí se tím představenstvo družstva, po-
případě orgán nebo funkcionář družstva zmocněný
představenstvem;
b) pokud tento zákon svěřuje ústředním or-
gánům působnost při provádění některých ustano-
vení ve vztahu k organizacím jimi řízeným, vyko-
nává tuto působnost ve vztahu k výrobním
družstvům Český svaz výrobních družstev a Slo-
venský svaz výrobních družstev. Ustanovení tohoto
zákona o spolurozhodování, popřípadě o součin-
nosti odborových orgánů, se na členské vztahy ve
výrobních družstvech nevztahují pokud tento zá-
kon vyžaduje u některých opatření účast vyšších
odborových orgánů, vykonává tuto působnost Český
svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrob-
ních družstev, jde-li o opatření týkající se výrob-
ních družstev;
c) povinnost k náhradě nákladů na získání
nebo zvýšení kvalifikace zaniká u členů výrobních
družstev zrušením členství výpovědí z důvodů ob-
dobných důvodům uvedeným v § 143 a 227
a) nebo
okamžitým zrušením členského poměru Členem
podle stanov družstva;
d) vedlejší činnost (§ 71) smí být ve výrob-
ním družstvu vykonávána jen v pracovním poměru
nebo na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr;
e) pracovní řád družstva schvaluje členská
schůze družstva. V pracovním řádu se zejména
stanoví, který orgán družstva ukládá kárná opatře-
ní a rozhoduje o námitkách proti uložení důtky;
f) V případech, kdy tento zákon umožňuje
upravit též některé pracovní nebo mzdové podmín-
ky kolektivní smlouvou, lze ve výrobních druž-
stvech takovou úpravu provést usnesením členské,
schůze;
g) Český svaz výrobních družstev a Slovenský
svaz výrobních družstev mohou stanovit, ve kte-
rých dalších případech přísluší pracovníkům při
důležitých osobních překážkách v práci pracovní
volno s náhradou mzdy. "
24
90. Za § 270 se vkládá nový § 270a), který zní:
"§ 270 a)
(1) Okresní národní výbor je oprávněn uložit
organizaci za porušení povinnosti vyplývajících
z pracovněprávních předpisů, včetně mzdových
předpisů, pokutu až do částky 100000 Kčs, a při
opětovném porušení povinnosti, za jejichž nedo-
držení byla již pokuta uložena, pokutu až do částky
500 000 Kčs. Pokuty plynou do příslušného státního
rozpočtu.
(2) Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za
totéž porušení předpisů uložena již pokuta nebo
jiná majetková sankce jiným orgánem podle zvlášt-
ních předpisů.
(3) Federální ministerstvo financí v dohodě
s federálním ministerstvem práce a sociálních věci
a s Ústřední radou Československého revolučního
odborového hnuti stanoví, z jakých prostředků se
pokuty uhrazuji.
(4) Při ukládání pokut se postupuje podle
obecných předpisů o správním řízení. "
91. § 272 odst. 2 zní:
"(2) Za předpisy k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci se považuji i pravidla
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vydaná
ústředními orgány, orgány nadřízenými organiza-
cím nebo organizacemi s předchozím souhlasem
příslušného orgánu státního odborného dozoru nad
bezpečnosti práce a technických zařízení a přísluš-
ného odborového orgánu. "
92. § 273 zní:
"§ 273
Invalidním důchodem, částečným invalidním
důchodem a důchodem pozůstalých se rozumějí
tyto důchody po odečtení případné zvláštní daně
z důchodu. "
Čl. II
(1) Změny vyplývající z tohoto zákona se ne-
vztahuji, pokud není dále stanoveno jinak, na ná-
roky vzniklé z pracovněprávních vztahů do
31. prosince 1969 a na právní úkony učiněné před
1. lednem 1970, i když jejich právní účinky nasta-
nou po tomto dni.
(2) Částky omezující podle dřívějších předpisů
způsob výpočtu a poskytování náhrady za ztrátu na
výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých
se pro náhrady náležející za dobu od 1. ledna 1970
zvyšují na Jednotnou Částku 2500 Kčs. Invalidním
důchodem, částečným Invalidním důchodem a dů-
chodem pozůstalých se rozumějí od 1. ledna 1970
tyto důchody po odečtení připadne zvláštní daně
z důchodu. Na žádost poškozeného se případná
úprava náhrady provede i tam, kde o uvedených
náhradách bylo již pravomocně rozhodnuto nebo
kdy jejich výše byla již dohodnuta.
25
(3) Pracovní spory, pokud nebyly do 31. pro-
since 1969 pravomocně ukončeny v řízení před
odborovými orgány, postoupí tyto orgány k dalšímu
jednání okresnímu soudu, v
jehož obvodu mají
sídlo. Bude-li podán návrh na zrušení pravomoc-
ného rozhodnutí vydaného v pracovním sporu od-
borovým orgánem nebo na jeho změnu nebo na
zrušení schválení smíru tímto orgánem, rozhod-
ne o návrhu soud.
(4) Pokud lhůty stanovené pro uplatnění ná-
roků počaly běžet před 1. lednem 1970, posuzují
se od tohoto dne jako lhůty promlčecí s výjimkou
lhůt stanovených v § 46 odst. 3, § 52, § 53 odst. 2,
§ 60 odst. 2, § 64, § 79 odst. 1, § 101 odst. 4 a
§ 204 odst. 3.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se
zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné
znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1970.