Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
5
Návrh
poslanců Dohnala, dr. Hataly, akad. Knappa, Jindřicha Kouby,
Mikově a Zedníka
na vydání zákona
o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky
Podepsaní navrhují podle čl. 45 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci, aby se Fede-
rální shromáždění usneslo na tomto zákoně:
Zákon
ze dne 1969
o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část I
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Jednací řád Federálního shromáždění
upravuje zásady jednání a organizaci Federálního
shromážděni, vzájemně styky obou sněmoven, ja-
kož
1 styky s vládou Československé socialistické
republiky a navenek.
(2) Každá sněmovna upraví vlastním usnese-
ním své vnitřní poměry (čl. 46 ústavního zákona
o československé federaci - dále jen "ústavní
zákon"] a podrobnější pravidla svého jednáni.
Část II
Ustavující schůze
§ 2
(1) Poslanci Federálního shromáždění se se-
jdou po svém zvolení na ustavující schůzi sně-
movny, do níž byli zvoleni.
(2) Ustavující schůzi každé sněmovny svolá
dosavadní předsednictvo Federálního shromáždění
nejpozději do čtyř týdnů ode dne voleb a navrhne
předmět jejího jednání. Současně pověří některého
svého člena řízením ustavující schůze Sněmovny
lidu a Sněmovny národů.
2
§ 3
(1) Než bude zvolen předseda sněmovny, řídí
ustavující schůzi pověřený člen dosavadního před-
sednictva Federálního shromáždění.
(2) Předsedající dá provést volbu členů vo-
lební komise pro volbu předsedy sněmovny a volbu
předsedy sněmovny a přijme jejich slib (čl. 48
ústavního zákona). Nato se nově zvolený předseda
sněmovny ujme řízení schůze.
§ 4
(1) Předseda sněmovny přijme slib poslanců
a dá provést volbu volební komise pro zjišťování
výsledků hlasování a volbu mandátového a imu-
nitního výboru.
(2) Po ověření platnosti volby poslanců sně-
movna stanoví počet členů předsednictva sněmov-
ny (čl. 54 ústavního zákona] a provede volbu
předsednictva sněmovny, předsedů a ostatních
členů výborů, jakož i ověřovatelů sněmovny.
§ 5
Sněmovny zvolí členy předsednictva Federál-
ního shromáždění (čl. 56 ústavního zákona).
§ 6
Předseda nebo pověřený člen dosavadního
předsednictva Federálního shromáždění podá sně-
movnám zprávu o činnosti předsednictva Federál-
ního shromáždění za dobu od skončení posledního
zasedání Federálního shromáždění (čl. 58 ústav-
ního zákona).
§ 7
(1) Po provedení volby členů předsednictva
Federálního shromáždění svolá předseda nebo po-
věřený člen dosavadního předsednictva Federál-
ního shromáždění společnou schůzi obou sněm ven
k volbě předsedy a místopředsedů Federálního
shromáždění (čl. 34 ústavního zákona).
(2) Společnou schůzi obou sněmoven řídí
předseda nebo pověřený člen dosavadního před-
sednictva Federálního shromáždění.
(3) Každá sněmovna zvolí komisi pro volbu
předsedy a místopředsedů Federálního shromáž-
dění.
(4) Předsedu, prvního místopředsedu a další
místopředsedy Federálního shromáždění volí obě
sněmovny z členů předsednictva Federálního shro-
máždění (čl. 56 odst. 5 ústavního zákona).
(5) Poslanci každé sněmovny hlasují odděleně.
Část III
Jednání ve schůzích sněmoven Federálního
shromáždění
§ 8
Schůze sněmovny svolává předseda sněmovny
na základě usnesení předsednictva sněmovny, po-
případě na základě usnesení sněmovny nebo požá-
dá-li o to alespoň třetina poslanců sněmovny.
§ 9
Společnou schůzi obou sněmoven svolává
předseda Federálního shromáždění na základě
usnesení předsednictva Federálního shromáždění
nebo na základě usnesení obou sněmoven (čl. 34
ústavního zákona).
§ 10
(1) Jednání Sněmovny lidu lze zahájit, je-li ve
schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích po-
slanců.
