Vo všetkých potravinárskych závodoch k zlepšeniu technického rozvoja mali pracujúci tieto pripomienky:

1. zabezpečiť kvalitnejšie obaly a hlavne ich dostatok, aby potravinárske výrobky mali približne taký vzhľad ako potravinárske výrobky dovážané zo zahraničia;

2. zaviesť v potravinárskom priemysle vlastnú dopravu potravinárskych výrobkov z výroby k dodávateľom, ktorá by zabezpečila operatívnejšie a pružnejšie zásobovanie, zníženie nákladov na dopravu a zvýšenie kvality potravinárskych výrobkov.

Nebudem sa zmieňovať o každom podniku, ale chcel by som sa zmieniť napr. o Odevných závodoch v Trenčíne, kde technický rozvoj a celková racionalizácia výroby má trvale prvoradé miesto v organizácii práce i v úpravách výrobných liniek. V najbližšom období inštalujú modernú výrobnú linku Singer a upravia technológiu výroby nohavíc a pánskych sák. Je to vyvolané predovšetkým exportovanými výrobkami, kde si odberatelia nárokujú výrobky len s novou technológiou. Nová technológia predstavuje zvýšenie produktivity výroby sák o 6 % pri zvýšenej kvalite a zvýšení exportných úloh už v tomto roku o 47 %. Podnik dosahuje organizačné úspechy tým, že ako jediný podnik vyriešil a realizoval výrobu vo veľkokapacitných dielňach odstránením operácií ručného šitia. Dosiahlo sa tým zvýšenie produktivity o 11 % a prínos technického rozvoja v r. 1969-70 predstavoval 6,5 mil. Kčs a úsporu 218 pracovníkov. Preto plán na rok 1971 môže predpokladať zníženie nákladov o 3,6 mil. Kčs a zníženie pracovníkov o 97. Veľmi podporujem návrh, ktorý predniesol spravodajca poslanec prof. dr. Rosa, že skutočne vedeckotechnický rozvoj by sa mal predovšetkým zamerať na zníženie počtu pracovníkov a na zvyšovanie produktivity práce.

Chcel by som súčasne položiť jednu otázku súdruhovi ministrovi Ing. Šupkovi. Na vysokých školách technických sú všetci súdruhovia, vedúci katedier, profesori, docenti, s ktorými som mal možnosť diskutovať, veľmi skromní. Navrhovali, či by sa mohlo dať viac peňazí, o ktorých sa tu zmieňoval súdruh minister, aby sa použili čo najefektívnejšie. Viem, že napr. na vysokých školách nepočítajú rôzne percentá, ako to robí odborový výskum pre podniky. Bol som napr. na vysokej škole v Prahe na katedre kvasnej chémie a technológie, súdruhovia sú tam tak skromní, že to, čo "zarobia" na výskumných prácach, použijú na nákup hodnotných prístrojov pre výskum, či už zo zahraničia alebo u nás vyrobených. Pracovníci na týchto školách hovoria, že keby mali na svoju prácu viac prostriedkov, mohli by robiť ešte väčší výskum pre náš potravinársky a chemický priemysel. Prosím preto, aby príslušní súdruhovia venovali tejto otázke väčšiu pozornosť.

Tieto niektoré príklady naznačujú, že vedeckotechnický rozvoj má už dobré korene pri praktickej aplikácii. Podniky s tým vo svojich zámeroch rátajú a hľadajú vhodné spôsoby a prostriedky, ako ich uplatniť i v sťažených podmienkach realizácie. Ako vidieť z príkladu Chirany a Odevných závodov, ktoré vyrábajú i pre zahraničný trh, je tento moment dôležitým impulzom pre čo najdôkladnejšie využite výsledkov a poznatkov vedy a techniky. Otázka vedy a techniky vo výrobe a v celom procese výstavby má stále väčší význam a postupne vrastá do každej činnosti. Dosial nie je plne využívaná a rozvinutá. To vedie k určitému zaostávaniu a podmieňujúcemu využitiu všetkých predností socialistického systému. Preto treba považovať za hlavnú úlohu dosiahnuť radikálny obrat v tejto oblasti v budúcich rokoch a vyriešiť celý rad problémov v riadení a organizácii vedy, výroby i ekonomiky. Východiskom z tejto situácie je snaha odstrániť príčiny neuspokojivého stavu rozvoja, čo sa môže stať predovšetkým tým, že sa otázky ďalšieho rozvoja vedeckotechnickej revolúcie dostanú do stredu pozornosti našej strany. Keď bude strana určovať ciele a zásady štátnej politiky pre všestrannú modernizáciu života našej spoločnosti, tak sa tento ciel iste podarí dosiahnuť.

Našou úlohou v tomto významnom procese je plne sa zainteresovať a angažovať na tých miestach, kde môžeme najlepšie ovplyvňovať optimálny rozvoj vedeckotechnickej základne v praxi, a to v intenciách zásad štátnej politiky, aby budúce hodnotenie prinieslo výraznejšie výsledky, dosiahnuté iniciatívnou prácou na počesť 50. výročia založenia KSČ a XIV. zjazdu KSČ.

