Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
16
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969,
kterým se mění a doplňuje zákoník práce
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákoník práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona
Č. 88/1968 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 3 odst. 1 zní:
"(1) Pracovní vztahy členů výrobních druž-
stev se řidí zákoníkem práce v rozsahu stanove-
ném v dalších ustanoveních. "
V důsledku této změny se v dosavadním od-
stavci 1 vypouštějí slova "a pracovní vztahy členů
výrobních družstev. "
Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označuji jako
odstavce 2, 3 a 4.
2. V § 4 se za slova "na příslušníky Sboru ná-
rodní bezpečnosti" vkládají slova "na přísluš-
níky Sborů nápravné výchovy".
3. § 11 odst. 1 zní:
(1) Způsobilost občana mít v pracovněpráv-
ních vztazích práva a povinnosti a způsobilost
vlastními právními úkony nabývat těchto práv a
brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není
2
dále stanoveno jinak, počátkem kalendářního roku,
v němž občan dokončí povinnou školní docházku;
organizace však s nim nesmí sjednat jako den ná-
stupu do práce nebo do učebního poměru den,
který by předcházel dni, kdy tento občan ukončí
povinnou školní docházku. "
4. V § 13 se slovo "před rozhodčím orgánem" na-
hrazují slovy "před komisí pro pracovní spory. "
5. § 20 odst. 3 zní:
,, (3) Kolektivní smlouvy, jejich změny a do-
plňky se sjednávají písemně. Před podpisem musí
být schváleny příslušným odborovým orgánem.
Organizace je povinna uschovávat kolektivní
smlouvu ještě po dobu pěti let od uplynutí doby
její platnosti. "
6. V § 20 odst. 5 se připojuje tato věta:
"V kolektivních smlouvách lze dohodnout,
jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění zá-
vazků organizace, z nichž nevznikají nároky jed-
notlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu,
který řeší spory vzniklé z neplnění těchto zá-
vazků. "
7. V § 20 se připojuje nový odstavec 6, který zní:
"(6) Ministerstva práce a sociálních věcí Čes-
ké socialistické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky mohou stanovit v dohodě s přísluš-
nými odborovými orgány podrobnosti o uzavírání
o uzavírání a obsahu kolektivních smluv. "
6. § 21 zní:
"§ 21
Ústřední orgány vytvářejí v dohodě s přísluš-
nými odborovými orgány podmínky k rozvoji tvo-
řivě pracovní iniciativy, zejména v socialistickém
soutěžení a podporují rozvoj mnohotvárných fo-
rem účasti pracovníků na řízení. "
9. § 23 zní:
,, § 23
(1) Ústřední orgány, které vydávají na zá-
kladě tohoto zákona nebo jiných zákonů pracovně-
právní předpisy pro jednotlivá odvětví, činí tak
v dohodě s příslušným ministerstvem práce a so-
ciálních věcí a příslušným odborovým orgánem;
k vydání předpisů k zajištění bezpečnosti a ochra-
ny zdraví při práci je třeba též dohody s přísluš-
ným úřadem bezpečnosti práce.
(2) Připravované návrhy zákonů a návrhy
ostatních právních předpisů týkajících se důleži-
tých zájmů pracujících, zejména hospodářských,
výrobních, pracovních, mzdových, zdravotních,
kulturních a sociálních podmínek, projednávají
federální ústřední orgány s Ústřední radou Čes-
3
koslovenského revolučního odborového hnutí;
ústřední orgány České socialistické republiky pro-
jednávají tyto návrhy s Českou radou odborových
svazů, ústřední orgány Slovenské socialistické re-
publiky se Slovenskou radou odborových svazů. "
10. § 25 odst. 2 písm. d) zní:
,, d) jestliže platnost rozvázání dosavadního pra-
covního poměru pracovníka je předmětem
soudního sporu; uplatňuje-li však neplatnost
rozvázání pracovního poměru organizace, lze
sjednat nový pracovní poměr pouze na dobu
do pravomocného ukončení sporu. "
11. § 32 zní:
,, § 32
(1) Organizace je povinna uzavřít pracovní
smlouvu písemně. Jde-li však o sjednání pracov-
ního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je
povinna tak učinit, jen jestliže o to pracovník po-
žádá nebo jde-li o pracovníka, který byl rozhod-
nutím soudu zbaven způsobilosti k právním úko-
nům nebo jehož způsobilost k právním úkonům
byla rozhodnutím soudu omezena.
