Ke zdůraznění nutnosti vážit ekonomický dopad každého výzkumného úkolu rovněž jeden příklad. Asi před 4 roky bylo prohlašováno za vyřešené odsiřování kouřových plynů z tepelných elektráren a zdánlivě šlo jen o jeho realizaci. Jednalo se s Japonskem, Francií, západním Německem apod., až se zjistilo, že záležitost dořešena není a že jde nad to o velmi nákladná opatření. Teď je u nás v běhu výzkumný úkol řešící odsiřování. Bude-li výsledek výzkumu úspěšný, teprve pak by bylo možno začít s jeho realizací, která znamená vlastně výstavbu další továrny vedle elektrárny. Pokud vím, náklady na výstavbu takovéto továrny na odsiřování se před 2 - 3 roky odhadovaly řádově na polovinu nákladů na výstavbu elektrárny Tušimice II. Přitom s realizací výstavby lze podle mého názoru stěží počítat v 6.5LP i za předpokladu, že výsledky výzkumu budou úspěšné. Vezmeme-li v úvahu náklady na realizaci výsledků tohoto výzkumu i náklady na výzkum samý, které představují v 5.5LP částku přes 100 mil. Kčs, nebylo by asi bez významu zvážit možnost realizace jiných opatření, jako např. odstranění existujících zdrojů exhalací z menších výtopen, kotelen a topenišť, opatření přinášejících potřebný efekt daleko dříve, porovnat výsledky a podle toho pak rozhodnout.

Druhá poznámka souvisí s první a týká se přístrojové techniky pro měření znečištění ovzduší. Máme hygienické normy pro přípustné znečištění ovzduší různými plynnými či tuhými látkami, avšak nemáme zatím dostatek spolehlivé přístrojové techniky pro stanovení míry znečištění o původu znečištění ani nemluvě. Tak se stalo, že před několika lety vznikly téměř horrory o stavu znečištění ovzduší v Severočeské hnědouhelné pánvi. Když jiné přístroje ukázaly asi před dvěma roky určité odchylky ve výsledcích oproti předcházejícím měřením, vzniká málem dojem, že Severočeská hnědouhelná pánev je vysloveně rekreační oblast. Jde přirozeně o dva extrémy, ale je třeba vidět, jak na tom skutečně jsme. Toho nelze dosáhnout bez spolehlivých výsledků měření imisí a emisí škodlivin do ovzduší. To se týká i jiných oblastí státu a nejen Severočeské hnědouhelné pánve, i když tato je životní palivo energetickou základnou celého státu a pro níž se tak těžko získávají pracovníci právě i v důsledku oněch minulých zpráv o stavu znečištění ovzduší.

Máme-li skutečně vědět, jak na tom se znečištěním ovzduší jsme, je nezbytné věnovat daleko větší pozornost dovozu nebo domácímu vývoji a výrobě přístrojů pro měření znečištění ovzduší a jejich součástí, ať jde již např. o čerpadla na světelný proud s malým výkonem, některé druhy chemického skla, filtrační materiály na zachycování pevných příměsí v ovzduší, či přirozeně pak o automatické registrační přístroje. Že to možné je, dokazuje automatický analyzátor SO 2 Vývojových dílen Výzkumného ústavu energetického v Třebíči, kde na pracovišti charakteru větší řemeslnické dílny vznikl přístroj, který je srovnatelný se světovou úrovní. Poptávka po něm i ze zahraničí přesahuje vysoko výrobní možnosti tohoto pracoviště, zatímco se musí vyřazovat, aniž mohly být efektivně využity pro vysokou poruchovost, nedostatek náhradních dílů a servisu, výrobky předchozího dodavatele n.p. Laboratorní přístroje.