Předsedající místopředseda SN Kouba: Soudružky a soudruzi, ukončili jsme rozpravu. Vystoupilo v ní 9 poslanců. Přihlášená poslankyně Potočková odevzdala svůj diskusní příspěvek písemně a jak jsem již řekl, poslanec dr. Čestmír Adam se vzhledem k nedostatku času rozpravy vzdal. Prosím soudruha ministra Šupku, aby zaujal stanovisko k některým otázkám z rozpravy.

Ministr ing. Šupka: Přiznám se, že mne s. Kouba tak trochu překvapil. Já jsem totiž nepočítal s tím, že bych měl bezprostředně reagovat na přednesené náměty. Rozuměl jsem průběhu diskuse, stejně jako předloženým písemným podkladům zabývajícím se koncepcí a postupem v úsilí za intenzifikaci československého výzkumu a vývoje v příštím pětiletém období. Myslím, že v zásadě je možné s nimi souhlasit. Přednesené náměty považuji za užitečné, chceme se jimi zabývat, ale myslím, že není třeba teď pronášet nějaké závěrečné soudy k tomu, co bylo řečeno. Děkuji. /Potlesk./

Předsedající místopředseda SN Kouba: Nyní uděluji slovo předsedovi návrhové komise poslanci prof. Rosovi.

Poslanec prof. Ing. Rosa, DrSc.,: Súdružky a súdruhovia poslanci, komisia posúdila diskusné príspevky všetkých poslancov, ktorí vystúpili k správe ministra pre technický a investičný rozvoj súdruha Ing. Šupku, a dospela k názoru, že diskusia podporila celým radom konkrétnych poznatkov a námetov predložený návrh uznesenia. V súlade s výsledkami diskusie odporúča komisia doplniť uznesenie v závere touto formuláciou: "Snemovňa národov predpokladá, že vláda v zmysle navrhovaného programu prác na prognózach a dlhodobom výhľade urobí potrebné opatrenia na spojenie programu vedeckotechnického rozvoja s dlhodobým rozvojom národného hospodárstva a s celkovým spoločenským rozvojom. Zároveň Snemovňa národov upozorňuje na nutnosť sústrediť pozornosť ústredných orgánov riadenia na zabezpečenie realizácie výsledkov vedeckotechnického rozvoja a na jeho spojenie s procesom komplexnej socialistickej racionalizácie. Snemovňa národov odporúča Ministerstvu pre technický a investičný rozvoj, aby v procese realizácie 5. pätročného plánu hľadalo dodatočné zdroje na modernizáciu spotrebného a potravinárskeho priemyslu." Toto je návrh.

Předsedající místopředseda SN Kouba: Slyšeli jste návrh na doplnění usnesení, jehož znění máte před sebou písemně.

Jsou nějaké další připomínky? /Nejsou./

Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení s doplňkem, jak jej uvedl předseda návrhové komise.

Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Konstatuji, že usnesení bylo schváleno. Tím jsme uzavřeli 5. bod našeho programu.

Dalším bodem programu je

Materiály jste dostali ke zprávě písemně. Má někdo otázky nebo připomínky ke zprávě? /Nikdo./

Jménem předsednictva SN navrhuji tedy schválit toto usnesení: "Sněmovna národů bere na vědomí zprávu o činnosti předsednictva SN za období od května 1970 do března 1971."

Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Usnesení je schváleno.

Dalším bodem programu je

Předsednictvo SN navrhuje na společné schůzi se Sněmovnou lidu projednat program, jak je uvedený na pozvánce. Připomínám, že podle článku 34 ústavního zákona o čs. federaci se má volba místopředsedů Federálního shromáždění vykonat na společné schůzi bude mít projev předseda Federálního shromáždění prof. dr. Hanes k 50. výročí založení KSČ a projednají se dva legislativní návrhy. V tomto případě je podle článku 34 ústavního zákona o čs. federaci potřebné, aby se o jednání společné schůze usnesly shodně obě sněmovny.

Jménem předsednictva SN vám předkládám návrh, aby se Sněmovna národů usnesla projednat na společné schůzi se Sněmovnou lidu 25. března 1971 tento program:

1. Projev předsedy FS ČSSR k 50. výročí založení KSČ

2. Volba místopředsedů Federálního shromáždění

3. Návrh ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 56/69 Sb. o jednacím řádu Federálního shromáždění

4. Vládní návrh zákona o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.

Kdo souhlasí s tímto usnesením, nechť zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Děkuji. Usnesení je schválené.

Posledním bodem dnešního programu jsou

Má někdo z přítomných soudruhů otázku? Nemá.

Ještě jedno oznámení. Písemné interpelace ve smyslu zákona o jednacím řádu FS nebyly předsednictvu SN předloženy.

Na schůzi SN dne 18. listopadu 1970 měl otázku na vládu ČSSR ve věci bytové výstavby a výroby technologických zařízení pro panelárny bývalý poslanec ing. Gacík. Na téže schůzi měl otázku na ministra práce a sociálních věcí ČSSR vzhledem k fluktuaci zdravotních sester poslanec dr.h.c. Alexander Horák. Odpovědi na obě otázky vzalo předsednictvo SN na vědomí v únoru 1971 a vzhledem na celospolečenský dosah problematiky, kterou lze řešit jen postupně, doporučuje příslušným výborům, aby informací využily ve své kontrolní činnosti.

Tím jsme vyčerpali celý program dnešního jednání. Děkuji vám za aktivní účast a končím 10. schůzi Sněmovny národů.

/Schůze skončena v 18.52 hod./