(2) Jedno vyhotovení písemné pracovní smlou-
vy je organizace povinna vydat pracovníku. "
12. § 37 odst. 1 písm. e) zní:
,, e) byla-li dána pracovníku výpověď proto, že ne-
splňuje předpoklady stanovené pro výkon
sjednané práce, nebo proto, že je nezpůsobilý
plnit povinnosti vyplývající z jeho pracovního
poměru, jelikož nesplňuje požadavky na tuto
práci kladené, nebo výpověď pro porušení pra-
covní kázně zvlášť hrubým způsobem, popří-
padě z důvodu, pro který lze zrušit pracovní
poměr okamžitě, a není-li ponechání pracov-
níka na jeho původní práci do uplynutí vý-
povědní lhůty možné. "
13. § 41 odst. 3 věta druhá zní:
"Vláda Československé socialistické republiky
může však na návrh Ústřední rady Českosloven-
ského revolučního odborového hnutí upravit účast
odborových orgánů při těchto opatřeních pro ně-
které skupiny pracovníků odchylně. "
14. § 46 odst. 1 písm. e) a f) zní:
,, e) nesplňuje-li pracovník předpoklady stanovené
pro výkon sjednané práce nebo je-li nezpůso-
bilý plnit povinnosti vyplývající z jeho pra-
covního poměru, protože nesplňuje požadavky
na tuto práci kladené, zejména narušuje-li
svou činností socialistický společenský řád a
nemá proto důvěru potřebnou k zastávání do-
savadní funkce nebo svého dosavadního pra-
covního místa, anebo vykazuje-li bez viny
4
organizace neuspokojivé pracovní výsledky;
pro neuspokojivé pracovní výsledky lze však
dát pracovníkovi výpověď,
jen byl-li na ne-
dostatky v práci v posledních 12 měsících pí-
semně upozorněn a pracovník Je v přiměřené
době neodstranil;
f) jsou-li u pracovníka dány důvody, pro které
by s ním organizace mohla okamžitě zrušit
pracovní poměr nebo porušil-li pracovník pra-
covní kázeň zvlášť hrubým způsobem; pro
méně závažné porušení pracovní kázně lze dát
pracovníku výpověď, bylo-li mu již předtím
uloženo kárné opatření nebo byl-li na mož-
nost výpovědi alespoň upozorněn při předcho-
zím porušení pracovní kázně. "
15. V § 48 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
,, (4) Je-li jednání pracovníka, v němž lze spa-
třovat porušení pracovní kázně, předmětem še-
tření jiného orgánu, počíná jednoměsíční lhůta
uvedená v předchozím odstavci dnem, kdy se or-
ganizace o výsledku tohoto šetření dověděla. Je-li
k výpovědi třeba souhlasu okresního národního
výboru (§ 50) nebo vyžaduje-li si organizace k vý-
povědi souhlas vyššího odborového orgánu (§ 59
odst. 3), nepočítá se do této lhůty doba ode dne
podání žádosti o udělení souhlasu do dne, kdy
rozhodnuti národního výboru nabylo právní moci
nebo kdy bylo organizaci doručeno rozhodnuti
příslušného vyššího odborového orgánu. "
16. V § 50 se za slova "na plný starobní důchod"
vkládají slova "nebo účastníku odboje. "*)
17. V § 53 odst. 1 se připojuje nové ustanovení
písm. c), které zní:
,, c) narušil-li pracovník svou činností socialistic-
ký společenský řád tak závažným způsobem,
že jeho setrvání v organizaci do uplynuti vý-
povědní lhůty není možné bez ohrožení řád-
ného plnění úkolů organizace. "
18. § 53 odst. 2 zní:
,, (2) Organizace může okamžitě zrušit pracov-
ní poměr pouze do 15 dnů ode dne, kdy zjistila
důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru,
nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy
tento důvod vznikl. O počátku a běhu 15denní
lhůty platí obdobně ustanovení § 46, odst. 4. Vy-
žaduje-li si organizace k okamžitému zrušení pra-
covního poměru souhlas vyššího odborového or-
gánu (§ 59 odst. 3), nepočítá se do lhůty 15 dnů
doba ode dne podání žádosti o udělení souhlasu
do dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí tohoto
orgánu. "
*) Viz zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnicích Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících
národního boje za osvobozeni, a zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 198/
