8

c) svolává po projednání s předsednictvy sněmo-
ven společnou schůzi obou sněmoven,

d) rozhoduje podle čl. 52 ústavního zákona,

e) koordinuje plán práce obou sněmoven,

f) schvaluje po projednání s předsednictvy sně-
moven plán zahraničních styků Federálního
shromáždění a rozhoduje o přijímání a vysí-
lání delegací Federálního shromáždění, přihlíží
přitom k rovnoprávnému zastoupení sněmoven,

g) schvaluje návrh rozpočtu Federálního shro-
máždění po projednání s předsednictvy sně-
moven,

h) určuje, v takém rozsahu a v jakém pořadí
místopředsedové zastupují předsedu Federál-
ního shromáždění,

ch) rozhoduje o plném, případně o částečném
nebo dočasném uvolnění ze zaměstnání u po-
slanců, kteří jsou členy předsednictva Federál-
ního shromáždění, u nichž to vyžaduje výkon
jejich funkce,

i) jmenuje generálního tajemníka Federálního
shromáždění po projednání s předsednictvy
obou sněmoven,

j) předkládá sněmovnám návrh na volbu před-
sedy kontrolního orgánu Federálního shromáž-
dění,

k) schvaluje plán hlavních úkolů kontrolního or-
gánu Federálního shromáždění po jeho projed-
nání s předsednictvy sněmoven; schvaluje rov-
něž jeho doplnění, které navrhla předsednic-
tva sněmoven,

1) vyhlašuje volby podle čl. 44 odst. 5 a čl. 59
ústavního zákona,

m] vyhlašuje zákony Federálního shromáždění
(čl. 45 odst. 3 ústavního zákona) a rozhoduje
o tom, že uplynula 3-měsíční lhůta podle čl. 44
odst. 1 ústavního zákona,

n) podává Ústavnímu soudu Československé socia-
listické republiky návrh na zahájení řízení po-
dle čl. 93 odst. 1 ústavního zákona.

§ 62

(1) Schůze předsednictva Federálního shro-
máždění svolává předseda Federálního shromáž-
dění. Navrhne-li to alespoň třetina členů předsed-
nictva, je předseda povinen svolat schůzi nepro-
dleně.

(2) Schůze předsednictva jsou neveřejné, ne-
usnese-li se předsednictvo, že schůze je veřejná.

(3) Předsednictvo Federálního shromáždění
může zřizovat komise z poslanců obou sněmoven
se souhlasem předsednictev obou sněmoven.

(4) O účasti členů vlády Československé so-
cialistické republiky ve schůzích předsednictva
platí ustanovení čl. 49 odst. 2 a 3 ústavního zá-
kona.

§ 63

V případech stanovených v čl. 57 odst. 2 ústav-
ního zákona hlasují odděleně členové předsednictva
Federálního shromáždění zvolení Sněmovnou lidu
a členové předsednictva Federálního shromáždění
zvolení Sněmovnou národů. Usnesení je přijato,
hlasuje-li pro ně většina všech členů předsednictva
zvolených Sněmovnou lidu a většina všech členů
předsednictva zvolených Sněmovnou národů z po-
slanců, kteří byli zvolení v České socialistické
republice, a většina všech členů předsednictva
zvolených Sněmovnou národů z poslanců, kteří byli
zvoleni ve Slovenské socialistické republice.

Předseda Federálního shromáždění

§ 64
Předseda Federálního shromáždění:

a) zastupuje Federální shromáždění navenek,

b) řídí společné schůze obou sněmoven,

c) podepisuje zákony, usnesení Federálního shro-
máždění a zákonná opatření předsednictva
Federálního shromáždění,

d) svolává schůze společného výboru pro doho-
dovací řízení.

§ 65

Předsedu Federálního shromáždění zastupuje
první místopředseda. Další místopředsedové Fede-
rálního shromáždění zastupují předsedu Federál-
ního shromáždění podle usnesení předsednictva
Federálního shromáždění.