(2) Jednání Sněmovny národů lze zahájit, je-li
ve schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích po-
slanců zvolených v České socialistické republice
i nadpoloviční většina poslanců zvolených ve Slo-
venské socialistické republice.
(3) Sněmovna stanoví na návrh svého před-
sednictva pořad jednání a způsob projednávání
jednotlivých bodů pořadu.
(4) Každý poslanec může navrhnout změny
pořadu jednání.
§ 11
(1) Schůze sněmovny je zpravidla veřejná.
(2) Z důvodů ochrany státního tajemství nebo
důležitého zájmu státu se může sněmovna usnést
na návrh svého předsednictva, výboru, na návrh
poslance, presidenta Československé socialistické
republiky, vlády nebo jejího jednotlivého člena,
že schůze nebo její část je neveřejná. O takovém
návrhu rozhodne sněmovna bez rozpravy.
(3) Na schůzi sněmovny nebo na části schůze,
která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být
přítomni president Československé socialistické
republiky, předseda a místopředsedové Federálního
shromáždění a členové vlády Československé so-
cialistické republiky. Takové schůze se může dále
zúčastnit generální tajemník Federálního shromáž-
dění a předseda kontrolního orgánu Federálního
shromáždění a pověření pracovníci Kanceláře Fa-
derálního shromáždění. Ostatní osoby se mohou
zúčastnit takové schůze jen se souhlasem předsed-
nictva sněmovny.
3
§ 12
(1) Poslanci se mohou hlásit do rozpravy již
před zahájením schůze i v průběhu schůze.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předseda
přihlášené řečníky. Předseda dává poslancům
slovo v pořadí, v němž se o slovo přihlásili. Nej-
dříve však udělí slovo těm poslancům, kteří chtějí
přednést pozměňovací návrhy k projednávané
otázce.
(3) Kdo není v okamžiku, kdy je mu uděleno
slovo, přítomen v zasedací síni, ztrácí své pořadí.
(4) Sněmovna může stanovit bez rozpravy na
návrh svého předsednictva maximální řečnickou
lhůtu.
§ 13
Každý řečník má právo mluvit ve své mateř-
štině. Nemluví-li řečník česky nebo slovensky, za-
jistí Kancelář Federálního shromáždění přetlumo-
čení projevu do jednoho z těchto jazyků.
§ 14
(1) Každý poslanec se může v průběhu roz-
pravy přihlásit o slovo k faktické poznámce nebo
k odpovědi na ni. Bude mu uděleno slovo.
(2) Přednesení faktické poznámky ani pří-
padná odpověď na faktickou poznámku jiného po-
slance nesmějí překročit dobu 5 minut.
§ 15
Členům vlády Československé socialistické re-
publiky se udělí slovo, kdykoliv o to požádají, a to
i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem
schůze.
§ 16
(1) Poslanec, kterému bylo uděleno slovo, má
mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od
projednávané věci nebo překročí-li stanovenou
řečnickou lhůtu, může předseda poslance na to
upozornit.
(2) Poslanci, který se odchyluje od projedná-
vané věci, může předseda po opětovném upozor-
nění odejmout slovo. O námitkách poslance, kte-
rému bylo slovo odňato, rozhodne sněmovna
hlasováním bez rozpravy.
(3) Překročí-li poslanec lhůtu k přednesení
faktické poznámky popřípadě k odpovědi na fak-
tickou poznámku, odejme mu předseda slovo.
§ 17
(1) Poslanci mohou v rozpravě přednášet
k projednávaným otázkám pozměňovací návrhy.
Mají se vztahovat k určité věci projednávaného
návrhu a má z nich být zřejmé, na čem se má
sněmovna usnést.
(2) Jestliže je v rozpravě přednesen závažný
pozměňovací návrh, může předsednictvo sněmovny
nebo kterýkoli poslanec navrhnout přerušení pro-
jednávání takového bodu denního pořadu až do
doby, dokud k přednesenému pozměňovacímu ná-
vrhu nezaujme stanovisko příslušný výbor sně-
movny.