1948 Sb.
§
19. § 59 odst. 1 věta třetí zní:
"Vláda Československé socialistické republiky
může na návrh Ústřední rady Československého
revolučního odborového hnutí upravit působnost
odborových orgánů při těchto opatřeních pro ně-
které skupiny pracovníků odchylně. "
20. § 60 zní:
"§ 60
Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudky
(1) Při skončení pracovního poměru je orga-
nizace povinna vydat pracovníku potvrzení o za-
městnání a uvést v nám zejména dobu jeho trvání,
dosaženou kvalifikaci pracovníka, skutečnosti roz-
hodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou
na zotavenou a na dávky nemocenského pojištění,
a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch
jsou prováděny z pracovníkovy mzdy srážky.
(2) Podává-li organizace jiné organizaci nebo
státní nu orgánu posudek o pracovní činnosti pra-
covníka za trvání pracovního poměru nebo i po
jeho skončení, musí pracovníka seznámit s jeho
obsahem a na požádání mu vydat jeho opis. Při
skončení pracovního poměru musí organizace vy-
dat pracovníku posudek o jeho pracovní činnosti.
(3) Nesouhlasí-li pracovník s obsahem potvr-
zení o zaměstnání nebo posudku o jeho pracovní
činnosti, může se domáhat do tří měsíců ode dne,
kdy se o jejich obsahu dověděl, u komise pro pra-
covní spory, aby organizaci bylo uloženo přimě-
řeně je upravit. "
21. V § 64 se vypouštějí slova "a nároky z toho
vyplývající. "
22. V § 70 se dosavadní odstavce 2 a 3 nahrazují
tímto novým odstavcem 2:
"(2) Organizace může uzavřít s pracovníkem,
který je již v pracovním poměru k jiné organizaci,
vedlejší pracovní poměr jen po předchozím písem-
né n souhlasu této organizace. Pokud by práce ve
vedlejším pracovním poměru bránila pracovníku
řádně plnit povinnosti vyplývající pro něj z jeho
dosavadního pracovního poměru nebo by byla na
újmu jeho zdraví, může mu tato organizace ulo-
žit, aby vedlejší pracovní poměr ukončil. Pracov-
ník je pak povinen vedlejší pracovní poměr řádně
ukončit. "
Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako od-
stavce 3, 4 a 5.
23. V § 73 odst. 1 se připojuje tato věta:
"Organizace je povinna projednat s pracovní-
kem hodnocení jeho pracovních výsledků a na
požádání vydat mu jeho opis. "
6
24. V § 77 se vypouští odstavec 2.
25. V § 79 odst. 1 se připojuje tato věta:
"Je-li jednání pracovníka, v němž lze spatřo-
vat porušení pracovní kázně, předmětem šetření
jiného orgánu, počíná jednoměsíční lhůta pro ulo-
žení kárného opatření dnem, kdy se organizace
o výsledku tohoto šetření dověděla. "
26. § 81 zní:
"§ 81
(1) Proti rozhodnutí, jimž byla uložena důtka,
může pracovník podat do 15 dnů ode dne jeho
doručení námitky organizaci, jejíž pracovník kár-
né opatření uložil; podání námitek nemá odklad-
ný účinek. Pracovník, který důtku uložil, může
námitkám v plném rozsahu vyhovět, jinak je po-
stoupí svému bezprostředně nadřízenému, který
rozhodnutí o uložení důtky potvrdí nebo zruší
s konečnou platností; jestliže důtku uložil vedoucí
organizace, přísluší mu rozhodnout také o ná-
mitkách.