Třetí poznámka se týká investiční výstavby, která rovněž patří do náplně činnosti ministerstva pro technický a investiční rozvoj. Z této.široké a složité problematiky chtěl bych upozornit na to, že snad více než 5 let se již připravují nové předpisy o územním plánování a nový stavební řád. Pokládám tyto 2 předpisy za velmi důležité i z hlediska tvorby tzv. životního prostředí, proto se o nich zmiňuji jako o prvořadých. Zatím se i nyní řídíme v územním plánování starým a dnes je možno říci překonaným zákonem, vydáváme prostředky a plýtváme kapacitami na často měněné podrobné územní plány, které měly opodstatnění za jiných podmínek. Vznikla a vzniká celá řada předpisů o projektování, z nichž mnohé, které mají charakter ochrany veřejných zájmů, by měl obsahovat stavební řád a předpisy o projektové dokumentaci by z tohoto hlediska pak byly daleko jednodušší.

Současné předpisy o dokumentaci staveb jsou v představách o rovnosti třech základních partnerů investiční výstavby, tj. investora, projektanta a dodavatele, ve značném předstihu oproti dnešnímu stavu monopolního postavení dodavatelů, na němž se v nejbližších letech sotva co podstatného změní. Má-li dodavatel obsahový i termínový vliv na předrealizační přípravu již od stádia projektového úkolu, pak v územích s nedostatkem stavebních kapacit jako je např. Severočeský kraj a Praha, lze prakticky na úseku komplexní bytové výstavby a celé terciární sféry dosáhnout tak žádoucího projektového předstihu. Bylo by vhodné, kdyby při přípravě předpisů byli do malých pracovních týmů kromě odborníků z centrálních orgánů přizváni i lidé z praxe, kteří s těmito přepisy při jejich aplikaci dlouhá léta pracují a dovedou tedy posoudit jejich dopad na konkrétní situace.

Chtěl bych v závěru vyjádřit souhlas s dosavadními opatřeními a s výkladem ministra ing. Šupky a přání, aby poznámky, které jsem uvedl byly chápány jako příspěvek k realizaci cílů, jak o nich mluvil soudruh ministr ing. Šupka.

Předsedající místopředseda SN Kouba: Děkuji poslanci dr. Matyášovi. Hovoří poslanec Červinka a připraví se poslanec Píš.

Poslanec prof. ing. Červinka, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych třemi poznámkami a dvěma doporučeními přispěl k doplnění usnesení, které máme přijmout na závěr naší rozpravy. Úvodem bych chtěl říci, že se základními záměry, které zde byly s. ministrem vyloženy, souhlasím. Moje připomínky a doporučení mají směřovat k prohloubení usnesení, které by pomohlo plněji realizovat tyto záměry.

Vycházím z toho, že vědeckotechnický rozvoj je jedním z rozhodujících faktorů, které mají sloužit v souladu s objektivně působícími zákony rozvoje vyspělé socialistické společnosti ke změně třech základních realit:

- reality výrobní, reality životního prostředí a reality životního slohu.

Proto tedy nespojuji vědeckotechnický rozvoj a jeho úlohy pouze s problematikou vědeckovýzkumné základny. Nechci zde rozebírat podrobně tuto myšlenku, ale chtěl bych pouze upozornit na to, že vědeckotechnický rozvoj, má-li plnit uvedené základní úkoly, nemůže je úspěšně zabezpečovat bez dlouhodobé prognózy vyspělé socialistické společnosti v ČSSR. Vědeckotechnický rozvoj může být skutečně s 5.5LP spojen pouze částečně, protože svými dlouhodobými záměry a svým zaměřením tyto závazné směrnice pětiletky překračuje. Proto je nutná prognóza společenského rozvoje, proto potřeba prognostických prací. V usnesení naší sněmovny by mělo být obsaženo doporučení, aby ministerstvo pro technický a investiční rozvoj federální vlády organizovalo obnovení prací vědeckovýzkumné základny, zvláště její ekonomické části, na vypracování podkladů pro prognózu rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Vztahy jsou natolik závažné ve svých perspektivách, že bez prognózy nám bohužel budou reprodukovat již v minulých letech známé neduhy, tj. sestavování plánů vědeckovýzkumné činnosti jako mozaiky dílčích úkolů, vzájemně časově a věcně nesvázaných a nikoliv jako realizace základních záměrů, které vyplývají z rozhodujících směrů vývoje vyspělé socialistické společnosti ve vztahu k mezinárodní socialistické integraci socialistických zemí sdružených v RVHP.