(3) O návrhu na přerušení projednávání urči-
tého bodu denního pořadu rozhodne sněmovna
hlasováním bez rozpravy. Sněmovna může sou-
časně stanovit příslušnému výboru lhůtu, do kdy
musí předložit sněmovně své stanovisko k předne-
senému pozměňovacímu návrhu.
(4) Stejný postup platí i v případě, podá-li
poslanec písemně pozměňovací návrh k určitému
návrhu ještě před zahájením rozpravy ve schůzi
sněmovny.
§ 18
Po skončení rozpravy udělí předseda závěreč-
né slovo navrhovateli projednávaného návrhu a
pak zpravodaji příslušného výboru.
Hlasování ve schůzích sněmoven Federálního
shromážděni
§ 19
(1) O každém návrhu rozhoduje sněmovna
hlasováním.
(2) Před každým hlasováním předseda sně-
movny upozorní poslance, že bude přikročeno
k hlasování a dá zjistit počet přítomných poslan-
ců v zasedací síni (čl. 40 ústavního zákona).
§ 20
(1) Pořadí, v jakém se má hlasovat o předlo-
žených návrzích, musí být voleno takovým způso-
bem, aby se co nejlépe zjistil názor většiny. Při-
tom platí tato pravidla:
a) navrhne-li to některý poslanec, je nutno hla-
sovat odděleně o jednotlivých částech návrhu,
b) je-li k návrhu předložen pozměňovací návrh,
hlasuje se nejprve o pozměňovacím návrhu.
Jestliže jsou k návrhu předloženy dva nebo
více pozměňovacích návrhů, hlasuje se o nich
v pořadí, jak byly podány. Jestliže přijetí jed-
noho pozměňovacího návrhu znamená vylou-
čení jiného pozměňovacího návrhu, nebude se
o tomto návrhu již hlasovat.
(2) Jestliže je předložen návrh, týkající se
procedurální otázky, hlasuje se o takovém návrhu
před hlasováním o projednávané otázce.
4
§ 21
(1) Hlasování je veřejné nebo tajné.
(2) Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením
ruky, pokud se sněmovna bez rozpravy neusnese
na jiném způsobu veřejného hlasování.
(3) Na návrh předsednictva sněmovny, po-
slance nebo skupiny poslanců se může sněmovna
usnést, že poslanci budou hlasovat tajně.
(4) O návrhu na vyslovení nedůvěry vládě
Československé socialistické republiky nebo jejímu
jednotlivému členu se hlasuje ve Sněmovně ná-
rodů vždy podle jmen (čl. 43 odst. 2 a 3 ústavního
zákona).
§ 22
Volby presidenta Československé socialistické
republiky, předsedy a místopředsedů Federálního
shromáždění, členů předsednictva Federálního
shromáždění, předsedy a místopředsedů sněmovny
a dalších členů předsednictva sněmovny a před-
sedů výborů se provádějí tajným hlasováním.
V ostatních případech se volby provádějí veřejným
hlasováním, neusnese-li se sněmovna jinak.
§ 23
(1) Hlasování podle jmen se provádí tak, že
jména poslanců jsou vyvolávána v abecedním po-
řadí a poslanec odpoví "ano", "ne" nebo "zdržuji
se hlasování".
(2) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Sčí-
tání hlasů a zjišťování výsledků voleb provádí ko-
mise poslanců zvolená sněmovnou.
(3) Pokud platí zákaz majorizace podle čl. 41
a 42 ústavního zákona, provádí se ve Sněmovně
národů i tajné hlasování odděleně. V takovém
případě zvolí Sněmovna národů dvě komise po-
slanců.
§ 24
Ve společných schůzích obou sněmoven hla-
sují poslanci Sněmovny lidu odděleně od poslanců
Sněmovny národů.
Spolupráce sněmoven a dohodovací řízení
§ 25
(1) Předsednictva i výbory obou sněmoven
spolupracují při přípravě usnesení Federálního
shromáždění a usilují o sjednocování usnesení
obou sněmoven. Za tím účelem se odpovídající vý-
bory obou sněmoven informují o svých schůzích,
o přijatých závěrech, vysílají na schůze odpovída-
jícího výboru své zástupce k vysvětlení přijatých
stanovisek výboru druhé sněmovně. Odpovídající
výbory obou sněmoven mohou konat i společné
schůze k sjednocení rozdílných stanovisek.