(2) Nesouhlasí-li pracovník s rozhodnutím,
kterým mu bylo uloženo některé z kárných opa-
tření uvedených v § 77 písm. b) až d), může do
15 dnů od jeho doručení podat komisi pro pra-
covní spory návrh, aby je zrušila. Podání návrhu
nemá odkladný účinek, jen jde-li o kárná opatření
uvedená v § 77
odst. 1 písm. c).
(3) Komise pro pracovní spory návrh projed-
ná a rozhodnutí o uložení kárného opatření po-
tvrdí nebo zruší. Totéž platí, jestliže rozhodnutí
o uložení kárného opatření přezkoumává soud
(§ 211 a 212). Účastníky řízení jsou organizace,
jejíž pracovník kárné opatření uložil, a pracovník,
jemuž bylo kárné opatření uloženo.
(4) Nabude-li rozhodnutí komise pro pracovní
spory, jímž rozhodnutí o uložení kárného opatření
bylo zrušeno, právní moci, může vedoucí organi-
zace uložit nové kárné opatření jen do 15 dnů
ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní
moci; přitom je vázán právním názorem komise
pro pracovní spory. Totéž platí, jestliže rozhodnutí
o uložení kárného opatření zrušil soud. "
27. § 83 odst. zní:
"(3) Rozsah zkrácení pracovní doby bez sní-
žení mzdy a zásady pro jeho provádění stanoví
po projednání s Ústřední radou Československého
revolučního odborového hnutí vláda Českosloven-
ské socialistické republiky. Vlády České socialis-
tické republiky po projednání s Českou radou od-
borových svazů a Slovenské socialistické repub-
liky po projednání se Slovenskou radou odboro-
vých svazů rozhodnou o postupu při zavádění
zkrácené pracovní doby a stanoví podrobnější
podmínky, za nichž mohou organizace zkrácenou
pracovní dobu zavést. "
7
28. V § 83 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
,, (4) Zavedení zkrácené pracovní doby bez
snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah
stanovený podle odstavce 3 povolují ministerstva
práce a sociálních věcí České socialistické repub-
liky a Slovenské socialistické republiky v dohodě
s ministerstvy zdravotnictví a příslušnými odbo-
rovými orgány podle zásad stanovených federál-
ním ministerstvem práce a sociálních věcí v do-
hodě s Ústřední radou Československého revoluč-
ního odborového hnutí. "
29. § 84 zní:
"§ 84
(1) O rozvržení týdenní pracovní doby rozho-
duje podle zásad stanovených vládou Českosloven-
ské socialistické republiky po projednání s Ústřed-
ní radou Československého revolučního odborové-
ho hnutí vedoucí organizace po předchozím sou-
hlasu příslušného odborového orgánu.
(2) Týdenní pracovní doba se rozvrhuje tak,
aby při rovnoměrném rozvržení pracovní doby ne-
přesáhla v jednotlivých dnech devět hodin. Při
rozvržení pracovní doby přihlíží vedoucí organi-
zace k možnostem zabezpečení plynulé dopravy
pracujících do zaměstnání, zásobování elektřinou,
plynem, topnou parou a k tomu, aby rozdělení
pracovní doby nebylo v rozporu s hledisky bez-
pečné a zdravé práce a se zájmy obyvatelstva a
aby nebyla narušena činnost navazujících orga-
nizací. "
30. § 85 zní:
"§ 85
(1) Nedovoluje-li povaha práce nebo podmín-
ky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena po-
dle předchozího ustanovení rovnoměrně na jed-
notlivé týdny, může vedoucí organizace rozvrh-
nout pracovní dobu odchylně; průměrná týdenní
pracovní doba nesmí přitom v určitém období,
zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stano-
venou pro týdenní pracovní dobu. Obdobně může
být rozvržena pracovní doba pro určité závody
nebo druhy prací, vyžadují-li to zvláštní podmínky
provozu, nebo z jiných závažných důvodů.