V druhé poznámce bych chtěl uvést, že je třeba vědeckotechnický rozvoj rozčlenit do několika skupin. Podle toho lze určit úlohy socialistického státu a jeho orgánů při řízení a podpoře vědeckotechnického rozvoje. Prvním základním předpokladem je, že vědeckovýzkumná základna, má-li najít své reálné uplatnění, musí dostat určitou společenskou objednávku, určitou společensky nutnou perspektivu.

Podle výkladu s. ministra i materiálů ministerstva lze říci, že rozvojové programy, které máme k dispozici, mají takovou funkci. Prozatím však nejsou vzájemně svázány do prognózy rozvoje vyspělé socialistické společnosti vcelku. Dlouhodobě tato potřeba musí být zajištěna.

Za druhé měla by být provedena prověrka rozpracovaných výzkumných úkolů a měla by být přijata všechna opatření k urychlenému dokončení těchto úkolů.

Za třetí, a o tom mnozí z nás již mluvili, je realizace dokončených výsledků, která dosud není zvládnuta. Realizace je zdlouhavá a trpí mnoha neduhy.

Za čtvrté jde o modernizaci existujícího strojního parku již známou a dnes vyráběnou technikou.

A tím se dostáváme ke třetí základní problematice. To nás upozorňuje na fakt, jež všichni dobře známe, že proporce v národním hospodářství jsou ve všech směrech napjaté. Není jednoduché odněkud brát, aniž by se nezpomalila tato oblast, ať již terciární oblast nebo rozvoj palivoenergetické základny a dávat do modernizace existujících výrob. Toto východisko musíme hledat nejen v přerozdělování prostředků, ale hlavně v tlaku na zvýšení tvorby zdrojů. Nechceme-li jít cestou odněkud brát, aby to neznamenalo vážné narušení určitého odvětví, určitého oboru, není tu jiné východisko - a všechny dosavadní rozbory, které jsme dělali to potvrdily - než se orientovat na komplexní socialistický rozvoj racionalizace, která by mohla přinést nové, větší zdroje. Tyto zdroje navíc věnovat především na modernizaci výroby.

Pochopitelně, že je nutná nová technologie, nová technická řešení problémů v řadě podniků a závodů, avšak mnozí pracovníci z podniků nás upozorňují na to, že existující strojní park zdaleka neodpovídá ani tomu, co se vyrábí ve strojírenské výrobě u nás. To je věc velmi závažná. Problém modernizace se dotýká především oblasti potravinářského a spotřebního průmyslu a otázka zdrojů je tu rozhodující. Proto navrhuji dát do usnesení doporučení, aby ministerstvo pro technický a investiční rozvoj prohloubilo práce na odhalování dalších dodatkových zdrojů v průběhu realizace pětiletého plánu organizováním a rozvíjením procesu komplexní socialistické racionalizace.

Předsedající místopředseda SN Kouba: Děkuji poslanci Červinkovi. Slovo má poslanec Ing. Píš.

Poslanec Ing. Píš: Vážená Snemovňa národov, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci!

Pod vedením našej strany pokračuje úspešne proces konsolidácie našej spoločnosti i nášho národného hospodárstva vo všetkých oblastiach činnosti. Optimalizujú sa tu všetky podmienky v prospech priaznivých perspektív ďalšieho všestranného rozvoja, predovšetkým na poli národného hospodárstva, ktoré stojí pred úlohou plnšie využiť vedeckotechnickú revolúciu. Túto úlohu si vynucujú vyčerpané zdroje pracovných síl, obmedzené zdroje surovín a materiálov a na druhej strane požiadavka efektívnosti vo výrobe i v službách. Je to intenzifikačný proces, v ktorom má rozvoj vedeckotechnickej základne svoje prednosti, postavenie. Ba je možné zdôrazniť to i základným príkazom XX. storočia. Pre túto dôležitosť treba požadovať pre intenzifikáciu dostatočne plánované riadenie a prvoradé postavenie i ako politickej úlohy.