(2) Předsednictvo sněmovny informuje před-
sednictvo druhé sněmovny i předsednictvo Fede-
rálního shromáždění o každém přijatém usnesení
sněmovny.
§ 26
(1) Nedojde-li ke shodnému usnesení obou
sněmoven, mohou se sněmovny (sněmovna) usnést
na novém projednání věci nebo mohou uložit vý-
borům, aby věc znovu projednaly a předložily ná-
vrhy anebo se mohou usnést na dohodovacím ří-
zení podle čl. 44 ústavního zákona.
(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí, nedo-
jde-li ke shodnému usnesení obou sněmoven
o státním rozpočtu federace (čl. 44 odst. 4 ústav-
ního zákona).
§ 27
Společný výbor pro dohodovací řízení je slo-
žen vždy ze stejného počtu poslanců Sněmovny
lidu a Sněmovny národů. Sněmovna národů zvolí
do společného výboru stejný počet poslanců zvo-
lených v České socialistické republice a stejný
počet poslanců zvolených ve Slovenské socialis-
tické republice.
§ 28
(1) Schůzi společného výboru pro dohodovací
řízení svolává předseda Federálního shromáždění.
Výbor si na své první schůzi zvolí předsedu, který
řídí schůzi.
(2) O výsledcích jednání společného výboru
podají pověření členové výboru zprávu oběma sně-
movnám.
§ 29
Nepřijmou-li obě sněmovny ani na doporučení
společného výboru shodně usnesení, mohou se
obě sněmovny usnést na společné schůzi obou sně-
moven a usilovat na nich o shodné usnesení. Ko-
nání společné schůze obou sněmoven může jim
navrhnout i předsednictvo Federálního shromáž-
dění.
§ 30
(1) Nevedlo-li dohodovací řízení ani jednání
společně schůze obou sněmoven k jejich shodnému
usnesení, informují o tom předsednictva sněmoven
předsednictvo Federálního shromáždění.
(2) Nevedlo-li dohodovací řízení k shodnému
usnesení obou sněmoven, předsednictvo Federál-
ního shromáždění informuje o tom presidenta Čes-
koslovenské socialistické republiky.
Interpelace a otázky
§ 31
(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož
1 jednotliví poslanci a skupiny poslanců, mají
právo interpelovat vládu Československé socialis-
5
tické republiky a její členy a klást jim otázky ve
věcech jejich působnosti. Otázky mohou klást
rovněž vedoucím ústředních úřadů Československé
socialistické republiky.
(2) Vláda, její členové a vedoucí ústředních
úřadů jsou povinni na interpelace a otázky odpo-
vídat.
§ 32
(1) Interpelace se podávají písemně předsed-
nictvu sněmovny.
(2) Interpelace má být formulována stručně a
má z ní být zřejmé, jaké vysvětlení poslanec vy-
žaduje.
§ 33
(1) Předsednictvo sněmovny dá vytisknout
předložené interpelace a rozešle je předem, popří-
padě rozdá všem poslancům i interpelovanému.
(2) Předsednictvo sněmovny zařadí odpovědi
na interpelace na pořad nejbližší schůze sněmov-
ny, nelze-li věc projednat ještě v téže schůzi.
(3) Na žádost interpelujícího poslance může
sněmovna prohlásit interpelaci za naléhavou. Po-
slanec musí takovou žádost odůvodnit. Prohlásí-li
sněmovna
interpelaci za naléhavou, je interpelo-
vaný povinen zodpovědět takovou Interpelaci na
téže schůzi sněmovny.
(4) Každý poslanec může navrhnout, aby byla
podaná interpelace, popřípadě odpověď interpe-
lovaného, zařazena na pořad jednání sněmovny.
§ 34
(1) Otázky mohou být písemné nebo ústní.
Otázky mohou být vzneseny ve schůzi sněmovny,
jejího předsednictva nebo výborů. Mohou být
vzneseny rovněž ve schůzi předsednictva Federál-
ního shromáždění.