(2) Podle směrnic vydaných ústředním orgá-
nem v dohodě s příslušným odborovým orgánem
mohou vedoucí organizací rozvrhnout pracovní
dobu tak, aby průměrná týdenní pracovní doba
nepřesahovala hranici stanovenou pro týdenní
pracovní dobu
a) v období celého kalendářního roku, pokud
jde o pracovní činnosti, v nichž se v průběhu
kalendářního roku projevuje rozdílná potřeba
práce,
b) v období sezóny nebo kampaně u prací se-
zónních nebo kampaňových.
8
(3) Pracovníkům v dopravě mohou v dohodě
s příslušnými odborovými orgány rozvrhnout pra-
covní dobu orgány zmocněné ministerstvem do-
pravy České socialistické republiky a minister-
stvem dopravy, pošt a telekomunikaci Slovenské
socialistické republiky. "
31. V § 87 se vypouští odstavec 4 a odstavec 3 zní:
"(3) Pracovní dobu téže směny může vedoucí
organizace s předchozím souhlasem závodního vý-
boru rozdělit na dvě části; v zemědelství, v do-
pravě a ve spojích může být pracovní doba téže
směny takto rozdělena i na více částí. Vedoucí
organizace přitom přihlíží k možnostem zabezpe-
čení plynulé dopravy pracujících do zaměstnání,
zásobování elektřinou, plynem, topnou parou a
k tomu, aby tato rozdělení pracovní doby nebyla
v rozporu se zájmy obyvatelstva. "
32. § 88 zní:
,, § 88
(1) Pracovník je povinen být na začátku pra-
covní doby již na svém pracovišti a odcházet
z něho až po skončení pracovní doby.
(2) Ústřední orgány nadřízené organizacím
zaměstnávajícím horníky pracující pod zemí mo-
hou v dohodě s příslušnými ministerstvy financí
a plánování a s příslušnými odborovými orgány
stanovit, jakou dobu z doby potřebné k osobní
očistě po skončení práce lze započítat pracovní-
kům pracujícím na pracovištích pod zení do pra-
covní doby. "
33. § 90 odst. 3 zní:
"(3) Ústřední orgány vykonávající státní sprá-
vu v oborech dopravy, pošt a telekomunikací mo-
hou v dohodě s příslušným odborovými orgány
stanovit, ve kterých případech lze pracovníkům
zkrátit odpočinek mezi dvěma směnami až na šest
hodin, popřípadě u kterých pracovníků s nepra-
videlným nástupem do práce a s nerovnoměrnou
dálkou směn lze tento odpočinek mezi směnami
zkrátit i pod tuto hranici. Délka tohoto odpočinku
se však musí rovnat nejméně délce předchozí smě-
ny, pokud tato směna byla kratší než šest hodin.