Opodstatnenosť vedeckotechnického rozvoja je zjavná a celý proces modernej doby sa nedá zúžiť na realizáciu len veľkých premien, vedeckých objavov a z nich odvodených zvratov vo výrobe, ale celý proces je veľkým súborom zmien tak vedeckých, technických, ako i biologických, organizačných a ekonomických, ktoré sú podľa výsledkov zdrojom kvalitatívnych zmien v živote celej spoločnosti. Tento rozsiahly a zložitý proces, vedúci postupne k integrácii vedy a výroby, si zasluhuje našu plnú pozornosť, ako postupuje, aké má podmienky, aké sú príčiny zaostávania niektorých úsekov, ako to vyplýva z predneseného referátu súdruha ministra Šupku, ktorý bol podložený i číselným materiálom. Nie je preto bez zaujímavosti konfrontovať tieto výsledné a priemerné čísla s detailmi jednotlivých príkladov, ktoré si dovolím uviesť z dostupných materiálov a návštev zo závodov, podnikov a odvetví záujme podrobnejšieho dokreslenia tejto významnej intenzifikačnej otázky na pozadí základnej línie jej vývoja.

Chcel by som sa len zmieniť o vysokej úrovni výskumu v oblasti výroby potravín. Celkove bola naša vedeckovýskumná základňa ocenená pozitívne s možnosťami tesného zapojenia na realizačné procesy ako predpokladu pre dosiahnutie ďalšieho stupňa potrebnej intenzifikácie. Podľa štátneho plánu rozvoja vedy a techniky sa náplň koncentruje na kľúčové problémy rozvoja aplikovaného a základného výskumu s menšou elimináciou riešenia úloh podnikového charakteru. Plánom navrhnutá sústredenosť je pIne odôvodnená intenzifikačnou nutnosťou. V základnej línii v oblasti výživy sa sleduje ďalšie zintenzívnenie v rastlinnej a živočíšnej výrobe zavedením veľkovýrobných, moderne vybavených jednotiek. Ďalej je to snaha o zvýšenie produktivity práce v poľnohospodárstve a v potravinárskom priemysle s cieľom dosiahnuť zníženie strát, vrátane nutričných hodnôt v produkcii a výrobe. Na tieto závažné úlohy sa vynaloží v 5. päťročnici 1,2 mld Kčs väčšinou zo štátnych prostriedkov a asi s 9% podielom financovania hospodárskej sféry. Tento podiel vyjadruje dosiahnutú rovnováhu vo finančných zdrojoch. a tým zabezpečenie krytia plánovaných úloh. Ide o zabezpečenie licencie na výrobu bielkovín z čistého parafínu a syntetického liehu. Ujasnili sa technické podmienky, zdá sa, že za tieto dve licencie by sa dosiahla hodnota ich predajom asi 4 mil. dolárov. A ako sme na tom sami doma v tomto odvetví? Ako som už spomenul, máme novovybudovaný závod v Kojetíne, ktorý patrí pod národný podnik Seliko Olomouc. Pritom sme doma na tom tak, ako mi hovoril vedúci katedry prof. Grégr, že zaostávame v strojnom zariadení a náš strojársky priemysel sľubuje, že to môže uskutočniť až po roku 1975. Veľmi ma prosil, aby som sa prihovoril - veľmi rád to urobím - je tu prítomný podpredseda vlády Ing. Gregor, keby to dal prešetriť ministrovi Šimonovi, či by sa nedala urýchliť strojová dodávka pre tento závod, lebo na základe toho by sme ušetrili niekoľko tisíc ton melasy, ktorá by sa mohla použiť pre poľnohospodárstvo.

Ďalej, súdružky a súdruhovia, mnoho vedeckých prác i v ostatných odvetviach potravinárskeho priemyslu, má svetové parametre. Tak napr. v cukrovarníctve bola presnými matematickými výpočtami zistená optimálna doba kryštalizácie, čo vedie k novému programu v rafinérii cukru, k zvýšeniu kvality cukru a účinnosti jeho exportu. V pivovarníctve boli vypracované hneď tri koncepcie kontinuálnej výroby piva, ktoré sa overujú v poloprevádzkach, aby sa mohla z nich vybrať tá najlepšia. Pre mliekárstvo bol vypracovaný projekt nového spôsobu zmaslovania, ktorý omnoho hospodárnejšie využíva suroviny a predlžuje zaručenú trvanlivosť masla. Prototyp novej maselnice je v skúšobnej prevádzke v Planej n/Luž. V oblasti technológie mäsa vypracovali výskumníci spôsob kontinuálnej formácie údeniny s plynulým utváraním obalu. Prvý funkčný model zariadení vrátane dopravnej linky a udiarne už bol vyskúšaný. Týmto spôsobom možno dosiahnuť zníženie prácnosti pri výrobe údenín. Okrem toho bol prepracovaný systém údenia dymom zbaveným karcinogénnych látok, tzv. elektrostatickou filtráciou.