Předsednictvo sněmovny

§ 66

(1) Sněmovna volí ze svého středu své před-
sednictvo, které se skládá z předsedy, místopřed-
sedů a dalších členů předsednictva sněmovny. Má
nejvíce 6 členů. Předsednictvo sněmovny působí
i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

(2) Předsednictvo Sněmovny národů se skládá
ze stejného počtu členů zvolených v České socia-
listické republice a ve Slovenské socialistické re-
publice.

(5) Předsednictvo sněmovny je voleno na dobu
celého volebního období sněmovny.

§ 67
Předsednictvo sněmovny:

a) řídí a organizuje práci sněmovny,

b) svolává schůze sněmovny a předkládá jí zprá-
vy o své činnosti,

---

9

c) koordinuje plán práce orgánů sněmovny,

d) spolupracuje s předsednictvem Federálního
shromáždění,

e) přikazuje návrhy zákonů i jiné návrhy k pro-
jednání výborům sněmovny,

f) rozhoduje o plném, popřípadě o částečném
nebo dočasném uvolnění poslanců ze zaměst-
nání, u nichž to vyžaduje výkon funkce v orgá-
nech sněmovny.

§ 68
Předseda sněmovny

(1) Předseda sněmovny:

a) zastupuje sněmovnu navenek,

b) řídí schůze sněmovny,

c) podepisuje usnesení sněmovny.

(2) Předsedu sněmovny zastupují místopředse-
dové, popřípadě další členově předsednictva podle
usnesení předsednictva sněmovny.

§ 69
Ověřovatelé

Ověřovatelé sněmovny odpovídají za správnost
a úplnost zápisů a spolupodepisují usnesení sně-
movny. Ověřovatelé výborů plní obdobné úkoly.

§ 70
Výbory sněmovny

(1) sněmovna zřizuje ze svých poslanců man-
dátový a imunitní výbor a další výbory.

(2) Výbory ve Sněmovně národů mají být slo-
ženy ze stejného počtu poslanců zvolených v České
socialistické republice a ze stejného počtu poslanců
zvolených ve Slovenské socialistické republice.

§ 71

(1) Výbory působí po dobu celého volebního
období sněmovny jako její iniciativní a kontrolní
orgány. Působí i v době, kdy Federální shromáždění
nezasedá.

(2) Výbory projednávají věci, které jim při-
káže sněmovna nebo její předsednictvo. Projedná-
vají dále otázky, obsažené v plánu práce orgánů
sněmovny, nebo které navrhne některý člen výboru.

(3) Výsledky svého jednání výbory předkládají
sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu nebo je
zasílají přímo příslušným federálním ústředním
orgánům.

§ 72

(1) Ustavující schůzi výboru svolá předseda
výboru.

(2) Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho
nebo více místopředsedů a ověřovatele výboru.

§ 73

(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho před-
seda. Místopředseda svolá a řídí schůzi výboru, je-li
předseda zaneprázdněn nebo jestliže ho tím před-
seda pověří. Jsou-li předseda i místopředseda [mís-
topředsedové) zaneprázdněni, svolá a řídí schůzi
výboru jeho člen, jehož tím předseda pověří.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi, stano-
ví-li to sněmovna nebo požádá-li o to alespoň jedna
třetina členů výboru.

(3) Předseda navrhuje pořad jednání a způsob
projednávání jednotlivých bodů pořadu.

(4) Každý člen výboru může navrhnout změny
pořadu jednání.

§ 74
(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné.

(2) Z důvodů ochrany státního tajemství nebo
důležitého zájmu státu se výbor může usnést, že
schůze nebo její část je neveřejná.

(3) Na schůzi výboru nebo na části schůze,
která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být
přítomni poslanci sněmovny, kteří nejsou členy
výboru, předseda a místopředsedové Federálního
shromáždění, členové vlády Československé socia-
listické republiky. Takové schůze se může dále
zúčastnit generální tajemník Federálního shromáž-
dění a další pověření pracovníci Kanceláře Fede-
rálního shromáždění. Ostatní osoby se mohou
zúčastnit takové schůze jen se souhlasem výboru.