(2) Na písemné otázky odpoví dotázaný pí-
semně nebo ústně do 30 dnů.
(3) Na ústní otázky odpoví dotázaný zpravidla
po položení otázky ústně. Může si vyhradit odpo-
věď písemnou, neusnese-li se orgán, v jehož schůzi
byla otázka položena, na odpovědi ústní. V tom
případě odpoví dotázaný v příští schůzi. Písemná
odpověď musí být zaslána do 30 dnů.
§ 35
Každý poslanec může klást otázky předsedovi
a ostatním členům předsednictva Federálního
shromáždění i předsedovi a členům předsednictva
sněmovny ve věcech, které se týkají činnosti
předsednictva Federálního shromáždění nebo před-
sednictva sněmovny.
Jednání o návrzích zákonů
§ 36
Jednání o návrzích zákonů se skládá z pro-
jednávání zásad a z projednávání paragrafovaných
návrhů.
§ 37
Návrhy zákonů Federálního shromáždění mo-
hou podávat poslanci Federálního shromáždění,
skupiny poslanců, výbory obou sněmoven, presi-
dent Československé socialistické republiky, vláda
Československé socialistické republiky, Česká ná-
rodní rada a Slovenská národní rada.
§ 38
(1) Každý navrhovatel zákona Federálního
shromáždění je povinen vypracovat nejprve zá-
sady zákona spolu s politicko-ekonomickým roz-
borem, který odůvodňuje vydání navrhovaného
zákona.
(2) Zásady zákona se vypracovávají tak, aby
tvořily spolehlivý a úplný podklad, na jehož zá-
kladě mohou výbory Federálního shromáždění po-
soudit, zda musí být určitá věc upravována nebo
zda dosavadní právní úprava musí být nezbytně
změněna, popřípadě doplněna, v kterých směrech
a v jakém rozsahu. Zásady mají pokud možno
umožňovat výběr mezi variantním řešením.
(3) Politicko-ekonomický rozbor je nutno vy-
pracovat tak, aby nová právní úprava mohla být
posouzena komplexně, po stránce politického pů-
sobení i ekonomických důsledků, postavení občanů
a organizací i jejího vlivu na činnost státních or-
gánů a organizací. Rozbor má odůvodnit nutnost
nové právní úpravy a jejích základních rysů.
(4) Od předložení zásad zákona lze upustit se
souhlasem předsednictev obou sněmoven na návrh
příslušných výborů, a to v tom případě, jestliže
by projednávání zásad ve výborech sněmoven ne-
bylo účelné, zejména jde-li o jednoduché zákony.
§ 39
(1) Navrhovatelé předkládají zásady zákonů
spolu s politicko-ekonomickým rozborem předse-
dovi Federálního shromáždění.
(2) Předseda Federálního shromáždění po-
stoupí předložené zásady jednotlivým sněmovnám.
§ 40
Předsednictvo sněmovny přikáže zásady k pro-
jednání příslušným výborům a současně zajistí ro-
zeslání zásad všem poslancům sněmovny a sdělí
jim, kterým výborům byly zásady přikázány.
6
§ 41
(1) Ve výborech odůvodní zásady zákona na-
vrhovatel.
(2) Po projednání zásad sdělí výbor své sta-
novisko předsednictvu sněmovny.
(3) Předsednictvo sněmovny projedná za úče-
lem koordinace stanoviska výborů k zásadám. In-
formuje o nich též předsednictvo druhé sněmovny
a předsednictvo Federálního shromáždění.
§ 42
(1) V připadá, že jsou stanoviska výborů k zá-
sadám podstatně rozdílná, může předsednictvo
sněmovny zabezpečit projednání zásad na společně
schůzi výborů sněmovny.
(2) Jestliže ani na společné schůzi výborů ne-
přijmou výbory k zásadám shodně stanovisko nebo
alternativní řešení, může předsednictvo sněmovny
navrhnout, aby bylo projednání zásad zařazeno na
pořad schůze sněmovny.
(3) Předsednictvo sněmovny může navrhnout
i v jiných případech zařazení zásad zákonů na po-
řad schůze sněmovny.