Přerušení práce kratší než tři hodiny se za odpo-
činek nepovažuje. "
34. § 91 odst. 2 zní:
,, (2) Práci ve dnech pracovního klidu lze na-
řídit jen výjimečně, a to s předchozím souhlasem
závodního výboru. "
35. § 92 odst. 3 zní:
"(3) Vláda České socialistické republiky po
projednání s Českou radou odborových svazů a
vláda Slovenské socialistické republiky po projed-
nání se Slovenskou radou odborových svazu mo-
hou stanovit
9
a) že nepřetržitý odpočinek v týdnu může být ve
výjimečných případech zkrácen až na 24 ho-
diny; u pracovníků s kratší pracovní dobou
až na 18 hodin a u pracovníků ve spojích a
na námořních lodích i pod tyto hranice,
b) v kterých případech může být pracovníkům
v zemědělství poskytován nepřetržitý odpoči-
nek v týdnu jednou za dva týdny. "
36. § 96 odst. 1 veta první zní:
"Prací přesčas je práce konaná pracovníkem
na příkaz organizace nebo s jejím souhlasem
nad týdenní pracovní dobu vyplývající z pře-
dem stanoveného rozdělení pracovní doby a
konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn
(§84 a 85 a § 87 odst. 2). "
37. V § 96 se připojuje nový odstavec 3, který zni:
"(3) Ústřední orgány vykonávající státní sprá-
vu v oborech dopravy, pošt a telekomunikací mo-
hou v dohodě s příslušným odborovým orgánem
pro pracovníky v dopravě s nepravidelným nástu-
pem do práce a s nerovnoměrnou délkou směn a
pro některé pracovníky ve spojích vymezit práci
přesčas odchylně od ustanovení odstavce 1 s tím,
že i v těchto případech lze za práci přesčas po-
važovat jen práci konanou na příkaz organizace
nebo s jejím souhlasem. "
38. § 97 odst. 2 věta první zní:
"Práce přesčas nesmí u pracovníka činit více
než osm hodin v jednotlivých týdnech. "
39. § 100 odst. 4 zní:
"(4) Organizace může pracovníku, který byl
přijat z jejího podnětu, výjimečně poskytnout v do-
hodě se závodním výborem poměrnou část dovo-
lené, i když nesplňuje podmínky pro vznik nároku
na dovolenou. "
40. V § 101 se připojuje nový odstavec 5, který
zní:
"(5) Čerpá-li pracovník s pracovní dobou ne-
rovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny do-
volenou po částech kratších než jeden týden, pří-
sluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik by
jich v celoročním průměru připadlo na dobu jeho
dovolené čerpané vcelku. Pro pracovníky v do-
pravě, spojích a v zemědělství s pracovní dobou
nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny
nebo na období celého kalendářního roku určí po-
čet pracovních dnů připadajících na dobu jejich
dovolené ústřední orgány vykonávající státní sprá-
vu v oborech dopravy, pošt a telekomunikací, ze-
mědělství a výživy. "
10
41. § 103 zní:
"§ 103
(1) Do doby pracovního poměru se započítává,
pokud spadá do doby po 18. roce věku pracovní-
ka, doba
a) kdy žena trvale pečovala o dítě ve věku do
tří let,
b) výkonu služby v ozbrojených silách, ozbroje-
ných bezpečnostních sborech a ve Sboru ná-
pravné výchovy,
c) úspěšně ukončeného studia,
d) vědecké (umělecké) aspirantury,
e) členství v jednotné u zemědělském družstvu
nebo ve výrobním družstvu,
f) péče o invalidního rodinného příslušníka, kte-
rý potřeboval stálou péči a nebyl umístěn
v ústavu sociální péče a doba přípravy pro
povolání prováděné podle předpisů o sociál-
ním zabezpečení,
g) doba, po kterou pracovník pobíral příspěvek
před umístěním, popřípadě před nástupem no-
vého zaměstnání podle příslušných předpisů,
h) doba vazby (doba výkonu trestu odnětí svo-
body), bylo-li trestní stíhání proti pracovní-
kovi zastaveno nebo byl-li obžaloby zproštěn,
byť i v pozdějším řízeni, a doba výkonu trestu
odnětí svobody vykonaného na podkladě zru-
šeného rozsudku, která přesahuje výměru
mírnějšího trestu uloženého v pozdějším ří-
zeni.
(2) Doby uvedené v předchozím odstavci se
nezapočítávají, pokud spadají do doby trvání pra-
covního poměru; kryjí-li se navzájem, započítávají
se jen jednou.