§75

(1) Výbor Sněmovny lidu je způsobilý se usná-
šet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpolo-
viční většiny přítomných členů.

(2) Výbor Sněmovny národů je způsobilý se
usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho
členů zvolených v České socialistické republice
i nadpoloviční většina jeho členů zvolených ve
Slovenské socialistické republice. K platnosti usne-
sení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny pří-
tomných členů. V případech zákazu majorizace je
třeba k platnosti usnesení souhlasu nadpoloviční
většiny všech jeho členů zvolených v České socia-
listické republice a nadpoloviční většiny všech
jeho členů zvolených ve Slovenské socialistické re-
publice.

---

10

(3) Poslanci sněmovny, kteří nejsou členy vý-
boru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

(4) Jinak platí pro jednání výboru obdobně
ustanovení § 12, 13, 14, 17, 18 a 52 odst. 3.

§ 76

(1) Členové vlády Československé socialistické
republiky se mohou účastnit všech schůzí výborů
sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požá-
dají a to 1 k prohlášením, která nesouvisí s pořa-
dem schůze.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do svých
schůzí členy vlády, představitele kontrolního orgá-
nu Federálního shromáždění i představitele jiných
státních orgánů Československé socialistické re-
publiky a vyžadovat od nich informace a zprávy.

(3) Členové vlády Československé socialistické
republiky jsou povinni dostavit se do schůze vý-
boru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá.

(4) Členové vlády Československé socialistické
republiky se mohou dát ve schůzích výborů sně-
movny zastupovat výjimečné svými náměstky, po-
kud výbor netrvá na jejich osobní účasti. Členové
vlády a jejich náměstci mohou do schůzí výborů
sněmovny, jichž se zúčastní, přibrat odborníky
svého úřadu, jimž může předseda výboru udělit
slovo.

§ 77

(1) Představitelé všech federálních orgánů jsou
povinni dostavit se do schůze výboru a podat poža-
dované vysvětlení.

(2) Výbory sněmovny mohou přibrat k projed-
návání důležitých otázek též vědecké pracovníky
a jiné pracovníky hospodářského a kulturního ži-
vota. Může jim být uděleno slovo.

(3) Vyžaduje-li to potřeba řádného posouzení
projednávaných otázek, může výbor provádět prů-
zkumy a jednání na místě samém s vědomím pří-
slušně národní rady.

§ 78

(1) Výbory sněmovny mohou zřizovat své stálé
nebo dočasné komise složené z poslanců 1 odbor-
níků teorie a praxe.

(2) Práci komise řídí vždy člen výboru.

(3) Výbory mohou zřizovat též společné ko-
mise.

(4) Zřízení společné komise výborů sněmovny
může navrhnout i předsednictvo sněmovny.

§ 79

(1) Výbory sněmovny navzájem spolupracují.
Mohou konat společné schůze a předkládat sně-
movně, popřípadě jejímu předsednictvu společné
zprávy a návrhy.

(2) v případě společné schůze hlasují výbory
odděleně.

§ 80

(1) Vyžaduje-li to zájem věci, mohou výbory
Sněmovny lidu a výbory Sněmovny národů konat
na základě svých usnesení společné schůze.

(2) V případě společné schůze hlasují výbory
odděleně.

(3) Výbory obou sněmoven mohou zřizovat spo-
lečné komise.

§ 81
Výbor mandátový a imunitní

(1) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda
jednotliví poslanci byli platně zvoleni.

(2) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda
jsou v imunitních věcech dány podmínky pro
trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich
vzetí do vazby nebo k jejich zadržení. Výbor pro-
vede urychleně nutná šetření a poskytne poslanci
možnost, aby se vyjádřil.

(3) Výbor podá zprávu s příslušným návrhem
sněmovně, popřípadě předsednictvu Federálního
shromáždění, které rozhodnou usnesením.

(4) Výbor provádí též disciplinární řízení.

(5) Jednání výboru mandátového a imunitního
je vždy neveřejné.