§ 43
Stanoviska výborů, popřípadě sněmovny k zá-
sadám zákonů sdělí předsednictvo sněmovny na-
vrhovateli. Stanoviska mají povahu doporučení;
mohou obsahovat i různá variantní řešení.
§ 44
(1) Po projednání zásad zákona v orgánech
Federálního shromáždění vypracuje navrhovatel
paragrafovaný návrh zákona.
(2) Návrhy zákonů se předkládají předsedovi
Federálního shromáždění, který je postoupí sně-
movnám.
(3) Návrhy zákonů se předkládají s důvodo-
vou zprávou, která podává výstižné a konkrétní
zhodnocení platného stavu po stránce politické,
ekonomické a právní spolu s uvedením důvodů
nové právní úpravy. Důvodová zpráva má obsaho-
vat také potřebné vysvětlení navrhované právní
úpravy, cíle, které sleduje i způsob jejího prová-
děni. V důvodové zprávě musí být obsažen též fi-
nanční a hospodářský dosah navrhované úpravy a
způsob, jak bude uhrazen potřebný náklad. Spolu
s návrhy zákonů se předkládají i návrhy provádě-
cích předpisů, které mají vydat federální orgány.
(4) Navrhovatel podá současně zprávu o tom,
jak v návrhu zákona vyhověl doporučením výborů
sněmovny, popřípadě proč doporučením nevyhověl.
§ 45
Předsednictvo sněmovny přikáže předložený
návrh zákona k projednání příslušným výborům
a současně zajistí rozeslání návrhu všem členům
sněmovny a sdělí jim, kterým výborům byl návrh
zákona přikázán.
§ 46
Poslanci, kteří nejsou členy výborů, jimž byl
návrh zákona přikázán k projednání, mohou sdě-
lit těmto výborům stanovisko k návrhu zákona,
a to i písemně.
§ 47
Předseda Federálního shromáždění zašle zá-
sady a návrh zákona k zaujetí stanoviska vládě
Československé socialistické republiky, pokud není
navrhovatelem zákona. Předseda Federálního
shromáždění zašle zásady a návrh zákona těž
České národní radě a Slovenské národní radě, po-
kud nejsou navrhovateli zákona, aby mohly sdělit
podle svého uvážení stanovisko.
§ 48
Stanoviska orgánů uvedených v § 47 sdělí
předseda Federálního shromáždění jednotlivým
sněmovnám.
§ 49
(1) Ve výborech sněmoven odůvodní návrh
zákona navrhovatel. Pro projednání návrhu zákona
ve výboru může výbor určit ze svých členů zpra-
vodaje.
(2) Výbory sněmovny mohou na základě svých
usnesení projednávat přikázaný návrh zákona i ve
společné schůzi, popřípadě na společné schůzi pří-
slušných výborů obou sněmoven.
§ 50
(1) Poslanci mohou v rozpravě přednášet
k projednávaným návrhům zákonů pozměňovací
návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projedná-
vaného návrhu a má z nich být zřejmé, na čem
se má výbor usnést.
(2) Výbor projedná též pozměňovací návrhy
zaslané výboru podle § 46.
§ 51
O pořadí při hlasování o předložených návr-
zích platí § 20.
§ 52
(1) Usnese-li se výbor na změnách v návrhu
zákona, vypracuje pro sněmovnu písemnou zprávu
obsahující přesné znění pozměňovacích návrhů.
(2) Písemná zpráva výboru musí být před
předložením sněmovně schválena výborem.
7
(3) Pozměňovací návrhy členů výboru, které
nebyly výborem přijaty, předloží výbor sněmovně
písemně spolu se svou zprávou jen tehdy, požá-
dá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů
výboru, která se pro pozměňovací návrhy vyslovila.
§ 53
Po projednání návrhu zákona seznámí před-
seda výboru s usnesením výboru neprodleně též
ostatní předsedy výborů sněmovny, jimž byl návrh
zákona přikázán k projednání.
§ 54
Byl-li návrh zákona projednán ve více výbo-
rech sněmovny a všechny tyto výbory se shodnou
na stejných pozměňovacích návrzích, mohou podat
sněmovně společnou písemnou zprávu.