(3) Jiné doby lze pracovníku do doby trváni
pracovního poměru pro účely dovolené započítat
se souhlasem ústředního orgánu daným po do-
hodě s příslušným odborovým orgánem.
(4) Doba zaměstnání v pracovním poměru
v cizině, popřípadě jiné započitatelné doby strá-
vené v cizině, se započítávají do doby rozhodné
pro délku dovolené, jen jestliže se pracovník zdr-
žoval mimo území Československé socialistické re-
publiky s povolením příslušných státních orgánů;
výjimky mohou povolit ústřední orgány. "
42. § 104 včetně nadpisu zní:
"§ 104
Zápočet dob před 1. lednem 1966
Do doby trvání pracovního poměru se započí-
távají všechny doby pracovního poměru a doby
uvedené v § 103
odst. 1 a 3, 1 když spadají do
doby před 1. lednem 1966. "
11
43. V § 106 odst. 5 se připojuje tato věta:
"Požádá-li pracovnice organizaci o poskytnuti
dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na
skončení mateřské dovolené (§ 157 odst. 1), je
organizace povinna její žádosti vyhovět. "
1
44. V § 108 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
"(4) Změní-li pracovník, který v organizaci
splnil podmínku čekací doby, zaměstnání, může
mu kterákoliv ze zúčastněných organizací poskyt-
nout celou dovolenou, popřípadě její zbývající
část, jestliže o to pracovník požádá nejpozději při
rozvázání pracovního poměru a zúčastněné orga-
nizace se dohodnou na úhradě náhrady mzdy za
dovolenou (její část), na niž pracovníku v orga-
nizaci poskytující dovolenou (její část) nárok ne-
vznikl. "
45. V § 110 se připojují nové odstavce 2 a 3, které
zní:
,, (2) Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí může v dohodě se zúčastněnými ústředními
a odborovými orgány stanovit podmínky
a) za kterých mohou členové posádek lodí urče-
ných výhradně nebo částečně pro plavbu na
moři čerpat dovolenou až do konce příštího
kalendářního roku,
b) poskytování dovolené v tuzemsku pracovní-
kům, kteří nastupují na pracoviště mimo úze-
mí Československé socialistické republiky ne-
bo se z takového pracoviště vracejí.
(3) Způsob výpočtu a výši náhrady mzdy za
dobu dovolené pro pracovníky v dopravě, ve spo-
jích a v zemědělství s pracovní dobou nerovno-
měrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na ob-
dobí celého kalendářního roku stanoví ústřední
orgány vykonávající státní správu v oborech do-
pravy, pošt a telekomunikaci, zemědělství a vý-
živy. "
46. § 112 odst. 2 zní:
"(2) Organizace nesmí poskytovat pracovní-
kům v souvislosti s pracovním poměrem vedle
mzdy jiná plnění peněžité hodnoty, pokud to
zvláštní předpisy nedovolují. " Dosavadní odsta-
vec 2 se označuje jako odstavec 3.
47. V § 115 odst. 5 se slova "šesti měsíců" na-
hrazují slovy "jednoho roku ode dne převe-
dení. "
48. V § 122 odst. 1 se připojuje nové ustanovení
písm. i), které zní:
,, i) Částky mateřského příspěvku, které je pra-
covnice povinna vrátit na základě vykonava-
telného rozhodnutí podle zákona o mateřském
příspěvku. "
12
49. V § 123 se v prvé větě slova "pokud Ústřední
rada odborů neupraví" nahrazují slovy "pokud
vláda Československé socialistické republiky
na návrh Ústřední rady Československého re-
volučního odborového hnuti neupraví" a ve
druhé větě se slova "Ústřední rada odborů se
zmocňuje" nahrazují slovy "Vláda Českoslo-
venské socialistické republiky může na návrh
Ústřední rady Československého revolučního
odborového hnutí. "