Část V

Poslanci

§ 82

(1) Poslanci Federálního shromáždění jsou
povinni aktivně a iniciativně se zúčastnit všech
jednání a prací Federálního shromáždění, zvláště
schůzí sněmoven a jejich výborů, jichž jsou členy.

(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání
sněmovny a jejích orgánů, musí se omluvit před-
sedovi sněmovny nebo předsedovi orgánu, jehož je
poslanec členem.

§ 83

Poslanci Federálního shromáždění jsou zejmé-
na oprávněni:

a) předkládat návrhy zákonů a jiné návrhy vy-
plývající z jejich poslanecké činnosti,

b) požadovat od předsednictva sněmovny infor-
mace potřebné pro svou činnost,

c) interpelovat vládu Československé socialistické
republiky a její členy a klást jim otázky ve
věcech jejich působnosti,

d) požadovat od členů vlády a jiných orgánů Čes-
koslovenské socialistické republiky potřebné
podklady a vysvětlení. Členové vlády jsou po-
vinni poslancům takové podklady a vysvětlení
předložit,

e) obracet se se žádostí o sdělení informací na
státní a společenské orgány.

---

11

§ 84

(1) Poslanci Federálního shromáždění se mo-
hou sdružovat v poslanecké kluby podle stranické
příslušnosti nebo v klub poslanců bez politické
příslušnosti.

(2) Poslanci Federálního shromáždění se mo-
hou se souhlasem předsednictva sněmovny sdružo-
vat i v zájmových skupinách.

§ 85

(1) Poslanci Federálního shromáždění nesmějí
být pro výkon své funkce zkrácení na právech a
nárocích vyplývajících z pracovního poměru nebo
poměru obdobného.

(2) Pro výkon funkce poslance mohou být po-
slanci uvolňováni ze svého pracovního poměru jen
se svým souhlasem. Organizace, u níž je poslanec
v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna
mu poskytnout pracovní volno potřebné pro výkon
funkce.

(3) Poslanci naleží po dobu pracovního volna
náhrada ušlého výdělku. Orgán, který rozhodl
o uvolnění [§ 61 písm. ch) a § 67 písm. f)], může
poslanci vedle náhrady ušlého výdělku přiznat
funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a
závažností úkolů, pro něž byl uvolněn. Náhrady
ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace,
u níž je poslanec v pracovním poměru, stát z pro-
středků rozpočtu Federálního shromáždění. Poslan-
cům, kteří nejsou v pracovním poměru, hradí ná-
hradu ušlého výdělku Kancelář Federálního shro-
máždění přímo.

(4) Poslancům Federálního shromáždění náleží
na úhradu výdajů souvisejících s výkonem posla-
neckého mandátu náhrady, které nepodléhají dani
ze mzdy.

(5) Předsedovi a místopředsedům Federálního
shromáždění, jakož i předsedovi a místopředsedům
obou sněmoven náleží místo náležitostí uvedených
v odstavci 3 a 4 funkční plat, jehož výši určí před-
sednictvo Federálního shromáždění. Funkční plat
přísluší předsedovi a místopředsedům Federálního
shromáždění a předsedům a místopředsedům obou
sněmoven ještě po dobu 3 měsíců po skončení je-
jich funkce.

(6) Poslanci mohou bezplatně užívat hromad-
ných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze
Federálního shromáždění nebo jeho orgánu nebo
pro cesty, k nimž byli pověření předsednictvem
sněmovny, popřípadě předsednictvem Federálního
shromáždění, mohou včetně cest zpátečních použí-
vat bezplatně též letadel. Při uvolnění poslance
mimo jeho trvalé bydliště, trvající déle než jeden
měsíc, může poslanec použít bezplatně letadlo též
k návštěvě rodiny, a to jednou za 14 dnů. Hromadné

dopravní prostředky včetně letadel může poslanec
užívat bezplatně jen na území Československé so-
cialistické republiky.