§ 55
(1) Po projednání návrhu zákona určí výbor
zpravodaje, který podá sněmovně ústní zprávu
o projednání návrhu ve výboru.
(2) Byl-li návrh zákona projednán ve více vý-
borech sněmovny, mohou tyto výbory určit společ-
ného zpravodaje.
§ 56
Ustanovení § 36 až 55 se vztahují i na projed-
návání mezinárodních smluv a návrhů zákonných
opatření předsednictva Federálního shromáždění.
§ 57
(1) Zákony Federálního shromáždění vyhlašuje
předsednictvo Federálního shromáždění do 14 dnů
po jejich schválení (čl. 45 odst. 3 ústavního zá-
kona).
(2) Předsednictvo Federálního shromáždění
označí za den schválení zákona den, kdy se druhá
sněmovna usnesla o návrhu, přijatém první sně-
movnou.
(3) Neusnese-li se druhá sněmovna o návrhu
přijatém první sněmovnou do tří měsíců, vyhlásí
předsednictvo Federálního shromáždění zákon po
uplynutí této lhůty.
Zápisy o schůzích orgánů Federálního shromáždění
§ 58
(1) O každé schůzi Sněmovny lidu, Sněmovny
národů, o společné schůzi obou sněmoven, o schůzi
předsednictva Federálního shromáždění a o schůzi
předsednictva sněmovny se pořizuje doslovný zápis.
V zápise je nutno uvést, kdo řídil schůzi, kolik
členů příslušných orgánů bylo přítomno, kteří řeč-
níci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek
hlasování.
(2) Řečníci, kteří vystoupili v rozpravě, ověří
v co nejkratší lhůtě po konání schůze text pří-
spěvku, který přednesli. Mohou přitom opravit pří-
padné chyby vzniklé při pořizování zápisu; nesmějí
však měnit obsah a smysl svého vystoupení.
(3) Zápis o schůzi sněmovny ověřuje její před-
seda a nejméně dva ověřovatelé sněmovny. Zápis
o společné schůzi obou sněmoven ověřuje předseda
Federálního shromáždění a po jednom ověřovateli
Každé sněmovny. Zápis o schůzi předsednictva Fe-
derálního shromáždění ověřuje předseda a ověřo-
vatel předsednictva Federálního shromáždění. Zápis
o schůzi předsednictva sněmovny ověřuje předseda
a ověřovatel předsednictva sněmovny. Tito funkcio-
náři ověřují přijatá usnesení.
(4) Ověřený zápis je autentickým záznamem
o schůzi a předává se společně s příslušnými pod-
klady, přílohami a usneseními k uložení do archivu
Federálního shromáždění.
(5) Autentické znění zápisu o schůzi Sněmovny
lidu a Sněmovny národů, popřípadě o jejich spo-
lečně schůzi, je podkladem pro vydávání těsnopi-
secké zprávy, pokud v případech uvedených v § 11
odst. 2 předsednictvo příslušné sněmovny, popří-
padě předsednictva obou sněmoven nerozhodnou
jinak.
(6) Součástí zápisu jsou úplné texty předlože-
ných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a ji-
ných dokumentů, které byly předmětem jednání.
§ 59
(1) Ustanovení § 58 platí obdobně pro zápisy
o schůzích výborů Sněmovny lidu a Sněmovny ná-
rodů, nestanoví-li sněmovny svým usnesením jinak.
(2) Zápisy o společných schůzích několika vý-
borů ověřuje předseda a jeden ověřovatel každého
ze zúčastněných výborů.
§ 60
Zveřejnění projevů poslanců, pronesených v or-
gánech Federálního shromáždění nepodléhá žád-
ným omezením s výjimkami stanovenými v § 11
a 74.
Část IV
Předsednictvo Federálního shromáždění
§ 61
Předsednictvo Federálního shromáždění ze-
jména
a) vykonává v době, kdy Federální shromáždění
nezasedá, působnost Federálního shromáždění
podle čl. 58 ústavního zákona,
b) svolává zasedání a prohlašuje je za skončené
podle čl. 32 odst. 3 a čl. 33 odst. 2 ústavního
zákona,