Na celom svete vyvíjajú vedci nesmierne úsilie na zdokonalenie konzervačných systémov tak, aby v potravinách boli zachované všetky hodnotné látky, hlavne vitamíny. U nás bol vyriešený spôsob expanzívneho sušenia zeleniny, ktorý nielenže uchováva maximum vitamínov, ale pri rekonštitúcii sušenej zeleniny umožňuje obnovenie čerstvého vzhľadu a hlavne chuťových vlastností.

Okrem toho boli prešetrené praktické podklady pre uplatnenie sublimačného sušenia, t.j. vysušenia potravín po zmrazení, čo neobyčajne prispeje k potlačeniu všetkých škodlivých biochemických procesov, a tým k dokonalému zachovaniu tvaru, sfarbenia a vitamínovej hodnoty sušeného výrobku. Poloprevádzkové skúšky síce potvrdili predpoklady výskumu, ale tiež ukázali, že ide o nákladný systém, vhodný pre výrobu potravín na špeciálne účely. Potravinársky výskum sa, pravda, nezaoberá len zlepšovaním vyrábaných potravín, ale i ich ochranou. Z toho hľadiska má značný význam metóda komplexného ničenia skladištných škodcov, ktorá už bola zavedená v niekoľkých potravinárskych závodoch a prináša prvé miliónové úspory.

Výskumnými prácami z minulého roku sa dosiahli veľmi cenné úspechy, napr. naše zariadenie pre kontinuálne pekárne strednej kapacity sú na svetovej špičkovej úrovni. Zariadenie veľkokapacitnej sušiarne mlieka s trojstupňovými doskovými odparkami vo veľkých sériách ktoré dodávame do ZSSR. Výskumné práce z odboru tepelno-fyzikálnych parametrov potravinárskych látok vzbudili svetový ohlas a podnietili záujem o zriadenie organizácie na výmenu zistených hodnôt v medzinárodnom meradle. K zvýrazneniu vedeckotechnického výskumu v poľnohospodárstve a výžive nemálo prispela a prispeje medzinárodná spolupráca na tomto poli so socialistickými krajinami. Osobitné postavenie má spolupráca so ZSSR, realizovaná v rámci medzinárodnej československo-sovietskej komisie pre hospodárstvo a vedeokotechnickú spoluprácu.

Súdružky a súdruhovia, teraz niekoľko slov aj k praktickej vedeckotechnickej činnosti na závodoch. Navštívil som niekoľko podnikov v Trenčianskom okrese. Sú tam veľmi významné podniky, niektoré tam majú generálne riaditeľstvo. Každý závod i podnik má konkretizovaný vplyv vedeckotechnického rozvoja na plnenie úloh v rozsahu a kvalite, hlavne na vyváženie úzkoprofilových miest a na preklenutie hodnôt pri prekonávaní produktívnosti výrobného zariadenia. Rozsah vplyvu vedeckotechnických impulzov však závisí od zdrojov a možností závodov a podnikov. V potravinárskom priemysle sú často podmienky obmedzenejšie, reprezentované vlastným skromnejším vývojom, spoluprácou na výskumných problémoch, menšími racionalizačnými a technickými opatreniami, zo zdrojov zlepšovateľského hnutia, technickoorganizačných opatrení a pod. Tieto impulzy, svojím rozsahom menšie, nesú však v sebe snahu zovšeobecniť nutnosť vedeckotechnického pokroku a pripraviť tak pracovníkov na rozsiahlejší zásah.