(7) Podrobnosti, zejména výši funkčních platů,
náhrad stravného a nocležného stanoví předsed-
nictvo Federálního shromáždění; může též stanovit,
že náhrady podle odstavce 4 poslanci nepřísluší,
vykonává-li též jinou funkci, anebo nevykonává-li
svou funkci po delší dobu a bez náležité omluvy.

Disciplinární řízení

§ 86

(l) Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci,
který

a) urazí při výkonu funkce poslance při jednání
sněmovny, jejich orgánů nebo předsednictva
Federálního shromáždění, poslance nebo jiné
ústavní činitele takovým způsobem, který je
v rozporu s postavením poslance Federálního
shromáždění,

b) urazí při jednání sněmovny toto shromáždění
nebo jeho orgán.

(2) Disciplinární řízení se zahájí na návrh
předsednictva sněmovny.

§ 87

Ve všech případech disciplinárního řízení musí
být dána poslanci možnost obhajoby.

§ 88

(1) Disciplinární řízení provádí výbor mandá-
tový a imunitní; z jeho jednání je vyloučen člen
výboru, jehož se řízení týká. Výbor provede nutná
šetření a poskytne poslanci, práti němuž se vede
disciplinární řízení, možnost, aby se vyjádřil.

(2) Po provedeném řízení může výbor uložit po-
slanci, aby se uraženému omluvil ve stanovené
lhůtě a stanoveným způsobem. Jestliže se poslanec
ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem ne-
omluví, sdělí výbor mandátový a imunitní své roz-
hodnutí orgánu, při jehož jednání k urážce došlo,
popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého
rozhodnutí.

(3) Poslanec má právo proti rozhodnutí výboru
mandátového a imunitního podat do 15 dnů odvo-
lání sněmovně, která rozhodne hlasováním.

Část VI
Kancelář Federálního shromáždění

§ 89

(1) Kancelář Federálního shromáždění posky-
tuje všestrannou odbornou, organizační a technic-

---

12

kou pomoc orgánům Federálního shromáždění a
poslancům Federálního shromáždění.

(2) K zajišťování úkolů uvedených v odstavci
1 Kancelář Federálního shromáždění zřizuje po-
třebné funkční útvary.

(3) Kancelář Federálního shromáždění řídí
generální tajemník Federálního shromáždění.

(4) Podrobnosti upraví organizační řád, který
vydá předsednictvo Federálního shromáždění.

Část VII
Ustanovení závěrečná

§ 90

Zrušuje se zákon č. 183/1964 Sb., o jednacím
a pracovním řádu Národního shromáždění, ve znění
zákona č. 51/1967 Sb. a zákona č. 44/1968 Sb.

§91
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

V Praze dne 14. dubna 1969

Dohnal v. r.

dr. Hatala v. r.

akad. Knapp v. r.

Jindřich Kouba v. r.

Mikova v. r.

Zedník v. r.

StT l - 8580269

---

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969

I v. o.

K č. t. 5

Důvodová zpráva

k návrhu poslanců Dohnala, dr. Hataly, akad. Knappa, Jindřicha Kouby,

Mikové a Zedníka

na vydání zákona

o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky

I.

Zákon o jednacím řádu Federálního shromáž-
dění má nahradit zákon o jednacím a pracovním
řádu Národního shromáždění č. 183/1964 Sb., který
byl vypracován v souvislosti se zásadami dalšího
prohloubení činnosti Národního shromáždění
v roce 1964. Zákon navázal systematicky i obsa-
hově v podstatě na dřívější jednací řády Národního
shromáždění. Nově se v něm upravily pouze ně-
které otázky normativního charakteru, které vy-
plynuly z usnesení předsednictva ÚV KSČ z roku
1964 o prohloubení činnosti Národního shromáž-
dění. I tyto otázky však byly upraveny v zákoně
pouze obecnou formou. To se týká např. rozšíření
působnosti plenárních schůzí Národního shromáž-
děni, vztahů Národního shromáždění a jeho orgánů
k vládě a k ústředním orgánům státní správy,
k Slovenské národní radě 1 k národním výborům.
Procedurální předpisy, týkající se činnosti Národ-
ního shromáždění a jeho orgánů, jakož i práva a
povinnosti poslanců, byly upraveny v zákonu
o jednacím a pracovním řádu Národního shro-
máždění nedostatečně.