50. V § 124 se vypouští odstavec 4.
51. § 131 odst. 2 zní:
,, (2) Předpisy k provedení předchozího od-
stavce vydávají ministerstva práce a sociálních
věcí České socialistické republiky a Slovenské so-
cialistické republiky v dohodě s ostatními zúčast-
něnými ústředními orgány a příslušnými odboro-
vými orgány, a to pokud jde o náhrady cestovních,
stěhovacích a jiných výdajů, podle zásad stano-
vených vládou Československé socialistické repub-
liky po projednání s Ústřední radou Českosloven-
ského revolučního odborového hnuti. "
52. § 136 zní:
"§ 136
Kontrola Československého revolučního odboro-
vého hnuti nad bezpečnosti práce
(1) Orgány Československého revolučního od-
borového hnuti mají právo vykonávat společen-
skou kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci v jednotlivých organizacích. Při-
tom mají zejména právo
a) kontrolovat, jak organizace plní své povin-
nosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví
při práci a zda soustavně vytvářejí podmínky
bezpečné a zdravotně nezávadné práce, a pra-
videlně prověřovat pracoviště a závodní zaří-
zení pro pracující,
b) kontrolovat, zda organizace řádně vyšetřují
pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin
pracovních úrazů a nemocí z povoláni, po-
případě je samy vyšetřovat,
c) požadovat od organizace závazným pokynem
odstranění závad v provozu na strojích a za-
řízeních, při pracovních postupech a v pří-
padě bezprostředního ohrožení života nebo
zdraví pracovníků zakázat další práci,
d) zakázat práci přesčas a práci v noci, která
by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví
pracovníků,
e) zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, vstupovat na pra-
coviště a do závodních zařízení pro pracující
a vyžadovat si potřebné informace a podklady.
13
(2) O opatřeních provedených podle předcho-
zího odstavce písm. c) nebo d) jsou odborové or-
gány povinny neprodleně vyrozumět orgán stát-
ního odborného dozoru nad bezpečnosti práce.
Požádá-li o to organizace orgán státního odbor-
ného dozoru, je tento orgán povinen přezkoumat
opatření odborového orgánu; až do jeho rozhod-
nuti platí opatření odborového orgánu
(3) Náklady vzniklé Československému revo-
lučnímu odborovému hnutí výkonem společenské
kontroly nad bezpečnosti a ochranou zdraví při
práci hradí stát. "
53. Nadpis v § 137 zní:
"Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
v družstvech. "
54. V § 137 odst. 1 se za slova "v jednotných ze-
mědělských družstvech" vkládají slova "v by-
tových družstvech a v družstvech vzájemné
občanské pomoci. "
55. § 143 zní:
,, § 143
(1) Organizace může s pracovníkem uzavřít
dohodu, kterou se organizace zavazuje umožnit
pracovníku získání nebo zvýšení kvalifikace a
pracovník se zavazuje po jejím získání nebo zvý-
šení setrvat v organizaci po určitou dobu v pra-
covním poměru nebo uhradit organizaci náklady
spojené se získáním nebo zvýšením jeho kvali-
fikace.
(2) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí
v ní být uvedeny
a) druh kvalifikace a způsob jejího získání nebo
zvýšeni,
b) doba, po kterou se pracovník zavazuje setr-
vat v organizaci v pracovním poměru po zís-
kání nebo zvýšení této kvalifikace,
c) druhy nákladů, které bude povinen pracovník
organizaci uhradit, jestliže nesplní svůj záva-
zek v organizaci v pracovním poměru setrvat,
a nejvyšší celkovou částku, do které lze na
něm tuto náhradu požadovat,
jinak je dohoda neplatná.
(3) Nesplní-li pracovník svůj závazek pouze
zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně
sníží.
(4) Povinnost k náhradě nákladů zaniká zcela,
jestliže pracovní poměr skončil
a) dohodou,
b) výpovědi danou organizaci, pokud nejde o vý-
pověď pro zvlášť hrubé porušení pracovní
kázně nebo z důvodů, pro které lze okamžitě
zrušit pracovní poměr,