V průběhu čtvrtého volebního období se uká-
zalo, že je nezbytné vypracovat nový podrobný
jednací řád nejvyššího zastupitelského sboru.
Nutnost vypracování nového jednacího řádu vy-
plývá také z ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, který přinesl podstat-
nou změnu také v tom, že Federální shromáždění
tvoří dvě sněmovny - Sněmovna lidu a Sněmovna
národů, které jsou naprosto rovnoprávně.

Ústavní zákon o československé federaci sta-
novil v čl. 46 princip jednotného jednacího řádu
Federálního shromáždění. Přitom respektuje sou-
časně autonomii obou sněmoven tím, že předpo-
kládá, že vnitřní poměry sněmoven a podrobnější
pravidla svého jednání si upravuje každá sněmov-
na v rámci jednotného jednacího řádu Federálního
shromáždění vlastním usnesením. Návrh zákona
upravuje ty zásady jednání, popřípadě organizaci
orgánů sněmoven, které pokládá za vhodné, aby
byly upraveny jednotně pro obě sněmovny. Proto
např. neobsahuje výpočet výborů sněmoven apod.
Zásada jednotného pracovního řádu Federálního
shromáždění plyne logicky z ústavního stavu, podle

---

2

něhož v zásadě zákonodárné i jiné akty Federál-
ního shromáždění mohou platně vzniknout jen sou-
činností obou sněmoven.

II.

První a druhá část návrhu zákona vycházejí
z ustanovení ústavního zákona o československé
federaci a v potřebné míře je rozpracovávají (§ 1
až 7). Současně recipují některá ustanovení dří-
vějšího zákona o jednacím a pracovním řádu Ná-
rodního shromáždění (§ 3 a 4) s tou změnou, že
poslanci zvolí v ustavující schůzi sněmovny nej-
prve předsedu, do jehož rukou pak složí posla-
necky slib.

Část třetí upravuje jednání ve schůzích sně-
moven Federálního shromáždění. Pravidla jednání
obsažená v této části jsou upravena shodně pro
obě sněmovny. Tato úprava ovšem neznamená
oslabení samostatnosti obou sněmoven. V této části
jsou upraveny současně i specifické odchylky,
platné pouze pro jednání Sněmovny národů (§ 10
odst. 2, § 21 odst 4, § 23 odst. 3). Jsou tu upra-
véna i nutná pravidla pro společnou schůzi obou
sněmoven (§ 9, 24 a 26 odst. 1). Kdyby se v návrhu
zákona upravil samostatně způsob jednání v každé
sněmovně i ve společné schůzi obou sněmoven,
bylo by třeba mnohá ustanovení výslovně opakoval
nebo odkazovat citací na dřívější ustanovení Tímto
způsobem by sice více vyniklo autonomní postavení
obou sněmoven, ale na druhé straně by byl jednací
řád málo přehledný a zbytečně obsáhlý.

Návrh zákona vychází dále ze zásady, že
schůze sněmovny budou tak jako dosud zpravidla
veřejné. Neveřejně schůze by se proto měly konat
jen výjimečně a to za podmínek stanovených
v § 11 odst. 2. Usnese-li se sněmovna na neveřejné
schůzi, mohou se jí zúčastnit jen ústavní činitelé a
další osoby, uvedené v odstavci 3. Z tohoto ustano-
vení vyplývá, že ti členové předsednictva Federál-
ního shromáždění, kteří nejsou poslanci té sně-
movny, jejíž schůze byla prohlášena za neveřejnou,
jakož i poslanci druhé sněmovny by se mohli
zúčastnit neveřejné schůze sněmovny jen se sou-
hlasem předsednictva sněmovny, jejíž schůze je
neveřejná. Z účasti v takové schůzi (i ve veřejné
schůzi) jim ovšem nevyplývají žádná oprávnění,
např. na udělení slova apod.

V § 12 až 24 je podrobnějším způsobem upra-
ven postup jednání a hlasování ve sněmovnách.
Tato ustanovení zobecňují jednak zkušenosti z čin-
nosti bývalého Národního shromáždění a jednak
rozpracovávají příslušná ustanovení ústavního zá-
kona o československé federaci. V § 12 se plně
respektují demokratická práva poslanců. Podle to-
hoto ustanovení se může každý poslanec přihlásit
do rozpravy již před zahájením schůze i v průběhu
schůze buď písemně nebo zdvižením ruky; může se
přihlásit i několikrát, poněvadž toto ustanovení

neupravuje způsob ukončení rozpravy, např. lhůtu,
do kdy se mohou poslanci přihlásit o slovo apod.
V odstavci 3 se stanoví, že poslanec ztrácí své po-
řadí v tom případě, není-li v okamžiku, kdy je mu
uděleno slovo, přítomen v zasedací síni. To ale
neznamená, že by poslanec v takovém případě
ztratil slovo vůbec, ale bude moci vystoupit až jako
poslední v pořadí. Odstavec 4 umožňuje, aby sně-
movna stanovila bez rozpravy na návrh svého
předsednictva maximální řečnickou lhůtu. Vzhle-
dem k ustanovení § 16 stanovená maximální řeč-
nická lhůta má charakter závazku poslanců, jehož
překročení neznamená omezení poslance vyjádřil
demokraticky svůj názor. Přitom se v ustanoveni
§ 12 odst. 4 negarantuje minimální řečnická lhůta,
poněvadž lze očekávat, že sněmovna bude rozho-
dovát podle tohoto ustanovení jen výjimečně, ze
jména tehdy, bude-li to vyžadovat princip ekono-
mie jednání. Z tohoto hlediska nelze považovat toto
ustanovení za nedemokratické. V případě, že by
sněmovna na návrh svého předsednictva (tedy ni-
koliv každého poslance) stanovila řečnickou lhůtu
a poslanec by ji překročil, může ho na to předseda
v souladu s § 16 odst 1 upozornit. Nemůže mu
však v tomto případě odejmout slovo, protože to
§ 16 nepřipouští. Podle tohoto ustanovení může
předseda odejmout poslanci slovo jen tehdy,
jestliže by se odchyloval i po opětovném upozor-
nění od projednávané věci Poslanec má ovšem
právo přednést proti takovému opatření předsedy
námitky, o nichž by rozhodla sněmovna hlasová
ním bez rozpravy. Konečné rozhodnutí o tomto
opatření předsedy tedy náleží sněmovně jako ko-
lektivnímu orgánu. Ustanovení § 16 dále umožňuje
předsedovi odejmout slovo poslanci v tom případě,
Překročí-li lhůtu 5 minut k přednesení faktické
poznámky nebo stejnou lhůtu k přednesení odpo-
vědi na faktickou poznámku. V tomto případe
nemá ale poslanec možnost podat proti rozhodnuti
předsedy námitky. Toto ustanovení vychází z toho,
ze faktická poznámka má vlastně reagovat na ně-
která fakta přednesená v rozpravě Má-li poslanec
v úmyslu polemizovat s názory, přednesenými
v rozpravě, nic mu nebrání, aby kdykoliv využil
svého práva a přihlásil se do rozpravy a to popří-
padě i několikrát.

Za důležité lze považovat i ustanovení § 17,
který stanoví určitou direktivu pro přednášení a
projednávání pozměňovacích návrhů. Toto ustano-
vení dává možnost, aby se sněmovny při svém jed-
nání opíraly o stanoviska svých výborů jde pouze
o možnost vyžádat si stanovisko zejména v těch
případech, nemůže-li k návrhu zaujmout stanovisko
přímo plénum sněmovny.

Ustanovení o hlasování ve schůzích sněmoven
(§ 20 až 24) jednak rozpracovávají příslušná usta-
novení ústavního zákona o československé fede-
raci, jednak zobecňují zkušenosti z činnosti býva-